Poslanec Adámek: Slavný sněme! Jest mi s velikým politováním, že musím se uchopiti slova k věcné opravě. Nepotřebuji na to přísahati, že jsem tak vřelým přítelem umění i moderní galerie, jako pan řečník, který mne opravoval, ale vedle toho mám smutnou povinnost, jako referent zemského výboru bráti zřetel také k finančním poměrům země. Z toho vznikají arciť mnohé konflikty.

Pan řečník pravil, že 10. 000 K, které položil rozpočtový výbor bez návrhu zemského výboru do rozpočtu, že je to částí 20. 000 K, které byly svého času rozpočteny na zakupování děl uměleckých

Opravuji věcně, že těch 20. 000 K nebylo navrhováno v souvislosti s moderní galerií a že těchto 20. 000 K bylo povoleno dříve, než byla moderní galerie fundována. Dotace tato měla býti na základě zvláštního statutu, jehož osnova byla slavnému sněmu předložena k nakupování uměleckých děl používána.

Tedy souvislosti mezi těmi 20. 000 K a mezi moderní galerií není Nehledě k tomu, jde v tomto případu o nový náklad.

Jest to chybou, že rozpočtová komise dnešní výklad pana poslance Dra Pippicha nepřijala do své zprávy. Velký rozdíl jest, když se řekne, že povolováním těchto úvěrů na úhradu těchto nákladů nemá býti pro budoucnost projektováno, nebo když se tato výhrada neučiní. Vytkl jsem, že v těch 10 000 K jsou položky, které dle mého soudu nebude země povinna uhrazovati. Že byly do rozpočtu položeny, není finančně správné.

Pan řečník také pravil, že jest potřebí, aby země pro galerii učinila vše, co jest třeba, jest to do jisté míry idealné, ale finančně velice povážlivé.

Panu řečníku jest známo, že na příklad stává ustanovení základního statutu, že základního kapitálu jistá část má býti vydána na stavbu galerie. Nemůžeme přece žádati, aby tento stavební náklad hradila země. Učinil-li jsem poznámku v příčině galerie ve své řeči, učinil jsem tak proto, poněvadž jsem si vědom své i zemského výboru zodpovědnosti při dalším postupu v této akci.

Co se týče 10. 000 K na instalaci, jest mi mrzuto, že musím konstatovati, že zemský výbor nemohl dotčené žádosti vyhověti, poněvadž žádost v tomto případě podaná nebyla jak předepsáno doložena.

Přicházím k nešťastné vodě. Mám za to, že tento slavný sněm není vodní komise, kde by se v těchto čistě technických otázkách mohlo rokovati a rozhodovati.

Ujišťuji opětně pana řečníka, že o všech těch otázkách, kterých se dnes opět dotkl, a jež jsou vytknuty ve sporné resoluci, zemská komise vodní se důkladně a podrobně radila a uvažovala netoliko při nešťastné Chrudimce, nýbrž při všech řekách království Českého. Zvláště pak, že se skutečně hledí k různým individualitám těchto řek. Pan řečník také k mému největšímu politování prohlásil, že Ghrudimka nemá býti regulována v horním toku a dovolával se zákona.

Toho samého zákona se dovolávám také já.

V § druhém odstavci 4. neustánovuje se, že by se měla Ghrudimka regulovat pouze od Slatiňan do Pardubic, nýbrž že Chrudimka patří do přítoků Labe, které musí býti vůbec regulovány. Bylo by to velmi smutné, pánové, kdyby byla pouze ta část Ghrudimky regulována, která proniká krajiny nejbohatší a horské kraje v její povodí aby byly zůstaveny zpustošení povodněmi, jimiž posud tak hrozně trpěly.

Musím konstatovati, že odborní znalci zjistili, že má-li dolní úprava Ghrudimky býti chráněna před pustošením, že musí býti 10 mil. m3 vod v horním její povodí přehradami údolí zadržováno.

Nebudu se zdržovati výkladem, jaký má význam zadržování škodných vod pro regulování toků vůbec.

Pakli zásada tato padne při Ghrudimce, musí padnouti důsledné i při ostatních řekách v Čechách. Tím by se arciť mnoho uspořilo - ale zač by takové regulace stály, to vidíme na Loučné, která byla takovým způsobem regulována, že se musilo povoliti na opravu, aby se družstvo nerozběhlo, min. roku na opravu škod asi 85 000 K.

Chceme-li takové regulace, jichž vydržování by stálo takové náklady, pak by to byly marně vynaložené peníze. Pak páni,kteří na tom trvají, ať to navrhnou, ale dokud chceme regulace takové, jaké se jinde již osvědčily, a jaké nejpřednější odborné autority schvalují, a dokud my budeme míti zodpovědnost za to, co se z nich stane, do té doby musíme trvati na moderních zásadách, na nichž jest vybudován náš generální program.

Pana řečníka přede mnou, který mne opravoval, prosil bych, aby summitoval na autoritu těch, kteří o těchto věcech opravdu rozhodují a aby upustil od dalšího přiostřování tohoto v podstatě své místního sporu.

Nejvyšší maršálek zemský: Ke krátké věcné poznámce přihlásil se pan poslanec Dr. Kramář.

Poslanec Dr. Kramář: Nerad, ale přece musím chopiti se slova k vývodům pana přísedícího zemského výboru, který zde právě mluvil.

Z jeho vývodů by se zdálo, že v moderní galerii hospodaříme tak, že se obracíme k slavnému zemskému výboru jenom s docela nedoloženými žádostmi, aby nám byly peníze vyplaceny.

Proti tomu způsobu posuzování činnosti kuratoria moderní galerie musím pronésti některé námitky.

My nemohli dříve sl. zemskému výboru účty předložiti, dokud nebyly všechny hotovy a mezi námi schváleny. Slavný rozpočtový výbor, pokud jeho resoluci znám, nechce nic jiného, než aby účty kuratoriem dotyčné byly zaplaceny

Pan přísedící zemského výboru a zemský výbor může býti přesvědčen, že naše hospodářství je takové, že nebudeme v žádných rozpacích, budeme-li míti účty předložiti. Konstatuji, že je velmi dobře, že pan přísedící zemského výboru ujistil nás svou ideální láskou ke galerii, poněvadž to bylo docela dobře k vůli vývodům, které přišly potom.

Mám ještě jednu malou věcnou poznámku.

Po mém návrhu resolučním sněm se jednou usnesl na podporování umění českého i německého tohoto království, má resoluce byla od sněmu přijata, a 20. 000 K bylo vloženo do rozpočtu pro podporováni domácího umění v království Českém.

Bohužel, nepříznivé poměry, které zde byly, způsobily, že věc nebyla vyřízena a také ne statut, který zemský výbor slavnému sněmu k potvrzení předložil.

Myslím, že přece nám není zapotřebí, když již máme moderní galerii království Českého, dělati zvláštní galerii zemského výboru království Českého. To by bylo zbytečné.

(Posl. Adámek: To jsem neřekl!)

Ale přece je pravda tolik, že zemský výbor, resp. země těch 20. 000 K, které se nyní nevyplácejí, ušetřila a to za celou řadu let, kdy byla resoluce předložena, a jestliže dnes přicházíme s moderní galerií a prosíme slavný zemský výbor, resp. sněm, aby nám uhradil instalační náklady, musíme říci, že nejsme neskromní, že nežádáme ani tolik, nač bychom po dřívější resoluci měli nárok.

Konstatuji jen tolik.. Kdo viděl moděrní galerii království Českého, kdo zná, jaký duch tam panuje, kdo dovede se těšiti z toho, že na poli ideálního snažení uměleckého se svými krajany německými jsme se dovedli shodnouti a pracovati společně, kdo ví, co dělají všechny státy pro umění a rozvoj svého umění, ten, velectění pánové, toho co dostává galerie litovati nebude, naopak jsem pevně přesvědčen, že bude s nejvřelejším přáním sledovati rozkvět této galerie a pracovati k tomu, aby království České činilo pro tuto galerii to, co jen činiti může. Tím končím.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan přísedící zemského výboru pan Adámek vyžádal si podruhé slovo k věcné opravě.

Přísedící zemského výboru Adámek: Musím se ohrazovati proti tomu, co řekl pan řečník přede mnou. Mně nikterak nenapadá jakýmkoliv způsobem stavěti se, proti moderní galerii umění. Vyprošuji si, aby takovým způsobem, jak se to stalo, mi byly podkládány úmysly docela mi cizí. Konstatoval jsem pouze, že zemský výbor nemohl vyhověti žádosti ve příčině vyhražení instalačního nákladu galerie 10. 000 K,poněvadž nebyla řádně doložena. Tím jsem kuratorium nevinil z hospodářské nesprávnosti.

Pan řečník appeloval na lásku k umění. Nekonkuruji v této lásce k umění s nikým, ale musím na tom trvati, že my, kteří jsme za hospodářství zemské odpovědni a stálým útokům vydáni, nemůžeme také v uměleckých věcech postupovati tak volně, jak bychom si přáli, ale tak, abychom za to mohli i po formální stránce odpovídati.

Jestliže se slavný sněm na tomto výdaji usnese, pak samozřejmě zemský výbor nebude zodpověděn za konsekvence, které z toho mohou vzniknouti.

Nejvyšší maršálek zemský: Závěrečné slovo má pan zpravodaj.

Zpravodaj poslanec Dr. Fiedler: Slavný sněme! Debata o letošním budgetním provisorium nabyla takových rozměrů, že slavný sněm promine, když - maje zastupovati generálního řečníka nepřítomného - zkrátím poznámky své na míru nejnutnější.

Jmenovitě jde mi o to, abych odpověděl na některé námitky, příliš křiklavé, než aby zůstaly bez odpovědi.

A tu musím obrátiti se nejprve k řeči prvního řečníka, který do této debaty zasáhl; ten vybral z květomluvy řečnické, která je obvyklá v parlamentu vídeňském, která však dosud nebyla obvyklá zde na tomto sněmě, výrazy velmi ostré, aby kritisoval zemské hospodářství, a tu jmenovitě vynášel bývalý německý zemský výbor, pravě, že za české majority toto hospodářství zabředlo tak hluboko, že nelze zjednati dnes nápravy.

Ano, tolik je pravda: Zemské hospodářství, když opouštěla ho německá většina, vypadalo velmi idyllicky. Tenkráte veškerá zemská vydání nečinila více než 7, 600 000 zl., a dnes činí veškerá zemská vydání přes 76, 000. 000 K, tedy desetkrát tolik, než tenkráte. A tenkráte školství, naše nejhlavnější položka, činila dohromady jen 3, 200. 000 zl. a nic více, kdežto dnes vyžaduje sumy 41, 000. 000 K. Za takých poměrů je přirozeno, že mohla německá většina v tomto sněmu velmi klidně hospodařiti.

Ještě dále vyčetl pan poslanec Kasper zemskému výboru nehospodářství s pivní dávkou; pravil totiž:

"Man weiß heute nicht, was die Bierumlage zu bringen hat, wie viel die Leute schuldig sind, wie viel davon abgeschrieben werden mußte" atd. atd.

Vypadalo to, jako by zemský výbor hospodařil a nevšímal si toho, co se vlastně s výnosem pivní dávky děje. Posl. Kasper měl při své výtce na mysli, co událo se v rozpočtovém výboru.

V rozpočtovém výboru pan poslanec Dr. Reiniger uvedl, že závěrečné účty z r. 1904 uvádí při pivní dávce toliko výsledek, aniž současně lze z nich poznati množství, které bylo předepsáno. I stěžoval si na to, že následkem toho rozpočtová komise neví, zda tato dávka pivní správně dochází, jmenovitě jestli neexistují velké nedoplatky.

Tvrdilo se pak, že v praxi pivní dávka nedochází řádně a že hromadí se následkem toho takové nedoplatky, jež nejsou v poměru k výnosu.

Mohu na to odpověděti, že inspektorát pivní dávky byl by býval s to podati slavnému sněmu podrobné, zprávy, a že tyto zprávy budou ještě dodatečně podány. Jestli nebyly podány v tomto období, mělo to svou příčinu v tom, že čekal zemský inspektorát, až ukončí se tento rok, aby mohla podána býti závěrečná zpráva, která by byla zakončena určitým finančním obdobím.

Co se týče nedoplatků pivní dávky, které vzbuzují i v širších vrstvách jisté výtky proti pivní dávce, dlužno tvrditi, že tyto nedoplatky jsou celkem skrovné. Jestli totiž odečteme platební rozkazy, které dosud nevstoupily v moc práva, činí všechny nedoplatky za celou dobu od r. 1903, pokud se zemská dávka vybírá, do konce června t. r. celkem něco přes 2 miliiony korun.

Ale tyto dávky budou ještě vymáhány; nedobytných zůstalo toliko 21. 509 K 55 h. To jest suma tak směšně malá, že každá výtka, která se v tomto směru zemskému výboru činí, musí býti odmítnuta jako nepřípustná.

Jiná výtka týkala se budžetní komise. Tato výtka byla činěna s velmi vážné strany, panem přísedícím Adámkem Pan přísedící vytkl budžetní komisi, že přímo horečně povolovala nové vydání, a že neuvažovala dostatečně finanční důsledky toho. Jest to jen částečně pravda.

Letos povolila rozpočtová komise nová a nová vydání, která dosáhla značné výše a dovolím si nastíniti jich obraz.

Především musely zase nové a nové oběti býti přineseny na vývoj národního školství.

Bylo potřebí zlepšení pensí těch vdov, kterým přiznána byla pense ještě za platnosti starších zákonů, týkajících se úpravy služného učitelstva. Toto zlepšení vyžadovalo nákladu 195. 000 korun.

Katechetům povoleno zlepšení, které vyžadovalo 312 000 korun, industriálním učitelkám povoleno má býti ještě v dnešním sezení zlepšení, které vyžadovati bude 80. 000 korun. Mimo to nevyřídila budžetní komise dosud, ale snad bude nucena vyříditi ještě příště, sejde-li se sněm v lednu, žádost učitelů vedlejších předmětů na obecných školách za zvýšení odměny za vyučování.

Tato žádost, pak-li bude vyhověno požadavkům školské komise, která v této příčině podala již návrhy, bude vyžadovati sumy 192. 000 korun. Celkem povolila tedy rozpočtová komise nově na obecné školství náklad v sumě 779. 000 korun.

K tomu ale musíte ještě připojiti přirozené stoupání rozpočtu školského, vznikající z rozmnožení počtu tříd, počtu učitelstva a pod. Toto přirozené stoupání dosahuje ročně sumy okrouhle kolem 800. 000 korun, mírně počítajíc. Následkem toho stoupne rozpočet školský v příštích létech o sumu, která rovnati se bude více než 1, 580. 000 korun.

Dále budete se usnášeti o zákonu, kterým zaručena má býti obvodním lékařům pense. Oběti, které zde země bude museti přinésti, činí 100. 000 korun.

Dále budete se usnášeti dnešního dne o celé řadě meliorací. Tyto meliorace vyžadují celkem nákladu přibližně 2 millionů korun.

Připomínám ovšem, že všechny tyto náklady nebudou tížiti rozpočet jen na rok 1906., nýbrž že rozvrhnou se na řadu let;rozpočet příštího roku tížiti bude z toho přece jen suma půl millionů korun. Dále povoleno na nové stavby, na silnice přibližně asi 100. 000 korun, na zřízení nových budov pro hospodářské školy asi na 500. 000 korun.

Spočteme-li to vše, pak letošní rozpočtová komise zvýšila oběti zemské asi o 4½ millionů korun; z toho tížiti bude rozpočet pro r. 1906 suma aspoň 2½ millionů korun. To znamená, že deficit zemský, který ve zprávě zemského výboru vykázán jest sumou 13, 800. 000 korun, stoupl již skutečně přibližně na 16, 000. 000 korun. S touto sumou dlužno dnes počítati.

Rozpočtové komisi byla činěna výtka, že takovýto velký náklad povolila navzdor nepříznivým zemským financím. Prosím toliko, aby se uvážilo následující:

Po tři léta nebyl vyřizován zemský rozpočet a následkem toho po tři léta mnohé naléhavé potřeby jednotlivých, vrstev v tomto království nemohly dojíti splnění a zůstaly nevyřízené. Těm potřebám musilo dnes býti vyhověno, aby vrstvám těm nestala se hospodářská újma. (Výborně!) Dále upozorňuji, že největší část, ba právě ta část návrhu, která měla za následek značnější finanční zvýšení zemských břemen, stala se k návrhům zemského výboru. Nemohlo býti od rozpočtové komise očekáváno, že bude jednati takovým způsobem, kterým by hospodářský rozvoj mohl býti zastaven, neboť největší část těchto břemen náleží přece k vydáním investičním, z nichž vzejde jednotlivým vrstvám hospodářský prospěch. Ale rozpočtová komise netajila sobě, že následkem toho zhoršil se stav zemských financí značně.

Letošní deficit činiti bude sumu 16, 000. 000 korun. Musíme sobě býti toho vědomi, že nedospějeme brzo k takové nápravě zemských financí, kterou by mohly zamezeny býti schodky a že budeme zcela jistě do r. 1909 hospodařiti zápůjčkami. Počitáme-li pak do tohoto roku, ve kterém následkem nové úpravy osobní daně z příjmů bude také jednáno o nápravě zemských financí, dospějeme v zemském hospodářství k schodku, který bude činiti nejméně 20 mill. K. Při tom rozmnožíme dluhy a břemena zajisté do sumy 150 mil. korun, takže jedině úrokové břemeno bude potom vyžadovati ročně aspoň 6 mil. korun.

Takovou bude naše situace a z toho poznáte, jak těžko bude potom lze uzdraviti zemské finance, když půjde o sumy tak vysoké. Vedle toho však nutno povážiti, že nepůjde tu pouze o zemské finance království Českého, nýbrž též o finance ostatních sedmnácti zemí, jež jsou rovněž v nepříznivých poměrech. Zemská přirážka není právě v království Českém nejvyšší, v jiných zemích setkáváme se ještě s vyššími přirážkami. Tak ku př. ve Slezsku obnášejí přirážky ty skoro 60 proc., v Solnohradě 58. 3 proc., v Korutanech 60 procent dle výkazu z r. 1902 atd.

Každá úprava zemských financí bude tedy vyžadovati oběti, které půjdou do millionů.

Myslím, že se mnoho nemýlím, tvrdím-li že úprava zemských financí ve všech zemích předlitavských bude vyžadovati oběti, které budou dosahovati asi 90-100 millionů K, které musí býti opatřeny; za našich finančních poměrů úkol to obrovský. Jak bychom dospěli k této úpravě a jakými plány bychom měli vystoupiti, to vysvětliti bylo by vděčným úkolem, kdyby čas tak daleko nepokročil.

Těch projektů vysloveno bylo tolik a tolik, že jest věru zbytečno připojovati k starým projektům projekty nové, třeba lákalo to zabývati se touto otázkou.

Myslíme-li si, že budeme s to upraviti zemské finance samostatnými akty zákonodárnými, o kterých se usnášel tento sněm, zklameme se asi. K úpravě smutných zemských financí dospějeme jenom za součinnosti zákonodárství říšského, jenom v souvislosti s úpravou státních financí. Bez tohoto spojeni to nebude asi možno.

Oddává-li se kdo naději, že stát přikáže nám výnos některých reálných daní, jest tato naděje klamná.

Činí-li výnos reálních daní v Rakousku 130 mil. K, není možno, aby stát za dnešních finančních poměrů, které taktéž nejsou růžové, od takového příjmu upustil, zvláště v době, kdy státu vznikají nová a nová vydání, jakými jsou úprava poměrů železničních zřízenců, úprava poměrů poštovních úředníků atd.

Smutné naše finanční poměry státní i zemské jsou v takovém stavu, že bude třeba velmi vážných opatření, aby stala se náprava, a že to nepůjde beze zvýšení břemen, jež ukládány jsou poplatnictvu.

Nebudu se následkem pokročilosti času dále těmito otázkami zabývati. K jedné věci však musím se vrátiti, poněvadž mně to velí cit pro povinnost.

Pan posl. Peters ve své řeči vytýkal nám, a specielně mně, tak trochu úskok, že prý jsme v rozpočtové komisi vyřídili všecky záležitosti, kterými se povolují prostředky na české účely, ale že na německé účely povoleno bylo málo.

Pan poslanec vypočítal to ze zprávy o rozpočtovém provisoriu.

Musím panu Petersovi odpověděti, že měl se lépe informovati, neboť tyto požadavky německé, které byly rozpočtovou komisí splněny, nejsou všecky obsaženy ve zprávě o rozpočtovém provisoriu, nýbrž předkládají se jako samostatné zprávy, a slavný sněm vyřídil již v předcházejících sezeních mnohé z těchto věcí, i bude míti ještě příležitost na základě zpráv německých referentů, zejména pana Dra. Schreinera, celou řadu takových německých záležitostí dnes vyřídili. Není tu tedy ani nejmenšího uskoku.

Jestliže ale ta suma, která se povoluje na záležitosti t. zv. německé, nedosahuje té sumy, která se povoluje na záležitosti t. zv. české, nedivte se tomu.

Mně se zdá, že v tomto slavném sněmu začínají pánové s německé strany převraceti na ruby zásady správného finančního hospodářství.

My se učili ve finanční vědě, že základem každého veřejného hospodářství nějakého společenského svazku mají býti potřeby příslušníků tohoto svazku, a podle toho, jak se jeví tato potřeba, má býti rozděleno to, co takový svazek poskytovati může.

Potřeba bývá různá, jednotlivé vrstvy potřebují více, jiné méně. Hledají-li se prostředky, jak těmto potřebám jednotlivých vrstev má býti vyhověno, řídí se finanční hospodářství dle zásady jiné; rozhodujeť v tomto případě poplatnost, berní způsobilost jednotlivých příslušníků. Dle názorů německých stran nemají tyto zásady v zemském hospodářství platiti, ježto ze zemských prostředků mají se poskytovati příspěvky mezi národní kmeny v Čechách podle poplatnosti, tedy ne dle potřeby.

Přistoupíme-li k této zásadě, dojdeme k zvláštním důsledkům. Nedivil bych se, kdyby potom dle této zásady dovolávaly se zcela určité vrstvy (na př. židé, továrníci), aby jim ze zemských prostředků dostalo se podílu, který by odpovídal jich poplatnosti. Dle této zásady musili bychom chudobince, nemocnice a pod. zařizovati pro boháče, nikoliv pro chudinu, poněvadž tato nepatří mezi poplatníky. Nesmíme tedy stavěti zásady veřejného finančnictví na hlavu. Proto ohradil bych se proti tomu, když p. posl. Peters vyčítal nám, ze jsme si počínali úskočně, že jsme nevyhověli Němcům tolik, kolik by očekávali.

Konstatuji, že všem požadavkům německým, které byly zemským výborem doporučeny, bylo vyhověno, ba že bylo jim i vyhověno v jednom případě, na kterém Němcům velice záleželo, ještě více, než sám zemský výbor navrhoval.

K přítomným návrhům byly podány některé pozměňující návrhy a sice především pana poslance inženýra Peterse, aby pozměněno bylo usnesení rozpočtové komise, obsažené v článku 12. pod č. 12.

Týká se to známého zahražení. Podle mého náhledu návrh pana inženýra Peterse neznamená nic nového, jest jen novou stilisací toho, co navrhuje rozpočtová komise a proto přimlouvám se za to, aby přijaty byly návrhy rozpočtové komise.

Mimo to podal pan poslanec Trautzl návrh, podle kterého odevzdává se zemskému výboru zvláštní návrh na podpory rolnictva v okresech soudních mosteckém, jirkovském, Horách sv. Kateřiny, pak postoloprtském, s tím, aby potřebné náležitě bylo zařízeno.

Mně se nezdá, že by tento návrh mohl býti přijat.

Všechny naznačené toho druhu návrhy přikázány zemskému výboru rozpočtovou komisí, a nebylo by spravedlivé, aby sněm v té příčině činil nějaký rozdíl v některých okresech.

Doporučuji tudíž návrhy rozpočtové komise slavnému sněmu ku přijetí. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Žádám pány, by zaujali svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.

(Zvoní. ) Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.

K těmto návrhům byly podány během rokování dva návrhy a sice jeden návrh na změnu a druhý návrh jakožto doplňovací návrh.

Návrh na změnu byl podán panem poslancem Petersem, který na místo odstavce 12. článku XII. navrhuje jiné formulování.

Dále navrhl pan poslanec Trautzl, aby při vyřizování nouzových petic a návrhů byl přikázán návrh, který se týká některých okresů zvláště jím odporučených.

Mám úmysl, zaříditi hlasování tímto způsobem.

Předně dám hlasovati o tištěných návrzích komise až včetně odst. 11. článek XII. pak přijde k rozhodnutí, zdali odstavec 12. má zníti dle návrhu poslance Peterse nebo dle návrhu komise.

Dám napřed hlasovati o znění tohoto návrhu dle návrhu poslance Peterse, pakli by tento článek v tomto znění byl přijat, odpadlo by hlasování o návrhu komise; nebyl-li by přijat, dám hlasovati o článku XII. dle návrhu komise.

Dále dám hlasovati o veškerých ostatních návrzích komise, které jsou vytištěny ve zprávě.

Pak dám hlasovati o návrzích, které jsou obsaženy v dodatečné zprávě až včetně k onomu odstavci, který má nápis: »Vyřízení nouzových petic a návrhů. «

Po tomto návrhu dám hlasovati o návrhu pana poslance Trautzla, a nehledě k tomu, zdali tento návrh by byl přijat neb ne, dám hlasovati ještě o dalších návrzích komise, ze kterých ještě jeden byl vytištěn a o ostatních, které byly panem zpravodajem přečteny na základě usneseni budgetní komise.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Kommission.

Zu diesen Anträgen liegen zwei Abänderungsanträge vor, nämlich ein Abänderungsantrag und ein Zusatzantrag.

Der Abänderungsantrag ist der des Herrn Abgeordneten Peters, welcher den Punkt 12 des Artikels XII in einer anderen Fassung, als es vonseiten der Kommission geschehen ist, beantragt.

Wetters liegt vor der Antrag des Herrn Abgeordneten Trautzl, welcher an jenen Teil der im Nachtragsberichte enthaltenen Anträge der Budgetkommission, in welchen über die Erledigung der Petitionen und Anträge in Notstands-Angelegenheiten Anträge gestellt werden, noch eine separate Fassung beantragt hat, durch welche der Landesausschuß auf einige Bezirke speziell aufmerksam gemacht werden soll.

Ich beabsichtige demnach, die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten.

Ich werde zuerst die Anträge der Budget kommission, wie sie gedruckt vorliegen, bis inklusive Absatz 11 des Artikels XII zur Abstimmung bringen.

Dann wird der Text des Punktes 12 festzustellen sein, und da werde ich zuerst über den Antrag des Herrn Abgeordneten Peters abstimmen lassen.

Sollte derselbe angenommen werden, so entfallt die Abstimmung über den Antrag der Budgetkommission; sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den Punkt 12 nach den Kömmissionsanträgen abgestimmt werden.

Hierauf gelangen zur Abstimmung die übrigen Anträge, wie sie in dem gedruckten Berichte der Kommission enthalten sind.

Dann kommen zur Abstimmung die Anträge der Kommission, welche im Nachtragsberichte enthalten sind, bis inklusive den Absatz, welcher überschrieben ist "Erledigung der Petitionen und Anträge in Notstandsangelegen. heiten".

Nach diesem Ubstze werde ich über den Antrag des Herrn Abgeordneten Trautzl abstimmen lassen und ohne Rücksicht darauf, ob derselbe angenommen mird oder nicht, werde ich dann über die übrigen Anträge, von denen einer im gedruckten Nachtrage enthalten ist, die anderen aber vom Berichterstatter auf Grund der schristlichen Zusammenstellung nach den Beschlüssen der Budgetkommission im hohen Hause bereits im Ansänge der Verhandlung mitgeteilt worden sind, die Abstimmung vornehmen.

Wird gegen diese Art der Ahstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Ich bringe demnach zur Abstimmung die gedruckten Anträge der Budgetkommission bis inklusive Punkt 11, Artikel XII.

Přivádím k hlasování tištěné návrhy komise až včetně k odstavci 11. čl. 12.

Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Anträge annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Nunmehr kommt der Antrag des Abg. Peters betreffend Punkt 12, Artikel XII zur Abstimmung.

Derselbe lautet:

"Der Landesausschuß wird beauftragt durch seine Vertreter in der Regulierungskommission zu bewirken, daß die Bestimmungen des Generalprogrammes, insbesondere des § 1 betreffend die Wichtigkeit der Talsperren aus das Bestimmteste eingehalten werden. "

Pan posl. Peters navrhl, aby odstavec 12. zněl následovně:

Zemskému výboru se ukládá, aby svými zástupci v regulační komisi k tomu působil, aby ustanovení generálního programu, zejména § 1. týkající se důležitosti údolních přepážek, co nejurčitěji byla dodržena.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage des Abg. Peters zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají návrh pana posl. Peterse, aby vyzdvihli ruku.