hlavního města Prahy, dále petice "des Feuerwehrlandes-Centralverbandes in Prachatitz" a "Zemské Ústřední Jednoty hasičské pro král. české", domáhající se změny zákona zemského ze dne 24. prosince 1884. v příčině zvýšení příspěvků k účelům hasičským ze 2 proc. na 4 proc.
Jelikož petice tyto nesou stejný ráz, totiž domáhají se příspěvků hasičských ze 2 proc. na 4 proc. shrnul jsem petice tyto ve zprávu jednu a dovoluji si slavnému sněmu sděliti výsledky jednáni v petiční komisi samé.
Petice města Prahy č. 7 z r. 1900 domáhá se změny zákona z r. 1884 čís. 62 z. z. v ten rozum, aby nejen městská pojišťovna pražská, nýbrž i všecky pojišťovny v Praze působící byly nuceny z premií zapravo-vaných za pojištění věcí movitých i nemovitých v Praze odváděti obci pražské na účely hasičské zákonný příspěvek, a aby příspěvek ten stanoven byl pro město Prahu ve výši 20 proc.
Komise uznává, že petice města Prahy je částečně oprávněna, jelikož cizí pojišťovny dělají v Praze samé větši obchody než pojišťovna města Prahy, avšak jiná nebo po Praze největší města v království Českém jako Král. Vinohrady, Karlín, Smíchov a Plzeň, pak České Budějovice a Liberec, vydržují si taktéž svým nákladem sbory hasičské, aniž by žádaly za zvýšení 2 proc. příspěvku na tyto sbory, který se v Praze vybírá od pojišťoven mimo pražskou pojišťovnu. A proto vzhledem na rozsáhlost města Prahy, jako královské hlavní město, její populaci a celý náklad na hasičství v Praze, který pro rok 1902 je rozpočten na 269. 362 K, slušelo by se, aby městu Praze dostalo se zvláštní podpory z fondu všeobecného. Kdyby městu Praze přiznáno bylo, oč žádá, totiž aby z příspěvku zemského platilo se ji 20 proc. což obnáší 1 pětinu celkových příjmů, pak by tímto ustanovením sbory venkovské valně byly poškozeny a zkráceny. A u větší míře musilo by pak to nastati, kdyby došlo ke žádanému rozdělení fondu zemského na německý a fond český.
Komise petiční pokládá za možné, aby se po vyšetření poměrů premií poskytnul přiměřený příspěvek z fondu všeobecného městu Praze.
Žádané zvýšení příspěvku na 20 proc. jeví se na ten čas nedostižno po zkušenostech nabytých u vlády vídeňské, která zvýšení příspěvku, ze 2 proc. na 5 proc. aneb aspoň na 3 proc. žádanému sněmy horno- a dolnorakouským prostě odepřela svůj souhlas.
Následek toho byl, že dotyčné návrhy zákona nebyly předloženy Nejvyšší sankci. Již v dřívější době zasedání sněmu království tohoto byly podávány petice v tomto směru a dovoluje si komise petiční poukázati na vyřízení podobné petice ze dne 15. listopadu 1899 číslo 3856.
Dvě petice a sice petice "Zemské ústřední hasičské jednoty pro království České" a "Central- Feuerwehryerband für Böhmen" domáhaji se mimo jiné zvýšení 2 proc. příspěvku na 4 proc. a změny §§ 1. a 8. zákona z roku 1884 čís. 62 z. z. Komise petiční uznává a právem doporučuje zvýšení 2 proc. příspěvku na 4 proc. z důvodů všeobecně známých. Jest Vám, velectění pánové, dobře známo, kterak až do r. 1876 s hasičstvím v Čechách bylo nakládáno. Do té doby o hasičství, o které v každé spořádané obci tak má býti postaráno, aby vždy a v Čas čeliti mohlo zhoubnému nepříteli majetku lidského, požáru, v království Českém takřka vůbec postaráno nebylo; nejvýše ještě ve velikých městech, avšak venkov postrádal sborů hasičských. Teprve po tomto roku, kdy vyšel řád požární, byly činěny zdárné pokusy, aby hasičství v celých Čechách se uplatnilo.
Podpory, jichž se obcím dle zákona z roku 1884 dostává, byly a jsou posud nedostatečné. Obce, chtějíce povinnostem svým ze zákona plynoucím vyhověti, musily a musejí po dnešní den ku krytí nákladu na pořizování a doplňování hasičského inventáře mnohé dluhy kontrahovati, jelikož společnosti pojišťovací, které druhdy obcím poskytovaly různé příspěvky a sice buď v penězích, anebo tím způsobem, že jednotlivým obcím, když v nich bylo více pojištěnců, dávaly k disposici a tu a tam i ve vlastnictví krásné stříkačky - zejména banka "Slavie" ve směru tom vykonala mnoho a mnoho plodné práce -- jakmile zákon z r. 1884 vstoupil v život, veškeré příspěvky tyto zastavily. Tím byly opětně hasičské sbory odkázány na milosť a nemilosť chudých obcí svých anebo na milodary svých přátel a příznivců.
Že za tyto milodary a občasné dávky nemohlo tak důkladné nářadí hasičské býti pořizováno, jak toho ta která obec vyžadovala, leží na bíledni.
Nové společnosti pojišťovací nepřispívají ani haléřem, nýbrž proti zákonu a právu uvalují ony dvě dávky přímo na své pojištěnce a již v té příčině, kdyby snad nebylo jiných důvodů pro změnu zákona, již v té příčině jest povinností tohoto sněmu království Českého, aby vzal v úvahu, zda-li zákonodárce myslil a měl tu intenci, aby pojištěnec tyto 2 proc. platil, aneb tento ústav, který bohatne a bohaté dividendy svým členům rozdílí.
- Příspěvky, jakých se obcím zemského základu hasičského na potřeby hasičů dostává, ob čas a sice v poslední době, kdy hasičské sbory rozmnožily se jak v českém tak i německém území - řekl bych na tisíce a tisíce - tyto příspěvky jsou tak nepatrné, že se jednotlivým obcím dostává pouze ročně 80 až 120 K. Tyto příspěvky jsou tak nepatrné, že neví ta která obec, co by s tímto příspěvkem činiti měla. Zakoupiti za tak nepatrný příspěvek nelze jí nic ani nového poříditi, na amortisaci sotva to stačí, jakož i na úroky z onoho kapitálu, který si ta která obec na pořízení náčiní hasičského byla vypůjčila a kontrahovala. - O amortisaci vůbec těmito malými platy nemůže býti ani řeči.
Pro zvýšení 2% příspěvku na 4% zamlouvá se i ta okolnost, že dosažením zvýšeného příspěvku umožní se zvýšení podpor hasičů k úrazu přišlých a jich pozůstalých rodin, že dosavadní podpora 2 po případě 3 K denně k úrazu přišlému hasiči jest zcela nedostatečná leží na bíledni
- a uznává komise, že dosavadní podpory nejsou v stavu, aby hasiči službou hasičskou k úrazu přišlému aneb onemocnělému existenci jeho a jeho rodiny zajistiti mohla.
Taktéž padá na váhu, že z této podpory nepatrné, která obnáší 50 h až 1 K 60 h musí hasič k úrazu přišlý neb onemocnělý platiti si nejen lékaře, ale i léky. Z toho vidno, velectění pánové, že z té podpory těžko vyživí postižený hasič sám sebe, neřku-li svou rodinu. Obě petice, jak "Feuerwehr-Landes-Central-Verbandes für Böhmen", tak i "Zemské ústřední jednoty hasičů pro král. České" uvádí dle statistického výkazu přesně, jak v jiných korunních zemích o podporu hasičů jest postaráno a to nejen v Rakousku, ale i v sousedním Bavorsku a Sasku.
Komise petiční doporučuje, aby zvýšen byl dosavadní příspěvek pojišťoven na 4% z hrubého jejich výnosu a aby imperativní cestou zákonnou vytknuto bylo, že tyto 4% nesmí pojišťovna uvaliti na pojištěnce, nýbrž, že platiti je musí z hrubého příjmu svého.
Komise petiční jednavši o petitu "Feuerwehr-Landes-Central-Verbandes für Böhmen'' ve příčině rozdělení fondu hasičského v německý i český, přišla po uvážení bedlivém k tomu názoru, že nelze rozdělení to sl. sněmu doporučiti, na příspěvky české od německých ani dle okresů ani dle jiných měřítek vyšetřiti a vyměřiti nelze, ježto společnosti pojišťovací z krajin německých pojišťují pojištěnce v krajinách českých a opačně.
Komise petiční dospěla k návrhu, který si dovolím přednésti.
Návrh zní:
"Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby po slyšení funkcionářů obou zemských ústředních jednot hasičských konal šetření v příčině zvýšení 2% příspěvku pojišťoven z hrubého jejich příjmu na 4%, jakož i aby v úvahu vzal, jakého příspěvku z fondu všeobecného městu Praze na účele hasičské dostati se má a aby v příštím zasedání sněmovním příslušné návrhy na změnu zákona zem. ze dne 24. prosince 1884 č. 62 z. z. podal, najmě § 1. a 8 citovaného zákona, pokud se změny té petice obě a sice "Zemské ústřední hasičské jednoty pro král. České", jakož i "FeuerwehrLandes-Central-Verband für Böhmen" domáhají.
Rozdělení hasičského fondu na český a německý se nedoporučuje. "
Landtagsaktuar Dr. Haasz (liest): Die Kommission stellt den Antrag:
"Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Landesausschuß wird beauftragt, nach Anhörung der Funktionäre der beiden Feuerwehr-Landeszentralverj>ände bezüglich der Erhöhung des 2% Assekuranzbeitrages von den Bruttoeinnahmen der Versicherungsanstalten aus 4% Erhebungen zu pflegen, sowie in Erwägung zu ziehen, welcher Beitrag, der Stadt Prag zu Feuerwehrzwecken aus dem allgemeinen Fonde zu erteilen wäre und schließlich in der nächsten Landtagssession entsprechende Antrage auf Abänderung des Landesgesetzes vom 24. Dezember 1884 Nr. 62 L. -G. -Bl. namentlich der §§ 1 und 8 zu stellen, insoferne beide Petitionen und zwar der "Zemská Ustřední hasičská Jednota pro království České", sowie des "Feuerwehr-Landeszentralverbandes für Böhmen" eine solche Abänderung anstreben Die Teilung des Feuerwehrfondes auf einen böhmischen und einen deutschen wird nicht befürwortet. "
Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegenstande hat sich der Herr Abg. Dr. Hackel das Wort erbeten, ich erteile ihm dasselbe.
Abg. Dr. August Hackel: Schon wiederholt wurde von dieser Seite des hohen Landtages, man kann mit Fug und Recht behaupten, die auftraurigen Erfahrungen fußende Überzeugung ausgesprochen, daß es im Interesse des nationalen Friedens in diesem Lande geboten sei, alle Behörden, Anstalten, Schulen und Fonde des Staates, des Landes und der Kirche in Böhmen nach Nationalitäten zu sondern und Vollkommen paritätisch zu organisieren.
An diesen Anschauungen halten wir auch heute umsomehr fest, als eine Reihe von Vorkommnissen der jüngsten Tage uns darüber belehrt hat, daß die geehrten Herren der Gegenpartei Erwägungen der Billigkeit und Gerechtigkeit nur schwer, in den meisten Fällen überhaupt gar nicht zugänglich sind. (Rufe: Sehr richtig !)
Ich gestatte mir diesbezüglich bloß aus ein Vorkommnis der allerjüngsten Zeit hinzuweisen, weil sich dieses Vorkommnis gerade in einem Kreise von Männern zugetragen hat, die sonst gar zu gern und gar zu oft von Beteuerungen ihrer Friedensliebe und ihres Gerechtigkeitsgefühls geradezu überschäumen, die es aber in diesem Falle für gut befunden haben, über die ganz gerechtfertigten Wünsche des deutschen Volkes brüsk hinwegzuschreiten und, ich möchte sagen, eine Prämie auf ein logisches Unding, auf die Verkörperung der deutschen und der czechischen Nationalität in einer Person, zu setzen.
Meine Herren, ich glaube, ihnen allen ist bekannt, welches Volkommnis ich damit meine. Es ist dies die Wahl zweier Mitglieder in das Hradschiner Domkapitel (Rufe: Hört!)
Angesichts solcher Tatsachen, werden es auch die Herren von der Gegenseite begreiflich finden, daß wir jeden Anlaß wahrnehmen, um stets aufs Neue die Notwendigkeit der Einführung nationaler Sondereinrichtungen zu betonen und daß wir deshalb auch heute den Anlaß nicht Vorübergehen lassen können, ohne auf dem Verlangen zu bestehen, daß der Feuerwehrfond in einen czechischen und in einen deutschen Fond geteilt wird.
Wir befinden uns diesbezüglich in vollkommener Übereinstimmung mit dem Feuerwehrlandeszentralverband für Böhmen.
Wenn ich nicht destoweniger es unterlasse, dem Antrage der geehrten Petitionskommission einen Gegenantrag gegenüberzustellen, so geschieht dies nur aus dem Grunde, weil meine Parteigenossen der Anschauung Sind, daß diese ganze Frage mit jenem Komplex von Ausgleichsfragen, die im Jahre 1890 unerledigt geblieben Sind, zur Entscheidung zu kommen hat. (Abg. Dr. Schücker ruft: So ist es!)
Ich begnüge mich deshalb hier namens meiner Parteigenossen zu erklären, daß wir gegen den zweiten Absatz des Vorliegenden Petitionsantrages stimmen werden und ich bitte den hohen Landtag, mit uns ein Gleiches zu tun.
Um uns aber die Möglichkeit zu wahren, wenigstens für den ersten Teil des Antrages zu Stimmen, den wir - unter der Voraussetzung, daß die Erhöhung des Versicherunges beitrages Von den Versicherungsgesellschaften getragen wird und nicht vielleicht im Wege der Überwälzung auf die Versicherten geschoben wird - auf das Sympathischeste gegenüberstehen, so beantrage ich hiemit getrennte Abstimmung über den ersten und über den zweiten Absatz des vorliegenden Antrages und zwar nach der im czechischen Texte ersichtlichen Unterscheidung. (Lebhafter Beifall. )
Oberstlandmarschall: Verlangt noch jemand das Wort?
Žádá ještě někdo za slovo?
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji, že je rokování skončeno.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Maděra: Slavný sněme! Vývody p. řečníka směřovaly k tomu, aby se stala rozluka nejen fondu hasičského, nýbrž veškerých fondů v království českém.
Petiční komise vzala v úvahu velice dobře petit Landescentralverbandu, avšak přišla k tomu, řekl bych konečnému bodu, že na ten čas na dělení tohoto fondu hasičského nelze pomýšleti, jelikož je těžko příspěvky ty rozděliti dle jistého klíče. Jak jsem již uvedl, platí české i německé pojišťovny tento příspěvek. Dosud se to uvaluje na pojištěnce. Příštím zákonem má býti tomu odpomoženo, a pak teprvé by snad nastala možnost, aby se vyvarovalo každému bezpráví, aby snad přátelé na této straně neřekli, že naše sbory, naše obce a města berou větší podpory.
To není pravda. Máme statistická data že ku př. v roku 1901 měli jsme 25 invalidů, 56 vdov a 58 sirotků německé národnosti, 59 invalidů, 35 vdov a 45 sirotků české národnosti a prosím na podporu německých členů bylo tehdy potřebí a obdrželo se 25. 462 K a na české pouze 23. 254 K (Slyšte!) Prosím, pánové,o nějaké snad preponderanci se strany zemského výboru, jakoby ten nadržoval více českým hasičským sborům než německým, nemůže zde býti řečeno.
Pánové! V komisi petiční zasedali i němečtí členové a i předseda sám pan Dr. Pergelt musil doznati, že na ten čas není možno k nějakému dělení přikročiti a přistoupiti a návrh komise petiční byl pak jednomyslně bez všelijakého minoritního vota přijat. (Slyšte!)
Jako zpravodaj musím trvati při návrhu, jejž jsem byl jménem komise petiční zde učinil. (Výborně!)
(Posl. Zázvorka: Pokud měli většinu sborů nechtěli rozdělení!)
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise.
Pan poslanec dr. Hackel žádá, aby při poslední větě návrhu komise bylo rozdělené hlasování.
Nemám příčiny proti tomuto přání se vysloviti a zamýšlím hlasování zavésti tím způsobem, že napřed se bude hlasovati o návrhu komise mimo poslední větu a pak přijde k hlasování poslední věta.
Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Kommissionsantrag.
Der Herr Abgeordnete Dr. Hackel hat das Ersuchen gestellt, es möge über den letzten Absatz des Kommissionsantrages abgesondert abgestimmt werden. Ich habe keine Einwendung dagegen zu erheben und beabsichtige demnach die Abstimmung derart einzuleiten, daß ich zuerst über den gedruckten Kommissionsantrag bis exclusive den letzten Absatz abstimmen lasse und dann über den letzten Satz abgesondert.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist keine Einwendung erhoben Worden.
Prosím pány, aby ráčili zaujati svá místa.
Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.
Ich werde nunmehr zuerst den ersten Teil des Antrages der Kommission, nämlich So wie er gedruckt vorliegt, bis exclusive den letzten Absatz zur Abstimmung bringen.
Dám hlasovati o návrhu komise až k poslednímu odstavci mimo tento odstavec.
Žádám pány, kteří přijímají tuto část návrhu, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Teil des Antrages annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o poslední větě návrhu.
Nunmehr bringe ich den letzten Satz des Antrages zur Abstimmung.
Žádám pány, kteří přijímají tuto větu, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist an genommen. (Rufe links: Abgelehnt!)
(Nepokoj. ) Prosím, já nevím o čem povstala pochybnost.
Dal jsem hlasovati o poslední větě návrhu komise.
(Hlasy: Ať to přečte pan referent!)
Zpravodaj pan poslanec Maděra (čte): Návrh komise zní:
"Rozdělení hasičského fondu na český a německý se nedoporučuje. "
Nejvyšší maršálek zemský: O tom jsem dal hlasovati odděleně dle toho, jak bylo žádáno a prohlásil jsem, že návrh byl přijat.
Žádám pana poslance Roškota, aby podal zprávu.
Zpravodaj poslanec Roškot: Slavný sněme! Farní osada a spolu obec Mlázová, majíc v čele svého duchovního pastýře, podala sněmu již 1901 petici za odstranění souboje a přísné trestání tohoto souboje. Tato petice byla přidělena petiční komisi. Nechci zde dlouho mluviti a připomínám jen následující:
Souboj jest skutečně zlořád, jest to zločin, který zapovídá i katolická církev a který trestá i zákon rakouské říše.
Katolická církev vyobcovává toho, kdo k souboji vyzývá i toho, kdo souboj podniká a jestliže kdo ztratil život v souboji, odepírá mu pohřeb.
Církev jiného prostředku nemá, aby trestala.
Ale ještě přísněji trestá stát Rakouský tento zločin, tento zlořád a sice: když někdo někoho k souboji vyzve a nebyl nikdo poraněn, trestá tento zločin a zlořád od 6 měsíců až do 1 roku žalářem.
Jestliže někdo byl při souboji poraněn, trestá tento zločin žalářem od 1-5 let, a jestliže někdo ztratil život v souboji, tož ten, který zabil svého soupeře, jest trestán od 10-20 let.
To jsou zajisté přísné tresty obsažené v trestním zákoníku rakouské říše a nemůže se více žádati než, aby se tento zákon plnil.
Proto není třeba, abych dlouho šířil o tom slov a vedle usneseni komise má se tento návrh na odstranění a zamezení souboje v říši Rakouské přikázati vládě k úvaze. Připomínám jen ještě tolik, že časopis "Politik" přinesl německou zprávu z Francie, že jeden velitel francouzského armádního sboru vydal nařízení k vojákům i důstojníkům, aby souboje se chránili a aby životy své zachovali vlasti své, když je bude volati k boji na ochranu svou. Myslím, že tento náhled a názor a tento rozkaz velitele sboru francouzského jest zajisté rozumným, moderním a vlasteneckým, když zapovídá sbor i důstojníkům i vojákům souboj. Odporučuji zde návrh, že petice má se odstoupiti vysoké vládě k úvaze.
Landtagssekretär Höhm (liest): Die Kommission stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition der Gemeinde Mlazow Pet. Z. 220, betreffend den Zweikampf wird der k. k. Regierung behufs Erwägung abgetreten. "
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Prohlašuji tištěný návrh komise za přijatý.
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitostí okresní a obecní o zprávě zemského výboru stran změny řádu volení v obcích království Českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7. z. z.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Abänderung der Gemeindewahlordnung für das Königreich Böhmen vom 16. April 1864 Z. 7 L. G. Bl.
Dovoluji si sděliti, že místo p. posl. Brzoráda, který není více členem komise pro záležitosti okresní a obecní, převzal p. posl. Schwarz zpráva komise.
Ich erlaube mir mitzuteilen, daß an Stelle des Herrn Abg. Dr. Brzorád, welcher nicht mehr Mitglied der Bezirks- und Gemeindekommission ist, der Herr Abg. Schwarz die Berichterstattung übernommen hat.
Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj p. poslanec Schwarz: Slavný sněme! Již po léta ozývá se volání po přiměřené opravě obecního volebního řádu. Jest to také důvodné, neboť nynější obecní volební řád trvá již celých 40 let, aniž by se byly nějaké větší zásadní změny v něm učinily.
Neučinily se proto, poněvadž otázky, které bude třeba řešiti při takové opravě, jsou velmi složité a velmi závažné.
V těchto 40 letech změnily se ovšem poměry v obcích nesmírně. Potřebujeme jen přihlédnouti k životu v obcích venkovských, jakým byl před 40ti lety a jaký jest dnes, a ne jinak jeví se tyto rozdíly i v životě městském.
Proudy společenské, kteréž nebyly tehdáž nikterak známy, pořád víc a více se ženou na povrch, a konec koncův jest úplná změna společnosti, kdežto řád, kterým se má tato společnost namnoze upra vovati, míním tím řád obecní, zůstal těmito novými poměry zcela nedotknut. Z toho musily vzejíti mnohé rozpory.
Proto zemský výbor již několikráte pokoušel se o to, aby podjal se práce s úpravou obecního volebního řádu spojené.
Stalo se, že již před lety předložil úplnou osnovu takovéhoto novéno obecního volebního řádu, ale sněm usnesl se tehdáž, že má zemský výbor vyžáti si o této osnově dobrozdání okresů a obcí, dohodnouti se v ní s vládou a ještě jednou ji uvážiti.
Důležito jest ovšem, jaké stanovisko vládá zaujímá v této otázce, jestli totiž nakloněna k tomu, aby se nějaká větší oprava obecního volebního řádu provedla, a tu ovšem musíme souditi z toho, že vláda, byvši před 4 roky vyzvána zemským výborem, aby sdělila jemu zásady, podle kterých si přeje míti tuto úpravu obecní provedenu, na toto vyzvání doposud ani neodpověděla, nemá mnoho chuti s touto otázkou se zabývati, ač má ve svých rukách všecky prostředky, kterých jest ku řešení jejímu potřebí.
Jiným způsobem hnula otázkou úpravy volebního řádu petice městské obce plzeňské směřující k tomu, aby vzhledem k poměrům, které nacházejí se v tomto městě bylo přistoupeno aspoň k úpravě volebního řádu ve větších městech. Jest to charakteristické pro řešení této otázky, velectění pánové, že následkem toho, že platí nynější obecní volební řád stejně pro obce malé jako pro velká města, zmenšují se voličové v městě Plzni tak, že v prvním sboru jest asi 150 voličů, ve druhém sboru asi 600 voličů, ve třetím sboru pak přes 8 000 voličů.
Již tato čísla ukazují, že za těchto poměrů nemůže vůle voličů dospěti při volbě náležitého uplatnění, že ustanovení nynějšího obecního řádu nikterak nevyhovuji požadavkům časovým, a že třeba přikročiti k odklizení těchto nesrovnalostí.
Otázka opravy volebního řádu obecního pro města větší nachází se nyní ve stadiu studií, a byla veškerá města, čítající přes 10. 000 obyvatel vyzvána, aby vyjádřila se o názorech, které bylo město Plzeň ve své petici pro změnu volebního řádu uvedlo.
Vedle toho však ukázaly se v našem obecním životě zjevy, které vyžadují naléhavé nápravy, neboť znamenají zneužívání obecního volebního řádu v trojím směru; prvně, že volba voličů byla falšována, podruhé že volební řízení bylo prodlužováno, aby se panující strana u vesla udržela, potřetí, že bylo menšinou zabraňováno, aby se nově zvolené obecní zastupitelstvo konstituovalo a vlády v obci ujalo. Průtahy připomenuté přivodily často, že obecní starosta, ačkoliv vyměřen jest zákonem čas jeho úřadováni jenom tři léta, zachoval si své panství stálými rekursy až přes 6 r. Překážky činěné proti tomu, aby se nově zvolené obecní zastupitelstvo ustavilo, objevily se již v četných obcích, a to zvláště tam, kde strany spolu zápasící stály příkře proti sobě. Menšina, byla-li větší jedné čtvrtiny proti plenu obecního zastupitelstva hleděla se uplatniti tím, že volby představenstva se vzdalovala a tím nastoupení nové správy v obci mařila. Tím se stalo, že v obcích s poměry takto rozháranými vedle nově zvoleného zastupitelstva celé měsíce, ano i roky trvalo zastupitelstvo staré a správa obce v bahně uvízla.
Že tím správa obce musila velice trpěti, o tom nemůže býti žádné pochyby. Veškeré tyto okolnosti ukládají povinnosti zákonodárci, aby odklidil, co závdává příčinu k takovým neblahým zjevům našeho veřejného života, a aby se to stalo, byly sněmu již v dřívějších létech i v nejnovější době různé návrhy podány.
Co se týká falšováni voleb obecních, bylo nejhledanějším prostředkem strany v obci právě vládnoucí to, že zvolila větší počet čestných měšťanů a občanů za tím účelem, aby v jejím smyslu a na její prospěch volební právo v prvním volebním sboru vykonávali.
Jiného ustanovení zákona užívala vládnoucí většina v ten způsob, že přičinila se o to, aby osoby jí nemilé nenabyly vědomosti o tom, že dluhují obecní dávky, neboť když nadešel okamžik zřizování volebních listin, byly pak takové osoby pro dlužné dávky ze seznamů voličských vymazáni. Tak pojišťovala si většina další své panství.
I to jest, velectění pánové, prostředek,o kterém vysloviti se musí člověk s odporem a jelikož ustanovení, kterým se ten, kdo dluhuje přes dávku obecní, vylučuje se z práva volebního, nenalézá se v žádném z jiných obecních řádů a jelikož
i volební právo do sněmu a do říšské rady není vázáno podmínkou, že ztrácí volič voličského práva, když dluhuje státní daň, je požadavek, aby toto ustanovení bylo vypuštěno ze zákona, v každém ohledu spravedlivý.
Všecky tyto okolnosti uvážila komise pro okresní a obecní záležitosti a shledavši při návrhu výboru zemského, že odpovídá tomu, aby byly z našeho života obecního odklizeny hrubé nešvary mnou vylíčené, ustanovila se na tom, schváliti až na některé nepatrné odchylky návrh zemského výboru a doporučiti co nejvřeleji slavnému sněmu, by tuto osnovu schváliti ráčil.
Prokáže tím velkou službu životu obecnímu a veřejné správě vůbec, uvede-li naše zřízení obecní na základy, které nepřipouštějí, aby bylo jich zneužíváno jakýmkoliv spůsobem k účelům stranickým.
Na základě tom dovoluji si navrhnouti slavnému sněmu, aby přijal osnovu okresní a obecní komisí vypracovanou za základ podrobného rokování.
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter hat beantragt, daß der Kommissionsantrag als Grundlage der Spezialdebatte angenommen werde.
Nachdem ein Minoritätsvotum vorliegt, erteile ich das Wort dem Berichterstatter der Minorität Herrn Abg. Dr. Funke.
Abg. Dr. Funke: Hoher Landtag! Grundlage des freien Staates ist die freie Gemeinde. Dieser Satz stand an der Spitze der provisorischen Gemeindeordnung vom Jahre 1849 und dieser Grundsatz ist auch in den Bestimmungen dieses leider provisorisch gebliebenen Gemeindegesetzes zum Ausdruck gebracht.
Die freie Gemeinde hat zur Voraussetzung das Selbstbestimmungs- und Selbstverwaltungsrecht. Und allerdings ist dieser Grundsatz auch in die Gemeindeordnung vom 16. April 1864 übergegangen.
Allein, wenn wir einerseits das Rahmengesetz vom Jahre 1862 betrachten und wenn wir uns andererseits näher vertraut machen mit den Bestimmungen der Gemeindeordnung vom Jahre 1864, so werden wir finden, daß dem Rechte der Selbstbestimmung ein sehr enger Spielraum gezogen ist, daß der selbständige Wirkungskreis nach vielen Richtungen auss engste begrenzt ist, daß das Selbstbestimmungsrecht in der Verwaltung des Vermögens der Gemeinde, in der Ver-