Antrag der Abgeordneten Franz Staněk und Genossen, betreffend die Gewährung einer Landes- und Staatssubvention und eines unverzinslichen Darlehens der Gemeide Lasenitz im Bezirke Neuhaus.
Návrh poslance G. Papouška a soudruhů ve příčině poskytnutí pomoci obyvatelům obce Pěčice v okrese mladoboleslavském, kteří požárem postiženi byli.
Antrag der Abgeordneten C. Papoušek und Genossen, betreffend die Unterstützung der durch eine Feuersbrunst betroffenen Bewohner der Gemeinde Pěčitz im Jungbunzlauer Bezirke.
Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na zřízení státního fondu k uhražení zabitých kusů hovězího a vepřového dobytka nákazami.
Antrag der Abgeordneten Franz Blahovec und Genossen, betreffend die Errichtung eines Staatsfondes zum Zwecke der Entschädigung für die aus Anlaß von Seuchen getöteten Rinder und Schweinen.
Antrag der Abgeordneten Karl Untermann und Genossen auf Erteilung einer Staats- und Landesunterstützung an die Landwirte und Kleinhäusler der Gemeinde Gastorf, welche durch eine Feuersbrunst und die der Gemeinde Stržischowitz, welche durch eine Windhose schwer geschädigt wurden.
Návrh poslance Karla Ungermanna a soudr. na udělení státní a zemské podpory rolníkům a chalupníkům v obci Hostče, jež poškozena byla požárem a v obci Střížovicích, jež poškozena byla těžce větrnou smrští.
Návrh poslance J. Herbiga a soudr. v příčině zmírnění nouze v okresu Friedlandském.
Antrag der Abgeordneten J. Herbig und Genossen, betreffend die Linderung der Notlage in dem Friedländer Bezirke.
Antrag der Abgeorbneten Karl Ungermann und Genossen auf Erteilung einer Staats- und Landesunterstützung an die im Bezirke Dauba durch Hagelschäden und Wolkenbruch betroffenen Landwirte.
Návrh poslance Karla Ungermanna a soudruhů na udělení státní a zemské podpory rolníkům v okresu Dubé krupobitím a průtrží mračen postiženým.
Antrag der Abgeordneten Franz Möse und Genossen um eine ausgiebige Unterstützung der Landwirte und Keinen Wasserwerksbesitzer der Bezirke Gabel-Kratzau.
Návrh poslance Frant. Möseho a soudr. v příčině udělení vydatné podpory rolníkům a majitelům malých vodních děl okresu Jabloneckého a Chrastavského.
Návrh poslance Jos. Práška, Frant. Staňka a soudruhů na udělení zemské a státní subvence a bezúročné zápůjčky obci Votročínu, okresu Dolnokralovického.
Antrag der Abgeorbneten Jos. Prášek, Franz Staněk und Genossen betreffend die Gewährung einer Staats- und Landessubvention, sowie eines unverzinslichen Darlehens an die Gemeinde Wotročitz (Bezirk UnterKralowitz).
Antrag der Abgeorbneten Walter und Genossen wegen Unterstützung der durch Dürre in Not gelangten Landwirten in den Gerichtsbezirken Eger und Wildstein.
Návrh poslance Waltera a soudr. v příčině podpory rolníků v soudním okresu Chebském a Wildštejnském, kteří následkem sucha upadli do nouze.
Návrh poslance Cyrilla Papouška a soudruhů ve příčině poskytnutí pomoci obyvatelům obce Nosadlova v okresu bělském, požárem těžce poškozeným.
Antrag der Abgeorbneten C. Papoušek und Genossen, betreffend die Unterstützung der durch eine Feuersbrunst schwer beschädigten Bewohner der Gemeinde Nosadl (Bezirk Weißwasser).
Antrag der Abgeorbneten Kasper und Genossen auf Erteilung einer ausgiebigen Unterstützung aus Staats- und Landesmitteln an die in den Bezirken Arnau, Hohenelbe, Königinhof, Marschendorf, Schatzlar, Trautenau durch die furchtbare Dürre namenlos schwer geschädigten Landwirte.
Návrh poslance Kaspera a soudr. na udělení vydatné státní a zemské podpory rolníkům v okresích hostinském, vrchlabském, královédvorském, maršovském, žacléřském a trutnovském hrozným suchem těžce poškozeným.
Antrag der Abg. Gustav Nowak und Gen. um Gewährung von Notstandsubventionen für die Bezirke Schluckenau-Hainspach.
Návrh posl. Gustava Nowaka a soudr. stran poskytnutí podpor za účelem ulevení nouze v okresu šluknovském a hanšpašském.
Antrag der Abg. Karl Ungermann und Genossen auf Erteilung einer Staats- und Landesunterstutzung an die im Bezirke Dauba und Wegstädtl durch Dürre geschädigten Landwirte.
Návrh posl. Karla Ungermanna a soudr. na udělení státní a zemské podpory rolníkům v okresích Dubé a Štětí suchem poškozeným.
Návrh posl. Václava Stahla a soudruhů v příčině poskytnutí podpory okresům Horšovo-Týnskému, Hostouňskému a Ronšperskému k uhrazení úbytku okresních přirážek, povstalého odepisováním daní následkem neúrody v letech 1900, 1901, 1902, 1903 a 1904.
Antrag der Abg. Wenzel Stahl und Gen., betreffend eine Unterstützung der Bezirke Bischofteinitz, Hostau und Ronsperg für den durch Steuerabschreibung anläßlich der vergangenen 5 Mißernten in den Jahren 1900, 1901, 1902, 1903 und 1904 an Bezirksumlagen entstandenen Ausfall an Deckung derselben.
Antrag der Abg. Josef Kasper und Gen., betreffend die Linderung der Notlage im Weckelsdorfer und Braunauer Bezirke.
Návrh posl. Josefa Kaspera a soudruhů v příčině zmírnění nouze v okresu Teplickém a Broumovském.
Návrh posl. Maštálky a soudruhů na udělení podpor zemských a státních rolnictvu okresu Soboteckého.
Antrag der Abg. Maštálka und Gen., Betreffend die Gewährung Von Landes- und Staatsunterstützungen für die Landwirte des Bezirkes Sobotka; weiter Antrag der Abg. Franz Besemüller und Gen., betreffend die Gewährung einer ausgiebigen Hilfe für die durch die Dürre geschädigten Landwirte des Reichenberg-JablonzTannwalder Wahlbezirkes.
Návrh posl. Frant. Besemüllera a soudr. v příčině poskytnutí vydatné podpory suchem postiženému rolnictvu volebního okresu Liberecko-Jablonecko-Tannwaldského.
Antrag der Abg. I. Herbig und Gen., betreffend die Linderung der Notlage in dem Friedländer Bezirke.
Návrh poslance J. Herbiga a soudruhů v příčině zmírnění nouze v okresu fridlandském.
Návrh poslanců Jana Feierfeila, Čeňka Hofmanna a soudruhů v příčině doplnění zákona o okresních hospodářských záložnách.
Antrag des Abg. Feierfeil Johann, Hofmann Vinzenz und Gen., betreffend die Ergänzung des Gesetzes über Landwirtschaftliche Bezirksvorschußkassen.
Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na zavedení periodických družstevních škol v království Českém.
Antrag der Abg. Franz Blahovec und Gen., betreffend die Einführung periodischer Genossenschaftsschulen im Königreiche Böhmen.
Antrag der Abg. Wenzel Stahl und Genauf Abänderung des Jagdgesetzes für das Königreich Böhmen vom 1. Juni 1866, ergänzt durch das Gesetz vom 21. Februar 1870 (L. G. -Bl. vom 20. August 1866, XIII. Stück Nr. 49 und 2. April 1870, V. Stück Nr. 15. )
Návrh poslance Václava Stahla a soudr. na změnu honebního zákona pro království České ze dne 1. června 1866 doplněného zákonem ze dne 21. února 1870 (z. z. ze dne 20. srpna 1866 XIII. částka č. 49 a ze dne 2. dubna 1870 V. částka č. 15).
Návrh poslance Václava Stahla a soudr. v příčině odstranění 4 nedělního posledního vojenského cvičení mužstva branného stavu, které každý muž konati má v zeměbraně v 31. neb 32. roce svého věku, resp. v 11. nebo 12. roce služebním.
Antrag der Abgeordneten Wenzel Stahl und Genossen wegen Aushebung der 4möchentlichen letzten Waffenübung des Mannschaftsstandes, welche jeder Mann in der Landwehr im 31. ober 32. Lebensjahre ober im 11. ober 12. Dienstjahre zu machen hat.
Antrag der Abgeorbneten Josef Heinzl und Genossen, betreffend Schaffung eines Landesgesetzes für landwirtschaftliche Unfallversicherungsbetriebe.
Návrh poslanců Jos. Heinzla a soudr. v příčině vydání zemského zákona ohledně úrazového pojišťování zemědělského.
Návrh poslance Blahovce na zřízení zemské pojišťovny pro léčení čeledi.
Antrag der Abgeordneten Blahovec, betreffend die Errichtung einer Landes-Gesindekrankenkassa.
Antrag des Abg. Dr. Brehm und Gen., betreffend die Abänderung des Landesgesetzes Vom 27. Jänner 1903 und des Landesgesetzes Vom 24. Oktober 1899.
Návrh posl. Dr. Brehma a soudruhů v příčině změny zákona ze dne 27. ledna 1903 a zemského zákona ze dne 24. října 1899.
Schließlich der Antrag des Abg. Dr. Kindermann und Genossen, betreffend die Bewilligung zur Einhebung einer Abgabe von allem im Bereiche einer Gemeinde zum Gebrauche gelangenden alkoholfreien Weine, Obst- und Beerenweine, sonstiger, wie immer Namen habenden künstlicher, zum Ausschänke bestimmter Erzeugnisse behufs Bedeckung der erhöhten Gemeindeersordeniisse.
Návrh poslance Dr. Fr. Kinderrnanna a soudruhů v příčině povolení ku vybírání dávky ze všeho v obvodu obce spotřeboného alkoholu prostého vína, vína ovocného a jahodového, jakož i z ostatních, jakékoli jméno majících umělých, k výčepu určených výrobků za příčinou uhrazení zvýšených potřeb obecních.
Nebude-li činěna žádná námitka, přikáži veškeré tyto návrhy dotyčným komisím.
Wenn keine Einwendung erhoben wird, werde ich alle diese Anträge an die betreffenden Kommissionen verweisen.
Es ist keine Einwendung geschehen, und ich werde demnach in dieser Weise vorgehen.
Der Herr Abg. Franz Kliernann hat krankheitshalber um die Bewilligung zum Austritte aus der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten angesucht, in welche derselbe Von der Stäbtekurie gewählt worden ist
Es ist das ein Gegenstand, welcher der Abstimmung des hohen Hauses unterliegt.
Pan posl. František Kliemann požádal mne, by pro chorobu směl vystoupiti z komise pro záležitosti okresní a obecní, do níž byl zvolen kurií měst.
Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Konstatuji, že je slavný sněm spůsobilý usnášeti se.
Ich werde jetzt dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe dem Herrn, Abg. Kliemann gestattet, aus der Bezirfs- und Gemeindekommission auszutreten.
Předložím slavnému sněmu otázku, zdali svoluje k tomu, by pan posl. Fr. Kliemann mohl vystoupiti z' komise pro záležitosti okresní a obecní.
Ich ersuche die Herren, welche die Bewilligung erteilen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří povolují toto vystoupení, by vyzdvihli ruku.
Die Bewilligung ist erteilt.
Povolení je dáno.
Wir gehen zur Tagesordnung Über.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Prvním předmětem denního pořádku jest netištěná zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s návrhy v příčině prozatímního stanovení výše zemských přirážek na dobu od 1. července až do konce prosince 1905 a v příčině opatření, aby sesíleny byly pokladniční hotovosti.
Erster Gegenstand ist der ungebruckte Bericht der Budget-Kommission über den Bericht des Landesausschusses mit Anträgen in Betreff der provisorischen Festsetzung der Landesumlage für die Zeit Vom 1. Juli bis Ende Dezember 1905 und in Betreff der notwendigen Maßnahmen zur Stärkung der Kassabarschaften.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Fort: Slavný sněme ! Úkolem mým jest, abych jménem rozpočtové komise slavnému sněmu podal ústní zprávu o proposicích zemského výboru, týkajících. se provisorní úpravy zemského hospodářství finančního za léta 1904 a 1905 Proposice tyto, jichž schválení rozpočtová komise slavnému sněmu doporučuje, zahrnuje v sobě následující návrhy:
1. aby slavný sněm dodatečně schválil zatimní vybírání 55 procentní zemské přirážky v období od počátku ledna do konce prosince r. 1904;
2. aby slavný sněm rovněž dodatečně schválil zatímní vybírání 55 procentní zemské přirážky v období od 1. ledna do 30. června 1905;
3. aby pro futuro schválil zatímní vybírání 55 procentní zemské přirážky v období od 1. července do 31. prosince 1904, a konečně, aby k úhradě schodku pro oba tyto ročníky, jevícího se obnosem 22 milionů korun dáno bylo zemskému výboru zmocnění k provedení úvěrní operace v této výši, z jejíhož výnosu uhrazen má býti jednak 9-millionový schodek pro rok 1904, jednak letošní schodek obnosem 13 millionů korun.
Slavný sněme! V ohledu formálním jsou tyto, právě mnou přednesené proposice zemského výboru zjevem zajisté hodným politování. Nemohouce anebo nebyvše s to vyříditi hospodářství zemské v obou těchto rocích dosud způsobem normálním, to jest vyřízením řádného rozpočtu, pociťujeme se před nutností, spokojiti se s opatřením provisorním.
Arciť všem nám jsou příčiny tohoto zjevu známy a poněvadž nehodlám v tomto stadiu debaty dotýkati, se momentů politických, nebudu se o nich zmiňovati. Avšak jestliže formální stránka proposic zemského výboru jest hodná politování, tož tím větší cítím povinnost, abych ukázal k tomu, že obraz daleko žalostnější rozvine se před zrakoma našimi, jestliže přihlédneme k materielnímu obsahu proposic zemským výborem navrhovaných. Uzavírať hospodářství zemské pro tato dvě léta schodkem v částce 22, 000. 000 K, schodkem to, který jak všichni víte, nemá býti uhrazen operací úvěrní proto, že by se schodek tento resultoval z vydání na trvalé investice, nýbrž schodek tento jest po velké části jen výplodem běžných řádných výdajů, takže, pánové, nejedná se o to, abychom 22 milionového dluhu zemského pořídili něco, co má cenu trvalou, nýbrž běží pouze o úhradu trvalého do financí zemských zahostivšího se deficitu správního.
Pánové, 22 millionů, toť cifra, která mluví celé knihy. Cifra tato vstoupí do světla ještě ostřejšího, uvedu-li ji v souvislost s dosavadním vývojem financí království Českého. Dovolte, abych několik charakteristických čísel uvedl Vám na paměť. Ohlédnete-li se po 15tiletém období předchozím, shledáte v něm cifry následovní:
V období od roku 1890 až do letošního roku, tedy 1905 obnášela celková potřeba:
Roku 1890, 25, 474. 000 k, roku 1900, tedy za 10 let již 51, 612. 000 K a za 5 let na to letos r. 1905 vykazuje rozpočet celkovou potřebu 75548. 000 K.
Naproti tomu vlastní příjmy země, k nimž počítán ekvivalent, fond domestikalní, hudebné školské příspěvky a v poslední době také dávky pivní, pak vedle toho i výnos přirážkový (bez započtení údělů státních), obnášely v korrespondujících letech: 1890 24, 596. 000 K, r. 1900 34, 151. 000 K, r. 1905 53, 277 000 K.
Nuže, pánové, srovnejte s těmito dvěma řadami cifer souběžný vzrůst zemských dluhů.
Zemský dluh činil roku 1890 pouze 4, 3000. 000 K, za deset roků se zvýšil na 42, 623. 000 K a pánové, letos s připočtením částky, kterou právě slavný sněm má povoliti, vzroste břemeno dluhu na 87, 000. 000 Korun.
Srovnáte-li vespolek vzestup uvedených cifer, dojdete k těmto skutečnostem:
Vlastní příjmy zemské od roku 1890 až 1905 se zdvojnásobily; naproti tomu potřeba celková se v témže období skoro zdvojnásobila a obnos zemského dluhu, velectění pánové, se v naznačeném patnáctiletém období zešestadvacateronásobnil,
A ke všemu chronický náš nynější schodek má nepopiratelnou tendenci dalšího vzestupu Jen z titulu úprav platů učitelských poroste vydání každým příštím rokem o 1 million korun. K tomu se přidruží rostoucí stoupání výdajů na železnice jakož i náklady k účelům vodocestním, jež ještě v tomto zasedání mají býti povoleny. Stojíme tudy vzhledem k dalšímu vytváření se zemského rozpočtu před výklady velice neveselými.
Leč, pánové, tím, co jsem řekl. není obraz dokreslen. Nesmíme zapomenout, že zemské hospodářství nalézá se nejenom hlavním svým berním podkladem, nýbrž také svými funkcemi v úzké souvislosti s hospodářstvím ostatních těles samosprávných, okresů a obcí. Nuž, tato tělesa samosprávná jsou rovněž se svým přirážkovým hospodářstvím v koncích. Ráčíte se snad mnozí z Vás pamatovati, kdož jste se tím předmětem obírali, že v roce 1898 dle statistického šetření, které v této příčině bylo provedeno statistickou kanceláří, obnášelo průměrné celkové zatížení přirážkami, tedy zemskými, okresními a obecními, se všemi školskými, v Čechách 113 procent. Od té doby zvýšena byla r. 1899 zemská přirážka o 4 procenta, kromě toho pak došlo průběhem posledních let i se strany okresů a obcí ku dalšímu zvyšování přirážek
Nemluvím ani o tom, že potřeby neustále rostou, již ta okolnost, že Čechy postiženy byly několikráte po sobě citelnými živelními nehodami, měla v zápětí, že následkem odpisů daně gruntovní zmenšila se v přemnohých okresích a obcích přirážková basis, následkem čehož k vyrovnání úbytku sáhnuto bylo ku zvýšení procenta přirážkového.
Nemám sic dnes po ruce nynější průměrné procento celkového zatížení přirážkového, poněvadž dotyčný materiál dosud v zemské statistické kanceláři se teprv právě sestavuje, však z materiálu, který mě byl k disposici dán, vyplývá, že průměrné zatížení přirážkami od r. 1898 stále stoupá, neboť v okresích přibývá stále číslic blížících se až k 60%, kdežto v obcích rovněž množí se případy, v kterých procento přirážkové skočmo vyšinuje se do set procent, což arci lze vysvětliti mimořádnými výlohami dočasnými, hlavně stavbami vzniklými, což však nicméně považováno býti musí za tak energické sáhnutí do kapes poplatnictva, že věc má takořka povahu výpalného.
Velectění pánové! Uvedete-li si vše to na pamět, sotva se ubráníte dojmu, že hospodářství, ve kterém se nalézáme, posunuje se od 15 let a sice v poslední době v tempu stále rychlejším na šikmé ploše stále blíž a blíž ku pokraji, řekl bych propasti, ze které zeje krise, krise, jejíž účinky hrozí být pochmůrné nejen vzhledem k dalšímu vývoji hospodářství zemského, nýbrž i vzhledem k stabilitě zemského kreditu jakož i vzhledem k stabilitě hodnoty oněch četných úvěrních útvarů, jejichž posice na peněžním trhu založena jest v prvé řadě na solvenci finančního hospodářství zemského.
Slavný sněme! Z uvedeného plyne, že k útrapám a nesnázím, vznikajícím od let pro nás všechny ze zápasů politickonárodních, že k politické naší bídě hrozí se přidružiti nevítaný host, krise to finanční. Ba zdá se, že mezi oběma, mezi otřesy působenými politickým bojem a hrozící finanční tísní panuje určitý paralellism. Nehodlám, jak jsem již děl v nynějším okamžiku s tohoto místa mluviti o věcech politických, však jednu aspoň myšlenku budiž mi přece dovoleno pronésti. Mám dojem, že dnešní naše finanční tíseň není nic jiného než jeden z oněch symptomů, svědčících o postupném rozkladu, svědčících o dříve nebo později nutné likvidaci politické soustavy, v jejíž prostředí se od 40 let nalézáme. (Výborně! Výborně!) Politika a finance to jsou vždy a všude jen dvě stránky jedné a téže věci. I u nás mezi oběma těmito obory stálá panuje souvislost; jak hospodářství finanční, tak i celková naše politická skladba berou se ve vývoji svém cestami těžkého vnitřního procesu, k jehož zakončení, a sice zdárnému zakončení, ač nemá-li státní útvar plně se shroutiti, tlakem přirozené nutnosti dříve nebo později dojíti musí. A je-li tomu tak, pak jest povinností všech, jimž blaho a lepší budoucnost společné naší vlasti leží na srdci, zavčas chopiti se vhodných prostředků, aby vývoj bolestného vnitřního procesu nynějšího nebyl zbytečně prodlužován, nýbrž postupně uváděn byl do směrů, vlasti a oběma národům ji obývajícím, vznik lepší budoucnosti slibujících.
Že hrozící finanční krisi zažehnati a materiální pořádek do zemského hospodářství přivoditi není cestou pouhého příštipkování nikterak možné, o tom jalovost a a bezvýslednost všech dosavadních našich snah a pokusů podává řadu výmluvných dokladů. Po celých 10 roků, co mám čest býti zpravodajem rozpočtové komise, vinou se jako červené pásmo všemi zprávami jejími jednak nářky na neudržitelnost poměrů dosavadních, jednak osnovy přerozmanitých projektů daňových, jejichž uskutečněním k nápravě by mělo býti směřováno. Však až na nevelké výjimky všechny tyto popudy a návrhy zůstaly bez výsledku. Zvlášť ve dvou směrech doznali jsme velikého zklamání. Především zklamaly veškeré naděje, které jsme v první polovici let devadesátých kladli do chystané berní reformy. Stálit jsme po vždy na stanovisku, že reformu berní státních sluší provésti se současnou reformou finančnictví zemského. Stát i země, odkázány jsouce na tytéž zdroje berní, podobají se oněm dvěma chasníků, ležícím na společném lůžku pod jednou přikrývkou; stáhne-li silnější chasník celou přikrývku na sebe, musí druhý mrznout, kdyby se krčil sebe víc. A tak stalo se při reformě berní roku 1896. Stát při ní pochodil velmi dobře, kdežto zemím dostalo se údělů poměrně tak nepatrných, že s hlediště rostoucích potřeb a se zřetelem na vzdání se přirážkového práva k osobní dani příjmové nepadají hrubě na váhu, kromě toho měla však tato berní reforma za následek, že rozháranost zemského finančnictví byla jaksi petrifikována pro celé první období finančního plánu, sahajícího od roku 1896 až do roku 1909.
A druhé zklamání doznali jsme ve všech dosavadních snahách po vybudování vlastní berní soustavy zemské. Vědouce, že utahování šroubu přirážkového jak pro neracionálnost přirážek, toliko jednu a to nečetnou část poplatníků stihujících, tak i z té příčiny jest nemožné, poněvadž zvýšení 5- až 10proc. by zemi hrubě nepomohlo, kdežto zvýšení 30-50procentní by však vzhledem k přetížení týchž poplatníků ostatními přirážkami samosprávnými bylo opravdovou konfiskací majetku, tedy čirým fiskálním brutalismem, vědouce vše to, zosnovali jsme několikrát po sobě celou soustavu různých dávek zemských, jejichž zevedením by tíseň financí zemských mohla býti zažehnána. Ve zprávách rozpočtové komise nalézti lze doklady, že jsme v té příčině nebyli vybíravými a neštítili se sáhnouti i k berním projektům dost odiósním. Však ve všem narazili jsme na odpor a neochotu Vídně.
Klassický příklad máte ve stanovišti, které zaujalo finanční ministerstvo na proposice zemského výboru z roku loňského Roku loňského -- jestli se nemýlím, v měsíci dubnu - podal zemský výbor obšírné memorandum ministerstvu financí, v němž uvedl celou garnituru tu a tam vhodných projektů berních žádaje, aby ministerstvo jednak projevilo s projekty souhlas, a projeví-li souhlas, učinilo příslušné opatření, by projekty tyto mohly se státi skutkem. Zemský výbor, - pokud jsem měl příležitost do dotyčných akt nahlédnouti - čekal více než rok na vyřízení. A když konečně vyřízení toto došlo, byl jeho obsah ve všech téměř směrech negativní a tam kde vychází se přání zemského výboru vstříc, děje se to v míře, která naprosto nestačí, aby k nápravě financí zemských mohla přispěti. Táž neochota, s níž setkávali jsme se v letech minulých stala se nám tudíž i letos údělem. Zvlášť charakteristické však bylo chování se finančního ministerstva v otázce zemské dani z piva. Jest v dobré paměti, jaké to bylo tuhé smlouvání o výměru, ve které zemská tato dávka má býti vybírána. Vzhledem k tomu, že dle zkušeností, nabytých při pivním krejcaru obecním, každá pivní dávka, ať obnáší 2 či 4 koruny z hektolitru, v drobném prodeji má zpravidla za následek zdražení piva o 2 hal. na půllitru, žádali jsme, aby výměra zemské dávky činila celé 4 K a když věc se o odpor Vídně roztříštila, trvali jsme aspoň na 2 korunách. Však po dlouhých tahanicích povoleno nám 1 K 70 h. Jaký to má následek? Konsumenti piva platí namnoze následkem zemské dávky 2 hl. při půllitru, všek zemi se dostává jen 0: 85 h. Ztráta, jež tím vznikla pro důchod zemský, činí za dobu trvání pivní dávky 20-25 milí. korun, aniž by tím komu bylo pomoženo, neboť zisk, výčepníkům z "toho plynoucí, roztřišťuje se do částic tak četných a nepatrných, že jednotlivec hrubě ho nepozoruje.
Takový jest obraz stavu dosavadního. Nuž, kterak že bude dál? Víme, že cesta vydatného zvýšení přirážek jest nedostupnou, víme však též, že věčné dělání dluhů značí provádění loupeživého hospodářství na podmínkách hospodářské naší budoucnosti. Nezbývá tudíž, než opět činiti pokus, aby se zřetelem k daným poměrům vypracován byl určitý, uskutečnitelný plán na rekonstrukci nynější, ad absurdum provedené soustavy finanční, zároveň však postarati se též o to, aby tu byly potence, aby tu byly vhodné politické síly, jejichž součinnost by provedení plánu umožňovala. Rychlá práce v obou těchto směrech jest tím žádoucnější, poněvadž v nedlouhé době octneme se před termínem, pro vývoj finančního hospodářství rakouského značně důležitým. Nejen že platnost zákona o zemské dani z piva z 17. ledna 1903 vyprší koncem r. 1999, nýbrž týmž rokem zakončeno bude též první období finančního plánu, obsaženého v berní reformě z r. 1896. Kritický okamžik není tedy již dalek a proto nutno přípravy vykonati v čas. Nuž a v té příčině možno jen uvítati, že k popudu moravského výboru zemského konána byla letos během února ve Vídni anketa zástupců všech výborů zemských za účelem společné úřady o prostředcích k záchraně před krisi, zemské finance ohrožující.
Anketa tato jest jakousi historicky významnou obdobou bývalých sjezdů zemských stavů, které v dřívějších stoletích několikrát svolány byly panovníkem k zažehnání nesnází finančních; rozdíl leží arci v tom, že dřívější sjezdy děly se z popudu ústřední vlády za účelem nápravy financí celostátních, kdežto nyní běží o pravý toho opak. Nuž, v řečené anketě docílena v četných směrech plná jednomyslnost. Vyslovenoť souhlasně, že dosavadní stav jest zhola neudržitelný, že pronikavé změny jeho jsou požadavkem neodkladné nutnosti a že ku provedení těchto změn potřebí, by se o nich všechny země předem dohodly a pak společnou silou o jejich uskutečnění se zasadily.
Nemůže býti mým úkolem, abych referoval blíž o průběhu velmi zajímavého rokování na dotyčné anketě; přál bych si však - a myslím, že mluvím zajisté ve smyslu mnohých pánů kollegů - kdyby zemský výbor a zejména jeho finanční referent pan poslanec Dr. Eppinger učinil vhodné opatření, by stenografický protokol dotyčného jednání byl publikován. Myslím, že věc ta není žádnou tajností, poněvadž otázka zajímá nejširší kruhy nejen praktické nýbrž i vědecké a že v zájmu věci samé jest, aby těmto kruhům vyšlo se vstříc uveřejněním materiálu anketou sebraného, aby mohly se touto věcí hlouběji zabývati.
(Abg. Dr. Eppinger ruft: Das können Sie anstandslos haben!)
Poslanec Dr. Fořt (pokračuje). Otisky tohoto stenografického protokolu možno zaslati jednotlivým poslancům, dáti je k disposici časopisům, nebo po případě dáti i do prodeje knihkupeckého a tím uvésti je v širší známost.
Ale já, pánové, nehodlám se tedy šířili o průběhu tohoto rokování a podotýkám jen, že jakkoliv odbývání této ankety celkem vítám, přece jsem dalek toho, abych význam její přeceňoval. Však úkazem nepopiratelně důležitým jest. že všecky země, jež si namnoze dosud plně byly cizími, poprvé se takřka mobilisují ke společné kampani proti ústředním činitelům soustátí. Jisto jest, že ojedinělé řešení finanční krise zemské, zvlášť pokud Čech se týče, jest při trvání dnešních poměrů ústavních hledáním kvadratury kruhu. Je-li nesporno, že mezi financemi a politickou skladbou panuje přesná souběžnost, je-li nesporno, že politicko-národní problém rakouský nelze pro dozírnou dobu řešiti jinak než v souvislosti se řešením ústavní otázky rakouské, jest rovněž nesporno, že relativně zdárnou úpravu zemských financí nelze za trvání platných řádů nynějších docíliti jinak, nežli když se tak učiní za spolupůsobení všech zúčastněných činitelů ve směru soustavné úpravy vzájemného poměru mezi financemi zemí a financemi státu.
Pánové, věc ta jest možná, věc ta jest myslitelna, aniž bychom svým právům, která jsou už věru dosti přistřižena, v nejmenším musili zadati.
Pánové, jsou dvě cesty, které se dají pro takovouto úpravu konstruovati. První jest zcela jednoduchá, spočívať v tom, aby stát, když země nemůže náklady na jisté obory svých funkcí hraditi, finanční úhradu těchto funkcí, obzvláště pokud spadají do jeho sféry, převzal na svá bedra. Takovéto funkce máte přípřeže, výlohy na vojsko, četnictvo, dále sem padají také výlohy, obsažené v kapitole »bezpečnost« a činíci značné obnosy a konečně by sem s jistou reservací patřily výlohy na školství. Když stát v ohledu správy a rozhodování okupoval veškeré školství a zemi ponechal jen autonomní placení, bylo by zcela spravedlivo, kdyby náklady školské hradil sám Arci, pánové, víme všichni, že věc má mnohé háčky. Případné odlehčování financím zemským přejímáním jistých nákladů na účet a bedra státu chová v sobě povážlivé stránky stinné. Možno dosti, že při vojenství, možno dosti, že při nákladech na bezpečnost věc ta by se dala bez stinných stránek uskutečniti; ale při školství, jehož náklad u nás brzy bude 40 mil. korun obnášeti, při školství jest ta věc v té příčině na pováženou, neboť, kdybychom náklad tento shrnuli ze všech zemí v jeden celek pod správu finančního ministra, pak by se opakovalo totéž, co dnes již vidíme při krytí všech ostatních oborů, jež obstarává stát, to jest,