dání školní nejen věcné, nýbrž také okresní a nemá žádného nároku, aby země hradila jim nějaký příspěvek.
Tyto náklady obnášely v roce 1904: věcné náklady: 1, 351. 153 K, okresní náklady, osobní atd. 1, 662. 674 K. Obec pražská musila tudíž vynaložiti na své vlastní školství obnos 3, 138. 027 K. Naproti tomu vybráno bylo v obvodu král. hl. města Prahy přirážky zemské 55 proc. v sumě celkové 7, 475, 455 K.
Poněvadž podle nynějšího stavu rozpočtu zemského, 55 proc. zemské přirážky vypadá na školské vydání 32 proc, kdežto teprve ostatních 23 proc. připadá na správní vydání zemská, z této celkové přirážky vypadá na školská vydání obnos 4, 349. 356 K, kteroužto částkou přispívá poplatnictvo pražské na celé školství v ostatním království Českém. Mohlo by se mně namítnouti, že podobné případy a ohledy panují také při ostatních školních okresích venkovských.
Z té příčiny dovoluji si podati malý náčrtek o tom, jak v sousedních okresích venkovských, které sousedí s hlavním městem Prahou, poměry se vyvinuly. Jsou to okresy Žižkovský, Vinohradský, Karlínský a Smíchovský. V těchto okresích jest školství na témže stupni, jako v král. hl. městě Praze, je stejně vyvinuto a rozčleněno, a náklad na školství nenesou tyto okresy v takové míře, ačkoli tvoří tu druhou velkou Prahu a pokud se týče obyvatelstva, tu větší Prahu než jest nynějších osm čtvrtí pražských.
Tyto okresy nejenom že nepřispívají výnosem své přirážky zemské na své školství, ony naopak ze zem. fondu dostávají na své školství značnou částku. Dovoluji si uvésti, že ku př. Žižkovský okres dostává na zemském příspěvku ke Školství svému 499. 502 K ročně; 55% přirážka zemská v tomto okresu vybraná činí 504. 047 K a kvóta 32%, která z této zemské přirážky připadá na školství zemské, činí 293 264 K a následkem toho, poněvadž příspěvek zemský vypočten je dle okresního školního rozpočtu na 499. 502 K, doplácí země v tomto okresu na školství tohoto okresu celkem 206. 238 K (Slyšte!), kdežto Praha musí nésti školství své sama, a mimo to platí celé zemi přes 4, 000. 000 K. Zákon, který se nyní navrhuje, má do jisté míry jenom napraviti
křivdu, která se nám děje a sice potud, že, kdežto zemský výbor v čl. 1 svého návrhu zákona odporučuje toliko úhradu l/2 nákladu 10% okresní přirážky převyšujícího navrhuje komise školská zvýšení této úhrady na 2/3. Tato 1/3 representuje tu pochybnou výhodu býti samostatným školním okresem a rozhodovati ve věcech školských, kde vlastně rozhoduje více okresní školní rada, nikoliv autonomní zástupci.
Tím jenom nahradí se obci pražské podle výpočtu snad asi suma 119-120. 000 K ročně, což při nákladu, který ona na školství činí, 3, 000. 000 K a při nákladu, který věnuje se na zemské školství přes 4, 000. 000 K jest zajisté částka velmi malá.
Okresy ostatní obdrží plnou náhradu, která přesahuje 10%ní okresní školní přirážky. Tyto nejbohatší okresy však, které se agglomerují a soustřeďují okolo centra, které dnes se jmenuje král. hlav. město Praha, ačkoli tvoří s ním velkou Prahu, přece na základě své poplatní síly nedoplácejí ničeho na zemské školství, nýbrž naopak dostávají na udržování svého školství značné částky, které nedosahují toho příspěvku, který my na základě tohoto návrhu zákona, jestli bude schválen, máme obdržeti.
Druhá záležitost, o kterou jde, a kterou naše křivdy se stupňují, je ta, že připojováním předměstí okolních obcí stávají se tyto obce částí samostatného okresu školního, následkem čehož tato křivda se stupňuje, tím více, poněvadž země je tím osvobozena od značného nákladu okresního a přece není možno tvrditi, že by připojováním předměstí a zvětšováním hlavního města měla míti země z toho jakýkoliv zisk.
Tato spravedlivá zásada byla uznána školskou komisí tím, že se, pokud se týče připojení Libně pro praeterito přiznala nám náhradu toho, co země z té příčiny byla ušetřila.
Měl bych tedy v příčině resolučního návrhu, který se činí pod číslem 1., jisté přání, mám však za to, že zemský výbor, až bude jednati o předloze, která jemu je uložena, přihlédne zejména k tomu, že při připojování předměstí není možno, bychom se spokojili s takovýmto minimálním příspěvkem, jaký se nám dnes navrhuje, naopak že při každém tom připojování budeme se musiti domáhati toho, by v připojovacím zákoně byla nám zaručena plná náhrada toho, co země na nákladech školských ušetří tím, že se předměstí, která mají býti připojena, stanou částí samostatného okresu školního.
Proto chopil jsem se jménem poslanců pražských slova, bych ukázal, že tím, že se tato předloha slavnému sněmu předkládá a že slavný sněm tuto předlohu schválí, nejsou ještě vyřízeny naše požadavky a naše stesky a že budeme se veškerými silami domáhati, by jednou našemu poplatnictvu - neboť o to běží v první řadě - bylo uleveno na velkých nákladech školních a aby toto nepoměrné zatížení financí městských naproti okresům venkovským bylo jednou na spravedlivou míru uvedeno. Prohlašujeme tedy, že budeme hlasovati pro předlohu tak, jak byla podána, že však ji pokládáme jen za malou splátku na velký dluh, velké křivdy a bezpráví, které se po více než 20 let děly na účet nákladů školních obce pražské. (Výborně! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo.
Verlangt noch jemand das Wort?
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debatu za skončenu, a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Špindler: Jsem velice povděčen slovutnému panu primátoru král. hlavního města Prahy, že zásadně nevyslovil se proti návrhům školské komise, naopak že prohlásil jménem pražských pánů poslanců, že budou hlasovati pro návrhy školské komise.
Jsem naproti tomu dosti loyalním, bych uznal, že nepokládám návrhy školské komise za úplné splnění všech přání, jež chovala pražská obec co do budoucích náhrad a příspěvku ze zemského fondu.
Ale spolu musím uznati, že na úplné vyrovnání nějakého účtu, jak to nazval pan primator obce pražské za ty výlohy, které nese obec pražská v poměru mnohem větším, než jiné okresy školské, nebude pomyšlení nikdy a sice z té jednoduché příčiny, že postavení obce, jakou je Praha, jest zcela mimořádné, zcela výjimečné a nesnese srovnání s ostatními okresy školními v království Českém. Jest právě Praha jakožto středisko království Českého sídlem nesčetných bank, peněžních ústavů, železničních správ, firem obchodních atd. a toto soustřeďování a shromažďování tolika velkých poplatníků na jednom místě jen proto, že je sídlem království Českého ukládá tedy mimořádné povinnosti na obec pražskou. Školská komise snažila se, by zvětšila náhradu, kterou chtěl vyměřiti zemský výbor obci pražské, aby finanční poměr obce pražské byl snesitelnějším do budoucnosti, ale na nějakou úplnou náhradu veškerých těchto nákladů nebude asi nikdy pomyšlení a snad také ani Praha na ně nereflektuje.
Bude jednou možno - a proti tomu bych nebyl - aby zemský výbor konal šetření za účelem zjištění dotyčného finančního effektu, resp. rozdílu, který by spočíval v tom, kdyby ony dvě třetiny, které mají býti placeny z výloh dosavadních venkovských okresů, byly příště počítány dle skutečných výloh, které vzejdou obci pražské po připojení té které obce ku Praze, ale to se vymykalo školské komisi úplně z evidence, poněvadž neměla po ruce výpočty účtárny a neznajíc finanční effekt, nemohla tudíž do budoucnosti viděti, co by to znamenalo u těch obcí, které reflektují na sloučení s Prahou.
Děkuji proto panu primátoru, že se nevyslovil proti návrhu a odporučuji slavnému sněmu předlohu tuto pokud možno k jednohlasnému schválení. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Komise navrhuje osnovu zákona a tři resoluce.
Mám za to, že mohu dáti hlasovati o veškerých návrzích komise společně.
Die Kommission beantragt einen Gesetzentwurf und drei Resolutionen.
Ich glaube, über die ganzen gedruckten Anträge der Kommission auf einmal abstimmen lassen zu können.
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche die Komimissionsanträge annehmen, die Hand zu ergeben.
Sie sind angenommen.
Jsou přijaty.
Dovoluji sobě sděliti výsledek volby náhradníka přísedícího zemského výboru kurií velkostatkářskou.
Bylo odevzdáno 43 hlasovacích lístků. Naprostá většina činí 22 a tu obdržel pan posl. Josef hrabě Wallis, obdržev 43 hlasů.
Das Resultat der Wahl eines Landesausschußbeisitzer-Stellvertreters in der Kurie des Großgrundbesitzes ist folgendes:
Es wurden abgegeben 43 Stimmen, die absolute Stimmenmehrheit bilden demnach 22 Stimmen und diese erhielt der Herr Abgeordnete Graf Wallis mit 43 Stimmen. Derselbe erscheint somit gewählt.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend das Ansuchen des Bürgermeisteramtes in Dobřan um Errichtung einer Bezirksvertretung für die, den Gerichtsbezirk in Dobřan bildenden Gemeinden mit dem Amtssitze in Dobřan.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského ve příčině žádosti purkmistrovského úřadu v Dobřanech za zřízení okresního zastupitelstva pro obce, kteréž činí soudní okres Dobřanský se sídlem v Dobřanech.
Berichterstatter ist der Herr Abgeordnete Freiherr von Brand.
Ich erteile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Berichterstatter Freiherr von Brand: Hoher Landtag! Zufolge Beschlusses des hohen Landtages vom 19. Mai 1899 wurde im Sprengel des Kreisgerichtes in Pilsen für die Gemeinden Černotin, Dobřan, Ellhotten, Hrobschitz, Lihn, Neudorf, Přestavlk, Roth-Aujezd, Schlotvitz, Stich und Wasser-Aujezd des Gerichtsbezirkes Staab ein Bezirksgericht mit dem Amtssitze in Dobřan errichtet und gleichzeitig wurde auch der vom hohen Landtage beschlossene Gesetzentwurf, betreffend die Vereinigung der (Gerichtsbezirke Staab und Dobřan zu einem Vertretungsbezirke mit Allerhöchster Entschließung vom 10. Jänner 1901 sanktioniert
Das neue -Bezirksgericht in Dobřan hat mit 1. Juni seine Amtswirksamkeit begonnen.
Bereits am 10. Mai 1901 ist das Bürgermeisteramt in Dobřan beim Landesausschusse um Errichtung einer Bezirksvertretung für die oben genannten Gemeinden mit dem Sitze in Dobřan bittlich geworden und begründete dieses Ansuchen damit, daß dermalige Staaber Vertretungsbezirk 40 Gemeinden mit 31. 934 Einwohnern umfaßt, und die Steuerleistung Ende Dezember 1900 364. 811 Kronen betragen hat, und daß auf die 11 Gemeinden des Dobřaner Gerichtsbezirkes 10. 199 Einwohner mit einer Steuerleistung von 120. 235 Kronen 57 Heller entfallen, wogegen beim Bezirksvertretungssprengel Staab 29 Gemeinden mit 21. 735 Einwohnern und mit einer Steuerleistung von 244. 576 Kronen Verbleiben würden.
Ferner wird darauf hingewiesen, baß durch die große Schachtanlage bei Teinitzl der Staaber Vertretungsbezirk nicht nur an Einwohnerzahl, sondern auch an Steuerkraft bebeutend zunehmen wird, und es ist also anzunehmen, daß durch die angestrebte Errichtung eines Bezirksvertretungssprengels mit dem Sitze in Dobřan dem Staaber Vertretungsbezirke kein Nachteil erwachsen wird.
Schließlich wird in diesem Gesuche hervorgehoben, daß viele Bezirke im Königreiche Böhmen eine kleinere Steuerleistung als jene im Dobřaner Bezirke aufweisen, und daß in kleineren Bezirken die Arbeiten leichter zu bewältigen sind, sowie die ganze Geschäftsgebahrung und Aufsicht besser zu handhaben ist.
Die über dieses Ansuchen seitens des Landesausschusses eingeleiteten nötigen Erhebungen ergaben nachstehendes Resultat:
Die Vertretungen sämtlicher oben angeführter Ortsgemeinden haben laut der beiliegenden Protokolle den einstimmigen Beschluß gefaßt, der Zuteilung derselben zu dem angestrebten Bezirksvertretungssprengel Dobřan zuzustimmen, weil es im Interesse dieser Gemeinden gelegen ist, wenn dieselben aus dem Vertretungsbezirke Staab ausgeschieden, und zu dem in Antrag gebrachten Vertretungsbezirke Dobřan zugeteilt werden.
Die Bezirksvertretung in Staab hat in ihrer am 17. Oktober 1901 abgehaltenen Sitzung beschlossen, daß sie mit der Ausscheidung der in Rede stehenden 11. Gemeinden aus dem Staaber Vertretungsbezirke, und mit der Errichtung einer besonderen Bezirksvertretung für diese 11 Gemeinden mit dem Sitze in Dobřan unter der Bedingung einverstanden sei, daß dieser neue Bezirk von der Schuldsumme, welche der jetzige Staaber Bezirk in dem, dem Errichtungsjahre der Dobřaner Bezirksvertretung vorangehenden Kalerderjahre haben wird, jenen Teil zur Selbstzahlung und Verzinsung übernimmt, welcher sich aus dem Verhältnisse der, in dem betreffenden Kalenderjahre vorgeschriebenen Steuersummen der obigen 11 Gemeinden des Dobřaner Bezirkes und der beim Staaber Bezirke verbleibenden 29 Gemeinden ergeben wird.
Das Vermögen des dermaligen Staaber Vertretungsbezirkes besteht nur aus einigen stark abgenützten Einrichtungsgegenständen von unbedeutendem Werte, hingegen schuldete der Bezirk Staab mit Ende des Jahres 1901 der Spar- und Vorschußkassa in Staab ein für Straßenbauzwecke aufgenommenes Darlehen von 130. 000 Kronen.
Die k. k. Statthalterei im Königreiche Böhmen äußerte sich dahin, daß gegen die in Frage stehende Errichtung einer Bezirksvertretung in Dobřan vom Standpunkte der politischen Administration kein Anstand obwalte.
Nach der letzten Volkszählung vom J. 1900 beträgt die Einwohnerzahl der den Gerichtsbezirk Dobřan bildenden Gemeinden 10. 201, so daß hinsichtlich der Bevölkerungszahl die gesetzliche Bedingung für die Errichtung einer selbständigen Bezirksvertretung erfüllt erscheint.
Der Landesausschuß des Königreiches Böhmen spricht sich in dem vorligenden Berichte für die Errichtung der Bezirksvertretung in Dobřan in der Erwägung aus, daß wohl hinsichtlich der Einwohnerzahl derselbe zu den kleinsten Bezirken im Königreiche Böhmen gehören werde, daß jedoch eine gedeihliche Entwicklung desselben mit Zuversicht zu erwarten stehe, zumal der neue Vertretungsbezirk eine Steuertraft von 120. 235 Kronen haben und lediglich eine Schuldenlast von 40. 000 Kronen übernehmen werde.
Was jedoch die von der Bezirksvertretung in Staab beschlossene Auseinandersetzung der gemeinschaftlichen Lasten nach der Steuerquote anbelangt, so beantragt der Landesausschuß hinsichtlich der Aufteilung dieser Lasten einen anderen Modus u. z. mit Hinweis auf seinen dem h. Landtage vorgelegten Bericht vom 29. März 1900, betreffend die Erlassung eines Gesetzes auf Abänderung der §§2, 5, 11. 24, 78 und 79 des Gesetzes über die Bezirksvertretung, beziehungsweise auf seinen Bericht vom 21. November 1900 in Angelegenheit der Trennung des Vertretungsbezirkes Kgl. Weinberge in zwei selbständige Vertretungsbezirke.
Während nämlich die Bezirksvertretung Staab bei Aufteilung des Passivstandes, das Verhältnis der, in dem der Teilung vorangehenden Jahre vorgeschriebenen Steuern als Maßstab genommen hat, betrachtet der Landesausschuß jenes Berhältnis als maßgebend, in welchem das Erträgnis der, in dem der Teilung vorangehenden Jahre in beiden Bezirksgebieten vorgeschriebenen Bezirksumlage zu einander steht.
Nach dem Vorgesagten obwaltet daher gegen die angestrebte Errichtung einer Bezirksvertretung in Dobřan von keiner Seite ein Anstand, und erscheint diese Errichtung im Interesse der betreffenden Gemeinden gelegen.
Es wird daher beantragt:
Der hohe Landtag wolle nachstehenden Gesetzentwurf beschließen:
Gesetz
vom...............
giltig für das Königreich Böhmen, womit einige Ortsgemeinden aus dem Vertretungsbezirke Staab ausgeschieden, und zu einem besonderen Vertretungsbezirke mit dem Sitze der Bezirksvertretung in Dobřan vereinigt werden.
Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich auf Grund der §§ 2 und 5 des Gesetzes über die Bezirksvertretung vom 25. Juli 1864 Nro. 27. Gesetz- und Verordnungsblatt für das Königreich Böhmen anzuordnen wie folgt:
§. 1.
Aus dem Vertretungsbezirke Staab werden folgende Ortsgemeinden und zwar:
1. Černotin,
2. Dobřan,
3. Ellhotten,
4. Hrobschitz,
5. Lihn,
6. Neudorf,
7. Přestawlk,
8. Roth-Aujegd,
9. Schlowitz,
10. Stich und
11. Wasser-Aujezd ausgeschieden, und zu einem besonderen Vertretungsbezirke mit dem Sitze der Bezirksvertretung in Dobřan vereinigt.
§ 2.
Die Lasten des gegenwärtigen Vertretungsbezirkes Staab werden nach dem Verhältnisse des Erträgnisses der, in dem der Teilung Vorangehenden Jahre vorgeschriebenen, auf den auszuscheidenden Teil des Vertretungsbezirkes Staab entsallenden Bezirksumläge, zu dem Ertragnisse dieser Umlage in dem ganzen gegenwärtigen Vertretungsbezirke Staab aufgeteilt.
§ 3.
Der Landesausschuß des Königreiches Böhmen ist berufen, auf Grund des erhobenen Lastenstandes die Teilung nach Maßgabe der Bestimmung dieses Gesetzes näher zu regeln und durchzuführen.
Zu diesem Behufe hat der Landesausschuß die, zur Durchführung dieses Gesetzes notwendigen verbindlichen Vorschriften zu erlassen, und wenn seinen Anordnungen nicht Folge geleistet werden sollte, die erforderlichen Maßnahmen nach Umständen auf Kosten des in Betracht kommenden Vertretungsbezirkes zu treffen.
§ 4.
Dieses Gesetz tritt mit dem 45. Tage nach erfolgter Kundmachung desselben in Wirksamkeit.
§ 5.
Mein Minister des Innern ist mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt.
Zákon
daný dne .............
platný pro království České, jímž vylučují se některé místní obce ze zastupitelského okresu Stodského a slučují ve zvláštní zastupitelský okres se sídlem okresního zastupitelstva v Dobřanech.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě §§ 2. a 5. zákona o okresním zastupitelstvu ze dne 25. července 1864 č. 27 zákonů a nařízení pro království České naříditi takto:
§1. Ze zastupitelského okresu Stodského vylučují se následující místní obce a sice:
1. Černotín,
2. Dobřany,
3. Lhota,
4. Robčice,
5. Líně,
6. Nová Ves,
7. Přestavlky,
8. Červený Újezd,
9. Šlovice,
10. Vstiš a
11. Vodní Újezd a slučují se ve zvláštní zastupitelský okres se sídlem okresního zastupitelstva v Dobřanech.
§ 2.
Břemena dosavadního zastupitelského okresu Stodského rozdělí se dle poměru, ve kterém jest výnos okresní přirážky, předepsané v roce rozdělení předcházejícím, jenž připadá na onu část zastupitelského okresu Stodského, která se vylučuje, k výnosu přirážky té v celém dosavadním okresu Stodském.
§ 3.
Zemskému výboru království Českého náleží, aby na základě vyšetřeného stavu břemen rozdělení ve smyslu ustanovení tohoto zákona blíže upravil a provedl.
Za tím účelem náleží zemskému výboru, aby vydal závazné předpisy, jichž jest potřebí ku provedení tohoto zákona a kdyby jeho předpisům nebylo vyhověno, učinil potřebná opatření po případě na náklad dotyčného zastupitelského okresu.
§ 4.
Zákon tento nabude platnosti 45. dnem ode dne, kdy byl vyhlášen.
§ 5.
Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žáda někdo za slovo?
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag mit den vom Herrn Berichterstatter erwähnten Korrekturen für angenommen.
Prohlašuji, že tištěný návrh přijat s opravami panem zpravodajem uvedenými.
Příštím předmětem jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru ve příčině žádosti města Kralup nad Vltavou za zřízení okresního soudu se sídlem v Kralupech nad Vltavou.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend das Gesuch der Stadtgemeinde Kralup a. d Moldau um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Kralup a. d. Moldau.
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Formánek; dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj Dr. Formánek: Sl. sněme! R. 1902 podalo město Kralupy nad Vltavou petici, aby zřízen byl v Kralupech okresní soud, a slavný sněm ve svém sezení ze dne 29. září 1903 uložil zemskému výboru, aby konal potřebná šetření a podal zprávu. A tu musím říci, že dle vyřízení zem. výboru výsledek šetření byl v každém směru tak příznivý, jak v málo případech se stalo. Neboť nejen že veškeré obce, které k novému soudu mají býti přiděleny, až na dvě vyslovily souhlas, ale i veškeré korporace zeměpanské i samosprávné, které byly súčastněny, jak okresní soud ve Velvarech, tak okresní zastupitelstvo Velvarské, pak okresní hejtmanství ve Slaném, zemský soud, vrchní zemský soud, místodržitelství a zemský finanční ředitelství vyslovily se nejen příznivě pro zřízení tohoto soudu, ale uznaly přímo, že soudu toho je potřebí.
Proto také myslím, že bylo by v této pokročilé době slovo zbytečno, kdybych chtěl o výsledcích konaného šetření se šířiti a zmíním se o nich jenom takřka letmo několika slovy.
Předem podotýkám, že tu jde jedině o zřízení soudního okresu, kdežto zastupitelský okres má býti nadále ve Velvarech.
Jak známo město Kralupy samo jednak rozvojem svým a polohou svou se hodí k umístění okresního soudu; neboť jeho obyvatelstvo za 10 roků, od r. 1890 do r. 1900 vzrostlo o více než 50 proc. a měly Kralupy r. 1890 4730 obyvatel, tedy skoro dvakrát tolik než Velvary, sídlo dosavadního okresního soudu. Uváží-li se, že jest v Kralupech 11 velkých průmyslových závodů a 5 drah, které leží na splavněné Vltavě, jest přirozeno, že toto město jest střediskem veškerých sousedních obcí.
Co se týče vyjádření všech povolaných orgánů, vypadlo velmi příznivě. Jedinou závadou bylo, že v tom obvodu, jak si přály Kralupy, soud nemohl býti povolen. Žádaloť město, aby 27 obcí z okresu Velvarského, 7 z okresu Smíchovského a 3 z okresu Karlínského k okresnímu soudu tomuto bylo přiděleno, ale ze Smíchovského a Karlínského obvodu nebylo možná přiděliti obce, poněvadž se většinou vyslovily proti připojení k tomuto okresnímu soudu i zastupitelstva. Ale ani všech 27 obcí z okresu velvarského nemohlo býti připojeno, ježto by bylo při velvarském soudu zbylo tak málo obcí s tak malým počtem obyvatelstva, že velvarský soud by byl býval ve své existenci ohrožen. Proto zemský soud určil obvod a zemský výbor tento obvod přijal za svůj a dle toho utvořil z něho menší dva okresy, jeden s 15. 000 a druhý se 14. 000 obyvatel. Budou to okresy malé, ale podobné malé okresy jsou i jinde; justiční správa zejména v poslední době se nese k tomu, aby okresy byly co možná malé a stranám snadno přístupné. Obcím neděje se křivda, neboť dvě obce, které původně se vyslovily proti tomu, Bukoly a Vojkovice říkají samy, že jsou bližší Kralupy nežli Velvary. Proto komise pro záležitosti okresní a obecní se připojila k názoru zemského výboru a činí návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Žádost zastupitelstva města Kralup nad Vltavou za zřízení okresního soudu tamtéž odevzdává se dle § 2. zákona ze dne 11 června 1868 č. 59 ř. z. císařské královské vládě s dobrým zdáním, že vzhledem k poměrům polohy a vzdálenosti, jakož i k poměrům obchodním, průmyslovým a kommunikačním jeví se býti nejen vhodné, nýbrž i prospěšné, aby vyloučeny byly ze soudního okresu Velvarského místní obce: Kralupy-Lobeč, Blevice, Bukol, Dolany a Dolanky, Dřínov, Dušníky s Jedibabami a Křivousy, Hostin, Chvatěruby, Kozomín, Lešany, Minice a Debrno, Minkovice, Nelahozeves s osadami Lobeček, Hleďsebe 2. část a dvorem Strachovem, Oužice s Červenou Lhotou, Postřižín, Vojkovice, Votvovice, Zeměchy, Zlončice a Zlosejn, a aby sloučeny byly ve zvláštní obvod okresního soudu s úředním sídlem v Kralupech n. Vlt.
II. Pro případ, že se stane usnesení ve smyslu tohoto návrhu, usnésti se dále, aby vydán byl tento:
Zákon
daný dne ...............
platný pro království České, jenž týká se sloučení soudních okresů Velvarského a Kralupského nad Vltavou v jeden zastupitelský okres.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě §§ 2. a 5. zákona o okresních zastupitelstvech ze dne 25. července 1864 č. 27 zákonů a nařízení pro království České naříditi takto:
§1. Obvody soudních okresů Velvarského a Kralupského nad Vltavou slučují se v jeden zastupitelský okres se sídlem okresního zastupitelstva ve Velvarech.
§2. Zákon tento nabude moci dnem, kdy vyloučeny budou místní obce Kralupy n V. s Lobčí, Blevice, Bukol, Dolany (s Dolánky), Dřínov, Dušníky (s osadami Jedibabami a Křivousy), Hostin, Chvatěruby, Kozomín, Lešany, Minice (s osadou Debrno), Minkovice, Nelahozeves (s osadami Lobeček, Hleďsebe 2. část a dvorem Strachovem), Oužice (s Červenou Lhotou), Postřižín, Vojkovice, Votvovice, Zeměchy, Zlončice a Zlosejn ze soudního okresu Velvarského, a sloučeny ve zvláštní soudní okres s úředním sídlem v Kralupech nad Vltavou.
§ 3.
Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek.
Při tom musím podotknouti, že dvě obce, které byly původně proti připojení k obvodu okresního soudu Kralupského, a sice Veltrusy a Všestudy, si to v poslední době rozmyslily a včera zde byla deputace jejich, která prohlásila, že chtějí, aby obce jejich připojeny byly k okresnímu soudu Kralupskému. To však již nebylo možné, poněvadž zpráva komise již byla hotova, ale mohou dodatečně žádati za připojení k okresnímu soudu Kralupskému.
Do textu jak českého tak zvláště německého vloudily se některé chyby, které jsou ovšem nepatrné, které neruší smyslu a byly v návrzích, jak jsem je přečetl, opraveny. Prosím, aby byl vzat za základ hlasování text takto upravený.
Nezbývá mně, než abych jménem komise pro záležitosti okresní a obecní odporučil slavnému sněmu, aby návrh tento jak byl učiněn, jednomyslně byl schválen.
Landtagssekretär Dr. Haasz. (liest): Die Kommission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen:
I. Das Gesuch der Gemeindevertretung Kralup an der Moldau um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst wird nach § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 z. 59 R. -G. - Bl. der k. k. Regierung mit dem Gutachten übermittelt, daß es mit Rücksicht auf die Vrhältnisse der Lage und Entfernung, sowie auf die Verkehrs-, Industrie- und Kommunikationsverhältnisse nicht nur zweckmäßig, sondern auch notwendig erscheint, daß folgende Ortsgemeinden und zwar: Kralup mit Lobeč, Blewic, Bukol, Dolan (mit Dolánky), Dřinov, Dušník (mit Jedibab und Křivous), Hostín, Chvatěrub, Kozomin, Leschan, Minic (mit Debrno), Minkovic, Mühlhausen (mit Lobeček, Hledsebe, 2. Ant. und Meierhof Strachov), Dužic (mit Rot-Lhota), Postřížín, Wojkowic, Wotwowic, Zeměch, Zlončic, Zlosejn aus dem Gerichtsbezirke Welwarn ausgeschieden und zu einem besonderen Bezirksgerichtssprengel mit dem Amtssitze in Kralup an der Moldau vereinigt werden.
II. Für den Fall, daß ein Beschluß im Sinne dieses Antrages zustande kommt, wolle der Landtag ferner beschliesen, es sei nachstehendes Gesetz zu erlassen:
Gesetz
vom.....wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Vereinigung der Gerichtsbezirke Welwarn und Kralup an der Moldau zu einem Vertretungsbezirke.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich auf Grund