událostech, a jsem k tomu povinen nejenom snad proto, že zastupuji město Prahu, nýbrž jako prostý člověk a občan, poněvadž jest naší povinností, abychom o těchto věcech podrobně promluvili.
Velectění pánové, já jsem měl příležitost s tohoto místa mnohokráte mluviti o tak zvaných demonstracích pražských a o jednání policie, vojska a úřadů.
A kdyby si člověk vzal některou z dřívějších řečí a přednesl ji zde, tu vidíme, že se opakuje totéž a totéž.
Vidíte, že policie si počíná, kdykoliv se jedná oproti českému lidu stejně zuřivě, že si počíná stejně ukrutně, že kdykoliv přijde vojsko, že se dopouští téhož proti českému občanstvu jako dříve, ale že pokud se týče úřadů, že úřadové jsou v té své schválnosti proti českému lidu stále týmiž. (Posl. Stránecký volá: To jest systém!) Docela dobře, pánové, pověděl pan Dr. Stránecký, že jest to systém a, bohužel, že tento systém jest obrácen jenom zase proti českému lidu. Mohli jsme pozorovati přece volební demonstrace ve všech větších městech tohoto soustátí, ve Vídni, ve Lvově, ve Štýrském Hradci atd., všude viděli jsme mohutné demonstrace a manifestace a četli jsme, že přišlo také skutečně k některým výtržnostem a srážkám mezi demonstranty a policií. To jest pravda.
Konečně, kdo zná poměry, ví, že věc tak velikého dosahu a konečně zejména věc, která hýbá opravdu myslí tolika statisíců, může přivoditi vzrušení mysli takové, že dojde k určitému snad nepořádku atd. Ale, pánové, všimněme si, že nikde se policie a státní orgánové nechovají tak, jako se chovají právě v Praze.
Jenom v Praze se stane to, že kdykoliv dojde k takovým demonstracím a manifestacím, že veškerá hana jest tady skydána na hlavu českého obyvatelstva, že Praha jest vykřičena do světa, jako kdyby Bůh ví co se zde dálo, vidíte, že policie, která jinde jest tak shovívavá, že u nás při nejmenších příležitostech počíná si s takovou zuřivostí, že z toho i těm nejklidnějším občanům musí vzkypěti krev.
To se u nás opakuje stále a stále a jest to skutečně ten nejsmutnější úkaz, a já opětně konstatuji, že se zde jedná o systém.
Poněvadž veškeré to použití zbraně, veškeré to násilnictví a užití těch přímo nezákonných prostředků, kterých užívají policejní orgánové státní proti nám má svůj podklad pouze v systému.
Pánové, z německé strany tak rádi a hlavně v listech německých se poukazuje k tomu, a do světa se roznáší, že kdykoliv jsou u nás manifestace a demonstrace politické, shrnou se z pravidla v určité excesse, které nemají co činiti ne více s politickou demonstrací, nýbrž směřují proti soukromému majetku a statkům, proti bezpečnosti soukromých osob atd.
Velectění pánové, račte dáti pozor co řeknu. Pravidelně se to stává a, pánové, my jsme toho očitými svědky a na základě očitých svědků, zejména obchodníků a řemeslníků a celé řady soukromých osob zjištěno, jak se jedná u nás o politickou manifestaci, tu že policie vrhá veškerou svou sílu jen na zamezení této politické manifestace a demonstrace, ale nechává veškeru svoji sílu stranou vůči takovým živlům, které s politickou manifestací nic nemají společného. (Výborně!)
My to pocítili v roce 1897 a vytýká-li se nám s německé strany tam a tam že se plenilo - což pak myslíte, že mezi námi českými poslanci, a nejen českými poslanci, nýbrž mezi Čechy bylo vůbec někoho, kdo by to byl schvaloval?
My byli svědky, jak se to dělalo a já sám měl zde tehdá velkou řeč, ve které vyčetl jsem veškeré násilnosti se strany policie a poukázal k tomu, kdyby byla policie zakročila v čas vůči rušivým elementům, které táhly na soukromý majetek ať německý, ať židovský, ať český, že by nebylo došlo k tomu, co se potom v Praze dálo.
Já byl r. 1897 v pondělí -jak známo, demonstrace po pádu Badeniho počaly v sobotu, dosáhly velkého svého manifestačního významu v neděli a částečně v pondělí a v pondělí se již v Praze ukázala chátra byl jsem tehdy ve Štěpánské ulici, když začali vybíjeti »Schlaraffii«, jak asi 20 lidi tu řádí. Stáli tam tři policajti a já šel k nim a řekl: »Pánové, jak můžete tohle trpět, zamezte to!« Policisté, jež mne znali, řekli: »Pane doktore, k tomu nemáme žádného rozkazu!« a šli pryč.
Já jsem svědkem toho. A jak se chovala policie v tomto jednom případě, tak bylo těch případů zjištěno několik. A všimněte si událostí listopadových: což pak byl zničen jen majetek Němců a Židův ?
Naopak, daleko větší měrou byl ničen majetek českých obchodníků (Hlas! Také poslance Krejčíka!) My víme o vážnějších případech. My víme, že na př. bylo stáhnuto četnictvo v neděli z okolních okresů sem, a já náhodou byl té neděle venku. Měl jsem příležitost u jednoho starosty venku se přesvědčiti, že v týž den všecky nepokojné živly stáhly se do Prahy.
Víme, že zejména revertenti, kteří mají Prahu zakázanou, jakmile zvědí, že jsou demonstrace, že policie si jich nevšímá, vytuší hned, že sem mají přijíti. A to byli ti, kteří ničili majetek jak Židů, tak Němcův a Čechů. (Posl. Březnovský: Dostali od policie pozvání do Prahy!) Pamatuji se sám na jednu událost přímo neuvěřitelnou: jedna žena jde v sobotu 4. listopadu Celetnou ulicí a rozbíjí kamenem výkladní skříň, aniž by se našlo jediného policisty, který by ji v tom zabránil. To všecko bylo zúmyslné. (Souhlas. ) Nemysletež, velectění pánové, že to je snad nahodilé.
Vykřikněte jenom > Hanba policii« nebo »Vrahové* a budete mít před sebou hned dvacet policajtů (Posl Březnovský: Nebo když zakokrhá!), ale když se jedná o takovou věc, policie se neukáže.
Konečně, abych nemluvil o roce 1897, mám celou řadu svědků, kteří vědí o tom, že policie si na periferii města nevšímala ničeho, že dovolovala, aby zchátralá individua vcházela do krámů a požadovala od obchodníků, cokoliv chtěla, a muselo se jim dáti, poněvadž po stráži nebylo nikde ani vidu ani slechu. Ještě dále: když někteří jednotlivci a obchodníci ústně nebo telefonicky obraceli se na policejní komisařství s oznámením, že to a to se stane, ani v jediném případě nepřišla policejní hlídka v čas, vždycky pozdě.
Posl. Březnovský volá: Policajti přišli teprve, když okna byla již vytlučena!
Posl. Krejčík: Ano, tak se stalo u mně!
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Ano, a to se netýká jen Čechů, to se týká stejně Němců a Židů.
Posl. Březnovský volá: Ale u kasina jich bylo vždycky dost.
Posl. dr. Baxa (pokračuje): Ale jakmile se jednalo o německé kasino, jak tam je postaráno o bezpečnost!
Již podle své povahy neschvaluji takové činy, a hlavně proto, poněvadž vím, pokud se týče nás Čechů a Prahy, že nám to více škodí než prospívá. (Různé české a německé výkřiky: Ano, tak jest! Bohužel! Also sehen Sie!)
Říkáte, pánové, že mám pravdu. Ale, pánové, když loni v r. 1904 jednalo se o tak zvané buršácké demonstrace, pak, pánové, já to vím, mám na to telefonické důkazy, že se dru Körberovi jednalo o to, aby byly vyvolány bouře, právě tak, jako to bylo tenkrát v Inšpruku! (Hluk. )
Pánové, my jsme tenkrát zakročovali jménem Národní rady ve prospěch pořádku, my jsme žádali policejního řiditele, aby učinil opatření, aby obyvatelstvo nebylo vyzýváno, aby se stalo něco, čím by byl klid uveden do ulic, my jsme se nabízeli, že půjdeme na Příkopy a promluvíme k lidu, aby se v pokoji rozešel, a to proto, poněvadž tehda zasedala říšská rada a my na říšské radě jsme nejlépe pociťovali, co by znamenala ozvěna pražských demonstrací vůči naší politice ve Vídni.
Ale na policejním řiditelství nám řekli: Já bych to rád udělal, ale já mám určité rozkazy z Vídně a sice rozkazy, aby se proti demonstrantům co nejostřeji zakročovalo.
Tenkráte se skutečně co nejostřeji zakročilo, a kdyby nebylo bývalo naší opatrnosti a rozšafnosti a kdyby nebylo toho, že jsme věděli, že si Körber přeje, aby byly demonstrace, kdyby nebylo toho ducha, že jsme se o to přičinili, aby byl klid, bylo by opětně došlo k tomu, co se stalo nyní. (Hluk. Různé výkřiky: Das ist doch zu viel!)
Pánové, Vám se to zdá být upřílišněno, ale nezapomínejte na jednu věc, že jako Vy, tak máme také my již všude své důvěrníky, a následkem toho víme, kde se co proti nám jedná a když jsme na to upozorněni, dovedeme v čas zakročiti. (Hluk. Abg. Größl ruft: Der Landsmannminister sagt Ihnen ja alles! Smích na česke" strane. Výkřiky: Chraň Pán Bůh ! Ten to nebyl! Kde pak starý Randa! Veselost. )
Tedy, velectění pánové, z celého chování policie jest to viděti, že se o to jednalo!
Ale co bych já pořád mluvil o pražských demonstracích, nyní budu mluviti o demonstracích v jiných městech, ve Vídni, v Inšpruku a jinde. Nepoukazuji ani na násilnosti v Inšpruku, na to, co se stalo Kubelíkovi v Linci; jsem tak shovívavým ale budu mluviti jen o obyčejných demonstracích německých studentů aneb německého lidu, kteréžto demonstrace my se svého českého stanoviska jenom schvalujeme. Proč by se nemohlo od našeho lidu demonstrovat pro velikou věc? Ale Vy, němečtí poslanci, kteří znáte demonstrace, musíte sami říci, jak tam zakročuje policie, jak tam si policie počíná, zejména ve Vídni, a jak si počíná u nás.
(Abg. Grössel: Was ist mit dem Polizei-kommissär Fahoun?)
Pánové, račte dovolit, naposled snad ještě upřete, že v německých městech nejsou demonstrace Jsou tam demonstrace. (Výkřik: Aber ruhig!)
U nás jsou také docela klidné a tiché demonstrace. Dokavad policie těmto demonstracím násilným způsobem nebrání, vypadají tyto demonstrace u nás docela klidně. Co pak myslíte, že jen u nás beze vší příčiny vytloukají se okna atd. ?
Mohl bych poukázati dále, ale nechci tak učiniti dnes, poněvadž je to jiná otázka, o které se ještě jinde musíme zmíniti, že na příklad Vaše policie v německých městech nepočíná si proti útočníkům německým jak by měla.
Nechci ukazovat na Brno, ale zejména v Mostě a České Lípě; tam to bylo opravdu vyprovokováno v českém lidu, tam bylo napadeno v podvečer promenující obecenstvo, poněvadž česky mluvilo a řeklo se, že tam provokuje, když se jednalo o zakročení policie, tu nebyla nikde. Když pak se šlo k okresnímu hejtmanství, nepořídilo se ničeho. (Výkřik posl. Pachra: Was war denn in Graslitz?)
Pane Pacher, co se týče Kraslic, mluvíte o případu, který se stal před 4 roky, a to nešlo o národní demonstrace. Co pak si myslíte, pánové, že my toho nelitujeme stejně, když se střílí do dělného lidu?
Také dělnická krev českého lidu je stejně tak drahocenná jako německého. Že střílelo četnictvo v Kraslicích, stejně odsuzujeme, jako že střílí v Mostě, Duchcově atd. do českých dělníků.
Pánové, abych se déle nerozšiřoval. Slovo, které jsem zde řekl ohledně odsouzení každéhokoliv útoku proti soukromému majetku, ať je to majetek německý, ať židovský, ať je to majetek český v Praze, to slovo odsuzující, které neříkám, jen já, nýbrž každý každý český poslanec a každý český člověk, to přece musí dnes každému poctivému člověku, ať patří ku německé nebo ku kterékoli národnosti stačit.
My si přejeme toliko, aby se uznalo zejména u vládních orgánů, že přece jenom mají co činiti i zde v Praze s lidem a když to, co je dovoleno ve Vídni a co jest dovoleno v Berlíně a v Paříži atd., aby bylo dovoleno také u nás. A myslím zejména, že toho musíme litovati, když se jednalo zde o tak velké a vážné manifestace, jaké byly pro všeobecné a rovné právo hlasovací, kde a priori všichni věděli a policie musela to také vědět, že manifestantům se nejedná o nic jiného, než jedině o manifestaci.
Pánové, ty ohromné masy lidstva, ty nebyly jen pro parádu, ale také ne pro hrozbu proti soukromnému majetku, naopak to bylo důkazem, že jest tu opravdu vítězství a ohromnost a síla lidu, který si toho rovného, všeobecného práva hlasovacího žádá. (Hlas: Dagegen haben wir nichts !)
Velectění pánové, račte dovolit; Vy říkáte, že proti tomu nic nemáte; já to také některým těm pánům, kteří něco podobného řekli, já jim to také věřím; ale tím není ještě nijak věc opbyla.
My zde máme co činiti s celou řadou událostí, které přímo mluví proti tomu Vašemu názoru; vždyť ty útoky, které se staly se strany policie jednak na manifestanty a pak druhá věc, která je daleko horší na nemanifestanty, to je to strašné, co se u nás v Praze stává a co se specificky se strany pražské policie děje.
Vy víte, že pro různé projevy byly velmi často činěny demonstrace proti českým vůdcům.
Abg. Pacher: Weil die Führer immer hinten waren!
Se strany dotyčných se nikdy nestal takový krok, aby se volalo hned po policii a vojsku.
Vy víte, že manifestanti, jímž se jednalo o manifestaci pro všeobecné rovné hlasovací právo, přísné dbali toho, aby ani jedinému poslanci německému nic se nestalo.
Abg. Peschka: So gescheidt waret Ihr schon, daß Ihr die Leute davon abgehalten habet, daß sie den deutschen Abgeordneten nichts tun. Das haben Sie den Leuten aufgetragen, daß feinem deutschen Abgeordneten etwas geschieht, weil Sie gefürchtet haben, daß der Landtag von Prag verlegt wird.
Posl. dr. Baxa (pokračuje): Abych řekl, nechci Vás urážeti, poněvadž není mým zvykem někoho urážeti, (Abg. Peschka ruft: Wir beleidigen Sie auch nicht!) Já, bych si přál, aby v těch Vašich slovech nebylo viděti nějakou nízkost smýšlení; to říkám proto, poněvadž něco podobného nelze supponovat vůdcům manifestace ať náleželi straně české nebo mezinárodní, a nelze říkat, že by to byla schytralost.
Zde nehrála úlohu schytralosť, nýbrž hrála úlohu spravedlivost, poněvadž se vědělo, že němečtí poslanci jsou v Praze immuními, a dále proto, že Praha není Vaším voličstvem, a poněvadž se říkalo, ať si to vyřídí jejich voličstvo s nimi samo.
Abg. Peschka ruft: Wir werden es auch schon mit unseren Wählern ausmachen.
Neračte tedy vůdcům manifestantů vytýkati, že jednali schytrale, nýbrž spíše u nich rozhodoval cit spravedlnosti. (Hluk!)
Já bych odporučoval vůdcům německým, aby nebyly tak citlivými vůči pražským demonstracím, jako nejsou naši poslanci citlivi proti německým demostracím. Co pak proti českým redakcím nedějí se často demonstrace, co pak se jim nevytloukají okna?
Abg. Peschka: Also das ist eine Demonstration, wenn die Leute die Fenster einschlagen ?
Dovolte, proti německému kasinu neděje se nikdy nic zúmyslně, ale jakmile přijde sbor manifestantů na Příkopy, tu se považuje, jakoby Příkopy, hlavní třída Prahy, byly v německém nájmu (Posl. Stránecký: Berlínská třída ! Abg. Dr. Hackel: Nein, Graben ! Hluk. )
Neračte se proto zlobiti, my si to nemůžeme nechat líbit právě tak, jako kdyby Vám někdo proto, že na některé třídě ve Vídni jest Národní dům, chtěl uzavříti tuto třídu pro Vaše demonstrace.
To jest právě to, co jest z Vaší strany veliká nespravedlivost a v čem jste příliš mnoho zbytečně a přímo nespravedlivě citliví.
Celé bataillony vojska a zbytečných policistů, kteří při demonstracích přicházejí t. zv. chrániti Prahu koncentrují se na Příkopech, uzavřou Příkopy, uzavřou pro obyčejné chodce všecky ulice, které ústí na Příkopy, takže to vypadá, jako by v Praze bylo po nějaké vojně, když cizinec vidí Karlovo náměstí, Jungmannovou třídu, Ovocnou ulici a ostatní všechy ulice uzavřeny a nemůže jíti domů.
Abg. Peschka: Aber nicht ohne Ursache ist das geschehen. Da sind Euere Leute schuld daran! (Hluk a smích. )
S radostí konstatuji, že Vy tu všechno, co se týče násilností s české strany, s opravdovou lehkostí přijímáte. Děkuji Vám za to a přál bych Vám, abyste měli pravdu....... abyste věděli, jak to skutečně je, ale bohužel, že Němci jsou to, kteří chtějí, aby zvláštní ochrana se jim dávala jen k vůli jejich kasinu a pak se zavírají ulice pro každého a to přece v zájmu bezpečnosti vůbec není.
Abg. Grössl: Das ist eine Schande für Prag. Sie schaden selbst der Stadt!
Abg. Iro: Wenn die Russen Prügel von den Japanern bekommen haben, sind den Deutschen die Fenster eingeschlagen worden!
Abg. Grössl: Wir haben nur Freude, daß Ihr Euch etwas gebessert habet.
Abg. Dr. Hackel: Übernehmen Sie die Beantwortung, daß keine Fenster eingeschlagen werden!
Posl. Kalina: Podruhé se obrátíme na Vás pane doktore!
Abg. Hackel: Warum? Wir haben Euch doch nicht provoziert.
Posl. Kalina: Policii se zaručil klid a přece vytáhla na ulice a provokovala ona.
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Pánové, Vy si nemůžete vůbec stěžovati na to, že by pokud se týče Vašich občanských svobod, se v Praze stalo Vám to nejmenší. Jděte do kteréhokoli města v Evropě, myslíte, že by si dovolila tlupa studentů to, co dnes si dovoluje na Příkopech tlupa německých studentů.
Abg. Pacher: Das ist keine Tlupa! Bedienen Sie sich doch anderer Ausdrücke über unsere Studenten.
Abg. Grössl: Der Bummel ist an allen deutschen Universitäten 1
Abg. Maly: Setzt sind gar die Studenten an allem Schuld. (Nepokoj a hluk. )
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Velectění pánové! To by si nesměli dovoliti nikde a zejména, by se to netrpělo proto, poněvadž to vlastně odporuje shromažďovacímu zákonu a vůbec veřejné pasáži. Nechte si říci, nebyli to čeští obchodníci ale němečtí na Příkopě, kteří se obrátili v r. 1904 na sbor českých poslanců a žádali, aby nějak zabránili těm shlukům na Příkopech a zejména bumlům buršáckým, poněvadž to jejich obchodům škodí. (Nepokoj. Výkřiky. ) Pánové račte se zeptati, kteréhokoliv... (Trvalý hluk. )
Posl. Březnovský: To nejsou Němci, to je samý žid (smích). Chcete, já Vám přečtu listinu výboru německého spolku.
Oberstlandmarschall (läutet. )
Abg. Pacher: Sie scheinen. Herr Březnovský, zu vergessen, daß es in Prag 800 antisemitische Studenten gibt. Sie haben ja 20 Jahre geschlasen!
Oberstlandmarschall (läutet): Bitte den Redner nicht zu unterbrechen.
Posl. Březnovský: 80 proč. židů je tam.
Abg. Pacher: Reinigen Sie lieber Ihren Wiener Klub vom Stránský.
(Hlas): Kde by se vzali Němci, kdyby nebylo židů.
Abg. Grössl: Wo es sich um den Stranský handelt, da traut er sich nicht Jude zu sagen.
Abg. Hackel: Das muß wunderschön sein wenn der Březnovský mit dem Stránský geht.
Posl. Březnovský: To přece, pánové, nezapřete, že je tam samý žid.
Abg. Dr. Hackel: Nun bedanken Sie sich für die Ruhepause, Herr Doktor!
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Velectění pánové! Dovolte, abych Vám vytknul velmi vážnou věc, pokud se týče Vašeho chování, respektive jednáni části Vašeho obyvatelstva v Praze a co se týče chování německého obyvatelstva vůči českým menšinám v těch městech, kde je německá většina.
V Praze se dovoluje německým studentům, aby zaujali hlavní třídu a když přijde cokoliv, hned vyrukuje policie a na to, že to porušuje pasáž, a že to ohrožuje veřejný pokoj a pořádek ve smyslu shromažďovacího zákona se u nás nedbá V Praze řekne se úředně: To je německá věc, my to Němcům povoliti musíme. Kdykoliv se ale jedná o nějaký průvod v Krumlově (Hluk a výkřiky), o nějaký veřejný průvod a vykonávání shromážďovacího práva v Mostě, kdykoliv jde o vykonávání shromážďovacího práva českého spolku v Podmoklech, v Duchcově atd., víte co se děje?
Okresní hejtmanství se odvolávají na to, že německé obyvatelstvo je rozčileno a k vůli rozčilenosti německého obyvatelstva zakazuji pak vůbec výkon shromážďovacího práva.
Abg. Pacher: Die Glaserrechnungen werden wir vergleichen. (Trvalý hluk. )
Pane Vallisi, Vy jste byl jedním z nejhorších okresních hejtmanů, Vaše správa byla taková, že.... (Velký hluk a nepokoj. )
Abg. Maly: Also wir bedürfen zum Spazierengehen auch eine Bewilligung!
Abg. Pacher: Bergleichen Sie doch Prag nicht mit Reichenberg !
Posl, Dr. Baxa (k posl. hrab. Wallisovi): Vy jste byl politickým udavačem!
(Velký nepokoj. Hlasy: Konservativní velkostatkář! - Trvalý hluk. )
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní).
Posl. Dr. Baxa: Ku které straně patříte, že si dovolujete vysmívati se, když já mluvím o právech českého lidu?
To je s vaší strany hanebnost. Styďte se. (Výborně!)
Abg. Wolf: Wer ist denn dem Löwen auf das Schwanzel getreten. (Lebhafte Unruhe. )
Posl. Hrubý: To je šlechtic? Proč nejde k ústavákům?
(Zwischenruf: ) Die Immunität soll man nicht so weit mißbrauchen, daß man persönlich wird.
Posl. Hrubý: Takové jednání, jako tenhle člověk, nedovolil si žádný.
Abg. Ansorgei: Der tschechische Landesausschuß hat den Futterkaften noch nicht voll, Mäßigen Sie sich! (Lärm. )
Abg. Wolf: Sagen Sie uns lieber, wie das Defizit gedeckt wird, das märe viel interessanter
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Pánové z německé strany, Vaší straně to nepatří; nerozčilujte se k vůli panu hraběti.
Já mu tu výtku nečiním jako poslanci, nýbrž jako bývalému okresnímu hejtmanu.
Já jsem měl odvahu mu to vyčísti nejen teď, nýbrž i když byl okresním hejtmanem a poněvadž se zde dnes vyzývavě chová, proto mu to povídám. (Hluk. )
Abg. Wolf: Ich beantrage die Unterbrechung der Sitzung wegen hochgradiger Aufregung. (Gelächter, Lärm. )
Hlasy: Cukr ! cukr !
Abg. Pacher: Das ist die Landeshauptstadt!
Abg. Maly: Welches Recht haben wir denn hier?
Abg. Pechka: Dürfen hier die Deutschen Turner ziehen?
Abg. Ansorge: Was werden wir diesen hier Weihrauch streuen. Gehen wir hinaus!
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Velectění pánové! Řekl jsem, že se pro domnělé rozčilení německé většiny obyvatelstva v městech s většinou německou vůbec zakazuje a znemožňuje českým menšinám vykonávání shromážďovacího a dokonce spolčovacího zákona.
Pánové, kdyby se Vám takovým loktem měřilo v Praze!
To nám ovšem nikomu z Čechů ani nenapadne. (Hluk. Výkřiky. )
Pane poslance, Vy přece víte, že Vídeň se nazývá residenčním městem, a když tam žádal český spolek [sokolský, aby mu byl povolen veřejný průvod, byl odmítnut právě z toho důvodu, že by mohlo v německém obyvatelstvu vzniknouti rozčilení, (Hluk a četné výkřiky) ačkoliv ve Vídni je poměrně mnohem více Čechů než Němců v české Praze. (Abg. Glöckner: Das ist gar kein Vergleich!)
Jest tedy, velectění pánové, smutným úkazem, že orgánové vládní takovým způsobem naprosto nespravedlivým postupují, když se jedná o české menšiny.
Se svého stanoviska vždycky hájím ten princip, aby menšina, ať je to jakákoli, ve svých právech byla úplně chráněna; (Výborně! Hlučný souhlas. ) naopak, když se jednalo o buršáckou otázku, zachovali jsme určité stanovisko, řkouce, že pokud ve stanovách mají právo nositi čapky atd., že s českého stanoviska nemůže se nic namítati. My však nemůžeme na druhé straně dovoliti, aby se zúmyslně provokovalo, poněvadž potom to neodnesou provokující, nýbrž ti vyprovokovaní.
To je, pánové, smutným úkazem, co se u nás děje. (Hluk. )
Pánové, původně začal jsem své vývoky o manifestacích a demonstracích v Praze a sice zmínil jsem se o tom, jak postupovala policie a vůbec státní orgánové vůči obyvatelstvu českému zde v Praze. Pánové, řekne se nebo řeklo se se strany pana místodržitele, že první kámen byl hozen se strany demonstrantů. (Hluk. Různé výkřiky. )
Kdyby tomu tak i opravdu bylo, zajisté musil by pan místodržitel se postarati, aby sněmu království Českého byl výsledek vyšetřování předložen, aby o něm bylo uvažováno a jednáno, neboť zde ovšem nám musí záležeti na tom, aby v té věci vyšla pravda na jevo a zejména naší Praze musí na tom záležeti, aby byla veškerého hanobení, jakého se jí vždy dostává, konečně pro příští dobu uchráněna. Fakt ale zůstává, že při té největší manifestaci, která byla na Příkopech a sice v neděli, kdy přirozeně nejvíce lidí je pohromadě - a manifestanti měli úmysl, aby v neděli byla největší manifestace, aby se ukázalo nejvíce lidí na ulici - že právě před německým kasinem užili, aniž by byli bývali napadeni, strážníci střelné zbraně a že to byla nevinná oběť, která zde padla a ne demonstrant. Zejména viděti jest, jakým způsobem zbraně bylo použito, a z toho jest viděti, že se nejednalo o nějaké rozptýlení, o opatření ku zachránění cizího majetku, že se nejednalo o nebezpečí kterékoliv národnosti, nýbrž že se jednalo o zamezení velké této manifestace lidové a že policie docela proti zákonu a proti instrukcím užila zbraně a způsobila krveprolití politování hodné. (Posl. Dr. Stránecký: Spáchala vraždu!)
Velectění pánové, to nebylo jediné, následovalo mnoho dále a musíme odsouditi to všechno, neboť nebyli to jenom čeští občané, nýbrž i němečtí, kteří si stěžovali na to bezpříkladné jednání policie. (Hluk. )
Pánové, beze vší příčiny v neděli 5. listopadu, když táhlo shromáždění z Bílé Hory, bylo napadeno. (Trvalý hluk a nepokoj. )
Posl. Kratochvíl: Když takový policista za 13letým děvčetem vrazí do průjezdu a probodne je ze zadu, to jest zachovávání pořádku.
Takové bestie nenajdete na celém světě! (Trvalý lomoz a výkřiky. )
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Konstatuji, že němečtí poslanci nikterak tak se nechovají vyzývavě, jako zde ten hrabě, český šlechtic.
Posl. Kratochvíl: To byly bestie vychované vyšším úřednictvem.
Posl. Dr. Stránecký: Thunovská výchova.
Posl. Zázvorka: To byla Thunovská direktiva, aby byla zostuzena Praha.
Posl. Krejčí: A na tu policii má český národ platiti.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní):
Ich bitte um Ruhe. (Zwischenruf: Wir kennen die Prager Polizei von Eger!)
Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Konstatuji doznání jednoho německého poslance, že zná pražskou policii z Chebu. Stačí to. My jsme nikterak nebyli proto, aby na vás byla posílána pražská policie a také si myslím, že by s takovouto neschopnou vojenskou mocí, jako jest pražská policie, že by z toho vznikla nespokojenost kteréhokoliv lidu, tím méně lidu německého.
Pánové, dovolte, abych mluvil o útocích, které se staly na český lid dále. Bylo to na Ferdinandově třídě, kde beze vší příčiny dav, který šel, ne jako demonstranti, nýbrž z Bílé Hory, byl napaden škadronou dragounů beze vší příčiny. A jaká byla nálada u těch demonstrantů, pokud se týče snad ohrožení osobní bezpečnosti anebo života, jest viděti nejlépe z toho, že když jeden dragounský důstojník dal povel, aby se za utíkajícím lidem spustila švadrona a ona tak učinila a on s koně spadl a zůstal ležeti, že demonstranti, kteří utíkali do ulice, přišli k němu a docela milosrdně jej zvedli a odvedli do nejbližšího domu, kde se mu dostalo první lékařské pomoci.
Kdyby tu bylo té krvelačnosti u toho lidu, jaká byla na straně policie a vojska, byli by ho na místě utloukli a my víme, že v Pešti a jiných městech by se tak stalo. To jest důkaz toho, o co se jednalo českému lidu, že se mu nejednalo o nějaké krveprolévání a útočnost, nýbrž o manifestaci za veliký požadavek všeobecného, rovného práva hlasovacího. (Posl. Zázvorka volá: To byly úřední demonstrace, ne lidové!) Víme docela určitě, že v ty dny v sobotu, v neděli a v pondělí policie si pranic nevšímala revertentů, kteří se sem dostali. Mezi zatčenými, kteří házeli na některé budovy kamením, byli revertenti, ale policie, aby jaksi odvrátila pozornost té své nedbalosti, ihned je propustila. (Slyšte!)
Na Malostranském náměstí se udály, jak mně někteří občané sdělili a já ovšem jsem měl ten případ interpellovati, ale jen vzhledem na vážnost osob a poněvadž byli v průvodu svých žen, jsem tak neučinil, aby jejich jména nebyla uvedena na veřejnost, - zde na Malostranském náměstí to došlo v neděli tak daleko, že prostituované