dráhy z Prahy po Vltavě do Mělníka a po Labi z Mělníka do Ústí nad Labem a schválivši výnosem c. k. ministerstva vnitra ze dne 29. prosince 1895 č. 30. 630 definitivně generální projekt kanalizace jmenovaných řek, uvolila se c. k. vláda provésti podnik ten, když převezme země třetinu rozpočtového nákladu na účet zemského fondu, k čemuž sněm království Českého usnesením ze dne 8. února 1896 přistoupil, načež c. k. ministerstvo vnitra na základě dotyčného usnesení říšské rady výnosem ze dne 5. července 1896 č. 15. 978, provedení uplavnění řeky z Prahy do Ústí n. Lab. definitivně schválilo a převzetí zbývajících dvou třetin nákladu na účel státního fondu vyslovilo, čímž podnik finančně zajištěn byl.

Aby brzké uskutečnění této záležitosti co možná bylo podporováno, rozhodla se c. k. vláda v dorozumění se zemským výborem král. Českého ustanoviti k účelu provedení sesplavnění řeky zvláštní komisi a na tuto přenésti samostatné rozhodování o všech vyskytnuvších se otázkách, pro kterou komisi - do níž byli povoláni jak zástupci země tak i státu - byly na základě výnosu c. k. ministerstva vnitra ze dne 25. září 1896 č. 30. 374 uveřejněny v zemském zákonníku pro království České z r. 1896 č. 77 zvláštní stanovy.

Komise pro kanalizování Vltavy a Labe byvši předsednictvím svým horlivě podporována, ujala se s nevšední horlivostí úkolu svého, započavši v měsíci červenci 1897 při zdymadle Klecanském s pracemi kanalisačními a to vesměs domácími silami technickými, které se postupem prací výborně osvědčily.

Komise sestavovala každoročně dle § 2. stanov program stavební a předložila c. k. ministerstvu vnitra v čas rozpočet, by potřebné obnosy mohly vloženy býti do rozpočtu říšského a zemského. Až do konce r. 1902 byly skutečně na základě prelimináře potřebné sumy komisi poukazovány, r. 1903 byl však preliminář, pečlivě komisí kanalizační vzhledem k nutným potřebám stavebním sestavený a 10. dubna t. r. č. 751 předložený, c. k. ministerstvem vnitra výnosem ze dne 17. září 1903 č. 17. 764 bez podstatných příčin z rozpočteného obnosu 4, 050. 000 k na 1, 875. 000 K, tedy

dvoutřetinový státní příspěvek z 2, 700. 000 K na 1, 250. 000 K snížen a bylo vyplacení

této sumy učiněno závislým na vyplacení příslušného příspěvku země, která bez vlastní viny sněmu dostala se té doby do velké tísně finanční.

Následkem tohoto, vzhledem k nevelkému obnosu naprosto neodůvodněného postupu c. k. vlády, který se ovšem i při jiných položkách českých v rozpočtu státním na r. 1904 jeví, musely práce kanalizační, jež v slibném proudu se nalézaly - značně obmezeny, ano i zastaveny a velká část dělnictva v této trudné době propuštěna býti, obmýšlenou stavbou zdymadel ve Štětí a v Roudnici nemohlo býti započato, stavba zdymadla v Beřkovicích byla na nejnutnější čásť obmezena, což lze tím více litovati, jelikož letošní nízký stav vody byl provádění vodních staveb nadobyčejně příznivý a nemohl tedy komisí kanalizační pro nedostatečně poskytnuté finanční prostředky využitkován býti.

Podobně má se věc se zřízením překladiště a přístavní dráhy v Holešovicích, jejíž provedení bylo taktéž svěřeno komisi pro kanalizování řek Vltavy a Labe.

Podrobný projekt přístavní dráhy byl komisí vypracován, politická pochůzka a vyvlastňovací řízení pro přístavní dráhu Holešovickou bylo ve dnech od 18. do 20. března 1902 vykonáno, stavební povolení bylo c. k. ministerstvem železnic již 27. listopadu

1902  č. 44. 970 vydáno, vyvlastňovací nálezy c. k. místodržitelstvem vydány a 12. října

1903  výkupem pozemků započato a vbrzku ukončeno.

Komisi podařilo se pro přístavní dráhu zakoupiti velmi výhodně potřebné kolejnice. Aby mohly býti zakoupené pozemky zaplaceny a se stavbou přístavní dráhy započato, bez které dosavadní nákladný přístav Holešovický nemá pro plavbu žádné ceny, bylo zapotřebí dohodnouti se o rozvržení nákladu mezi stát a zemi, ku kterému účelu byla na pozvání c k. místodržitelství ze dne 25. dubna 1904 č. 81. 628 konána dne 9. května 1904 anketa, na které se zúčastnili zástupcové ministerstev vnitra a financí potom delegáti c. k. místodržitelství, zemského výboru a kanalizační komise, v níž bylo při vzájemné ochotě zástupců státu a země dosaženo dohodnutí a zpráva o tom c. k. vládě ihned zaslána s důtklivou žádostí, by ujednání toto co

nejdříve schválila a potřebné sumy k výplatě poukázala.

Rychlé vyřízení léto záležitosti jeví se tím naléhavějším, že výkup pozemků byl předsevzat již v říjnu minulého roku a majitelé prodaných pozemků domáhají se provedení kupních smluv a placení 5°|0 úroků z prodlení.

Ač operát pro zadání stavby přístavní dráhy jest schválen a dozorčí orgán pro stavbu jmenován, ač vynesením ze dne 7. března 1904 č. 1460 c. k. ministerstvo železnic pro dopravu na přístavní dráze ustanovilo priv. rak. uherskou společnost státní dráhy, otálí c. k. vláda se schválením dohodnutí zmíněné ankety a poukázáním potřebných prostředků k zaplacení zakoupených pozemků a k stavbě dráhy přístavní, ku které stát dle schváleného usnesení sněmovního ze dne 3. června 1890 čl. I. d) již povinen byl. Škody, státu a zemi z nedostatku zmíněných opatření vzrostlé, jsou velmi značné, zejména trpí tím poměry hospodářské.

Jelikož stavba alpských drah přes obrovské překročení zákonitě povoleného původního nákladu, jakož i stavba nového Terstského přístavu vším úsilím se provádí, ač dotyčné zákony, v poslední dny předešlého zasedání říšské rady podané, ústavně dosud vyřízeny nebyly, nemůže býti pro poukázání žádaných sum c. k. vládou žádných překážek, zejména v době, kdy panuje v království Českém v oboru hospodářském úplná stagnace a tedy stavby jmenované vlastně stavbami z nouze nazvány býti mohou.

Ostatně sluší vzíti v náležitou úvahu, že interkalární úroky z obnosu 19 milionů korun na kanalisaci řek Vltavy a Labe a z obnosu 4 milionů korun na přístav Holešovický dosud vynaložených tím více porostou, čím déle dokončení uplavnění Vltavy a Labe a zřízení přístavní dráhy v VII. části Prahy se zdrží, nehledě ani k ohromným škodám, plavbě a obchodu v království Českém prodloužením stavební lhůty způsobeným.

Z těchto závažných důvodů dovolují sobě podepsaní učiniti k Vaší Excellenci následující dotaz:

Jest Vaše Excellence ochotna, naléhati

vším úsilím u c. k. vlády, aby k řádnému pokračování započatých prací kanalisačních na Vltavě a Labi, jakož ku zaplacení zakoupených pozemků a ku stavbě přístavní dráhy Holešovické potřebné, komisí pro kanalisování Vltavy a Labe rozpočtené, nezbytně nutné obnosy co nejrychleji k výplatě poukázala ?

V Praze, dne 6. října 1904.

Kaftan a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Byl mi

odevzdán dále dotaz pana poslance Kaftana k Jeho Exc. panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz inž. Kaftana a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli pro království České v příčině uplavnění Vltavy uvnitř Prahy a Středního Labe od Mělníka do Hradce Králové a Jaroměře.

Čl. 6. zákona ze dne 11. června 1901 ř. z. č. 66 bylo ustanoveno, že stavbou voddních drah, v čl. 1. téhož zákona uvedených, vůči kterým zastupitelstva dotyčných zemí učiní ve smyslu čl. 1. souhlasné snesení, nejdéle v roce 1904 započato býti má.

Potřebné práce přípravné mají v čas tak provedeny býti, aby tato lhůta mohla býti dodržována a stavba nejdéle v době 20 let ukončena.

Pokud se týče uplavnění Vltavy uvnitř Prahy byla již snesením c. k. ministerstva vnitra ze dne 7. prosince 1900 č. 41. 220 kompetence komise kanalisační na splavnění Vltavy v Praze a vystrojení přístavu Holešovického rozšířena a jí vypracování dotyčných projektů svěřeno.

Komise vyhověla tomuto úkolu, vypracovala příslušný uplavňovací projekt, jenž byl v sezení komise dne 21. října 1901 v zásadě schválen a k provedení doporučen.

Vynesením ze dne 22 května 1903 č. 586 řiditelství vodních dráh vyslovilo c. k. ministerstvo obchodu ochotu, vznésti provedení uplavnění Vltavy v obvodu Prahy na komisi kanalisační, jež ve svém sezení dne 30. června 1903 práci tuto za podmínek v citovaném vynesení c. k. ministerstva obchodu ze dne 28. srpna 1903. převzala. Č. 1193 byl předložený projekt kanalisační definitivně schválen.

Zbývá ve smyslu II. odstavce čl. 6. svrchu uvedeného zákona k dokončení prací přípravných toliko odbývání pochozí komise a vodoprávní řízení a zahájení jednání v příčině vyvlastnění oněch pražských mlýnů, jež odstraněny býti musí a jejichžto majitelé dlouholetým otálením výkupu velmi citelně na své živnosti poškozeni byli.

V podobném stadiu nalézá se záležitost kanalisování Středního Labe. Pro tuto byla brzo po vydání citovaného zákona zřízena zvláštní expositura v Praze, která předepsané plány a výpočty pro část od Mělníka až po ústí Jizery do Středního Labe vypracovala, tak že i zde zbývá k dokončení přípravných prací toliko vypsání pochozí komise a vodoprávního řízení, eventuelně upravení projektu dle výsledku komisionálního řízení a zahájení výkupu potřebných pozemků a objektů.

Přes žádost dotyčných činitelů otálí c. k. vláda s těmito nezbytnými přípravními pracemi, ač ve valné schůzi poradního sboru pro vodní dráhy dne 9. února 1904 předseda, Jeho Excellence pan ministr obchodu, k naléhání členů pp. Kaftana, dra. Fořta, Maštálky a dra. Russa přislíbil, co nejdříve zmíněné pochozí komise naříditi.

Neboť nemůže býti pochybnosti o tom, že komise ty skutečně náleží k přípravným pracím ve smyslu II. odst. čl. 6. citovaného zákona, vždyť c k. ministerstvo obchodu nařídilo ještě před usnesením dotyčných sněmů Dolnorakouského, Moravského a Haličského o zákonitém příspěvku zemském, provésti zdvihadlo lodní na zkoušku u Přerova nákladem 6 milionů korun a byl k účetu tomu vypsán mezinárodní konkurs na podání projektů.

Sněm království Českého nemohl se pohříchu usnésti hned po vyhlášení zákona o drahách vodních na žádaném příspěvku, poněvadž nebylo popřáno jemu potřebného času, později však učinily známé, politováníhodné politické události sněmovní schválení na sněme království Českého nemožným.

G. k. vládě nastala povinnost, aby se podobně, jak učinila při drahách alpských a při stavbě nového přístavu Terstského, postarala o provedení zmíněných dvou hospodářsky nejvýše důležitých prací, neboť nelze sobě mysleti, že by c k. vláda hle-

dala za politický nezdar odvetu v zkracování a obmezování potřeb nejpoplatnějšího království Českého. Vždyť J. Exc. pan předseda ministerstva ve své poslední řeči dne 8. t. m. ve »Svazu rakouských průmyslníků« výslovně pravil, že c. k. vláda má na zřeteli vždy »zvelebení blahobytu lidového« a že »politické krise nesmí míti za následek katastrofy hospodářské«, což by se skutečně stalo v Čechách, kdyby byla zahájena sice stavba vodních drah v Dolnorakousku, na Moravě a v Haliči, ku kterým království České přispívá v daních velkým obnosem a nikoliv současně dle ducha zákona o drahách vodních také v Čechách, kde té doby, nikoliv však vinou národa Českého, leží hospodářství ladem a nouze lidu hrozí katastrofou.

Proti započetí prací uplavňovacích na Vltavě a obvodu král. města Prahy a na Středním Labi není té doby tím méně příčin, jelikož výbor zemský, aby práce tyto umožnil, se zavázal, poskytnouti s výhradou schválení sněmu království Českého příspěvek zákonem o drahách vodních předepsaný, ku kterému kroku výbor zemský na základě čl. 2 zemského zřízení-jemuž dle odst. III. patentu ze dne 26. února 1861 č. 20 ř. z. přísluší moc státního základního zákona - úplně byl oprávněn.

Z těchto závažných důvodů a vzhledem k tomu, že trvající krisi zemědělské, průmyslové a živnostenské v království Českém lze vydatně neodkladným započetím zákonem schválených prací uplavňovacích čeliti, jejichž provedením zemědělství, průmysl a živnosti se povznesou, poplatní síla země se zvýší, ano i c. k. státním drahám kýženého, dosud postrádaného spojení s vodní dráhou v Praze se dostane, činí podepsaní k Vaší Excellenci dotaz:

Jest Vaše Excellence ochotna naléhati co nejusilovněji na c. k. vládu, aby neprodleně svrchu jmenované práce přípravné na Vltavě, v obvodu Prahy a na Středním Labi od Mělníka do Jaroměře ukončila a s prováděním projektovaných staveb kanalisačních započala.

V Praze, dne 6. října 1904.

Kaftan a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Kasper und Genossen haben mir eine An-

frage an Seine Exc. den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Herren Abg. Kasper, Wolf, Ansorge und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter, betreffend die Errichtung einer tschechischen Bezirkshauptmannschaft in Reupaka und die noch immer nicht erfolgte Errichtung des deutschen Kreisgerichtes in Trautenau.

Die Errichtung einer neuen Vezirkshauptmannschaft im öftlichen Böhmen mit dem Sitze in der tschechischen Stadt Neupafa, eine zum Vorteile der Tschechen und in Erfüllung tschechischen Wunsches erfolgte Maßregel der Regierung, erregt bei den Deutschen Ostböhmens mit vollem Rechte Befremden, ja Erbitterung. Denn Sie Sehen, daß man ihre Wünsche nach einer Umgestaltung der politischen und Gerichtsbezirkseinteilung, insbesondere nach endlicher Errichtung eines deutschen Kreisgerichtes in Trautenau, Jahre, ja Jahrzehnte lang unbeachtet läßt, trotzdem selbst die Regierung unumwunden die Notwendigkeit der Errichtung anerkennt, während man sich beeilt, den Wunsch einer tschechischen Stadt derselben Gegend durch Errichtung einer neuen tschechischen Bezirkshauptmannschaft Sofort zu erfüllen, und dabei weder auf das Gutachten des Landtages wartet, noch auch sich Scheut dem Staatsschätze neue Lasten aufzubürden und über die Wünsche einer beträchtlichen Bevötkerungsminderheit, ohne selbe zu befragen, zur Tagesordnung überzugehen; denn der neuen tschechischen Bezirkshauptmannschaft Neupaka sind die deutschen Ortschaften Großborowitz, Nedarsch, Stupna, Stikau und Widach zugeteilt, welche nun von der tschechischen Bezirkshauptmannschaft Jitschin wieder an einen andern tschechischen Verwaltungsbezirk übergehen. Sind sonst der gewaltsamen Tschechisierung preisgegeben, anstatt nach Recht und Billigkeit dem benachbarten deutschen Arnauer Gerichtsbezirke zugewiesen zu werden. Das bedeutet zweierlei Maß. Die Deutschen in Ostböhmen sind aber nicht gewillt, sich es seitens der Regierung länger gefallen zu lassen, daß die gewiß als berechtigt anerkannten Forderungen der Deutschen aus Rücksicht aus die verwöhnten Tschechen nicht erfüllt werden, die tschechischen Wünsche aber, ohne daß aus die Deutschen die mindeste Rücksicht genommen wurde, Verwirklichung finden.

In Trautenau wurde ein Deutscher Von

dem tschechischen Kreisgerichte Jitschin wegen der unschuldigen Worte: "Servus Březina" zu 4 Wochen Strengen Arrest Verurteilt, während in einem zweiten Falle in Hohenelbe, wo drei Deutsche von fanatischen Tschechen überfallen wurden, wovon ein Deutscher den Wunden Sofort erlegen ist, während die beiden andern schwer verwundet ins Krankenhaus geschafft werden mußten, der tschechische Messerheld vom oben angeführten Gerichte freigesprochen wurde.

Schon längst hat die deutsche Vevölkerung das Vertrauen in die Rechtsprechung des tschechischen Kreisgerichtes in Jitschin verloren.

Die deutsche Bevölkerung Ostböhmens will von deutschen Richtern abgeurteilt werden, sie verlange das deutsche Kreisgericht in Trautenau. Die Gefertigten wiederholen daher die am 2. Oktober 1903 an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter als Vertreter der Regierung gestellten Anfragen:

1.     Wie vermag es die k. k. Regierung zu rechtfertigen, daß die seit Jahrzenten bestehende, wohlbegründete und als gerecht anerkannte Forderung der Deutschen Ostböhmens nach Errichtung eines reindeutschen Kreisgerichtssprengels in Trautenau noch immer nicht erfüllt ist, während durch Errichtung einer neuen Bezirkshauptmannschaft in der tschechischen Stadt Neupaka, der auch die deutschen Gemeinden des Gerichtsbezirkes Neupak zugeteilt werden, ein Wunsch der Tschechen, der weder so wohl begründet, noch seit so langer Zeit vorhanden ist, wie die obengenannte Forderung der Deutschen Erfüllung findet und die Staatsmittel dafür ohne Weiters zur Verfügung gestellt werden ?

2.     Wann gedenkt die k. k. Regierung endlich ihre Pflicht gegenüber der deutschen Bevölkerung Ostböhmens zu erfüllen und die Errichtung des k. k. Kreisgerichtes in Trautenau die Bildung eines ausschließlich deutschen Kreisgerichtssprengels zu verwirklichen ?

Prag, am 6. Oktober 1904.

Josef Kasper und Genossen.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Iro und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage des Abg. Karl Iro und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn k. k. Statthalter von Böhmen Grafen Coudenhove, betreffend die rücksichtslose Steuereintreibung seitens vieler Steuerbehörden in Westböhmen.

Wie Seiner Excellenz, der ja die diesbezüglichen Erhebungen pflegen ließ, bekannt ist, wurde das westliche Böhmen im Vorjahre von fürchterlichen Hagelschlägen heimgesucht, die vielfach fast die ganze Ernte vernichteten.

Diesem vorjährigen Unglücke folgte für die westböhmische Landwirtschaft im heurigen Jahre ein zweites: die Dürre, die, wie die Erhebungen des böhmischen Landeskulturrates ergeben haben, einen Schaden an entgangenen Futtermitteln und Getreide im Werte von 254, 636. 000 Kronen verursachte.

Die Landwirte dieses Gebietsteiles befinden sich infolge dessen in einer andauernden wirtschaftlichen Notlage, Bargeld ist in vielen Bauernhöfen zu einem unbekannten Dinge geworden und daher auch eine Steuerleistung unmöglich.

Trotzdem werden seitens einiger Steuerämter Westböhmens die Steuerrückstände nicht nur bei den Bauern, Sondern auch bei den Kleingewerbetreibenden, die infolge der Notlage des Bauernstandes ebenfalls keinen Verdienst haben - in der rücksichtslosesten Weise einzutreiben versucht.

Exekutionen und Pfändungen finden Tag für Tag statt und bringen diese Steuerbehörden die Bauern und Gewerbetreibenden rein zur Verzweiflung.

Ein altes Sprichwort sagt: "Wo nichts ist, hat der Kaiser selbst sein Recht verloren. "

Das sollten auch die Behörden beherzigen und den armen notleidenden Landwirten zu ihren bisherigen schweren Sorgen nicht noch neue schaffen.

Es erscheint dringend notwendig, daß seitens der obersten Behörden an die unterstehenden Steuerämter in Westböhmen sofort die Strengste Weisung ergeht, es Sei in allen von der heurigen Dürre betroffenen Gebieten mit der Eintreibung der rückständigen Steuern sofort einzuhalten und die Landwirte nicht weiter mit Exekution und Pfändung zu belästigen.

Wenn in Galizien, das eigentlich von unseren Steuergeldern erhalten werden muß, unter ganz normalen Verhältnissen den dortigen Steuerträgern nachweisbar die Steuerleistung auf Jahre hinausgestundet und schließlich zum großen Teile gänzlich nachgesehen wurde so muß eine ähnliche Rücksichtnahme doch um so eher in den Notstandsgebieten Westböhmens platzgreifen.

Diese Begründung vorausgeschickt richten die Gefertigten an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:

1.   Ist Seine Exzellenz geneigt sofort kompetenten Ortes zu veranlassen, daß die k. k. Steuerämter Westböhmens unverzüglich und strengstens beauftragt werden, daß jede Steuereintreibung im landwirtschaftlichen Notstandsgebiete Westböhmens sowohl bei Bauern als auch Kleingewerbetreibenden zu unterbleiben hat?

2.   Ist Se. Exzellenz geneigt, bei der k. k. Regierung in Wien dahin zu wirken, daß den von der heurigen Dürre betroffenen Landwirten WeStböhmens, die Grundsteuerleistung Sowohl für 1904 als auch 1905 zur Gänze nachgesehen werde

Prag, am 6. Oktober 1904.

Karl Iro und Gen.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Iro und Genossen haben mir eine weitere Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter übergeben, welche ich zur Verlesung bringe.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abgeordneten Karl Iro und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn k. k. Statthalter von Böhmen Grafen Coudenhove, betreffend die Personal-Einkommensteuer-Vorschreibungen im Bezirke Marienbad.

In einer der letzten Nummern der Zeitschrift "Der Dorfbote" war nachstehender "Bauernbrief" abgedruckt:

"Als am 16. August d. I. Kaiser Franz Josef in Marienbad weilte, erkundigte sich der Monarch, da auch sämtliche Gemeindevorsteher des Bezirkes beim Eerkle anwesend waren, bei der bäuerlichen Bevölkerung hauptsächlich um den Notstand, den die Dürre verursacht hat.

Es herrschte nur eine Stimme, daß es sehr schlecht sei. Im Herbste ist gar nichts mehr zu ernten, kein Grünfutter fürs Bieh, so daß das geerntete Heu jetzt im Sommer verfüttert werden muß, worüber der Kaiser Sein tiefstes Bedauern aussprach. Unter anderen wandte sich der Monarch auch an den hiefigen Ober-Steuerinspektor mit der Frage: "Nun, wie steht es in Ihrem Bezirke mit der Dürre, ist es recht schlimm?" Und, siehe da, der Herr Ober-Steuerinspektor antwortete: "O nein, Majestät, es ist nicht so schlimm! Voriges Jahr war es bedeutend schlechter!"

Also war nach der Ansicht des Herrn Steuerinspektors das vorige Jahr das schlecht tere. Daher kommt es wahrscheinlich, daß es infolge des schlechten Jahres heuer im Marienbader Bezirke Personal-EinkommensteuerVorschreibungen geradezu regnet. Jeder, der bisher noch verschont geblieben war und nicht ganz am Rande des Ruins steht, wird mit so einer Bescherung bedacht. Sogar Kleinhäusler mit einigen Strich Grund und zwei Kühen werden nicht verschont. So wurde ein Postamtsdiener, dessen Anwesen noch dazu vor acht Jahren abgebrannt ist und der sich daher nicht besonders gut steht, aufgefordert 7 K 20 h Personal-Einkommensteuer zu zahlen, da sein Einkommen über 1200 K betragen "muß".

Solcher Beispiele könnte man mehr erzählen. Wenn das heuer infolge des vorigen Schlechten Jahres so geht, dann muß man gespannt sein, was erst das heurige "bessere", wie der Steuerinspektor meint, für Folgen haben wird. Gewiß auch nicht bessere! Dies Scheint ganz von der Willkür und Laune des genannten Herrn abzuhängen.

Hochachtend Ein Bauer aus dem Marienbader Bezirke. "

Diese Mitteilungen eines ehrlichen Landwirtes des Marienbader Bezirkes veranlassen die Gefertigten zu nachstehender Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter:

1. War Seine Exzellenz an der Seite des Monarchen, als der Ober-Steuerinspektor dem Monarchen gegenüber eine derartige vorher geschilderte Äußerung machte und dadurch den in West-Böhmen herrschenden Notstand und die zu Seiner Linderung eingeleiteten Hilfsaktionen mehr oder weniger als einen bäuerlichen Schwindel bezeichnete?

Ist Seine Exzellenz dieser Äußerung so-

fort entgegengetreten und hat Seine Exzellenz dem Monarchen Sofort die volle Wahrheit über die herrschende Notlage berichtet?

Ist der betreffende Herr Ober-Steuerinspektor wegen seiner boshaften Äußerung zur Verantwortung gezogen worden?

2. Ist Seine Exzellenz geneigt. sofort die notwendigen Schritte zur Einstellung der ungerechten Personal - Einkommensteuer - Vorschreibungen durch den Dber-Steuerinspektor des Marienbader Bezirkes zu machen?

Prag, am 6. Oktober 1904.

Karl Iro und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Čelakovský a soudruzi mně odevzdali interpelaci k Jeho Excelenci panu místodržiteli.

Žádám, aby byla přečtena.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Interpellace prof. dra Čelakovského, dra Dvořáka a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržícímu v král. Českém v příčině nedostatku potřebných místností spůsobilých pro účely c. k. české Karlo-Ferdinandovy university v Praze.

Vaše Excellencí! Obecně známy jsou křiklavé nedostatky umístění jediné české university v Praze. Po léta domáhají se veřejnost, universitní professoři i posluchači v té příčině nápravy. Akademický senát v pamětních spisech zejména r. 1901 ministerstvu podaných vyložil obšírně a náležitě trvající nepříslušnosti, žádaje co nejdůrazněji o brzkou odpomoc. V říjnu 1903 tedy před rokem - p. rektor university Pražské dvorní rada prof. dr. Strouhal s poslanci českými podal na sněmě českém příslušné v tom ohledu návrhy, žádaje, aby vláda byla vyzvána co nejdříve zříditi centrální budovu pro universitu, jež by moderním požadavkům vyhovovala.

Školská komise sněmu přihlížejíc k návrhu tomuto jakož i k resoluci sněmu předložené p. rektorem německé university, dvorním radou prof. drem Rablem v příčine místností německé university radila se 29. října 1903 zevrubným způsobem o neutěšených a nedůstojných poměrách, v kterých zejména česká universita se nalézá a uznala

jednomyslně za nutné odporučiti sněmu, by vyzval c k. vládu, aby vůči jedinému vysokému učení českému, na jehož přispívání mají stát i země společný zájem, konala svou povinnost, definitivním pořízením pro ně dostatečných, zdraví neohrožujících místností, tak aby studentstvo mohlo rovněž dostáti své povinnosti navštěvovati přednášky universitní.

Ve zprávě komise školské dne 4. listopadu 1903 sněmu předložené (č. 1250 sněm) vyloženy byly obšírným a podrobným způsobem stížnosti, jež se v příčině nedostatečného umístění jednotlivých fakult právem pronášejí a ponavrženo bylo vyzvati vládu:

1. Aby co nejdříve dopomohla nedostatkům na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze pořízením zvláštní, moderním požadavkům vyhovující ústřední budovy, jež by obsahovala všechny posluchárny, semináře a podobná zařízení, kteréž nevyžadují zvláštních ústavův aneb pro něž jinde nebudou definitivně vhodné místnosti opatřeny;

2. aby s všemožným urychlením provedla stavbu budov pro ústavy chemický a fyzikální na Slupech, jakož i aby novými potřebnými budovami opatřila ústavy lékařské fakulty, zejména pathologicko-anatomický a hygienický, též kliniku vnitřních nemocí, kliniku gynekologickou a kliniku psychiatrickou a

3 aby pokud nedojde na definitivní umístění zejména fakulty právnické a filosofické, hleděla nedostatkům jich odpomoci prozatímním opatřením vhodnějších a prostrannějších místností nájmem aneb tím způsobem, aby četně navštěvované přednášky byly obsazeny, pokud poměry osobní toho připouštějí, dvěma silami učitelskými. jež by paralelní čtení odbývaly.

Návrhy ty nebyly sice ve sněmě loni projednány, avšak sám ojedinělý a v rozháraných poměrech veřejných potěšitelný skutek, že zástupcové obou národností jednomyslně uznali oprávněnost, slušnost, spravedlivost těchto kulturních požadavků mohl zajisté přiměti c. k. vládu k tomu. aby hleděla aspoň dobrou vůli prokázati, že chce proneseným a úplně oprávněným přáním vyhověti, pokud v době jednoho roku bylo možno. Vždyť vládní zástupce

v školní komisi v tomto smyslu také učinil závazné prohlášení.

Nestalo se ale ničeho aneb aspoň skoro ničeho. Neblahé dlouholeté provizorium, v kterém se universita nalézá, trvá dále. O nějaké snaze dospěti k definitivnímu umístění university není slechu. Počet posluchačstva, který činil 3459 r. 1902, stoupnul r. 1903 na 3550 a letos zajisté na téže výši se udrží. Fakulta theologická je v nájmu pouze ještě dvě léta. Na právnické fakultě skoro polovice posluchačů nemá místa v nynějších posluchárnách jež se ve dvou budovách od sebe vzdálených nacházejí. Na medicínské fakultě netísní se sice dnes posluchači tou měrou jako před několika léty, ale tísní se ústavy vědecké. Fakulta filosofická je umístěna v Klementinu a ještě kromě toho v sedmi odlehlých od sebe budovách, v nichž místnosti větším dílem nevyhovují nejprimitivnějším požadavkům.

S ústavy universitními, bibliotékou, archivy atd. zůstává vše u starém neladu.

Dalo se právem očekávati, že aspoň prozatímním otevřením vhodnějších místností anebo umožněním paralelních čtení jmenováním několika nových profesorů na fakultách právnické a filosofické ve smyslu návrhů sborů profesorských bude se hleděti odpomoci nejtěžším nedostatkům. Nelze ale znamenati ani v tomto ohledu nějaké vážnější akce, ačkoliv otázka nákladu by zajisté nemohla činiti obtíží, když se uváží, že jde o důležitou záležitost kulturní, ano v jistém smyslu o opravdovou akci nouzovou a, že právě letos našly se finanční prostředky na aktivování italské fakulty právnické v Innsbruck, za kterou vlastně nikdo nežádal.

Následkem toho podepsaní poslancové mají za svou povinnost otázati se Vaší Excellence.

1.   Zdali c. k vláda věnuje pozornost neudržitelným poměrům, jaké na jediné universitě české panují,

2.    zdali je ochotna v nejbližší době odpomoci nedostatku potřebných místností zřízením universitních budov, jež by byly trvale způsobilými pro účely c. k. české university Karlo-Ferdinandovy v Praze,

3.   zdali, pokud se tak nestane, je aspoň ochotna odpomoci nedostatkům prozatímním