rungsvorlage herausgreife und sage, wir sollen schon sofort diese 36 Mandate einführen und alle anderen Gegenstände der Zukunft überlassen.

Nein, ehe wir diese 36 Mandate zufügen, muß wenigstens der Gedanke klar und deutlich in unserer Landesordnung niedergelegt sein, daß wir in Zukunft die Teilung nach nationalem Gesichtspunkte aufstellen, daß in diesem Landtage nationale Kurien an Stelle der heute bestehenden Interessenkurien eingesetzt werden. Mögen Sie über diese Frage denken. Streiten, wie Sie wollen, mögen Sie über die Frage in Bezug auf die Teile streiten, ob das nur Wahlkurien oder Vetokurien sind, ob die Vetokurien direkt oder positiv sein müssen, ober nur im Wege qualifizierter Mehrheit durchgeführt werden können, darüber können Sie verschiedener Ansicht sein und ich sage Ihnen natürlich selbst, wenn die Vetokurien des positiven Vetos zu errichten sind, wird es mir ebenfalls angenehm sein und werbe ich auch in erster Reihe dafür stimmen.

Aber herausreißen diese Wahlordnung in dem einen ober anderen Sinne, daß man neue Kurien hier einfuhrt, ohne nationale Unterlagen zu schaffen, dagegen muß ich mich aussprechen. Denn darüber wollen wir uns auch nicht täuschen. Wir haben eine vierte Kurie in dem Augenblicke, wo 36 Mandatare des allgemeinen Wahlrechtes hier einziehen. Dann haben wir die Kurie des Großgrundbesitzes, eine Kurie der Städte, eine Kurie der Landgemeinden und eine sogenannte, allgemeine ober wahrhafte Kurie der Arbeiter.

In dem Augenblicke, wo 36 Herren und ich sehne diesen Augenblick herbei - hier ihren Einzug halten werden, in dem Augenblicke werden sie als Kurie respektiert werden müssen. Sie werden ihnen Vertreter in den Kommissionen, eine Vertretung in den Landesinstituten und vielleicht auch sogar eine Vertretung im Landesausschusse früher oder später geben müssen. Wenn Sie diese 4. Kurie hier einziehen lassen ohne vorherige nationale Gruppierung, dann bringen Sie diese auf Jahrgehnte hinaus nicht wieder los und dann wäre es mit jener Sicherstellung, die uns Deutschen die nationale Kurie in Böhmen allein geben Bann, auf lange Zeit vorbei. Daher glaube ich, daß wir diese Anträge, wie sie von der Regierung kamen, ganz ruhig der Kommission überantworten können, und daß die Kommission alle diese Fragen, die Frage des Wahlrechtes und die Aenderung der Landesordnung, insbesondere die Frage der Einführung der nationalen Kurie in diesem böhmischen Landtage erörtern soll, initiativ, kräftig, rasch. Denn, meine Herren, ich sehe nicht em, warum wir mit einer bloß teilweisen Durchführung der Wahlordnung, nämlich, mit der Angliederung der 36 Mandate früher fertig sein müssen, als mit dem ganzen Gesetzgebungsmerke. Wenn mir die gesamte, übrige Tätigkeit des Landtages zurückstellen, wenn wir nur diese Kommission tagen lassen und ihr beide Vorlagen zuweisen, können mir ganz gut nach 4 bis 6 Wochen gesetzgeberischer Arbeit fertig sein und wir können in solcher Weise die Aufgabe lösen, wie sie tatsächlich für die Interessen des Landes und aller Bevölkerungskreise notwendig ist.

Wir müssen ja nicht immer monatelang bei Behandlung eines einzigen Gesetzentwürfe verweilen, wir brauchen nicht immer neue Anträge in dieses Haus hineinzuwerfen und sie diskutieren, und hier solche Monologe halten, wie bei dem letzten, mir können uns einfach darauf beschränken, diese beiden Gesetze innerhalb der nächsten 4-6 Tagen zu erledigen. Es wird kein Schaden sein, denn es kommt aus dieser. Landtagstätigkeit ohnedies nichts anderes heraus, als höchstens das Budgetprovisorium.

Ich bin daher der Ansicht: Gehen mir an die Verhandlung dieser Gesetzesvorlagen und trachten mir derselben zu entnehmen, was für unsere Vethältnisse günstig ist, lassen mir das Schlagwort vom allgemeinen, gleichen Wahlrecht in unseren Ohren verklingen hier im böhmischen Landtage. Geben mir den breiten Massen der Bevölkerung, die heute schon durch die Viersteuer zu den Landesumlagen herangezogen werden, das Wahlrecht, setzen mir uns mit ihnen nach der Richtung auseinander, ordnen mir aber auch gleichzeitig unsere gesamten Verhältnisse, indem mir die Änderung der Wahlordnung im allgemeinen auch die Anderung der Landesordnung gleichzeitig erledigen und diese beiden Gesetzentwürfe dann ebenfalls mit dem Junktim verbunden, das sie heute schon besitzen, der allerhöchsten Sanktion unterbreiten. Tuen Sie das, meine Herren, so werden Sie ein segensreiches Werk für dieses Land schaffen.

Wenn mir uns aber natürlich nur damit befassen demonstrationslustige Reden zu halten und wenn der Landtag wieder auseinander-

kým veto býti má, také dáti důstojný předmět, který se má tímto vetem hájit; ale chcete dnes zříditi veto národních kurií za tím účelem, abyste Schmerlingovu nestvůru ústavní chránili jako nějaké Vaše právo, pak ovšem to nejde. Vždyť je to ústava nemožná, jak jsem si dovolil dokázati a musíte přiznati, že je to zřízení zemské, které je pode vší kritikou, a je neuvěřitelné, že je zde v Čechách posud právem. Vy chcete, pánové, toto zřízení postaviti pod ochranu národního veta, Vy chcete vetem chrániti volební řád, na který žalujeme stále od prvních počátků, kterýž jest nespravedlivý a ve svých jednotlivostech také skutečným poměrům neodpovídající. Jestliže se praví, že se může tomuto národnímu vetu, této positivní zákonné ochraně dáti přesný podklad, táži se jaký? jaký? jaký? Národní zákony, tedy zákon o užívání jazyků v úřadech. Jest takový zákon vůbec? Máme zde podobného zákona o užívání jazyka propracovaného, kterým by rovnoprávnost jazyková byla provedena a garantována, aby se tento zákon mohl postavit pod ochranu národních kurií? Vždyť v tom to leží. My chceme, aby rovné právo provedeno bylo i v úřadech státních, jaký jest k tomu brán zřetel? My máme si zříditi kurii, která dává národní menšině právo zachovati status quo, dříve než ústava zemská změněna tak, aby odpovídala oběma národům? To jest, pánové příčina, proč to učiniti nelze. My se tomu nedivíme, že z německé strany nynější stav věci přejí si pánové býti postaveni pod ochranu národního veta. To je důkaz, že všechny stesky, které Němci neustále vedou, jako by byli potlačováni, nebudou tak opodstatněné a důvodné, když chtějí zvláštním vetem tento nynější stav chrániti. My nechceme veto proto, poněvadž máme příčiny stěžovati si na nynější stav a přejeme si, aby byl změněn. Tak ty věci stojí až jednou mezi oběma národy bude ohledně všech sporných otázek dohodnutí, až naše zemské zřízení a volební řád bude k uspokojení obou národů upraven, až jazyková rovnoprávnost a postavení obou národů bude zajištěno, pak otázka zřízení národního veta, bude-li ho třeba, zajisté bude moci zcela jinak býti pokutována než dnes, pak ale myslím, že bude tak posuzována jako ji posuzuje každý střízlivý politik již nyní, totiž, že toho veta nebude pak naprosto zapotřebí, že bude pak zbytečné.

Pak k tomu názoru dospějí i jiní, tak jako jsme k němu dospěli my. Jestliže posud ve vyjádřeních českých politiků proti vetu nebylo principielních námitek, nebyly námitky ty činěny proto, že veto mělo chrániti vybudování konečného smíru a rozřešení české otázky uvnitř země.

Avšak, pánové, p. Dr. Eppinger pravil mezi jiným, že kvalifikovaná většina, jak posud v zemském zřízení jest, jest nedůstojná právního postavení lidu německého v království Českém. Tato kvalifikovaná většina zajisté nemá něco, na čem nám záleží. Tato kvalifikovaná většina jest něco, co zajisté zvláště němečtí zástupci a poslanci chránějí s úzkostlivostí tak dlouho, dokud jen budou moci. Dnes s potěšením jsem slyšel, co řekl p. posl. Prade, že Rakousko je státem národnostním, že národnosti nemohou tvořiti menšinu jako národové potlačovaní neb majorisovaní. Ale, velectění pánové, již 40 let, od r. 1860 žije Rakousko život ústavní. V tomto ústavním životě poslanci různých národů rozhodovali o veřejných otázkách, o právech politických a vždycky a do nejposlednější chvíle zástupcové německého lidu měli většinu v říšské radě a v parlamentech zemských a nikdy nepřišli k poznání, že v Rakousku jsou národové, kteří se nedají majorisovati a kteří se nesmějí majorisovati. To poznání musilo vzniknouti teprve na sněmu král. Českého, kde my, jak víte, ani žádné majority nemáme a kde jí ale páni na německé straně také nemají; tedy v jediné korporaci, kde majoritu nemají, teprve přijdou názory o ochraně menšin k platnosti. Všechna ochrana, která se žádá zde pro národnost německou, musila by platit stejně všade pro národnost českou. Avšak není veto jen formou a pozlátko, ve kterém kryjete jisté postavení? Pan Dr. Eppinger neměl nám vytýkati, že jsme proti národním kuriím s vetem, ačkoliv prý tři generace byly pro tyto kurie jen proto, že nás k tomu nutí radikální strany a že z tohoto důvodu nechceme je přiznati, poněvadž se bojíme, aby radikální strany nás tímto prostředkem nesetřely. Myslím - a p. Dr. Eppinger mně to odpustí - že strachu toho není u nás, nýbrž spíše u něho, že právo veta právě s německé strany radikální bylo určeno a postaveno do popředí, jako kdyby to něco bylo.

Však německý lid přijde k poznání, žé jest to jen lesklá fráze, za kterou se nic

geht, ohne daß wir wieder etwas geschaffen haben, dann werden Sie allerdings im nächsten Jahre keine Zeit haben und nichts anderes tun können, als 36 neue Mitglieder hereinzuführen und dann Werden alle diese folgen eintreten, bor denen ich Sie heute gewarnt habe (Lebhafter Beifall und Händeklatschen. )

Oberstlandmarschall: Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Není nikdo více ke slovu přihlášen. Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu navrhovateli.

Poslanec Dr. Herold: Debata, která byla právě provedena, týkala se ovšem poněkud více otázky volebního řádu, než otázky zemského zřízení a než té otázky, které jsem se dotknul. Nicméně pokládám za svou povinnost, přece na některé poznámky odpověděti, které během debaty byly pronešeny.

Mne těší velmi, že debata provedena byla způsobem důstojným a vážným, způsobem, který odpovídá předmětu, o který se jedná.

Pan Dr. Eppinger ovšem o mém návrhu a jeho podstatě promluvil zcela všeobecně. On má za to, že tento návrh má více dekorativní ráz a že to jediné, čím se musíme obírati, jest to, co jemu leží na srdci a co bylo předmětem jeho vývodů.

Vidíte, to je to chybné stanovisko, které vždycky objevuje se při těchto otázkách. Můj návrh věru vším jiným by mohl býti, než dekoračním návrhem; můj návrh skutečně čelí k tomu, aby v komisi pro zemské zřízení mohlo býti opraveno, co se opraviti dá, a třeba nejsem optimistou, abych myslil, že jedním dnem všechno by mohlo býti vyřízeno, má přece návrh můj za účel, aby byly vyřízeny aspoň všechny otázky nejdůležitější, které se dají vyříditi rychle a precisně v krátkém čase.

Mně těší, že jsem v této věci do jisté míry shledal porozumění u druhého pana řečníka, u pana poslance Prade. Jeho stanovisko v této věci bylo jiné, než u pana Eppingra, neboť má za to, že možnost vyřízení aspoň částečné reformy zemského zřízení, zejména reformy volební není vyloučena.

Čemu pan Dr. Eppinger věnoval plně pozornost svých vývodů, jest následující:

Pan Dr. Eppinger chtěl asi říci svou řečí - ať to zapírá nebo ne - »Jestliže se v tomto sněmu nic neprovede, jestliže zemské zřízení a volební řád se nezmění, to jste Vy, páni Čechové, vinni, poněvadž nejste pro zřízení národních kurií s právem veta!«

Jakkoliv tento návrh nebyl dosud učiněn, a jakkoliv s naši strany nebylo proneseno o tom téměř ani slova, již pan Dr. Eppinger s námi polemisoval a dokazoval, co proti tomu návrhu namítáme, aby mohl dokázati, že jsme to my, kteří vlastně každou volební reformu maříme.

Tu jest zapotřebí, abych se k této věci vrátil a u ní se déle zdržel.

Pan Dr. Eppinger pravil, že proti zřízení kurií národních s vetem nebylo v dějinách tohoto slavného sněmu žádných námitek.

V zákoně o rovnoprávnosti jazykové, který za doby fundamentálních článků byl odhlasován, dále i v protokolech vídeňského narovnání jsou ovšem obsaženy národní kurie s vetem, taktéž ve zprávě subkomitétu o volebním řádu, která v roce 1900 byla vydána.

Avšak, pánové, divím se, že tak vynikající a intelligentní muž, jako pan Dr. Eppinger, který zajisté dobře rozumí tomu, co čte, a nedá se oklamati tím, že se řekne, že se tenkráte mluvilo o kuriích, muž, který dovede tak jemně distinguovati, když jde o jiného řečníka, sám pro sebe nedovedl si učiniti distinkci.

Ve všech těchto třech případech bylo vždycky zřízení národních kurií s vetem korunovací narovnávacího díla v království Českém; českým politikům vždycky tanulo na mysli, že dříve nelze uděliti právo veta nikomu, dokud nebudou rozřešeny všecky sporné otázky, a dokud nebude zjednána náležitá váha a postavení národu českému.

Chcete-li na příklad veto provésti na ochranu zemského zřízení, musíte tomuto důstojnému prostředku národní obrany, ja-

neskrývá a kterou se nic nedosáhne. My ale k tomuto požadavku, který se nám staví před oči jako Gesslerův klobouk, před kterým se máme skloniti, nyní nemůžeme přisvědčiti, dokud jste nevytvořili a nesformovali takovou ústavu zemskou, která by vyhovovala našim právům a našemu přesvědčení o postavení obou národů rovnoprávných, dokud by skutečně oba národové neměli příčinu chrániti své postavení, chrániti to, co mají, aby jim bylo zachováno. Tak musíte na tu věc pohlížeti.

Bylo zde mnoho mluveno o volební reformě. Já jsem se ve své řeči reformy volební nedotkl, poněvadž dva jiné iniciativní návrhy budou projednávány a jsou na denním pořádku, při nichž zajisté promluveno bude o tomto předmětu.

Jestli přece jen zběžně v té věci ujmu se slova, činím to proto, že poslední řeč, kterou jsme slyšeli, obsahovala mnoho sympatického, mnoho dosti věcně oprávněného. Ale pan kolega Prade musí především vzíti na vědomí, že požadavek všeobecného hlasovacího práva do našeho programu nebyl přijat následkem nátlaku strany sociálně demokratické, nýbrž od toho okamžiku, kdy strana svobodomyslná stala se politicky činnou, pojala je do svého programu z důvodů, kterých blíže nebudu dnes vyličovati. Národ český vždy hověl této myšlence všeobecného rovného hlasovacího práva, aniž by ovšem při této otázce byly rozřešeny detaily, za kterých podmínek by právo toto mohlo býti uzákoněno. Jestli v tomto rovném, všeobecném hlasovacím právu jest tolik národního nebezpečí, jak zde bylo vytknuto, je-li opravdu všeobecné právo hlasovací jak stranou sociálně demokratickou je dožadováno, té povahy a toho rázu, jak to líčil pan poslanec Prade, pak bych měl otázku pánům se strany německo, proč tak dlouho otáleli a ještě nyní otálejí provésti konečně spravedlivou reformu volebního řádu do tohoto sněmu a na radu říšskou, proč každý pokrok, pokud se týče spravedlivého práva volební reformy v parlamentárních slovech jak na říšské radě tak i na sněmu království Českého, se strany Jejich se vždy setkává s odporem? Pánové, nikdy nebylo bez silnějšího nátlaku zevního lze provésti nějakou reformu volební a vím, že ve sněmu království Českého bez souhlasu všech stran volební reformu neprovedeme. Ale proč právě dnes strana pana Dra. Eppingera vrhá do popředí zřízení všeobecné kurie, aby byla jen ta uzákoněna; ostatní reforma volebního řádu, na který žaluje a stěžuje sobě český národ od roku 1861 a pod kterou úpí již po 60 let opět jako stará křivda má zůstati nezměněna? Zda-li, pánové, není pochopitelné, že tímto odporem proti každé spravedlivé reformě děláte největší propagandu pro všeobecné rovné hlasovací právo v národě českém, když vidíme, že nerozhodují ani argumenty rozumu, ani argumenty práva, ani důvody spravedlnosti v příčině volební reformy, nýbrž že musí přijíti silné argumenty ulice, abyste dostali strach a přikročili k nějaké jen poněkud spravedlivější volební reformě.

My zde zápasíme krok za krokem o tuto velkou nápravu, žalujeme od roku 1861 na oktrojovaný volební řád, který byl oktrojován proto, aby národ český byl zde v menšině. A co bylo uděláno? Všechna práce nebyla nic platná a dnes, když vláda přichází s volební reformou, která není ideální a která nedává národu českému náležité majority v tomto sněmu, dnes opět proti této volební reformě se stavíte a chcete odhlasovati pouze 36 zástupců všeobecné kurie. A tu úplně souhlasím s panem poslancem Pradem, že buď budeme reformovati celý volební řád anebo nebudeme reformovati nic. (Výborně!)

Pánové, to už nejde, abychom tak dlouho v této věci si zahrávali, my nechceme hráti komedii proti dělnému lidu. Nechceme, aby posavadní křivda byla zachovávána. V tom smyslu mám za to, že musí býti mezi námi jasno. Chceme-li, aby se něco učinilo v tomto směru, abychom se dostali krok ku předu, nesmíme stavěti takové překážky, které jsou nepřijatelný, nýbrž musíme říci, že to, co lze aspoň provésti, provedeme v duchu práva a spravedlnosti. Tím odporučuji svůj návrh. (Výborně! a hlučný potlesk )

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Žádám pány, by ráčili zaujati svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Pläße einzunehmen.

(Zvoní. ) Předmětem hlasování je návrh, d1e jakého způsobu má býti naloženo formálně s návrhem, který nachází se na denním pořádku. Pan navrhovatel změnil svůj původní návrh v tom smyslu, aby jeho návrh byl přikázán komisi, na které se slavný sněm byl usnesl, k poradě o změnách volebního řádu. Stává tedy v tom smyslu jen jediný návrh a o tomto návrhu dám hlasovati.

Gegenstand der Abstimmung ist die Frage, wie in formaler Beziehung mit dem Antrage, welcher heute aus der Tagesordnung steht, vorzugehen sei.

Der Herr Antragsteller hat seinen ursprünglichen formalen Antrag dahin abgeändert, daß er beantragt hat, daß der heute aus der Tagesordnung stehende Antrag der Kommission zuzuweisen sei, deren Einsetzung zur Beratung über die Abänderung der Landesordnung das hohe Haus Beschlossen hat.

Ich werde demnach nur diesen Antrag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Přikročím nyní k ukončení schůze.

Ich werde nunmehr zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

Pan poslanec Em. Hrubý a soudruzi mi podali návrh.

Die Herren Abg. Em. Hrubý und Gen. haben mir einen Antrag überreicht.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Em. Hrubého a soudruhů.

Rolnictvo okresu jílovského od děsili let již těžce stiháno jest živelními pohromami. A zejména rok 1903 a 1904, v němž jednak krupobití, jednak sucho sklizeň nadobro zničily, uvedl rolnictvo do nedostatku, bídy a zoufalství. V nesnesitelném stavu tom doufáno, že vydatnou státní i zemskou pomocí umožněno bude rolnictvu okresu Jílové nejnutnější potřeby uhraditi a na živnostech se udržeti. To však se nestalo. Pomoc státní nebyla ani zdaleka dostatečnou. A ke všem bídám letošní rok 1905 opětně přinesl rolnictvu okresu jílovského nejvyšší utrpení. Nestranný nouzový komitét vyšetřil škody letošního roku na plodinách způsobené jen 26 obcí v obnosu 1, 419. 855 K a sice v Břežanech Dolních na 29. 314 K, Dobřejevicích na 33. 400 K, v Hostiradicích na 36. 157 K, v Hradisku na 65. 110 K, v Chalupicích na 58. 371 K, v Kohanovcích na 23 500 K, v Jílovém na 34. 938 K, v Dolních Jirčanech na 52. 810 K, v Libni-Libři na 28. 047 K, v Lojovicích na 55. 526 K, v Mokřanech na 30. 548 K, v Okrouhlu na 77. 843 K, v Křížkovém Újezdci na 36. 088 K, v Petrově na 52. 629 K, v Pímici na 21. 300 K, ve Velkých Popovicích na 138. 130 K, v Kamenném Přívoze 73. 000 K, v Prárech na 103. 000 K, v Radějovicích na 66. 900 K, v Řehenici na 24. 649 K, v Štiříně na 36. 218 K, v Sulicích na 63. 765 K, v Těptíně 37. 400 K, v Zlatníkách na 89. 500 K, ve Zvolí na 151. 712 K.

Až vyšetřetřeny budou škody v ostatních obcích okresu Jílovského, jisto je, že letošního roku činí obnos 2 mil. K, což pro okres tak chudý je katastrofou nedozírnou.

A proto právě, má-li býti rolnictvo okresu jílovského před hladem zachováno a od útěku ze statků a živností zachráněno, jest nutno, by neodkladné a dostatečné pomoci z nouze ze zemských i státních prostředků mu uděleno bylo.

I navrhují podepsaní: Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Rolnictvu okresu jílovského udělena budiž dostatečná pomoc z nouze z prostředků zemských, aby ono od hladu uchráněno bylo a na svých živnostech udržeti se mohlo!«

V Praze, dne 20. října 1905.

Emanuel Hrubý a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Mose und Gen. haben mir einen Antrag überreicht.

Pan posl. Möse a soudruzi podali mi návrh.

Landtagsaktuar Dr. Prachenský (liest): Antrag der Abg. Möse und Gen. betreffend der Besteuerung der Automobile und Motorfahrräder.

Nachdem zur Besserung der Landesfinanzen des Königreiches Böhmen nach verschiedenen neuen Besteuerungsquellen Umschau gehalten wird, so erlauben sich die gefertigten eine solche in Form einer Besteuerung der Automobile und Motorfahrräder in Vorschlag zu bringen.

Indem die Besitzer von Solchen Kraftfahrzeugen den wohlhabenden Bevölkerungsschichten angehören, so würde diese Steuer die betreffenden nicht allzuhart treffen. In Erwägung dieses Umstandes erlauben sich die Gefertigten folgenden Antrag zu stellen:

Der hohe Landesausschuß wird aufgefordert, ehestens einen Gesetzentwurf zu unterbreiten, in welchem eine Besteuerung der Automobile und Motorfahrräder zu Gunsten der Landesfinanzen verlangt wird.

Dieser Antrag ist der Budgetkommission ohne erste Lesung zuzuweisen.

Prag, am 20. Oktober 1905.

Abg. Franz Möse und Gen.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Krützner und Gen. haben mir einen Antrag überreicht.

Pan posl. Krützner a soudruzi podali mi návrh.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Krützner, Ungermann, Schreiter und Genossen, betreffend die Einhebung von Uibertragungsgebühren für Grundstücke, welche von den Gemeinden zu öffentlichen Straßen eingelöst werden.

Im Bezirke Dauba, sowie auch in anderen Bezirken ist es bereits mehrmals vorgekommen, daß die Gemeinden für eingelösten Grund zum Bau öffentlicher Straßen von der k. k. Gebührenbemessungsbehörde Uibertragungsgebühren bemessen werden, welche unter Exekutionsandrohung eingehoben werden.

Da die betreffenden Gemeinden derartige Grundstücke zum Straßenbau nicht für sich, sondern durch Leistung schwerer Geldopfer für das öffentliche Gut erwerben, so ist die Bemessung einer Uibertragungsgebühr, sowie die Form der Eintreibung eine Ungerechtigkeit, eine ungebührliche Bedrängung und Belastung für alle jenen Gemeinden, durch deren Gebiet eine Straße gebaut werden muß.

Ein solcher Vorgang, wie es derzeit von Seite der k. k. Gebührenbemessungsbehörde geübt wird, trägt gewiß nicht zur Hebung des öffentlichen Verkehrs, gefördert durch Straßenbau bei, weil insbesondere ärmere Gegenden derart Schwer belastet werden, daß sie vor jedem neuen Straßenbau zurückschrecken.

Die Gefertigten stellen daher den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die hohe k. k. Regierung wird aufgefordert, die k. k. Gebührendemessungsämter I. und II. Instanz im Verordnungswege anzuweisen, daß für alle zum Zwecke eines öffentlichen Straßenbau eingelösten und tatsächlich zur Straße Verbauten Grundstückanteile die Bemessung und Beschreibung einer Uebertragungsgebühr gänzlich zu unterbleiben hat.

In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung an die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zu überweisen.

Prag, am 20. Oktober 1905.

Peter Krützner und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Schreiner a soudruzi mně podali návrh.

Die Herren Abgeordneten Dr. Schreiner und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Landtagsaktuar Dr. Prachenský (liest): Antrag der Abgeordneten Dr. Schreiner, Wenzel Größl und Genossen.

Die abnorme Witterung der letzten Wochen machte sich namentlich in den hochgelegenen Teilen des Böhmerwaldes, und speziell in Außergefild und Umgebung in einer geradezu katastrophalen Weise in der Richtung bemerkbar, daß daselbst die sämtlichen Kartoffel, weit über 3000 hl, das ganze Grummet und sehr viel Kraut und die einzige daselbst gedeihende Körnerfrucht, der Hafer, unter einer meterhohen Schneedecke begraben sind, und daß wohl kaum Aussicht Vorhanden ist, etwas von diesen Früchten, den einzigen Erzeugnissen des dortigen armen Gebirgsbodens, für die dortige arme Bevöl-kerung zu bergen.

Hier ist rasche Hilfe dringend geboten, soll nicht die Bevölkerung, welche auch noch durch kolossale Schneemassen von der ganzen Umgebung abgeschnitten ist, gerechte Verzweiflung ergreifen.

Aus diesem Anlasse stellen die Gefertigten den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Der Landesausschuß wird ausgefordert, einen entsprechenden Betrag aus den für Notstandszwecke zur Verfügung stehenden Mitteln so rasch als möglich für die in bitterer Notlage befindlichen Bewohner von Außergefild und Umgebung zur Verfügung zu stellen und die k. k. Regierung wird aufgefordert, auch ihrerseits aus den zur Verfügung stehenden Mitteln entsprechende Beträge beizustellen.

In formaler Beziehung wäre der Antrag der Budgetkommission ohne erste Sesung zur Vorberatung zuzuweisen.

Prag, am 19. Oktober 1905.

Abg. Schreiner und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde die Verlesenen Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s návrhy, jež byly přečteny dle jednacího rádu

Pan posl. Hrubý a soudruzi podali mě dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli

Der Herr Abg. Hrubý und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exz. den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní sekretář dr. Haasz: (čte: ) Dotaz posl. Em. Hrubého a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.

C. k. bernímu úřadu v Jílovém musí býti dobře známo, že rolnictvo okresu Jílovakého v celém desetiletí posledním a v roce 1903, 1904 a 1905 zvláště živelními pohromami jest pronásledováno a na pokraj záhuby přivedeno rovněž komisi pro vyměřování, osobní daně z příjmů musí býti známo, že ani v letech úrodných není možno, aby rolník mající hospodářství s čistým výnosem 408 K 24 h a zejména na Jílovsku mohl nějakou osobní daň z příjmů1 platiti. Tím méně pak v roce neúrodném.

A přece jen p. Františku Jenšovskému z Řehenic uložena byla buď ze zlomyslnosti, buď z neznalosti bídných poměrů osobní daň v obnosu 7 K 20 h, proti níž rekuroval.

Místo spravedlivého vyřízení rekursu dostalo se p. Jenšovskému oznámení, že dne 24 t. m. budou mu v dražbě prodávány zabavené svršky pro dluhovanou osobní daň.

Nelze ani jednání takové dosti odsouditi.

A proto táží se podepsaní: Jest Vaši Excellenci známo, že rolníku panu Jenšovskému, jehož poměry jsou tak zuboženy byla předepsána osobní daň z příjmů.

Jest dále Vaší Excellenci známo, že pro nezaplacení této neprávem panu Jenšovskému uložené osobní daně z příjmu byla ustanovena dražba svršku na den 24. t. m.

V Praze dne 20. října 1905.

Em. Hrubý a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Blahovec a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Der Herr Abg. Blahovec und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní aktuar Dr. Prachenský: (čte: ) Dotaz poslance Františka Blahovce a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele v příčině živelních pohrom v okresu Smíchovském.

Vaše Excellence! Rolnictvo v obcích okresu smíchovského bylo letošním rokem následkem živelních pohrom velikou neúrodou stíženo, použilo výhod o odpisu c. k. pozemkových daní zákonem při živelních pohromách poskytnutých a podalo žádost na c. k. okresní hejtmanství za odpisy c. k. daní.

Škody živelními pohromami byly úředně zjištěné, uznané a odepis daní povolen. C. k. okresní hejtmanství předvolává celou řadu jednotlivých poplatníkův z každé obce okresu k výslechu, kterým byly daně odepsané a tam žádá se od nich, aby se zřekli povoleného odepisu c. k. daní a uvádí se za