konkurses der gerichtlichen oder disziplinaren Untersuchung verhängt werden, wenn das Ansehen des Lehrerstandes die sofortige Entfernung des in Untersuchung Gezogenen vom Dienste für die Dauer der Untersuchung verlangt. Ein Rekurs gegen die verfügte Suspension hat keine aufschiebende Wirkung. "
Dieser Anschauung sind ja auch wir. Aber der § 49 sagt:
"Erscheint die Erhaltung des Suspendierten oder seiner Familie gefährdet, so hat der Bezirksschulrat gleichzeitig den Betrag der ihm zu verabreichenden Alimentation auszusprechen, welcher höchstens zwei Dritteile der zur Zeit der Suspension genossenen Jahresbezüge (§§ 19, 20, 26 und 27) betragen darf. Erfolgt späterhin eine Schuldloserklärung, so gebührt ihm der Ersatz des zeitweisen Verlustes an Diensteinkommen. "
Meine Herren ! Die Suspension vom Amte hängt einfach von der Haltung und der Anschauungsweise des betreffenden Vorsitzenden des Bezirksschulrates ab, und so ist es vorgekommen, daß Leute, welche eines schweren Vergehens bezüchtigt wurden, nicht vom Amte suspendiert worden sind, während in anderen Fällen daß geringste Vergehen den Vorsitzenden veranlaßt hat, den Betreffenden vom Amte zu suspendieren.
Wenn nun diese Suspension nicht lange dauert und wenn dieselbe mit einer Heineren Disziplinarstrafe endet, so waren die Folgen nicht so böse, indem man in der Regel dem Bestraften das vorenthaltene Dritteil nachgezahlt hat.
In vielen Fällen aber ist es vorgekommen, daß dieses Dritteil der Bezüge verweigert worden ist.
Ich will nur einen besonders krassen Fall hervorheben, den Fall der Lehrerin Antonie in Modlan, die vom Amte suspendiert wurde, weil sie wegen Religionsftörung angeklagt worden ist.
Dieser Fall ist besonders kennzeichnend für unsere Disziplinarverhältnisse. Nachdem die Lehrerin zwei Monate vom Amte suspendiert war, wurde die gerichtliche Untersuchung gegen sie eingeleitet. In drei Monaten war sie zu Ende geführt, es war ein Freispruch erfolgt.
Trotzdem nun das Geschworenengericht ein freisprechendes Urteil gefällt hatte, ist das Disziplinarverfahren nicht abgeschlossen worden, sondern dasselbe wurde noch weitere 7 Monate hinauggezerrt, so daß nachdem gerichtlich die Schuldlosigkeit der Betreffenden klargestellt worden war, dieselbe noch 7 Monate suspendiert war und während dieser, Zeit nur ⅔ ihrer Bezüge erhielt.
Aber selbst nachdem diese sieben Monate vorüber waren und das Disziplinarverfahren mit einem einfachen Verweise geendet hatte, wurde die Suspendierung entgegen den gesetzlichen Bestimmungen durch 4 Monate weiter belassen; die Lehrerin bekam auch ihre Bezüge nicht. Auf meine Intervention beim Ministerium wurde telegraphisch verfügt, daß die Suspension sofort behoben werde und daß ihr von dem Tage an, da das Disziplinarverfahren abgeschlossen war, die Bezüge nachgezahlt werden.
Bis heute ist eine Entscheidung bezüglich der entgangenen Bezüge während der ein ganzes Jahr andauernden Suspension nicht erfolgt. (Rufe: Hört!)
Das sind gewiß keine Zustände für einen Rechtsstaat.
Interessant ist es, daß man dieser Lehrerin, obzwar sie nur einen Verweis erhielt, die Nachzahlung verweigert, während in anderen Fällen, in welchen die Disziplinaruntersuchung, und zwar in demselben Schulbezirke ebenfalls mit einem Verweise abgeschlössen wurde, die Beträge nachgezahlt wurden.
Daraus ist ersichtlich, daß keine gleichartige Behandlung in Bezug auf die Disziplinarvorschriften besteht, weshalb es notwendig erscheint, daß ein Passus in das Gesetz aufgenommen werde, welcher solche Dinge für die Zukunft zur Unmöglichkeit macht.
Deshalb haben wir in § 26 aufgenommen:
"Während der Dauer der Suspendierung bleiben die gesetzlich gewährleisteten Bezüge der Lehrpersonen umgeschmälert. "
Nur dadurch wird die Gerechtigkeit ihren freien Lauf nehmen können.
Nun, meine Herren, gestatten Sie mir, zu schließen.
Ich wünsche nur, daß der Antrag, den ich hier im Namen der deutschen Lehrerschaft Böhmens eingebracht habe und in welchen ihre Wüsche zum Ausdrucke kommen, sobald als möglich von der Schulkommission des Landtages erledigt werde, auch daß er im Landtage selbst bald seine Erledigung finde.
Ich beantrage in formaler Beziehung:
Der hohe Landtag möge beschließen, daß mein Antrag der Schulkommission zugewiesen werde. (Lebhafter Beifall. )
Oberstlandmarschall: Es hat sich zu zu diesem Punkte in formaler Beziehung Herr Abg. Dr. Herold das Wort erbeten.
K tomuto předmětu se přihlásil o slovo ve formálním ohledu pan posl. Dr. Herold.
Poslanec Dr. Herold: Slavný sněme! Navrhuji, aby o zásadách tohoto návrhu zahájena byla debata.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Herold beantragt, daß über die Grundsätze des Antrages eine Debatte durchgeführt werde.
Dieser Antrag ist sofort zur Abstimmung zu bringen.
Dám tedy ihned hlasovati o návrhu pana Dr. Herolda.
Žádám pány poslance, kteří s návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Pro tento případ přihlásil se p. poslanec Dr. Herold ke slovu.
Poslanec Dr. Herold: Slavný sněme! Mezi řečí pana navrhovatele jevil se v tomto slavném sněmě zajisté takový nepokoj, že by se mohlo míti za to, že sněm království Českého otázce, která je předmětem tohoto návrhu nevěnoval a nevěnuje anebo věnovati nechce náležité pozornosti. Pokládám ale, velectění pánové, za nutno při této příležitosti prohlásiti, že tento nepokoj, který se jevil ve slavném sněmě není v nijakém spojení s návrhem p. poslance Schreitera, nýbrž jen ozvěnou událostí posledních dnů v Praze, kterých všichni velice litujeme, které upřímně a hluboce musíme kárati, pokud se týče výkonné moci orgánů státních, které zavinily, že v Praze tekla krev.
Musím použíti této příležitosti proti jednacímu řádu, abych prohlásil, že Praha a její české obyvatelstvo za výsledky těchto dnů zodpovědna není, a že by nebylo radno, aby z této příčiny proti královskému hlavnímu městu Praze zahájen byl onen boj, který byl zahájen v roce 1897, kdy byly stejné příčiny.
A nyní mi dovolte, velectění pánové, abych přikročil ku věci samotné. Pan posl. Schreiter ovšem učinil návrh, který není ani nový, ale který ani není zajisté ještě dosti starý, aby o něm nemohlo býti jednáno. Musím konstatovati, že školská komise s návrhem na úpravu disciplinárního řízení učitelů se již delší dobu obírá, že v té příčině z naší strany byly činěny návrhy a že můžeme směle prohlásiti, že pro úpravu disciplinárních poměrů učitelů budeme vždy a za všech okolností, že si vždy budeme přáti, aby disciplinární řízení učitelstva bylo upraveno cestou zákonnou.
Slavný sněme! Já pro svou osobu nejsem zajisté přítelem tak zvaných disciplinárních statut. Nejsem jejich přítelem proto, poněvadž zkušenost neukázala vždycky, že by tak zvané disciplinární senáty, které podle určitých pravidel jednají, byly ve prospěch zrovna těch, kteří jim jsou podrobeni: Musím však naproti tomu ze své zkušenosti říci, že volání učitelů po disciplinárním právu zavinil posavadní způsob, jakým disciplinární moc nad učitelstvem byla vykonávána. Já jsem dosti objektivním, abych konstatoval, že v posledních letech v této věci jeví se býti veliký pokrok, že nepostupuje se v disciplinárních věcech tak, jako se to dělo v dobách minulých, ale nicméně stále a stále opakují se příklady a případy, kde opatření disciplinární, jak tu a tam se konají, neodpovídají nejprimitivnějším zásadám právním, a skorem bych řekl, račte odpustiti, že mluvím trochu pro sebe že jest to nedostatek právního smyslu u těch, jimž v první řadě disciplinární moc nad učitelstvem byla odkázána, totiž okresních školních inspektorů.
Velectění pánové. Disciplinární právo učitelstva může zakládáno býti na dvojích zásadách:
1. aby byly utvořeny sbory, které disciplinární výrok učiní,
2. aby byla zároveň upravena pravidla, podle kterých by disciplinární řízení bylo provedeno a také řízeno. Avšak, velectění pánové, neračte zapomenouti při tom, že ani to s dostatek neodpomůže steskům, které v této příčině se strany učitelstva se konají, pokud tyto stesky jsou oprávněné. Podle našeho školního zákonodárství disciplinární trest, pokud byl vysloven, není ani tak krutý jako ona opatření, která se činí cestou administrativní a která vůbec s disciplinárním výkonem práva nemají co činiti, která ale nicméně jsou s to, aby zájmy a potřeby učitele poškodila velkou měrou i tehdá, když toho dotyčný učitel nezasluhoval.
Od vždy jsem mluvil proti užívání zákona toho, pokud jím na příklad může býti učitel přeložen bez jakéhokoliv disciplinárního vyšetřování. Máme celou řadu disciplinárních vyšetřování, kde to k nějakému rozsudku nedojde a sice proto, poněvadž delikt, pro který byl učitel vyšetřován není takové váhy a povahy, aby mohl býti odsouzen. Ale učitel se přeloží na jiné místo ze služebních příčin; každý však ví, že služba při tom nicméně neměla co činiti, že služební příčiny zrovna opak toho by vyžadovaly, a že toto přeložení ze služebních příčin jest vlastně přeložení z trestu.
Pánové, tento způsob vykonávání trestu pokládám nejen za naprosto neodůvodněný, ale i se stanoviska zemských financí za naprosto nepřípustný, poněvadž zemské finance tím jsou poškozeny, ježto, když někdo je disciplinárně trestán a z trestu se přeloží, musí útraty přeložení nésti ten, kdo byl odsouzen, kdežto když byl někdo přeložen ze služebních příčin, nese útraty země.
Vedle toho se opakovaly případy, jaké byl také posl. Schreiter uvedl a ze kterých i já mohu uvésti případ z českého okresu. Učitel nalézal se v disciplinárním vyšetřování, učitel byl na základě disciplinárního vyšetřování z trestu přeložen, a učitel podal proti tomu stížnost ministerstvu. Mezitím, když tato stížnost ve prospěch učitele byla vyřízena, bylo proti němu dříve ještě, než se mu vyřízení stížnosti dostalo, znova zavedeno vyšetřování, a učitel byl ihned suspendován s odůvodněním, že vyšly na jevo nové věci, pro které by měl býti disciplinárně vyšetřován. Byl ihned suspendován, ale nejen suspendován; byl mu ještě odňat plat, ač dle ustanovení zákona jen tenkrát se suspensí může býti spojeno odnětí platu, když se dopustil skutku, který by byl na neprospěch vyučování, na neprospěch školy. Dejme tomu, že by se byl učitel dopustil nemravného skutku na žácích, tu jest pochopitelno, že nemůže do školy.
Ale co se vyšetřilo ? Vyšetřilo se v léto věci, že učitel neuposlechl místní školní rady nebo místního představenstva. To přece není ještě skutkem lakovým, aby nemohl učitel vyučovati, dokud disciplinární vyšetřování trvá. Ale nebylo to pravda. Toto disciplinární vyšetřování bylo zavedeno proto, poněvadž zatím přišel dotyčný učitel skutečně do trestního vyšetřování pro delikt, spáchaný křivou přísahou. Ovšem byl potom odsouzen a následkem toho propuštěn, ale na základě jeho zakročení byl rozsudek opět odvolán a učitel sproštěn, ale neobdržel po celých 13 měsíců nebo dvě leta žádného platu.
Ač ledy žádného disciplinárního vyšetřování nebylo, platu žádného neobdržel a nyní je sproštěn. Mezitím stal se konkurs na jeho místo a on po celou tu dobu neměl příležitosti do školy vejíti, ani právo obdržeti plat, ač přece na celé věci nic nebylo.
Přiznávám, že dotčená osoba učitelská jinde a jinak chybila a jinak něco učinila, zač by jí nebyli zrovna její představení pochválili, ale za to nebyla trestána, nýbrž za věci, kterých se nedopustila a na kterých ničeho nebylo.
Máme tedy za to, že je třeba, by v této věci právo disciplinární bylo upraveno. A ještě výše bych kladl to, že - ať již učitelé samotní pohlížejí na zákon nebo znění jeho jinak - aby při rozhodování o podobných otázkách rozhodoval právní cit, aby to měli v rukou lidé, kteří dovedou rozeznati, co právo jest a co právem není, a kteří by se neřídili strannickými a politickými ohledy, nýbrž kteří by viděli před sebou skutek, z něhož je učitel obviněn, a osobu, která by měla za tento skutek pykat, a kteří by rozhodovali podle práva buď trestem nebo osvobozením. Jen takovýmto způsobem může disciplinární právo míti význam pro učitelstvo a může mu zjednati svobodu a neodvislost, které potřebuje.
Nenáležím k těm, kteří mají za to, že učitel má býti naprosto neodvislým v tom směru, že může dělati všecko, co jiný člověk dělati nesmí. Naopak učitel, který je postaven na tak důležité místo vychovatelské má daleko větší povinnost dbáti o své veřejné vystupování než jiný, poněvadž se k němu více přihlíží a poněvadž má býti dospívající mládeži i spoluobčanům vzorem.
Ale tím spíše, když jest na jedné straně nutno, aby učitel předpisy zachovával a v každém ohledu byl vzorem občanstvu tím více jest nutno, aby mu na druhé straně byla poskytnuta ochrana taková, aby nebyl vydán osobním choutkám a strannickým náhodám a agitacím, aby mohl konati své povinnosti.
Proto budeme hlasovati, aby návrh ten byl odkázán školské komisi, jakkoliv musím konstatovati, že školská komise se svou zprávou v této věci jest hotova, a práce tato, pokud ji znám, jest dobrá. (Výborně! Hlučný souhlas. )
Oberstlandmarschall: Verlangt noch Jemand das Wort?
Žádá ještě někdo za slovo ?
Pan poslanec Anýž se hlásí k slovu. Dávám jemu slovo.
Posl. Anýž: Slavný sněme! Mám za svou povinnost, abych alespoň k některým vývodům, které pronesl pan řečník s německé strany, promluvil několik poznámek.
Především připomínám, že jest to charakteristickým příznakem činnosti našeho sněmu, že zrovna o tomto formálním návrhu, má-li záležitost disciplinárního řádu přikázána býti školské komisi, v prvním čtení, rozpřádá se debata.
Slavný sněme! Máme-li podati důkaz o tom, že se tu na našem sněmu letos pranic nedělá, a že tu čtyry neděle sedíme a nemáme žádnou positivní práci, pak je toho důkazem návrh, který jest zde odůvodňován v prvním čtení ve chvíli, kdy školská komise o tomto disciplinárním řádu již jedná.
To jest, pánové, po mém názoru, mlácení prázdné slámy. (Výborně! Tak jest!) Pan poslanec s německé strany přece byl tak laskav a projevil některé názory, na které musí býti co nejstručněji reagováno, a učiním tak co nejstručněji, poněvadž myslím, že bych ještě rozmnožil to naše plané seděni a nic neděláni.
Velectění pánové, především vítám a souhlasím se stanoviskem, které bylo s německé strany proneseno, že alespoň v jediné věci postavil se pan navrhovatel na autonomní stanovisko, že učitelstvu přiznává, že o učitelstva má býti autonomně rozhodováno v království Českém, tedy v té zemi, která na školství platí, a ne jako v jiných záležitostech školských, kde rozhodování náleží těm, kteří sice mají dozor, ale na školství ani krejcaru nedají.
V této věci s panem navrhovatelem souhlasím. Také s ním souhlasím v té věci, že by měl býti zřízen takový disciplinární senát, který by měl o učiteli prozkoumati všechny okolnosti, které nikdy nemají zůstati tajny, aby učitel měl skutečně možnost, aby ze skutků, z nichž jest obviněn, řádným způsobem mohl se ospravedlniti, aby způsobem v moderním státě a v moderním společenském zřízení obvyklým mohl býti pronešen řádný, ale nestranný soud. (Výborně !)
Ale v jedné věci nemohu souhlasiti s tím, co pronesl pan řečník s německé strany, a to s tím, když pravil, že právě s německými učiteli se mnohem přísněji jedná než s učiteli českými.
Slavný sněme, myslím, že při dosavadním složení našich školních úřadů, kdy praesidentem zemské školní rady je pan místodržitel, ten jistě Němcům neublíží, a vicepraesidentem pan Zabusch, který tím více Němcům neublíží, nemohou si němečtí pani učitelé stěžovati, že by byli v této příčině proti našim českým učitelům zkracováni, nebo že by byli v tom hůře, než učitelé čeští.
Ke konci jen připomínám, že, kdyby byli páni poslanci s německé strany nebyli zavdali podnět k událostem, jichž jevištěm v posledních dnech stala se Praha a kteréžto události zavinily, že školská komise nemohla zasedati a pracovati, kdyby totiž pánové se byli postavili s ostatními lidovými poslanci na stanovisko všeobecného, rovného a přímého práva hlasovacího, a kdyby těch výjevů v pražských ulicích a těch demonstrací následkem toho nebylo, školská komise byla by mohla zasedati, a pracovati o disciplinárním řádu, který by se byl dostal do proudu, a my bychom stáli na jiném stanovisku, než jsme.
Doporučuji, míni-li to pan navrhovatel do opravdy, aby mezi svými kolegy působil k tomu, aby školská komise toto dilo, které započala a jak pravil Dr. Herold, které je dobré, mohlo býti náležitým způsobem dokončeno. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo!
Verlangt noch jemand das Wort? Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debatu za skončenou.
Wünscht der Herr Antragsteller das Schlußwort?
Abg. Schreiter: Ja.
Oberstlandmarschall: Ich erteile dem Herrn Antragsteller das Wort.
Abg. Schreiter: Ich will auf die Ausführungen, die Herr Dr. Herold eingangs seiner Rede sowie auf jene, welche der letzte Herr Redner vorgebracht hat, nicht antworten, weil dieselben ja nicht zur Sache gehören, und ich, meine Herren, durchaus keine Ursache habe, diese Angelegenheit durch Hineinziehen von außerhalb des Meritums gelegenen Erörterungen, die Durchführung einer für die Lehrerschaft so wichtige Angelegenheit zu erschweren. Ich möchte nur auf etwas antworten, was der geehrte Herr Vorredner gesagt hat.
Er sagte, er freue sich, daß ich mich auf den autonomistischen Standpunkt gestellt habe. Aus dem Stenogramme wird deutlich hervorgehen, daß ich mich nicht aus den autonomistischen Standpunkt gestellt habe.
Ich sagte vielmehr, daß wir uns infolge des Umstandes, daß die Antonomisten gegen ein Reichsdisziplinargesetz Stellung genommen haben, veranlaßt gesehen haben, u. zw. dies umsomehr als man bereits in Mähren und in Steiermark ein Landesdisziplinargesetz geschaffen hat, einen solchen Antrag hier einzubringen, um überhaupt zu einem Disziplinargesetz zu kommen.
Wenn wir im Stande wären, ein Reichsdisciplinargesetz zu erlangen und wenn die Sterhandlungen des Unterrichtsausschusses zu einem greifbaren Erfolge geführt hätten, märe es uns nie und nimmer eingefallen, diese Frage durch ein Landesgesetz regeln zu wollen, woraus hervorgeht, daß ich ganz gewiß kein Vertreter des autonomen Standpunktes bin.
Oberstlandmarschall: Wir übergehen Zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, welcher dahin geht, daß der auf der Tagesordnung stehende Antrag der Schulkommission zugewiesen werde.
Předmětem hlasování jest formální návrh, by návrh, který se nachází na denním pořádku, přikázán byl komisi školské.
Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrag zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají tento formální návrh, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen im Jahre 1902.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se činnosti okresních hospodářských záložen za rok 1902.
Zpravodajem jest p. posl. Dostál. Dávám slovo p. zpravodaji.
Posl. Dostál: Slavný sněme! Následkem neuspořádaných poměrů tohoto sněmu stalo se, že musíme dnes projednávati zprávy dvě o činnosti okresních hospodářských záložen a sice o činnosti okresních hospodářských záložen v r. 1902 a v r. 1903.
Proto neuznávala komise pro okresní a obecní záležitosti za vhodné pustiti se při této zprávě více do merita, více do úvah a prostě konstatovala ve zprávě své, že i v tomto roce pokrok okresních záložen hospodářských bral se stále vzestupným směrem na jedné straně, na druhé straně že zemský výbor jako orgán nadřízený konal plně své povinnosti, že dbal vždy všech usnesení, všech pokynů, které jak z lůna komise tak z lůna tohoto sněmu mu dány byly, a že vedle toho také záložny samy snažily se, aby ku př. onen neblahý poměr, který v úřednictvu těchto záložen tak velkého rozsahu nabyl, totiž ten, že úředníci tito nejsou pro případ pense pojištěni, k lepšímu se obrátil.
Obmezuji se proto při této zprávě na několik těchto slov, dovoluji si jménem komise pro okresní a obecní záležitosti Činiti návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zpráva výboru zemského pro království České o činnosti okresních záložen hospodářských v roce 1902, čís. 123 sněm., tisk III., béře se na vědomí a činnost výboru zemského ve směru tomto se schvaluje.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschusses für das Königreich Böhmen über die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen im Jahre 1902, Nr. 123 Ldtg., Druck III, wird zur Kenntnis genommen und die Tätigkeit des Landesausschusses in dieser Beziehung genehmigt.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
»Verlangt Jemand das Wort?Ť
Jelikož nikdo nežádá za slovo prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Nachdem Niemand das Wort verlangt hat, so erkläre ich den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského týkající se činnosti okresních hospodářských záložen za r. 1903, pak o návrhu poslanců Dra Fr. Fiedlera, Karla Práška, Dra K. Viškovského a soudr. a o peticích (čís. 1481 až 1517), podílníků okresní záložny hospodářské v okrese Nová Bystřice.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirfksvorschußkassen im Jahre 1903, ferner über den Antrag der Abg. Dr. Fr. Fiedler, Karl Prášek, Dr. K. Viškovský und Gen. und über die Petitionen (Z. 1481 bis 1517) der Teilhaber an der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassa des Bezirkes Neubistriz.
Zpravodajem jest p. posl. Dostál. Dávám jemu slovo.
Zprav. posl. Dostál: Slavný sněme! Zpráva zemského výboru o činnosti okresních hospodářských záložen v r. 1903 po prvé konstatuje úkaz, že klesly požadavky ucházejících se o úvěr osobní.
Jest přirozeno, že tento úkaz musí míti někde své základy.
Tyto základy hledají se v tom, že jednak počet úvěrních ústavů v království Českém se stále rozmnožuje, hlavně však se hledají ve vzrůstu počtu tak zv. záložen Raiffeisenových.
Záložny tyto jelikož zřízeny jsou v nejbližším okolí dlužníkově, bývají pro tento úvěr vyhledávány, a tím se dá vysvětliti ten úkaz, že dlužníci méně ucházejí se o úvěr u okresních hospodářských záložen.
Tento poměr byl již dříve pozorován, ano můžeme říci, očekáván. Následkem toho stalo se, že dnes ozývají se v naší veřejnosti hlasy, které na jedné straně žádají, aby okresní hospodářské záložny byly vůbec zrušeny a jmění jejich věnováno tomu neb onomu veřejnému účelu, na druhé straně od přátel těchto okresních hospodářských záložen se žádá, aby tato překážka v rozvoji, jak to nazývají, totiž činnost záložen dle systému Raiffeisenova, byla omezována tím, že by jim byly kladeny překážky, jednak při zřizování, jednak při poskytování úvěru.
Vedle toho nemohla komise nechati nepovšimnutým ten úkaz, že až do dnešního dne celých 36 záložen, tedy značná část, skoro čtvrtina všech okresních hospodářských záložen, nerozvinula vůbec žádné činnosti a spokojila se tím, že rozpůjčila základní kapitál, a vybírajíc úroky z něho, rozděluje je na dotyčné podílníky.
To musí míti svoji příčinu, a proto obrací komise zřetel slavného sněmu k této okolnosti, a žádá, aby bylo uloženo zemskému výboru, aby věc vyšetřil, poměry ty zjistil, a případné návrhy k nápravě sněmu podal.
Jest přirozeno, že poměry místní hrají hlavní úlohu. Veškeré žádosti, aby okresní hosp. záložny byly zrušeny a jmění jejich buď záložnám Raiffeisenovým bylo předáno nebo k jiným veřejným účelům bylo upotřebeno, docházejí hlavně z krajin horských, a musí býti konstatováno, že to bývají převážně občané národnosti německé, kteří tyto žádosti sem podávají. Věc je tím vysvětlitelnou, že právé v těchto horských krajinách jak vzdálenost tak i schůdnost cest je na závadu bližším a častějším stykům mezi těmito obcemi a okresními městy. Následkem toho také nedošlo tam ke zřízení záložen okresních v plném slova smyslu, totiž uvedení jich v život a prosperitu takovou, jak prosperují a v život uvedeny jsou v krajinách bohatších a schůdnějších.
Vzhledem k tomu, co ve zprávě uvedeno bylo, a jednak k tomu, co jsem zde podotkl, má komise za to, že je nejvýše třeba, aby se stala náprava tím způsobem, že sdělán byl by o okresních hospodářských záložnách nový zákon, ve kterém by bylo jednak omezení, které nynější zákon v život uvádí, zrušeno, a vůbec těmto záložnám větší volnost byla poskytnuta. Komise je toho náhledu, že nelze nikterak odůvodniti stávající omezování těchto úvěrních ústavů tím, že jim jest na př. určován poměr vkladů ku poměru základního jmění, kdežto u žádného jiného úvěrního ústavu toho nestává, a že jim jest přesně, ba úzkostlivě vymezeno, komu a pod jakými podmínkami mohou úvěr poskytovati. Mám pevně za to, bylo-li to omezení svého času snad účelné, kdy totiž ještě všeobecná vzdělanost nedosáhla takové výše, na jaké je dnes, že dnes se může plnou měrou spoléhati na dotyčné členy řiditelství těchto ústavů, že s porozuměním říditi mohou tyto ústavy. Vedle toho má se také za správné, že i jiným způsobem o to může býti postaráno.
Poněvadž návrhy pánů poslanců, Dra Fiedlera, Karla Práška, Dra Viškovského a soudruhů (č. sn. 575) této otázky se také dotýkají - jelikož v těchto návrzích se jedná o zřízení ústředí těchto ústavů měla komise za správné, když při této příležitosti o tomto návrhu jednáno bude a když odkázán bude slavným sněmem výboru zemskému k dalšímu jednání, potažmo k upotřebeni při této příležitosti.
Spolu s návrhy vyřízeno 32 došlých petic, které žádají, aby jmění záložen rozděleno bylo záložnám Raiffeisenovým.
V uvažování toho všeho dovoluji si přednésti jménem komise pro okresní a obecní záležitosti následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I.
Zpráva výboru zemského pro království České čís. 310 sněm. tisk LXXVIII, týkající se činnosti okresních záložen hospodářských v roce 1903 béře se na vědomí a schvaluje.
II.
a) Zemskému výboru se ukládá, aby sebral potřebný materiál, vyslechnul přání a mínění příslušných kruhů jako: ředitelstev okresních záložen hospodářských, výborů okresních, radu zemědělskou atd., dle výsledků šetření těch a nabytých zkušeností osnovu nového zákona o okresních záložnách hospodářských, která by umožnila toho, aby ústavy ty více dle poměrů v tom kterém okresu pozůstávajících, zaříditi a jim vyhověti mohla, sestavil, a sněmu království Českého v nejblíže příštím jeho zasedání ku dalšímu příslušnému jednání a usnesení předložil.
b) Návrh poslanců Dr. Fr. Fiedlera, Karla Práška, Dr. K. Viškovského a soudruhů č. 575 sněm, tisk CCXIII, týkající se zřízení bankovního střediska pro okresní záložny hospodářské, odkazuje se výboru zemskému ku dalšímu použití.
III.
Zemský výbor se vyzývá, konati šetření za tím účelem, aby zjištěny byly příčiny strnulosti záložen, které činnost žádnou