udělení podpory z nouze má býti přikázán komisi rozpočtové.

Antrag des Herrn Abg. Stahl in einer Notstandsangelegenheit soll an die Budgetkommission gehen. Denn die Notstandskommission als solche muß ich als Budgetkommission auffassen.

Návrh pana posl. Stáhla a soudruhů v příčině udělení podpory z nouze má býti přikázán komisi pro záležitosti z nouze. Za tuto komissi musím považovati komisi rozpočtovou.

Návrh pana posl. Krejčího v příčine odpisu daně výdělkové v krajích živelní pohromou postižených má býti přikázán komisi rozpočtové.

Antrag des Herrn Abgeordneten Krejčí, betreffend die Abschreibung der Erwerbsteuer für die Geschäftsleute in den von Elementarereignissen betroffenen Landesteilen soll an die Budgetkommission gehen.

Návrh pana posl. Blahovce ve příčině ochranovny pro mládež zanedbanou má býti přikázán komisi rozpočtové a komisi pro okresní a obecní záležitosti.

Antrag des Herrn Abgeordneten Franz Blahovec und Genossen, betreffend die Errichtung einer Besserungsanstalt für die verwahrloste Jugend soll der Budgetkommission und der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zugewiesen werden.

Antrag des Herrn Abg. Iro, betreffend die Gewährung einer Staatssubvention soll an die Budgetkommission gehen.

Návrh pana posl. Iro a soudruhů na poskytnutí podpory má býti přikázán bez prvního čtení komisi rozpočtové.

Návrh pana posl. Mareše a soudruhů taktéž stran podpory z nouze má býti přikázán komissi rozpočtové.

Antrag des Herrn Abg. Mareš und Genossen in einer Notstandsangelegenheit soll an die Budgetkommission gehen.

Návrh pp. poslanců Vojty, Blahovce a soudruhů v příčině dohledu na výchovu nalezenců na venkově má býti přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti.

Antrag der Herren Abg. Vojta, Blahovec und Genossen, betreffend die Erziehung von Findlingen am Lande soll an die Kommission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten gewiesen werden.

Antrag des Herrn Abg. Müller und Genossen, betreffend die Erlassung eines Verbotes gegen die Verfälschung von landwirtschaftlichen Kraftfuttermitteln soll an die Landeskulturkommission gewiesen werden.

Návrh pana posl. Můllera a soudruhů v příčině vydání zápovědi falšování hospodářského krmiva má býti přikázán komisi zemědělské.

Návrh pana posl. Staňka a soudruhů v příčině udělení podpory z nouze má býti přikázán komissi rozpočtové.

Antrag des Herrn Abg. Staněk und Genossen in einer Notstandsangelegenheit soll der Budgetkommission zugewiesen werden.

Antrag der Herren Abg. Weiß, Peschka und Genossen, betreffend die Regelung des Feuerversicherungswesens. Es wird angetragen, es möge dieser Antrag ohne erste Lesung einer zu bestimmenden 18gliedrigen Kommission zugewiesen werden. Ich muß als solche diejenige Kommission auffassen, über deren Einsetzung der Landtag über Antrag des Herrn Abg. Maštálka beschlossen hat, und welche selbstverständlich ihren Namen für Versicherungsangelegenheiten trägt.

Návrh pp. posl. Weisse a Peschky a soudruhů ve příčině úpravy pojištění proti ohni. Při tomto návrhu zní formální návrh v ten smysl, aby návrh ten přikázán byl bez prvního čtení 18členné komisi, již zvoliti sluší. Musím tomu rozuměti v ten způsob, že za komisi tu má se považovati ona komise, která byla zvolena na základě návrhu p. posl. Maštálky a která, jak se samo sebou rozumí, má název komise pro záležitosti pojišťování.

Antrag der Herren Abgeordneten Iro, Zuleger und Genossen, betreffend die Durchführung der bezirksweisen Feuerversicherung.

Hier ist ein ebensolcher Antrag gestellt und ich betrachte die eben erwähnte Kommission als diejenige, an welche der Antrag zu weisen ist.

Návrh pp. posl. Iro, Zulegra, Bareuthera a soudr. ve příčině provedení pojištění proti ohni po okresích a říšského pojištění proti krupobití. Zde je formální návrh tentýž jako při návrhu, který jsem si právě dovolil sděliti a mám tedy za to, že i tento návrh měl by býti přikázán téže komisi, na kterou jsem dříve poukázal.

Antrag des Herrn Abg. Helmer und Genossen, betreffend die Gewährung einer ständigen Subvention für das Privatobergymnasium in Duppau, soll an die Budgetkommission gehen.

Návrh p. posl. Helmera a soudruhů ve příčině stálé podpory soukromému vyššímu gymnasiu v Doupově má býti přikázán komisí rozpočtové.

Antrag des Herrn Abg. Kutscher und Genossen in einer Notstandsangelegenheit soll an die Budgetkommission gehen.

Návrh p. posl. Kutschera ve příčině podpory z nouze má býti přikázán komisi rozpočtové.

Antrag des Herrn Abg. Dr. Bachmann und Genossen auf Gewährung einer Subvention an die Lese- und Redehalle deutscher Studenten in Prag soll an die Budgetkommission gehen.

Návrh p. posl. dra Bachmanna a soudr. za poskytnutí subvence spolku "Lese- und Redehalle der deutschen Studenten" v Praze má býti přikázán komisi rozpočtové.

Antrag des Herrn Abg. Kletzenbauer und Genossen in einer Notstandsangelegenheit soll gleichfalls der Budgetkommission zugewiesen werden.

Návrh p. posl. Kletzenbauera a soudr., který se týká podpory z nouze, má býti taktéž přikázán komisi rozpočtové.

Nemám příčiny vysloviti se proti tomu, aby přáním dotyčných pp. navrhovatelů bylo vyhověno, a pakli nikdo proti tomu neučiní námitky, vyhovím tomuto přáni.

Ich habe keinen Grund, gegen die mitgeteilten Ansuchen der betreffenden Herren Antragsteller eine Einwendung zu erheben und wenn auch von anderer Seite keine Einwendung erhoben wird, werde ich ihrem Wunsche entsprechen.

Ich werde alle diese Anträge an die betreffenden Kommissionen verweisen.

Přikáži veškeré tyto návrhy dotyčným komisím.

Konstatuji, že je sl. sněm způsobilý usnášeti se.

Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Pan posl. dr. Herold a soudr. mně podali interpellaci k Jeho Excelenci panu místodržiteli.

Der Herr Abgeordnete Herold und Genossen hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by byla přečtena.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Interpellace posl. Dra. Herolda a soudruhů k Jeho Excelenci panu místodržiteli v záležitosti opětného strhání zemských praporů v Podmoklech.

Vaše Excelence!

Na oslavu jmenin Jeho Veličenstva císaře a krále ozdobil spolek pro postaveni činžovních domů v Děčíně a okolí dne 4. října 1903 dům svůj č. 242 v Podmoklech prapory říšskými a zemskými. Rovněž tak učinila správa Matice školské v Podmoklech na domě, ve kterém se škola česká nalézá.

Asi okolo 11. hod. dopoledne shromáždil se před domem č. 242 v Podmoklech zástup výrostků asi 60 hlav čítající, který začal povykovati. Na místě však, aby se strany policejních orgánů toto patrné rušení veřejného řádu a pořádku bylo zamezeno, přišel do domu č. p. 242 v Podmoklech starosta města František Dittrich s radním Reicheltem s 2 strážníky a žádal, aby okamžitě prapor zemský s budovy byl sňat, přičemž poukázal na zástup před domem stojící. Když se strany majetníků domu bylo poukázáno k tomu, že jest povinností policejních orgánů, aby takovýto zástup rozptýlil, žádal starosta jménem své úřední policejní moci, aby majitelé domu zemský prapor sňali když se zdráhali tak učiniti, odvolávajíce se na dřívější úřední vyřízeni, kterým sejmutí praporu zemského prohlášeno za nezákonné, nařídil starosta Dittrich strážníkům sejmouti prapor zemský, při čemž nejen tyč byla zlomena, nýbrž i látka sama roztržena. Správa dotyčného domu resp. spolek pro vystavění činžovních domů žádal již dříve, obávaje se případných následků, za ochranu c. k. okresní hejtmanství v Děčíně, avšak přes to, že tou dobou c. k. okresní hejtman Děčínský v Podmoklech byl a o tomto sejmutí praporu s domu věděl, neučinil žádného opatření, ačkoliv měl po ruce četníky. Teprve odpůldne po 4. hod., patrně na telegrafické zakročení podepsaného povolil c. k. okresní hejtman, aby prapor na domě tom znovu vyvěšen býti mohl a poskytl těmto praporům také potřebné ochrany.

Téhož dne dostavili se před 12. hod. dopoledne do budovy Matice Školské 2 strážníci s obecním radním Reicheltem a vyzvali správce domu jménem starosty, aby prapor na domě vyvěšený sňal a když to týž odepřel učiniti, vnikli strážníci proti jeho vůli na půdu a prapor připevněný sňali a sice tak, že čásť jeho byla utržena.

Toto strhnutí praporu stalo se za přítomnosti pana c. k. hejtmana, aniž by tento jakýmkoliv způsobem zakročil a již jednou vydanému úřednímu nařízení průchod zjednal. Podotknouti sluší ještě, že prapory od 8. hod. ranní na dotyčných budovách visely, že až do 11. hod. se žádné strany obyvatelstva proti tomu námitek činěno nebylo a že teprve právě v tu dobu, když již pan c. k. okresní hejtman v Podmoklech meškal, patrně za tou příčinou, aby nějaká výtržnosť provokována byla, objevilo se několik výrostků před Českým domem a obecní úřad ihned způsobem shora vytknutým zakročil.

Událost ta však jest pro poměry v zemi a pro způsob, jakým správa politická v některé části zemi se vede, velice poučná a rázu přímo neslýchaného. Dle státoprávního a ústavního ústrojí monarchie Rakouské jsou království a země na radě říšské zastoupené nejen historické, ale i státoprávní útvary, které se strany úřadů na základě přísahy úřední šetřeny a chráněny býti musí.

Zemské barvy jsou historickým a viditelným znamením teritoriálního a státního příslušenství k určité zemi a určitému svazku státnímu, jsou tudíž dle historického vývoje přímým zjevným označením státoprávní, politické a historické individuality království Českého.

Na místo však, aby vyvěšování zemských praporů při slavnostních příležitostech bylo se strany úřadů politických přímo podporováno, vidíme již podruhé v Podmoklech, že političtí úřadové trpí a připouštějí, aby barvy zemské, jež jsou k ochraně veřejného řádu a pořádku ustanoveny, byly tupeny a snižovány a přímo z úřední moci policejní odstraňovány.

Jako na jedné straně v jednání starosty Podmokelského a jeho policejních orgánů jest patrná zjevná vzpoura naproti úředním nařízením a v každé jiné zemi pokládalo by se to přímo za vlastizrádné, zachoval se na druhé straně c. k. okresní hejtman Děčínský, před jehož tváří násilné podobné jednání se koná, vůči tomu indolentně, jako by se ho to netýkalo a jakoby přísežnému svému úkolu nebyl povinen dostáti.

Za takových okolností ovšem mohou se opakovati události, při kterých několik nedospělých lidi patrně za tou příčinou zjednaných stačí, aby úředním rozkazům a platným řádům na posměch brutální rukou strhovali prapory zemské a aby na místo, aby zakročeno bylo proti výtržníkům, loyalní umístnění takových praporů jako demonstrativní a provokační skutek bylo mařeno.

Zdá se nám, že v takových poměrech Jeho Excelence c. k. místodržitel jako zástupce krále v tomto království má přímo povinnost, aby nejen své vlastní autoritě, avšak i myšlence státní zjednal náležitou platnost a aby zejména poučil své podřízené orgány, jako c. k. okresního hejtmana v Děčíně, který ostatně pro svou naprostou neznalost jazyka českého k plnění úřadu svého jest nezpůsobilým, o jich povinnosti, jakou v tomto případě mají.

Za tou příčinou táží se podepsaní, co hodlá Jeho Excelence pan místodržitel učiniti, aby podobným, přímo skandalosním událostem, jaké se staly dne 4. října v Podmoklech, učiněna byla přítrž?

V Praze, dne 6. října 1903.

Dr. Herold a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excelenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Excelenz den Herrn Statthalter leiten.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Prvním předmětem denního pořádku jest: první čtení návrhu poslance Heřmana Jandy v příčině změny řádu volení do sněmu království Českého.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Hermann Janda, betreffend die Abänderung der Wahlordnung in den Landtag des Königreiches Böhmen.

Dávám slovo panu navrhovateli, aby odůvodnil svůj návrh.

Poslanec Heřman Janda: Slavný sněme!

Maje odůvodniti návrh, který jménem naší strany v tomto slavném sněmu podati čest jsem měl, prosím především slavný sněm za prominutí, pakliže snad s nějakými novými daty, nějakým novým odůvodněním nepřijdu, kterými bych tento náš návrh podepřel.

My všichni jsme přesvědčeni o tom a doufám, že i ostatní páni v tomto slavném sněmu, že jest interesem všech stran, aby otázkou volebního řádu jedenkráte se hnulo, že jest interesem všech stran, aby sobě uvědomili, že podobné poměry, jako byly v roce 1861 v předešlém století, nejsou ve století dvacátém r. 1903, že dnešní poměry docela jiným způsobem se vyvinují a také již se vyvinuly než byly poměry tehdejší.

Velectění pánové! Pakliže tvrdím, že se poměry jinak vyvinuly, že jinak jsou vyvinuty dnes, než před 42ti lety, kdy tento sl. sněm poprvé se sešel, tož pánové, nepravím tím ani dost málo, že snad tehdejší volební řád, na jehož základě se tehdejší sněm král. Českého sešel, byl snad spravedlivým a že své době odpovídal; naopak, velectění pánové, ten starý volební řád neodpovídal žádným zájmům, starý volební řád neodpovídal spravedlnosti, starý volební řád jest jedině v jedné věci, v jednom ohledu konsekventním, to jest, on odpovídá jen intencím křivdy, té křivdy nejvyšším mathematikem volební geometrie Schmerlingem tehdáž u nás praktikované.

Velectění pánové! Mluvilo se a odůvodňovalo se tehdáž, že sněmy mají býti voleny na základě zájmovém.

Nuž dobře, pánové, každá myšlenka má své oprávnění a dejme tomu. že na základě zájmovém má se tento slavný sněm sejiti. Pánové, máme i později ve volebních řádech pro okresní zastupitelstva, že byly vzdělány taktéž volební řády na základě zastoupení zájmového. Jak, velectění pánové, bylo o to postaráno již tehdáž před 40 lety? Že tyto zájmy se velmi často mění a poněvadž se obyčejně může souditi na zájmy a interessy těch kterých skupin dle výše daní, bylo ustanoveno při volbách do okresního zastupitelstva, že se má rozdělovati počet těchto členů sborů samosprávných dle výše daní. To se u nás ve sněmu království Českého nestalo, přes to, že se říká, že jsou to zájmové skupiny u nás, zkrátka řečeno, vynašly se zvláštní zájmy, které nejsou v žádném jiném státě, a které také žádný jiný reformátor nikde nenalezl.

Kdyby se vzalo do ruky, jak vypadaly volební řády tehdáž a jak vypadají zájmy dnes, kdyby se vzal počet daní kurie venkovské a kurie měst a srovnal, dnes, velectění pánové, byste uviděli, co se stalo.

Vzrostla nová města, nová místa průmyslová, střediska obchodu a průmyslu se změnila tak, že dnes jedno město, na př. král. hlavní město Praha, platí více daní než celá kurie.

A pánové, jaké jest zastoupení těchto měst a jaké jest zastoupeni těchto okresů?

Vezme-li se zastoupení, velectění pánové, přes všecku podporu, která se dostává a kterouž měl tehdá průmysl a obchod německý, musíme konstatovati, že i v kurii městské jest daň větší v kurii české než německé, nehledě ke kurii venkovských obcí, kde jeden malý okres, kde bývalo svého času půl kopy volitelů, na druhé straně mají totéž právo, jako mají velké okresy kolem Prahy ve středu Čech, kde počet volitelů tehdáž dostupoval velkého čísla.

Musíme uznávati, že konečně se podařilo velkou křivdu odstraniti, která byla spáchána na kurii obcí venkovských, kde volič venkovský dán pod kuratelu, že nemohl vykonávati své právo a ještě dnes nedovolilo se každému, aby to právo vykonával, poněvadž velikost a rozsáhlost obcí má na politické instituce vliv a nedovolí se občanům, kteří žijí v menších obcích, aby sami právo vykonávali, nýbrž musí jíti přes pole.

Velectění pánové, pravím, že to byla velmi malá splátka, která se stala kurii venkovských obcí a že to byla velice malá reforma, která v záležitostech volebního řádu byla podniknuta.

Velectění pánové, dovolte mně, že okresní zastupitelské sbory beru za základ, aby se poukázalo na to, jak jsou změněny zájmy. Vidíme, že velmi často a snad téměř všude nastaly změny, a že tyto změny nastaly i v celém království Českém a následkem toho, co se nového pro jednotlivé okresy a nastávající změny zastupitelstev okresních zavedlo, že jest také nutno, aby se přispůsobil těmto změnám volební řád do sněmu království českého. My, velectění pánové, mám-li mluviti se stanoviska naši strany, prohlašujeme docela otevřeně, že podali jsme návrh svůj ve způsobu resolučním z toho důvodu, aby mohla pro něj každá strana v tomto slavném sněmu hlasovati. Žádáme, abyste zvolili komisi proto, poněvadž jsou různé zájmy a různé náhledy o způsobu a zásadách, na jakých má volební řád býti sdělán. My, velectění pánové, víme, že na příklad, kdybychom přišli přímo se zásadou všeobecného rovného práva hlasovacího - a známe to ze zkušenosti v tomto slavném sněmu - že tento návrh nebyl by ani od strany konservativní ani od strany liberální podporován a z toho důvodu, velectění pánové, prosím, abyste vzali na vědomí, že nehlasovali jsme pro podporu návrhu podaného panem Drem Baxou, poněvadž jsme podali svůj vlastní návrh, jsouce přesvědčeni, že i ty zásady, které v návrhu Dra Baxy byly obsaženy, v komisi k rozhovoru přidou. My, velectění pánové - a přiznávám se k tomu upřímně za svou osobu a jsem o tom přesvědčen se stanoviska naší strany - stojíme stále na stanovisku nejširšího rozšíření volebního práva! (Výborně! Tak jest!)

My, pánové, uznáváme, že princip všeobecného práva hlasovacího je stále ještě bodem programu naší strany. A my se, velectění pánové, nenecháme zviklati v této zásadě všeobecného práva hlasovacího nikým a nejméně těmi lidmi, kteří myslíce, že pracují pro všeobecné právo hlasovací, jsou vlastně největšími agitátory proti tomuto všeobecnému právu. (Hlas: Škůdci jeho!)

My, velectění pánové, - a mohu to říci - jsme poprvé jménem celého českého národa dne 10. května 1868 na Řípském táboře proklamovali jako úvod k naší deklaraci toto právo, když jsme žádali, aby sněm království Českého byl spojen se sněmem moravským a slezským a když jsme žádali, aby záležitosti lidu českého a národa českého byly řízeny tímto sněmem zemí koruny České na základě všeobecného práva hlasovacího voleným.

Tyto zásady, velectění pánové, zůstaly dosud našimi zásadami a jak jsem pravil, nezvyklá nás nikdo v tomto přesvědčení, ani snad ten nejčiřejší nevděk, který se velmi často děje naproti naši straně za to, že ona byla první, která diskusi všeobecného práva hlasovacího umožnila, že ona byla první, která diskusi všeobecného práva hlasovacího přivedla v parlament a že následkem toho přičiněním naší strany celé řadě obyvatelstva a občanstva dostalo se tohoto práva hlasovacího. Ani to nás, pánové, nezmate poněvadž jsme toho přesvědčení, že kdyby kdo měl počítati ve veřejném životě na vděk nebo nevděk, že by vlastně každý se musil veřejného života zříci, poněvadž vděk lidu a vděk národa není údělem nikoho veřejně působícího.

Jak jsem již, velectění pánové, pravil, jsme toho náhledu, že dnešní doba toho vyžaduje, aby právě těm, kteří se nazývají vyděděnci, byly otevřeny brány do tohoto sněmu království Českého.

Jsme tím více o tom přesvědčeni, poněvadž následkem zavedeni pivní dávky odpadla ona námitka, která se svého času činila, že na zemské potřeby přispívají jen ti, kdo platí přímé daně, poněvadž je zde pouze přirážkový systém.

Následkem zavedení pivní dávky může se říci, že každý dnes přispívá na potřeby zemské a následkem toho má také každý nárok, aby o potřebách zemských rozhodoval, tudíž má také právo, aby do sněmu království Českého volil.

Jakým způsobem toto volební právo provedeno býti má, o tom má býti rozhodnuto právě zvolenou komisí.

Prohlašuji za svoji osobu a za svou stranu, že my vždy se zasazovali a také stále trvati budeme na rozšíření volebního práva až ke všeobecnému právu hlasovacímu. (Výborně! Výborně!)

Na počátku řeči své prosil jsem slavný sněm za omluvu, nebudu-li opakovati znova všecky ty důvody, které v tomto slavném sněmu již několikráte při odůvodňování návrhu na změnu volebního řádu přednésti příležitost jsem měl. Podotýkám jen jednu věc: že je tento rok tomu právě 40 let, co nebožtík Palacký v tomto slavném sněmu poprvé probral návrh na změnu volebního řádu.

Uznávám veškeré rekriminace v politickém životě za zbytečné a nechci zde uváděti to, jaká to byla chyba, že tehdáž tento návrh se nepřijal, a mohu říci, že všecky naše zbědované poměry a všecky ty věci, které jsou tak smutné dnes nejen ve království našem ale i v celém mocnářství, zajisté mají příčinu v nespravedlnosti volebních řádů, poněvadž nepřichází jimi pravá vůle národa a lidu k platnosti. (Výborně!)

Dnes nemůžeme konstatovati, že tento slavný snem byl by snad pravým obrazem českého národa, poněvadž dnes je tento slavný sněm jen hříčkou v rukou každé vlády a poněvadž každá vláda si může dnes udělati ve sněmu majoritu takovou, jakou chce. (Tak jest!)

Aby to se nestalo, je povinností všech stran, aby se o to staraly, aby se něco podobného nemohlo státi.

Právě v posledních dnech četli a viděli jsme jeden úkaz, který může býti mementem pro tento slavný sněm, jak labilní je většina a jak snadno dá se většina v tomto slavném sněmu přesunouti.

A velectění pánové, my máme také smutné zkušenosti a mohl bych uváděti celou řadu případů, kdyby se o to jednalo, jakým způsobem byla často umělá většina také tohoto slavného sněmu vyvolávána.

Ale jak jsem pravil, pokládám veškeré rekriminace při odůvodňování tohoto návrhu za zbytečné, poněvadž se nám upřímně jedná o to, aby se konečně jednou poctivě s touto otázkou hnulo.

Nebudu proto nižádné straně, ani na levo ani na pravo vytýkati, co se zanedbalo, a v čem se snad chybilo. Jen to řeknu: že je povinností nás všech, abychom konečně k této nápravě přistoupili Povinnost naše je tím těžší a zdar našeho úkolu tím spíše pochybným, poněvadž právě, jak jsem se již zmínil, po nepřijetí návrhu Palackého byla tehda zde učiněna závora do volebního řádu, nevídaná a neslýchaná v jiných volebních řádech.

Pánové, takové kvalifikované většiny, jaká se žádá ku změně volebního řádu na sněmu království Českého, není v celém světě, a proto je tím spíše povinností všech nás, kteří zde sedíme, abychom se starali, bychom napřed odstranili tuto závoru, která zde je, a potom pilně pracovali na tom, aby se dostalo spravedlnosti všem.

Jak jsem již pravil, bylo by velice vděčno opětovati znova historická data, ale bych to považoval fakticky za maření času, poněvadž myslím, že strany tohoto slavného sněmu odkáží návrh náš komisi a že podobná podrobná debata zajisté v komisi provedena bude.

Za druhé bylo těch dat zde již tolik uvedeno, že by to bylo obtěžování slavného sněmu, jestli že bych ještě jednou tato data uváděl.

My, velectění pánové, podali návrh svůj s dobrým úmyslem a s tou upřímnou snahou, abychom zjednali spravedlivého zastoupení ve sněmu království Českého obyvatelstvu jeho.

Z té příčiny, velectění pánové, prosím, abyste laskavě ráčili přijati návrh náš. (Výborně! Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu jsou přihlášeni ve formálním ohledu řečníci

Zu diesem Gegenstande haben sich in formaler Beziehung einige Herren zum Worte gemeldet und zwar zunächst der Herr Abg. Dr. Zdenko Schücker.

Ich erteile ihm das Wort,

Landtagsabg. Dr. Zdenko Schücker: Hoher Landtag! Ich erkläre gegenüber dem Antrage, der soeben durch den Herren Abg. Janda hier im Landtage gestellt worden ist, daß meine Partei demselben zustimmt und einverstanden ist, daß tatsächlich eine Kommission gewählt werde, welche sich mit der gewiß wichtigen Angelegenheit zu besaßen hätte, in welcher Weise eine Änderung der Landtags-Wahlordnung stattzufinden hat. Der Antrag, der heute gestellt worden ist, ist kein neuer Antrag sondern er ist von seiten desselben Antragstellers bereits hier im Landtage wiederholt gestellt worden und ich anerkenne gerne die Loyalität, mit welcher dieser Antrag gestellt worden ist, beziehungsweise die praktische Seite dieses Antrages, daß nämlich in dem Antrage selbst nicht die Grundsätze angegeben wurden und nicht die Prinzipien aufgestellt worden sind, nach welcher eine Änderung der Wahlordnung vom Antragsteller gewünscht wird, damit eben allen Parteien die Möglichkeit geboten werde, für einen derartigen bloß formalen Antrag zu stimmen und sich vorzubehalten, in der Kommission, welche gewählt wird, die Grundsätze auszustellen, beziehungsweise zu vertreten, nach welchen die betreffende Partei eine Abänderung der Landtagswahlordnung verlangt.

Meine Herren! Daß eine Landtagswahlordnung, welche bereits durch so viele Jahre besteht - das Gesetz, auf Grund dessen diese Landtagswahlordnung ins Leben gerufen wurde, datiert aus dem Jahre 1861 - einer Änderung bedürftig ist, ist wohl keine Frage.

Ich möchte aber doch voraussetzen, daß für eine Landtagswahlordnung meines Erachtens niemals jene Grundsätze aufgestellt werden können, welche für eine Reichsratswahlordnung aufgestellt werden müssen, weil ich glaube, und das ist unsere Auffassung, daß der Landtag niemals gleichgestellt werden kann einer solchen Korporation, wie sie der Reichsrat ist, welcher die Vertretung so großer und wichtiger politischer und wirtschaftlicher Interessen zu besorgen hat. Nach unserer Auffassung soll der Landtag immer ein Verwaltungskörper, ein Verwaltungskörper des höchsten Ranges sein und es soll auch die Zusammensetzung des Landtages infolge dessen eine derartige sein, daß die berechtigten Interessen der Bevölkerung dieses Landes in dem Landtage die entsprechende Vertretung finden und daß dem Landtage die Gelegenheit gegeben ist, diese Vertretung hier auch tatsächlich zur Ausführung zu bringen und sowohl das wirtschaftliehe als auch das politische und nationale Interesse jener Völkerschaften, welche in diesem Lande wohnen, hier in der Weise zur Geltung zu bringen, daß eine Benachteiligung des einen oder anderen Volksteiles ausgeschlossen ist.

Der Antrag, der heute gestellt worden ist, unterscheidet sich nur dadurch von den früheren vom Herrn Abg. Janda gestellten Anträgen, daß in den früheren Änträgen sofort angeregt wurde, in welcher Weise diese Kommission zu wählen ist, während diesmal die Art der Zusammensetzung derselben nicht angegeben erscheint.

Ich glaube, darüber werden wir uns finden, und gewiß ist eine Einigung in dieser Richtung möglich. Aber vorausschicken muß ich, von unserer Partei ausdrücklich dazu autorisiert, daß wir nur unter der Voraussetzung überhaupt auf eine Änderung der Landeswahlordnung eingehen können, wenn unsere Kardinalforderungen, die wir wiederholt hier im Landtage aufgestellt haben, tatsächlich erfüllt werden.

Meine Herren 1 Nicht Sie von czechischer Seite haben Sich zu beklagen über die Zustände, welche infolge der heutigen Wahlordnung im Landtage Sich abspielen, Sie haben auch gar keinen Grund, wie dies von Seite des Herrn Vorredners geschehen ist, einen Vorwurf gegen die Gruppe der Großgrundbesitzer zu erheben, weil wir ja erst gestern gesehen haben, wie der feudale Großgrundbesitz Ihnen nachgekommen ist, und dazu beigetragen hat, einen Beschluß hier im Landtage zu fassen, von dem wir durch unsern berufenen Redner erklären ließen, daß er uns auf das Schmerzlichste und Unangenehmste berührt, und daß durch denselben wichtige nationale Interessen auf unserer Seite verletzt werden.

Wir haben ferner gesehen, daß auch die Regierung dagegen ist, eine derartige Ausscheidung einer Gemeinde, wie ist gestern beantragt wurde, durchzuführen.

Trotzdem haben die feudalen Großgrundbesitzer für einen Solchen Antrag gestimmt, und wenn heute der erste czechische Redner, der aufsteht, dem Großgrundbesitze einen Vorwurf deswegen macht, daß er hier vertreten ist, so glaube ich, daß dieser Vorwurf nicht an die richtige Adresse gerichtet ist.

Wir stehen aus dem Standpunkte und haben es bereits wiederholt erklärt, daß wir