Pátek 26. května 1905

vedla příští rozvoj na půdu jejich politického zisku.

Jaká povinnost plyne z toho pro nás, když vidíme, že všude němečtí poslanci užívají příležitosti, aby různým způsobem zdánlivě mírným a nenáhlým, ale přece ve své soustavě ostrým, hluboce promyšleným, snažili se podlomiti rovnoprávné postavení našeho národa? Co mají čeští poslanci činiti nežli, že budou hleděti mařiti tyto cíle tím, že stoupnou na půdu parlamentní činnosti a budou tyto plány křížiti opírajíce se o zákon.

Dnes po zkušenostech státoprávního radikalismu z dob dřívějších hlásati zase, že jest nutno, aby cesta politiky české se obrátila - to jsou, pánové, projevy ku kterým, mírně řečeno, je zapotřebí veliké víry. Já věřím, že tato slova nenajdou lakového ohlasu a nemohou jej nalézti z toho důvodu, poněvadž právě lidu schází přesvědčení, poněvadž ten lid sám, i když jednotlivý poslanec by takováto slova hlásal, nemůže přehlížeti naučení, která ze stinné stránky naší historie plynou.

Pánové, v tom směru jednou pro vždy se musíme proti tomu ohraditi, aby se pochybovalo o tom, že my snad, když nehlásáme v každé řeči, že jsme pro státní právo, jsme menšími státoprávníky.

Ptám se Vás, zdali někdo vidí menšího Francouze v někom pro to, že každá politická strana ve Francii nemluví o revanši. Vidíme, že střízliví politikové, a první to byl Gambetta, prohlásili, že jest třeba mysliti, ale nemluviti o revanši, má-li se tato připraviti. Táži se, jestli považujete Poláky za menší vlastence, když nemluví o konečném cíli, který jest všem společný, o sjednocení království Polského. A toto vlastenectví, které nepopíráte u Francouze a Poláka, to vindikujeme také pro sebe.

My jsme to byli, byla to naše strana, která vyvolala tento státoprávní zápas, a musím prohlásiti, že jest to spíše naším právem, abychom státoprávní akci vedli než jiní. To jest, pánové, příčinou, proč my nemohli jsme přistoupiti na návrh a nemohli jsme podepsati a podporovali návrh p. posl. Kaliny a dr. Baxy. Státoprávní akce jest tak posvátnou a důstojnou, že jest nutno, aby velká strana tuto akci vedla.

Kdyby zde byli nevlastenci, kdyby zde seděli poslanci, kteří se zpronevěřili tomuto programu, tu máte právo, abyste hlásali: My stojíme zde za tímto státoprávním programem. Jestliže se Vám jedná vážně o věc, měli jste žádati, aby strana podala návrh; musíme prohlásiti, že my bychom volili důstojnější formu návrhu, než jak se stalo, a dále vhodný okamžik, abychom státoprávní stanovisko účinně projevili.

Pánové, poněvadž pan dr. Baxa řekl na jednom místě, že jsme bezmocni, přiznávám, že kdybych o této bezmoci byl tak jak on přesvědčen, že bych se neodvážil v takové chvíli zahajovati akci a podávati návrh tak velké důležitosti pro budoucnost, kdy by bylo patrno, že celá akce bude praejudikovati pro budoucnost svým neúspěchem.

Tu, pánové, moje svědomí jest příliš příme, než abych věc, která třeba osobně mé popularitě prospěje, spojoval se zájmem tak velice důležitým, jako jest program a prospěch celého národa.

Dovolte jen ještě, bych co nejstručněji dotknul se jistého předmětu, o kterém zde bylo mluveno: o požadavku volební opravy.

Náš život politický stůně na neupřímnost, naše poměry, náš politický život nejen u nás v Čechách, nejen v českých stranách, ale myslím v celém Rakousku trpí tím, že jsme rozčleněni v různé strany, a že když jedna strana jistou akci vede, musí se najíti jiné strany, které prohlašují a zaklínají se před celou veřejností a národem: »Ta strana zrazuje Tě proto, že to a to chce. Kdybych já byla v čele, já bych něco více vymohla. « Licituje se.

Toť právě osudné pro vývoj parlamentarismu. A tak to také je s volební opravou. Jestliže říkám, že uznal a musil jsem uznati podle historického vývoje českého národa, že politika »ryc« nebo »nic« se neosvědčila, a že český národ sám donutil české poslance, aby zanechali této taktiky a vstoupili na půdu positivní politiky parlamentní, pak musím také odvozovati z toho důsledky, pak nesmím se vraceti k tomu, co bylo celým národem odsouzeno a proti čemu mluví celá politická zkušenost. A jestliže je předložen jistý

volební řád, pak nestojí pro mne otázka tak, abych řekl »Je to nejlepší volební řád«, otázka ta pro mne nezní tak, abych si řekl: »nemáš lepších návrhů, abys předlohu zdokonalil?«, nýbrž otázka ta pro mne stojí tak: »zdaž volební řád pro můj národ znamená něco lepšího čili nic. «

A jestliže si tu otázku kladu, pak mám také povinnost jako poslanec, který proto sem byl poslán, abych tento svůj náhled hájil i třeba za cenu své popularity. Nevím, jaké budou volební návrhy a nevím zejména jaké návrhy vláda předloží.

Mluvím o věci čistě theoreticky a nemohu se pouštěti do konkrétností, poněvadž otázka není aktuální, a nebylo by tudíž vhodno, aby se o ní mluvilo, neboť dnes ještě žádných předloh nemáme.

Ale považoval jsem za nutno uvésti to proti jistým heslům, která se dnes pouští mezi lid - nemíním řečníka přede mnou, neboť on mluvil ještě velice mírně - a které se házejí jen proto do lidu, aby se vyvolalo jisté znepokojení.

Já bych tedy nesouhlasil s panem předřečníkem, že bych ani nebyl takovým pessimistou jako on, že bych myslel, že český národ a celá naše věc je bez moci, ale varoval bych také před optimismem, který má za to, že význam české otázky sloupá tou měrou, že přiblížila se již doba jejího rozřešení. Nikoliv, mýlil by se každý, že náš lid je tak fantastický, nevěřte tomu, náš lid má dost málo té slovanské měnlivé vzrušitelnosti, náš národ právě následkem trpkých zkušenosti svých a následkem neustálé činnosti své a svého vědomí, že jen sám na sebe musí spoléhati, nehoví tolik illusím, náš lid ve svém jádru myslí střízlivě, a proto mám za to, že mohu mluviti jménem většiny českého národa, řeknu-li, že neprospívá naší věci, když takovým umělým způsobem líčí se naše dekadence, když se líčí, že česká věc tak již bídně stojí, že jest úplně bez moci, že závisí to jen na vetu Němců, bude-li ten či onen návrh projednán a zda k nějakému úspěchu dospějeme. Nikoliv.

Považuji za příkaz prospěchu našeho národa, abychom tomu mladému národu řekli, že kráčí po cestě, která ho vede k nenáhlému úspěchu, že si svou silou, různými okolnostmi a třeba také vhodnou konstellací politickou dobývá stále lepšího a lepšího stanoviska, které znamená zlepšení v ohledu politickém, osvětovém, státoprávním. Proto bych to řekl, poněvadž, vedu-li nějaké vojsko a nějaký boj, musím především lidu vnuknouti přesvědčení, že jde ku předu, poněvadž jinak nemám práva státi v čele národa, poněvadž musím si říci, že nemám k tomu způsobilosti. A takováto výchova nám chybí.

Jestliže bylo zde mluveno o tom, že mají se nastoupiti jiné cesty, pak konstatuji, že nebyly označeny prostředky, jakých se má užiti. Já však naproti tomu konstatuji, že po mém hlubokém přesvědčení, jestliže český národ vytrvá na této politice, která musí vésti k úspěchu, poněvadž jest nejpřirozenější a poněvadž jest to politika práce, zajisté dojde český národ k těm velkým cílům, které jsou dnes společný všem politickým stranám bez jakéhokoliv rozdílu.

Nyní račte dovoliti, velectění pánové, abych vlastně promluvil o tom, o čem chtěl jsem předem promluviti a za kterýmž účelem přihlásil jsem se ke slovu.

Slavný sněme! Dnes veškeré stavy hospodářské v tomto království snaží se, aby nejenergičtějším způsobem ochránily své potřeby a všecky politické strany tohoto sněmu sjednotily se a bohdá ujednotí se na tom, aby hospodářské potřeby různých stavů národních, jak uznány budou za důtklivé, v tomto zasedání sněmovním byly projednány.

velectění pánové, nesmíme však při tom zapomínati oněch širokých vrstev, oněch ohromných mas, na jejichž široká ramena moderní zákonodárce státní i zemský - vzpomínám jen nedávno zavedené pivní dávky - ukládá stále větší a rostoucí břímě dávek a daní nepřímých. Jest zajímavo, že právě v tomto období slavného sněmu podáno bylo několik petic a návrhů, které se obírají jednou z komplexu palčivých otázek sociálních, totiž otázkou podporování staveb dělnických domů.

Jest to nejen petice zemského sdružení proti plícním nemocem, kterou zejména ústavověrný velkostatek prohlásil za svou, jest to také petice mého okresu podaná z města Loun, která má z toho důvodu význam, poněvadž vlastně slavnému sněmu přináší radostnou zprávu, že v Lounech a okolí se již utvořil spolek, který po 7 leté

činnosti a namáhavých přípravách učinil rozhodující krok ke zdárnému řešení této otázky, že totiž jeho snaze podařilo se zříditi stavební družstvo v Lounech a okolí, které hodlá ve velkém rozsahu dělnické domky na prospěch obecní postaviti.

Pánové, není pochyby, že zdravý a levný byt jest pro dělníka otázkou životní. Jmění dělníkovo záleží v jeho zdraví a ve způsobilosti jeho a jeho rodiny ku práci. Ale nemá to jen humánní účel, nýbrž má to čistě sociálně-politický význam, proto že učiniti proletáře-dělníka vlastníkem jisté reality, znamená posilniti v něm konservativní živel, odstraniti z něho stěhovavý element a připnouti jej k půdě, což jinými slovy znamená že dělník u vědomí vlastnictví hroudy činným bude také na prospěch obce i vlasti.

Proto věru jest se diviti, že v naší vlasti, která je přece valnou měrou průmyslovou, otázka dělnických domků a bytů se tak málo ventiluje. Když pročítáme výroční zprávu rýnského spolku, tedy německo-říšského spolku pro podporu dělnických domů, shledáme, že v Německu jestjiž neméně nežli 91 takových společenstev a družstev, která se zabývají podporou stavby těchto domků a vidíme, že zejména v okolí Düsseldorfu jsou celé dělnické kolonie založeny. Že právě v Lounech má dojíti, ku zřízení této kolonie, způsobilo rozšíření dílen státních drah, které v Lounech v poslední době bylo provedeno. Když tyto dílny byly rozšířeny, tu bylo patrno, že neméně než 450 rodin dělnických nemá vůbec přístřeší v Lounech; a tak se stalo, že do dnešní chvíle většina těchto rodin nemůže bydleti v městě, nýbrž bydlí v celé řadě obcí okolních, ale nejen v okresu, nýbrž i mimo hranice okresu bydlí tyto rodiny dělnické, tak v Postoloprtech, Slaném. Z toho důvodu právě, poněvadž domky v Lounech jsou příliš těsné, a rodiny, které zůstaly v Lounech, ty se musí tak tísniti, že není vzácným případ, že na příklad v jedné světnici žije pohromadě 8 osob, kterážto světnice jest vším: kuchyní, ložnicí, jídelnou a prádelnou; 8 osob různého pohlaví, ale ne z jedné rodiny, nýbrž třeba osob nejrůznějších rodin. Přirozeno, že tím veřejná mravnost a zdraví trpí. To bylo příčinou, že několik chudých osob, několik malých lidí, zřídilo podnik, který není naprosto výdělečný, který má toliko za účel, aby odpomohl neudržitelným poměrům.

Tak se stalo, že po 7leté práci, kde tito lidé ubozí ztratili své jmění - dosadilo se 24. 000 K - konečně dnes blíží se ku splnění svých tužeb; ale poněvadž mohou si opatřiti jen pětinu kapitálu, hodlají obrátiti se ke státu a k zemi o příspěvek poměrně nepatrný. Podle rozpočtu petice, kterou jsem právě podal jménem tohoto spolku, což v petici jest doloženo plány podrobně, má býti postaveno 12 jednopatrových domků v ceně 140. 000 K, 144 přízemních domků v ceně 864. 000 K, tedy celkem 156 dělnických domků v úhrnné ceně 1, 005. 000 k.

Nyní ještě přistoupí nepředvídané výlohy: Stavba kanálů, kanalisace, vodovodu, odkopávka, regulace, to činí 61. 000 K a podle rozpočtu zemské banky 147. 000 K za pozemek, takže celkem rozpočet činí 1, 214. 000 K. Členstvo hodlá složiti 1/5 tohoto obnosu per 242. 000 K, takže zbývá 971. 337 K. Tu právě toto družstvo obrací se ke slav. sněmu s prosbou, aby mu byl poskytnut příspěvek třeba tak nepatrný, jako jest obnos 30. 000 K jako dar a dále, aby mu poskytnuta byla půjčka zprvu nezúročitelná, později zúročitelná a umořitelná per 200. 000 K.

Dovoluji si žádati zejména slavný zemský výbor, aby této petici věnoval svou pozornost, dovoluji si také konstatovati, že tato petice spolu míří k tomu, aby osnova zákona, kterou známý § 23. ř. z. o podpoře dělnických domků má býti proveden, také s ním byla předložena Tu mohu s díky vzpomenouti porozumění, které dostalo se této celé akci od zemského výboru, zejména v rukou referenta p. Dra Škardy, který docílil toho, že v předposlední schůzi zemského výboru skutečně příslušná osnova byla usnesena a doufám, že také v nejbližším zasedání bude předložena.

Ku konci svých slov dovolil bych si doporučiti všem velectěným pánům příslušníkům tohoto slavného sněmu, aby aspoň této zralé otázce sociálně politické ráčili věnovati plnou svou pozornost, neboť udržeti dnešní řád hospodářský znamená pečovati o náležité a zralé řešení reformy. »Reformer pour conserver«, pravil konservativní princ francouzský, známý vévoda Orleanský, musíme reformovat, abychom udrželi dnešní hospodářský pokrok. Bylo by zajisté zbytečno, abych v tomto slavném sněmu ztrácel slovo o nutnosti sociálně politického pokroku, poněvadž slavný sněm již v r. 1902, respektive 1901, když se radil a přijal osnovu zákona o zprostředkování práce, ukázal, že chce a dovede kráčeti v čele ostatních království a zemí na půdě sociálně politického pokroku. Taková příležitost poskytla se mu též nyní a nejde o to vyvolati instituci novou jako ohledně instituce pro sprostředkování práce, kde království České jest první zemí, která sprostředkování zavedla nýbrž toto družstvo stavební poskytuje slav. sněmu příležitost, aby pomocnou ruku podalo humánnímu a sociálnímu podniku, jehož půda úrodná jest již zkypřena, ze které vyrostou prospěchy nejen dělníkům, ale i ostatním vrstvám výrobním, zejména stavu živnostenskému a obchodnickému.

Dovoluji si tedy všechny příslušné strany sl. sněmu bez rozdílu politického žádati, aby této věci věnovaly pozornost, a v tomto směru dovoluji si učiniti apell zvláště na slavný zemský výbor. (Výborně! Hlučný potlesk!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste gegen die Anträge der Kommission eingetragene Redner. Ich erteile das Wort dem Herrn Abg. Iro.

Abg. Iro: HoherLandtag! Die Entscheidung des hohen Landesausschusses in der Sache dervon der Egerer Bezirksvertretung zurückgewiesenen tschechischen Eingabe einer gewissen Marie Richter aus Chotieborsch und die aus dieser Entscheidung des hohen Landesausschusses resultierende Untersprechung des Verwaltungsgerichtshoses Veranlassen mich als Vertreter der Stadt Eger, sowohl in meinem eigenen Namen, als auch im Namen des Vertreters der Egerer Landgemeinden und des Ascher Städtebezirkes die nachstehende Erklärung abzugeben:

Wir genannten Vertreter des Egerlandes haben bisher bei Beginn jeder neuen Tagung dieses hohen Landtages stets ausdrücklich erklärt, daß wir nur unter Voller Wahrung des verbrieften historischen Sonderrechtes der Unabhängigkeit Egers, des Egerlandes und des Ascher Gebietes von Böhmen, an den Verhandlungen dieses Landtages teilnehmen. Wir haben bisher auch sonst jeden

geeigneten Anlaß benützt, um den Fortbestand dieser unserer Unabhängigkeitsstellung gegenüber Böhmen öffentlich zu deklarieren.

Wir Egerländer Abgeordneten haben auch im Feder des Jahres 1900 anläßlich der Vom Ministerpräsidenten Körber damals beabsichtigten "Verständigungskonferenzen" dem Ministerpräsidenten eine feierliche schriftliche Erklärung in Bezug aus die Aufrechterhaltung der Unabhängigkeitsstellung des Egerlandes und des Ascher Gebietes gegenüber Böhmen überreicht und in derselben erklärt:,, Ohne im Geringsten von unserem Standpunkte abzugehen, daß überhaupt in allen deutschen Sprachbezirken Böhmens keine andere als die deutsche Landessprache zu gelten habe, halten wir uns als Vertreter des Egerer und Ascher Gebietes noch des Mehreren verpflichtet, gegen eine etwa beabsichtigte Einführung einer zweiten, das ist der tschechischen Landessprache, in das letztere Gebiet uns ganz insbesondere zu verwahren, was hiemit im Vertrauen aus unsere gerechte Sache ausdrücklich und feierlich geschieht. " Die jüngsten Entscheidungen des hohen Landesausschusses und des Verwaltungsgerichtshofes in Bezug auf die Erledigung tschechischer Eingaben bei der deutschen Bezirksvertretung Eger, nach welchen Entscheidungen die tschechische Sprache auch in Eger landesüblich sein soll, machen es uns Abgeordneten des Egerlandes zur Pflicht, neuerdings den hohen Landtage die verbriefte Unabhängigkeit Egers und des Egerlandes von Böhmen in Erinnerung zu bringen und feierlichst darzutun, daß die Egerländer das Recht der ausschließlich deutschen Amtierung im Egerlande Sowohl aus ihrem nie als erloschen erklärten historischen Sonderrechte, welches auch seinerzeit von der sogenannten "vernewerten Landesordnung" nicht berührt wurde, als auch von den modernen österreichischen Gesetzen ableiten, wonach es den autonomen Behörden freisteht, ihre Amtssprache Selbst zu bestimmen.

Meine Herren! Der Historiker Palacký, einer der ersten Männer des tschechischen Volkes, den dasselbe mit dem höchsten Ehrentitel eines Vaters der Nation ausgezeichnet hat, hat einmal seinen Konnationalen die Worte zugerufen: "Beim Egerlande machen Sie halt 1 Wenn Sie wollen, das man ihre Rechte achte, müssen Sie auch die alten Rechte des Egerlandes respektieren!"

Und Palacký ist es gewesen, der dem Egerer Magistrate im Jahre 1848 in einem

Gutachten als Ergebnis seiner geschichtlichen Forschung mitgeteilt hat, daß einen Akt der Inkorporierung des Egerlandes zur Krone Böhmens niemals stattgefunden habe. Die Entscheidung des hohen Landesausschusses und das Urteil des Verwaltungs-Gerichtshofes könnnen unser historisches Egerländerrecht niemals beseitigen, was hiemit von uns neuerdings ausdrücklich erklärt wird. Im Egerlande gilt nach wie vor aus Grund dieses Verbriesten historischen Rechtes nur eine Amtssprache und das ist die deutsche Sprache. (Beifall).

Nejvyšší zemský maršálek: Přichází nyní ke slovu příští řečník, který je zanesen pro návrh.

Dávám slovo panu posl. Bohumilu Novákovi.

Posl. Bohumil Novák: Slavný sněme! Je to poprvé, co se mi naskytá příležitost abych mohl ujati se v tomto slavném sněmu slova. Je to pro mne tím význačnější událostí, jelikož naskytá se mi příležitost tato při projednávání tak důležitého předmětu, jako jest provisorium rozpočtové.

Zdá se mi, že by bylo pro mne tuze vděčno a bylo by mi zároveň milo, kdybych mohl použili k tomu cíli předložené zemským výborem zprávy a kdybych se obíral položkami a ciframi v této zprávě obsaženými.

Nemám však v úmyslu porušiti parlamentární zvyklosti a proto se ujímám slova, abych z tohoto místa jménem strany, k níž mám čest přináležeti, jménem klubu českých poslanců agrárních, naznačil naše politické stanovisko. Vzdor tomu, že mám názor ten, že spíše měli bychom nyní a dnes se radili a projednávati rozpočet na rok příští, na rok 1906, vzdor tomu bohužel musíme radili a usnášeti se o rozpočtu, jímž bylo nejméně 5 měsíců, skoro půl roku se říditi zemskému výboru, ačkoliv tento rozpočet doposud potřebného ústavního schválení tohoto slavného sněmu postrádá.

Nemá to, velectění páriové, snad býti výčitkou zemskému výboru činěnou, neboť zemský výbor následkem rozvrácených poměrů na tomto slavném sněmu, zvláště následkem obstrukce se strany německé provozované, bohužel jest nucen již několik roků tímto způsobem hospodařiti.

Ba naopak, velectění pánové, my bychom si přáli, aby zemský výbor šel ještě dále v obstarávání zemského hospodářství tohoto království, aby nenechal trpěti následkem těchto rozháraných poměrů zájmům hospodářských odvětví, hospodářství, které přece platnou ústavou jest mu zaručeno, kompetencí němů království a zemí na radě říšské zastoupených. Jest tudíž tím větší povinností tohoto slavného sněmu, aby záležitosti tohoto důležitého hospodářského odvětví náležitě obstarával. A jestliže přes tyto rozhárané poměry dnešní, přes obstrukci ze strany pánů Němců provozovanou, kterou asi sotva budou moci tito pánové před svědomím svým a před svými voliči náležitě ospravedlniti, jestliže sněm království Českého nemůže tomuto svému povolání náležitě vyhověti, pak jsme toho náhledu, že jest k tomu zemský výbor povolán, který jest přec výronem vůle většiny tohoto slavného sněmu, aby hledal cesty, kterými by se daly důležité hospodářské potřeby tohoto království se týkající uspořádati. (Výborně !)

Mohlo by se snad, velectění pánové, myslili, že jsme přáteli absolutismu, mohlo by se snad mysliti, že jsme přátelé nějakého zvláštního paragrafu ! Tomu tak není. My jsme ti, kteří budeme vždy neústupně na tom trvati, aby svézákonnost naše a samospráva zemská, zvláště, aby působnost tohoto slavného sněmu, pro nás tak nesmírně důležitá, nebyla v Žádném ohledu zkracována.

Dejme tomu však, velectění pánové a my se toho nelekáme - že napadlo by našim německým pánům kolegům provozovati tuto ničím a nikým neodůvodněnou obstrukci (Tak jest!) na tomto slavném sněmu snad po několik roků, ptám se slavného sněmu, ptám se zemského výboru, jakým že způsobem potom by bylo možno, důležité životní otázky celého království se týkající vyřizovati ?

Tím "více je tudíž po našem názoru povinností zemského výboru, aby hledal cesty, kterými by pak slavný sněm přes tyto poměry mohl přejíti k dennímu pořádku.

Snad by nás mohla stihnouti výtka našich pp. kollegů německých, že sice zde na sněmu království Českého obstrukci potíráme, avšak na radě říšské ji provozujeme.

Nechci se pouštěti, velectění pánové, abych dokazoval naprostou nicotnost obstrukce, provozované na sněmu království Českého našimi krajany Němci a abych dokazoval naprostou oprávněnost oposice české delegace na radě říšské. Tato záležitost byla již náležitě mnohokráte vysvětlena a jest všem vysvětlení to jistě známo. Spokojím se tedy jen tím opětným prohlášením, že mezi těmito oběma obstrukcemi nestává zcela žádné souvislosti a že vzhledem k tomu, že obě tyto obstrukce také nesmírně se od sebe v každém ohledu liší, nemůže býti ani pomyšlení, aby jim byla přisouzena nějaká souvislost neb totožnost. A jestliže páni se strany německé jsou dnes odhodláni k tomu, aby na tomto slavném sněmu propouštěli snad jen a jedině záležitosti více méně rázu hospodářského z obstrukce, na nichž vlastně jsou daleko více interesováni než my, pak prohlašuji, že svésti by nás to mohlo k tomu, že i my na radě říšské bychom propustili pak jen a jedině takové předlohy, na kterých by převážně zájem měl národ český (Výborně).

Jako jeden z nejmladších poslanců české strany agrární, mám, velectění pánové, dojem, že obstrukci jak na sněmu království Českého provozovanou, tak obstrukci na radě říšské mohou nejjistěji a nejpůsobivěji odstraniti jen a jedině veliké vrstvy lidové, jen a jedině voličstvo všech národností, neboť jsme o tom přesvědčeni, že až jedenkráte tyto široké vrstvy lidu budou náležitě zorganisovány a přijdou k tomu náhledu a poznání, že byly vedeny - řekněme raději, že byli svedeny - k děláni nějaké pouze štváčské politiky, že poměry rázem se změní. Jsme však také o tom pevné přesvědčeni, že až tyto široké vrstvy k tomu poznání dojdou, že budou musiti s tímto proudem širokých vrstev i vlády vídeňské počítati, že rázem vlády vídeňské musí pak zcela něco jiného činiti než dosud činí, kdy vlastně oba kmeny národní toto staroslavné království obývající, mezi sebou štvou a svádějí jen za tím účelem, aby se jim to pohodlněji ve Vídni vládlo.

Jisto jest, velectění pánové, že kdyby dnes páni z německé strany neměli na své straně protektorátu samotné vlády, kdyby dnes nemohli se spolehnouti v každém ohledu ve sněmu na podporu této vlády, jisto jest, že by dnes se svou obstrukci na sněmu král. Českého byli brzy hotovi.

Nemám v úmyslu na naše krajany německé volati vládu, avšak tolik nám budiž přece dovoleno, abychom směli s největším důrazem zaprotestovali proti tomu, aby zde obstrukce německá nebyla samotnou vládou protežována, aby v tomto sněmu nebylo Němcům zřejmě nadržováno. Nynější několikadenní zasedání má sloužiti, jak všeobecně se za to má, k další smírné součinnosti mezi oběma národními kmeny toto království obývajícími.

My, kteří jsme vysláni českým lidem venkovským, abychom při positivní práci hájili a chránili- jeho práva, jak hmotné tak národní a duševní, s radostí vítáme každý takový popud k součinnosti, neboť my uznáváme, že jen takový parlamentarismus může býti zdravým, který pracuje ve znamení prospěchu lidu, na prospěch širokých vrstev lidu a ne který snad má býti jen a jedině forem pro politické intriky a politické štvaní.

Ale toho nikdy nedopustíme, aby takové příměří, řekněme raději lakový smír, byl snad sdělán jen a jedině na úkor náš, na úkor národa našeho.

K tomu jistě ani jediný z českých poslanců se nepropůjčí, aby snad k vůli nějakým politickým formacím, aby snad k vůli lehčímu a pohodlnějšímu poslancování byl nějaký takový pohodlný smír zjednán.

Jedině jakožto činitel v této říši rovnocenný, na základě úplné rovnoprávnosti a rovnocennosti, můžeme se ctí ruku k smíru podati.

Má-li se však platiti nějaký takový formální mír, ústupky z našich nezadatelných, samými králi našimi přísežně potvrzených práv, k tomu se nikdy nepropůjčíme.

My jsme zde a máme dosti dobré vůle avšak my zde také jsme a, bohdá, máme dosti síly, abychom po případě vnucený nám boj mohli přijmouti a boj ten také vybojovati.

Nemohu si dáti ujíti vzácné příležitosti,

abych se nezmínil aspoň kratičce o zamýšleném projektu vládním, pokud se týče opravy volebního řádu do sněmu království Českého.

Vítáme s největší radostí každý popud, který by mohl směřovati k nápravě našeho, v každém ohledu zastaralého, nespravedlivého, ba neneudržitelného volebního řádu.

Avšak nemůžeme připustili a nestrpíme, aby snad tato reforma byla prováděna jedině na náš úkor. (Tak jest!)

Zemědělství, nejdůležitější to přec představitel venkova, nestrpí a nedovolí, aby při případném projednávání tohoto vládního projektu mohlo se přejíti přes všechny ohromné křivdy a nesprávnosti, které byly na něm a na jeho zastoupení spáchány tehdy, když ještě jeho občanské probuzení bylo v plenkách, když byla na tomto venkově ještě nepatrná a slabá organisace politická.

Při jisté příležitosti, velectění pánové, vytkl předseda českého odboru rady zemědělské, pan poslanec Prášek, náležité a určitě stanovisko naše, které v této věci zaujmeme při příležitosti, jakmile se nám naskytne a jakmile by se měl projednávati zamýšlený tento projekt vládní, pokud se týče změny volebního řadu do sněmu král. Českého. Předseda českého odboru rady zemědělské zvláště vytkl náš důležitý požadavek, který budeme v tomto ohledu činiti a který týká se spravedlivého a náležitého zastoupeni naší důležité instituce zemědělské rady. Požadavek ten bude týkati se v tom ohledu toho, že budeme domáhati se, aby naše zemědělská rada po způsobu obchodních a živnostenských komor měla na příště náležité zastoupení.

Prohlašuji, že s náhledy předsedou rady zemědělské pronesenými úplné souhlasíme a přijímáme je za své. Ale poněvadž v jistých kruzích i tam, velectění pánové, kde tento důležitý požadavek náš jest sympatickým a kde loyalně se uznává jako spravedlivý, dnes vyznívá náhled, že dříve by měla tato důležitá instituce naše státi na pevnějším podkladu, prohlašujeme, že s tím úplně souhlasíme a že budeme na tom trvati, aby před každým projednáváním reformy volebního řádu do sněmu království

Českého předcházelo uzákonění vzájemných společenstev hospodářských (Výborně!).

My čeští poslanci agrární též velmi a velmi sympaticky přijali jsme pověst o zásadě, která prý má býti v novém projektu vlády vyslovena a která bude týkati se té záležitosti, aby všem těm vrstvám, které dosud postrádají náležitého zastoupení na sněmu království Českého, tohoto se na příště dostalo.

My, velectění pánové, s touto zásadou nejen že plně souhlasíme, ale chceme se všemožně přičiniti, aby skutečně těm vrstvám lidu, které dnes postrádají neprávem a jsou vyděděny ze zastoupení na tomto sněmu, takovéhoto zastoupení v plné míře na příště se dostalo. (Výborně!)

Kromě toho vzhledem ku zamýšlenému vládnímu návrhu ve příčině zřízení volebních kurií, tak zvaných národnostních, prohlašujeme, že budeme trvati se vším důrazem na tom, aby příště bylo zachováno právo venkovských obcí, vysílati jak do zemského výboru tak do komisí a do ústavů zemských atd. své zástupce. Ale jinak chceme ruku v ruce s ostatními poslanci národa českého jíti a nacházeti cesty, na nichž bychom mohli pak nalézti jakýsi modus vivendi s našimi krajany německými.

Na adresu vlády pak konečně, pánové, s tohoto místa jménem svého klubu činím následovní prohlášení:

Nikdy nepřipustíme, aby na říšské radě tak zvané státní nezbytnosti, státní nutnosti byly obsluhovány a vyřizovány. Nikdy nestrpíme a nepřipustíme, aby poměry státní byly sanovány a tomu budeme tak dlouho brániti, dosaváde rozhárané a bědné poměry zde na tomto sněmu království Českého nebudou náležitě upraveny. (Výborně!)

My se vší silou brániti budeme tomu aby snad státní finance byly v pořádek uvedeny a nám zde doma, aby zůstávalo 13 millionů deficitu. (Tak jest! Výborné!)

My také ale se vším důrazem, velectění pánové, budeme tomu zabraňovati, aby klidně i ty nejdůležitější státní nezbytnosti byly ve Vídni projednávány a nám, aby za to dostalo se 14denního zasedání sněmu král. Českého údělem. (Výborně!)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP