Ist die k. k. Regierung über die gefährliche, die Einheit der Armee und des Staates berührende Tragweite des Erlasses des k. u. k. Reichskriegsministeriums vom 27. August 1904 informiert und in welcher Weise gedenkt sie, gegen die planmäßig vor dem Drängen der Ungarn zurückweichende, die Großmachtstellung des Reiches gefährdende Tätigkeit der Kriegsverwaltung Stellung zu nehmen?

Dr.. Zdenko Schürfer und Genossen

Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Dr. Hackel und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage des Abg. Dr. Hackel und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter:

Die diesjährige Dürre hat nicht bloß der Landwirtschaft immense Verluste zugefügt. Sondern es wurde von ihr auch die Arbeiterschaft in hohem Maße betroffen.

Insbesondere beklagen die an den Elbeumschlagplätzen beschäftigten Arbeiter den Ausfall ihres gesamten Jahresarbeitsverdienstes. Durch die Tagesblätter ist es wohl genügend bekannt geworden, daß zufolge der Einstellung der Elbeschiffahrt über 4000 Arbeiter brotlos geworden sind, die nunmehr während des Winters einer Not entgegen sehen, tute sie Schlimmer wohl noch nie in einer arbeiterreichen Gegend herrschte.

Als Folgeerscheinung dieser unter den Arbeitern herrschenden Not ist aber auch ein Notstand jener kleinen Kauflente und Gewerbetreibenden zu erwarten, bei welchen die Arbeiter ihre Bedürfnisartikel einzukaufen pflegen.

Mit Rücksicht auf die vorskizzierten Verhältnisse gestatten sich die Unterfertigten die ergebene Anfrage:

Ist Euerer Exzellenz der vorgeschilderte Notstand der braven Arbeiterschaft zumal im Aussiger Bezirke bekannt, und was gedenkt die Regierung zur Linderung derselben vorzunehmen ?

Dr. Hackel und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl.

Ronz a soudr. podali mi dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Sněmovní sekretář Ur. Haasz (čte). Dotaz posl. Ronze a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v záležitosti obligátní němčiny na 4 třídách měšť. škol.

Vaše Excellence' Obec Karlínská zařídila na základě usnesení místní školní rady ze dne 14. listopadu 1903 jednoroční kurs při měšťanské škole chlapecké.

Vynesením c. k. zemské školní rady ze dne 25. května 1904, čís. 20. 772 ve příčině zřizování jednoročních kursů (tak zv. IV. tříd) při školách měšťanských se mimo jiné ustanovuje, že »jest pojmouti do podmínek, týkajících se přijetí do takového kursu učebného, vždy také požadavek průkazu, že žák s výsledkem navštěvoval vyučování tomu jazyku, kterému vedle jazyka vyučovacího na učebném kurse má býti vyučováno ve třech třídách školy měšťanské, anebo že vykonal příslušnou zkoušku přijímací z jazyka toho«.

Při českých školách měšťanských bude jazykem tím téměř vždy jazyk německý, a zbavuje tedy zmíněné vynesení c. k. zemské školní rady možnosti přijetí do kursu takového všecko žactvo, jehož rodičové užili zákonem zaručené volnosti a nedali své děti učiti na škole měšťanské jazyku německému, který je tam předmětem nepovinným.

Mimo to plyne z výnosu zmíněného i to, že má býti na jednoročních učebných kursech spojených se školami měšťanskými druhý jazyk zemský, po případě jazyk francouzský předmětem pro všechno žactvo závazným.

Vzhledem k tomu oznamuje c. k. zemská školní rada vynesením ze dne 7. května 1904, čís. 16226 v posledním odstavci, že bude při schvalování učebných osnov pro učebné kursy při školách měšťanských přihlížeti k ustanovením ve výnose tom předeslaným, mezi nimiž je výslovně také požadavek, aby se na kursech těchto učilo jazyku německému jako předmětu závaznému.

Avšak zavádění druhého jazyka zemského jako předmětu závazného do škol měšťanských, s nimiž jednoroční učebné kursy jako veřejná učeliště se mají organicky spojovati, odporuje platným zákonům a to: článku 19. základního zákona stát-

ního ze dne 21. prosince 1867, č. 142 ř. z. a § 3. zákona zemsk. ze dne 18. ledna 1866, č. 1. z. z. Ježto však také řečenými ustanoveními o závazném vyučování jazyku německému zajisté chvályhodná péče a snaha po žádoucím povznesení školy měšťanské se podlamuje a maří, zřizování učebných kursů se omezuje a z jich návštěvy nemalá část žactva vylučuje, činí podepsaní k Vaší Excellenci následovní dotaz:

1.    Jak srovnati se dají ona vynesení c. k. zemské školní rady s platnými zákony státními a zemskými z předu uvedenými?

2.    Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby jednak zákonům platným byl zjednán průchod a aby tedy tato vynesení byla odvolána.

Ronz a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Josef Anýž a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Exc. p. místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Josefa Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v příčine zlořádu na některých školách v místech národnostně smíšených.

Vaše Excellence !

Již několikráte byli poslancové čeští nuceni stěžovati si na sněmu království Českého v debatách i interpellacích na Vaši Excellenci vznášených, do politování hodných zjevů, jakých jevištěm bývají české školy ať soukromé ať veřejné v těch obcích, jichž správa je v rukou příslušníků národnosti německé.

Těchto stížností vysoká vláda a orgány státní nedbají a také se nikterak nepřičiňují, aby jim bylo zabráněno. Naopak poslední dobou množí se důkazy, že ponechává se v této příčině úplně volné pole národnostnímu záští na velkou újmu školství a na škodu samé autority úřadů školních.

Tak opětně objevily se mimo křiklavého porušování zákonů na škole Teplické, o němž zvláštní dotaz podáváme, ještě nezákonnosti a násilnosti při zápise do české školy v Podmoklech, v Postoloprtech, v Liberci a v Hostomicích.

V Podmoklech již od několika roků

je tamní česká soukromá škola Ústřední Matice Školské předmětem stálých útoků některých příslušníků obyvatelstva německého, kteří slovem tištěným i mluveným i činem nepřestávají porušovati národnostní mír. Dílem děje se tak, že se působí na správu c. k. státní dráhy, aby dělníci v dílnách těchto zaměstnaní, pokud jsou národnosti české, byli z národnostních důvodů překládáni a nahrazováni dělnictvem německým. Mimo to překládáni jsou průvodčí vlaků, v Podmoklech bydlící, i strojvůdcové ba i vyšší úředníci a na místo nich jsou dosazováni zřízenci národnosti německé. Ačkoliv, jak se praví, překládání toto děje se z důvodů služebních, přece je nápadno, že týká se jen těch, kdož posílají dítky své do české školy.

Jiný nebezpečný a zcela protizákonný boj proti českým rodičům posílajícím dítky do české školy Ústřední Matice Školské jest ten, že k nařízení místní školní rady veškeří rodičové musejí ohlásiti dítky své před zápisem obecnímu úřadu, který nejenom zjišťuje, zda-li jsou dítky školou povinné, nýbrž také do které školy hodlají rodiče dáti dítky své zapsati. Seznam rodičů českých, jež dítky dali zapsati do české školy, pak bývá uveřejněn v časopisech české škole nepřátelských. Toto se také stalo v časopise »Nordböhmische Volkszeitung« ze dne 14. září 1904, kde se konstatuje, že do české školy je zapsáno 113 dítek a kde se německé obyvatelstvo vyzývá k činům české národnosti nepřátelským. Zejména se nabádá státní dráha k činům nepřátelským české škole i praví se do slova: »němečtí poplatníci, aby vydržovali vlastní českou školu pro nádražní Vencle (Bahn-Wenz])«. Štváčský článek tento končí seznamem, jehož uveřejnění takto se motivuje: »aby veřejnost učinila si zevrubný obraz, které méně cenné elementy pracují o počeštění Podmokel, uvádíme nájemníky, kteří posílají dítky do české školy, pokud nám bylo možno o nich se dověděti, podle jmen«. Na to následuje seznam rodičů i počet dětí ze školní obce Podmokelské, jež do školy Ústřední Matice Školské chodí. Již v dřívějších letech býval podobný seznam na začátku školního roku uveřejňován. Stížnosti proti tomu, kdo seznamy tyto uveřejňuje, zůstaly vždycky bez vyřízení, resp. bylo vyřízením prohlášeno, že pachatel nemohl býti zjištěn.

Podobně v Postoloprtech, kde rovněž je česká škola soukromá vydržována Ústřední Maticí Školskou, byly uspořádány pravé štvanice na dítky tuto soukromou školu navštěvující. Tam letošního roku prováděn byl soupis dětí školou povinných tím způsobem, že strážníci roznesli soupisné listy po domech, aby je rodiče sami vyplnili. Dříve býval soupis přímo na radnici, kam se musili rodiče přímo dostavovati.

Na to rozšířena pověst, že německá škola má o 40 dětí méně než loni, že do české školy přeběhlo 60 dítek, a že na krátko bude v Postoloprtech česká veřejná škola. Na to strážníci počali agitovati, aby rodiče dávali dítky do německé školy, což se jim také z části podařilo. Někteří úřadníci Jeho Jasnosti knížete Schwarzenberga rozhlašovali, že kníže poslal list, že všichni, kdož do české školy dítky posílají, budou propuštěni. V časopise »Saazer Anzeiger« bylo proti české škole a českým rodičům způsobem nejsurovějším psáno.

Je sice pravda, že k vyšetření těchto zlořádů se dostavil pan okresní hejtman žatecký na stížnosti Vaší Excellenci podané, a že po této interpellaci poněkud projevy nepřátelské vůči českým rodičům utichly, avšak je neméně pravda, že by takové interpellace byly zbytečnými, kdyby soustavně bylo dbáno od dozorčích orgánů státních, aby projevy národnostních záští byly znemožněny a aby klidný průběh vyučování školního nebyl rušení, zejména, aby úřadové dbaly toho, aby dítky ve veřejných školách byly vyučovány ve svém jazyku mateřském.

Podobně v Hostomicích okresu Duchcovského jsme zjistili, že obec Hostomická místo, aby rozeslala soupisné listy, nařídila všem rodičům po strážnicích, aby přišli s vysvědčeními svých dítek do kanceláře obecní a tam podpisem svým potvrdili, do které školy dají dítky své zapsati. Při té příležitosti obecní tajemník a obecní starosta Fiedler činili na rodiče nátlak, že nedají-li zapsati dítky své do školy německé, budou propuštění z práce. Vysvědčení školní, která rodiče sebou přinesli, byla ponechána na obecním úřadě s podmínkou, aby si rodiče pro listiny tylo přišli druhý den. Někteří rodiče jsouce druhý den zaměstnáni poslali pro vysvědčení své dítky, a těch obecní ta-

jemník se tázal, kam budou choditi do školy. Prohlásily-li, že do české školy veřejné, řekl jim, že musí choditi do německé školy.

Tak stalo se chudé vdově Marii Loužalové, která živí se donáškou uhlí a která, když se domáhala vrácení vysvědčení u řídícího učitele německé školy v Hostomicích, odkázal ji opětně na příští den. Podobně obchodník Grünfeld hrozil Josefu Kučerovi, krejčímu, nedá-li své děti zapsati do německé školy, že mu vezme práci. Dílovedoucí skelných hutí firmy Max Mülick hrozil výpovědí z práce všem českým dělníkům, kteří budou posílati dítky do české školy. Dva z nich toho vyzvání neuposlechli a byli skutečně vypovězeni.

Starosta obce Hostomické Fiedler objížděl podle výpovědi mnohých rodičů na kole mnohé zaměstnavatele českých rodičů, aby působili, aby české dítky byly dávány do školy německé.

K tomu dokládáno, že zápis dítek na českou školu konal se 13., 14., a 15. září, kdežto na německou školu byl položen na den 14., 15. a 16. září. I jest v této okolnosti spatřovati akt nepřátelství k české škole, aby byla zjednána možnost působiti na rodiče, by ještě poslední den dali zapsati dítky do školy německé.

Konečně upozorňujeme Vaší Excellenci, že místnosti české veřejné školy v Hostomicích jsou naprosto nedostatečný, musí býti zavedeno vyučování polodenní, a ačkoliv místnosti příhodné po ruce by byly a jenom z národnostního záští a nepřátelství k české škole zástupcové obce Hostomice, zejména pan předseda místní školní rady, české i německé, obecní starosta Fiedler, nejen se o místnosti nestará, nýbrž přímo i opatření místností účelných na příkoř se staví.

V Jablonci n. Nisou, kde také je soukromá škola česká, byly jak veřejným tiskem tak i jiným způsobem rovněž činěny rodičům českým překážky při zápisu do české školy a to s úspěchem.

Konečně upozorňujeme na nezákonnosti, jež se daly na české veřejné škole v Liberci, kde se koná zápis do české veřejné školy dva dny před početím školního roku, z nařízení okresní školní rady, dne 14. a 15. září, kdežto zápis na školu německou

koná se dne 13., 14. a 15. září. Mimo to nebývá zápis českým rodičům náležitým způsobem ohlašován. Letošního roku pak se stalo, že byl ohlášen zápis podle doby škol německých a libovolně stanovená podmínka okresní školní rady, že totiž zápis bude jen 14. a 15. září, označena nebyla. Vyhláška o tom, že zápis bude konán, byla přibita jen na vnitřní stranu dveří české budovy školní, avšak dveře tyto zůstaly zamčeny, takže při zamčených dveřích nikdo si nemohl vyhlášku tuto přečísti.

Ukrývání vyhlášky před zraky rodičů, jakož i nařízení zápisu na české škole jiným způsobem nežli na škole německé, nelze nikterak odůvodniti ani školskou praxí.

I táží se tudíž podepsaní:

1.   Jsou Vaší Excellenci případy tuto vylíčené známy?

2.   Hodlá se Vaše Excellence přičiniti o to, aby zápis do českých i německých škol dál se bez jakéhokoli rušení z důvodů národnostních a hodlá poskytnouti Vaše Excellence prostřednictvím státních orgánů českým rodičům dostatečné ochrany, aby dítky své dali vzdělávati jazykem svým mateřským bez obavy o svou existenci a požívání svých občanských a soukromých práv ?

3.   Jest ochotna Vaše Excellence případy tyto vylíčené dáti vyšetřiti, a výsledek vyšetřování tohoto sněmu království Českého oznámiti ?

V Praze, dne 6. října 1904.

Josef Anýž a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Ladislav Dvořák a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Exc. panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra. Lad. Dvořáka a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého o přeložení úředníků a dělníků státních drah v Podmoklech.

Vaše Excellence! V poslední době dala se státní správa železniční přesazovati z Podmokel zřízence a úředníky dráhy pod záminkou, že žádá toho zájem služby; z okolností, jež předcházely tomuto přesazení z moci úřední a jež je provázely,

plyne nepochybně, že jednalo se o akt nepřátelský vůči české menšině v Podmoklech. oproti české matičně škole.

Tato po 9 roků již v Podmoklech prospívá stálý vzrůst žactva vykazujíc (letos 143 zapsaných žáků), tak že letos podána byla žádost, aby stala se veřejnou; shora uvedeným přesazením rodičů dítek školou povinných mělo býti nepochybně zveřejnění školy této znemožněno.

Z kotláren státních drah přeložena byla do Loun řada kotlářů a do Rakovníka byli přeloženi čeští průvodčí vlaků.

Bylo patrno, že zejména přeložení kotlářů nevyžadoval zájem služby, neboť ještě loni byly dílny dráhy značným nákladem rozšířeny a mnoho budov přestavěno, takže správa státní nepomýšlela a nepomýšlí na zrušení dílen; v úřednictvu a dělnictvu státních drah ustálilo se přesvědčení, že až dostatek českých zřízenců a úředníků bude z dílen přeložením odstraněn, bude práce v dílnách zase obnovena.

Přesazování dělníků nestačilo však podmokelským Němcům, německé tamní časopisy žádaly opětně, aby přesazen byl předem pan Josef Richter, inspektor tamních státních dílen, který jest sice rodem Čech, ale spolkového a národního života českého v Podmoklech se nesúčastnil a k oběma národnostem si vedl nestranně.

Ministerstvo železnic vyhovělo nátlaku německému a přesadilo pana Richtra do Plzně.

Ježto jest obava, že v tomto postupu proti českým úředníkům a dělníkům bude dále podobně nepřátelsky postupováno, dovolujeme si tázati se Vaší Excellence:

Hodlá Vaše Excellence k tomu působiti, aby překládání českého úřednictva a dělnictva státních drah z Podmokel přestalo a pokud by přece objevilo se nutným, aby jen přísný zájem služby při něm rozhodoval ?

V Praze, dne 6. října 1904.

Dr. Lad. Dvořák a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Ladislav Dvořák mně odevzdal další dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Dra Ladislava Dvořáka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého o jmenování soudních úředníků.

Vaše Excellence' Druhého května tohoto roku byla část uprázdněných míst adjunktů v Čechách obsazena povýšením 28 auskultantů za adjunkty; z toho bylo Jeho Excellenci panem ministerským předsedou jako správcem ministerstva spravedlnosti jmenováno adjunkty 18 Němců a 10 Čechů.

Aby mohli bytí jmenovaní němečtí auskultanti, byla praeterována celá řada pět až šest roků sloužících českých žadatelů, kteří v každém směru byli úplně kvalifikováni.

Naproti tomu byli jmenovaní adjunkty němečtí auskultanti, sloužící přibližně asi čtyři roky, takže přeskočili ze jmenovaných německých adjunktů Dr. Duk 42, Anton Sollanek 52, Edmund Lessig 57, Dr. Schuldes 58, Fr. Pompe 75, Jindřich Hollub 85, Dr. Aschenbrenner 96 a Karel Blobner 109 svých předchůdců dle státu úředního.

Že žadatelé čeští z důvodů jiných než účelností úřední služby byli praeterováni, ukazuje okolnost, že nebyli povýšeni čeští auskultanti, kteří byli na tato místa v tak zvaném uzavřeném území ministerstvu navrženi samým německým senátem vrchního zemského soudu království Českého, takže i co se týče znalosti jazyka německého byli čeští kompetenti nepopiratelně plnou měrou kvalifikováni

Toto bezpráví vyvolalo jitřivý dojem v české veřejnosti, zvláště v řadách úřednictva, a to tím spíše, že motivy tohoto praeterování českých úředníků byly patrně politicky jednostranné úvahy Jeho Excellence pana správce ministerstva spravedlnosti, přiblížiti se k theoru německé o uzavřeném německém území v Čechách.

Také při jmenování soudních tajemníků v srpnu tohoto roku praeterováni byli způsobilí kompetenti české národnosti.

Dovolujeme si k Vaší Excellenci jako zástupci c. k. vlády učiniti tento dotaz:

»Jak hodlá c. k. vláda vysvětliti toto

praeterování úplně způsobilých českých žadatelů ?«

V Praze, dne 6. října 1904.

Dr. Lad. Dvořák a soudruzi

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Blahovec a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudruhů v příčine křestního aktu na farním úřadu v Novosedlicích u Teplic

Vaše Excellence ! Letos v únoru žádal pan Antonín Toman farní úřad v Novosedlicích u Teplic, aby křestní akt jeho dítka byl zapsán do křestní matriky česky, a aby mu též křestní list tohoto dítka česky byl vydán.

Ačkoliv osada v Novosedlicích jest v Čechách, kde každý jest oprávněn žádati zapsání aktu křestního ve svém mateřském jazyku buď českém nebo německém, a ačkoli na všech českých farních úřadech v Čechách na žádost strany se křestní akty do matriky zapisuji dle církevních i státních norem buď česky nebo německy, tož přece farní úřad v Novosedlicích odepřel jak zapsání křestního aktu tak vydání křestního listu v jazyku českém.

Křestní matriky jsou nejen knihami církevními nýbrž i veřejnými knihami, nad nimiž vrchní dozor v zemi patří dotyčné zemsko vládě.

Poněvadž podepsaní poslanci spatřují v uvedeném jednaní farního úřadu v Novosedlicích jenž v příčině vedeni matrik tež zemské vládě jest podřízen porušení práva a zároveň nebezpečenství, že nebude-li v uvedeném případě zjednán průchod právu, tež na ostatních českých farách se budou soustavně odpírati příslušníkům německé národnosti zápisy do matrik v jazyku německém, čímž nová brána ku národnostním bojům bude u nás otevřena, kladou na Vaši Excellenci uctivý dotaz, jaké kroky hodlá podniknouti aby průchod právu byl zjednán.

František Blahovec a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský Pan posl. Blahovec mně odevzdal ještě další dotaz

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz Františka Blahovce a soudruhů v příčině školného zápisu v obcích školních co do jazyka smíšených.

Vaše Excellence! Přední povinností každého státu, zejména ale státu mnohojazyčného, jakým jest Rakousko, záleží-limu na svém trvání a jisté budoucnosti, a chce-li, aby byl uvnitř silným, na venek váženým, jest, aby národní cit byl pěstěn, platné zákony aby se přesně a nestranně vykládaly a prováděly, tak aby všem příslušníkům jeho dostalo se vždy a všude stejné ochrany, stejného práva a spravedlnosti, a aby o duševní a hmotné blaho, o sesílení pravého vlastenectví a lásky k vlasti a národu bylo jak náleží pečováno, neboť pěstění národního právního citu nejen v theorii, nýbrž hlavně v praksi jest zároveň pěstěním síly a moci českého státu. Proto jest zapotřebí, což jest samozřejmo, aby učitelé ve školách obecních k dítkám školním promlouvali vlastní jejich řečí mateřskou. Avšak jak jest ze zpráv mnohých a mnohých obcí všeobecně známo, bylo i při letošním školním zápisu v národnostně smíšených krajích a obcích viděti násilné, nelidské vhánění českých dítek do německých škol proti veškerým zásadám paedagogickým z motivů jen čistě poněmčujících. Co se v tomto ohledu na přemnohých místech před školním zápisem podniká, přesahuje všechen pomysl a dává podnět k oprávněným pochybnostem, že nežijeme už snad ani ve státě právním, ježto se podobné nelidskosti a protizákonné nátlaky vůči českým rodičům páchané beztrestně dějí. Všickni osvícení paedagogové bez rozdílu národnosti jsou v tom za jedno, že žádné dítě nemá přijato býti do školy, jejíhož vyučovacího jazyka není mocno, a v podobném rozumu byl již před mnohými lety podán v slav. sněmu království českého návrh zákona, po jehož provedení bohužel dodnes marně bylo voláno.

Podepsaní nejsou proti německým školám pro německé dítky, ale rozhodně a důrazně musí protestovati proti takovému nehumannímu, nelidskému a nekřesťanskému vhánění českých dítek do škol německých a postaviti požadavek za takové upravení zákona školního, které by uskutečnilo paedagogickou zásadu, že dítě neznalé jazyka vyučovacího vůbec nesmí býti do školy toho jazyka přijímáno.

Již sama zemská školní rada ze dne 8. srpna 1881 č. 19014 viděla se pohnuta k tomu ohledně přijímání dětí školou povinných do veřejných škol obecných ve školních obcích co do jazyka smíšených vydati vynesení, aby při zápisu školním přijeti dětí školou povinných do veřejných škol obecních závislým se učinilo na jejich jazyku mateřském nebo národnosti, kteréžto vynesení bohužel se nezachovává tak, jak předpisuje sama lidskost, právo a spravedlnost.

Vzhledem k tomu podepsaní obrací se k Vaší Excellenci jakožto předsedovi zemské školní rady s tímto uctivým dotazem:

Jsou Vaší Excellenci známy případy nehumanního a nelidského nátlaku na české rodiče při zápisu do škol v obcích jazykově smíšených a jest Vaše Excellence ochotna učiniti takové opatření, aby vynesení zemské školní rady ze dne 8. srpna 1881 č. 19014 přísně zachováváno bylo, a aby proti humanitě, právu a zásadám rovnoprávnosti směřující nezákonnitosti takové v budoucnosti opakovány býti nemohly?

Frant. Blahovec a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský. Pan posl. Anýž a soudruzi mi podali dotaz.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Anýže a soudruhů na jeho Excellenci pana místodržitele království Českého jakožto presidenta c. k. zemské školní rady pro království České ve příčině pronásledování českých rodičů v Teplicích a nešetření předpisů zákonných od c. k. školních úřadů.

Vaše Exellence!

Roku 1897 byla po dlouhých průtazích zřízena konečně po rozhodnutí c. k. správního soudu v městě Teplicích-Šenavě obecná jednotřídní škola veřejná s vyučovacím jazykem českým, do niž přihlásilo se hned 345 žáků, takže zákonný počet žáků, jenž do jedné učebny směstnán býti může, totiž 80, byl více než čtyřikrát překročen. Následkem toho bylo učiněno opatření prozatímné, jelikož místnosti byly po ruce, aby při této jedné třídě byly otevřeny tři, později čtyři pobočky. Tento stav trvá až do dnešního dne, ačkoliv počet žáků do této

školy zapsaných pohybuje se stále ve výši

kolem 300.

Tak chodilo do této školy roku

1898/99....	261 žáků
1899/900....	274 »
1900/901....	307 »
1901/902....	342 »
1902/903....	372 »
1903/904....	318 »

vesměs ze školní obce Teplicko-Šenavské. Ačkoliv podle zákona býti má škola, jestliže bylo potřebí po 3 roky při ní vydržovati třídy pobočné, rozšířena o příslušný počet tříd postupních, a ačkoliv v Teplicích od otevření české veřejné školy roku 1898 plyne již na 8. rok, přece doposud škola tato není organisována jakožto škola pětitřídní, jak by podle zákona již dávno organisována býti měla.

Vinu toho spatřují podepsaní v tom, že c. k. okresní školní rada v Teplicích staví se zcela nepřátelsky proti této škole a o její rozvoj starati se nechce, nedbajíc takto ustanovení zákona, jehož strážkyní v první řadě býti má.

Avšak také c. k. zemská školní rada pro království České v této příčině nese vinu, jelikož, ačkoliv poměry školy Teplické jsou jí dobře známy, na plnění zákona nenaléhá. Za této naprosté netečnosti orgánů školních je pochopitelno, že nepřátelé české školy směle vydali před zápisem na začátku školního roku 1903-4 štváčský leták, jehož doslovný opis tuto připojujeme, aby Vaše Excellence posouditi mohla, kam až vede nešetření zákona v království Českém, jde-li o českou školu.

Tvrdí se v tomto letáku, že přese všecky protesty obecního zastupitelstva oktroyována byla městu Teplicům česká škola, na níž prý náklady na základě jednostranného a libovolného výkladu školních zákonů obec musí nésti. Štvaním českých fanatiků a agitátorů, jimž na špici prý jsou četní státní úředníci, návštěva české veřejné školy stále vzrůstá, zvláště když prý není náležitě od školních úřadů kontrolována. Ze samé obce Řetenic s Teplicí sousedící chodí, jak v letáku praví, 63 školních dětí do české školy v Teplicích. Usilování Teplické obce, aby vyškolením Řetenické obce návštěva české veřejné školy v Teplicích byla snížena, prý se nezdařilo.

Výslovně se v tomto letáku praví: »Zdejší česká škola trvá doposud jako jednotřídní veřejná škola národní. Dnes chodí do ní 372 dětí. Poněvadž podle zákona nemůže býti více než 80 dítek přijato, musela by se tato škola přeměniti ve školu pětitřídní.

Pro pětitřídní školu musela by ober, která je povinna nésti náklady na školu, zříditi vlastní budovu anebo ji najati.

Značné, od té doby vzrostlé náklady, musily by se zaplatiti od poplatníků ve způsobě obecních přirážek. Pomoc od toho je tím možná, jestliže čeští dělníci a pomocníci německými budou nahraženi.

To jest tím snáze možná, že hospodářské poměry přivedly k nezaměstnanosti množství německých dělníků. Vyzýváme tudíž, abyste své české zřízence, jmenovitě však ty, kteří posílají své dítky do české školy, ihned vypověděli a německými nahradili.

Také české nájemníky u Vás bydlící, kteří dítky do české školy posílají, byste hned vypověděli. K tomu dokládáme, že máme v rukou zevrubný seznam rodičů, jichž dítky do české školy chodí, a že kdyby naše vyzvání zůstalo bez účinku, byli bychom přinuceni uveřejniti jména dělníků a zaměstnavatelů těchto osob a poukázati na to, komu naší spoluobčané, bude-li potřebí zdejší českou školu otevříti, mají co děkovati na výlohy s tím spojené a za počešťování Teplic « Podepsán je výkonný výbor německý.

Tento leták byl předmětem kritiky nejenom tisku českého, nýbrž také německého. V časopise »Freiheit« v Teplici-Šenavě a to v čísle ze dne 17. září 1904 nazývá se tento způsob boje proti české škole »národním vyděračstvím«. Jelikož časopis tento německým jazykem psaný a od příslušníků německé národnosti redigovaný, jak Vaší Excellenci známo jest, nemůže býti viněn z nějaké národní předpojatosti a není příčiny pochybovati o správnostech jeho udajů, poukazujeme na výtky v něm obsažené a dokládáme, že podle zprávy tohoto listu císařský rada Lang obcházel u majitelů domů a živnostníků a připravoval půdu, aby zmíněný leták neminul se cíle. Právem nazývá list tento počínání původců tohoto