zuzuweisen und diese Angelegenheit als dringend zu behandeln.
Prag, am 22. Mai 1905.
Wüst und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäfstsordnungsmäsigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Pan posl. Dr. Mašek mně podal návrh. Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte): Slavný sněme! Zřízení krajského soudu v Klatovech projednává se dlouhou řadu let.
Již roku 1 874 vyslovil sl. sněm království Českého své přesvědčení, že město Klatovy hodí se úplně za úřední sídlo krajského soudu a doporučil r. 1899 sl. c. k. vládě, aby byla příznivě vyřízena žádost městské obce Klatovské o zřízení c. k. krajského soudu v Klatovech. Ačkoliv veškerá konaná šetření a všechny posudky úřadů samosprávných i státních je doporučovaly v každém ohledu - přece tento tak spravedlivý, naléhavý a odůvodněný požadavek 180. 000 obyvatelů nedochází kýženého splnění vzdor všem krokům a obětím, které Klatovy podnikají a přinášejí.
Stát má přece povinnost vyhovovati důležitým zájmům obyvatelstva, usnadňovati mu používání c. k. úřadů a všímati si potřeb a poměrů lidu.
Obvod krajského soudu plzeňského jest příliš rozsáhlý. Lid z horských končin šumavských má do Plzně příliš daleko. Město Plzeň samo neobyčejně rychle a stále vzrůstá. Tím zároveň agenda soudu krajského. Soudní budova nedávno v Plzni vystavěná jest již nyní pro úřadování soudní příliš malá. Jest nutno zmenšiti obvod c. k. krajského soudu v Plzni zřízením krajského soudu v Klatovech, kde sborový soud již býval. Vyžaduje toho nejen zájem všeho obyvatelstva jihozápadního Pošumaví, ale také zájem konání řádného soudnictví.
Věc tuto nestěžuje ani soutěž jiného vhodnějšího města - Klatovy jsou v oblasti své největším městem a mají všechny podmínky, - ani otázky národní neb jazykové.
Obě národnosti vřele si přejí a toužebně očekávají, aby zřízení krajského soudu v Klatovech co nejdříve stalo se skutkem. Na dotaz v příčině zřízení krajského soudu v Klatovech před 2 lety v tomto sl. sněmu k J. E. p. místodržiteli podaný, nebylo c. k. vládou dáno žádné odpovědi.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní poslanci:
Sl. sněme království Českého račiž u c. k. vlády se vším důrazem zakročiti, aby c. k. krajský soud v Klatovech co nejdříve zřízen byl.
V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl komisi pro obecní a okresní záležitosti.
V Praze, dne 22. května 1905.
MUDr. Alois Mašek a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Dr. Fiedler podal mně návrh.
Der Herr Abgeordnete Dr. Fiedler hat mir einen Antrag überreicht.
Žádám, by byl přečten.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Dr. Fiedlera a soudr.týkající se úpravy řeky Cidliny v prostředním toku v okresu Poděbradském.
Podepsaní navrhují:
Zemský výbor se vyzývá, aby dorozuměv se s c. k. vládou předložil sněmu osnovu zákona, podle něhož by úprava prostředního toku řeky Cidliny v okresu Poděbradském, na kterou povoleny byly státní a zemské příspěvky zákonem ze dne 20. června 1903 z. z. č. 112 vřaděna byla dodatečně mezi podniky, jež provedeny býti mají dle zákona ze dne 13. února 1903 z. z. č. 31.
V ohledu formálním navrhuje se, aby návrh tento přikázán byl komisi rozpočtové bez prvního čtení.
V Praze, dne 22. května 1905.
Dr. Fiedler a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Barták podal mně návrh.
Der Herr Abgeordnete Barták hat mir einen Antrag überreicht.
Žádám, by byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Prachenský (čte): Návrh poslance Jana Bartáka a soudr. týkající se změny zákona branného:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
G. k. vláda se vyzývá, aby předložila k ústavnímu projednání předlohu o změně říš. zákona z 11. dubna 1889 č. 41 ř. z. a sice tohoto smyslu:
Zákon daný dne........., kterým mění se § 34. zákona říšského z 11. dubna 1889 č. 41 ř. z.
§ 1.
Ustanovení § 34 v odstavci čtvrtém se mění a budou příště následovně zníti:
Pod touže výminkou pokládá se za rovného jedinému synovi, vnuku nebo bratrovi, jinak zeti, také ten, jehož jediný bratr nebo ostatní bratři, jinak švakři
a) jsou odvedení k c. a k. vojsku, loďstvu válečnému nebo zeměbraně;
b) jsou 18 let, nebo jiného povolání, pro kteréž nemohou povinnostem v odstavci 2. tohoto paragrafu vyznačeným, dosti činiti;
c) nejsou schopni následkem nezhojitelné duševní nebo tělesné vady ku všelikému výdělku.
§2.
Jakmile zákon tento nabude platnosti, budiž s osobami vojenskými, jichž se týče, dle ustanovení jeho naloženo.
§3.
Zákon tento nabývá moci dnem vyhlášení. Mému ministru obrany zemské jest uloženo, aby zákon tento ve skutek uvedl a aby ve shodě se říšským ministrem vojenství provedl náležitou změnu nařízení příslušných.
Návrh tento odůvodňujeme tím, že dosavadní ustanovení zákonná těžce stihají mnohé rodiny následkem toho, že člen jejich, který sproštěn byl činné služby v míru, výhody té pozbývá, jakmile jiní členové rodiny dosáhnou věku 18 let nebo vystoupí z činné služby. Tito nebývají obyčejně rodině nic platní, poněvadž mívají jiné povolání, dle kteréhož o rodinu pečovati nemohou. A tak bývá taková rodina zbavena výhody a pomoci, které jí prve zákon přiznal a ociťuje se často v největších nesnázích i bídě. Tomu mohla by předejiti navržená změna zákona, při čemž by síle branné ujma se nestala; protož jsme návrh tento učinili.
V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl bez prvního čtení komisi pro záležitosti zemědělské.
V Praze, 22. května 1905.
Jan Barták a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Der Herr Abg. Heinzl hat mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abg. Josef Heinzl und Genossen, betreffend Schaffung eines Landesgesetzes für landwirtschaftliche Unfallversicherungsbetriebe.
In Erwägung des Reichsgesetzes vom 30. März 1888 § 3 Nr. 33 sind die Unfallversicherungs - Bestimmungen für landwirtschaftliche Betriebe durch ein zu schaffendes Landesgesetz zu regeln.
Und im § 3 Punkt 2 des zitterten Gesetzes ist den Besitzern der UnfallversicherungsBetriebe auferlegt, vier Wochen für die Kosten der von dem Unfalle betroffenen Personen zu haften.
Und in der weiteren Erwägung des oben zitierten Gesetzes ist den Besitzern für landwirtschaftliche Unfallversicherungs - Betriebe nicht die volle Garantie geboten, im Gegenteile schließt das Reichsgesetz vom 28. Dezember 1887 § 1 Punkt 4 den Besitzer für seine eigene Person Vom Unfallversicherungsrechte aus, trotzdem letztgenannter samt seiner Frau in landwirtschaftlichen Unfallversicherungs-Betrieben immer an den gefährlichsten Stellen und Orten (inbegriffen seiner grau) die schwersten Arbeiten verrichten müssen.
Und es erscheint daher sehr dringend geboten, den Besitzer samt Frau in die landwirtschaftlichen Unfallversicherung - Betriebe als versicherungspslichtig mit einzureihen, und allen jenen Personen, welche mit Unfall in landwirtschaftlichen Betriebsunternehmungen betroffen werden, ist die Unfallverhütung nicht nach Vier Wochen sondern vom Tage des Unfalles an auszubezahlen.
Es stellen daher die Gefertigten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die hohe k. k. Statthalterei sei aufzufordern, unverweilt ein Gesetz als Regierungsvorlage vor dem hohen Landtage erscheinen Zu lassen, in welchem solgende Bestimmungen enthalten sind:
1. Ist den Personen, welche in landwirtschaftlichen Betrieben beschäftigt sind und Von einem Unfälle betroffen werden vom ersten Tage des Unfalles an die Unterstützung zu gewähren.
2. Sind nicht nur die Arbeiter und Beamten der landwirtschaftlichen Unsallversicherungs-Betriebe sondern auch deren Besitzer samt deren Frauen als versicherungspflichtig mit einzureihen.
3. In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag mit Übergehung der ersten Lesung der Landeskultur-Kommission zuzuweisen.
Prag am 22. Mai 1905.
Josef Heinzl und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuführen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Pan poslanec Březnovský mně podal dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Der Herr Abg. -Březnovsky hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Březnovskéno a soudruhů na J. Excellenci p. místodržitele král. Českého.
Ve veřejnosti stále opakující se stížnosti na hrozné poměry, jaké panují ve všeobecné nemocnici pražské, jsou celé veřejnosti známy, jen dozorčí orgány vládní dělají, jakoby v tomto pro člověčenstvo nejdůležitějším ústavě bylo vše v nejlepším pořádku.
Jest nejvýše na čase, aby konečně povolané orgány konaly svoji povinnost a nápravu zjednaly jak v úpravě místností, péči o choré a zlepšení platu služebného personálu. Chceme ukázati jen na nejkřiklavější zlořády, které panují v tomto tak zvaném humánním ústavě.
Již přijímací kancelář je nepřístupna pro těžší nemocné, po příkrých schodech je tu stoupat - kancelář ta má plochu sotva 10 m2, kamž denně přichází až 300 nemocných různých stavů, kde jest ovzduší, že by tu padl. Jaká byla tato místnost před 100 lety, je podnes. Vedle je kuchyně úplně nedostatečná, obědy pro nemocné se musí vařit na několikrát. Nemocných bývá v ústavě přes 1000, i 1200, k tomu 300 opatrovnic, as 60 lékařů, a pro ty všechny se tu vaří.
Kuchyň ta by měla býti přeložena a tím by se rozšířila přijímací kancelář. To samé se týká prádelny, která by měla být vůbec z ústavu přeložena, nedávno v ní vypukl tyfus.
Vůbec vyskytne-li se v Praze tyf, nemalou vinu toho nesou zlořády panující ve všeobecné nemocnici.
Přímo děsné poměry panují v odděleních ranlékařských pro ženské; místnosti ty jsou tak nedostatečné, že tu leží nemocné i po 2 i po 3 v jedné posteli aneb se povalují po zemi. Proto nemohou lékaři nemocné dle přání přijímati a poukazují je na dobu, až bude v oddělení místo. Co se s nemocným zatím stane, to je Bohu poručeno. Na operace musí tu nemocný čekat 4 a třeba více neděl, neboť nemocných je mnoho a není lůžek pro ně.
Když jsou takové poměry, proč nezrídí se ještě jedno místo operatéra?
Před 10 lety koupil stát od p. Duba za 100. 000 korun stavební kout pod nemocnicí - to místo leží 10 roků ladem proč se nezastaví co tu se ztratilo na úrocích! To samé jest s bývalým ústavem hluchoněmých budova ta stojí již 2 roky prázdna.
Chudý muž neb žena musí čekat na operaci třeba přes měsíc a musí, když je jen trochu co na něm vzíti, platit denně 1. 90 korun. Ubožák se tím zbytečným čekáním v nemocnici celý zadluží, jsou případy, že osoby tam čekaly až 3 měsíce.
Proč, když jsou takové poměry v ústavě, se nestaví, proč se nestanoví více operatérů, proč leží ladem místo a budova, která byla koupena pro rozšíření a ztrácí se na ní tolik úroků?
Proč nezařizuje se více třídních pokojů, by si méně zámožní mohli popřát zaopatření v nemocnici a nebyli nuceni hledat drahá sanatoria. Služebné poměry personálu jsou přímo děsné ku porovnání s jinými nemocnicemi. Tak ve Vídni má první opatrovnice 40 K, II. 30 K a III. 24 K měsíčně, v pražské nemocnici však má I. opatrovnice pouze 20 K, II. 16 K a III. 12 K měsíčně. Následek toho jest, že tu opatrovnice při špatném platu nemohou konat divy -jaký plat, taková práce. Po nejvíce těchto opatrovnic musí líhat mezi nemocnými, a rozstůně-li se opatrovnice, za tu dobu, co byla nemocná, nedostane ani těch bídných několik haléřů, a žádá-li následkem těžké a nebezpečné služby po 10 letech do pense pro churavost, jest odbyta, že to nejde, že následkem své nemoci měla službu přerušenou.
V prádelně, kterou měl před lety jak to už jinak u nás nejde, pronajatou žid, platilo se pradlenám denně 1. 20 K, tento plat se platí těmto podnes, plat ten jest beze stravy.
Jak prádlo to vypadá, to možno sobě pomyslit. Jest nutno, aby jak opatrovnicím tak pradlenám i myčkám v ústavě platy byly nynějším drahotním poměrům přiměřeně opraveny.
To samé se týká též platů sluhů, kteří nemocné přenášejí, zemřelé do umrlčí komory nosí atd.
Páni lékaři jsou prací přetíženi. Lékař ku příkladu má hlídku na pokojích, jimž přidělen. Když naň připadne žurnál, to jest v přijímací kanceláři, tu musí zároveň prohlížet 300 i více nemocných a zároveň i být ve svých odděleních. Dále jest nutno, aby byl dozor nad potravinami, které se dodávají do ústavu, a podrobeny důkladné prohlídce odborného znalce, aby nemocným dostávalo se potravy zdravé.
Následkem nedostatečných místností často se dovídá veřejnost, že choré osoby, s nimiž příbuzní vykonali delší cestu, by je dodali do ústava, bývají odmítnuti z důvodu, že není místo.
Jsou to poměry přesmutné a neslouží ku cti ani Praze, ani těm, kteří jsou povinni, by nad poměry tohoto humanního ústavu dozor vedli, a proto táží se podepsaní:
Hodlá-li Jeho Excellence pan místodržitel království Českého konečně zakročit ve všeobecné nemocnici pražské a pořádek zjednat?
Nejlépe by bylo, by sestavil komisi, která by nedostatky v ústavě vyšetřila a navrhla, jak by co nejdříve tento ústav trpících se dostal do spořádaných kolejí.
V Praze, dne 22. května 1905.
V. Březnovský a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Blahovec a soudruzi mi odevzdali dotaz na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudruhů ku Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého v příčině germanisování a zkomolení českých jmen správou c. k. státních drah.
Vaše Excellence! Správa c. k. státních drah germanisuje a zkomoluje ku nepoznání česká jména na stanicích a jízdních lístcích na př.: Sázava = Sazau, Rataje = Rataj, Dobřany = Dobrzan, Volyně = Wolin, ano má býti nařízení z Vídně, aby české názvy na lístcích, na nichž plných dvacet let byly bez závady vedle německých názvů vytištěny, byly vypuštěny na př.: Úže (Aussee), Enže (Enns), Solnohrady (Salzburg). Správa železniční zněmčila i názvy některých stanic, třeba jen nahražením čárky tečkou, jako: Příbram = Pribram, Smíchov = Smichow. Ano některá jména jsou tak změněna a zkomolena ku nepoznání jako Běšiny = Beschin, že zboží místo do »Beschin« jde ke škodě obyvatelstva do »Rechin« u Tábora. Germanisování a zkomolení českých jmen na stanicích a jízdních lístcích jest na českém jazyku a jeho jazykových právech bezprávím a nezákonnitostí.
Podepsaní táží se Vaší Excellence:
1. Jest toto germanisování a zkomolení českých jmen, jakož i ono tajné nařízení z Vídně Vaší Excellenci známo?
2. Jest Vaše Excellence ochotna na ten nezákonnitý stav c. k. ministerstva železnic upozorniti a zákonnitý stav odpovídající zákonu a právu zavésti?
Fr. Blahovec a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Barták a soudruzi mi odevzdali dotaz na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Die Herren Abg. Barták und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár Dr. Prachenský (čte): Dotaz poslance Jana Bartáka a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého.
Vaše Excellence ! C. k. finanční úřady resp. c. k. finanční okresní řiditelstvo v Praze, ukládajíce poplatky z převodu hospodářských nemovitostí, neřídí se obyčejně přesně ustanovením § 2. zák. z 18. července 1901 č. 74 ř. z, který jasně stanoví, že má se z usedlosti platiti pouze poplatek z hodnoty bez jakýchkoliv jiných poplatků (ovšem vedle příspěvku školního), nýbrž ukládají ještě poplatek z ryzí hodnoty, poplatek »obohacovací« dle cís. patentu z r. 1850, čímž mnozí nabyvatelé usedlostí jsou velice poškozováni. Tak stalo se na př. při postupu usedlosti Frant. Kroupy v Turkovicích, okres Říčany (č. r. B. 1361/04) a jinde, při čemž vyšší instance ještě napomáhají.
Okresní finanční řiditelství pražské vylučuje také mnohou nemovitost hospodářskou z dobrodiní § 2. cit. zákona, neuznávajíc ji za objekt hospodářsky vzdělávaný, tak jako stalo se s domkem č. 7 v Kalištích, z jehož čisté polovice 408 korun činící rnusilo býti zaplaceno neméně než 28 korun poplatků převodních! V jiném případě s usedlostí čp. 6 v Poddubí v obci Kalištské (okres říčanský) stalo se podobně, nicméně po dvojím odvolání dosaženo slovy polovice poplatku na 3% vyměřeného, totiž 66 korun.
Takovýmto a podobným nesprávným ukládáním poplatků převodních bývají nabyvatelé usedlostí hospodářských často a značně poškozováni a úmysl zákonodárce, který jim úlevy citovaným zákonem poskytl, bývá obcházen, neboť mnoho je těch, kteří sobě ani nestěžují a zaplatí. A tak je napomáháno pokladně státní penězi nespravedlivými, kterých rolník těžce sobě vydobyl anebo dokonce si vydlužil. Vzhledem k tomu tážeme se:
Jest Vaše Excellence ochotna působiti k tomu, aby ukládání poplatků z převodů hospodářských nemovitostí dělo se dle zákona?
V Praze, 22. května 1905.
Jan Barták a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Ant. Zázvorka a soudr. odevzdali mi dotaz k J. E. p. místodržiteli, který žádám, aby byl přečten.
Die Herren Abgeordneten Zázvorka und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Ant. Zázvorky a soudruhů k J. E. panu místodržiteli v království Českém.
Před užší volbou poslance do sněmu království Českého za venkovské obce okresů slanského, velvarského a libochovického agitoval c. k. okresní hejtman slanský Schaller v jižních obcích okresu slanského, hlavně v obcích hornických Vinařicích a na dolech uhelných.
Podepsaní táží se:
1. Jest známo Vaší Excellenci, že c. k. okr. hejtman slanský osobně agitoval při zmíněné volbě?
2. Byla mu tato agitace snad nařízena z c. k. místodržitelství království Českého v Praze nebo od úřadu vyššího?
3. Jak hodlá Vaše Excellence ospravedlniti agitaci c. k. okresního hejtmana slánského, byla-li mu nařízena?
4. Nebyla-li úředně nařízena agitace c. k. okresnímu hejtmanu slanskému, jak hodlá Vaše Excellence zakročiti proti agitaci c. k. okresního hejtmana slanského?
V Praze, dne 22. května 1905.
Ant. Zázvorka a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpelaci J. E. panu místodržiteli.
Pan poslanec Dr. August Zátka a soudr. odevzdali mi dotaz k. J. E. p. místodržiteli. Žádám, aby dotaz tento byl přečten.
Die Herren Abgeordneten Dr. Zátka und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte): Dotaz poslance Dr. Augusta Zátky a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v příčině protahování obecních voleb v Českých Budějovicích.
Obecní výbor, toho času v městě Českých Budějovicích úřadující zvolen byl v měsíci lednu 1898.
Představenstvo vzato do slibu dne 12. října 1898. Po třech letech měly se konati dle zákona nové volby, které však dosud provedeny nejsou.
Seznamy voličův byly vyloženy teprv dne 3. února 1902, když byl obecní výbor bezprostředně před tím počet voličů strany vládnoucí dle potřeby zvýšil hromadným jmenováním čestných měšťanů a měšťanů.
Reklamační řízení dnes po uplynutí tří a čtvrt roků ještě ukončeno není. Vina toho především spadá na obecní úřad, který žádaných zpráv o českých reklamacích nepodává a odpor svůj proti nařízením úřadním i stížnostmi ke správnímu soudu uplatňuje.
Avšak hlavní odpovědnost přec má c. k. vláda. Obec provádí řízení volební v působnosti přenesené. Tu pak zákon poskytuje politickému úřadu dalekosáhlou moc, aby odpor obce zdolal. Ale moci své vláda proti německé správě obce nepoužívá.
S neslýchanou shovívavostí klidně k tomu přihlíží, že obec svévolnými stížnostmi z autority úřadní posměch si tropí. Ačkoli zákon stížnostem ke správnímu soudu účinek odkládací nepřiznává, vláda ochotně čeká a o urychlení vyřízení stížnosti nikterak nepečuje. Počíná si, jako by bez zpráv obce o reklamacích rozhodnouti nemohla, ačkoli potřebné šetření sama vykonati může. Toho tím více nezbytně je třeba, poněvadž dle mnohých zkušeností zprávy strannického úřadu obecního jsou nespolehlivé, z části nepravdivé a bez bližší kontroly za základ rozhodování vzaty býti nemohou, leč by politické úřady daly se do vleku obce a vzdaly se svého práva a své povinnosti, býti instancemi odvolacími.
Podává-li obec vědomě zprávy nepravdivé, zneužívá moci svého úřadu; dosud však nikdy v té příčině vyhledávání trestní zavedeno nebylo.
Protahování obecních voleb děje se v městě Českých Budějovicích již drahnou dobu.
Hledíme-li k posledním dvaceti rokům, seznáváme, že ode dne 6. srpna roku 1884, kdy počalo úřadovati zastupitelstvo v červenci téhož roku volené, konaly se volby obecní jenom dvakráte, v říjnu roku 1890 a v lednu roku 1898, ačkoli zatím zákonní tříleté období funkční uplynulo sedmkráte.
Že takto zákon hrubě se porušuje, a že voličstvo zkracuje se způsobem neomluvitelným o právo voliti výbor obecní, jest na jevě.
Podepsaní se táží:
1. Může c. k. vláda ospravedlniti několikaleté protahovaní příprav k obecním volbám v městě Českých Budějovicích?
2. Hodlá c. k. vláda ukončení těchto příprav a provedení voleb co nejvíce urychliti?
3. Budou učiněna vhodná opatření, aby alespoň budoucně v městě Českých Budějovicích konaly se volby obecní bez prodlení po uplynutí období volebního?
5. Jest c. k. vláda ochotna postupovati zprávy obecního úřadu Česko-Budějovického, obsahující skutková tvrzení nepravdivá, státnímu zastupitelstvu za účelem zahájení trestního vyhledávání?
V Praze, dne 22. května 1905.
Dr. August Zátka a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Ich werde alle verlesenen Interpellationen, welche an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter gerichtet sind, an denselben leiten.
Odevzdám veškeré dotazy, které byly přečteny a které svědčí J. E. panu místodržiteli, panu místodržiteli.
Es ist mir noch ein Antrag seitens des Herrn Abg. Sandner und Genossen überreicht worden, welchen ich zur Verlesung bringe.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag des Abg. Ignaz Sandner und Genossen, betreffend die Übernahme und Bestreitung der Schneeschauflungskosten aus den Bezirksstraßen in den beiden Vertretungsbezirken Graslitz und Neudek vom Lande und aus Landesmitteln.
Begründung: Die beiden Vertretungsbezirke Graslitz und Neudek im Erzgebirge haben infolge des vergangenen schneereichen und stürmischen Winters an Schneeschauflungskosten gegen 50. 000 Kronen ausbezahlt und bei diesen hohen Auslagen war, wie gar nicht anders möglich, der Verkehr aus den Bezirksstraßen infolge Verwehungen noch den halben Winter unmöglich, da bereits nicht ein einziger ruhiger Tag war und die heute freigemachten Strecken Tags darauf schon wieder gänzlich verweht waren. Nebst diesen hohen Auslagen seitens der Bezirksverwaltungen hatten aber auch noch die einzelnen Gemeinden mehr ober weniger zur Erhaltung des notwendigen -Ortsverkehres auf den Gemeindestraßen und Wegen in diesen beiden Bezirken an Schneeschauflungskosten für die Gemeindewege von zusammen 10. 000 Kronen verausgabt. Diese Ausgaben haben nicht nur bereits die Hälfte der Bezirksumlagen in Anspruch genommen, sondern auch noch die einzelnen durchwegs armen, seit einer Reihe von Jahren durch andere Elementarschäden betroffenen Landgemeinden empfindlichst berührt.
Woher sollen aber diese armen Bezirke und Gemeinden solche Mittel nehmen, welche Von der Gunst der Natur ohnehin ausgeschlossen sind durch ihre rauhe, kalte Lage, die Ackergründe an steilen steinigen Vergabhängen mit kaum einer Hand hoch Erbe, Welche bei starkem Regen ins Tal abgespült wird, durch vier nacheinanderfolgende Jahre von Mißwachs und Hagelschlag betroffen, der letzte Rest an Bauernwaldungen durch Schneebruch verwüstet und auch die gewerblichen Verhältnisse seit längerer Zeit, so vor allem die Musikinstrumentenindustrie, die Mull- und Bandnäherei die denkbarst schlechtesten sind.
Mit Rücksicht daraus, da auch die genannten Bezirke zu den hohen Auslagen der Herstellung und Erhaltung der Wasserregulierungsbauten im Lande und Staate entsprechend beizutragen haben und mit Rücksicht daraus, da auch ein außergewöhnlicher Schneefall und schneereicher Winter mit beständigen Stürmen allen anderen Elementarschäden als Hagelschlag, Überschwemmungen, Frost und Dürre gleichzuhalten und bei solchen Ereignissen vom Staate und Lande helfend einzugreifen ist, so stellen die Gefertigten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen, die eingangs erwähnten Auslagen für die Bezirksstraßen seien vom Lande zu übernehmen und aus Landesmitteln zu bestreiten, zu welchem Zwecke alljährlich eine belegte Rechnung vom Bezirksausschusse dem Landesausschusse vorzulegen ist.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten vorzulegen.
Prag, am 22. Mai 1905.
Ignaz Sandner und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Der Herr Abg. Dr. Malý hat eine Anfrage an mich, als den Vorsitzenden des Landesausschußes, gerichtet.
Pan posl. Dr. Malý podal dotaz na mne jako předsedu zemského výboru.
Ich bitte denselben zur Verlesung zu bringen.
Landtags-Aktuar Dr. Prachenský (liest): Anfrage der Abg. Dr. Josef Maly, Dr. Eppinger, Dr. Kiemann, Dr. Funke und Genossen an Se. Durchlaucht den Herren Oberstlandmarschall. Aus Zeitungsnachrichten ist bekannt, daß der gegenwärtige rechtskundige ständige Direktor der Landesbank des Königreiches Böhmen, Herr Dr. Johann Loštak um die Versetzung in den dauernden Ruhestand angesucht und daß der Landesausschuß des Königreiches Böhmen dieses Pensionsgesuch bereits genehmigend zur Kenntnis genommen hat Hiedurch wird es notwendig an die Stelle des in den dauernden Ruhestand tretenden Herrn Dr. Johann Loštak einen neuen ständigen und rechtskundigen Direktor der Landesbank des Königreiches Böhmen zu berufen.
Wie notorisch bekannt ist, gehört Sowohl der abtretende Direktor, Herr Dr. Johann Loštak, als auch der zweite Direktor dieser Anstalt, Herr Franz Procháska der tschechischen Nationalität an, und waren sohin die Deutschen in der leitenden Beamtenschaft der Landesbank des Königreiches-Böhmen gar nicht vertreten, eine Tatsache, die mit Rücksicht auf die in imserem Lande herrschenden, hochgespannten nationalen Verhältnisse eine Abhilfe bei nächster sich darbietenden Gelegenheit bringend erheischt.
Bei der Beschränkung des Konkurses für die Besetzung dieser leitenden Stelle in diesem für das ganze Land, daher auch für die deutschen Landesteile so hochwichtigen Landesinstitute, auf den Beamtenkörper oder bei Besetzung dieser Stelle ohne Konkursausschreibung im Vorrückungswege würde die Besetzung dieser Stelle mit einer der deutschen Nationalität angehörigen Persönlichkeit völlig ausgeschlossen sein, da - ein sprechendes Beispiel für die bisher bei Besetzung der Beamtenstellen im Landesdienste dem deutschen Volksstamme gegenüber beobachtete Rücksicht - nicht ein Beamter - und das gilt sowohl bezüglich des juristisch wie des kaufmännisch vorgebildeten Beamtenkörpers, der deutschen Nationalität, sondern sämtlich dem tschechischen Volke entnommen werden.
Die Ausschreibung eines allgemeinen Konkurses für die Besetzung dieser in der Landesbank des Königreiches Böhmen freigewordenen Direktorstelle ist ein Gebot der Gerechtigkeit und es wäre wahrlich eine treffliche Illustration der Geneigtheit der Vertreter des tschechischen Volkes, mit dem deutschen Volksstamme in Böhmen ein auf Achtung der gegenseitigen Rechte basierendes Verhältnis anzubahnen, wenn diesem gewiß berechtigtem Wunsche der Deutschen nach einer ihrer Kopfzahl, Steuerkraft und kulturellen Entwicklung entsprechenden Vertretung in diesem konkreten Falle nicht würde entsprochen und durch die Ausschreibung eines allgemein zugänglichen Konkurses nicht die Möglichkeit geschassen würde, einen nach jeder Richtung hin qualifizierten Deutschen auf die erwähnte Stelle im Landesdienste zu berufen.
Da die Vorbereitung für die Besetzung der freigewordenen Direktorstelle der Landesbank des Königreiches Böhmen in den Kompetenzkreis des Landesausschußes fällt, stellen die Gefertigten an seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall die Anfrage:
Ist Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall als Vorsitzender des Landesausschußes bereit, seinen Einfluß im Landesausschuße dahin geltend zu machen, daß für die Besetzung der durch den Uebertritt des Herrn Dr. Johann Loštak freigewordenen Stelle eines ständigen rechtskundigen Direktors der Landesbank des Königreiches Böhmen ein allgemein zugänglicher Konkurs ausgeschrieben werde, um eventuell die Besetzung dieser Stelle durch einen in jeder Richtung qualifizierten Bewerber deutscher Nationalität zu ermöglichen?
Prag, am 22. Mai 1905.
Dr. Maly und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran odpovědi na tento dotaz se zemským výborem.
Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschuße ins Einvernehmen setzen.
Der Herr Abgeordnete Dr. Maly hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Pan poslanec Dr. Maly podal mi dotaz na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Interpellation der Abgeordneten Dr. Maly und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn k. k. Statthalter von Böhmen.
In den Novemberexzessen von 1897 hat bekanntlich der Pöbel die deutschen Teile der Inschriften auf den Läden zum Gegenstande seiner Angriffe gemacht. Unter den Angriffsobjekten befanden sich auch die k. k. Tabaktrafiken.
Nachdem damals ein Teil der k. k. Tabak trafiken in Prag teils dem Zwange des Pöbels gehorchend, teils die Gelegenheit willig benutzend, die deutfckje Ausschrift beseitigt haben, hat die k. k. Finanz-Landes-Direktion