Ist Seine Erzellenz geneigt, geeignete Schritte zu unternehmen, damit den Landwirten Westböhmens bis zu einer nächsten vollen Ernte die Steuern überhaupt gestundet werden, und nicht nur das Land Galizien immer den Vorzug genießt, daß die dortigen Steuerträger in den meisten Fällen die alten Steuerrückstände geschenkt bekommen und die neuen Steuerzahlutigsaufträge unbehelligt unbeachtet lassen, während ganz besonders die Steuerträger Böhmens ihre Schweißtgroschen in die Staatszentralfassen liefern müssen, damit die stets passiven Länder Galizien und Dalmatien davon genährt werden können ?
Prag, am 30. Mai 1905.
Karl Iro und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Šamánek a soudruzi podali dotaz k J. E. panu místodržiteli.
Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní aktuar Dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance MUDr. Šamánka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v království Českém.
Vaše Excellence! V předešlé schůzi stěžoval si poslanec p. Dr. Malý se soudruhy k Vaší Excellenci, že na jedné trafice na Král. Vinohradech nalézá se jen český nápis, a že tím německá menšina jest ve svých právech zkrácena.
Nepochybujeme, že státní správa jako obyčejně, kdykoli jde o stížnost německou s největší rychlostí postará se o to, aby bylo vyhověno důtklivému přání německému; abychom však dali Vaší Excellenci příležitost, by skutkem dokázala svou zásadu nedávno slavnostně vyslovenou, že ve svém úřadě všude budete pečovati o rovnoprávnost obou národů v království Českém bydlících, dovolujeme si Vás upozorniti na závadu mnohem důležitější, na křiklavý fakt, jenž odporuje zákonům i potřebám obyvatelstva, že totiž v krajinách většinou německých zejména na severu Čech, tam kde sta, ba tisíce Čechů žijí budovy a místnosti úřední jako c. k. soudů, okres. hejtmanství, berních, poštovních a jiných úřadů jsou opatřeny jen německými nápisy, rovněž, že razítka úřadů těch jsou toliko v německé řeči vyhotovena, tak že obyvatelstvo české národnosti nejen jest ve svých právech zkráceno, nýbrž i skutečně poškozeno, ježto se nemůže dle potřeby orientovati.
Naproti tomu v krajinách ryze českých, i v místech, kam za celé století ani jeden Němec nezabloudí, všechny úřady opatřeny jsou nápisy oboujazyčnými.
Tento stav naprosto porušuje zásadu rovného práva obou národů v obvodu celého království Českého. Vzhledem k tomu, že uvedená zásada v době nejnovější nadevši pochybnost byla utvrzena nálezy c. k. říšského i správního soudu, tážeme se Vaší Excellence:
1. Jak může Vaše Excellence vysvětliti trvání nezákonného stavu výše vytčeného ?
2. Zda-li Vaše Excellence jest hotova, co nejdříve zjednati platnosť zásadě plné rovnoprávnosti obou jazyků zemských při označení všech úředních budov a místností atd. v obvodu celého království Českého.
V Praze, dne 30. května 1905.
MUDr. Šamánek a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Březnovský a soudruzi podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Interpellace poslance V. Březnovského a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.
Ve své poslední odpovědi na interpellaci poslance dra Malýho ráčil jste prohlásiti, že jste odhodlán šetřiti rovnoprávnosti obou jazyků ve všech případech.
Spoléhajíce se na tato slova Vaše dovolujeme si Vás upozorniti na toto přímo křiklavé porušení rovnoprávnosti národní.
Na královském hradě českém jsou vinou c a k. zámeckého hejtmana nápisy určené pro obecenstvo většinou pouze a jedině německé. Tak nalézá se nad hlavním vchodem ku král. zámeckému hejtmanství pouze německý nápis:
"Aufgang zur k. u. k.
Schloßhauptmannschaft" a K. u. k. Schloßhauptmannschaft. "
Uvnitř královského hradu na schodišti jest výhradně německý nápis "Aufgang zur
k. u. k. Schloßhauptmannschaft" a k. u. k. Schloßhauptmann Schaft in Prag. "
Při vchodu do úřadoven královského hejtmana zámeckého jest rovněž jen výhradně německý nápis "Schloßhauptmann Alfons Zapletal" a dale nalezá se tam nápis "Einladungen und Subskriptionen für Balle Konzerte u. s. w werden dankend abgelehnt"
Na úřední tabuli jsou pak oznámeni výhradně jen německá, jak toho jest dokladem "Kundmachung Nr. 7393" a konečně zvláštní vyhláška pro živnostníky a dodavatele znějící. "Rechnungen und Lieferungen oder Herstellungen für das Hofarar sind sofort nach bewirkter Leistung einzuleiten "
Ze všech těchto vyhlášek jest patrno, že zámecký hejtman pan Alfons Zapletal v odporu s intencemi Jeho Veličenstva a s platnými zákony a přímo na urážku ohromné většiny obyvatelstva král. hlavního města Prahy a všech českých návštěvníku král. hradu zúmyslně užívá při těchto citovaných nápisech a vyhlaškách výhradně němčiny, ale i tam kde některé nápisy jsou v obou zemských jazycích, vykazuje jazyku převažné většiny tohoto království místo druhé.
Upozorňujíce na tento stav věci tážeme se Vaší Excellence, zda-li jest Vaše Excellence ochotna na příslušných místech působiti k tomu, aby toto provokativní uražení velké většiny obyvatelstva král. hlav. města Prahy se strany zámeckého hejtmana pana Alfonse Zapletala bylo odstraněno.
V Praze dne 30 května 1905
Březnovský a soudruzi
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Václav Jílek a soudruzi podali dotaz na mne jako předsedu zemského výboru
Žádám, by tento dotaz byl přečten
Sněmovní aktuar Dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. Václava Jílka a soudruhů k Nejvyššímu maršálku král. Českého, Jeho Jasnosti Jiřímu knížeti z Lobkowicz, jako předsedovi zem výboru král. Českého v záležitosti změny hranic mezi obcí města Plzně a obcí Doubravkou.
Mezi obcí Doubravkou a obcí města Plzně vede se od r. 1899 spor o změnu hranic obecních, které domáhá se obec města Plzně a již obec Doubravka odporuje Spor ten vyvolán byl obcí města Plzně, jež v r. 1899 podala k okresnímu výboru plzeňskému žádost, aby dosavadní hranice mezi obcí Plzeňskou a obcí Doubravskou se »upravily« tak, že by pro budoucnost tvořily mezi oběma obcemi hranice: na jižní straně okresní silnice a řeka Úslava, na východní straně řeka Úslava a na západní straně a severní řeka Mže.
Podle této žádosti obce města Plzně mělo se odníti obci Doubravce více než 270 jiter pozemků s 5 hostinci, seřaďovacím nádražím, továrnami a sladovnou měšťanského pivovaru, a ztráta roční, kterou obec Doubravka byla by utrpěla na pivní dávce a přirážkách, byla by obnášela 13. 042 korun!
K této změně okresní výbor plzeňský, ač mu vůbec po zákonu právo k tomu nepříslušelo, dal souhlasně přivolení, a také okresní zastupitelstvo plzeňské, když zemský výbor nařídil, aby okresní výbor věc k vyjádření mu předložil, souhlas svůj vyslovilo, aniž by jakékoli vyšetření dosahu a důsledků oné změny bylo se provedlo.
Rovněž zemský výbor, nevykonav nijakého šetření, ač četné žádosti a spisy obce Doubravecké za to byly podány, ku změně této svým výnosem z 28. dubna 1901 č. 22. 693 přivolení dal a zaslal spisy c. k. místodržitelství po rozumu § 4. zák. z 19. srpna 1893 č. 59 z. z. k vyjádření.
Jaký hrozný přímo účinek tato změna hranic pro obec Doubravku byla by přivodila, patrno je z výnosu c k. místodržitelství ze dne 30. července 1903 č. 132 602, kteréž samo k žádostem, obcí Doubravkou podaným, vyšetření směrodatných okolností provedlo, v němž se praví, že šetřením konaným je zjištěno, že by vyloučení tak velké časti území z katastru obce Doubravky a spojená s tím ztráta valné části výnosu dávek obecních byly s to ohroziti přímo samu existenci obce Doubravky, aniž by pro to bylo dostatečných důvodů.
Vzhledem k tomuto stavu věci bylo povinností zemského výboru, aby dle § 4. al 3 zákona z 19. srpna 1893 č. 59 z. z. záležitost tuto předložil sněmu k usnesení, ježto jemu samému více příslušnost k dalšímu jednání ve věci te nenáleží.
Poněvadž se tak dosud nestalo a poněvadž zemský výbor u věci té dále jednání vede, ač k tomu kompetentním není, nýbrž sám a jedině sněm, táží se podepsaní:
Je Vaší Jasnosti případ záležitosti sporu o hranice mezi obcí města Plzně a obcí Doubravkou známa?
Hodlá Vaše Jasnost učiniti opatření, aby záležitost tato, ježto o změně dožadované obcí města Plzně mezi zemským výborem a c. k. místodržitelstvím souhlasu docíleno nebylo, po rozumu § 4. zák. z 19. srpna 1893 č. 54 z. z. sněmu co příslušné instanci k rozhodnutí bylo odevzdáno?
V Praze, dne 30. května 1905.
Václav Jílek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Interpelace, které byly učiněny k Jeho Excellenci panu místodržiteli odevzdám tomuto a o interpelaci, která byla řízena na mne, dohodnu se stran odpovědi se zemským výborem.
Ich werde die Interpellationen, welche an Seine Erz. den Herrn Statthalter gerichtet sind, an denselben leiten und bezüglich der Beantwortung der Interpellation, welche an mich als den Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet ist, werde ich mich mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.
Pan posl. Holoubek podal mi návrh, který žádám, aby byl čten.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh posl. Viléma Holoubka a soudruhů na připojení III. resoluce ku zprávě rozpočtové komise týkající se splavnění Vltavy od Budějovic do Prahy.
Slavný sněme! V zákonu rozpočtovou komisí vypracovaném, který sloužiti má za podklad jednání sněmovnímu vynechán jest v § 2. odstavec druhý, dodatečně vládou povolený obnos 8 milionů korun na splavnění Vltavy od Prahy až k ústí Sázavy, kteréhož splavnění nezbytně jest zapotřebí ku provádění regulace přítoků Vltavských Berounky a Sázavy, pročež račiž se usnésti na následující dodatečné resoluci:
Vláda se vyzývá, aby v prvním stavebním období vodních drah 1904-1912 věnovala dostatečný obnos na kanalisaci Vltavy od Prahy k ústí Sázavy, na kterém závisí též rychlé a nezbytné provádění regulace přítoků vltavských Berounky a Sázavy.
Formálně budiž návrh ten přidělen komisi rozpočtové bez prvního čtení.
V Praze, dne 26. května 1905.
Holoubek a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Holoubek mně podal ještě další návrh; žádám, aby byl čten.
Sněmovní aktuar Dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Viléma Holoubka a soudruhů na věnování většího obnosu pro živnostenstvo z nouzové akce zemské, než jak rozpočtovou komisi dosud navrženo.
Slavný sněme!
Z nouzové akce zemské přikázáno jest čisto ve prospěch zemědělců 2, 500. 000 K, což činí 62 1/2 celé zemské podpory, naproti tomu živnostenstvu přiděleno toliko 500. 000 K, čili 12 1/2% celkové podpory. Uváží-li se, že živnostnictvo neobdrželo ještě nikdy podobné podpory, že neskytá se mu výhoda odpisování daně živnostenstenské a že neposkytuje se mu půjček nesůročitelných přec však nepřímo posledními živelními nehodami krutě postiženo bylo, navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti, aby navržená podpora živnostnictvu per 500. 000K zvýšena byla na 750. 000 K, čili 18 3/4 proc. celkové zemské podpory.
Formálně budiž návrh ten přikázán komisi rozpočtové bez prvního čtení.
Praha, 30. května 1905.
Holoubek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Vojta a soudr. mně podali návrh.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Mil. Vojty a soudruhů v příčine povolení obnosu 3, 5 mil. korun pro krupobitím poškozené obyvatelstvo v roce 1903.
Slavný sněme, račiž se usnésti.
1. Navržená podpora rozpočtovou komisí v roce 1902 v obnosu 3, 5 mil. korun pro poškozené obyvatelstvo krupobitím v roce 1903 se povoluje a zemskému výboru se ukládá, aby obnos ten, pokud se tak ne-
stalo, ve smyslu návrhu rozpočtové komise z roku 1903 mezi obyvatelstvo co nejdříve rozdělil.
2. K úlevě nouze způsobené suchem v roce 1904 budiž povolen obnos 3 milionů korun a při udílení podpor z téhož na stavby cest a silnic vzat patřičný zřetel na okresy krupobitím v roce 1903 postižené, pak na rozsáhlost okresů a délku jich silnic, jakož i zámožnost.
Návrh tento budiž bez prvního čtení přidělen rozpočtové komisi.
V Praze, dne 30. května 1905.
Mil. Vojta a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Václav Jílek a soudruzi mně podali návrh v záležitosti změny hranic mezi obcemi Plzní a Doubravkou.
Tomuto návrhu jest předeslán delší výklad, o kterém jsem se dohodl s panem navrhovatelem, že nebude čten, nýbrž toliko vytištěn. Dám tedy jen návrh čísti.
Die Herren Abgeordneten Wenzel Jílek und Genossen haben mir einen Antrag in Angelegenheit der Grenzänderung zwischen den Gemeinden Pilsen und Doubraken übergeben.
Diesem Antrag, ist eine längere Einleitung vorausgesendet, und ich habe mich mit dem Herrn Antragsteller dahin verständigt, daß diese Einleitung gegenwärtig nicht verlesen, sondern daß nur der Schluß des Antrages verlesen werde.
Die früher erwähnten Auseinandersetzungen werden zugleich mit dem Antrag gedruckt werden.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Václava Jílka a soudruhů v záležitosti změny hranic mezi obcemi Plzní a Doubravkou.
Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:
Zemský výbor se vyzývá, aby po rozumu § 4. al. 3. zák. ze dne 19. srpna 1904 č. 59 ř. z. spornou záležitost změny hranic mezi obcí města Plzně a obcí Doubravkou, ohledně níž mezi zemským výborem a c. k.
místodržitelstvím souhlasu docíleno nebylo, předložil sněmu král. Českého ve smyslu § 4. al. 3. cit. zák. ze dne 19. srpna 1893 č. 59 z. z. k rozhodnutí.
Po stránce formální budiž návrh tento bez prvého čtení přikázán výboru pro záležitosti obecní a okresní.
V Praze, dne 30. května 1905.
Václav Jílek a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Zuleger und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Antrag der Abgeordneten Dr. Zuleger und Genossen.
Am 24. Mai nachts d. J. brach in Krima (Bezirk Sebastiansberg) ein Schadenfeuer aus, das acht Objekte samt den Wirtschaftsgebäuden verheerte.
Da die meisten Abbrändler nur mit geringen Beträgen versichert sind, ihnen vorwiegend Wirtschaftsgebäude und Wirtschaftsgeräte verloren gingen, so ist ein Notstand ausgebrochen, da es den Leuten sowohl an Futtermitteln als auch an Nahrungsmitteln mangelt.
Wir erlauben uns daher folgenden Antrag zu stellen:
Der hohe Landesausschuß wird aufgefordert, mit möglichster Beschleunigung den Schaden erheben und aus der Vorhandenen Notstandssubvention eine entsprechende Summe anweisen zu lassen.
Gleichzeitig wird der hohe Landesausschuß aufgefordert, die Regierung um einen Notstanbsbeitrag anzugehen.
In formaler Beziehung beantragen wir die Zuweisung dieses Antrages an die Budgetkommission.
Prag, am 30. Mai 1905.
Th. Zuleger und Genossen.
Oberstlandmarschall. Der Herr Abgeordnete Zuleger hat mir noch einen Antrag überreicht.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Antrag der Abgeordneten Zuleger, Peschfa und Genossen.
Infolge behördlichen Erlasses werden die Gemeinden periodisch angewiesen, im Interesse der öffentlichen Sicherheit die Revision der Gemeindebrücken aus Eisen, Stein oder Holz von 6 m lichter Weite durch einen im Brückenbau Sachverständigen behufs Berechnung der Tragfähigkeit der Konstruktion vornehmen zu lassen.
In der Erwägung, daß derartige Revisionen durch Sachverständige den ohnehin schwer belasteten Gemeinden große Kosten verursachen, da solche Sachverständige oft aus weiter gerne herbeigerufen werden müssen, so bitten die Unterzeichneten, daß diese Revisionen vom Staate und Lande durch deren Ingenieure aus Kosten des Staates ober Landes durchgeführt werden, umsomehr, da ohnehin den Gemeinden nicht nur die Herstellung, sondern auch die Instandhaltung der Gemeindebrücken obliegt, wodurch ihnen große Opfer erwachsen.
In formaler Beziehung beantragen wir, diesen Antrag der Bezirks- und Gemeindekommission, als auch der Kommission für öffentliche Arbeiten zur Beratung und Beschlußfassung zuzuweisen.
Prag, am 30. Mai 1905.
Th. Zuleger und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Houra mně podal návrh, který žádám, aby byl přečten.
Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslance Houry a spoluposlanců, aby vydán byl zákon o řízení při úřadech samosprávných v království Českém.
Slavný sněme! Podepsaní činí tento návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti takto:
Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby v pilné projednání vzal a do příštího zasedání sněmovního předložil návrh zákona zemského, jímž v základě zřízení zemského ze dne 26. února 1861, zřízení obecního ze dne 16. dubna 1864 a zákona o zastupitelstvu okresním ze dne
25. července 1864 vydán bude řád řízení v záležitostech samosprávy při úřadech samosprávných v království Českém.
V ohledu formálním navrhují, aby návrh tento bez prvního čtení byl přikázán k podání zprávy sněmovnímu výboru pro záležitosti okresní a obecní.
V Praze, dne 26. května 1905. Jindřich Vladimír Houra a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Podotýkám, že naložím s veškerými přečtenými návrhy dle jednacího řádu.
Ich bemerke, daß ich die verlesenen Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen werde.
Pan poslanec Dr. Fořt mně podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Dra Fořta a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého.
C. k. říšský soud ve Vídni již rozsudkem svým ze dne 21. srpna 1903 č. 429, jakkoli dotyčné stížnosti z příčin formálních nedal místa - o zásadním jejím jádře rozhodl v ten rozum, že magistrát liberecký se zřetelem k platným předpisům zákonným jest povinen podání stran, sepsaná v jazyku českém, jak přijímati, tak i v jazyku českém vyřizovati.
Zásadní toto rozhodnutí na novo bylo zpevněno rozhodnutím téhož c. k. říšského soudu ze dne 17. dubna t. r. Rozhodnutím tímto vyřízen byl spor o právo jazykové vedený pořadem instancí od července 1904. Výměrem ze dne 19. července 1904 byl totiž straně, advokátovi p. dru. Hliňákovi, libereckým magistrátem rekurs, sepsaný jazykem českým, vrácen jakožto nesrozumitelný s vyzváním, aby strana rekurs přeložila do němčiny. Proti tomu vedla si strana pořadem instancí stížnost k c. k. místodržitelství a c. k. ministerstvu vnitra.
Však obě tyto stolice, zabývajíce se toliko meritem věci, o níž při sporu běželo, vyhnuly se rozhodnutí o vlastním petitu stěžovatele t. j. o uznání za právo, že magistrát v Liberci podání v českém jazyku u něho učiněné povinen je přijati, jakož i dále o něm po zákonu úřadovati. Tím způsobem obě naznačené instance protizákonné jednání magistrálu v Liberci nepřímo schválily a učinivše, tak dopustily se i s magistrátem libereckým porušení předpisů zákonných obsažených zvlášť v článku XIX zák. státního z r. 1867, neboť za platnosti článku tohoto, jakož i se zřetelem k předpisu kabinetního listu z 8. dubna 1848 a k zjevnému příkazu, obsaženému v ministerském nařízení z 19. dubna 1880, jest magistrát v Liberci jakožto politický úřad I. instance nad vší pochybnost povinen, aby česká podání přijímal i česky je vyřizoval, tak že vrácením českého podání a vyzváním strany, aby předložila německý jeho překlad, byl zákon způsobem nad jiné křiklavým porušen.
Nuž c. k. říšský soud dal rozhodnutím z 17. dubna t. r. dotyčné stížnosti záležitosti svrchu uvedené, stranou podané, v plném rozsahu místo a uznal za právo, že výše naznačeným jednáním magistrátu v Liberci byl předpis zákl. zákona stát. porušen.
Vůči tomu táží se podepsaní, co hodlá c. k. vláda zaříditi, aby vzhledem k uvedenému rozhodnutí nejvyššího tribunálu, jenž předpisem čl. 3. lit. b. zákona z 21. prosince 1867 č. 143. je povolán politická práva občanů státních chrániti před zkracováním se strany správy veřejné, liberecký magistrát obstarávající agendu I. stolice úřadů zeměpanských řídě se naznačeným rozhodnutím česká podání stran na příště bez závady nejen přijímal, nýbrž i vyřizoval.
V Praze, dne 29. května 1905.
Dr. Fořt a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Baxa a soudr. mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, by byl čten.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. dr. Karla Baxy a soudr. k Jeho Excellenci p. místodržiteli král. Českého pro neutěšené a křiklavé poměry zavládnuvši v účtárně c. k. finančního ředitelství zemského v Praze za účetního ředitele p. Fr. Schmutzera.
Od roku 1898, t. j. od jmenování pana Fr. Schmutzra účetním ředitelem datují se neutěšené poměry v účtárně c. k. zemského finančního ředitelství. Tento pán, který dosáhl ohromnou protekcí tak vysokého místa, na které jiní čekali, a poněvadž nemohli se opříti o někoho, který by svým vlivem jim dosažení tohoto místa zabezpečil, byli přeskočeni, počíná si proti svěřenému sobě úřednictvu v každém ohledu nesprávně. Pod rouškou služebních ohledů mstí se na jednotlivcích, požívaje ochrany p. vicepresidenta J. Tersche a zneužívaje nesamostatnosti téhož.
Bezmála 200 úředníků naříká pod bezohlednou jeho vládou, a marné všechny kroky, které dosaváde byly učiněny. Stížnosti doposud vedené zůstaly bezvýslednými, poněvadž není muže spravedlivého, který by se s láskou utiskovaného úřednictva zastal. Sám pan místodržitel hr. Coudenhove, který sice čestným slovem, a to před 5 lety, deputaci slíbil, že se o nápravu postará, neučinil ničeho.
Od svého jmenování vládne pan ředitel bezohledně, podporován jsa zástupem úředníků, které si naklonil udělením výpomoce peněžité neb slibem, že svěří jim vedení některého oddělení nebo že je bude dříve jmenovati rady. Ti úředníci, kteří nedovedli se propůjčiti k špehounství, preterováni jsou miláčky pana ředitele, ač jsou dobří pracovníci a stejně dobře jako oni by zastali místo radovské. Že přijímá pan řiditel od svých miláčků zprávy, co ten neb onen úředník dělá a mluví, vysvítá nejlépe z toho, že často začíná rozhovor slovy: »Bylo mi sděleno... « To je zajisté jasný důkaz!
Běda úředníku, který neprozřetelně mluvil. Pan ředitel si to zapíše do »černé knihy« a třebas po letech, když úředník přijde se žádostí o povýšení, vyčte mu všechny jeho hříchy a stíny, na které ubohý úředníček dávno již zapomněl. A tyto osobní věci stačí, aby úředník povýšen nebyl. Řekne se: »Není schopen« a věc je odbyta, stěžovati si nikdo nesmí, sice by byl trestán pro porušení kázně, na kterýžto paragraf se každá věc obrátí. Co zbývá tedy úředníku, by zjednal sobě zadostiučinění? Nic, zhola nic. Mlčet a sloužit dále, až pan ředitel laskavě odpustí a po několikaletém preterování konečně jej povýší.
Mstivou povahu pana ředitele charakterisují nejlépe vlastní jeho výroky. "Jistému, dnes již na odpočinku žijícímu radovi řekl o úředníku IX. hodnostní třídy: »Já musím jej zničit, a vy nechcete mi být nápomocen? (Ich muß ihn vernichten und sie wollen mir nicht behilflich sein?" Jinému opět úředníku řekl»: Pamatujte si, že budu ještě 15 let ředitelem«, jakoby chtěl říci, na pomstu času dost. Vždyť to je přímo zneužití úřední moci! Jest ředitelem, aby spravoval účtárnu a ne aby se pro osobní nenávist na úřednících mstil. Podobných případů dalo by se uvésti více, jsou však všechny stejného rázu. Další stížnosti účetních úředníků při zemském finančním ředitelství jsou:
1. po 6 let již trvající 7 hodinná frekvence
2. netopené a nečištěné úřední místnosti
Ad 1 Před 6 lety podařilo se konečně společnému úsilí a po dlouhém boji dosíci toho, že zrušena byla 2násobná frekvence a že místo ní zavedena byla frekvence 7hodinná, a to od 8 hodin ráno nepřetržitě do 3 hodin odpoledne.
Jaké však jsou toho důsledky?
Účetní úředník nucen jest drahotou bytů ve městě bydleti na periferii téhož a potřebuje zpravidla hodinu do úřadu. O 7. hodině odchází z domu a po 4. odpolední přichází zpět.
Že nesvědčí to nikomu, není třeba ani připomínati.
Však i to jest p. řediteli málo.
On nutí úředníky, aby ještě odpoledne chodili do kanceláře. Kdy to odpoledne u p. ředitele začíná, to jest záhadou. Než se úředník naobědvá a si odpočine jest dávno večer. Že by se měl věnovati rodině, svému vzdělání, po případě vedlejšímu nějakému výdělku, kterým by sobě přilepšiti mohl, p. řiditel neuznává. Sám má dosti peněz a do úředníků mu nic není. Pro ty nemá cit. Vždyť jednou také prohlásil, že počet hodin kvalifikuje úředníka. O práci nemluvil, ta patrně ne! I denní listy poukazovaly na toto zbytečné prodlužování úředních hodin a psaly, že každý vysloužilý šikovatel a diurnista pracuje v úřadě jenom 6 hodin. Že žádný úředník nemá tolik fysické síly, aby nepřetržitě sedm hodin úmornou účetnickou práci konal, jest jisto, a musí se tolikaleté ponechávání 7 hodinové frekvence posuzovali jako protizákonné sekýrování úředníků. Protizákonné jest jistě poněvadž v nařízení stojí, že se může 7 hodinná frekvence zavésti »vorübergehend« k vypracování nedodělávek t. zv. restů. Ale 6 let není »vorübergehend«.
Co se týče místností kancelářských, jest stížnost úředníků úplně oprávněna.
V nečistých a nevětraných místnostech tráví úředníci plných 7 hodin při práci, v místnostech pracovníky přeplněných prodlévají víc, jak polovinu dne.
Dříve, kdy čtyřikráte do roka vždy dva dny místnosti kancelářské se čistily, dalo se o nějaké čistotě mluviti.
Dnes však, kdy jenom dvakráte v roce za jediný den mají dvě osoby tolik místností umýti a vyčistiti, jest zhola nemožným o nějaké čistotě se zmiňovati, byl by to přímo výsměch. Posluhovačka namočí tak důkladně podlahu, že uplyne týden nevyschne, a sluha smetákem zvíří všechen za půl roku nahromaděný prach, který se zase usadí a úředníci po svém návratu sejdou se s toutéž špínou, kterou přede dnem opustili. A to nazývá se čistěním.
Na chodbách zavěšeno jest desatero proti tuberkulose. Jako na posměch. Jediný z těch příkazů se v kanceláři nedodržuje. Místnosti se nevětrají, nečistí, špatně vytápí, jsou lidmi přeplněny atd., vše pravý opak.
V posledních několika letech zemřela celá řada úředníků mladších mezi 25-35 rokem, z nichž 99 proc. tuberkulosou. Smutný to úkaz hygieny v státním úřadě!
Uvádějíce tyto nesprávnosti ku vědomí tážeme se, zdali Jeho Excellence pan místodržitel království Českého jest ochoten zjednati nápravu neutěšených poměrů v účtárně c. k. zemského finančního ředitelství zavládnuvších.
V Praze, 30. května 1905.
Dr. Baxa a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Dal jsem přečísti interpelaci, která svědčí Jeho Excellenci panu místodržiteli a která byla podána p. posl. Dr. Baxou a soudruhy, a týká se jednání vyššího úředníka finančního ředitelství.
Dal jsem tuto interpellaci přečísti a