§ 7. Volitelnost.
Za poslance na snem může býti zvolen každý mužský volič sněmovní, má-li své řádné bydliště v království a má-li 30 let věku.
§ 8. Volební okresy.
Volební okresy tvoří se dle soudních okresů, po případě dle měst, mají-li tato počet obyvatelstva rovnající se průměrnému počtu obyvatelstva jednoho soudního okresu v král. Českém. Dle počtu obyvatelstva může volili jeden soudní okres i více poslanců, po případě více soudních okresů jednoho neb více poslanců.
Po každém úředním sčítání lidu budiž učiněna revise volebních okresu. Případné změny navrhuje zemský výbor, o nichž se sněm usnáší nadpoloviční většinou všech poslanců. Změny tyto mají platnost teprvé při příštích všeobecných volbách. Zvýši-li se počet obyvatelstva může se vedle změny volebních okresů učiniti změna i co do počtu poslanců.
§ 9. Volební okresy jsou: Král. hlavní město Praha,
1. Staré Město, Josefov volí 2 poslance.
2. Nové Město, Vyšehrad volí 5 poslanců.
3. Malá Strana, Hradčany volí 1 poslance.
4. Holešovice Bubna volí 1 poslance.
5. Libeň volí 1 poslance.
Města.
Král. Vinohrady, Smíchov, Ústí n. L., Budějovice po 2 poslancích, Plzeň, Žižkov s ostatními obcemi okresu po 3 poslancích. Teplice, Cheb, Warnsdorf, Liberec, Karlín, Most po 1 poslanci.
Soudní okresy.
Ašský, Bečovský, Kynžvartský, Novobenátecký, Benešovský (u Prahy), Benešovský n. Plouč., Berounský, Bilinský, Blatenský, Blovický, Borský, Brandýsský^ n. L, Českobrodský, Německobrodský, Železnobrodský, Broumovský, Březnický, Budějovický (s vyloučením města Budějovic), Novo-
bydžovský, Dobříšský, Domažlický, Hanšperský, Hlinský, Hlubocký, Lišovský, Holický, Horažďovický, Kašperskohorský, Hartmanický, Hořický, Hořovický, Hostinecký, Mnichohradištský, Bělský, Novohradský, Vyšebrodský, Humpolecký, Chabařovický, Chebský (s vyloučením města Chebu), Chlumecký n. C, Chomutovský, Bastianberský, Chotěbořský, Chrastovský, Chvalšinský, Hornoplánský, Jablonský a Cvikovský, Jáchymovský a Blatenský, Uhlířsko-Janovický, Jaroměřský, Jilemnický, Jilovský, Jirkovský, Kadaňský a Doupovský, Kamenický, Českokamenický, Kaplicky, Novokdynský, Černokostelecký, Kostelecký n. O., Kouřimský, Králický a Rokytnický, Královický, Dolnokrálovický, Kraslický, Krumlovský, Lanškrounský, Ledečský, Libáňský, Libochovický, Českolipský, Loketský, Lomnický n. Luž., Veselský, Lounský, Lovosický, Manětínský, Touškovský, Mělnický, Králové-Městecký, Novoměstecký n. Metují, Milevský, Mimoňský, Mirovický, Náchodský, Nasevrcky, Nechanický, Nepomucký, Netolický, Volarský, Neydecký, Nymburský Opočenský, Ouštěcký, Pasovský, Novopacký, Písecký, PlanskýBezdružický, Planický-Nyrský, Podbořanský a Jesenický, Poděbradský, Polický a Úpický, Poličský, Polenský, Přibyslavský, Stocký, Prachatický, Přeloučský, Přeštický, Přimdský, Hostouňský, Přísečnický, Rokycanský, Roudnický, Rumburský, Rychnovský n. Kněz., Řičanský, Sedlčanský, Sedlecký-Neveklovský, Semilský, Lomnický, Skutečský, Soběslavský, Stodský, Strakonický, Stříbrský, Novostrašecký, Sušický, Trhosvinecký, Šluknovský, Tachovský, Tannwaldský, Tepelský a Mariánskolázeňský, Třeboňský, Horšovotýnský, Ronšperský, Vltavotýnský, Bechyňský, Unhoštský, Ústecký n. Lab. (s vyloučením města Ústí n. L. ), Ústecký n. Orl., Velvarský, Vildštejnský, Vimperský, Vlašimský, Vodňanský, Volyňský, Votický, Mladovožický, Vrchlabský, Vysoký-Roketnický, Warnsdorfský (s vyloučením města Warnsdorfu), Zbirovský, Zbraslavský, Žacleřský-MaršovskýTeplický, Žamberecký, Žlutický, Bochovský volí po jednom poslanci.
Soudní okresy:
Mlado-Boleslavský, Děčínský, Duchcovský, Kralové-Dvorský (Skalický), Falknovský, Frydlandský, Kutnohorský, Jindř. -Hradecký, Novobystřický, Král. -Hradecký, Chrudimský, Jablonecký, Jičinský-Sobotecký, Karlínský (s vyloučením města Karlina), Kladenský, Kla-
tovský, Kolínský, Libochovický, Litoměřický, Litomyšlský, Most-Hora svatokateřinský (s vyloučením města Mostu), Vysokomýtský, Pardubický, Pelhřimovský. Počátecký. Příbramský, Rakovnický, Křivoklátský. Táborský. Trutnovský. Turnovský. Geskodubský, Žatecký-Postoloprtský volí po dvou poslancích.
Soudní okresy:
Čáslavský-Haberský, Plzeňský (s vyloučením města Plzně), Slanský, Smíchovský (mimo město Smíchov). Teplický (mimo město Teplice), Karlovarský, Vinohradský (s vyloučením města Vinohrad) volí po třech poslancích.
Vypsání voleb.
§ 10. Den volby poslanců sněmu král. Českého oznámí se vyhláškou úřední zemského výboru král. Českého.
Vyzvání toto budiž oznámeno novinami denními a návěštími nalepenými v každé obci.
§ 11. Poslanci se volí jeden den ve všech okresích volebních.
§ 12. Voličové buďtež sepsáni do seznamů volebních.
Volební seznamy sestaví představenstvo každé obce a vyloží je na místě příslušném. Zároveň budiž ustanovena 14denní lhůta nepřestupná, v níž se mohou proti seznamu podati námitky.
Námitky se podávají u okresního výboru, kterýž o nich rozhoduje.
Odvolání proti rozhodnutí okresního výboru jde na zemský výbor.
§ 13. Každá oprava budiž zanesena do volebního seznamu.
§ 14. Osm dní před volbou se nesmí díti žádná oprava ve volebním seznamu.
§ 15. Oprávněnému voliči doručí legitimační okresní výbor lístek volební spolu s hlasovacím lístkem. Na lístku legitimačním musí býti udáno jméno voličovo, bydliště jeho, volební okres, den, hodina jakož i místnost volební, do které se lístky hlasovací přijímají.
§ 16. Hlasovací lístky musí býti opatřeny úřední pečetí. Musí na nich býti
naznačeno, mnoho-li poslanců má volič voliti. Při jméně voleného budiž napsáno křestní jméno, stav a bydliště.
§ 17. Za ztracený a zmařený lístek hlasovací vydá okresní výbor k volbě oprávněnému lístek nový.
§ 18. Volba děje se odevzdáním lístku hlasovacího do volebního osudí. Současně se odevzdá předsedovi komise lístek legitimační.
Že byl lístek legitimační odevzdán, napíše se do protokolu vedle jména voličova.
§ 19. Když uplynula doba, do které se mají hlasovací lístky odevzdati, prohlásí předseda volební komise volbu za skončenou a přikročí se ihned k počítání lístků. Když je shledán pravý počet lístků hlasovacích, počnou se lístky jeden po druhém předčítati (skrutinium).
Lístky předčítá nahlas předseda komise a dá jej každému členu komise ku nahlédnutí.
Hlasy počítá každý člen zvlášť. Po skončeném předčítání sečtou se hlasy a vyhlásí se výsledek volení. Vyhlášení děje se nejprve v místnosti volební před komisí ústně, pak psaným návěštím na budově, kde se volba konala.
§ 20. Nerovnal-li se počet odevzdaných hlasovacích lístků počtu voličů volby se zúčastnivších, jest volba neplatna.
§ 21. Bylo-li na některém lístku hlasovacím více jmen osob napsáno, než se jich má voliti, počítají se jen jména první až do toho počtu, mnoho-li osob má býti voleno.
§ 22. Komise rozhodne většinou hlasů, je-li hlasovací lístek platný či-li nic.
§ 23. Po ústním vyhlášení výsledku volby podepíší členové komise protokol o volbě, přidají k němu všecky lístky legitimační a hlasovací. Pak předseda komise vše zapečetí a zašle předsedovi okresního města volebního okresu. Zde se koná druhý den druhé skrutinium, jehož mají se zúčastniti předseda a 2 členové každé volební komise.
Předseda této komise je komisař jmenovaný zemským výborem.
Po tomto skrutiniu oznámí se výsledek
volby do všech míst volebních toho kterého volebního okresu.
Jak se sestavují volební komise.
§ 24. Komise volbu spravující skládá se ze 7 členů, v obcích majících méně než 1000 obyvatel jen z 5 členů. Volební komise se ustanovuje volbou přítomných voličů. A sice volí se 6 členů, po případě (v obcích s méně 1000 obyv. ) 4 členové. Při volbě komise budiž zachována zásada zastoupení menšin.
Jsou-li jen dva kandidáti, buďtež považováni za zvolené členy komise první tři (resp. dva), kteří dostali nadpoloviční většinu hlasů.
Nedostal-li nikdo nadpoloviční většinu hlasů, pokládají se za zvolené ti, kteří dostali vůbec nejvíce hlasů (relativní většinu).
Jsou-li tři neb více kandidátů, pokládají se za zvolené členy komise první tři (resp. dva), kteří dostali nadpoloviční anebo relativní většinu.
Z ostatních volených budou pokládáni za zvolené kandidáti menšin dle počtu hlasů jim odevzdaných. Musí však míli každý z nich aspoň jednu šestinu všech odevzdaných hlasů, jinak se k počtu hlasů pod šestinu jdoucí nehledí, a budou za zvolené pokládáni ti, kteří dostali postupně nejvíce hlasů po oněch třech (resp. dvou), kteří byli nadpoloviční nebo poměrnou většinou zvoleni.
§ 25. Volbu tuto řídí jmenovaný zemským výborem komisař, jenž má v komisi hlas poradní.
§ 26. Takto zvolení členové komise volí předsedu a to relativní většinou hlasů. V případě rovnosti rozhodne los, jejž táhne komisař.
§ 27. Volební komise rozhoduje většinou hlasů, předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů. Předmětem rozhodování komise jsou veškery záležitosti, jež se během volby vyskytnou.
§ 28 Proti rozhodnutí komise volební není odvolání před ukončením volby a vyhlášení zvoleného. Teprvé po vyhlášení zvoleného při druhém skrutiniu přísluší každému voliči toho kterého volebního okresu stížnost na zemský výbor království Českého.
Stížnost se musí podati do 14 dnů po vyhlášení volby po druhém skrutiniu.
§ 29. O stížnosti zavede ihned šetření zemský výbor, jenž také rozhoduje právoplatně, bylo-li usnesení jednohlasné.
Nebylo-li docíleno jednohlasnosti, ponechá se rozhodnutí o návrhu zemskému výboru království Českého.
Tomuto musí býti předloženy všechny stížnosti resp. návrhy zemského výboru i se spisy a vyšetřenými okolnostmi do 4 neděl po ustanovení se sněmu a to bez prvního čtení příslušné komise sněmovní. Tato komise jest povinna v 8 dnech učiniti návrh.
Odročení konečného usnesení o platnosti volby se nepřipouští, leč kdyby se pro odročení vyslovila většina representující tři čtvrtiny všech poslanců.
Užší volby.
§ 30. Nedostal-li při první volbě žádný z volených nadpoloviční většiny, ustanoví zemský výbor volbu užší, při které platí veškerá ustanovení jako při volbě první.
§ 31. Při užší volbě mají se voliti jen ty osoby, které dostaly při první volbě relativně nejvíce hlasů.
II. Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení.
Po stránce formální navrhují odkázání zvláštní 18ti členné komisi zvolené z celého sněmu. Dr. Baxa a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu právě přečteného návrhu pana posl. Dra Baxy.
Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich des eben verlesenen Antrages des Herrn Abg. Dr. Baxa stellen.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh jest dostatečně podporován a naložím s ním dle jednacího řádu
Der Antrag fand hinreichende Unterstützung; ich werde denselben der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Taktéž mně byl odevzdán návrh pana poslance Dr. Janovského, který není dosta-
tečně podporován. Dám jej přečísti a učiním dotaz na podporu.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Dr. Heřmana Janovského, Aloise Kryfa a soudruha na ochranu řepařů proti rayonu řepovému.
Uvažujíce nesmírnou hmotnou škodu, jakož i hrubý osobni útisk, které cukrovary rayonovým řepním kartelem na řepaře po drahná léta uvalují, uvažujíce dále, že zlořád tento do krajní míry rolnictvo království Českého bez rozdílu národnosti vykořisťující může býti odstraněn jenom trestním stíháním těch, kdo řepní kartely na zhoubu zemědělců osnují a zisku z nich nabytého požívají, předkládáme osnovu zákona na ochranu řepařů proti řepnímu kartelu rayonovému Ústřední jednotou řepařů pro království České jednomyslně schválenou:
Zákon ze dne:.. na ochranu řepařů proti řepnímu rayonu:
Za souhlasu obou sněmoven říšských vidí se Mně naříditi:
§ 1.
Kdo uzavře takovou úmluvu; která směřuje k tomu, by jeden neb více řepařů byli na určitého odběratele neb určitý kruh odběratelů vázáni v odbytu své řepy (rayonování), dopouští se přečinu a bude tuhým vězením od 3 měsíců až do jednoho roku a peněžitou pokutou až do 10. 000 korun potrestán.
§ 2.
Kdo uzavře takovou úmluvu, která směřuje k tomu, aby jeden nebo více řepařů ohledně jednoho nebo více odběratelů, ohledně jednoho nebo více kruhů odběratelských svojí řepou z prodeje vyloučeni byli (boykotování), dopouští se přečinu a bude tuhým vězením od 3 měsíců až do jednoho roku a peněžitou pokutou až do 10. 000 korun potrestán.
§ 3.
Tatáž ustanovení trestní stihnou toho, kdo pod § l. a 2. tohoto zákona padající úmluvy před vydáním tohoto zákona uzavřené po vydání toho zákona dále provádí.
§4. Následky spojené s odsouzením pro
přečin lichvy vedle zákona z 28. května 1881 č. 47 ř. z. stíhají také ty, kdož pro přečiny v §§ 1., 2., 3, tohoto zákona uvedené odsouzeni budou. § 5.
Úmluvy ve smyslu § 1. a 2. před vydáním tohoto zákona uzavřené stávají se dnem vyhlášení tohoto zákona neplatnými.
§ 6.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministrovi spravedlnosti.
A navrhujeme:
Slavný sněme, račiž zhoubné následky řepního rayonu cukrovarnického řepaře království Českého hmotně nemírně vykořisťujícího i mravně dusícího uvážiti a c. k. vládě navrhnouti, by osnovu zákona na ochranu řepařů proti veřejnému rayonovému kartelu ve znění shora uvedeném jako vládní předlohu neprodleně k projednání říšské radě předložila.
V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh ten byl přikázán výboru pro záležitosti zemědělské.
V Praze, 6. října 1904.
Dr. Heřman Janovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Byl přečten návrh p. poslance Dra Janovského, který nebyl dostatečně podporován a učiním dotaz na podporu.
Es ist der Antrag des Herrn Abg. Dr. Janovský verlesen worden, bezüglich dessen ich die Unterstützungsfrage stellen werde.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh je dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Dále mi pan poslanec Dr. Janovský předložil ještě tři jiné návrhy, které taktéž dám po sobě přečísti.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Dra Heřmana Janovského, Aloise Kryfa a soudruhů, týkající se zavedení vývozného cla na cukr z království a zemí na říšské radě zastoupených do Uher.
Uvažujíce, že zavedení vývozního cla na cukr z této poloviny říše do Uher je hrubým poškozením domácího cukrovar-
nictví a zemědělství, národohospodářským opatřením, které zájmům uherským tak přímo naše zájmy v šanc vydává, že diviti se musíme, že může ministerstvo této poloviny říše, jež slovy snad častěji než potřeba přízeň svou k domácím výrobním odvětvím prohlašuje za tuto pravou societas leonina zodpovědnost převzíti, navrhujeme:
»Slavný sněme, račiž škodlivost zavedení vývozního cla na cukr do Uher v zájmu našeho zemědělství i průmyslu v úvahu vzíti a co nejdůrazněji tomuto opatření podáním na c. k. vládu vzneseným se opříti.
Návrh budiž přikázán výboru pro záležitosti zemědělské.
V Praze, dne 6. října 1904.
Dr. Heřman Janovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu tohoto návrhu.
Ich werde bezüglich des eben verlesenen Antrages die Unterstützungsfrage stellen.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku
Ich ersuche diejenigen Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh není dostatečně podporován.
Dám přečíst další návrh p. poslance Dr. Janovského.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Dra Heřmana Janovského, Aloise Kryfa a soudruhů, týkající se snížení daně cukerní.
Brusselskou konvencí, tímto směrodatným aktem mezinárodní sociální spravedlnosti, položen základ výroby cukerní a s ní spojeného úzce řepařství na úplně nový podstavec obchodní. Kdežto dříve veškeré státy cukr řepní vyrábějící a vyvážející těžiště produkce cukerní a řepní ve vývozu cukru viděly a tento až s chorobnou horlivostí podporovali, domácí pak spotřebu úplně zanedbávali, uvalujíce na cukr daň konsumní přímo závratné výše a dopouštějíce mimo to svazům cukrovarnickým kartely cenu cukru pro domácí spotřebu určeného do nemíry vyháněti, jen aby
cukrovary mohly mnoho cukru, třeba bez zisku ano i se ztrátou, pod výrobní cenu vyvážeti, je základní myšlenkou brusselské konvence, aby každý stát cukr vyrábějící po možnosti spotřebu vlastní výrobou kryl a aby nebylo možno státům cukr vyvážejícím buď přímou podporou státní buď nepřímou nastávající, obrovským zvýšením ceny cukru konsumčního a takto získanými vysokými výtěžky na cukru doma spotřebovaném za cenu s výrobním nákladem v žádném poměru nestojící vyvážeti a tím soutěž cukru, pocházejícího ze státní výhody těmito neprotěžovaného vyloučiti.
Všechny státy ku konvenci přistoupivší a cukr ve značné míře vyvážející, zejména naši hlavní konkurrenti na světovém trhu, Francie a Německa, odvodily důsledky konvence, která nemírnému a umělému rozmachu vývozu cukerního postavila hráze a výrobu cukerní a souvislou s ní produkci řepní odkázala hlavně na hranice vlastního území, a snížily značnou, Franci přímo překvapující měrou spotřební daň z cukru v předpokladu, který skutečností je potvrzen, že pronikavé snížení daně cukerní a nastalé tím zlevnění cukru rozmnoží ve valné míře spotřebu domácí a že domácí trh nahradí částečně ztrátu tržišť cizích.
Pouze stát náš, ač by právě u nás bylo to nejžádoucnější, nemírně vyšroubovaná daň cukerní naposledy s 26 K na 38 K zvýšena, dala se jenom v souvislosti se dřívější národohospodářskou politikou, která také cukrovarnickému svazu vysoké obtížení konsumu dovolovala, když ne ospravedlniti, aspoň omluviti, nesnížil posud cukerní daně, jejíž výše za úplně jiných národohospodářských poměrů a předpokladů stanovena byla a neučinil ničeho v naprostém neporozumění svého vlastního zájmu ve prospěch cukerního průmyslu a jejího zemědělského základu - řepní kultury - a zavinuje takto nepříznivou a konkurenčně horší posici našeho cukrovarnictví a řepařství, těchto dvou velikých zdrojů státních příjmů a obecného blahobytu - oproti týmž odvětvím států konkurenčních.
Přihlížejíce k uvedenému, jakož i dále uvažujíce, že cukr dávno již přestal býti přepychovým požitkem a že jest dnes pravidelnou, hygienicky důležitou potravinou nejširších vrstev lidových a že vysoká daň
dnešní zabraňuje přímo těmto vrstvám přiměřené požívání cukru, navrhujeme:
»Slavný sněme račiž dalekosáhlý dosah snížení spotřební daně z cukru jak pro produkci cukerní a řepní a s touto spojená odvětví výrobní, tak pro konsum širokých vrstev lidových v úvahu vzíti a c. k. vládě co nejdůrazněji pronikavé snížení cukerní daně navrhnouti.
Ve formálním ohledu budiž návrh přikázán výboru pro záležitosti zemědělské.
V Praze, 6. října 1904.
Dr. Heřman Janovský a soudr.
Nejv. maršálek zemský: Učiním dotaz stran podpory návrhu právě přečteného.
Ich werde bezüglich des eben verlesenen Antrages die Unterstützungsfrage stellen.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh je dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend u n t e r s t ü tz t.
Pan posl. dr. Janovský odevzdal mně ještě další návrh.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh posl. dr. Heřmana Janovského, Aloise Kryfa a soudruhů, týkající se opatření širšího finančního základu pro hospodářství samosprávné než jsou dnešní zdroje téhož.
Uvažujíce, že veliká část úkolů správy veřejné uvalena jest na bedra samosprávných korporací, aniž by jim k výkonu těchto úkolů přiměřené prostředky finanční byly přikázány,
uvažujíce, že příjmy obce, okresu i země hlavně na daních přímých a zejména pozemkové spočívají, a že slevou přirážek k těmto daním, zejména pozemkové, celý základ finančního hospodářství těchto korporací ohrožen jest, navrhujeme:
»Slavný sněme, račiž v úvahu vzíti, kterak by příjmy obce, okresu a země na širší a bezpečnější základ než jest dnešní, hlavně přirážkový ku přímým daním postaveny byly. «
Návrh budiž přikázán rozpočtové komisi.
V Praze, 6. října 1904.
Dr. Hermann Janovský a soudr.
Nejv. maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu stran návrhu přečteného.
Ich werde bezüglich des eben verlesenen Antrages die Unter stützungsfrage stellen.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh je dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Ich bringe nunmehr einige weitere, nicht hinreichend unterstützte Anträge zur Verlesung, bezüglich deren ich später gleichfalls die Unterstützungsfrage stellen werde.
Antrag des Herrn Abg. Heinzl, welchen ich zu verlesen bitte.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag des Abg. Josef Heinzl und Genossen auf Gewährung einer Unterstützung aus Landes- sowohl als auch aus Staatsmitteln infolge der außergewöhnlichen Dürre.
Hoher Landtag! Infolge der außergewöhnlichen Dürre im heurigen Jahre sind sämtliche Landwirte in den Gemeinden der Bezirke Falkenau und Königswart in eine sehr ernste, traurige und trostlose Lage versetzt worden.
Die Wiesen und sämtliche Fluren sind derart ausgebrannt und vernichtet, daß selbe bereits wüsten Fluren gleichen und daher eine halbwegs günstige Ernte für das künftige Jahr nicht denkbar ist und daher die Not im kommenden Jahre noch in erhöhtem Maße eintreten wird.
Der Ausfall an Futter, Klee, Getreide und Hafer ist infolge der Dürre derart groß, die Ernte an Kartoffeln ist gleich Null, daß Sämtliche Landwirte der obigen genannten Bezirke ihren Biehstand unter die Hälfte verringern müssen und gezwungen sind, das zu verkaufende Vieh auf den Märkten an die Fleischhauer und jüdischen Händler zu Schundpreisen abzugeben.
Und nachdem die Sämtlichen Landwirte der Bezirke Falkenau und Königswart von
dem Hagelschlag am 19. August 1902 noch bedeutend zu leiden haben und selbe im Vorjahre von einer argen Dürre heimgesucht wurden und Sämtliche Landwirte mit bedeutend großen Realschulden zu kämpfen und zu rechnen haben, so erscheint es umso dringender geboten, sofort eine ausgiebige Landessowohl als auch Staatsunterstützung zum Ankaufe von Futter und Streumitteln den von der Dürre betroffenen Landwirten in den Bezirken Falkenau und Königswart angedeihen zu lassen, wenn Selbe nicht der ganzlichen Vernichtung ihrer Existenz preisgegeben werden sollen.
Aus diesen Gründen Stellen die Gefertigten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
I. Den in den Gemeinden Falkenau und Königswart durch außergewöhnliche Dürre betroffenen Landwirten fei eine ausgiebige und entsprechende Unterstützung aus Landesmitteln zu gewähren.
II. Die k. k. Regierung wird aufgefordert zu veranlassen, daß den Landwirten in den genannten Bezirken eine ausgiebige und schnelle Unterstützung aus Staatsmitteln gewährt werde.
III. Die k. k. Regierung wird aufgefordert weiter veranlassen, daß den Landwirten in den Bezirken Falkenau und Königswart die Grundsteuer für das Jahr 1904 gänzlich nachgesehen, respektive abgeschrieben werde.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zuzuweisen.
Prag, am 6. Oktober 1904.
Josef Heinzl und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde bezüglich des Antrages des Herrn Abg. Heinzl die Unterstützungsfrage Stellen.
Učiním dotaz na podporu návrhu p. posl. Heinzla, který byl právě přečten.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Der Antrag ist hinreichend unter-
stützt.
Návrh je dostatečně podporován.
Die Herren Abgeordneten Krützner und Genossen haben mir einen hinreichend unterstützten Antrag übergeben, welchen ich zur Verlesung bringe.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag des Abgeordneten Krützner, Schreiter und Genossen, betreffend eine ausgiebige Unterstützung für die durch Elementarereignisse betroffenen Gemeinden des politischen Bezirkes Leipa.
Durch Elementarereignisse im Laufe dieses Jahres, insbesondere aber durch die anhaltende Dürre wurden die Landwirte des politischen Bezirkes Böhm. -Leipa schwer geschädigt, stehen vor der größten Not, haben in allen Erzeugungsprodukten einen derartigen Ernteausfall, daß nicht nur Saatgut zum Fehlen kommt. Sondern auch ein Drittel des Viehstandes reduziert werden mußte.
Die Notlage ist im ganzen Bezirke allgemein, wie aus den amtlichen Erhebungen hervorgeht.
Die Gefertigten Stellen deshalb den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen:
1. die Regierung aufzufordern, die gesamte Grundsteuer für den politischen Bezirk Böhm. -Leipa für das Jahr 1904 in Abschreibung zu bringen;
2. den Gemeinden und Landwirten dieses Bezirkes eine ausgiebige Hilfe aus Landesmitteln zuzuweisen;
3. die Regierung aufzufordern, aus staatlichen Mitteln eine der Höhe des Schadens entsprechende Unterstützung flüssig zu machen;
4. in besonders berücksichtigunswürdigen Fällen unverzinsliche Darlehen zu gewähren.
Prag, den 6. Oktober 1904.
Peter Krützner und Genossen.
Oberstlandmarschall: Die Herrn Abgeordneten Philipp Trautzl und Genossen, haben mir einen Antrag gestellt, welcher nicht hinreichend unterstützt ist; ich werde denselben zur Verlesung bringen und dann die Unterstützungsfrage stellen.
Pan poslanec Trautzl a soudruzi mně pDdali návrh, který dám přečísti, a stran kterého pak učiním dotaz na podporu.
Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Antrag des Abgeordneten Philipp Trautzl und Genossen betreffend die Genehmigung einer Landessubvention den Landwirten und Kleinhäuslern des Brüxer, Katharinaberger und Görkauer Bezirkes.
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Den durch Dürre arg betroffenen Landwirten und Kleinhäuslern des Brüxer, Görkauer und Katharinaberger Bezirkes wolle eine dem Schaden entsprechende und ausgiebige Landessubvention aus Landesmitteln bewilligt werden.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zuzuweisen.
Prag, am 6. Oktober 1904.
Trautzl und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich des eben verlesenen Antrages stellen.
Učiním dotaz na podporu.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Der Herr Abgeordnete Tautzl hat mir noch einen weiteren Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag des Abgeordneten Philipp Trautzl und Genossen, betreffend Gewährung einer Landesunterstützung für die Abbrändler in der Stadt Katharinaberg.
Der hohe Landtag wolle beschließen, den in der Stadt Katharinaberg durch den Brand vom 19. August 1904 betroffenen Bewohnern eine entsprechende Unterstützung aus Landesmitteln zu gewähren.
Dieser verheerenden Brandkatastrophe sind 44 Häuser samt Nebengebäuden zum Opfer gefallen, 55 Familien sind um ihr Hab und Gut gekommen und der unbedeckte Schaden beträgt noch weit über 200 000 K.
In formaler Beziehung ist dieser Antrag ohne erste Lesung dem Budgetausschusse zuzuweisen.
Prag, am 6. Oktober 1904.
Trautzl und Genossen.
Oberstlandmarschall. Ich werde auch bezüglich dieses Antrages die Unterstützungsfrage stellen.
Učiním dotaz na podporu stran návrhu právě přečteného.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Dále mně byl odevzdán dosti značný počet dotazů a sice částečně dotazů k Jeho Excellenci panu místodržiteli, částečně pak ke mně, co předsedovi zemského výboru.
Prohlašuji napřed, že veškeré dotazy, které svědčí panu místodržiteli jemu odevzdám a že co se týká dotazů, které svědčí mně, jakožto předsedovi zemského výboru sobě vyhražuji dáti na ně odpověď, dorozuměv se se zemským výborem.
Es ist mir eine Reihe von Interpellationen übergeben worden, welche teils an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, teils an mich als Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet sind. Ich werde diejenigen Interpellationen, welche an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter gerichtet sind, an ihn leiten und erkläre, daß ich bezüglich derjenigen Interpellationen, welche an mich als Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet sind, mir vorbehalte, dieselben zu beantworten, nachdem ich mich mit dem Landesausschusse darüber ins Einvernehmen gesetzt haben werde.
Pan poslanec Kaftan podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance inženýra Kaftana a soudruhů k Jeho Excellenci p. c. k. místodržiteli v království Českém v příčině kanalisování Vltavy a Labe a zřízení přístavní dráhy v Holešovicích-Bubnech.
Seznavši velkou hospodářskou důležitost pro zemi a říši náležitě upravené vodní