vláda opatření, která stále jen v německých městech horlivě provádí, aby umístěny byly c. k. státní úřady v Klatovech, c. k. hejtmanství, c. k. berní úřad a inspektorát, c. k. evidenční úřad zeměměřičský, c. k. oddělení stavební, c. k. cejchovní úřad, c. k. poštovní, telegrafní a telefonní úřad atd. - v místnostech pro úřadováni způsobilých? V Praze, 5. října 1903.

MUDr. Alois Mašek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Poslanec Špindler a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excelenci panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz pos. Erv. Špindlera i soudruhů k Jeho Excellenci panu c! k. místodržiteli v království Českém. Vaše Excelencí! Dle trudných zpráv veřejných i soukromých dostupuje chování se německé většiny v smíšené obci Podmokelské k české menšině tamější takové bezohlednosti, přikrosti a brutálnosti, že něco podobného jest myslitelno a možno pouze za poměrů anarchických, když buď zákony vůbec pozbyly platností a vykonavatelé jejich autority, anebo když úřad dozírací, ač jsou muty poměry známy, z pouhého strannictví nekoná svou povinnost. Na základě fakt níže uvedených možno směle tvrditi, že česká menšina v Podmoklech vydána jest na pospas útokům, příkořím a nezákonným činům většiny německé, aniž by jí bylo platno dovolávati se zákona a jeho ochrany u politických úřadů, tak že de facto postavena jest mimo zákon. Čím více želíme tohoto stavu věci se stanoviska občanské svobody, tím těžší obžalobu musíme vznésti na c. k. okresní hejtmanství v Děčíně, jehož náčelník, c. k. okresní hejtman Stellwag z Carionů, jest hlavním vinníkem žalostných poměrů české menšiny v Podmoklech, ježto nemá ani energie ani chuti, ba ani dobré vůle zakročiti proti brutálnostem německé většiny s onou pevností a rázností, které jest třeba, aby německá většina byla zbavena domněnky, že proti české menšině smí směle spáchati každou sebe křiklavější nezákonnost a bezuzdnost.

Prvním činem urputného nepřátelství, jehož se Němci v Podmoklech dopustili proti české menšině, byla nová proskribce českých rodičů, posílajících dítky své české do národní školy, ve které se vyučuje jejich jazykem mateřským. V čísle z 21. března 1903 uveřejnil "TetschenBodenbacher Zeitung" seznam 62 českých rodičů, jichž děti chodí do české školy a uvedl vedle jména každého otce neb matky v závorce i jméno domácího pána, jenž dotyčnému otci neb matce poskytuje byt. Tento seznam rodičů byl patrně některým úředníkem při c. k. okres. hejtmanství v Děčíně z úředních spisů vypůjčen, opsán a redakci jmenovaného časopisu ať přímo, ať nepřímo dodán, jen aby proti rodičům českých dítek školy matiční štvanice byla rozdmýchána. Tato proskribce českých rodičů neudála se však letos poprvé.

Brzy po otevření české školy matiční dostal se též podobný seznam českých rodičů z Děčínského c. k. okresního hejtmanství do redakce "Tetschen-Bodenbacher Zeitungu" a když na toto tendenční prozrazování českých rodičů na základě pramenů úředních Čechové podmokelští stížnost podali, dostalo se jim důmyslného vyřízení, že konaným šetřením nebylo lze zjistiti, kterak se seznam do redakce dostal.

Hromadné vypovídání proskribovaných českých rodičů, jež po prvním uveřejnění jmen následovalo, přimělo sice českou menšinu Podmokelskou k vydatné sebeobraně stavbou nových a prostranných domů, v nichž čeští rodičové spolehlivé byty nalézají, tak že nová proskribce ku příliš vydatnému vypovídání českých rodičů již vésti nemůže, ale pouhý fakt, že letos proskribování českých rodičů bylo obnoveno a že k uveřejnění seznamu rodičů českých opět z úředních spisů Děčínského hejtmanství musil býti materiál potřebný poskytnut, dostatečně ozařuje politování hodný stav Čechů Podmokelských, v jakém se tou dobou nalézají v tak zvaném státě právním.

Nadešli však dnové pro českou menšinu v měsíci červenci t. r. Jest zajisté v dobré ještě paměti, jakým způsobem němečtí sousedé naši zachovali se k české menšině ve smíšené obci Podmokelské, když naši krajané v den oslav Mistra Jana Husi uctili památku tohoto mučedníka osvětlením oken ve vlastních svých bytech a ozářením transparentů k tragické smrti tohoto velikána se vztahujících. Místo aby v duchu svobody svědomí, kterou vzdělanému světu náš veliký světec mučednickou smrtí vykoupil, respektovali hlubokou úctu českého lidu k slavnému kazateli z kaple betlemské, neváhali vytloukati okna osvětlená českými ctiteli památky Husovy, ano svolali do Podmokel i valnou schůzi provokativního rázu protičeského, ve které usneseno bylo, že nemá nadále v městě Podmoklech ani vyvěšování praporů barev zemských býti trpěno.

Jaký duch tuto schůzi zřejmě protičeskou ovládal, o tom nejlépe a nejvýmluvněji svědčila štváčská řeč obecního staršího Šneidra, jenž přímo vybízel k nezákonnostem, ano prohlásil, že kdyby byl starostou města, dal by štít s nápisem "česká škola" policejními orgány sejmouti a že by tak učinil třeba stokrát za sebou, i kdyby byl za to trestán.

Chtěje praporům zemským v Podmoklech zjednati zaslouženost čest, odhodlal se spolek pro postavení činžovních domů v Podmoklech vyvěsiti je z domů spolkových v den narozenin J. V. císaře a krále vedle praporů v barvách říšských. Z opatrnosti pak žádal spolek Děčínské c. k. okresní hejtmanství předem již za ochranu případnou, ježto usnesení svrchu citované, jakož i celá řada štvavých článků v děčínsko-podmokelských časopisech vzbuzovaly obavy, že výstředníci němečtí při této příležitosti opět smutně se vyznamenají.

A jak zachovalo se c. k. okresní hejtmanství v Děčíně?

C. k. okresní hejtman postoupil žádost spolku městské radě podmokelské k dalšímu řízení a ta jednoduše prapory v barvách zemských vyvěsiti zakázala. Městská rada totiž v jedné schůzi své učinila zcela všeobecné vysvětlení, kterým jednou pro vždy zakazuje se vyvěšování provokačních praporů, transparentů atd.

Na základě tohoto zákazu v obci podmokelské svého času vyhlášeného, byl spolek policejním úřadem obecním vyrozuměn, že prapory bílo-červené vyvěsiti se nesmějí.

Z české školy v Podmoklech od jejího založení až do letošního roku vždy vlály vedle praporů v barvách říšských (černožlutých) též prapory v barvách zemských (běločervených), aniž by v této dekoraci byl kdo spatřoval nějakou demonstraci nebo provokaci. Teprvé letos opovážili se obecní strážníci v nepřítomnosti p. správce školy matiční odstraniti svémocně prapor v barvách zemských a podobně učinili také na druhém domě, spolku pro postavení činžovních domů patřícím.

C. k. okresní hejtman v Děčíně dobře věděl, že prapory v barvách zemských jsou podmokelské obecní správě trnem v oku.

Místo však, aby sána rozhodl, že vyvěšování praporů v barvách zemských není dovoleno, postoupil žádost spolku po postavení činžovních domů právě onomu obecnímu úřadu k vyřízení, od něhož bezpečně mohl očekávati, že prapory bíločervené vyvěsiti zakáže.

Toto zřejmé stranictví Děčínského hejtmana, jemuž prapory v barvách německé říše, vyvěšené na mnohých továrnách v Podmoklech nevadili, kdežto prapory v barvách země České nedovedl vzíti v ochranu - ano rozhodnutí o nich přímo sdělil obecnímu úřadu v Podmoklech, vyvolalo v Českém obyvatelstvu největší roztrpčenost a nevoli. Takto počíná sobě v Čechách c. k. okresní hejtman v pohraničném s německou říši sousedícím okresu.

Ostatně jest v Podmoklech smýšlení tohoto "rakouského" úředníka politického, pana Stellwaga z Carionu, známo již od roku 1888. Tehdáž zahájil tento pán svou činnost v Děčínském hejtmanství přímo klassickým rozhodnutím. Když totiž při prvním českém představení společnosti p. Kozlanského v Děčíně několik německých výrostků hulákáním hru přerušovalo, zakázal pan hejtman jednoduše všechna, další představení, místo aby byl opatřil potrestání výtržníků a ochranu dalších představeni.

Když svého času obecní zastupitelstvo Podmokelské usneslo se, že městská rada postarati se má o to, aby s budovy matiční školy odstraněn byl nápis český "Matiční škola" a stížnost k okresnímu zastupitelství podaná byla okresním výborem zamítnuta podal místní odbor Ústřední Matice školské k c. k. okresnímu hejtmanství v Děčíně stížnost na jednání obecního úřadu. C. k. okresní hejtmanství ihned prohlásilo se za nekompetentní v této věci rozhodnouti. Když však z tohoto vynesení zadáno bylo odvolání k c. k. místodržitelství, zůstala tato stížnost mnoho měsíců nevyřízena, ano tak dlouho, dokud zemský výbor nezrušil rozhodnutí okresního výboru a nerozhodl ve prospěch českého nápisu na matiční škole.

V tomto stadiu teprve prohlásilo c. k. místodržitelství, že stížnost na c. k. okresní hejtmanství v Děčíně podaná stala se bezpředmětnou.

A jako k české škole, tak chová se pan hejtman Stellwag z Carionu i k českým spolkům a podnikům jejich.

Jen jediný příklad. Loňského roku zamýšleli Cechové Podmokelští uspořádati na odlehlé místo v lese výlet ve prospěch chudých dítek školních. Žádost za povolení výletu byla podána o 14 dnů dříve. C. k. okresní hejtmanství odkládalo vyřízení žádosti, při níž zajisté nešlo o žádnou provokaci, až do posledního téměř dne, kdy již všechny přípravy k výletu byly vykonány a potřebné nádoby a zásoby zakoupeny. Tu teprve c. k. okresní hejtmanství zakázalo výlet, když již nebylo pomýšlení na vymožení příznivého rozkodnutí podáním rekursu k c. k. mímístodržitelsví.

A důvod nálezu? Ten byl hravě nalezen v hrozbách Podmokelskými časopisy přinášených. Tyto listy nepřející Čechům ani nevinnou zábavu v odlehlém zákoutí lesním, štvaly totiž beze všech překážek proti výletu. Když pak jeden z nich přednesl zprávu že turnéři němečtí v den projektovaného výletu českého chystají se též v onu stranu a to na pozemek sousední, kdež konati budou "cvičení s tyčemi a metání klacků", uznalo c. k. okresní hejtmanství s největší radostí a ochotou, že k takovému styku Čechů a Němců dojíti nesmí a zakázalo výlet Čechů.

Právě tak stranicky jako v tomto případě, počínal si pan hejtman Děčínský i po německých výtržnostech a brutálnostech v den Husovy oslavy páchaných. Místo, aby byl nařídil pátrání po Němcích, kteří v českých příbytcích osvětlených okna vytloukali, hledal vinníky na straně české a dal konati šetření, kteří Čechové měli okna osvětlena a kolik svíček kde hořelo. Není divu, že němečtí nacionálové tohoto hejtmana označují slovy "náš muž".

Ač v obvodu hejtmanství Děčínského žije více než 4000 Čechů a působí 11 českých spolků, přece u politického úřadu v Děčíně není ani jediného úředníka češtiny znalého, takže konceptní práce pro české strany musí obstarávati c. k. cestmistr... !

Německé časopisy "Tetschen-Bodenbacher Zeitung" a "Nord. -böhm. Volkszeitung" předstihují se takměř v zuření protičeském, ale byť i oplývaly nejšťavnatějšími nadávkami a urážkami českého národa, byť i pěstovaly bojkot českých rodičů; českých živnostníků, úředníků, řemeslníků a služebných, děčínskému hejtmanství ani ve snách nenapadne překážeti jim v těchto národnostních štvanicích. Útoky proti české národnosti, kterým jiné časopisy hledí opatřiti immunitu prostřednictvím dotazů, německými poslanci ve Vídni nebo v Praze podaných, mohou Děčínsko Podmokelské listy rozšiřovati bez závady, bez immunity, ano oba jmenované listy, ač vycházejí ráno, požívají privilegia zcela zvláštního, že mohou již večer přede dnem vydáni býti roznášeny.

Jistý majitel soukromé kanceláře v Děčíně (Čech) vyvěsil na domě k vůli obecenstvu německo-českou tabulku, kteráž mu byla z nepřátelství a záští protičeského brzy zničena. I dovolával se ochrany na hejtmanství a opatřil opětně kancelář svoji nápisem německo-českým. Ježto hejtmanství nepostaralo se o bezpečnost, byl nápis znovu zničen. Hejtman sám vyjádřil se, že postará se raději o zřízeni nové kanceláře, než aby se staral o bezpečnost žadatelovu. Byl pak konečně dotyčný úřadník z Děčína vyštván a to z toho důvodu, že byl Čechem.

Jistý zámečník zaměstnaný u c. k. státní dráhy v Podmoklech, dostal od c. k. soudu v Děčíně vyřízení pozůstalosti po své zemřelé manželce pouze v jazyku německém, kterého mocen není. I vrátil přípis a žádal, aby mu vyřízení dodáno bylo v jazyku českém. C. k. okresní soud Děčinský české vyřízení zaslal, avšak pokutoval stěžovatele dvěma korunami, protože zaslal a napsal na kousek papíru, že žádá české vyřízení C. k. okresní soud uznal onen ústřižek papíru za nekolkovanou žádost a výslovně podotknul, že má za překlad a nekolkovanou žádost do 8 dnů zapraviti uvedený poplatek.

Nejinak počína si i c. k. berní úřad Nepřijal vojenskou taxu po předložení dotyčného výměru jen proto, že výměr byl český a tudíž o k. bernímu úřadu v Děčíně nesrozumitelný.

Poplatník byl nucen poplatek zaslati do Roudnice, c. k. bernímu úřadu, od něhož platební rozkaz pocházel.

Z uvedených fakt plyne zajisté zcela zřejmě, že Čechové Podmokelští nejen vy dáni jsou všanc bezpříkladným surovostem tamější německé většiny rozeštvané a podněcované časopisy k pronásledování Čechů přímo a bez překážky pozbuzujícími, ale i ponechány bez ochrany a záštity ze něpanských úřadů, zřejmě a důsledně Němcům pomáhajících.

I kladou podepsaní dotaz.

Jest Vaše Excelencí ochotna bez průtahů učiniti opatření, jež svrchovaně jest již zapotřebí aby česká menšina v Podmoklech proti násilnostem a brutálnostem německé většiny byla chráněna zeměpanskymi úřady, a svěřiti správu Děčínského c. k. okresního hejtmanství objektivnímu úředníku, jenž toliko nad zachováváním zákonů bdíti a úřad svůj oproti všem občanům nestranně a beze všech ohledů na jich národnosti stejnoměrně vykonávati bude?

V Praze, dne 5. října 1903

Špindler a soudruzi

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto interpelace Jeho Excelenci panu místodržiteli.

Ich werde die verlesenen Interpelationen Seiner Excellenz dem Herrn Statthalter ubergeben.

Dovoluji sobě kurie na to upozorniti, že jest jim po dnešním sezení vykonati volbu komise pro záležitosti pojišťování. Každá kurie volí šest členů.

Ich mache die Kurien darauf aufmerksam, daß sie nach der heutigen Sitzung die Wahl der Versicherungskommission vorzunehmen haben, und bitte ich, mir das Resultat bekannt zu geben Jede Kurie hat 6 Mitglieder zu wahlen.

Die Schulkommission halt Sitzung morgen um 10 Uhr Vormittags.

Komise školská koná schůzi zítra o 10. hodině dopolední.

Příští sezení bude se odbývati zítra v úterý, dne 6. října o 11. hod. dopolední

Die nächste Sitzung findet statt morgen Dienstag, den 6. Oktober um 11 Uhr Vormittag.

Na denní pořádek kladu nevyřízené předměty dnešního denního pořádku a pak čtvrtý seznam zpráv komisi o peticích a sice v opraveném výtisku č. t. CCLXII.

Aus die Tagesordnung der morgigen Sitzung fetze ich die Fortsetzung der heute nicht erledigten Gegenstände und dann das 4 Verzeichnis der Kommissionsberichte über Petitionen und zwar im richtig gestellten Abdrucke Druck CCLXII.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena o 4 hod. 35 min. odpoledne.

Schluß der Sitzung um 4 Uhr 35 Min. Nachmittags.

Verifikátoři: -

-Verifikatoren:

Milner.

Josef Hofmann. Štolc.

Praha - Rohlíček & Sievers - Prag