své prodali po vzájemné dohodě s c. a k. erárem.
Všechny prostředky veřejné, právo petiční, interpellační atd. proti vexatornímu jednání c. a k. vojenské správy v této otázce úplně selhaly. Též zásady práva soukromého, čelící k ochraně soukromého majetku, uvedeny jsou počínáním c. a k. vojenské správy úplně v posměch.
Rolníci dotyčných krajin, ačkoliv dosud jsou neomezenými vlastníky svých pozemků, jsou v postavení přímo zoufalém, ztrácí vůbec víru v právo, a podepsaní chovají opravdové obavy, že dojde k násilnostem.
Podepsaní dovolují si Jeho Excellenci pana c. k. místodržitele království Českého jakožto zástupce c. k. vlády tohoto království na tyto poměry co nejdůtklivěji upozorniti.
Příčinou posledních akutních stesků jest zejména počínání si cvičících vojsk v obvodu tábořiště, ačkoliv c. a k. vojenský erár má dostatek již pozemků, kde by vojska cvičili mohla, přece své vlastní pozemky c. a k. erár šetří; plukovníci mají rozkaz, erární pozemky oseté co možná obcházeti, za to však úplně bezohledně, z příčin nevysvětlitelných, se zvláštní zálibou provádí se cvičení na polích soukromníků, která jsou oseta a kde úroda nadějně stojí.
Důvody vojenské taktiky, proč tato pole se zvláště ke cvičení hodí, jsou ovšem všem civilně myslícím hlavám naprosto nepochopitelný, ano zdá se, že ani důstojníci účelnost této taktiky nenahlížejí.
Když rolníci trpící si stěžovali u velitelství jednotlivých pluků na bezohledné ničení jejich polí, bylo jim se strany velitele pluku výslovně sděleno, že to sám nahlíží, že však má rozkaz sborového velitelství, a byli dotyční rolníci odkázáni, aby si opatřili pomoci prostřednictvím svých poslanců proti tomuto řádění; že takové slovo svůj úkol vykonalo, netřeba podepsanými dokládati. Rolníci jsou úplně přesvědčeni, že c. a k. vojenská správa nemohouc pozemky jejich dostati po dobrém, chce je sužovati, pole jejich pustošiti a o náhradu škody s nimi tak dlouho se tahati, aby jim hájení jejich práv naprosto znechutila.
Když rolníci poškozených polí domáhají se náhrady, přislibuje jim odhadní komise, že se jim náhrady dostane ve smyslu příslušných předpisů, avšak pouze náhrada za semena a dle odhadu na základě bonit výnosového katastru; zároveň všude a stále odkazuje dotyčná odhadni komise, že rolníci byli varováni, aby prý pole svá neosévali; naproti lomu na prvém místě podepsaný interpellant může přísežně dotvrditi, že v ministerstvu c. k. zeměbrany dáno mu bylo ujištění, že rolníci, kteří pozemků dosud neprodali, mohou na jaře pole svá beze všeho osívati. Rylo by také úplně nespravedlivo, aby vlastník pozemků, který nemá haléř zaň zaplacen, byl nucen nechati jej rok ležeti, platiti z něj daně a nemíti nároků na žádné odškodnění.
Podepsaní podávají k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého následující dotaz:
1. Jest Vaše Excellence ochotna záležitost výkupu dotyčných pozemků svými c. k. státními úřady civilními dáti co nejpodrobněji vyšetřiti?
2. Jest Vaše Excellence ochotna působiti zejména k tomu, aby náhrada spustošených pozemků poskytovala se dotyčným rolníkům opravdu dle stavu spustošené úrody a nikoliv šablonovitě dle nějakých uměle konstruovaných odhadů, a konečně:
3. Jest Vaše Excellence ochotna na základě tohoto nestranného vyšetření uplatniti svůj vliv, jakožto c. k. vládní správce tohoto království, v tom smyslu, aby rolníkům dotyčných pozemků ani se strany c. a k. vojenského eráru neděla se křivda, a zejména aby za všech okolností zásady našeho práva soukromého též proti c. a k. vojenskému eráru v tomto státě byly zachovávány ?
V Praze, dne 22. května 1905.
Karel Prášek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Rataj a soudruzi na mne podali dotaz jakožto na předsedu zemského výboru.
Podotýkám, že interpellace které byly dosud členy a které vesměs svědčí Jeho Excellenci p. místodržiteli, odevzdám p. místodržiteli.
Ich bemerke, das ich die Interpellationen, welche bisher verlesen worden sind und sämtlich an den Herrn Statthalter lauten, an Seine Exzellenz leiten werde.
Es haben der Herr Abg. Rataj und Genossen eine Anfrage an mich als den Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet.
Žádám, by tento dotaz byl čten.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Jana Rataje, Bohumila Nováka a soudruhů k Nejvyššímu maršálku království Českého co předsedovi zemského výboru, Jeho Jasnosti knížeti Jiřímu z Lobkowicz.
Jak Vaší Jasnosti známo, byl usnesením slavného sněmu království Českého ze dne 2. října 1903 schválen návrh poslanců Maštálky, Dr. Fiedlera, Dr. Pacáka, Kubra, Práška a soudruhů ve příčině provedení zemského pojišťování proti živelním pohromám a sice v následujícím smyslu:
Návrh uvedených poslanců byl ve slavném sněmu projednán ve smyslu § 49. jed. ř. jakožto pilný a výsledek byl ten, že slavný sněm usnesl se na zvolení 18členné komise ku projednání úpravy pojištování proti živelním pohromám a takto zvolené komisi uloženo shodnouti se o zásadách, na kterých vybudovati se má pojištování proti živelním nehodám v království Českém, v první řadě proti ohni a krupobití a podati svoji zprávu do 3 neděl.
Na základě uvedeného usnesení sl. sněmu byla skutečně zvolena 18 členná komise pro záležitosti pojišťování, kteréž byly postoupeny veškeré návrhy v tomto směru podané a sice: návrh posl. Karla Práška a soudruhů (Č. tisk. XXXVIII. ) v příčině organisace pojišťování dobytka, dále návrh poslanců Hyrše, Práška, Staňka, Rataje a soudruhů na zřízení zemské pojišťovny proti ohni (Čís. tisku CCCCIV. ), pak návrh posl. Boh. Nováka, Jana Rataje, Josefa Hyrše a soudruhů na zřízení oddělení krupobitního při všeobecné zemské pojišťovně království Českého (Číslo tisku CCCCXLIII. ) a ještě návrhy jiných pánů členů slavnému sněmu podobného rázu.
Tato komise pro záležitosti pojišťování usnesla se dle své zprávy ze dne 22. října 1903 čís. sněm. 1244 (tisk DLI. ), aby zemskému výboru bylo uloženo svolati anketu a této anketě uložiti, aby přihlížejíc ku návrhům podaným na sněmu království Českého a ku názorům projevovaným při poradách komise sněmovní sestavila a do příštího zasedání sněmu království Českého připravila:
a) návrhy na zřízení zemského pojišťovacího ústavu s oddělením proti ohni, krupobití a proti pádu dobytka;
b) návrhy na finanční podporu, po případě na věnování příspěvků k těmto účelům z prostředků zemských, eventuelně říšských;
c) návrh osnovy stanov pojišťovacího ústavu zmíněných tří kategorií pojišťování.
Mimo tohoto komise pro záležitosti pojišťování usnesla se dále dle téže zprávy:
Zemskému výboru se ukládá, aby ve smyslu výsledků porad ankety příštímu zasedání sněmu království Českého učinil příslušné návrhy a dodal dotyčné předlohy ku příslušnému projednání.
Tato však zpráva komise pro záležitosti pojišťování i se svými konečnými návrhy nebyla pro odročení sněmu projednána.
Nicméně však zemský výbor svolal po usnesení komise pro záležitosti pojišťování anketu v příčině upravení zemského pojišťování a sice v dny 14., 15., a 21. listopadu 1904.
Anketa ona v uvedené dny také zasedala a o průběhu jejího jednání byl předložen všem členům slavného sněmu dne 18. května t. r. stenografický protokol.
Podepsaní nabyli přesvědčení, že většina členů ankety zmíněné vyslovila se pro zřízení pojišťovny zemské, ač jest jim také známo, že mnozí členové ankety zaujímali stanovisko odchylné; všichni však uznávali úpravu pojišťování za nutnou.
Tímto svoláním ankety vyhověl zemský výbor jen částečně usnesení komise pojišťovací.
Podepsaní očekávali, že zemský výbor předloží dle usneseni komise pro záležitosti pojišťování příslušné návrhy o výsledku ankety uvedené i s předlohami ku příslušnému projednání sl. sněmu.
To se však nestalo.
V uvážení, že stávající pojišťovny udržuji zejména po předlonské hrozné krupobitní katastrofě nesmírně vysoké sazby a že sazby vůbec ve všech oborech pojišťování jsou příliš vysoké, takže pojišťování mnohým jest nepřístupné, jest nezbytně žádoucí, aby slavný sněm v nejkratší době přikročil k úpravě pojišťování vůbec.
Podepsaní jsou plně přesvědčeni, že je to v prvé řadě povinností zemského výboru, aby konečně sám dal iniciativu k rozřešení tak palčivé a nutné otázky pojišťovací, a to tím více, když celá řada návrhů v tomto směru ve slavném sněmu podána byla a když se všeobecně také ví, že otázka pojišťovací jest takřka životní otázkou zemědělskou vůbec.
Z těch důvodů dovolují si podepsaní Vaši Jasnosti se uctivě tázati:
Jest Vaše Jasnost ochotna způsobiti, by zemský výbor na základě podaných návrhů a jednání ankety uvedené předložil ještě v tomto zasedání slavného sněmu osnovu zákona na zřízení zemské pojišťovny se všemi odbory pojištovacími?
V Praze, dne 26. května 1905.
Jan Rataj a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran odpovědi na tento dotaz se zemským výborem.
Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschule ins Einvernehmen setzen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Trautzl und Genossen haben mir noch eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Pan posl. Trautzl a soudr. podal mi ještě jednu interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Landtagsaktuar Dr. Šafarovič (liest): Anfrage des Abgeordneten Trautzl und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter Grafen Coudenhove, betreffend eine tschechische Kundmachung der k. k. Staatsbahndirektion in Prag an den deutschen Bezirksausschuß in Postelberg.
Vor einigen Tagen erhielt der deutsche Bezirksausschuss in Postelberg eine rein tschechische Kundmachung der k. k. Staatsbahndirektion in Prag mit folgendem tschechischen Wortlaut:
Kancelář c. k. státních drah pro výdej jízdních lístků v Praze. Oznámení. První pražská mezinárodní cestovní kancelář dovoluje si tímto slušně oznámiti, že objednávky na okružní lístky vyřizují se nyní ve shora uvedené výdejně a žádá proto co nejzdvořileji, aby ctěné objednávky byly činěny přímo v kanceláři c k. státních drah v Praze, Václavské náměstí 15.
Nachdem der Bezirksausschuß in Postelberg diese Zuschrift als eine Herausforderung betrachtet und sich dieses Vorgehen unter keinen Umständen gefallen lassen kann, so erlauben sich die Gefertigten folgende Anfrage zu richten:
Hat Seine Exzellenz davon Kenntnis, daß die Direktion der k. k. Staatsbahnen in Prag nur tschechische Drucksachen verwendet?
Will Seine Exzellenz veranlassen, daß dieses Vorgehen in Zukunft unterbleibt?
Prag, am 23. Mai 1905.
Trautzl und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Bylo mi ještě podáno několik návrhů.
Es ist mir noch eine Reihe von Anträgen überreicht worden.
Pan poslanec Dr. Ladislav Dvořák mně podal návrh.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Dra Ladislava Dvořáka:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá:
1. aby v nejbližším zasedání sněmu předložil k ústavnímu projednání předlohu o osvobození levných a zdravých dělnických domků od přirážek uvedených v § 23. říš. zákona z 8. července 1902 č. 144 ř. z., aby tím tento říšský zákon i pro království České nabyl účinnosti,
2. aby o petici stavebního družstva dělnických domků pro Louny a okolí v Lounech č. 1141 ai 1905 o zemský příspěvek
resp. půjčku, provedl blahovolné šetření a v nejbližším zasedání sněmu návrhy podal.
Ve formálním ohledu navrhujeme, aby tento návrh bez prvního čtení byl přikázán komisi rozpočtové.
V Praze, 20. května 1905.
Dr. Lad. Dvořák a soudr.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Feierfeil und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Antrag der Abgeordneten Johann Feierfeil, Binzenz Hofmann und Genossen in Notstandsangelegenheiten.
Wohl zu den ärmsten Gemeinden im ganzen Königreiche gehören jene im politischen Bezirke Tachau, Gerichtsbezirk Pfraumberg gelegenen, und zwar namentlich Wusleben, Laband, Hesseldorf.
Am nördlichen Abhange des Pfraumberges in bedeutender Höhe gelegen, ernähren sich die ungemein armen, aber fleißigen Bewohner dieser Gemeinden von dem kargen Ertrage ihrer kleinen Wirtschaften, und ist der Boden sehr wenig erträglich.
Hagelschlag, Brände und mehrjährige Dürre haben die Leute an den Rand des Abgrundes gebracht, und nur der Umstand, daß ihnen niemand die Grundstücke, selbst um den billigsten Preis, abnimmt, bringt es mit sich, daß sie nicht auswandern. Dazu kommt, daß die Leute gar keine Verbinbung haben. Die Wege sind so elend, daß das Vieh mit dem Fahren zu und von dem Felbe gequält werden muß, ja daß selbst der Arzt von Pfraumberg oft wochenlang diese Gemeinden nicht besuchen kann, die Kranken ohne ärztliche Hilfe bleiben, ja selbst die Toten ohne Beschau begraben werden müssen.
Die Notwendigkeit einer besseren Wegrespektive Straßenverbindung wurde allseitig anerkannt und vom hohen Landesausschusse auch schon für einige Teilstrecken eine Subvention bewilligt, aber die Gemeinden sind durch obgenannte Gründe so verarmt und verschuldet, daß sie die Subvention nicht in Anspruch nehmen können, da ihnen alles mangelt und es unmöglich ist, den aus sie entfallenden Teil auszubringen.
Aus allen diesen Gründen stellen die Gefertigten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Die hohe Regierung wird ausgefordert, über die Bedürftigkeit der Bewohner dieser Gemeinden und der Gemeinden selbst ehetunlichst Erhebungen zu pflegen und eine ausgiebige Unterstützung aus dem Notstandsfonde zu gewähren.
2. Der hohe Landesausschuß werde beauftragt, die bereits trassierten Straßen in obgenannten Gemeinden, welchen die Subvention schon teilweise zugesprochen ist, als Notstandsbauten zur Ganze aus Landesmitteln durchzuführen.
In formaler Hinsicht wird beantragt, daß dieser Antrag ohne erste Lesung der Budget-Kommission angewiesen wird.
Prag, am 26. Mai 1905.
Johann Feierfeil und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Der Herr Abg. Feierfeil hat mir noch einen Antrag überreicht.
Pan poslanec Feierfeil odevzdal mně ještě další návrh.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag des Abg. Johann Feierfeil, Menzel Stahl und Gen., betreffend die Verzehrungssteuer von
Fleisch.
Nach dem Reichsgesetze vom 16. Juli 1877, Nr. 60 über die Verzehrungssteuer von Fleisch außer den für die VerzehrunggsteuerEinhebung als geschlossen erklärten Orten wird im § 1 dieses Gesetzes bei Notschlachtungen in der Landwirtschaft keine Ausnahme gemacht und müssen die Landwirte ebenfalls 5 L 04 h Verzehrungssteuer per Stück zahlen.
Erwägt man, daß der Schaden jeder Notschlachtung für den Viehbesitzer 80 % beträgt, erwägt man, daß er außer der Verzehrungssteuer von 5 Kronen 04 Heller per
Stück dem Schlächter 8 bis 10 Kronen, dem beschauenden Tierarzt 6 bis 8 Kronen je nach Ortsgebrauch zahlen muß; erwägt man ferner, daß solche Tiere oft tierärztlich behandelt werden, sodaß am Schlusse dem Besitzer nichts übrig bleibt, so fragen wir:
Soll der Landwirt für seinen Schaden dem Staate noch eine Steuer hiefür zahlen?
Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Im Gesetze vom 16. Juli 1877, Nr. 60 über die Verzehrungssteuer von Fleisch, außer den für die Verzehrungssteuer-Einheb ung als geschlossen erklärten Orten, wird im § 1 festgesetzt:
"Ausgenommen von der Zahlung der Verzehrungssteuer sind die Notschlachtungen in der Landwirtschaft. "
Zugleich ist die k. k. Regierung aufzufordern, die Änderung dieses Gesetzes in kürzester Frist dem Reichsrate vorzulegen.
Formell wird beantragt, diese Angelegenheit dem Landeskultur-Ausschusse zuzuweisen.
Prag, am 26. Mai 1915.
Johann Feierfeil und Gen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Die Herren Abg. Heinzl und Gen. haben mir zwei Anträge überreicht, welche ich zur Verlesung bringe mit der Bemerkung, baß ich dieselben gleichfalls der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen werde.
Pan poslanec Heinzl a soudruhové mně podali ještě dva návrhy. Dám tyto návrhy přečísti a podotýkám, že s nimi naložím dle jednacího řádu.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest):
Antrag des Abgeordneten Josef Heinzl und Genossen, betreffend die Verzehrungssteuer.
Hoher Landtag! Nach dem Reichsgesetze vom 16. Juli 1877 Nr. 60 über die Abgaben von Verzehrungssteuer von Fleisch außer den für die Verzehrungssteuer-Einhebung als geschlössen erklärten Orten wird im § 1 dieses Gesetzes bei Notschlachtungen in der Landwirtschaft keine Ausnahme gemacht, und müssen daher die Landwirte für ein zu schlachtendes Kind, welches der Notschlachtung unterzogen werden muß, die entfallende Verzehrungssteuer von 5 K 4 h per Stück entrichten.
Wenn man erwägt, daß ein jeder Landwirt bei vorkommenden Notschlachtungen einen Schaden von 80 pZt. unausweichlich zugefügt erhält, und daß außer der Verzehrungssteuer von 5 K 4 h, noch der Landwirt dem Fleischhauer für das Schlachten des Kindes 6 bis 8 Kronen zahlen muß, und wenn man noch weiter erwägt, daß der Landwirt noch dem deschauenden Tierarzt 3 bis 6 Kronen nach Ortsgebrauch zahlen muß - jetzt kommt noch in Betracht die tierärztliche Behandlung eines solchen kranken Kindes - so bleibt dem Landwirte zum Schluß eigentlich gar nichts übrig, und in einem solchen Falle soll ein Landwirt dem Staate noch Steuer zahlen.
Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Im Gesetze vom 16. Juli 1877, Nr. 60 über die Verzehrungssteuer von Fleisch, außer den für Verzehrungssteuer-Einhebung als geschlossen erklärten Orten, wird im § 1 festgesetzt:
"Ausgenommen von der Zahlung der Verzehrungssteuer sind die Notschlachtungen in der Landwirtschaft. "
Zugleich ist die k. k. Regierung aufzufordern, die Änderung dieses Gesetzes in kürzester Frist dem Reichsrate vorzulegen.
Formell wird beantragt, die Angelegenheit dem Budgetausschusse zuzuweisen.
Prag, am 26. Mai 1905.
Josef Heinzl und Genossen.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abg. Josef Heinzl und Genossen, betreffend Regelung der Wassenübungen und Vergütung der Bahnfahrt zu denselben.
Hoher Landtag! Auf Grund der allgemeinen Wehrvorschrift ist jeder Reservist verpflichtet, welcher im stehenden Heer 3 Jahre im Heere aktiv gedient hat, von zwei zu zwei Jahren eine 13tägige, beziehungsweise bis 28tägige Waffenübung zu machen.
Und bei Übersetzung nach 10jähriger Dienstzeit in die Landwehr ist der betreffende Reservist weiter noch Verpflichtet, im 11. beziehungsweise, 12. Dienstjahre eine Waffenübung von der Zeitdauer von 28 Tagen mitzumachen.
Und alle zur Landwehr assentierten Landwehrmänner müssen zwei bis drei Jahre aktiv dienen und von 2 zu 2 Jahren eine vierwöchentliche Waffenübung machen.
Ferner haben jene Landwehrmänner, welche zur Ersatzreserve der Landwehr assentiert werden, sogar bereits alle Jahre eine 4wöchentliche Waffenübung zu machen.
Durch die zitierten Waffenübungen wird nur dem Volte wie dem Staate unerschwingliche Last auferlegt, die Kosten, welche diese Waffenübungen verursachen, haben immer wieder nur die Steuerträger zu tragen, welch letztere ohnedies nicht mehr wissen, woher die Steuern zu nehmen, um den Staat zu befriedigen.
Wenn man erwägt, unter welchen kümmerlichen Verhältnissen die Landwirte, Gewerbetreibende und Arbeiter ihr Dasein fortfretten müssen und ihre Familien kaum zu erhalten im Stande Sind, so ist es eine Härte, daß dabei auch noch immer die Waffenübungen in der Anbau- und Erntezeit abgehalten werden, wo gerade jeder Landwirt mit der größten Arbeit überlastet und geradezu für seinen Hos, Haus und Familie unentbehrlich ist.
Die Gewerbetreibenden finden gerade im Sommer ihren besten Erwerb, infolge der durchzuführenden Bauten u. s. w.
Und wie Verhängnisvoll ist es für einen Arbeiter, welcher nach zurückgelegter 4wöchentlicher Waffenübung seinen Posten durch eine andere Person ersetzt findet.
Und sogar das ist vorgekommen, daß Gemeinden, welche ohnedies nicht mehr wissen, I wie sie ihre Armen erhalten sotten, sogar die Familien der eingerückten Reservisten erhalten mußten.
Geradezu hohnsprechend ist es, daß die einzurückenden Reservisten, um dem Staate Dienste zu erweisen, die Bahnfahrt aus Eigenem zu zahlen haben.
Die Gefertigten erlauben sich aus den angeführten Gründen, den Antrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Die k. k. Regierung sei aufzufordern, sofort zu veranlassen, daß die 4wöchentlichen Waffenübungen der Reservisten, welche nach zehnjähriger Dienstzeit in die Landwehr übersetzt werden, gänzlich entfallen.
2. Die k. k. Regierung sei aufzufordern, sofort zu veranlassen, daß bei den Waffenübungen der Landwehr überhaupt an Stelle der 4wöchentlichen eine 13tägige Waffenübung zu treten hat.
3. Die k. k. Regierung sei aufzufordern, den einzurückenden Reservisten ohne Unterschied des Truppenkörpers die Bahnfahrt zur und von der Waffenübung zu Vergüten.
4. Formal wird beantragt, diesen Antrag mit Übergehung der ersten Lesung der Kommission für Landeskultur zuzuweisen.
Prag, am 26. Mai 1905.
Josef Heinzl und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Páni poslanci Kalina a Dr. Baxa podali mně návrh, který nemá dostatečného počtu podpisů.
Dám přečísti tento návrh a učiním dotaz na podporu.
Die Herren Abgeordneten Kalina und Dr. Baxa haben mir einen Antrag überreicht, welcher nur die Unterschriften dieser beiden Herren Antragsteller enthält.
Ich werde diesen Antrag zur Verlesung bringen und die Unterstützungsfrage stellen.
Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. Antonína Kaliny a soudr. Protože starobylé státní právo koruny svatoštěpánské vyvíjí se na základech pragmatické sankce uhersko-chorvatské z r. 1723 a jejího autentického výkladu ve čl. XII. uherských zákonů z r. 1867 a čl. XXX. zákona z r. 1868 o vyrovnání s královstvím chorvatsko-slavonsko-dalmatským ústavně k plné svrchovanosti této koruny v poslední době zejména:
V oboru práva trůnního ve čl. XXIV. z r. 1900 o inartikulaci deklarace následníkovy; co do své osobnosti mezinárodní v brusselské konvenci z 5. března 1902 v záležitostech styků obchodních a konečně co do ústavní povahy vojenské výsosti královské a samostatnosti uherského vojska v prohlášení předsedy společného ministerstva uhersko-chorvatského, učiněném za souhlasu koruny dne 21. listopadu 1903 ve sněmovně poslanců, blíží se neblahý dualismus dnešní se dvojí hegemonií ku konci svému a nastati může doba nové úpravy veřejných poměrů říše a zvláště státoprávně nezkonsolidovaného souhrnu tak řečených království a zemí na radě říšské zastoupených.
Radě říšské ve Vídni, původem neústavní, ani vůbec nepřísluší, aby zasahovala do příštího nového ustavování.
Právo rozhodovati o základních otázkách říše přísluší, jak svědčí příklad pragmatické sankce z r. 1720, co do království Českého sněmu této země.
V nebytí ústavního sněmu tohoto království vykonává nynější sněm, dle patentu císařského z 21. února 1861, jakožto shromážděni volených zástupců obyvatelstva, fakticky - třeba jen z části - práva, jež jinak pouze ústavnímu sněmu přísluší.
Tudíž možno jest tomuto shromážděnému sněmu prohlásiti se s ohražením práva pravého ústavního zastoupení království o tom, jakého postavení království České se svými zeměmi si žádá ve svazku této říše, aby srovnávalo se s jeho právem a s ochranou prospěchů jeho národa.
Proto navrhujeme: Slavný sněme, račiž se usnésti:
Budiž zvolen z plného sněmu 30členný výbor ku poradě a vypracování adressy k J. M. králi, v níž by, šetře dobrých práv koruny svatoštěpánské, pronesl se o žádoucím státoprávním postavení koruny svatováclavské naproti koruně svatoštěpánské a ostatním zemím Jeho Veličenstva, bera za základ:
Všecky základní zákony, zvláště pak Karlovy zákony ze 7. dubna 1348 a 27. září 1355 o právech a závazcích Moravy a Slezska ke koruně a vzhledem ke svazku s korunou uherskou: Korunovační zápisy králů Vladislava ze 16. Června 1471, Ludvíka z 21. března 1509, Ferdinanda z 15. prosince 1526, se zřetelem k české pragmatické sankci ze 16. října 1720 a císařskému reskriptu ke sněmu království Českého ze 12. září 1871 a k usnesení téhož sněmu o státoprávních článcích ze dne 10. října 1871.
V královské Praze, dne 22. května 1905. Antonín Kalina a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují přítomný návrh, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh není dostatečně podporován a následkem toho nepřijde k projednání.
Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt und wird infolge dessen hinterlegt werden.
Dovoluji sobě sděliti, že následkem přání, které mně bylo vysloveno s více stran, připojuji k předmětům, které se nacházejí dnes na denním pořádku, ještě zřízení komise pro veřejné práce.
Ich erlaube mir mitzuteilen, daß ich infolge mehrfach mir ausgesprochener Wünsche noch zu dem heute auf der Tagesordnung stehenden als zweiten Gegenstand einreihe die Einsetzung der Kommission für öffentliche Arbeiten.
Es liegt eine Anzahl von Anträgen teils aus dem früheren Sessionsabschnitte teils von neuerer Zeit vor, in welchen die Herren Antragsteller bitten, daß diese Anträge ohne erste Lesung an die betreffende Kommission verwiesen werden.
Ich erhebe bezüglich keines dieser Anträge eine Einwendung, werde mir erlauben dem hohen Hause mitzuteilen, um welche Anträge es sich handelt und wenn keine Einwendung erhoben wird, so werde ich dieselben an die betreffenden Kommissionen verweisen.
Stává několik návrhů, stran kterých páni navrhovatelé žádají, aby byly přikázány dotyčné komisi bez prvního čtení. Se své strany nemám proti tomu námitek. Sdělím sl. sněmu, kterých návrhů se to týká a pakli nebude proti tomu činěna námitka, odkáži tyto návrhy dotyčné komisi.
Návrh poslance Zázvorky a soudruhů ku zřízení vysoké školy zemědělské při české technice v Praze.
Antrag der Abgaeordneten Zázvorka und Genossen betreffend die Errichtung einer Hochschule für Bodenkultur an der böhmischen Technik in Prag.
Antrag der Abg. Schreiter und Genossen, betreffend eine ausgiebige Unterstützung den durch Elementarereignisse und Dürre dieses Jahres schwer Beschädigten Gemeinden und Bewohnern des politischen Bezirkes Tetschen aus Landes- und Staatsmitteln.
Návrh poslance Schreitera a soudruhů stran vydatné podpory z prostředků zemských a státních pro obce a obyvatele okresu děčínského, jenž živelními pohromami a suchem tohoto roku těžce byl postižen.
Antrag der Abg. Philipp Trautzl und Genossen, betreffend die Genehmigung einer Landessubvention den Landwirten und Kleinhäuslern des Brüxer, Katharinaberger und Görkaner Bezirkes.
Návrh poslance Filipa Trautzla a soudruhů stran povolení zemské podpory rolníkům a domkářům okresu mosteckého a sv. -kateřinského
Antrag der Abgeordneten Philipp Trautzl und Genossen, betreffend Gewährung einer Landesunterstützung für die Abbrändler in der Stadt Katharinaberg.
Návrh poslance Filipa Trautzla a soudruhů stran zemské podpory pro pohořelé města Hory sv. Kateřiny.
Antrag der Abg. Josef Heinzl und Genossen aus Gewährung einer Unterstützung sowohl aus Landes- als aus Staatsmitteln infolge der außergewöhnlichen Dürre.
Návrh poslance Josefa Heinzla a soudruhů v příčině poskytnutí jak zemské, tak státní podpory následkem mimořádného sucha.
Návrh poslanců Dra. Fiedlera, Práška, Dra. Pacáka, Kubra, Dra Steidla, Dra. Baxy, Kaliny a soudr. týkající se podpory obyvatelstvu živelními pohromami poškozenému.
Antrag der Abgeordneten Dr. Fiebler, Prášek, Dr. Pacák, Kubr, Dr. Steidl, Dr. Baxa, Kalina und Genossen, betreffend die Unterstützung der durch Elementarereignisse geschädigten Bevölkerung.
Návrh poslance K. Štolce a soudruhů na udělení podpory z prostředků zemských pohořelým v Řepíně.
Antrag der Abgeordneten K. Štolc und Genossen, betreffend die Gewährung einer Unterstützung aus Landesmitteln für die Abbrändler in Řepin.
Antrag der Abg. Franz Besermüller und Genossen, betreffend die Gewährung einer ausgiebigen Hilfe für die durch die Dürre geschädigten Landwirte des Reichenberg-GablonzTannwalder Wahlbezirkes.
Návrh poslance Františka Besemüllera a soudruhů v příčině poskytnutí vydatné podpory suchem postiženému rolnictvu volebního okresu Liberecko-Jablonecko-Tannwaldského.
Návrh poslance Jos. Mareše a soudruhů na odepsání nezúročitelné státní půjčky z r. 1872 rolnictvu okresu Hořovického a Zbirovského.
Antrag der Abgeordneten Jos. Mareš und Genossen, betreffend die Abschreibung des im Jahre 1872 den Landwirten des Bezirkes Hořowitz und Zbirow gewährten unverzinslichen Staatsdarlehens.
Návrh poslance H. Srdínko a soudruhů v příčině zvýšení zemské a státní subvence hospodářským školám, při nichž jsou internáty zařízeny.
Antrag der Abgeordneten H. Srdínko und Genossen, betreffend die Erhöhung der Landesund Staatssubvention der landwirtschaftlichen Schulen, bei welchen Internate errichtet sind.
Návrh poslance Frant. Staňka a soudruhů na udělení zemské a státní subvence a bezúročné zápůjčky obci Lasenici, okr. Jindř. Hradec.