výzkumné stanici Moravské, kde za jediný rok od praktických hospodářů bylo provedeno 156 pokusů a tím způsobem se zajisté známost nejen při čtení, ale i při praktickém provádění do nejširších kruhů dostane. Další důvod jest, proč chceme ústav jediný, to, že chceme, aby ústav tento nezůstal jen při produkci rostlinářské, nýbrž aby se rozšířil a tu musím s potěšením konstatovati, že kolega Ronz se přimlouval, aby pokud se týče obilnictví, se to zlepšilo, aby produkty obilní byly takové, abychom nemuseli se po jiných plodinách v cizích zemích sháněti. Chceme též stále, pokud možná ve zvířectví konati zkoušky a jako se to podařilo při rostlinstvu, že na místě jednoho klasu rostou dva klasy, chceme též přivésti to tak daleko, aby jeden kus dobytka dával za dva kusy užitek, což jest možné
Dále také myslím, aby při takovéto stanici eventuelně zkoumali strojnictví, jaký má vliv na vzdělávání půdy.
Pokud se týče návrhu kolegy Peschky nemohu s tím souhlasiti, aby byly zřízeny ústavy dva, a též ne s tím, aby vypuštěna byla v organisaci stanice technika česká a doporučuji slavnému sněmu, aby přijal návrhy komise.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.
K těmto návrhům podal pan poslanec Peschka návrhy na změnu článku I. a II.
Tyto návrhy zní, aby odstavec I. zněl takto: "aby vypracoval a do příštího zasedání předložil návrh statutu ohledně zřízení dvou výzkumných a pokusných ústavů při obou odborech zemědělské rady v Praze;
II. aby uvažoval, jak by bylo možno s těmito ústavy spojiti stanice, které jsou zřízeny při hospodářských školách".
Mám tedy za to, že bude třeba zde hlasovati dle odstavců. Jelikož ale návrh na změnu odstavce prvního a návrh na změnu odstavce druhého těsně spolu souvisí, poněvadž návrh na změnu odstavce druhého není než stylistickým následkem toho, kdyby se přijal odstavec první dle změňujícího návrhu, zamýšlím zavésti hlasování tím způsobem, že dám hlasovati o odstavci prvním a druhém zároveň, a sice nejprve dle znění navrženého panem poslancem Peschkou a pakli by v tomto zněni nebyly přijaty, dle návrhu komise. Pak bych dal hlasovati o třetím a Čtvrtém odstavci návrhu komise, při čemž podotýkám, že v německém tekstu při odstavci čtvrtém návrhu nejspíše nedopatřením buď tiskovým neb překladatele se některá slova vynechala, kteroužto vadu až ohlásím způsob hlasování v řeči německé, opravím.
Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Antrage der Kommission, welche aus 4 Absätzen bestehen.
Zu Absatz I. und II. hat der Herr Abg. Peschka Abänderungsanträge eingebracht.
Es wird daher notwendig Sein, über die Anträge absatzweise abzustimmen.
Ich bemerke nun, daß die Textierung, welche der Herr Abg. Peschka für den Absatz I. und II. vorschlägt, miteinander in einem so engen Zusammenhang Steht, daß seine Textierung des Absatzes II. eigentlich nur als eine notwendige Stilistische Folge dessen anzusehen wäre, wenn sein Antrag zu Absatz I. angenommen würde.
Infolgedessen beabsichtige ich, über die Antrage 1 und 2 unter einem abstimmen zu lassen und zwar zuerst in der vom Herrn Abg. Peschka beantragten Textierung.
Sollte dieser Text angenommen werden, So entfallt die Anstimmung über Absatz I. und II. nach dein Kommissionsantrage.
Sollte diese Textierung nach dem Antrage des Herrn Abg. Peschka nicht angenommen werden, so würde Absatz I. und II. nach dem Kommissionsantrage zur Abstimmung gelangen.
Dann kommen zur Abstimmung die Absätze III. und IV. des Kommissionsantrages, wobei ich bemerke, daß im deutschen Texte entweder durch fehlerhafte Übersetzung oder durch einen Druckfehler einige Worte weggelassen erscheinen. Derselbe muß nämlich, um mit dem böhmischen Texte in Übereinstimmung zu Stehen, folgendermaßen zu lauten:
,, IV. Berichte und Anträge vorzulegen wegen Erfassung eines Gesetzes zum Schutze gegen Malversationen im Handel mit landwirtschaftlichen Bedarfsartikeln". Die Worte "eines Gesetzes zum Schutze" Sind im deutschen Texte ausgeblieben und sind notwendig aufzunehmen, damit der Sinn ein richtiger sei-
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben.
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist feine Einwendung erhoben worden.
Zunächst bringe ich zur Zustimmung die Worte: "Der Landesausschuß wir beauftragt".
Především přivádím k hlasování slova: "Zemskému výboru se ukládá":
Ich ersuche die Herren, welche diese Worte annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tuto větu přijímají, aby vyzdvedli ruku.
Jsou přijata.
Sie sind angenommen.
Nunmehr kommt der Antrag des Herrn Abg. Peschka zur Abstimmung:
,, I. Den Entwurf eines Statutes, betreffend die Errichtung zweier Versuchs- und Untersuchungsanstalten bei den beiden Sektionen des Landeskulturrates in Prag auszuarbeiten und in der nächsten Session vorzulegen; "
II. zu erwägen, in welcher Weife mit diesen Anstalten, die bei landwirtschaftlichen Schulen bestehenden oder zu errichtenden Stationen in Verbindung gebracht werden könnten. "
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist abgelehnt.
Ich werde nunmehr den KommissionsAntrag zur Abstimmung bringen.
Dám nyní hlasovati o návrhu komise.
Žádám pány, kteří přijímají tyto dva odstavce, totiž odst. I. a II. ve znění komise, by vyzvedli ruku,
Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o odst. III. a IV. a sice v německém textu s opravou, na kterou jsem poukázal.
Nunmehr bringe ich die Absätze III. und IV. zur Abstimmung und zwar im deutschen Texte mit der von mir erwähnten Korrektur.
Žádám pány, kteří přijímají tyto věty, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Absätze annehmen, die Hand zu erheben.
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Přikročím nyní k ukončení schůze.
Ich werde nunmehr zum Schlusse der Sitzung schreiten.
P. posl. dr. Pantůček a soudr. odevzdali mně návrh.
Die Herren Abgeordneten Dr. Pantůček und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh poslanců dra Pantůčka a soudr. ohledně provedení rovnoprávnosti jazykové v úřadování soudů a ostatních, zeměpanských úřadů v království Českém:
Podepsaní dovolují si navrhnouti: Slavný sněme, račiž se usnésti:
J. C. k. vláda se vyzývá, aby podle své povinnosti šetřiti a prováděti stávající zákony upravila ve smyslu platných základních zákonných předpisů, zejména ve smyslu král. listu ze dne 8. dubna 1848 č. 74 sb. z. prov. pro Čechy a čl. 19. zákl. z. st. o všeobecných právech občanů státních ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. skutečné používání jazyků zemských v království Českémobvyklých ve veškerém úřadovácí soudů a všech ostatních úřadů a orgánů zeměpanských tohoto království tak, aby při naprostém zachování zásady ústavními zákony zaručené, že u všech soudů a zeměpanských úřadů země v jednom i druhém jazyku zemském přímo a bez prostředníků jednáno a rozhodováno býti musí, oběma jazykům rovné použití bylo zjednáno a stejný obor působnosti byl vyměřen.
II. V ohledu formálním se navrhuje, aby návrh tento přikázán byl komisi 18členné, zvlášť pro to zvolené.
V Praze, 5. října 1903.
Dr. Pantůček a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dostál a soudr, odevzdali mně návrh.
Die Herren Abgeordneten Dostál und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněm. tajemník Höhm (čte): Návrh poslance Frant. Dostála a soudruhů, týkající se provedení stavby z nouze na okresích Litomyšlském a Poličském.
Slavný sněme!
Okresy Litomyšlský a Poličský stihá jedna pohroma živelní za druhou. Následkem toho hrozí obyvatelstvu tamních obcí horských přímo hlad, an výdělku se nedostává.
Navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru království Českého se ukládá, neprodleně zavésti s příslušnými faktory jednáni za tím účelem, aby v zásadě povol ná stavba dráhy z Litomyšle do Poličky v době nejkratší jako stavba z nouze započata a provedena byla a tak lidu tamějšímu zaměstnání a výdělek poskytnut byl.
V ohledu formálním budiž návrh tento komisi rozpočtové a to bez prvého čtení ku příslušnému jednání odkázán.
V Praze, dne 5. října 1903.
Frant. Dostál a soudr.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Weiß, Peschka und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag. Die Abgeordneten Weiß, Peschka und Genossen Stellen folgenden Antrag:
Infolge der durch Dürre, Hagel und Wasserschäden herbeigeführten Notlage unter der landwirtschaftlichen Arbeiterbevölkerung wurde mit Recht darauf hingewiesen, daß durch Notstandsbauten diesem Übel abzuhelfen fei.
In den wirtschaftlich so zurückgebliebenen Gebieten des Böhmerwaldes sind einige unausgeführte Wiesenmeliorationsprojekte und zwar: Oberlichtbüchel, Wallern, Schönau und Schwarzbach.
Bei erstgenannten drei Projekten sind Pläne und Kostenüberschläge seit 9-11 Jahren fertiggestellt.
Mangels nötiger Aufklärung der Bevölkerung kamen diese (für die dortigen Landwirte von großer Bedeutung), angeregten Arbeiten nicht zur Durchführung.
In den genannten Gebieten wird der Getreidebau immer mehr unrentabel und kann sich die dortige Bevölkerung nur durch eine rationelle Viehzucht erhalten.
Um aber Viehzucht rationell betreiben zu können, gehört gutes Futter, daher Verbesserung der Wiesen.
Wir Stellen daher den Antrag:
Der Landesausschuß wird beauftragt, sich mit den betreffenden Gemeinden Oberlichtbüchel, Wallern, Schönau und der Wassergenossenschaft Schwarzbach, behufs ehemöglichster Durchführung genannter Regulierungsarbeiten, als Notstandsbauten, ins Einvernehmen fetzen und in nächster Zeit darüber Bericht zu erstatten.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Landeskulturkommission zuzuweisen.
3. Weiß, Peschka und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Kaftan a soudruzi mně podali návrh.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců inž. Kaftana, Maštálky, dra. Ulricha a soudruhů v příčině rozdělení státní dotace na stavbu vodních drah v prvním období stavebním.
Vzhledem k nestejnoměrnému rozděleni státní dotace 175 milionů korun ze zápůjčky pro stavbu vodních drah, vládním programem stavebním pro první období stavební koncem prosince 1902 stanovenému, při čemž byla zejména dotace pro vodní dráhy v obvodu království českého vůči ostatním drahám vodním, v zákoně ze dne 11. června 1901 uvedeným, značně zkrácena, dovolujeme sobě učiniti návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby hledíc k ustanovení čl. 1., 6. a 8. zákona ze dne 11. června 1901 ř. z. č. 67 - kterými přikládá se vodním dráhám v obvodu království Českého týž význam a táž důležitost jako navrženým vodním cestám v Dolních Rakousích, na Moravě a v Haliči - upravila stavební program pro I. období od r. 1904 do roku 1912 tak, by nejen stavbou vodních drah v království Českém mohlo býti v r. 1904 započato, nýbrž aby byl v provádění stavby zachován stejný postup s ostatními drahami vodními a aby sobě c. k. vláda po případě vymohla cestou ústavní zvýšení dotace, článkem 8. zmíněného zákona pro první období stavební ustanovené.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi pro práce veřejné.
V Praze, dne 5. října 1903.
Inž. Kaftan a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Karl Ungermann und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Karl Ungermann und Genossen auf Erteilung einer Staats- und Landesunterstützung an die betroffenen Landwirte des Bezirkes Dauba und Wegstädtl, welche durch das Auftreten der Blattlaus im heurigen Jahre, welches eine totale Mißernte im Hopfen zur Folge hatte, geschädigt wurden.
Hoher Landtag! Durch das Auftreten der Blattlaus und der dadurch entstandenen Schwärze im heurigen Jahre im Bezirke Dauba und Wegstädtl hat eine totale Mißernte im Hopfen stattgefunden, wodurch die betroffenen Landwirte an ihrem Ertrage sehr geschädigt wurden, da der Hopfen die größte Einnahmsquelle derselben bildet, und der heurige Entgang dieser Einnahmen nach Millionen Kronen gerechnet werden kann.
Erwägt man, daß einige Gemeinden dieser Bezirke bereits im vorigen Jahre am 31. Juli durch einen großen Hagelschlag heimgesucht wurden, und daß in Folge dessen, sowie in Folge der allgemeinen ungünstigen wirtschaftlichen Verhältnisse die Verschuldung der Landwirte zumeist an einer bereits unüberschreitbaren Grenze angelangt ist, so kann man sich leicht die trostlose Lage jener vorstellen, welche das zur Zinsenzahlung, sowie das zur Weiterführung ihrer Wirtschaft nötige Geld nicht besitzen. Sollte den Betreffenen nicht eine rasche und ausgiebige Hilfe zuteil werden, so können dieselben unmöglich ihre Existenz fristen.
Gestützt auf diese Gründe stellen die Gefertigten den Antrag.
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Die k. k. Regierung wird aufgefordert den beschädigten Grundbesitzern der Bezirke Dauba und Wegstädtl nach gepflogenen Erhebungen eine ausgiebige Staatsunterstützung zu gewähren, bestehend aus Subventionen und unverzinslichen Darlehen und zwar möglich rasch.
2. Den Beschädigten ist aus Landesmitteln gleichfalls eine ausgiebige Unterstützung zu gewähren und sind diese Bezirke in die bereits bestehende Notstandsaktion mit einzubeziehen.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der BudgetCommission zur beschleunigten und günstigen Erledigung zuzuweisen.
Prag, am 5. Oktober 1903.
Karl Ungermann und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Pippich a soudr. mě podali návrh:
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Dra. Karla Pippicba, Josefa Kudrnky a soudruhů ohledně výkladu případné změny zákona o okresních zastupitelstev ze dne 25. července 1864 č. 27 zem. zák., pak čl. III. zákona ze dne 2. listopadu 1902 č. 86 z. z. pokud se týče 24. června 1898 č. 45 z. z.
Slavný sněme!
Navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Vzhledem k tomu, Že rozhodnutím c. k. správního soudního dvoru ze dne 7. března 1902 č. 2199 byl prozatím až snad do nového odchylného rozhodnutí vysloven pro rozhodující instance směrodatný právní názor, že osobní daň z příjmů, majíc jinou podstatu, nežli dřívější daň z příjmů v § 9 odst. 1. zákona o okresních zastupitelstvech uvedená připadá té berní obci, v které jest předepsaná, nikoliv však té skupině, ku které dotyčný poplatník osobně náleží;
vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí a praktikované podle něho určování a rozdělování počtu zástupců ve všech skupinách voličských pro okresní zastupitelstva ve svých důsledcích pokud se týče zájmového zastoupení, na němž celý zákon o okresních zastupitelstvech jest založen, vede k takovým výsledkům, že znamená to úplný rozvrat dosavadních, zákonných poměrů a příčí se to jak intenci zákona tak reálné potřebě (tak ku př. v případě nové volby do okresního zastupitelstva chrudimského následkem připočteni osobní daně z příjmů panem Ferd. knížetem Kinským v Heřmanově Městci jako bydliště jeho přiznávací a berní obci Heřmanovoměstecké připočítané, obdržuje město Heřmanův Městec místo dosavadního, vlastní jeho poplatní síle odpovídajícího jednoho zástupce, šest zástupců, kdežto skupina velkostatků místo dřívějších 8 členů obdržuje pouze 6 členů, skupina venkovských obcí místo dřívějších 12 členů pouze 10 členů a město Chrudim místo dosavadních svých 10 zástupců pouze 8 zástupců);
vzhledem k tomu. že osobní poplatnost velkostatkářů s nahodilým nebo měnivým bydlištěm často na různých místech, nalézají svého výrazu v placeni osobní daně z přijmu, mohla by, kdyby osobní daň vůbec bylo lze započítávati, logicky a podle intence zájmového roztřídění a skupinového zastoupení v zákoně o okresních zastupitelstvech se projevovati jen v sesíleném právu zastoupení ve skupině velkých statků s obmezením v zákoně stanoveném co do počtu § 9 odst. 5, tedy musila by osobní daň z příjmu, jsouc také z největší části výsledkem polního hospodářství na různých velkostatcích témuž velkostatkáři náležejících i výsledkem výdělkových podniků na těchto různých velkostatcích (cukrovarů, pivovarů a pod. ), tedy doplňkem reálních daní, pak dani výdělkových z toho kterého majetku velkostatkářského placených ve smyslu § 9 odst. 1, (při čemž osobní daň z příjmů plynoucí z majetku kapitálového při velkostatcích jest zcela podřadná proti těmto velikým zřídlům držby pozemkové, budov a samostatných podniků výdělkových), celá býti připočítána skupině velkostatkářské, kdyby však tomu nemělo býti přisvědčeno, musila by osobní daň z příjmu býti rozložena v jednotlivá svá zřidla plynoucí z těch kterých velkostatků, pokud se týče z těch kterých podniků a připočtěna v příslušných daňových obvodech pro zastoupení dotyčných v okresních zastupitelstvech, třeba by pak příjem z majetku kapitálového se připočítával k daňové poplatnosti té obce, kde velkostatkář má své bydliště a kde osobní daň z přijmu přiznává, - vzhledem tomu však, co jest patrně nejsprávnější a nejvhodnější s duchem zákona o okresních zastupitelstvech, že nynější osobní daň z příjmu, jsouc sproštěna od všelikých přirážek, zejména od přirážek obecních a okresních, nejsouc tedy v žádném vztahu ke svazům obecním a okresním a nepřispívajíc ničím ku specielní poplatní síle a k potřebě té které obce nebo toho kterého okresu, kdežto zákon o okresních zastupitelstvech podle tohoto přispívání na potřeby okresu měří oprávněnost zastupování v okresních zastupitelstvech a rozčleňuje skupiny zájmové, nemá vůbec se vmisovati do ustanovení § 9 a nemá se připočítávati žádné skupině, nejméně ovšem skupině takové, která úplně se odlišuje zájmově od skupiny jiné, jako jest skupina mest proti skupině velkostatků, při čemž dlužno přihlížeti také k ustanovení § 9 odst. 2., v němž zastupování jedné skupiny druhou výslovně a výminečné jest obmezeno jen na skupinu velkého průmyslu a obchodu skupinou měst nebo skupinou obcí venkovských v případě tam uvedeném;
konečně vzhledem ku stanovení čl. III. ze dne 2. listopadu 1902 č. 86 z. z., pokud se týče ze dne 24. června 1898 č. 45 z. z., v němž se stanoví, že v těch případech, kde přímé daně dle zákona jsou měřítkem pro rozdělení dávek, zejména příspěvků konkurrenčních, k účelům obecním, školním, zdravotním, silničním a jiným, nelze hleděti k osobní dani z příjmu po dobu v čl. I. ustanovenou (tedy až do r. 1909 včetně), že tedy, ač bylo opomenuto výslovně to stanoviti, přece i podle onoho znění nemůže osobni daň z přijmu se připustiti jako měřítko pro rozdělení skupin a zástupců v okresních zastupitelstvech a pro získávání nějakých práv v ohledu tom, když se osobní dani z příjmu nepodléhající přirážkám na dotýčné účele ničím nepřispívá:
1. zemskému výboru se ukládá, aby při určováni a rozdělováni počtu zástupců ve všech skupinách voličských pro okresní zastupitelstva ve smyslu § 12. zákona o okresních zastupitelstvech podle autentického výkladu § 9 odst. 1 a čl. III. zákona ze dne 2. listopadu 1898 č. 86 z. z., pokud se týče 24. června 1898 č. 45 z. z., na němž se sněm usnáší, že totiž osobní daň z příjmu jsouc sproštěna na dobu v čl. I. cit. zákona ustanovenou od všelikých přirážek, zejména od přirážek obecních a okresních, nemůže býti měřítkem pro rozdělování skupin a zástupců v okresních zastupitelstvech a nemůže tedy při určování a rozdělování v tom býti započítávána, na tomto právním stanovisku trval a právní názor c. k. místodržitelství proti tomu čelící odmítal.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby vstoupil v jednání s c. k. vládou, by se zřetelem ke speciálnímu zákonu o okresních zastupitelstev pro král. České byla dosavádní prakse politických úřadů jako intenci zákona toho a zájmovému rozčlenění i zastoupení se příčící se strany vlády pozměněna a aby byla uvedena ve shodu s autentickým výkladem zákonných ustanovení v odst. 1. sněmem daným.
3. Zemskému výboru se ukládá, aby případně, kdyby toto jednání k cíli nevedlo, vypracoval návrh na změnu dotyčných ustanovení zákona o okresních zastupitelstvech ve smyslu zde navrženém a aby tuto osnovu změny zákona v příštím zasedám ku projednám sněmovnímu předložil.
V ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán bez prvého čtení komisi pro okresní a obecní záležitosti.
V Praze, 5. října 1903. Dr. Karel Pippich a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.
Ich werde die Verlesenen Anträge der geschäftsmäßigen Behandlung unterziehen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Březnovský a soudruzi mně podali dotaz.
Sněmovní sekretář Höhm (čte):
Dotaz posl. Březnovského a soudruhů na Jeho Excellenci p. místodržitele království Českého:
Stále se opakují stížnosti na to, že c. k. úředníci na severu v království Českém v tak zvaném poněmčeném území nechovají se tak, jak se sluší pro každého úředníka státu, kterému slouží, totiž že jest jejich povinností, by v politickém boji zachovali úplnou nestrannost.
Jest dokázáno, že jen chabostí a mnohdy i spolupůsobením c. k. úřadů máme co děkovati, že v Čechách v poněmčeném území se agituje, pro směr ne snad, poněmčení, ale pro zřejmé roztrženi tohoto království.
Státní úředníci súčastňují se všech všeněmeckých slavností; tam se to trpí, kdežto c. k. úředník národnosti české jest přísně střežen, by se nesúčastnil sebe nevinnějších zábav svých rodáků.
Při výzdobě o slavnostech velkoněmeckých nenajdeme žádného praporu v barvách království našeho nebo státu rakouského, ale všude cizí všeněmecké barvy - černo-červeno-žluté. Touto barvou demonstrují proti příslušnosti k našemu státu. Tak jedná občanstvo, co však máme říci o tom, když c. k. okresní hejtmanství se tak daleko troufá, že svá úřední akta krášlí barvami velkoněmeckými. Zdálo by se, že něco podobného není možné, avšak bohužel následkem chabosti našich německých vlád je u nás možné vše.
Na důkaz, že jest i tato c. k. okresní hejtmanská velkoněmecká demonstrace možná, předkládáme úřední obálku c. k. okresního hejtmanství v Aši, kteréžto obálce slouží za okrasu velkoněmecká trikolora. Chybí zde toliko všeněmecké "Heilo!", by to bylo úplné.
Podobné provokační jednání c. k. hejtmanství jest nutno patřičně pokárati a proto táží se podepsaní:
Chce Jeho Excelence pan místodržitel království Českého upozorniti c. k. okresní hejtmanství v Aši, že toto hejtmanství se nalézá dosud v království Českém a že barva království Českého ani státu rakouského není "Schwarz-Rot-Gold?"
V Praze, 5. října 1903.
Březnovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Mašek a soudruzi mně podali dva dotazy k Jeho Excelenci pana místodržiteli. Žádám, aby byly přečteny.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Dotaz poslance MUDra Aloise Maška a soudruhů na Jeho Excelenci pana c. k. místodržitele království Českého v příčině jednání c. k. správního úřadu politického v Klatovech ohledně používání razítek obecními úřady.
Podle sdělení mně učiněných byl starosta obce Ouborska již po čtvrté c. k. hejtmanstvím do Klatov obeslán a ohledně vydávání dobytčích listů průvodních vyslýchán, protože prý české obecní razítko, které na ně přitiskuje nenalezlo milosti vládní.
Z nařízení téhož c. k. hejtmanství konalo také c. k. četnictvo pátrání místní od domu k domu.
Podepsaní kladou na Vaši Excelenci dotaz, zdali hodlá působiti k tomu
1. by starostové obecní nebyli zbytečně od c. k. úřadů odesíláni,
2. by c. k. četnictvo pro takové malichernosti od výkonu svého vlastního poslání nebylo zdržováno a tážou se dále:
A) z jakých důvodů provádí se c. k. úřední řízení proti obecnému starostovi v Ouborsku v příčině českým razítkem opatřených průvodních listů dobytčích;
B) jest Vaší Excelenci známo, byla-li a na základě kterých zákonů obec Seewiesen, která s vědomím c. k. okresního hejtmanství v Klatovech užívá razítka "k. k. österreichische Gemeinde Seewiesen", již z království Českého vyloučena a jako přímá (bezprostřední) příslušnice do "c. k. Rakouska" zařaděna a jaké v té příčině bylo konáno úřední řízení?
V Praze, 5. října 1903.
MUDr. Alois Mašek a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by byl přečten druhý dotaz posl. Dra Maška.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. MUDra Aloise Maška a soudruhů na Jeho Exc. p. místodržitele království Českého ohledně jednání c. k. okr. hejtmana v Klatovech vůči starostům okresu Klatovského a v příčině umístění c. k. státních úřadů v král. městě Klatovech.
Na den 26. září 1903 sezval c. k. okresní hejtman v Klatovech všechny starosty okresu Klatovského počtem 67 (!) ku řízení úřednímu ohledně příprav na mobilisaci. Jindy odbývala se řízení taková na radnici městské obce klatovské, která k tomu ochotně a bezplatně svých radních síní propůjčuje, kdykoliv od c. k. státních úřadů je požádána. Erární budova c. k. okresního hejtmanství svými uznaně pramizernými místnostmi zaujímá v Klatovech místo vynikající! Letos nařídil p. c. k. okr. hejtman toto pro stát důležité úřední řízení v předpokoji své kanceláře, kde starostové celého okresu klatovského mezi 3 stoly stísněni, v dusném horku a tlačenici směstnáni byli tak, že nebylo lze ani dveří otevříti, ač všichni přítomní byli nuceni státi.
Protestujíce proti takovémuto nešetrnému jednání c. k. okr. hejtmana vůči zástupcům české samosprávy, tážou se podepsaní Vaší Excelence:
1. budou-li tomuto c. k. okr. hejtmanovi dány příslušné úřední pokyny, aby aspoň jako dosazený chef c. k. státního dozorčího okresního úřadu na zdravotnictví - se starosty okresu slušněji nakládal;
2. zdali a kdy konečně učiní c. k.