Nestrpíme, by dostávalo se nám údělem takového čtrnáctidenního zasedání sněmu staroslavného království Českého, kde bez toho se dnes všecko chvěje, aby se jen nějakým tím slovíčkem páni Němci nepodráždili. (Výborně!)

Trváme na tom konečně, že žádným způsobem nemůže býti na příště dopuštěno, by svézákonnost naše zemská na dále byla tak zašlapávána a tak zanedbávána, jako se dělo v posledních letech.

Trváme na tom, že sněmu království Českého musí býti dána nejen příležitost, nýbrž i také dosti času, by mohl spoustu naléhavých, pro celé království životních otázek náležitě uspořádati. (Výborně!)

Prohlašujeme, že nesvolávání sněmu království Českého musili bychom vůči každé vládě považovati přímo za nezákonnost, za provokaci a za zřejmé zneužívání úřední moci. (Výborně! Hlasy: A tím to také je!)

Tolik ještě při této příležitosti mám za povinnost vládě vídeňské připamatovati, že když dnes všecky vůkolní velké říše uznávají již zcela zřejmě důležitost toho, by podporovaly své zemědělství, jako nejdůležitější oporu států všech, že i my činíme dnes důtklivé upozornění vídeňské vládě, aby také ona jednou již počala náležitě všímati si toho a tuto povinnost svou vůči tak důležitému stavu, jako jest zemědělství, plniti. (Výborně!)

Upozorňujeme dnes s tohoto místa vládu s největším důrazem, že její povinností bude, při každé příležitosti, která se jí jistě právě nyní v přítomné i budoucí době velmi často naskytne, jako při projednávání obchodních smluv i jiných příležitostech, aby nedopustila, aby bez tak již upadající stav zemědělský nalezl v této říši svoji záhubu.

Připomínáme dnes důrazně vládě vídeňské, by na příklad nezapoměla žádné příležitosti použíti na důkaz, že jí není lhostejným osud tohoto důležitého odvětví hospodářského, připomínáme vládě na příklad její povinnost, aby se zasadila o to, by vytoužený požadavek všeho rolnictva, totiž zákaz rayonů, přivedla svým vlivem k platnosti a ke konečnému uzákonění.

Rolnictvo to od ní očekává, a my jsme zde povinni, bychom to v poslední chvíli ještě s největším důrazem připomenuli, aby konečné vyrvala rolnictvo ze spárů zkartelovaného, bezohledného velkokapitálu.

Nechť je si vláda toho vědoma, že na příště poselstvo české a český lid bude sanovati a podporovati poměry jen takového státu, který mu bude domovem, který mu bude ochráncem a útulkem a ne tyranem. (Výborně! Hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Nežli přikročíme k dalšímu jednání, dovoluji si oznámiti, že pan poslanec Hrubý z Gelenj se přihlásil k formálnímu návrhu.

Bevor wir in der Verhandlung weiter fortschreiten, erlaube ich mir mitzuteilen, daß der Abg. Freiherr von Hrubý sich zur Stellung eines formalen Antrages das Wort erbeten hat.

Dávám slovo panu poslanci Hrubýmu z Gelenj.

Poslanec Hrubý z Gelenj: Slavný sněme! Navrhuji konec debaty.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Hrubý-Gelenj beantragt Schluß der Debatte.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Jsou ještě zaneseni proti návrhu páni poslanci Kalina a dr. Stranecký a žádám, by mezi sebou se usjednotili, by jeden z nich byl generálním řečníkem.

Für die Anträge ist lediglich der Herr Abg. Dr. Eppinger eingetragen und wird derselbe demnach zum Worte gelangen.

Nachdem gegenwärtig ein Redner für die Anträge gesprochen hat, so wird zunächst der Generalredner gegen die Anträge das Wort bekommen.

Za generálního řečníka proti návrhu byl zvolen pan posl. Kalina. Dávám jemu slovo.

Posl. Kalina. Slavný sněme! Jestliže něco může charakterisovati výtečně dnešní smutnou situaci sněmu království Českého a tím celou smutnou politickou situaci této země, jest to, že vidíme, že dnešní politická debata rozpočtová, která bývá vždycky velkou politickou debatou, jest ukončena po řečech dvou neb tří řečníků. A neméně jest také charakteristické, že návrhy na ukončení debaty vycházejí vždy z oné kurie, která chce, aby co možná nejméně mluvilo se o politických poměrech.

Jestliže také jiné strany k tomu se přizpůsobují a jestliže sněm tohoto momentu, této příležitosti, která se naskytuje při projednávání provisoria rozpočtového, nevyužije k tomu, aby zde i v této krátké době před celým světem a před lidem vlastním řekl poctivě a otevřeně své mínění o všech věcech, pak, pánové, myslím, že sami nemůžeme činiti nárok na to, aby také jiní vysocí činitelé uznávali toto staroslavné království České a tento slavný sněm.

My sami jsme tím - a toho buďme si vědomi - v mnohém vinni, že váha tohoto sněmu a jednání jeho poklesla, že nehledí se již k němu tak jako dříve, kdy hlas sněmu slyšán byl při každé úpravě politických poměrů v Rakousku, třebas by hlasu tomu nebývalo vždy vyhověno. Ale na hlas sněmu českého se vždycky čekalo a mám za to, že i dnes čeká se ve Vídni, v Uhrách a i jinde na to, jaké stanovisko zaujmou poslanci čeští proti bezměrným provokacím, které se strany německé proti nám všem, proti pánům tohoto království, proti právům a zájmům všeho pracujícího lidu byly podniknuty.

Velectění pánové! Na řečníky našeho volného sdružení v tomto sněmu hledívá se tak jako na lidi, kteří nic neznamenají. Jest to věcí vlastního gusta jednotlivých pánů, a my jsme zvykli již na to, že chápeme-li se slova, za sarkastickým a ironickým úsměvem na lavicích kurie velkostatkářské následuje z pravidla také posměšný pošklebek na straně německé, ale ne proto, že bychom byli bezmocni o sobě, ale proto, že na Vaší straně vůbec dnes škodolibý úsměšek jest proto každému projevu z české strany; pakliže projevy a celá práce naše i její postup budou se pohybovati v těch kolejích jako dosud, řekneme si, že tyto posměšky na straně německé byly odůvodněny a byly pro nás zaslouženy.

Pánové, podívejme se, jak vlastně dnes ten sněm král. Českého vypadá, jak poklesla jeho váha! Ten starobylý sněm království Českého, kolem něhož točily se dějiny této říše, jehož hlasu bylo slyšáno po celém světě, jehož deputace byly vysílány nejen ke králům, ale jehož deputace byly vysílány i k cizím sněmům, tento sněm v posledních letech scvrkl se na lakový snímek nějaké malé provincie německé někde v říši, na takové rozšířenější okresní zastupitelstvo. Buďme si upřímní; také trochu naší vlastní vinou.

My sami jsme nedovedli k tomuto sněmu připoutati zájmy širokých vrstev, nedovedli jsme zdvižením práce tohoto sněmu připoutati k němu pozornost těch, kdož nás sem byli vyslali jako své zástupce, ani nestarali jsme se o to, aby tento sněm a jeho výkonné orgány a zemská správa byly vedeny takovým způsobem, aby vynucovaly respekt a vymohly si úctu. Pánové! Jestliže sněm království Českého nechá si to líbiti, že jeho poselství králi, že jeho jednání s vládou jsou se strany předsednictva zpravidla německá, jestliže necháme si to líbiti, že předseda, resp. předsednictvo tohoto sněmu, zcela mlčky přijímá také lakové projevy se strany vlády, pak myslím, pánové, že skutečně nemůže s naší strany nic jiného než - řekl bych - velkým chybováním býti, když na druhé straně vyzdvihujeme váhu sněmovny a nedovedeme sami vynutiti, aby takovým způsobem jednalo se se sněmem, jakým tento sněm jednati si přeje.

Neboť, pánové, mně to zarazilo, a přál bych si, aby bylo veřejně vyvráceno, že sdělení o adressách mocnáři, sdělení o usnesení tohoto sněmu přímo mocnáři sdělována jsou jazykem německým. To by znamenalo ponížení českého lidu, jakožto skutečného držitele této země, tohoto království, kdybychom to nadále chtěli strpěti. My, Češi, když jednalo se o sestavení komisí, o sestavení programu, my bez zcela velkých protestů a pokusů o to, zda-li by se nám nepodařilo prosaditi kandidáty naše, spokojili jsme se tím. co nám prostě nadiktovala kurie velkostatkářská a Němci, aby totiž spokojila se každá strana třetinovým zastoupením. Ovšem při tom konstatuji, že strana česká nesledovala jejich příkladu a že menšině totiž nám mimo velké kluby stojícím vymlouvajíce se na malé početní zastoupení - vůbec nepopřáli žádného zastoupení v sněmovních komisích.

Pánové, prohlašuji, že tento postup jest právě, který nás nutí k tomu, že když Vy nechcete, abychom mluvili a pracovali, kde by Vám to méně překáželo, že pak musíte nás nechati mluviti tam, kde to jest naše právo a povinnost, totiž v plném sněmu.

Zemský výbor zasedá málokdy a strany české, bohužel, nedovedly si dosud vynutiti toho, aby ten, kdo má dnes z vůle mocnářovy, z vůle nucené nám oktrojírky, možnost a právo representovati tento sněm, že ten v pracích zemské správy nepřihlíží k tomu, aby také národnosti české poměrně byly přiděleny důležitější obory práce a trpce si na to stěžuji, že nedovedly dosud české vedoucí strany a české strany vůbec, když se mluví o velkých stranách, vynutiti si toho, aby nastalo přiměřené rozdělení referátu v zemském výboru.

Sami dobře cítíte, jak dnes způsobem neracionelním rozděleny jsou veškeré obory zemské správy nejen po stránce osobní, nýbrž i věcné. Sami však všichni cítíme, jak jest to rozdělení ponižující pro nás Čechy po stránce osobní, po stránce národnostní. Páni Němci si stěžují, že nejsou dostatečně zastoupeni v zemském výboru, stěžují si na nedostatek zastoupení v různých oborech zemské správy výkonné, na nedostatek úřednických sil německých a p. Avšak nezáleží na tom počtu, který tam zasedá, ale na tom, co tam ten, který tam sedí, skutečně vykoná. A tu, velectění pánové, neřídí se věc počtem, nýbrž kvalitou osoby a povahou toho, co má dotyčný ve své správě. A o tom nebuďme na rozpacích, že důležité obory zemské správy, na př. obor zemských financí, dále obor důležitý fondu hasičského, jsou v rukou Vašeho vůdce německého. Druhý veliký obor správy zemské, kde se rozhoduje každého roku o millionech zemských peněz, jest v rukou opět německého poslance.

Důležitý obor silniční, stavební, obor vodních staveb a meliorací jest v rukou opětně jednoho z Vašich vůdců.

Třetí obor, řekl bych jeden z těch nejdůležitějších oborů zemské správy, obor po stránce kulturní a hmotné co nejvýznamnější pro zájmy naše a pro poplatnictvo této země, jest obor školství. Ale podívejme se, že tento obor školství dosud v posledních létech ani za vlády strany staročeské, ani za vlády strany mladočeské nepodařilo se vynutiti pro ruce lidového poslance českého, vyslaného sem volbou lidových poslanců českých.

Obor školství, kde se rozhoduje o nejdůležitějších osvětových otázkách školství našeho, který pro nás znamená největší, ovšem že nejplodnější zatížení zemského rozpočtu, obor ten zůstal v rukou poslance velkostatkářského a jak se podobá, ani dnes při změně v osobě zemského výboru není té vůle stran vedoucích, aby si vynutily aby v tom směru nastala změna v referátě.

Na straně české zůstaly referáty, které mohou také býti považovány za referáty důležité, ale jak se vyvinula prakse zemského výboru a poměry, považujeme za to, že tyto referáty mohly by dobře spíše býti v rukou německých, než referáty, o kterých jsem dříve mluvil. (Ruse links: Und was die Mehrheit tschechischer Beamten?) Toho si buďte vědomi, že to si nikdy nedáme vnutiti a vy sami byste šlapali po každé zásadě kvalifikace správné, kdybyste potírali jedině správnou zásadu, že každý úředník, řekl bych každý funkcionář, který z veřejných prostředků bere své služné, jest povinen znáti oba jazyky národů, pro něž má pracovati. (Abg. Dr. Malý ruft: Sie verstehen das nicht!) Úředníci čeští zemského výboru rozumějí německy velmi dobře. (Abg. Dr. Hackel ruft: Das glauben Sie doch selbst nicht!) Odpusťte, pane doktore, když něco řeknu, tak tomu věřím. (Veselost. )

(Abg. Dr. Hackel ruft: Herr Sekretär, das ist unmöglich, das können Sie nicht glauben. )

Ale dovolte, když se přesvědčím, že úředníci Vaši neumějí česky, pak to vím a jsem o tom nejlépe přesvědčen.

(Abg. Dr. Hackel ruft: Ich könnte amtliche Belege liefern, wie sie deutsch verstehen!)

(Abg. Iro ruft: Beim Bezirksgerichte in Pfraumberg hat ein Richter den Angeklagten freigesprochen, weil der Richter nicht deutsch Verstand!)

Od této zásady nemůžeme upustiti, žádáme to od úředníka státního a žádáme od úředníka zemského, aby u něho rozhodovala způsobilost odborná i spůsobilost jazyková. Od té zásady nemůžeme upustiti, poněvadž bychom přiznali, že jest možno tvořiti jednojazyčné území a protekcionářství.

A protekcionářství rozhodně připustiti za žádnou cenu nemůžeme. (Různé výkřiky u poslanců německých. )

(Abg. Dr. Schreiner ruft: Landesausschuß teilen!)

Prosím, já počkám, pánové!

(Abg. Dr. Maly ruft: Wir haben auch Zeit!)

Ve státní správě máte postaráno o své úředníky lépe nežli my v zemské správě. Kdybychom chtěli apostrofovati poměry u státních úřadů ten poměr, že má rozhodovati většina, to byste se po čertech špatně potázali. Doporučuji úvahu člena sněmu poslance p. Dra Dvořáka »Jak jsou zastoupeni Češi v různých oborech státní správy*, ačkoliv lidé naši mají nároky na to, znajíce jak česky, tak německy. Oni musejí dělati německé zkoušky, oni musí podávati písemný důkaz, že německy umějí, ale Vaši úředníci, kteří se ucházejí a ucházeli o zemskou službu - ať v právnickém, ať v technickém departementu - snad byli pro tuto jazykovou neznalost zamítnutí? Ostatně páni přísedící by mohli s panem nejvyšším maršálkem dosvědčiti, že jich bylo tak málo, že k tomu rozhodování ani nedocházelo, poněvadž ani nechtěli do služeb zemských vstoupiti. (Abg. Dr. Schreiner ruft: Sie haben sich nicht beworden, weil sie nie angekommen sind! Abg. Dr. Hackel ruft. Weil es vergeblich ist!) Vždyť Vy sami je stále napomínáte a Vaši vůdcové, aby Vaši studenti učili se česky, aby mohli se konkurrence súčastniti a zemských služeb si opatřiti.

Velectění pánové, vidíme, že my také na všech stranách respektujeme německou minoritu takovým způsobem, že nemůžeme vzbuzovati žádnou úctu a respekt. Neboť tolik doznejme si skutečně, že jest to ponižující pro nás, když první porada, zástupců parlamentních je vedena německy a když, pánové, to si necháme líbiti, a nedovedli jsme hned si vynutiti, aby byla vedena také jazykem českým.

Pánové, rozdělení referátů zemského výboru mezi Vaše členy německé jest výtečne a řádně obstaráváno. Kdybyste měli sebe více německých úředníků, ti Vaši přísedící bez armády úředníků německých, obstarají Vaše zájmy velmi dobře. Kdybychom mluvili o spravedlnosti, o participování obou národností na subvencích z veřejných prostředků pro stranu českou a německou, to bychom přišli k zajímavým procentům.

Pánové, já jsem chtěl svého času učiniti pokus takové zkoušky a svého času jsem zde slavnému sněmu na to poukázal, že byla stanovena jistá procenta, a sice: daňové a populační pro vyměřování subvencí jen v oboru zemědělství a že ten klíč, ačkoli byla procenta řádně stanovena, nebyl dodržován.

Důkazy ciferní jsem ze zpráv zemského výboru pro to podal. Bylo to popřeno Němci i samým referentem zemského výboru, v jehož odboru to bylo a když jsem to chtěl vyvrátiti a za příčinou toho nahlédnouti do spisů - neboť přece jinak nemůže člověk, o němž se praví, že nemluví pravdu, dokázati pravdivost svého tvrzení než akty úředními - tu přísedící se zahalil tím, že není právem jednotlivého člena sněmu, aby nahlížel do akt, z nichž je patrno hospodaření se zemskými finančními prostředky a poněvadž není možno dnes nám samotným Čechům se přesvědčiti z akt o tom, zda-li se vám nějakým způsobem křivda děje a poněvadž víme, že Vy, pánové, když někde povolíte pro Čechy nějaký sebe menší ústudek hmotný, vždy si to necháte velmi dobře ukojením svého hladu zaplatiti, tedy jsem přesvědčen o tom, že se Vám ani ve finanční správě zemské žádná křivda neděje.

(Abg. Größl ruft: Im Gegenteil! Abg. Dr. Hackel ruft: Aber dieser Ungerechtigkett wäre leicht ein Ende zu machen! Teilen und fertig sind wir!)

Na to rozdělení přijdeme také!

(Abg. Dr. Hackel ruft: Wir freuen uns schon darauf! Rufe links: Sie wollten doch auf die Jungtschechen losgehen. )

Především kritisuji zemskou správu. Na Mladočechy dojde také Ale nejprve odpovídám na Vaše nájezdy a na Vaše výtky, že jste nějakým způsobem zde utlačováni. O tom buďte však ujištěni, že v tom smyslu naproti Vám my dohromady rváti se nebudeme, tu radost Vám neposkytneme, abychom snad zejména my, ostřejší tonina, Vaše požadavky podepřeli a používali Vašich požadavků na poražení vedoucí většiny českých stran. Přáli bychom si, abychom mohli vedoucí stranu donutiti a přesvědčiti o tom, aby porážela požadavky Vaše a to nejen zde, nýbrž i tam, kde myslíte, že nerozhoduje se jen o českých zájmech zemských tam pánové, kde dělnost parlamentu je pro Vás cennější než pro každý jiný národ slovanský v Rakousku. (Výborně! Abg. Petschka ruft: Dále! Dobře!)

Tady, pánové, je nejlépe viděti, že nový předseda agrární strany velmi dobře umí česky, jen když to potřebuje.

Také místopředseda zemědělské rady o předsedovi zemědělské rady ani nemluvím, jak umí výtečně česky a jak radí lidem, aby se česky učili.

Je to v pořádku, my to také doporučujeme.

Velectění pánové! My na zemskou správu a na ten způsob, jakým sněm sám v jistých otázkách se choval a jakým i vedoucí česká strana a konečně i všichni přísedící zemského výboru se chovali, měli bychom dosti stížností.

Ale na jednu věc musím poukázati. My stojíme - o tom přece nebude mezi námi sporu - před přípravou nových vyrovnávacích předloh, ano předlohy ty v zásadách svých jsou již smluveny. Jestli dnes vláda s těmi předlohami si dosud netroufá, je to právě obava, co řekne těmto předlohám český lid. Vláda chce vyčkávati a sondovati, jakým způsobem vyvinou se názory českého lidu o těchto věcech. Ale jedna věc zde jest, kterou, když mluvím o zemské správě, nemohu pominouti mlčením. Když měl býti svolán sněm, objevila se tenkrát v listech prskavka, že připravuje se v zemském výboru návrh volební opravy.

To bylo, pánové, pokud se pamatuji, před více než čtyřmi léty. Od té doby zažili jsme již dosti pohnutých i nepohnutých dob, ale nedočkali jsme se toho, aby zemský výbor předložil nějaký návrh volební opravy.

My jsme viděli, že také v tomto slavném sněmu s vedoucí strany bylo mluveno o volební opravě, že bylo naléháno na to, aby byla podána předloha, která by uspokojovala aspoň částečně volání lidu po zastoupení v tomto parlamentu.

My jsme viděli docela, že to byl řečník vedoucí strany, který to chtěl a přece jsme se nedočkali, aby zemský výbor podal reformu volebního řádu.

Dočkali jsme se pouze - bylo to v minulém neb předminulém zasedání, že byl podán dotaz na maršálka, co vlastně jest s volební opravou, a přál bych si, kdyby se v té příčině řekla pravda, co vlastně v tomto ohledu učinila zemská vláda a proč si to nechala líbit, aby jí předešel v podání volební opravy někdo jiný, aby jí předešla slavná vláda a aby slavný sněm i s celým předsednictvem a zemská správa musila snésti to, co nám vláda předloží.

Mezi tím, co na jedné straně se moc mluví lidu o jeho právech a nárocích v zastoupení parlamentním, na druhé straně se tato důležitá otázka stále oddaluje; to neutvrzuje autoritu země a sněmu u lidu, jemuž se uvalují stále nová břemena daní a v odměnu za to dané sliby se mu neplní.

Přál bych si, abyste ne mně, ale tomu lidu vyvrátili a dokázali, co vlastně se stalo, kde jsou ty studie volební opravy slibované, o níž se mluví, že ji zemský výbor již připravuje.

Naše zemská správa a náš život hospodářský zajisté trpí neurovnanými finančními poměry této země.

Exposé stálého referenta o zemském rozpočtu, exposé dnešní bylo zajímavé, jako vždycky bývá exposé p. finančního referenta ze strany mladočeské.

Exposé to v jistých směrech dalo za pravdu náhledům, které jsme my svého času vyslovili.

Pamatuji se, když svého času jsem poukázal na to, že se stala chyba, že byli sklamáni čeští poslanci ve svých nadějích vypuštěním z obstrukce a zastavením obstrukce proti projektům berní reformy státních daní, že proti mně právě se strany vůdce mladočeského bylo užito neparlamentního výrazu, který mně ve tvář vrhl výčitku lháře.

V dnešním exposé, které jsme slyšeli, pravil pan zpravodaj, že reforma berní trpce nás sklamala.

My jsme to říkali a tvrdili tenkrát. Jestli se stala nějaká kardinální chyba na straně praktiky politické, finanční a hospodářské, stalo se to, když jsme zastavili obstrukci proti berní reformě a propustili berní reformu a upravení státních financí a postavení jich na zcela nový vzestupný základ a neučinili junctim zároveň s úpravou financí zemských.

Tak stát doslal co potřeboval, on staví financi na základě něčeho, co stále poroste a co jest živo a on opouští půdu, která jest neživá.

Potom jsme v situaci, ze chceme upravovati finance své, ale vhodného okamžiku k tomu jsme neužili. Já s povděkem to přijímám a jest to satisfakcí pro člověka, když dozná se zde vlastně, třeba, jinými slovy, totéž, co jsem řekl já; jest to jistě doznání, že skutečně tenkráte nebylo stanovisko naproti reformě zaujaté správným.

Velectění pánové! Ale i v jiné věci, pokud se týká financí zemských - a mluvím o tom proto zde, poněvadž jedná se o povolení provisoria rozpočtového - i jiné věci myslím, a směle dnes říci mohu, že jednou z chyb, které neupravení financí a nedostatek prostředků zemských zaviňují, bylo to, že tenkráte slavný sněm, ačkoliv se byl jednomyslně usnesl na tom, že zahájí novou éru samostatné zemské finanční politiky zavedením zemské dávky pivní, že toto jednomyslné své usnesení od prvého do posledního muže všemi stranami učiněné opustil a že vzdor slibům a vyhrůžkám, které zejména se stran vedoucích byly naproti vládě proneseny, když říkalo se, že, pakliže v této věci nebude vyhověno, že máme ještě tolik moci, abychom vládu přesvědčili o tom, že si to dovedeme vynutiti, to byla taková parafráse slova, kterými hlavní mladočeská strana mluvila.

Velectění pánové! Viděli jsme, že i tyto věci sklamaly. Řeknu, že ani těm poradám a anketě zemských výborů o nápravě zemských financí nějakých dobrých výsledků neprorokuji, nýbrž myslím, že se dočkáme trpkého sklamání, poněvadž v daném okamžiku nedovedeme vhodné situace využitkovati.

Pánové, pak máme ovšem ještě neurovnané poměry zemské finanční správy. Jest pravda, sněm schází se dnes jen vlastně proto, aby, pánové, ne urovnal tyto poměry finanční správy, nýbrž aby povolil na celý rok opětně absolutismus zemského výboru ve věcech finančních a dal mu k tomu potřebné prostředky.

Není ještě pevně určeno, stanoveno a projednáno, k jakým účelům se peněz těch vesměs použije. Nemůžeme dnes zaručiti, zdali všecko to, co v rozpočtu a v různých předlohách je navrhováno slavnému sněmu, ku svému konci bude také přiveden. Každý, pánové, musíme říci, že tento sněm scházející se jen ku projednání těchto věcí jest zde dnes jen z milosti a zásluhy té menšiny německé, která, velectění pánové, nachází ochotných spolupomahatelů právě v té kurii, která se chce stavěli vždycky nad strany a národnosti. Nezapomeneme nikdy na to, že právě obstrukce německá ten první den by byla zůstala neúčinnou, kdyby pánové, kteří se staví vždycky aspoň podle jména za smírce národní a za urovnatele protiv, nebyli bývali na lavicích těch povstali a nebyli pomohli obstrukci německých poslanců, ačkoliv v theorii kurie ta říká, že je proti každé parlamentární obstrukci. Theorie je šedá věc a prakse jest výmluvnější. A prakse naše odraďuje nás od toho, abychom kdykoli této kurii privilegia její pomáhali pro budoucnost ustavovati. Myslím, že kurie ta, zejména její konservativní část, tenkráte při propuknutí německé obstrukce značně vystřízlivěla z toho smírného a smiřujícího narovnání se svými kolegy ústavověrnými. Myslím, že proti obstrukci tak zaujatou kurii velkostatkářskou tenkráte nic nemohlo usvědčiti více z nějakého kroku špatného a křivdy, kterou spáchala na sobě samé a na jejím vlastním postavení v tomto sněmu, než když sama svým vlastním kompromisem dala 21 mandátů šlechtě ústavověrné.

Přikročím k tomu, co bylo zde již s různých stran prohlášeno.

Podotýkám, že nebylo ani mým úmyslem tak široce reagovati na vývody řečníků representujících strany proti nám stojící, kdyby řečníkem národní strany svobodomyslné nebyl dáván přímo podnět k polemice, který, kdyby zůstal bez odpovědi, zdál by se potom ve své podstatě býti úplně oprávněným, neboť zdálo by se, jakobychom mlčky přiznávali oprávněnost všeho, co zde bylo řečeno.

Mohu říci, že projev tlumočený dnes zástupcem národní strany svobodomyslné, jedním z čelných politiků této strany, znamená pro mne značné vyjasnění politické situace ve království Českém, neboť tolik přiznávám, že předností tohoto projevu po mém soudu byla právě přímost a upřímnost, které jsme ve mnohých projevech strany mladočeské dosud postrádali.

Je zajisté dobře, nastane-li vyjasnění poměrů, a řekl bych takové třídění duchů, když se z povolaného místa, ze zemského sněmu řekne: »My považujeme státoprávní politiku radikální za nesprávnou, za politiku, která nás nevedla k cíli, a my dnes - to je konkluse všeho toho - považujeme za správnou politiku oportunistickou, politiku takovou, jakou před tím dělala první vedoucí strana ve království Českém, strana staročeská.

Jestliže se na vyvrácení toho chce uváděti, že je v tom přece jen rozdíl, jak prý Staročeši dělali politiku oportunistickou, a jaký ji dnes chtějí dělati Mladočeši, to zajisté spraví si strana mladočeská se stranou staročeskou sama, ale jisto je, že strana národní nedávno ve svém officielním projevu po debatě v klubu českém velmi dobře posoudila politiku mladočeskou a zároveň velice dobře ve své zprávě uvedla veškeré důvody pro oprávněnost své politiky dřívější.

Já bych se příliš zdržoval, kdybych chtěl po této stránce dokazovati snad, že Mladočeši mají pravdu, a že dnes jejich oportunismus je lepší, než oportunismus staročeský.

Já náhodou v té věci myslím - máme-li o tom oportunismu mluviti -že ubližoval nám oportunismus staročeský méně než nám ubližuje faktický oportunismus mladočeský, ala na druhé straně radikální politisování doma.

Ovšem řekl zde pan posl Dr. Dvořák, že neštěstí parlamentu je v tom, že proti straně vedoucí každá strana jiná povstává a že potírá politiku její jen s toho stanoviska, by zmocnila se vlády. A hned pravil: My bychom rádi slyšeli a rádi bychom ustoupili, kdybychom poslechli, jakým způsobem má býti vedena politika českého národa, aby domohla se vítězného konce a konečného úspěšného cíle.

Pánové, tato otázka byla již kolikráte dána menším stranám, ne straně radikální, nýbrž každé malé straně, která přijde a nalézá se v politickém zápasu se stranou vedoucí, ale nejlepší odpověď dali byste sobě, pánové, sami tím, kdybyste tedy poskytli takovým politikům a stranám možnost, aby prakticky prakticky ukázali, co vlastně chtějí.

Vy ovšem říkáte, že by to bylo nesprávné (Poslanec Šťastný: Oni nejsou tak hloupí!)

To, pane poslance, dobře uznávám, že se stanoviska strannického snad by to bylo hloupostí, ale není dokázáno, že se stanoviska politického a všenárodního by to bylo nějakým neštěstím. Ale když již se o tom mluví, pak nesmíme býti vždy poráženi tím, že nám říkáte, abychom ukázali, jak se ta politika dělati má, kdyžtě na druhé straně musíte říci: My jsme vinníky proto, poněvadž oněch lidí, kdykoliv se o nějakou práci ucházejí, k práci nepřipustíme.

Pánové, nepřipustíte nás ani do komisí a považujete nás za zcela malý konglomerát několika lidí, a nedivte se tedy, že tito lidé vám snad řeknou - ač vím, že to není nic platné - že politika se dělá tak a tak.

Vždycky jen namítáte, že důležité akce musí býti vedeny velkými stranami a ne několika poslanci. Jest to přirozeno, že velké akce musí býti vedeny velkými stranami, ale tyto na druhé straně musí připustiti kritiku, zejména kritiku takovou, která nezaběhla nikdy do mezí osobních a která jest zajisté - historie toho podává důkazy - lepší a jemnější, než by byla kritika a volání k zodpovědnosti strany staročeské se strany Vaší. Myslím že to musíte doznali, že my užíváme výhradně formy parlamentární a že jsme zajisté velice jemnými v krilisování politiky mladočeské.

Velectění pánové, mnohdy ukazujeme mladočeské straně cestu, jakou by měla jíti, a my velectění pánové, právě dnes podali jsme návrh, kterým chtěli jsme ukázati na cestu jakou, by se mělo postupovati v tomto slavném sněmu. A nebylo správně pojímáno podání našeho návrhu se strany řečníka národní strany svobodomyslné. Neboť tento nebyl dosti informován