dobře pod společným programem, kde se pracuje docela svorně, nehledě k tomu, jestli jest to Čech nebo Němec a pracuje se v jediném společném ústavě, který prospívá velkolepě pro celé království; proto mám za to, že by to šlo i v tomto velkém výzkumném ústavě, vzhledem k tomu, že poměry, které u nás v království Českém jsou, nejsou tak příliš rozdílné od sebe, nejsou to skupiny od sebe rozdílné, aby na territoriu německém měli němečtí hospodáři jinou kulturu a čeští docela jinou hospodářskou strukturu. Tomu tak není a tyto zájmy se vzájemně doplňují, tyto krajiny mají mnoho společných zájmů kulturních a na základě toho by to šlo docela dobře v ústavě jediném.

Jedna věc jest pravdou, že česká sekce rady zemědělské v té věci pokračovala trochu víc než německá, ale pan kolega Peschka mi laskavě odpustí - vestra culpa non nostra culpas.

Nepracovali jste tak intensivně a proto se stalo něco, co má český odbor zemědělské rady a tvrdím, že stanice tato, ač jest nedostatečnou, alespoň částečnou práci nám ukazuje. Přes to všechno, že uznávám instituci výzkumné stanice při české technice, musím plaidýrovati proto, aby se zřídil jeden velký samostatný zemský ústav, který by jenom touto vědou se obíral a království našemu byl ku společnému a nerozdílnému prospěchu.

Tedy, pokud se týče mé strany, musím prohlásiti, že budeme státi na tom, aby to byl útvar jednotný, společný, nedílný, poněvadž ve vědě neznáme žádného rozdílu.

Vážený pan kolega Janda zmínil se zle velmi příkladným způsobem o tom, jak se u nás mrhalo a mrhá národním jměním v umělých hnojivech. Přičiním k tomu maličko; jestliže bylo velké mrhání národním jměním v umělých hnojivech, jest ještě větším mrháním stálé se u nás pachtění po novotách v plodinách a i v jiných věcech.

Není vzdálena doba, kdy se u nás v království českém vyvinul ohromný spor o to, jestli český ječmen degeneruje čili nic. Stála strana velice silná, která tvrdila, že ječmen degeneruje a stála ještě silnější strana, která tvrdila pravý opak.

Bylo by to možno, kdyby stával jediný velký vědecký výzkumný ústav v království Českém, který by dokázal, že tato strana, která tvrdila, že český ječmen degeneruje, nemá pravdu. Kde to bylo dokázáno? Od soukromých laboratoří chemických to bylo dokázáno, že to pravda není. Tento spor by nikdy nemohl povstati, kdyby u nás nebylo stálého střídání neschopných a docela pro krajiny naše nepříležitých ječmenů a (státních plodin, to by se státi nemohlo, poněvadž bychom měli zde direktivu, že tak daleko se jití nesmí.

Na totéž stěžoval si pan kolega Ronz, pokud se týkalo pšenice; jestliže jest velký chaos v českém ječmenu, tím větší jest v české pšenici. U nás všecko, co co má hezké heslo, co se v cenníku hezky namaluje, hospodář koupí a přijde se s tím na trh a konsumentní třídy nevědí co s tím mají dělati. Kdyby bylo takového ústavu, tak by se to nedělo.

Pan poslanec Peschka pravil, že kdyby byla taková dobrá síla jako je Wagner a Märker k nám do království Českého by jíti nemohla.

Snad, přiznávám, že by se to na oko zdálo, že by něco na tom bylo pravdy, že by Němec nechtěl jíti na společný a utrakvistický ústav v království českém a měl tu svoji vědu, to svoje dobrodiní, které lidu přináší, snad ostýchati se přednésti jazykem jiným.

Ve skutečnosti věc se tak nemá; věda jest internacionální. Kdyby pracoval ve své soukromé německé řeči a kdyby, nač kladu nejvíce váha, instituce, které by byly zřízeny, mohly mu poskytnouti takového odškodnění, jako instituce v Německu, myslím, že by se p. prof. Märker nebyl docela nic rozpakoval a byl by přišel do našeho království.

Bohužel, odměna u nás pro takové pány není taková, jakou může dáti sousedný Německo. Tam sobě hledi hospodářství jinak než my, ač se stále tvrdí, že jest to stát průmyslový. Tuto chybu musíme si přiznati, při institucích stávajících při celém školství našem. My vychováváme u nás mnoho sil, to jest pravda, ale právě odborné síly pravidelně u nás, poněvadž nemají zaměstnán, zmírají hladem aneb odcházejí do ciziny a tam se ztrácejí.

Ale v jedné věci s p. posl. Jandou nesouhlasím. Přec jen instituce středních škol nesmí se bráti tak, jak p. posl. Janda řekl, že to jest instituce pro dělání lajtnantů. A je-li něco podobného, jest to spíše, abych tak řekl, vina poměrů, že hospodářství zemědělské jest tak špatně odměňováno, že má tak špatné podmínky, že synek vyštudovaný, když nemůže naprosto jinde se uživiti, jde na službu veřejnou, že se stane po případě lajtnantem, který pak často proti svému vlastnímu stavu pracuje, když nenašel jiné existence. Ale paušálně by se to bráti nemělo. Jak jsem řekl, jsou neblahé poměry tím viny, poněvadž se zemědělství. Špatně vede.

Prohlašuji, že strana naše a já sám budeme hlasovati pro návrh p. ref. Kudrnky. Jenom bych prosil o jednu věc. Jest to více méně appel na zemský výbor náš, abych řekl dodatek. Já bych již jednou rád, aby se od této naší stálé frase, kterou dáváme do těch zpráv, že zemskému výboru se ukládá atd., přistoupilo jednou k činu, byl bych rád, aby zemský výbor si to stále ukládati nedával, aby pochopil situaci a aby také skutečně od vybízen přistoupil ke skutku. (Výborně! Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo přísedícímu zemského výboru panu hraběti Schönbornovi.

Přišedící zemského výboru, poslanec hrabě Vojtěch Schönborn: Slavný sněme! Chci jen několika slovy do této debaty zasáhnouti. Mohu s povděkem konstatovati, že vývody zprávy komise pro záležitosti zemědělské shodují se ve své tresti skoro úplně s vývody dotyčné zprávy zemského výboru a že jen návrhy komise poněkud se odchylují od návrhu zemského výboru. Kdežto zemský výbor ve svých návrzích číslo tisku XXXV. z r. 1900 navrhuje sl. sněmu, aby při sledování této záležitosti bylo předně k tomu hleděno, aby stávající již instituce výzkumní a kontrolní při učilištích hospodářských a při zemědělské radě byly dále vybudovány a aby jistým organisačným postupem teprve později k tomu přistoupil jeden veliký, výzkumní a kontrolní ústav zde v Praze, chtějí návrhy komise zemědělské tento postup obrátiti a navrhuje komise tato, by sl. sněm zemskému výboru uložil, by nejdříve byly vypracovány návrhy na statut pro velký ústav výzkumný a kontrolní, který by se měl zříditi v král. hlavním městě Praze. Dle mého náhledu postup, zemským výborem navržený, by byl správnější a vedl by spíše k praktickému cíli. Nelze však tvrditi, že i způsobem navrženým komisí zajisté v dozírné době k tomu se přikročí, co vlastně velká část a snad i velká většina hospodářů v tomto království na mysli má.

Ovšem dovoluji si hned podotknouti, že provedení těchto návrhů nebude zajisté tak jednoduché a rychlé, jak si to představuje komise sama. Upozorňuji na to, že nyní právě jedná se o změnu celého zařízení zemědělské rady. Jest na obzoru osnova zákona o zavedení závazných společenstev rolnických, dle kterých má býti celá organisace zemědělská zreorganisována a která má býti korunována celou reorganisací zvláště zemědělské rady pro království České. Leží na bíledni, že úkol zavedení podniku tak ohromné důležitosti a též finančně tak důležitého, jako je velký ústav výzkumný a kontrolní, který má sledovati v první řadě též účel vědecký i praktický, že tento velký úkol sotva bude možno dosíci orgánu, jenž o sobě samém ví, že jest na odchodu a že jeho dny jsou sečteny.

Druhá obtíž, která snad může nastati při provádění usnesení, které sl. sněm bezpochyby dnes učiní, leží též v tom, že jak známo, po dlouhou řadu let jedná se o zavedení zemědělských odděleni na obou vysokých Školách technických v Praze.

I v tom leží jakási obtíž, že samozřejmě zemědělská oddělení na vysokých školách technických i svou celou institucí jsou odkazována na to, aby byla v úzkém spojení s výzkumným ústavem.

Tedy je zapotřebí, aby tyto otázky při dalším provádění byly i z tohoto stanoviska těchto nových útvarů, jichž pouze obrysy jsou známy, uvažovány, a bude snad nutno aby i sl. sněm v příštích zasedáních svých ještě dále se zabýval touto souvislostí všech těchto organisací. Zajisté jestliže sl. sněm na návrhu se usnese, který mu komise předložila, že zemský výbor, jak od různých řečníků byl již k tomu vyzván, energicky se věci uchopí, a není snad vyloučeno, že zemský výbor bude se viděti nucena v tomto směru, jak jsem si dovolil nyní krátce vylíčiti, předstoupiti před slavný sněm, aby sám při dalších etapách v této záležitosti zasahoval

Pokud se týká praktických výsledků tohoto velkého výzkumního kontrolního ústavu zde v Praze, musím zde říci, že takové růžové naděje, abych tak řekl, jaké vycházely zvláště z vývodů velevážených pánů poslanců Jandy a Kubra, já nechovám.

Jest pravda, že v onom odvětví hospodářském, na které tito pánové ukázali, panuje dosti velká nejednotnost a že zvláště pokud se týká upotřebení umělých hnojiv, pokud se týká pokusů různými semeny, náhledy hospodářů, zvláště u menších hospodářů, nejsou tak vytříbeny, jak by si bylo přáti. Avšak obávám se, i když takový výzkumný ústav budeme míti, že nebude snad aspoň tak brzy možno, aby práce tohoto ústavu byla tak směrodatnou, že by se mohlo očekávati, že následkem poučování, které plyne z publikovaných zpráv takového ústavu, následkem pokusů, které se tam budou díti, že jen následkem toho ihned zlepšení těchto hospodářských praktických poměřů nastane.

To uvádím a nechci snad, aby bylo míněno, že vzhledem k těmto úvahám zemský výbor s náležitou horlivosti nepřikročí k tomu, aby věc byla dále sledována. Chci jenom též s mé strany k tomu přispěti, aby nebylo hned nyní s takovými růžovými nadějemi na tuto věc pohlíženo.

Já mohu konstatovati, že zemský výbor, jemuž pan poslanec Kubr vyčítal v posledních vývodech své řeči, že by měl s větší samostatností si počínati a že by mohl, aniž by vyčkal na usnesení sněmu, přikročiti k řízení tohoto ústavu anebo aspoň ku konkrétním přípravám k jeho zřízení před 6 lety předložil slavnému sněmu v této věci zprávu, že tuto zprávu doplnil zprávami dalšími, až konečně další obsáhlou zprávu podal r. 1900. Od této doby, totiž od r. 1798, tedy od 6 let slavný sněm v této věci neučinil žádného usnesení.

Zemský výbor, jenž jest povinen, aby ve svých opatřeních a veškerém svém počínání hleděl k tomu, aby dbal nařízení, které mu slavný sněm dává, nepovažoval, že by bývalo radno, aby v tomto čase, kdy záležitost se strany sl. sněmu nebyla ještě vyřízena, prejudikoval snad tomu, čeho sl. sněm si bude přáti.

Es erübrigt nur noch, aus die Ausführungen des Abgeordneten Peschka zu reagieren und möchte ich da nur erwähnen, daß es mit Scheint, als ob die Begründung, die er Seinem Antrag vorangeschickt hat, nicht ganz kongruent wäre mit dem Antrage selbst.

Der geehrte Herr Abgeordnete Peschka hat darauf hingewiesen, daß bei dieser Angelegenheit, bei der Errichtung von landwirtschaftlichen Bersuchs- und Untersuchsstationen es nicht möglich sei mit einer Anstalt das Auskommen zu finden, weil dieselbe zu klein wäre. Er hat die Notwendigkeit betont, daß in dieser Angelegenheit eine gewisse Dezentralisation eintrete.

Ich glaube, daß keiner dieser beiden Gründe, die der geehrte Herr Abgeordnete angeführt hat, doch dazu veranlassen sollte, zu dem Schlüsse zu kommen, daß hier in Prag zwei große Anstalten neben einander begründet werden müssen.

Ich glaube auch, daß es praktisch und empfehlenswert Wäre, bei der Errichtung von andwirtschaftlichen Versuchs- und Untersuchungsstationen eine gewisse Dezentralisation walten zu lassen; dieselbe mußte aber darin ihren Ausdruck finden, daß in den verschiedenen Gegenden des Landes kleinere derartige Anstalten errichtet werden und zwar aus praktischen Grunden, wenigstens für den Ansang wohl am ersprießlichsten in Verbindung mit den landwirtschaftlichen Lehranstalten, weil diese Lehranstalten meist mit den hiezu nötigen Grundstücken ausgestattet sind und weil an ihnen auch wissenschaftlich gebildete Männer Vorhanden sind, welche noch die freie Zeit finden, um sich - bis zu einem gewissen Grade wenigstens - mit diesen Untersuchungsarbeiten zu befassen.

Eine Zentralisierung kann ich aber nicht darin erblicken, wenn beantragt wird, daß hier in Prag nebeneinander 2 große Anstalten errichtet werden, welche wesentlich und gewollt dieselben Zwecke verfolgen sollen.

Ich muß meine Ansicht vielmehr dafür aussprechen, daß im Mittelpunkte des Landes, anstatt zweier, bloß eine einzige mit weniger Auslagen verbundene Anstalt errichtet wird, während zwei Anstalten dem Lande jedenfalls eine bedeutend größere Auslage verursachen würden.

Ich glaube wohl, daß, wenn die Kommission sich entschlossen haben würde, den Antragen beizustimmen, die der Landesausschuß im Jahre 1900 vorgelegt hatte, daß dann für den Moment wenigstens an der Schwierigkeit wäre vorbeigekommen worden, welche jetzt durch diese Zweiteilungsfrage heraufbeschworen morden ist.

Der Landesausschuß hatte damals beantragt, daß zuerst mit der Ausgestaltung der beiden verschiedenen landwirschaftlichen Schulen bereits bestehenden Anstalten begonnen werden sollte, daß dann fortgeschritten Werden sollte mit den beiden Anstalten, welche bei den Zentralen des Landeskulturrates bestehen, und hatte sich die Errichtung einer großen Anstalt erst als Krönung des ganzen Werkes vor Augen gehalten.

Nunmehr hat aber die Kommission beschlossen und dem hohen Landtage den Antrag vorgelegt, daß der umgekehrte Weg betreten Werden soll, daß zuerst die große Anstalt in Prag errichtet werden soll. Ich hätte vielleicht den anderen Weg für praktischer gehalten. Im Grunde aber bewegen sich die Anträge des Landesausschusses und der Kommission ziemlich in derselben Richtung. Ich kann daher nur den Anträgen der Kommission zustimmen. (Lebhafter Beifall. )

Oberstlandmarschall: Es hat sich der Herr Abgeordnete Peschka ein zweitesmal zum Worte gemeldet.

Ich erteile ihm das Wort.

Landtagsabg. Peschka: Hoher Landtag! Es tut mir leid, daß ich die kostbare Zeit der Mitglieder des hohen Hauses noch einmal in Anspruch nehmen muß, aber nachdem der Gegenstand ein so wichtiger ist und weil der prinzipielle Unterschied des Antrages der

Kommission und desjenigen, den ich mir zu stellen erlaubt habe, hervorgehoben wurde, so ist es notwendig, daß ich noch einmal das Wort ergreise, um meinen Antrag zu verteidigen und mit den Herren nur ein wenig zu polemisieren.

Zu allererst will ich nur konstatiren, daß von allen Seiten des hohen Hauses von den Herren, die das Wort ergriffen haben, die Notwendigkeit der Errichtung solcher Anstalten anerkannt wurde.

Wir wollen nichts anderes, als daß solche Anstalten bei uns ins Leben gerufen werden.

Der Unterschied besteht nur darin, daß wir etwas mehr verlangen, als die Herren.

Wir verlangen zwei Anstalten, und die Herren eine und da muß ich dem Herrn Grafen Schönborn gegenüber bemerken, daß er mich mißverstanden hat oder mich mißverstehen wollte.

Ich bin vielleicht nicht in der Lage, mich so deutlich auszudrücken Wenn ich von Dezentralisation gesprochen habe, habe ich nicht die beiden Anstalten, nämlich eine deutsche und czechische genannt, sondern wenn ich Von Dezentralisation gesprochen habe, habe ich gemeint, daß ein größeres Institut für die deutsche Sektion in Prag oder in der nächsten Nähe von Prag errichtet werde und kleine Stationen im ganzen Lande verteilt werden.

Ich habe ausdrücklich erklärt, daß solche Versuchsanstalten für die einzelnen Zweige der Landwirtschaft errichtet werden müssen, nämlich für die Milchwirtschaft und dergleichen.

Der Herr Abg. Graf Schönborn, der Vertreter des Landesausschusses, hat am Schlüsse gesagt: Vor sechs Jahren wurde von Seiten des Landesausschusses ein Antrag gestellt, nach welchen solche Versuchsanstalten errichtet werden sollten, und zwar sollten zuerst solche Versuchsanstalten im Lande in Verbindung mit den landwirtschaftlichen Schulen errichtet werden und allmählich sollte das Werk dadurch gefrönt werden, daß in Prag eine große Anstalt errichtet werde.

Im Übrigen war es dasselbe, was die Kommission beantragte, nur daß umgekehrt die Anstalt zuerst in Prag und erst später die einzelnen kleinen Anstalten und Stationen draußen errichtet werden Sollen.

Im Übrigen schließe ich mich dem Antrage der Kommission an.

Natürlich, meine Herren, ist es dasselbe. Der Unterschied besteht nicht darin, ob die Anstalten draußen oder, darin errichtet werden, sondern der Unterschied ist ein principieller, der auf nationaler Grundlage beruht.

Und deshalb, das wissen die Herren ganz genau, habe ich es ausgesprochen und scheue ich mich nicht es auszusprechen - mögen auch wirtschaftliche und wissenschaftliche Grunde dagegen sein - daß zwei Anstalten errichtet werden sollen und erkläre es deutlich, daß wir aus nationalen Rucksichten für eine Trennung sind.

Der Herr Kollega Kuhr hat gesagt: Die Wissenschaft ist international. Ja, meine Herren, in der ganzen Welt, aber nicht hier in unserem Königreiche Böhmen. (Heiterkeit. )

Denn hier gilt der Grundsatz: Wenn es sich um denjenigen handelt, der die Wissenschaft kultivieren und treiben soll, so muß der immer von rein czechischem Blute sein.

Meine Herren, Sie haben die Macht und können es durchfuhren.

Nun meine Herren, wir wissen ja, wie es uns gehen würde. Der Herr Kollega Hermann Janda hat gesagt und erklärt, wenn solche Anstalten errichtet würden und ein Märker herkommen wurde, wurde er ihn vor allererst begrüßen. Sein landwirtschaftliches Herz würde den Märker begrüßen, aber sein czechisch-nationales Herz würde wohl dagegen sein. Es würde Sich dagegen wehren.

Ich will nur noch hervorheben, warum es ganz unmöglich ist. Es wurde von allen Seiten hervorgehoben, daß solche Versuchsund Untersuchungsanstalten nur in Verbindung mit einer großen Hochschulanstalt gedacht werden können. Es soll eine große Versuchsanstatt in Verbindung mit einer Hochschule stehen. Hier in Prag kann es nicht sein, in Prag können solche Anstalten nicht selbstständig errichtet werden, denn meist sind der Vorstand und die Männer, die die Untersuchungen vornehmen, auch Lehrer.

Diese beiben Sachen fallen meist zusammen.

Nun, meine Herren, wenn wir in Böhmen eine solche Untersuchungsanstalt errichten sollen, so sagen Sie mir doch, wo wir sie errichten sollen.

Meine Herren! Wenn wir sie an der deutschen Universität errichten wurben, das Geheule in ganz Böhmen möchte ich hören wollen. Glauben Sie, daß Sie sich das ruhig gefallen ließen?

Aber von uns erwarten Sie, das wir eine Anstalt errichten sollen und zwar an der böhmischen Technik.

Die Wissenschaft ist international, und was haben Sie Verlangt, die Zweiteilung in eine deutsche und eine czechische Universität. Auf einmal war die Wissenschaft deutsch und czechisch. Und was verlangen Sie heute in Mähren? Sie verlangen eine Neuerrichtung in Mähren, natürlich, damit dort czechische Wissenschaft gelehrt werde.

Meine Herren! Sprechen wir nicht weiter davon. Ich wollte nur darauf führen, das ihnen gar nicht so darum zu tun ist, und ihnen mehr um die Muttersprache zu tun ist, als ob der betreffende ein großer Fachmann ist oder nicht.

Gehen Sie in die Landesanstalten und Sie werden finden, daß dort immer die Na tionalität entscheidend ist. Ich will nur hinweisen auf die Debatte, die wir im Landtage hatten, wo der Arzt einer Irrenanstalt deshalb nicht angestellt wurde, weil er ein Deutscher ist, oder wie hier angeführt wurde, daß ein Beamter angegriffen wurde, weil er deutscher Nationalität ist. Es war dies ein Direktor ober Verwalter einer Zwangsarbeits-anstalt in Parbubitz.

Meine Herren! Der Mann hat kein Verbrechen begangen, er ist aber Deutscher. Ich kenne den Herrn gar nicht, ich weist nur, daß er hier im Landtag angegriffen wurde. Wenn jemand als Kulturtechniker angestellt wird, so ist die erste Frage: "Sprichst Du beide Landessprachen?" Ob er ein guter Kulturtechniker ist, kommt erst in zweiter Linie in Betracht. Erste Bedingung ist, dass er Czeche ist.

Wir haben ein großes Gebiet, wo er die czechische Sprache gar nicht braucht.

Ich verstehe diese Sprache, es ist auch gar keine Schande, wenn man böhmisch kann.

aber das eine kann ich Ihnen sagen, daß ich, Gott sei Lob und Dank, in meinem Wahlbezirk mit meiner Muttersprache überall hinkomme.

(Nepokoj. )

Nejvyšší maršálek zemský: Neračte řečníka vyrušovati.

- aber meine nationalen Gegner haben mich, obwohl ich mit ihnen persönlich gut auskomme, nicht gewählt.

Ich gebe Ihnen sogar meine Zustimmung, gehen Sie in meinen Wahlbezirk und sprechen Sie gegen mich, es ist mir dies ganz gleichgiltig.

Also der allererste, der gegen mich zu Felde gezogen ist, ist der gewesene Präsident der czechischen Sektion, Herr Kollega Hermann Janda. Er hat mich vernichtet, insbesondere hat er auf meine Klagen hin, daß wir zu wenig landwirtschaftliche Schulen haben, gesagt: "Wir haben schon genug. "

Meine Herren ! Er hat genug Schulen. Vergleichen Sie einmal das Verzeichnis, wie viel landwirtschaftliche Schulen die Czechen und wie viel die Deutschen haben.

Ich sage nicht, daß die Czechen genug Schulen haben, aber im Verhältnis zur Bevölkerung haben sie viel mehr als die Deutschen.

Wir haben nur eine deutsche Mittelschule, die Czechen haben zwei. Sie sind aber mit zwei nicht zufrieden. Sie verlangen drei, und zwar eine in Budweis.

Herr Kollega Janda behauptet, daß diese Schulen überflussig sind, weil Sie eigentlich zu nichts anderem sind als zur Heranziehung von Leutnants.

Ich habe nicht gewußt, daß Kollege Janda ein so ausgezeichneter Patriot ist, um für den Staat Offiziere heranzuziehen.

Wir wissen, daß vor kurzer Zeit in Budweis eine Agitation, die Ackerbauschule in eine landwirtschaftliche Schule umzuwandeln, eingeleitet wurde.

Man hat Gelder dazu gesammelt und der Herr Kollege Janda hat dazu einen großen Teil beigetragen, um die Anstalt ins Leben zurufen. Er hat nämlich die Diäten, die er als Präsident der czechischen Sektion bezogen

hat, alle zu dem Zwecke gespendet, damit die landwirtschaftliche Schule in Budweis in eine Mittelschule umgewandelt wird.

Das ist nichts anderes als eine patriotische Tat, bei welcher Leutnants der künftigen österreichischen Armee erzogen werden. So liegt die Sache nicht. Es ist leider eine Tatsache, daß der größte Teil derjenigen, die Landwirtschaft studierten, nicht zur Landwirtschaft gehen. Warum? Veil sie kein Unterkommen finden. Die Besitzer sind nicht in der Lage, ihre Söhne studieren zu lassen, um sie auf der väterlichen Scholle zu verwenden, und unsere Kavaliere - Got sei es geklagt verpachten ihren großen Grundbesitz. Infolge dessen findet ein großer Teil der landwirtschaftlichen Jugend kein Unterkommen. Und die Pächter? Bei denselben ist es oft sehr schwer unterzukommen, weil die Stellung so unsicher ist, daß jeder eine andere Stellung, wo er ein sicheres Einkommen mit sicherer Zukunft hat, vorzieht.

Was zu wenig ist, das sind die niederen landwirtschaftlichen Schulen, wo hauptsächlich der Bauernsohn ausgebildet wird, der die Väterliche Schulle übernimmt.

Es wurde auch richtig hervorgehoben, daß die Schulen schlecht besucht werden; aber wiederholt haben wir bei allen diesen Anlässen hervorgehoben, daß alle möglichen Erleichterungen geschehen sollen, daß die Bauern ihre Söhne in diese Schulen schicken können, hauptsächlich durch Stipendien und Erleichterungen bezüglich der militärischen Dienstzeit.

Ich habe hier im hohen Hause bei anderen Gelegenheiten erwähnt, daß eine Verordnung des Kriegsministeriums herausgegeben wurde, daß diejenigen, welche eine landwirtschaftliche Schule besuchen, zwei Jahre militärdienstpslichtig sind also nach zwei Jahren zu entlassen sind, aber mit der Klausel, wenn dies die Standesverhältnisse erlauben. Der intelligente Bursch wird Unteroffizier, und da erlauben es die Standespflichten nicht, dass er beurlaubt werde, eine Frage auf welche ich hier nicht zurückkommen will. 

Es wurde mir vorgeworfen von Seiten des Herrn Kollegen Kubr, daß die Czechen sich eine Untersuchungsanstalt errichtet hatten und weiter sind als wir. Gut, bitte sehr! Der Herr Kollege Janda hat erwidert wir haben unsere Zustimmung gegeben, daß Sie Sie bekommen haben. Gewiß, und wenn sie heute eine größere Subvention anstreben. so werden wir sie auch gewähren. Wenn wir abzustimmen haben werden und Sie verlangen mehrere Tausend Kronen, sind wir gar nicht dagegen; aber wenn wir es dann auch einmal verlangen, so dürfen sie es uns nicht vorenthalten. Wir sind nicht in der Lage unsere Technik in der Weife anszubilden, daß wir eine landwirtschaftliche Versuchsanstalt errichten. Denn, wenn wir etwas für die Ausbildung der Technik Verlangen, bekommen wir es weder vom Staate noch vom Lande. Sie sind kräftig eingetreten für die Errichtung einer Versuchsanstalt; gut, bilden Sie Ihre Versuchsstation aus, verlangen Sie Hilfe und Unterstützung vom Staate und vom Lande. Errichten Sie dort eine Anstalt, wie sie würdig ist anderen großen Versuchsanstalten anderer Länder angereiht zu werden; wir wünschen es Ihnen Vom ganzen Herzen. Aber das, was Sie wollen, verlangten wir auch für uns. Das ist nichts anderes als Gerechtigkeit.

Hiemit schließe ich und empfehle meinen Antrag. (Lebhafter Beifall. )

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji debatu za skončenou a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Kudrnka: Slavný sněme! Pokud se zásadní otázky týče, nebylo ze žádné strany činěno námitek.

Pan kol. Peschka přimlouval se za to, aby byly zřízeny ústavy takové dva, a sice národnostně oddělené.

Slavný sněme, pan kol. Peschka odvolával se na to že při české technice zřízena byla výzkumná stanice, avšak při německé technice nikoliv. Pan kol. Janda již na to poukázal, že anketa, která u zemského výboru byla uvedena, souhlasila s tím, aby, budou-li si toho Němci přáti, také jim se dostalo stanice podobné a to za podpory z prostředků zemských. Avšak, pánové, stalo se ještě něco více.

Když jednáno bylo o stanici této mezi zemským výborem a vládou, zemský výbor tenkráte - nejen anketa při zemském výboru, ale zemský výbor sám tenkráte prohlásil, že bude-li podána se strany německé žádost za podporu takovéto stanice při německé technice, že zemský výbor zaujme totéž stanovisko, jaké zaujal při žádosti sekce české. V tomto směru bylo ve schůzi ze dne 30. prosince 1899 Nejvyšším maršálkem zemským na interpelaci posl. Schreinerem podanou taktéž odpověděno. Tedy na pánech Němcích bylo, aby se uchopili podmětů daných od české sekce zemědělské rady a aby nejen říkali, že si ústavu přejí, ale také se oň postarali a nemuseli činiti žádných obtíží proti zřízení stanice české.

Pokud se týče vyvrcholení ústavu takového, že by musel býti jen při vysoké škole technické, načež též pan přísedící zemského výboru poukázal, že to bude jistá obtíž, aby se taková výzkumná stanice zřídila, dovolím si poukázati na to, že není to nutností, aby taková stanice byla při vysoké škole technické, poněvadž bude míti, jako samostatná, dosti práce a též výzkumná stanice v Halle nebyla spojena s vysokou školou technickou; tedy podobných případů jest zde více. Pokud se týče obtíže, že snad nyní má se za to, že zemědělská rada bude zrušena a na její místa budou postavena nucená společenstva se svou organisací, nemůže to býti překážkou ku zřízení ústavu toho, poněvadž návrh zákona o organisaci nucených hospodářských společenstev pamatuje na nynější zemědělskou radu a v tom celém složení přejme celou její činnost a pak prostě na místo ústředního sboru zemědělské rady nastupuje ústřední sbor nucených hospodářských společenstev. To po mém zdání nemůže býti tedy překážkou, aby ústav takový byl možný. Pan přísedící zemského výboru má také za to, když polemisoval s posl. Kubrem, že praktickému hospodáři takový ústav mnoho nepřinese.

Přísedící zemského výboru hrabě Vojtěch Schönborn: Ne tak rychle, jsem řekl.

Pan posl. Kudrnka: Dovoluji si tomu odporovati, protože mám za to, že výzkumy z této stanice pocházející, budou se hleděti rozšířiti mezi praktické rolníky, jako při