Nížepsaní, táží se Vaší Excellence:

Jest Vaše Excellence ochotna učiniti příslušná opatření, aby byla vylíčená pohroma od našeho průmyslu, obchodu, obyvatelstva odvrácena.

V Praze, dne 10. listopadu 1905.

Dr. Alois Koldinský a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Březnovský a soudruzi mně podali dotaz k J. E. panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Březnovského a soudr. na Jeho Excellenci p. místodržitele král. Českého.

Podle usnesení městské rady král. hl. města Prahy, pojmenování ulic a náměstí pražských jest právoplatné jen v jazyku českém. Usnesení to bylo i co správné uznáno, výrokem nejvyššího soudního dvoru.

Toto zákonné usnesení nerespektuje se redakcí úředního »Prager-Abendblattu, « kde se stále houževnatě používá: Wassergasse, Myslíkgasse atd.

Zdá se to být od redakce zúmyslné, a proto táží se podepsaní:

Hodlá-li Jeho Excellence redaktoru oficielního »Prager Abendblattu« panu A. G. Przedáku naříditi, by na příště v listě, který jest orgánem c k. místodržitelským, nepoužíval nesprávných pojmenování ulic pražských.

V Praze, dne 10. listopadu 1905.

V. Březnovský a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Stein und Genossen haben mir einen Antrag an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Landtagsaktuar Dr. Prachenský (liest): Anfrage des Abgeordneten Stein und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter in Angelegenheit der Resistenzbewegung der Eisenbahnbediensteten in Böhmen.

Die schon seit Wochen andauernde Widerstandsbewegung eines Großteiles der Eisenbahnbediensteten sowohl bei den k. k. Staatsbahnen als auch bei den Privatbahnen steigert sich von Tag zu Tag zu einer Gefährdung unseres gesamten Wirtschaftslebens.

Handel und Verkehr, Industrie und Landwirtschaft und ein nicht unbeträchtlicher Teil der Arbeiterschaft wird in wirtschaftliche Mitleidenschaft gezogen, und können die Folgen dieser Bewegung geradezu verheerend für unser wirtschaftliches Leben werden.

Es ist zweifelsohne höchste Pflicht der Regierung, alles aufzubieten, um diese Bewegung zum Stillstande zu bringen.

Die von der Regierung als Unterhändler verwendeten Persönlichkeiten haben bisher kein günstiges Resultat erzielt.

Pflicht der Regierung ist es, den gerechten Forderungen der Eisenbahner sofort ohne Hinterhältigkeit näher zu treten und zu bewilligen, was im Rahmen der Möglichkeit liegt.

Jede Verzögerung des Friedensschlusses vergrößert die Widerstandsbewegung, verbittert die Streitteile und Verursacht weiteren wirtschaftlichen Schaden.

Die Gefertigten erlauben sich daher die Frage zu stellen:

1.   Hat Seine Exzellenz bei der Regierung bereits Vermittelt, daß durch Bewilligung der gerechten Forderungen der Eisenbahnbediensteten deren Widerstand und damit einem bisher nicht abzusehenden wirtschaftlichen Verluste Einhalt geboten werde?

2.    Ist Seine Excellenz bereit, bei der Regierung nachdrücklichlichst in erwähntem Sinne zu wirken?

Prag, 10. November 1905.

Stein und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Viškovský a soudruzi podali mi dotaz k J. E. panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslanců Dra. Viškovského a soudr. k Jeho Excellenci p. c. k. místodržiteli království Českého stran stanoviska c. k. vlády ku mzdovému hnutí železničních dělníků.

Vaše Excellence! Mzdové hnutí, které právě mezi železničními dělníky zavládlo, má na veškerou dopravu a tím i na obchod, průmysl i zemědělství tak dalekosáhlé účinky, že jest obava, že jím v době největšího ruchu dopravního celý obchod bude ochromen a tím zájmy obchodu i výroby těžce budou postiženy. Zejména postižen jest v poslední době i náš vývoz, hlavně ječmene do ciziny, což v nynější situaci na prahu nových smluv obchodních - jest věcí pro zemědělství i obchod nejvýše choulostivou. Kdo nestranně posuzuje celou otázku, sezná, že železniční dělnictvo nevystupuje s požadavky upřílišněnými, neboť dosavadní mzda jeho jest vůči obtížné, nebezpečné a zodpovědné práci až krutě nízká. Postup mzdového hnutí není pak protizákonný, neboť dělníci provozují jen přesně službu dle pravidel v zájmu služby a bezpečnosti života vydaných. Požadavky dělníků uznaly i jiné dráhy, na př. ÚsteckoTeplická, která uznale s dělnictvem se vyrovnala.

V  případě, že by správa státních drah trvala na svém odmítavém hledisku, jest obava, že mzdové hnutí v pohnuté době nynější ještě více se sesílí a rozšíří a že tím stejně zájem státních drah jako zájem obchodu, zemědělství a průmyslu těžce se ohrozí.

Okolnost, že dráhy státní jsou passivní, nemůže býti důvodem pro odmítnutí požadavku lidské mzdy, neboť železniční dělnictvo nemůže za dnešní politiku dopravní a tarifní býti zodpovědno.

Ostatně z kruhů četných interessentů volá se po zdravé tarifní úpravě, která kdyby byla provedena přinesla by drahám státním uspokojivý výnos a na druhé straně prospěla by domácí výrobě ochranou proti cizí soutěži, hlavně uherské, dosavadní politikou tarifní v Rakousku tak značně protežované. Budiž tu mimochodem upozorněno na požadavek odstranění stupňového tarifu pro obilí a mouku, jenž svojí levností pro dovozy ze značných vzdáleností protežuje jen Uhry, resp. Halič, ale ničí naši domácí produkci obilní a mlynářskou. Činiť dopravné mouky na státních drahách rakouských za metr. cent a 500 km. 206 h, na severozápadní dráze 242 h, na státních drahách pruských 284 h. Těmito tarify pracují státní dráhy nejen zbytečně ku své passivitě, nýbrž i ku podpoře uherské soutěže a a ubíjení domácí produkce.

V  uváženi těchto důvodů a vzhledem k naléhavosti upravení pravidelné vozby na drahách státních, táží se podepsaní Vaší Excellence: Jest c. k. vláda ochotna vyjíti vstříc požadavkům železničního dělnictva a tím zjednati nutný podklad pro navrácení spořádaných poměrů v oboru dopravy c. k. státních drah?

V Praze, dne 10. listopadu 1905.

Dr. K. Viškovský a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Baxa a soudr. podali mně dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Sněmovní aktuár Dr. Prachenský (čte): Dotaz posl. Dra. Karla Baxy a spol. na J. E. pana místodržitele království Českého pro nespravedlivé a přílišné výměry trestů, které c. k. přestupkový soud v Praze zatčeným a odsouzeným v posledních událostí pražských vyměřuje, dále pro nezákonný a přímo nehumanní poukaz státního zastupitelství pražského, které nařizovalo podřízeným funkcionářům, aby všichni, kdož pro zmíněné přestupky v posledních událostí před přestupkovým soudem budou osvobozeni, na dále byli podržáni ve vazbě až do konečného rozsudku II. stolice.

Vaše Excellence! S rozechvěnou myslí píši tuto interpellaci, neboť skutečnost, o které se musím zmiňovati, ukazuje opětně k tomu, že c. k. orgány vlády Gautschovy jako vlád předešlých - nakládají s námi, Čechy, jako s národní společností podřízeného rázu. - Kdykoliv se vyskytly v Praze demonstrace a kdykoliv došlo k souzení demonstrantů, vždycky c. k. soudy ukazovaly přímo krvelačnou snahu, aby na hlavy odsuzovaných Čechů dopadly tresty v míře nejvyšší!

Kdežto soudy vídeňské při podobných případech soudily dle zákona a pro přestupky ukládaly tresty, řekneme, snesitelné, u nás pražské soudy vymýšlejí a ukládají tresty, které svojí mírou vzbuzují úžas a zděšení.

Víme však také, že většině našich soudců se přímo ošklivil tento drakonický způsob odsuzování, ale oni k tomu byli nuceni tajnými rozkazy vyšších představených.

A tak je tomu i nyní. Pro nepatrné přestupky, na něž stanoví zákon nejnižší míru trestu 1 nebo 3 dnů, ukládá se trest 5 až 8 dnů.

My vidíme, že je v tom systém a to systém namířený jen proti nám, Čechům. Němečtí soudcové německé demonstranty odsuzují mírně a nepatrně. Proč to není možno v Praze, když se jedná o příslušníky české národnosti?

Další předmět naší stížnosti jest rozkaz státního zástupitelství pražského, aby všichni, kdož pro přestupky budou osvobozeni, byli ponecháni ve vazbě!!

Vaše Excellence, povšimnete si toho, co pravíme: pro přestupky i při osvobození měli nešťastníci zůstati ve vazbě. Jen zdravému názoru soudcově lze děkovati, že tohoto nelidského poukazu nedbal a jednal podle zákona a práva.

Tážeme se, zdali Vaše Excellence jest ochotna:

1.    ukázati Jeho Excellenci panu předsedovi ministerstva, že německé soudy při souzení německých demonstrantů ať ve Vídni ať ve Štyrském Hradci, v Liberci, Chebu atd. počínají si mírně a lidsky, a že porovnání rozsudků německých soudů s rozsudky pražských soudů proti českým demonstrantům jest tak křiklavým, že z toho jest zřejmo, že pražské soudy k vyššímu rozkazu musí vynášeti drakonické tresty;

2.   Jeho Excellenci panu předsedovi ministerstva vyložiti, že takovéto křiklavé jednání vládních orgánů proti národnosti české na novo musí podrážditi i nejklidnější mysle a že takovéto porušování lidskosti nemůže si dáti líbiti český lid;

3.   Je-li Vaše Excellence ochotna se postarati o to, aby pražští soudcové a pražské státní zastupitelstvo nevystupovalo tak nepřátelským a nehumanním způsobem proti příslušníkům české národnosti, nýbrž zacházelo s nimi jako německé soudy zacházejí s příslušníky německé národnosti.

Dr. Baxa a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Baxa a soudruhové mně podali mně další dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář dr. Haasz čte: Dotaz poslance Dra. Baxy a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele král. Českého pro nešetření rovného práva jazyka českého na dráze Ústecko-teplické, na elektrických drahách v Ústí n. L., Liberci, Mostě, Teplici a na dráze Buštěhradské.

Ústecko-teplická dráha, která je prvním germanisátorem v Podrudohoří, nevydává na české požádání lístky jízdní, ač na příklad v Teplicích lze na francouzsky i anglicky projevenou žádost lístky dostati.

Veškery nápisy, i ty, které mají účel bezpečnostní, jsou v jazyce německém. Následkem toho se také stalo, že dne 1. listopadu vypadla z vagonu v Maria Račicích jedna dívka, která zůstala na místě mrtva ležeti, ježto veškerá upozornění ve vagonech jsou jen v německé řeči. Domáhá-li se 8% pražských Němců německých nápisů na elektrické dráze, pak musí i pro Podrudohoří, kde více než třetina obyvatelstva je národnosti české, nejen na ústecko-teplické, nýbrž i na dráze Buštěhradské, jakož i na elektrických drahách v Ústí nad Labem, v Liberci, v Mostě i Teplicích výstrahy bezpečnostní i veškerá poučení v české řeči býti umístěna.

Činíme o tom Vaší Excellenci sdělení, tážíce se, zda jsou okolnosti tyto Vám známy a zda chcete působiti, aby se oběma národnostem stejným loktem měřilo?

Dr. Baxa a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Baxa a soudruhové podali mně ještě jeden dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní aktuár Dr. Práchenský (čte): Dotaz poslance Dra. Baxy a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého proti jednání obecních úřadů ve smíšených okresích severních Čech, které pracovní knížky vydávají jen německé, a proti jednání tamních stravoven, které nechtí přijímati dělníky s českými pracovními knížkami.

Obecní úřady ze zněmčeného území, zejména však v Duchcově, vydávají proti výslovnemu znění zákona jen německé pracovní knížky.

Ač si u okresního hejtmanství v Duchcově na to bylo několikráte ústně stěžováno, tož přece neučinil okresní hejtman pan rytíř Jordán toho nejmenšího opatření, ač mu § 104. a 105. obecního zřízení dosti prostředků poskytuje.

Vydávání německých knížek má pro dělnictvo tu úhonu, že veškeré stravovny, zejména i stravovna Duchcovská, dělníky takové, kteří jen německými knížkami pracovními se vykáží, nepřijímá a přístřeší jim neposkytuje.

Jsouce ochotni, nesčíslnými jmény posloužiti, tážeme se Vaší Excellence, zda jsou Vám tyto okolnosti známy a zda chcete způsobiti, aby podřízená okresní hejtmanství obce v severních Čechách donutila, aby knížky pracovní v obou zemských jazycích vydávaly ?

Dr. Baxa a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Dvořák a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): V Praze, dne 19. listopadu 1905.

Dotaz posl. Dvořáka a soudr. ve příčině účinků passivní resistence železničních zřízenců.

Vaše Excellence! Poněvadž na dotaz posl. Zázvorky a soudr. ve příčině nynějších poměrů na dráhách doposud odpověď dána nebyla, podávají podepsaní k Vaší Excellenci p. místodržiteli pro království České následující dotaz.

Službou dopravní na státních dráhách pověření zřízenci se usnesli, že budou vykonávati službu přesně dle předpisů, a toto vykonávání služby dle předpisů způsobilo již a zajisté ještě způsobí tak značné škody v dopravnictví, že by měla věci pozornost věnována býti.

Je-li to již samo o sobě naprosto nepotěšitelným úkazem pro zdatnost dopravy, železniční vůbec, že lze passivním odporem jen části personálu tak povážlivě ochromiti dopravu - aniž by úřadům povolaným se podařilo zjednati nápravu beze škod průmyslu, obchodu a zemědělství, zkrátka veškeré výrobky a spotřeby, je to přímo zahanbujícím úkazem pro správu železnic, že tato passivní resistence zakládá se na tom, že služba provádí se přesně dle předpisů a že vzdor tomu, ač celé dny o tom se mluvilo a mluví, nebyla ústřední správa železnic; ministerstvo železnic ani s to, aby tyto předpisy zastaralé nebo nesprávné upravila tak, aby potřebám dopravy vyhovovaly a personálu příčinu k passivní resistenci nezavdávaly. Železniční zřízenci vykonávajíce službu dle instrukcí, konají to, k čemu jsou službou zavázáni a zač jsou placeni; žádati však, aby konali přes tuto povinnost více a bezplatně, jistě není správno, neboť každá práce zakládá nárok na odplatu a mají tedy za to vícepráce buď býti patřičně placeny anebo má, vyžaduje-li toho potřeba dopravy, více zřízenců ustanoveno býti v zájmu bezpečnosti dopravy, aby zřízenci nebyli službou přetíženi.

Vše to je výmluvným důkazem, že správa služby výkonné při správě železnic rozhodně na výši doby nestojí, ba že nestačí ani těm nejskromnějším požadavkům.

Jak ohromně trpí obchod pražský i venkovský právě v této předvánoční době, o tom jistě podají zprávu obchodní a živnostenské komory; jednotlivé průmyslové podniky musily výrobu obmeziti, jiné zastaviti pro nedostatek surovin a topiva, náš export obilí do říše německé je povážlivou měrou poškozen, neboť zboží k dodávkám přichystané buď ani se k dopravě nepřijímá, nebo vězí neexpedováno ve skladištích drah, zkrátka tato závada výkonné služby dopravní na železnicích dotýká se všech hospodářských vrstev v království Českém měrou nejpovážlivější, neboť stav horší se den ode dne.

Z té příčiny dovolují si podepsaní k Vaší Excellenci slušný dotaz:

1.   Jsou Vaší Excellenci tyto zhoubné účinky passivní resistence železničních zřízenců na průmysl, obchod a zemědělství známy ?

2.   Hodlá Vaše Fxcellence c. k. ministerstvu železnic o těchto škodách zprávu podati a o brzké zavedení řádné dopravy na železnicích v Čechách se postarati?

J. Dvořák a soudr.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Dr. Schreiner und Genossen haben mir einen Antrag an den Oberstlandmarschall überreicht. Ich werbe dieselbe zur Verlesung bringen.

Ich bemerke, daß ich sämmtliche bisher verlesenen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter gerichteten Interpellationen an denselben leiten werde.

Odevzdám veškeré interpellace, které svědčí Jeho Excellenci panu místodržiteli a jež byly dosud přečteny, Jeho Excellenci.

Ich ersuche nunmehr, die an mich gerichtete Anfrage zu verlesen.

Landtagsaktuar Dr. Prachenský (liest): Anfrage des Abgeordneten Dr. Schreiner, Peschka, Zuleger und Genossen betreffend die Schädigung der Gemeinde Grünwald und der dortigen Landwirte durch die geplante Errichtung einer Talsperre in Grünwald bei Gablonz a. d. Reisse, an den Oberstlandmarschall.

Anläßlich des Berichtes über die Errichtung von Talsperren im Neissegebiet hat der Budgetausschuß am 8. Jänner 1902 (DruckNummer CCXIV) unter anderem folgenden Antrag gestellt, welcher vom hohen Landtage auch angenommen wurde:

III.   Der Landesausschuß wird beauftragt, anläßlich der Prüfung und Genehmigung der Detailprojekte der im Vorliegenden Gesetzentwürfe erwähnten Talsperren durch das kulturtechnische Bureau des Landeskulturrates Erhebungen in der Richtung einzuleiten, ob die Wirksamkeit der Talsperren in Bezug aus die Unschädlichmachung von Hochwasser nicht durch die Anlage eines Systems von Horizontalgräben erhöht werden kann, und sohin die Ergänzung der Projekte in dieser Richtung zu veranlassen.

IV.   Der Landesausschuß wird beauftragt, anläßlich der Prüfung und Genehmigung der Detailprojekte dieser Talsperren dafür Sorge zu tragen,

a) baß die in denselben aufgespeicherten Wassermengen nach Möglichkeit auch den Besitzern der angrenzenden Grundstücke zum Zwecke der rationelen Bewässerung der letzteren zugänglich gemacht werden, zu diesem Behufe den Besitzern dieser Grundstücke den Beitritt zur Genossenschaft ermöglicht, sodann auch ein die Wasserabgabe für die Industrie und Landwirtschaft erzielendes Uebereinkommen zwischen allen Interessenten getroffen werde;

b) Daß diese Aufspeicherung des Wassers in den Talsperren auch dazu benützt werbe, um die unterhalb derselben besindlichen Ortschaften durch den Anschluß von Wasserleitungen mit Nutzwasser zu versorgen. "

Die Gefertigten halten es im Interesse der Landwirtschaft für ihre Pflicht, festzustellen, ob diese Beschlüsse des Landtages zur Durchführung gelangt sind, und ob insbesondere dafür Sorge getragen wurbe, daß die in Der Grünwalder Talsperre aufgespeicherten Wassermengen auch den Besitzern der angrenzenden Grundstücke zum Zwecke der rationellen Bewässerung Der Letzteren zugänglich gemacht werden und daß diese Aufspeicherung des Wassers in den Talsperren auch bazu benützt werde, um die unterhalb derselben liegenden Ortschaften durch den Anschluß von Wasserleitungen mit Nutzmasser zu versorgen.

Soviel bekannt, sind diese Beschlüsse, von deren Durchführung die Genehmigung des Talsperrenprojektes durch den Landtag abhängig gemacht wurde, nicht durchgeführt worden, und trotzdem wurbe mit der Genehmigung des Projektes vorgegangen.

Aber abgesehen davon, entspricht das Projekt keineswegs dem öffentlichen Interesse, ba in der Talsperre laut Kundmachung der k. k. Bezirkshauptmannschaft Gablonz bloß das für die Industrie notwendige Wasser angesammelt werden soll, woraus sich die Stollenenden mittels hiezu eingerichteter Fallschützen automatisch schließen sollen und die noch weiter auftretenden Hochwässer wieder den alten Weg nehmen sollen.

Das öffentliche Interesse des Hochwasserschutzes und das Interesse der beteiligten Landwirte, dessen Währung dem Landesausschusse mit obigem Beschlusse des hohen Landtages zur besonderen Aufgabe gemacht wurbe, erscheint somit bei dieser Talsperre nicht gewahrt, und ist es den Gefertigten daher unerfindlich, wieso die k. k. Bezirkshauptmannschaft, die k. k. Statthalterei und das k. k. Ackerbauministerium die Errichtung dieser Talsperre, als im öffentlichen Interesse gelegen, bewilligen konnte.

Die Gefertigten erklären weiter, daß durch diese Talsperre etwa 20 Häuser, eine Bezirksstraße, ein Teil des Gemeindefriedhofes unter Wasser gesetzt werden sollen und daß etwa 40 Landwirten ihre Grundstücke in der Mitte durchnitten und daher der Rest derselben wertlos gemacht werden soll, daß ferner die Gemeinde Grünwald in jeder weiteren Entwicklung behindert und die Landwirtschaft der Umgebung durch die nach Errichtung der Talsperre jedenfalls auftretenden Früh- und Spätfroste, sowie durch den Nebel empfindlich geschädigt werden, so daß weder ein allgemeines öffentliches Interesse für die Errichtung der Grünwalder Talsperre spricht, sondern im Gegenteil die landwirtschaftlichen Interessen der Gemeinde Grünwald und der dortigen landwirtschaftlichen Interessenten auf das tieffte geschädigt werden.

Die Gefertigten fragen somit an:

1.   Ist Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall bekannt, daß die bezüglich der Grünwalder Talsperre im Landtage gefaßten Veschlüsse nicht durchgeführt wurden, und was gedenkt derselbe zu tun, um die an die Errichtung der Talsperre in Grünwald vom Landtage geknüpften Bedingungen zur Erfüllung zu bringen ?

2.   Ist es Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall bekannt, daß bei der Errichtung der Talsperre in Grünwald wie aus obiger Darstellung hervorgeht, nicht tatsächlich allgemeine öffentliche Interessen vorlegen, sondern ein rein industrielles Interesse, indem bei Durchführung dieser Talsperre für den Hochwasserschutz nicht genügend vorgesorgt ist?

Ist es Seiner Exzellenz weiter bekannt, daß die Gemeinde Grünwald durch die Errichtung der Talsperren in Schulden gestürzt wird, daß ihre ganze hoffnungverheißende Entwicklung gehemmt wird und daß zahlreiche landwirtschaftliche Interessenten zur Aufgabe ihres landwirtschaftlichen Betriebes gezwungen sind; daß mehrere Häuser, eine Bezirksstraße und ein Teil des mit großen Kosten errichteten Gemeindefriedhofes verschwinden sotten und daß die Gemeinde Grünwald in ungemessener Weise geschädigt werden soll, und was gedenkt Seine Durchlaucht zu tun, um diese schwere Schädigung der Gemeinde Grünwald und der dortigen Landwirte hintanzuhalten?

Prag, am 10. November 1905. Dr. Schreiner, Peschka, Zuleger und Gen.

Oberstlandmarschall: Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschusse in's Einvernehmen setzen.

Dorozumím se stran odpovědi na tuto interpellaci se zemským výborem.

Die Herren Abg. Iro, Peters und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Páni poslanci Iro, Peters a soudruhové mně podali návrh.

Ich ersuche, diesen Antrag zu verlesen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abg. Iro, Peters und Genossen betreffend die Errichtung eines eigenen Inspektorates für das westböhmische deutsche Sprachgebiet.

Angesichts des Umstandes, daß das ganze große deutsche westböhmische Sprachgebiet bezüglich der Naturalverpflegsstationen und Arbeitsvermittlung dem tschechischen Inspektorate in Pilsen zugewiesen ist, wird der Antrag gestellt:

Der hohe Landesausschuß möge die Errichtung eines Inspektorates für die Naturalverpflegsstationen und Arbeitsvermittlung mit dem Sitze in Eger und mit Besetzung durch einen deutschen Beamten möglichst bald zur Durchführung bringen.

Dieser Antrag ist bezüglich der geschäftlichen Behandlung der Kommission für Gemeinde und Bezirksangelegenheiten ohne erste Lesung zuzuweisen.

Abg. Iro, Ing. Peters und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde mir die Ehre geben, auf einige Interpellationen, welche an mich als Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet worden sind, zu antworten.

Kladu si za čest dáti odpověď na některé interpellace, které byly odevzdány mně, co předsedovi zemského výboru.

Páni poslanci J. Barták, Fr. Kratochvíl, Jos. Krejčík, Cyr. Papoušek a soudruzi učinili ke mně ve XIV. schůzi sněmu dne 10. října 1905 dotaz pro rozdělení podpory 4, 000. 000 korun povolené z prostředků zemských k úlevě nouze pro rolníky a živnostníky v království Českém.

Podle usnesení zemského výboru ze dne 25. října 1905 dovoluji si k tomuto dotazu odpověděti takto:

Za účelem stanovení rozvrhovacího klíče pro rozdělení dotace určené dle odstavce I. č. 1. usnesení sněmu ku zřízení okresních neb obecních silnic a cest a ku provedení jiných obecně prospěšných podniků byla vyžádána od c. k. místodržitelství vyšetřovací dala o škodách živelních z roku 1903 a 1904.

Došlé žádosti se dle potřeby doplňují a na základě jich sestavuje se rozdělovací operát, jenž bude v nejbližším čase předmětem jednání zemského výboru.

Částečně provedl zemský výboru nouzovou akci v tomto směru jíž v roce 1904 a v roce letošním tím způsobem, že povolil postiženým okresům na účet očekávané nouzové podpory subvence ku naléhavým stavbám nouzových silnic a ku znovuzřízení poškozených komunikací okresních a obecních.

Pokud jde o rozdělení dotace určené k provedení meliorací a jiných zemědělství sloužících podniků, dohodl se zemský výbor s předsednictvem zemědělské rady o všeobecných zásadách, jichž při rozdělování tom bude šetřiti, dává došlé žádosti ve smyslu těchto zásad doplňovati a vyřizuje již jednotlivé žádosti, pokud byly řádně doplněny, také in merito.

Pokud se týče obnosů povolených ku povznesení chovu hovězího a vepřového dobytka a ku podpoře přímých účelů zemědělských, jmenovitě lnářství a lesnictví, usnesl se zemský výbor ve své schůzi dne 19. července 1905 na tom, aby požádána byla zemědělská rada za předložení návrhů na provedení dotyčného usnesení sněmovního.

Mezitím předložila již zemědělská rada zemskému výboru návrhy výboru českého odboru tamního o organisaci zemské pomocné akce nouzové. Návrhy ty vzal zemský výbor na vědomí a zpravil o tom zemědělskou radu.

Není tudíž závady, aby příslušné obnosy na účely uvedené byly zemědělské radě dle potřeby a postupně v nejkratší době k výplatě paukázány, a bude zemský výbor k tomu hleděti, aby záležitost ta byla s urychlením provedena.

Částky věnované dle odstavce V. č. 5. usnesení sněmu ku podpoře stavu živnostenského má býti ve smyslu téhož usnesení použito v dorozumění se zemskými korporacemi živnostenskými, po případě s obchodními živnostenskými komorami.

Poněvadž účelné použití této podpory spojeno jest s mnohými obtížemi z povahy věci plynoucími, koná zemský výbor přípravy a sbírá potřebný material za tím účelem, aby svrchu uvedená částka věnována býti mohla, pokud možno, k největšímu prospěchu stavu maloživnostenského.

Přihlížeje k debatě ve slavném sněmu v té příčině konané, v níž projeveny byly četné a různé návrhy o způsobu použití dotčeného obnosu, zemský výbor požádal správní výbor zemského jubilejního úvěrního fondu císaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živnostníků za zprávu, jaký effekt by mělo na usnadnění a zlevnění pojišťování živnostnictva věnování svrchu zmíněné částky bonifikačnímu fondu, a jaké změny stanov jubilejního fondu by musily býti v té příčině provedeny.

Jakmile tento dotaz správním výborem jmenovaného fondu bude zodpověděn, bude ve smyslu shora zmíněných usnesení sněmu a zemského výboru a podnětů v debatě ve slavném sněmu daných slyšána zemská komise živnostenská o způsobu použití dotyčné dotace.

V Praze, dne 25. října 1905.

In Beantwortung der Interpellation der Abg. Dr. Brehm, Iro und Genossen vom 10. Oktober 1905, betreffend den Betrieb der Lokalbahn Rakonitz-Petschau-Buchan, beehre ich mich, auf Grund des Beschlusses des Landesausschusses vom 4. November laufenden Jahres Nachstehendes mitzuteilen:

Die Herstellung eines günstigen Fahrplanes für diese Lokalbahn beschäftigt sowohl den Landesausschuß als auch die k. k. Staatsbahndirektion Pilsen bereits seit geraumer Zeit.

Die Schwierigkeit der Losung liegt darin, daß eine, alle Interessenten vollkommen be-