länder - ich glaube in den siebziger Jahren gegründet wurden.

Damals war der unfreundliche Einfluß auf dieses Versicherungswesen noch nicht so groß, nicht so hemmend, es bestand vielmehr Freiheit in der Entwicklung dieses Versicherungswesens, was heute nicht mehr der Fall ist.

Bei dem Kampfe, der in wirtschaftlicher Beziehung besteht, sammeln auch diese Institutionen, nämlich die neugegründeten, sehr unangenehme (Erfahrungen. (Abg. Maštálka ruft: Mníchovo Hradiště!)

Ja, ich glaube auch im Namen der Stadt Gablonz a. N. hoffen zu dürfen, daß wir besser vorwärts kommen und gut stehen werden, aber daß die Entwicklung von Versicherungsanstalten in Gemeinden und Bezirken viel schwieriger geworden ist, als es vor Zeiten war, ist zweifellos.

Ich halbe meinen Standpunkt, den ich früher in dersellben Sache eingenommen habe, wo ich mich allerdings auch weiter über Hagel-, Vieh- und Feuerversicherung aussprach, was ich heute unterließ, aufrecht gehalten.

Dieser Standpunkt, diese Überzeugung ist ein streng sachlicher, wenn auch nicht zustimmender. (Lebhafter Beifall!)

Oberstlandmarschall: Es hat sich noch der Herr Abgeordnete Stahl als Contra-Redner eintragen lassen.

Pan poslanec Stahl dal se ještě zanésti za řečníka proti návrhu.

Nyní přichází k slovu pan poslanec Adámek. Dávám jemu slovo.

Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Slavný sněme! Otázka zemského pojišťování jak bylo již dnes z mnoho stran podotknuto, není novou a nachází se po 10letí na denním pořádku netoliko tohoto slavného sněmu, ale i také veřejných diskusí v Čechách vůbec. Jest zcela přirozeno, že akce čelící k zavedení zemského pojišťování proti živelním pohromám, kterými bylo království České v uplynulých 2 létech tak hrozně postiženo, nabyla síly a že s touto akcí musí také zákonodárství zemské rozhodně počítati.

Zkušeností, které jsme nastřádali po živelních pohromách roku 1903 a 1904;, totiž při provádění tak zvaných nouzových akcí, musely přece každého přesvědčiti, že jest bludným domněním, že by bylo možné hospodářské následky takových pohrom odvraceti takovýmito nouzovými akcemi. My všichni, kteří jsme měli příležitost spolupůsobiti při takovém udělování peněžitých nouzových podpor, jsme dospěli k tomu přesvědčení, že není po stránce hospodářské neracionálnějšího způsobu nahrazování škod živelních, že tento způsob po stránce hospodářské jest nejen neudržitelný, nýbrž že demoralisuje a podlamuje také svépomoc. Všeobecně se uznává, že řádné pojišťování proti živelním pohromám nemůže býti nahrazeno ustálením neracionálních pomocných akcí, jež se u nás nyní tak často musí opakovati, a jež tak velkých vyžadují obětí, aniž by však měly trvalých, positivních úspěchů hospodářských při individuálním rozdělení podpor. (Souhlas. )

Toto přesvědčení musí upevniti také náhledy těch, kteří ode dávna hájili, že rolnictvu a všem těm, kteří jsou vysazeni živelním pohromám jedině a skutečně lze pomoci pouze, bude-li zavedeno dokonalé, stávajícím poměrům a potřebám úplně odpovídající, veřejné zemské pojišťování. (Souhlas. ) Abych o tomto pojišťování zevrubně se šířil, myslím že by bylo zcela zbytečno, nosil bych dříví do lesa. Pan zpravodaj již dnes ukázal, jak velikého hospodářského významu toto pojišťování jest, jakož i že jde o sta millionů majetku těch, kteří těmto škodám jsou vysazeni a že zhouby tyto netýkají se jen jednotlivců, kteří jsou živelními pohromami poškozeni, nýbrž mají význam i všeobecný, poněvadž nám chudnou celé kraje a země. (Výborně !)

Pomoc musí býti vyhledána a obracejte věc jak chcete, zde neplatí žádná statistika, zde jediná pomoc je možná všeobecným zemským pojišťováním.

Řešení tohoto úkolu není tak jednoduché jak by se zdálo. Již dnes se to ukázalo. Po dnešní debatě, jakkoli v ní byly některé věci pány z druhé strany pouze napovězeny, jest předce patrno, že v nynější situaci nejde o usnadnění a urychlení skutečného provedeni zemsk. pojišťování, ale že se hledá forma, aby oklikou bylo pochováno.

Pochopíte, velectění pánové, že my, kteří netoliko slovy, ale plným srdcem cítíme s lidem, ze kterého jsme vyšli a v jehož středu žijeme, že my k takovým akcím nikdy přidati se nemůžeme, protože pokládáme za svou svatou povinnost, abychom ze vší síly působili, by toto nebezpečenství od řešení této velké otázky bylo odvráceno, aby konečně od slov přistoupilo se v tomto oboru ke skutkům. (Výborně!)

U nás jsou živelní pohromy dosud vydatným zdrojem výdělku domácích i cizích pojišťovacích společností.

Království České jest zlatodolem domácích a cizích pojišťoven.

V  království Českém působí vedle 16 českých 60 cizích pojišťoven.

V  r. 1902 přijaly rakousko-uherské pojišťovací společnosti prémii 354 1 mil. K, oproti r. 1901 více o 28'8 mil. K.

Dividenda a úroky akcionářů pojišťoven činily v r. 1902 7'4 mil. K.

Jest zajisté význačným faktem, že se v Čechách stále více zmahá klientela zem. pojišťoven moravské a dolnorakouské.

Úspěchy těchto zemských pojišťoven přirozeně sesilují akci, čelící ku zřízeni zem. pojišťoven v Čechách.

Pánové! Což to má dále u nás trvati, aby ze živelních pohrom, aby z neštěstí obyvatelstva těžily cizí assekurační společnosti kapitalistické, aby tak velké milliony ve formě premií vycházely z tohoto království do pokladen peněžních baronů, kteří pro toto království a náš lid vůbec citu nemají? Což není pravdivým výrok Bismarckův, že nikdo nemá práva z neštěstí svého bližního hmotně těžiti? Má království České při všem pokroku, který učinilo, i na dále zůstati zlatodolem pro všechny spekulační podniky asekurační ? Račte uvážiti, velectění pánové, že vedle domácích pojišťoven operuje na »obohacení« českého lidu ještě 60 cizích společností!

Kdo platí dividendy ze zisku těchto společností ?

To platí také nejchudší člověk, který si ten groš na prémie musil pracně uspořiti ?

Má se stále pouze na zubožování našeho lidu tímto vydíráním toužiti?

Odvaliti toto břemeno s beder našeho lidu je možná jen, pakliže bude provedeno takové pojišťování, při kterém by prémie zůstaly pokud lze čistý a nebyly stravovány mrtvými náklady administrativními a rozmanitými provisemi agentů a j., při němž by každý pojištěný věděl, že je bezpečně pojištěn, a že postihne-li ho nějaké živelní neštěstí, dostane plnou náhradu solidní a nebude nebezpečí vystaven, že nedostane nic, jak se mnohdy stalo, nebo že s ním bude jednáno takovým způsobem, jak se s takým nešťastníkem jednati nemá.

Máme mluviti, jestli je zavedení zemského pojišťování nutným a prospěšným čili nic! Je mi s podivením, že o to může býti ještě krutý spor, po tak skvělých výsledcích, jichž zemské pojišťování již dosáhlo v Němcích, zvl. v Badensku a Bavořích.

Bylo s druhé strany podotknuto, že bylo vypočítáno, že Bavoři, od té doby, co bylo zavedeno zemské pojišťování, sníženou prémií docílili úsporu 34 millionů. Což toto číslo nemluví samo?! (Slyšte!)

Kdyby se snad ukazovalo, že poměry pojišťování v Němcích jsou jiné než u nás, přece se nemůže dovozovati, že by poměry pojišťování na Moravě a v D. Rakousích bylo jiné než v král. Českém.

Trvám na tom - a mohl bych provésti důkaz, kdybych chtěl sl. sněm zdržovati podrobnostmi - že poměry pro zemské pojišťování v Čechách jsou příznivější než v D. Rakousích a na Moravě. Úspěchy, jichž docílilo zemské pojišťování na Moravě a Dol. Rakousích, jsou pro nás přímo zahanbujícími!

Račte dovoliti, abych k tomu jen několika daty ukázal.

Při zemské pojišťovně proti škodám z požárů bylo v Dolních Rakousích

roku	pojištění	na korun	prémie činily
			z hraba korun
1898	28. 072	353, 282. 800	273. 276
1899	50. 215	532, 517. 396	506. 395
1900	61. 544	669, 085. 641	592. 055
1901	75. 543	807, 611. 282	713. 349
1902	72. 318	965, 858. 045	881. 189
1903	112. 225	1. 115, 917. 997	1, 069. 143

Zemské pojišťování skotů bylo v Dol. Rakousích zavedeno 1. července 1898, pojišťování koní od 1. října 1900.

Pojištěno bylo: r. 1899 113. 822 zvířat v ceně 25, 180. 656 K r. 1, 903 180, 579 » » 54, 354. 690 k

Při zemské pojišťovně proti krupobití bylo pojištěno: r. 1899 5. 146 podílníků na 6, 330. 948 K r. 1903 10. 060 ť ť13, 856. 276 k

Ačkoliv bylo v roce 1903 krupobitím v Dol. Rakousích mnoho škod způsobeno, činil při tomto zemsk. pojišťování na 138 millionů korun čistý přebytek 45. 870 K.

Koncem června 1904 vzrostlo toto pojištění na 18 mil. K, prémie činila asi 300. 000 k.

Při pojišťovně proti úrazům a pohmožděninám bylo pojištěno roku 1900-1901 1. 471, r. 1903 4. 504 osob.

V  r. 1903 činil přebytek tohoto pojišťování 132. 000 K.

Při pojišťovně na život a renty bylo pojištěno: r. 1898 5. 667 podílníků na život rent 6, 061. 600 23. 655 K r. 1903 35. 601 > 57, 566. 771 288. 896 K

V r. 1903 činil přebytek 121. 894 K 27 h.

Tato pojišťovna zemská vydatně předstihla staré, s ní houževnatě konkurující asekurace.

Výsledky zemského pojišťování skvělé.

Ve 4 letech od založení pojišťování zemského v Dol. Rakousích při pojišťování proti ohni klesnutím prémií docílena úspora 8 mil. K.

Bylo vypočteno v Bavořích ve sněmovní komisi, že zem. pojišťovnou dolnorakouskou bylo do konce r. 1904 docíleno při pojišťování rolnictva úspory 38 mil. K.

Pánové, takový úspěch hospodářské práce by měl jednou poučiti odpůrce zemského pojišťování u nás, že veškery námitky jsou rozhodně neoprávněné a také neodůvodněné.

Pánové, já myslím, že snad alespoň na levici neujde pozornosti citát velké autority německé, která se vyslovuje proti veřejnému pojišťování a která trvá na tom, že jest největší zhoubou pro lid ponecháním pojišťování soukromým společnostem. Touto autoritou nebyl nikdo jiný než Bismark, železný kancléř, který r. 1884 mimo jiné pravil:

»Velké dividendy dostupující při některých pojišťovnách výše 38 až 40 proc. a ještě více nesrovnávají se se zákonem veřejné mravnosti. Jest povinností státu, aby se tohoto úkolu zřízení veřejné pojišťovny vůbec ujal a pečoval pokud lze o zavedení co nejlevnějšího způsobu pojišťování, z něhož nebylo by těženo a přirozeně v první řadě brán byl zřetel k prospěchu chudých a potřebných. « (Slyšte!)

Pánové, Bismark nebyl žádný náladový člověk, nechuravěl vzláštní humanitou, byl muž praktický, který jasně, zřejmě viděl potřeby lidu. Když již v roce 1884 takový velký muž, jejž Němci právem velebí, dospěl k takovému přesvědčení, je přímo směšné, když se najdou nepatrní pidimužíci, kteří proti těmto zásadám hřeší argumenty, které by se spíše hodily do hospody, než do tohoto sněmu (Výborně!)

Pánové, rozkvetání zemské pojišťovny v Dolních Rakousích je úkazem tím vážnějším a pozoruhodnějším, čím krušnější konkurencí muselo podstoupiti právě tato pojišťování v Dolních Rakousích, kde jak povědomo, ve Vídni jsou soustředěny všechny hlavní generální štáby vyděračských společností.

Jak bezohlednou tato konkurence byla, poznati lze z toho, že nechtěly domácí společnosti a společnosti v Rakousku operující přijímati zemské pojišťovny protipojištění a že Vídeňská pojištovna zemská musila vyhledávati následkem toho protipojištění u pojišťoven francouzských. (Slyšte!) A přes tuto velkou konkurenci rostla přece jak jsem ukázal několika daty, tak, že znamenitě prospívá, že je to zrovna hřích proti zdravé hospodářské politice, když se v jiných zemí zejména v království Českém odkládá se zavedením této instituce, která v Dolních Rakousích a v jiných zemích tak znamenitě se osvědčila.

Marné byly tyto nástrahy, zemské pojišťování netoliko v Dolních Rakousích, ale také při filiálkách v Korutanech, Tyrolsku, Hor. Rakousích ve Slezsku a Vorarlberku zdárně prospívají.

Není zajisté potěšujícím a nemůžeme se tím chlubiti, že v království Českém klientela zemských pojišťoven v Dolních Rakousích a na Moravě stále širší nabývá půdy.

Pánové, není to poučné, že naši popoplatníci, naši pojištěnci přispívají k prosperitě pojištovny Rakouské a Moravské a že my dosud marně bojujeme, aby podobný ústav, který se jinde tak znamenitě osvědčil byl také u nás? Chlubiti se tím zajisté nemůžeme.

Pánové, úspěchy zemského pojišťování v dolních Rakousích a na Moravě vyvracejí pochybnosti a námitky těch, kteří také dnešní debaty se súčastnili, že by zavedení zemské pojišťovny bylo odvážným experimentem, skokem do temna.

Po úspěších zemského pojišťování v Dol. Rakousích a na Moravě nejde o podnikání odvážného, drahého experimentu, ale o nezbytně nutné řešení velkého úkolu hospodářské a sociální politiky, na něž veškerá naše veřejnost rozhodně naléhá.

Kdo po těchto úspěších může tvrditi, že by se zemské pojišťování, jež se v Dol. Rakousích a na Moravě tak dobře osvědčilo, u nás neosvědčilo? Takového vysvědčení sami sobě vystavovati, takovéto obavy živiti svědčí, že sami své domácí poměry neznáme. (Hlas: Na Moravě není německá a česká sekce. Tam to mají dohromady!)

Pánové, trvám na tom, že pokládám a pokládati musíme všickni, kteří s naším lidem upřímně cítíme a skutečné jeho potřeby hospodářské a sociální v našem království poznáváme, že rozřešení tohoto velkého úkolu jest jedním z nejnaléhavějšího úkolu a palčivou potřebou doby. Důkaz toho byl podán svého času na tomto slavném sněmu, když téměř všechna česká okresní zastupitelstva podala petice, ve kterýchžto naléhala, aby zřízení zemské pojišťovny bylo provedeno.

Důkaz toho také shledávám v tom, že téměř ve všech odborných schůzích našich hospodářských spolků a jiných korporací stále a stále se naléhá, aby tato zemská pojišťovna byla provedena.

Má-li váhu veřejné mínění - a veřejné mínění také v takovýchto otázkách musí míti rozhodující váhy - a může-li se ještě mluviti o stínu ústavnosti, pak neměl také tento slavný sněm tyto vážné projevy pomíjeti a nesmí nadále otáleti s řešením tohoto úkolu, nýbrž musí udělati rozhodný krok ku předu.

Uznávám, že pojišťovací komise nemohla v daných poměrech učiniti jiný návrh, než učinila.

Ten návrh po mém soudu v podstatě své znamená, že se má vysloviti tímto sněmem rozhodná vůle, že řešení tohoto úkolu nemá býti více odkládáno. Stane-li se to, pak přestává všechen spor a úkol tento musí býti proveden. Organisování zemského pojišťování zajisté není úkolem snadným ukázala to již anketa, na níž byl snesen důležitý materiál, aniž by však byla dospěla k jednomyslnosti a jasnosti v hlavních názorech.

Netajím se tím, že zřízení zemského pojišťování v království Českém jest úkolem velkým, jehož řešení bude vyžadovati velké prozíravosti, obezřetnosti a vytrvalosti, avšak překážky, jež se proti provedení tohoto díla kupí, nejsou povahy věcné.

Největší překážkou jest arciť neblahovolnost vlády při všem podnikání, jímž se centralisace uvolňuje a samospráva států a zemí utužuje.

Dnes poznali jsme velikou překážku zdárného a brzkého řešeni tohoto úkolu z postavení našich krajanů německých k této otázce. Není pochybnosti, pánové, že návrh Zulegerův, který nebyl podporován, který však bude asi v jiné formě slaviti své vzkříšení, neznamená nic jiného, než že toto dílo má býti politickou oklikou jednoduše pochováno. (Tak jest!)

Po stránce politické nebudu se o něm šířiti, slavný sněm bude míti k tomu příležitosti ještě mnoho a mnoho. Abych dnes po tom, co bylo pověděno, rozvinoval celou otázku trhání království Českého, nezdá se mi býti vhodné a není toho také potřebí. Mám za to, že návrh, který byl podán na rozdělení naší zemské pojišťovny dle národností, jest možno poraziti z čistě věcných a hospodářských důvodů.

Obtíže z takového dělení po stránce správní a finanční vznikající, nemusíme ani vyličovati. Zkušenost nabytá v Dolních Rakousích ukázala, že na povinné pojišťování za daných poměrů není možno dobře pomýšleti, že tedy bude musit býti zavedeno dobrovolné pojišťování zemské. Má-li zemské pojišťování při principu dobrovolnosti u nás prosperovati, musíme jíti tou cestou, kterou šli v Dolních Rakousích a na Moravě, totiž při nejsolidnějším pojištění.

Také naší zemské pojišťovně bude podnikati krušnou konkurenci s pojišťovnami stávajícími, které s ní povedou rozhodný boj o výnosnou klientelu českou. A v tomto konkurenčním zápasu bude lze také naší zemské pojišťovně zvítěziti pouze solidností a nízkými prémiemi. Tak dobyla dolnorakouská i moravská pojišťovna půdy.

Proto jest životní otázkou zemského pojišťování, pokud lze levná a proto jednoduchá organisace správy, tak aby mrtvé náklady správní pokud lze nejmenší část prémií stravovaly.

Po této stránce vynikla dolnorakouská pojišťovna, při níž jsou všecka odvětví pojišťovací spojena pod jedním ředitelstvem atd. Při některých odvětvích pojišťování jsou při této pojišťovně správní náklady o polovici nižší, nežli při jiných pojišťovnách atd.

Našim hlavním úkolem musí býti, aby organisace zem. pojišťovny netvořila těžkopádný, složitý, byrokratický a drahý apparát, který by stravoval příliš velkou část prémií splacených. Nám musí jíti o to, by prémie placené byly pokud možná čisté, by se mohli obrátiti ve prospěch pojišťování. Tomu náš lid bude nejlépe rozuměti, pak nebude potřebí mnohomluvných a výmluvných draze placených agentův, inspektorův, protože vnitřní přesvědčení obyvatelů bude lépe působiti, než draze honorované agentury, pak celému zemskému pojišťování kyne velká budoucnost. Pojednal jsem pouze stručně o této velké otázce, jejíž řešení bude vyžadovati velkých studií, které musí býti podniknuto, nechceme-lizemské pojišťování pohrobiti.

Přijetím návrhu Zulegerova jest však předem vyloučena možnost jednoduché, levné správy našeho zem. pojišťování, tím jest předem podlomena konkurenční síla zemské pojišťovny.

Nemůže býti ani na okamžik o tom pochybnosti, že by bylo přijetím tohoto návrhu zemské pojišťování politickou oklikou pochováno.

Pan posl. Posselt mluvil o okresním a městském pojišťování v německém území a obával se, že by zemským pojišťováním mohlo přijíti k pohromě.

Při všech takových organisacích, jako je organisace pojišťování, při organisacích hospodářských a sociálně-politických vůbec co života je schopno, má býti zachováno a myslím, že i takovéto organisace, které již jsou, bude lze zachovati. Nemohu sobě představiti, že by zemské pojišťování bylo lze zříditi bez organisací místních, jakými jsou pojišťovny okresní atd., království České je příliš velké a kdyby se na takovéto organisace reflektovalo, musila by býti správa velmi složitá, drahá a těžkopádná.

Zdá se mně tudíž obava pana posl. Posselta předčasnou. Pan posl. Glöckner při své přímé povaze srovnával příští zemskou pojišťovnu s nynější úrazovnou.

Říkává se, že každé porovnání kulhá, ale toto porovnání nekulhá jen na obě nohy, je přímo chromé. (Veselost. )

Dělali jsme my tuto úrazovnu? Ústav tento jest přece výplodem všemohoucí moudrosti rakouské a cislajtánské.

Pan posl. Glöckner by neměl zapomínati, že jsme my při sdělávání zákona o úrazovém pojišťování marně poukázali na nebezpečí, které hrozí z toho, že za základ úrazového pojišťování se vzala statistika německá. Veškeré rozklady a námitky, které jsme tehda činily, byly přehlasovány většinou poslanců, k nimž náleží také pan p. Glöckner (Výborně!)

Bude tedy velmi dobře, když kázání, jež nám činil, učiní v bližším kruhu a poučí své pp. kollegy, by přestali býti centralisty a konečně hleděli při řešení takových úkolů k poměrům a potřebám v království Českém, k nimž se musí vzíti zřetel při řešení otázky tak důležité, jakou jest otázka zemského pojišťování.

Tím odpovídám také panu poslanci Zulegerovi, který horoval pro pojišťování říšské: Což páni ne povážili, jak by to vypadalo s aktivním královstvím Českým, což neznají finanční a hospodářské rozdíly království a zemí v naší polovici říše ? Nebudu jednotlivé země jmenovati, poněvadž by se to špatně vykládalo, ale v hospodářských věcech neznám eitlivůstkářství, když jde o to, bychom my platili za jiné, kdežto nemůžeme platiti za sebe.

Oktrojovaná říšská pojišťovna byla by stokráte horší než tyto soukromé pojišťovny dnešní. (Různé výkřiky. To bylo samými Němci zavrženo ve výboru!)

Pan posl. Glöckner jménem všech německých stran prohlašuje - nevím, má-li ten mandát - že Němci mají již své soukromé pojišťovny okresní, a že nezbudeme my se svou zemskou pojišťovnou hotovi, že organisaci tu budou míti sami.

Mne velice těší - že pan posl. Glöckner konečně jako autonomista dostal se až na úroveň okresních zastupitelstev. Mám za to - a doufám, že mu Pán Bůh dá zdraví - aby, bude-li takto pokračovati a prospívati, stane se také zemským autonomistou. (Posl. Březnovský volá: Dostane rozum!)

Kdyby posl. Glöckner nazíral tak jasně na naše poměry jaké jsou, bude-li takto pokračovati a prospívati po cestě, po které se dal a dospěl až k uznání okresních pojišťoven, došel by logicky i k uznání nezbytné potřeby zemského pojišťování.

Otázka rozdělení zemské pojišťovny podle národnosti nemá jen politického významu, nýbrž má význam zvláště hospodářský. Kdyby se přijal návrh na rozdělení zemské pojišťovny podle národnosti, znamenalo by to, že bychom zemskou pojišťovnu hospodářsky pochovali, poněvadž taková organisace byla by opakem toho, co si přejeme, byla by velmi složitá, velmi drahá, velmi těžkopádná a vyvinula by se tu také povážlivá konkurence ve dvou národnostních odděleních mezi sebou a výsledek byl by hospodářský schodek. Pak by se naléhalo buď aby země platila ty schodky a nebo by musily býti vysoké premie. Že země takové schodky platiti nemůže o tom nepotřebuji se šířiti a že by zavedení vysokých prémií zabilo zemskou pojišťovnu uzná každý, kdo zná poměry, jak se vyvíjelo pojišťování jinde.

Nebudu politickou stránku tohoto návrhu rozbírati, pokládám však za svou povinnost již v tomto stadiu jednání vytknouti, když se přichází s takovýmito návrhy a když se tato čistě hospodářská otázka, která má také tak velký sociální význam netoliko pro náš český, ale i německý lid, pro celé království. Jde o to, abychom veškeré obyvatelstvo tohoto království ochránili před neodůvodněným a - jak sám Bismark řekl nemravným vydíráním cizími kapitály spekulačními. Nyní se přichází zcela neodůvodněně s návrhem na rozdělení zemského pojištění podle národností, které není věcně odůvodněno. Poněvadž také panu kolegovi Glöcknerovi je povědomo, že kdyby byla zemská pojišťovna jako zemský ústav zřízena, nikomu by nenapadlo, aby po stránce národní mohl a chtěl Němcům jakkoliv křivditi. I tu neplatí porovnání s úrazovnou.

Račte jen uvážiti, jak se úrazovna po stránce národní chová k nám. Jaký je její volební řád! To jest liberální ? To jest moderní? A podívejte se, jak se tam zachází s dělnictvem při velkých prémiích a při těch velkých schodách úrazovny? Pro krátkost času nehodlám se déle šířiti - shrnuji své vývody: pokládám založení zemské pojišťovny na základech, které jsem stručně naznačil, za velký nárok doby, za jednu z nejdůležitějších a nejpalčivějších hospodářských a sociálních otázek, a že my všichni, kteří netoliko slovy ale i skutky si přejeme, aby konečně v hospodářských věcech byly prováděny pokrokové, rozumné a potřebné reformy, můžeme hlasovati toliko pro návrh komise, ale musíme hlasovati proti každému návrhu, který by přímo či nepřímo čelil k dalšímu odročení tohoto velkého úkolu, jakož i proti návrhu na rozdělení pojišťovny podle národnosti, bude-li - jak očekávám - ještě dnes nebo později učiněn. (Výborně! Hlučný souhlas. Poslanec Březnovský volá: To by musili býti dva svatí Florianové, jeden český a jeden německý!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Stahl.

Ich erteile ihm dasselbe.

Abg. Stahl: Hoher Landtag ! Zu den Ausführungen meiner Herren Vorredner erlaube ich mir nur folgendes zu bewerfen.

Als Landwirt von Beruf erlaube ich mir darauf hinzuweisen, daß die heutigen Bersicherungsgesellschasten betreffs des Hagels den Anforderungen der Landwirte in keiner Weise entsprechen.

Einem Landwirte ist es überhaupt nicht möglich, die Feldfrüchte bei einer Hagelversicherung versichern zu lassen u. zw. infolge der Höhe der Prämien.

Es kommt vor, daß eine Gegend von Hagelschlag betroffen wird; da wird aber jedenfalls diese Gegend im nächsten Jahre in einen höheren Prämiensatz oder Gefahrenklasse eingeteilt, das heißt soviel, diese Gegend muß nächstes Jahr für die Versicherung, die sie nimmt, eine höhere Prämie zahlen. Es ist somit nur dem Großgrundbesitz möglich seine Feldfrüchte gegen Hagel versichern zu lassen.

Ist nun ein Landwirt 5 oder 6 Jahre mit seiner Fechsung versichert, so ist er gewiß einmal verhagelt. Es ist uns daher nicht möglich, unsere Feldfrüchte bei einer Gesellschaft versichern zu lassen und begrüße ich es, daß von hier aus der Antrag gestellt wurde, daß eine größere Hagelversicherung gegründet werden soll.

Ich erlaube mir aber darauf hinzuweisen, daß vielleicht auch eine Landes-Hagelversicherung zu gering wäre und mochte ich es lieber sehen, daß, wenn möglich, eine Reichs-Hagelversicherung errichtet werden möchte.

Das ist das wenige, was ich gegenüber der Hagelversicherung vorzubringen hatte.

Was die Feuerversicherung betrifft, so weist auch diese große Mängel auf.

Nehmen wir z. B. an, daß ein Versicherungsnehmer ein Objekt mit 1000 fl. Versicherungswert aufnehmen lassen will.

Von der Versicherungsgesellschaft kommt überhaupt niemand. Gewöhnlich kommt ein Agent, Dem ja mehr an der Provision gelegen ist. Sehr oft hat er das Objekt gar nicht gesehen und versichert es nur vom Hörensagen. Er nimmt das Objekt gewöhnlich um 3 - 400 fl. höher auf, als der faktische Wert wäre.

Der Versicherte ist trotzdem Verpflichtet, die hohe Prämie für eine überhohe Summe, unter der das Objekt aufgenommen ist, zu zahlen. Es kommt vor, daß vielleicht der Versicherungsnehmer oft durch mehr als 30 Jahre mit ein und demselben Objekt versichert ist, ohne daß die Versicherung erneuert oder reformiert wird, daß etwas zu- oder wegkommt, Es bleibt die eigentliche Versicherung beim Alten.

Die Versicherungsgesellschaften gehen schon auch gewöhnlich darauf hinaus, daß sie bei einem Antrage zur Aufnahme in die Versicherung gleich bedingen, daß der betreffende Versicherungsnehmer durch 10 Jahre in der Versicherung bleiben muß.

Nachdem die Versicherungsgesellschaften wissen, daß ein Objekt, das durch 30 Jahre versichert ist, auf jeden Fall an Wert verliert, bringen sie bei der Auszahlung der Schadenvergütung die Abnützung des Objektes in Abzug.

Sie sollten auch jedenfalls in der Prämieneinzahlung eine Verringerung eintreten lassen, so wie sie bei der Auszahlung der Schadensvergütung eine Abnützung rechnen.

Meine Herren! Es ist auch hier, so wie bei der Hagelversicherung, wenn ein Objekt 20, 30 Jahre und über den faktischen Wert versichert ist, wie ich vorhin erwähnt habe, daß auch ein solcher Besitzer in 20 Jahren geradeso abgebrannt ist als einer, der 5 bis 6 Jahre in der Hagelversicherung war, verhagelt ist. Dazu kommt noch, was eigentlich uns Landwirte am ärgsten betrifft, nämlich die Schadenerhebung. Wir alle haben schon vielleicht einmal Gelegenheit gehabt, einer solchen Erhebung beizuwohnen.

Nach einem Brande kommt der Erhebungsfommissär, oder, ich glaube, er heißt Brandschaden-Inspektor, hinaus vor den Bauer, er stellt ihn wie vor ein Schwurgericht; der arme Mann steht dort, als wenn er ein Mörder, ein Verbrecher wäre. Es wird mit ihm ein Verhör angestellt in einer Weise, daß er, wenn er vor einem Schwurgericht stehen möchte, nicht mehr geängstigst wäre, als bei der Erhebung der Schadensumme. Gerade durch diese Amtsmiene, die diese Herren aufsetzen, wird der Versicherungsnehmer eingeschüchtert, sodaß er nur froh ist, wenn er schon Ruhe hat. Es wird alles Mögliche mit ihm angestellt, er wird ausgefragt wie ein Verbrecher, und ist zum Schlusse froh, wenn der Inspektor sagt: "Ich sehe, daß du nicht den Brand angesteckt hast, du bist frei".

Daraufhin, daß der liebe Mann freigesprochen ist, atmet er erleichtert auf und läßt alles über sich ergehen. Er ist einverstanden, wenn man ihm das Gebäude, das um 300 oder 400 Gulden zu hoch aufgenommen war, auch unter den faktischen Wert entschädigt.