A tu konečně r. 1901 uzákoněním říšského zákona o vodních cestách zdálo by se, jako by v Rakousku nastal v této myšlence obrat a jako by mělo býti přikročeno k novému hospodářskému rozmachu u této věci; avšak nebylo tak činěno tenkráte z nějakého hospodářského podkladu a nebylo tak činěno, aby byl dán zde těm vrstvám obyvatelstva v král. Českém a Moravském nějaký hospodářský podklad, nýbrž dle mého soudu rozhodlo v tom tenkráte rozhárané politické postavení v našem soustátí. (Výborně !)

A tu, velectění pánové, když již zmínil jsem se o tomto zákonu, považuji za svou povinnost sděliti, že již v počátku tento zákon choval ve svém zárodku různé vady a nedostatky, a tenkráte byla to strana naše, která na to poukázala, že zákon ten sdělán příliš na širokém podkladu a že jest v něm příliš hleděno k nákladným a k riskantním kanálům.

Kdyby v první řadě bylo tenkráte hleděno k úpravě jedině vnitrozemských řek, zajisté že bychom byli s touto otázkou daleko více pokročili. A tu se nám dostalo za toto stanovisko jenom ještě kaceřování a byli jsme poukazováni, jako bychom byli nějací zpátečníci a my tenkráte měli na mysli nejlepší stránky hospodářského povznesení a hospodářského posílení.

Vzdor tomu však přece zasvitla tenkráte naděje obyvatelstvu těchto krajin, těchto rozháraných a roztrhaných řek, že bude konečně přikročeno k lomu, aby zde nastal hospodářský rozmach a aby nastalo zde hospodářské posilnění. A jak skutečně škody velké záplavy tyto způsobují a obnášejí, mohu Vám doložiti jen tím, že z jara r. 1903 obnášela v jediném Polabí na záplavě 4230 ha škoda 471. 554 korun.

To jsou zajisté číslice, které samy sebou mluví, aby co nejdříve k započetí těchto prací bylo přikročeno.

Avšak dle rozvrhu tohoto zákona mělo býti započato s pracemi na regulování řek již počátkem r. 1904.

Zatím však plyne již rok 1905 do moře věčnosti a my zde třeseme se obavou, jest-li tento zákon skutečně bude z milosti nám nepřátelských politických stran uskutečněn.

A přece příspěvek tento nemusel by býti kamenem úrazu práce, se kterou mělo se již před půl druhým rokem započíti.

Stačí jen pohlédnouti nahoru do krajin krkonošských, co bez povolení těchto příspěvků bylo tam vykonáno práce a my nezávidíme to přece našim německým krajanům. Přejeme jim, že tyto práce tam pokročily, ale přejeme si zároveň, aby v našich krajinách tímto způsobem bylo pokračováno. A nyní, kdy jest naděje, že konečně přece dojde k odhlasování tohoto velice důležitého, zákona bude to jen prospěchem předlohy, když při úpravě a kanalisování těchto řek bude dbáno nejen zájmů průmyslových, ale co jest stejně důležito, i zájmů hospodářských. Jest Vám známo, velectění pánové, že kolem oblastí těchto řek nalézá se velké procento pozemků, které nemohou býti odvodněny proto, poněvadž není provedena důkladná úprava řek.

A proto pronáším jménem všeho obyvatelstva skromné přání, aby s úpravou řek bylo tak pokračováno, aby zemědělské zájmy byly parallelně se zájmy průmyslovými stejně prováděny a stejně hájeny.

A tu nemohu při této příležitosti opomenouti, abych nesdělil, že skutečně v tomto případě slavná zemědělská rada, respektive její technická kancelář až posud, pokud měla příležitost, plně konala svojí povinnost a že zájmy zemědělské, jak vyžadoval to jejich prospěch, hájila.

Bude zajisté jen spravedlivým požadavkem, když vznesu při této příležitosti na sl. zemský výbor skrovné přání, aby stávající počet technických sil, který nikterak ku vyplnění na ní kladených požadavků nestačí, byl do té míry rozmnožen, aby mohl plně svému úkolu dostáti.

Abych dlouho již neunavoval, dovolím si ještě ku konci poukázati k tomu, aby při provádění těchto regulací bylo pokračováno soustavně a aby, když na jedné části regulace se něco provede, nebylo to na újmu části druhé.

Mohu ze zkušenosti sděliti, že v krajině naší kde jest třeba regulovati křivolaký tok Labský následkem regulace Upy a Metuje jestčást této úrodné krajiny »labského prutu« do té míry každoročně poškozována a zaplavována, že kdyby měl tento stav ještě delší dobu se udržeti, bylo by obyvatelstvo této krajiny téměř hospodářsky zničeno.

Ku konci nemohu jinak, než jako pan řečník přede mnou návrhy, které pan referent jménem rozpočtové komise přednesl, doporučiti, aby byly v zájmu obyvatelstva veškerého a vzájmu hospodářského posilnění celé země jednomyslně přijaty. (Výborně! Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ke slovu přihlášen prohlašuji debatu za skončenu.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen und werde dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort erteilen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec ing. Kaftan: Slavný sněme! Řeč p. kolegy Peterse mně velice překvapila, více překvapila než potěšila, a to tím méně, jelikož náleží k stejnému povolání jako já. Mám za to, že by byl měl povinnost, skutečně svoje tvrzení, které zde pronesl, také důvody a skutečně odbornými důvody doložiti. Neučinil toho však. Na začátku vytýkal, že celé to zařízení zde navržené v zákoně přijde jen krajinám českým k dobru a nikoliv německým. Nuže, mám za to, a bylo již k tomu panem kolegou Němcem velmi trefně poukázáno, že jde o hospodářskou otázku, která neprospěje toliko jedinému kraji, nýbrž celému království, že se neptáme, zdali to které dílo se provádí v německé čili v české části království Českého. My zde vždy a všude pro takové dílo jsme se vyslovili a je také podporovali. Na této zásadě budeme státi i dále. Mám za to, že kdo zná moje dosavadní působení, musí mi doznati, že v hospodářských záležitostech byl jsem vždy úplně nestranným. Tak také dnes.

Pan poslanec Peters pravil, že ve zprávě jsou různé vady, jest tam také lecos překrouceno, ovšem že nedokázal co, a tak mi také vzal možnost, abych na důvody jeho reagoval. Vyslovil se proti kanalizování vůbec, doloživ to tím, že nepřinese hospodářství zemědělskému žádného užitku, že vzedmutím při jednotlivých zdýmadlech se pozemky poškodí a zavodnění znemožní.

Nuže, kdo vůbec viděl provedené zdýmadlo, ten ví, že tvoří stupně, jehož hořejší část se použije k zavodnění pozemků a druhá nižší část k odvodnění. A takovým uplavněnim se provede také regulace celého toku, poněvadž dostaneme na dnu řeky pevné prahy, čímž se dno upevní a ukládání valounů a štěrku zamezí.

Pan řečník přede mnou vyslovil se proti tomu, aby se regulovalo uvnitř Prahy, a poukázal zejména na holešovický přístav.

Dovozoval, že přístav ten bude škoditi německé plavbě a že jí bude odebírati náklady.

Tento výrok mne naplňuje podivením, poněvadž není tomu dávno, kdy všichni páni loďaři od Podmoklí až do Ústí, jakož i až po Štětí z německých krajin s největší horlivostí se zasazovali o to, aby zmíněné kanalizační práce byly provedeny a přístav byl zřízen.

A což nepamatuje se pan kolega, co se dálo před dvěma lety, kdy jednalo se o mělnické překladiště, kde dosud není přístavu ochranného a kde rozmačkáno bylo ledem v řece devět lodí naložených, a lodi tyto nenáležely českým firmám, nýbrž německým.

Tak věci stojí, zde jest viděti, že nedávají se Čechy rozštěpiti na kraje české a německé. My jsme poukázáni na vzájemnost a výměnu a o důležitosti této vzájemnosti na poli hospodářském nemá nikdo pochybovati a proti ní se vyslovovati. Z té příčiny mám za to", že důvody, které zde podal, nemají pravé podstaty, a tedy mám za to, že není zapotřebí, abych trpělivosti slavného sněmu v této věci dále nadužíval. Jsem povinen vysloviti kolegovi Němcovi vřelý dík za podporu, kterou zde poskytl předloze této a také osnově zákona. Připojuji se k jeho náhledu, by práce uplavňovací byly co nejdříve započaty a při tom byl zřetel vzat na síly domácí.

Dobře podotkl, že před krátkou dobou, když se projednávala nouzová předloha, že nejenom my, nýbrž právě páni zástupci zemědělství rozhodně k tomu poukazovali, že nemá býti podpora rozdělována jednotlivcům, nýbrž že má spočívati v poskytnutí práce, neboť práce šlechtí a tvoří cenné hodnoty, kdežto poskytování jednotlivých podpor jest almužnou, která nikomu neprospěje, spíše demoralisuje. (Souhlas. )

Taktéž se musím zmíniti o řeči pana posl. Kotlanta, který -jelikož zná dokonale Polabí - se přimlouval za to, aby tyto práce byly provedeny v brzku a to nám dává záruku, že také v zemědělském ohledu bude těmito pracemi prospěno. Dovoluji si tedy slavnému sněmu navrhnouti, aby návrhy komise ráčil schváliti. (Výborně! Potlesk. )

Oberstlandmarschall (läutet): Wir übergehen zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasování.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Kommission, bestehend aus dem Gesetzentwurfe und zwei Resolutionen. Nachdem zu den Anträgen der Kommission feine Abänderungen oder Nebenanträge gestellt worden sind, so beabsichtige ich, über die Anträge der Kommission, sowie dieselben gedruckt vorliegen, in einer Abstimmung abstimmen zu lassen.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise. Tyto návrhy pozůstávají s osnovy zákona a ze dvou resolucí. Jelikož k těmto návrhům komise nebyly podány žádné návrhy na změnu neb na dodatky, zamýšlím zavésti hlasování o návrzích komise v celku, tak že by se hlasovalo o návrzích komise v jednom hlasování.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Není činěna žádná námitka.

Žádám pány, kteří přijímají návrhy komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche die Kommissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Příštím předmětem denního pořádku je druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině poskytnutí příspěvku zemského k uhrazení nákladu kanalisace Vltavy a Labe v trati Praha-Ústí n. L. v letech 1903, 1904 a 1905 a v příčině žádosti c. k. vlády za povolení zemského příspěvku 6, 200. 000 K k větší potřebě vyšetřené na pokračování v kanalisačních pracích na této trati sumou 18, 600. 000 K.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Beitragsleistung des Landes zu den Kosten der Kanalisierung der Moldau und der Elbe in der Strecke Prag-Aussig a. d. Elbe in den Jahren 1903, 1904 und 1905 und betreffend das Ersuchen der k. k. Regierung um Bewilligung eines Landesbeitrages im Betrage per 6, 200. 000 K zu den für die Fortsetzung der Kanalisierungsarbeiten in dieser Strecke ermittelten Mehrersordernisse von 18, 600. 000 K.

Zpravodajem jest p. posl. Kaftan. Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj poslanec ing. Kaftan: Slavný sněme! V těsné souvislosti s předlohou, o kterou právě nyní bylo slavným sněmem usnesení učiněno, nalézá se předloha č. 430 sn., kterou má býti zabezpečeno pokračování kanalisování labského veletoku a sice od Mělníka až do Ústí n. L. a tím, aby byla také zabezpečena plavba na této části řeky i při nízkém stavu vody. Dosud byla, velectění pánové, tato část řeky právě jako Vltava z Prahy do Mělníka upravována pomocí souběžných tak zv. soustřeďovacích čili koncentračních hrází a sice měla býti Vltava, která má při normálním stavu vody 69 m3 za vteřinu, upravena na šíři 57 až 66 1/2 m a na hloubku 1 m, Labe však, které od Mělníka dolů, jež vede v části od Mělníka do Litoměřic 114, od Litoměřic do Ústí 136 m3, mělo býti dle dřívějšího programu upraveno na šířku 76 m a na hloubku 1 m 50 cm.

Avšak, velectění pánové, v roce 1893 klesla i na této části Labe voda na stupeň velmi nízký, na Vltavě tehdy na 21 1/2 cm krychlových za vteřinu a na Labi Velkém na 49 m krychlových za vteřinu, takže tehdy v době plavební nalézala se na Vltavě místa, která neměla více hloubky než 20 cm a na Labi místa, která měla nejvýš 63 cm, při čemž ovšem plavba byla úplně přerušena.

Něco podobného, velectění pánové, ovšem

skoro v míře ještě horší, stalo se roku loňského, jak, pánové, máte dobře v paměti a tím nejen byla plavba přerušena, ale tisíce dělného lidu, kteří byli poukázáni na výdělek při pracích pobřežních, strádalo nouzí a bídou.

Mohutný rozruch plavby na Labi z Ústí dolů a zejména, velectění pánové, rozmach po zrušení cel vodních v roce 1870 a 1871 vzbudil přání dotyčných kruhů obchodních, aby tato plavba byla prodloužena na Labi až do Prahy, k uzlišti velkých drah, jelikož bedlivými studiemi hydrotechnickými vyšlo na jevo, že žádané hloubky 1 m 4 cm na Vltavě při nízkém stavu vody nelze dosavadní methodou regulační, tedy soustřeďovacími hrázemi a prohloubením dna docíliti a musilo byli přikročeno k soustavě kanalisační, jež zabezpečuje, jak jsem si již dříve dovolil podotknouti i při nejnižším stavu vody provozování plavby velké.

Na základě těchto úvah, odhodlala se c. k. vláda ku kanalisaci.

Ku kanalisaci řek Vltavy a Labe dne 7. února 1896 usnesl se také slavný sněm království Českého přispěti k těmto pracím třetinou tehdy rozpočteného nákladu v okrouhlé sumě 13 millionů zlatých čili 26 millionů korun.

Ovšem stalo se tak na základě projektu předběžného, tehdy také povrchního. Projekt ten byl odevzdán, když byla komise pro kanalisování 1896 ustavena, této komisi, která svými odbornými a mohu říci výtečnými silami technickými na základě dlouholetých zkušeností vypracovala projekt definitivní pro uplavnění Vltavy a Labe, který se zakládal na methodě kanalisační.

Bylo třeba také zříditi komory plavební, které byly v projektu předešlém jen projektovány pouze pro jednu loď toliko. Bylo usneseno, aby tyto vyhovovaly požadavkům velké plavby, na které zejména páni účastníci z Ústí, a vším právem kladou velkou váhu, proto byla zřízena t. zv. vlaková stavidla, aby mohlo najednou 5 lodí býti proplaveno.

Tím také odpadá výtka, že by zřízením zdýmadel na Labi, že by kanalisováním velkého Labe plavba se zdržovala, neboť jest možno, v době poměrně krátké, 10 minutové, 5 lodí plavidlem proplaviti, poněvadž nyní ku pohybu jednotlivých plavidel jak vrátních, tak konečně ku pohybu lodí. můžeme použiti síly elektrické, které se použije též i k osvětlování a která se vyrobí v plavidle samém, jak je dokázáno u komory plavidlové u Hořína.

Komise pro kanalisování musela dále zakoupiti některé velice cenné vodní síly, zalesniti pobočné stráně aby zamezeno bylo zaštěrkování řeky, což vyžadovalo velkého nákladu.

To donutilo komisi, aby přistoupila v čas s návrhem, by suma, která patrně již nestačila, byla přiměřeně zvýšena na základě nových projektů.

Technické oddělení pro kanalisování rozpočetlo tento další náklad v celku na 18, 600. 000 K a vláda obrátila se ke slavnému zemskému výboru se žádostí, aby vymohl u sněmu příspěvek jako dříve, jednu třetinu, tedy 6 200. 000 K.

Až dosud vyplatila země na účet svého dřívějšího závazku obnášejícího 8, 132 000 K obnos 5, 690. 000 K, a jelikož následkem přerušené sněmovní práce finance zemské nalézaly se v tísni, svolil zemský výbor k tomu, aby komise pro kanalisování ku pokračování v pracích svých vypůjčila si u zemské banky obnos, který se rovná lhůtám na rok 1903-4 po 625. 000 K a na rok 1 905 polovinu tohoto nákladu pro první semetr, tedy obnos 312. 500 K. Zpráva komise rozpočtové, která se přimyká těsně ke zprávě slavného zemského výboru jest dosti obšírná a nalézá se po delší dobu v rukou všech pánů poslanců tohoto slavného sněmu, tak že nebude zapotřebí, abych celou látku zde podrobně probíral, postačí, když ke konci vyslovím prosbu, by slavný sněm království Českého přistoupil k návrhu, jak zde byl komisí rozpočtovou navržen. A tím končím. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu jsou přihlášeni řečníci.

Zu diesem Gegenstände sind als Redner gemeldet:

Kontra: Páni poslanci: - Die Herren Abgeordneten: Dr. Hackel, Kutscher, Dr. Schreiner, Maresch, Dr. Funke.

Pro: Pp. poslanci: - die Herren Abgeordneten: Landa, Krejčík a Špindler.

Ich erteile dem ersten gegen die Anträge eingetragenen Redner das Wort.

Der Herr Abgeordnete Dr. Hackel hat das Wort.

Abg. Dr. Hackel: Es mag wohl befremdend sein, wenn heute von deutscher Seite einem Projekt gegenüber Widerstand entgegengesetzt wird, welches bereits durch eine Reihe von Jahren den Gegenstand öffentlicher Erörterung gebildet hat, ohne daß sich Vertreter der Deutschen in irgend einer Commission, oder in irgend einem Vertretungskörper gegen dieses Projekt ausgesprochen hätten. (Abg. Peters ruft: Oho, ich schon!)

Dieser Vorwurf, der diesbezüglich gegen die Deutschen erhoben werden könnte, bestimmt mich in erster Linie meine eigene Person zu saldieren.

Und diesbezüglich, mochte ich darauf aufmerksam machen, daß mich dieser Vorwurf nicht treffen kann, da ich bisher keinem Vertretungskörper und keiner Kommission angehört habe, welche sich mit dieser Angelegenheit beschäftigt hatte. Als aber diese Angelegenheit auf die Tagesordnung des hohen Landtages gesetzt wurde, da erachtete ich es allerdings als meine Pflicht, die bezüglichen Interessenten über diese. Angelegenheit zu befragen und mich über dieselbe zu informieren, um hier nur den Standpunkt der Interessenten zu vertreten.

Ich erkläre ganz offen und loyal, daß mir die nötige Kenntnis der einschlägigen Fragen abgeht, daß dieser Mangel aber hinreichend erletzt wird durch die Informationen, die ich seitens der Interessentenkreise erhalten

Ich möchte daraus hinweisen, daß ich in erster Linie den Weg eingeschlagen habe, baß ich in Form einer Zeitungsnotiz die Interessenten dazu veranlagen wollte, aus ihrer Reserve herauszutreten. Als dies nicht gelungen war, blieb mir kein anderer Weg übrig, als die Interessenten persönlich aufzusuchen und mit ihnen über die ganze Angelegenheit Rücksprache zu pflegen. Endlich kann als Ergebnis der Rucksprache bloß das eine, feststellen, daß sämtliche Interessenten und zwar sowohl Schiffahrtinteressenten als auch Verfrächter sich einstimmig gegen eine Kanalisierung des Elbelaufes zwischen Melnik und Aussig ausgesprochen haben.

Die Gründe, welche gegen diese sprechen, sind meines Erachtens vollwichtig; aber es mangelt mir, wie gesagt, an den einschlägigen technischen Kenntnissen, um diese Gründe genügend zu erörtern und wirksam auseinander zu setzen. Außerdem möchte ich sehr gerne, daß mein Herr Kollege Maresch nicht auf eine abgemähte Wiese komme, sondern baß ihm noch hinreichend Stoff zu feiner Gegnerschaft gegen die Vorlage übrig bleibe

Ich bemerke ausdrücklich, daß früher in deutschen Kreisen fast gar kein Widerstand gegen dieses Projekt herrschte, doch derzeit hat sich die Meinung diesbezüglich sehr geändert, und heute liegt, wie gesagt, die Angelegenheit so, daß sich, - kann sein mit ein, zwei Ausnahmen, - alle Interessenten gegen das Kanalisierungsprojekt der Elbe von Melnik bis Aussig ausgesprochen haben. (Abg. Peters ruft: Das heißt Millionen zum Fenster hinauswerfen!)

Diejenigen, meine Herren, welche behaupten, daß die Kanalisierung der Elbe zwischen Melnik und Aussig durchaus notwendig sei, weisen darauf hin, daß dies aus technischen Gründen, aber auch aus volkswirtschaftlichen Gründen erforderlich sei.

Diesbezüglich gestatte ich mir nun, auf ein Gutachten eines hervorragenden Fachmannes hinzuweisen.

Es ist dies der Herr Hofrat Mrasik, welcher in feiner Rede, gehalten in der 25. Generalversammlung des Elbevereines am 25. März 1901 ausführte, daß das hohe Handelsministerium im Jahre 1893 die Schiffahrtinteressenten über diese Frage einvernommen habe und bei dieser Einvernahme hätten die Schiffahrtinteressenten sich einstimmig dafür ausgesprochen, baß die Wassermenge, wie sie für eine vollschiffige Verlabnng erforberlich sei, auf der Moldau durch eine Regulierung, wie sie bisher üblich war, absolut nicht beschafft werden könne.

In Folge dessen sei die Kanalisierung der Moldau unbedingtes Erfordernis. Dagegen hatten dieselben Schiffahrtinteressenten ihr Urteil dahin abgegeben, daß in der Elbestrecke zwischen Melnik und Aussig bereits genügend Wasser vorhanden fei, um diese Strecke mit ziemlich beladenen Kähnen zu befahren.

Ja das Gutachten geht dann so weit, daß erklärt wird, wenn man die wünschenswerte Wassertiefe von 21 Meter erreichen wolle, eine Kanalisierung der Elbe erst von Praskowitz aufwärts erforderlich wäre, da von Praskowitz abwärts diese Wassertiefe zu normalen Zeiten immer vorhanden sei.

Man erklärte weiter, wenn hin und wieder durch Vertragungen das Flußbett der Elbe durch Verschiebungen eine Beeinträchtigung erleidet, daß diesem Übelstande sehr leicht durch gewöhnliche, allerdings ausreichende Baggerungen vorgebeugt werden könne.

Dies das Gutachten der Schiffahrtsinteressenten, die im Jahre 1893 gehört wurden.

Herr Hofrat Mrasik schließt an das Gutachten an, daß im Jahre 1893 ein ungemein trockener Sommer war, daß die Regierung aus Grund dieses Gutachtens Erhebungen angestellt habe, und daß diese Erhebungen das Gutachten dieser gehörten Sachverständigen mir bestätigt hätten.

Angesicht dieses Gutachtens, meine Herren, kann schwer davon gesprochen werden, daß in technischer Beziehung eine Notwendigkeit für die Kanalizierung, der Elbe in der gedachten Elbestrecke erforderlich sei.

Was nun die volkswirtschaftliche Seite dieser Angelegenheit anbelangt, so möchte ich, ich kann sagen, auf Grund meiner eigenen Kenntnisse behaupten, daß diesbezüglich gar keine Notwendigkeit bestehe. Denn, meine Herren, wir dürfen nicht so, wie bei dem Lokalbahnwesen vorgehen, daß wir Lokalbahnen und vielleicht Kanäle bauen, um erst ein Bedürfnis zu schaffen. Nein, meine Herren, solche Investitionen, die ungeheure Summen Geldes verschlingen, sollen nur vorgenommen werden, wenn ein vorhandenes Bedürfnis bereits dafür spricht und nach den Ausweisen, wie sie der Herr Kollege Maresch Ihnen vorbringen wird, spricht durchaus heute noch kein wirtschaftliches Bedürfnis für die Kanalisierung der Elbe in der gedachten Strecke. Die Schiffahrtsinteressenten und auch die Verfrachter befürchten ferner durch die Kanalisierung der Elbe in der gedachten Elbestrecke, eine Erhöhung der Schiffahrtskosten, und ich glaube meine Herren, nicht mit Unrecht.

Ich habe im Privatgespräche mit einflußreichen Persönlichkeiten davon Mitteilung gemacht und diese suchten meine diesbezüglichen Bedenken zu zerstreuen.

Ich habe nämlich angeführt, daß abgesehen von den Schleppgebühren, die nunmehr die Schiffer auch talabwärts zu bezahlen haben werden und dies kann absolut nicht geleugnet werden, auch noch Schleußengebühren zu zahlen sein werden.

Diesbezüglich wurde mir aber versichert daß die Regierung nicht daran denke, Schleußengebühren einzuheben.

Ich verweise diesbezüglich aber aus das Reichsgesetz vom 11. Juni 1901, betreffend den Bau Der Wasserstraßen und die Durchführung der Flußregulierungen, in welchen es ausdrücklich heißt:

"Die Verwaltung der nach § 1 dieses Gesetzes herzustellenden Wasserstraßen, die Festsetzung und Einhebung der Abgaben und Gebühren für die Benützung der Wasserstraßen und der dazu gehörenden Anlageprojekte erfolgt durch Den Staat. "

Nun, meine Herren, wäre ich in der Lage, Ihnen an vielen Beispielen nachzuweisen. Daß der Staat selbst Geld dort nimmt, wo er eigentlich kein Recht hat es zu nehmen, wo er sich einfach über das Rechtsbewußtsein der Bevölkerung und auch über bestehende Gesetze und sogar auch über das vorzügliche allgemeine bürgerliche Gesetzbuch hinwegsetzt.

Meine Herren! Wenn schon der Staat in dieser Weise vorgeht, darf es uns durchaus nicht Wunder nehmen, wenn der Staat von seinem gesetzlich verbrieften Rechte Gebrauch macht.

Dies wird er auch in der Folge tun, und wenn der Staat es tut, wird das Land nicht zurückbleiben. Das Land muß auch trachten, daß es die Verzinsung der in dieser Anlage festgelegten Summen findet und dies wird wieder geschehen durch die Einhebung einer selbständigen Gebühr oder, weil dieser Paragraph dem entgegensteht, durch die Auflage von Umlagen.

Ich glaube in dieser Beziehung sind die Bedenken der Schiffahrtsinteressenten gegen das vorliegende Projekt durchaus nicht ungerechtfertigt.

Ich will nun den hohen Landtag nicht länger mit dieser Angelegenheit belästigen, ich will nur bemerken, daß wir heute die Angelegenheit durchaus nicht so spruchreif erachten, daß über die Angelegenheit ein definitives Urteil gefällt werden sollte, sondern wir möchten dem hohen Landtage und den maßgebenden Faktoren dazu Gelegenheit bieten, diese Frage nochmals eingehend und Sorgfältig zu Studieren, und möge dann die Entscheidung ausfallen, wie sie wolle. Sie muß auch von den Deutschen akzeptiert werden, wenn wir nicht die nötige Kraft zum entscheidenden Widerstande aufbringen sollten.

Ich möchte mir gestatten, um diesen Ausweg uns zu sichern, zu dem Antrage der Budgetkommission folgenden Abänderungsantrag zu stellen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

,, 1. Zur Bestreitung des für die Fortsetzung der Kanalisierungs-, - und jetzt kommt die Abänderung - bezw. RegulierungsArbeiten. "

Durch diesen Antrag ist in keiner Weise ein Präjudiz geschaffen und kann später sowohl kanalisiert als auch reguliert werden, je nachdem als das Bedürfnis dafür sprechen wird.

Außerdem gestatte ich mir aber auch im Namen meiner engeren Parteifreunde einen Resolutionsantrag folgenden Wortlautes zu stellen:

"Die k. k. Regierung und der Landesausschuß werden aufgefordert, ihre beiderseitigen Vertreter in der Kommission für die Kanalisierung des Moldau- und Elbeflusses in Böhmen anzuweisen, dieselben mögen die Frage, ob und inwieweit an dem ursprünglichen Projekte der Kanalisierung der Elbestromstrecke von Trschebautitz abwärts festzuhalten oder ob und inwieweit sich auf eine zweckmäßige Regulierung dieser Stromstrecke - wenigstens derzeit - zu beschränken sei, neuerdings in sorgfältigste Erwägung ziehen und hiebei die von den Interessenten zum Ausdruck gelangten Wünsche tunlichst berücksichtigen. "

Ich empfehle dem hohen Landtage sowohl den Abänderungsantrag als auch den vorgelesenen Resolutionsantrag womöglich zur einstimmigen Annahme. (Lebhafter Beifall und Händeklatschen. )

Oberstlandmarschall: Ich bitte den Herrn Antragsteller mir die Anträge gefälligst zu überreichen.

Der Herr Abg. Dr. Hackel hat mir zwei Anträge überreicht.

Erstens beantragt er nach den Worten: ,, Zur Fortsetzung der Kanalisierungsarbeiten" die Einschaltung der Worte: "beziehungsweise Regulierungsarbeiten".

Ich ersuche diejenigen Herren, welche diesen Abänderungsantrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Außerdem beantragt der Herr Abg. Dr. Hackel noch einen weiteren Antrag:

"Die k. k. Regierung und der Landesausschuß werden ausgefordert, ihre beiderseitigen Bertreter in der Kommission für die Kanalisierung des Moldau- und Elbeflusses in Böhmen anzuweisen, dieselben mögen die Frage, ob und inwieweit an dem ursprünglichen Projekte der Kanalisierung der Elbestrecke von Trschebautitz abwärts festzuhalten, oder ob und inwieweit sich auf eine zweckmäßige Regulierung dieser Stromstrecke - wenigstens derzeit - zu beschränken sei, neuerdings in sorgfältigste Erwägung ziehen und hiebei die von den Interessenten zum Ausdruck gelangten Wünsche tunlichst berücksichtigen. "

Ich ersuche diejenigen Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Přichází nyní k řeči první řečník, který jest zanesen pro návrhy.

Dávám slovo p. posl. Landovi.

Posl. Landa: Slavný sněme! Jako zástupce volebního okresu, kde Vltava protéká, pokládám si za čest promluviti několik slov ve jménu strany agrární o kanalisaci Vltavy po stránce zemědělské. Doba, v které žijeme, je dobou pokroku. Vše spěje ku předu. Vždy rychleji se šíří vzdělanost ve všech vrstvách lidské společnosti.

Nedá se popříti, že kanalisace Labe a zejména Vltavy poskytne hojných zdrojů příjmů jednak obchodu a průmyslu a zemědělství jenom tenkrát, bude-li pamatováno na meliorace, hlavně na stavbu kanálů pro povodňování výsušných pozemků. Zemědělství trpí již dlouho jako ta ovce, která