Dovoluji si jménem komise sděliti, že s opravným návrhem pana dr. Pantůčka úplně souhlasím a že skutečně přiznávám, že se v příčině první změny, kde se navrhuje, aby vláda předložila osnovu zemského, po případě říšského zákona, se skutečně stal lapsus, poněvadž jest jasno, že na základě článku 11. zákona ze dne 21. prosince 1867- číslo 141. říšského zákoníka, patří úprava vnitřní pozemkových knih slavnému sněmu a nikoli říšské radě.

Když jsem to navrhoval, byl jsem toho náhledu, že se jedná o změnu materiálního knihovního zákona. Ta věc však skutečně není tak, a proto přistupuji na tento návrh.

I ohledně druhé změny, když pan posl. Dr. Pantůček navrhuje, aby se v odstavci II. konečná slova "vyjímajíc právo zástavní" vynechala, souhlasím a to z mého přesvědčení, poněvadž jsem toho náhledu že právo zástavní na veřejném majetku se dá dobýti a že to může býti do knih vloženo.

Dovoluji si ještě k vývodům svým podotknouti, že nejen jak se p. posl. dr. Pantůček zmínil, v Tyrolsku při pozemkových knihách něco podobného existuje, ale i v pozemkových knihách pro Voralberk jest evidence veřejného statku v knihách pozemkových nařízenou.

Bohužel jest v zákoně pro Tyroly a Vorarlberk zavedena v knihách pozemkových evidence pouze ohledně věcných práv k veřejnému statku se vztahujících, co se týče práva vlastnického, tu ani tam nebyla ještě tedy záležitost tato vyřízena a zůstala vláda tu jen na poloviční cestě.

To je zajisté pravý nonsens. Je viděti, že se věc chtěla spohodlniti, ale proti takové pohodlnosti se musíme ohraditi.

K důvodům již předem mnou proneseným dovoluji si připojiti, že i naše obecní zřízení mluví o majetku k silnicím a cestám, a já dovoluji si podotknouti, že i stavební řád tomu nasvědčuje, který mluví o tom, že majitel je povinen postoupiti obci pozemek k ulici do jejího vlastnického práva.

Doporučuji proto návrh komise, který byl přečten, ku přijetí.

Oberstlandmarschall: Die Anträge, welche der Herr Abgeordnete Dr. Pantůček gestellt hat und welche hinreichend unterstützt sind, lauten folgendermaßen:

1.     Im Absatze II. wären statt der Worte:

"Den Entwurf eines für das Königreich Böhmen giltigen Reichsgesetzes zur verfassungsmäßigen Behandlung vorzulegen"

die Worte einzustellen:

"Der Entwurf eines für das Königreich Böhmen giftigen Landes-, erforderlichen Falles auch eines Reichsgesetzes zur verfassungsmäßigen Behandlung vorzulegen. "

2.   Der zweite Antrag lautet:

Im Absatze II. alinea 1 sind zum Schlüsse die Worte:

"mit Ausschluß des Pfandrechtes" wegzulassen.

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise. Tyto návrhy nacházejí se v rukou pánů poslanců a nebude třeba jich čísti. K odstavci II. podal p. posl. dr. Pantůček návrh, aby se některá slova tohoto odstavce změnila.

Dále k čís. 1. odst. II. navrhuje p. posl. dr. Pantůček, aby byla vynechána slova: "vyjímajíc práva zástavního. " Následkem toho zamýšlím zavésti hlasování tím způsobem, že především dám hlasovati o odstavci I. dle návrhu komise.

Pak přistoupíme k rozhodnutí o tom, jak má zníti odst. II. dle znění pana posl. dra. Pantůčka.

Pakli by tento návrh byl přijat, tedy by odpadlo hlasování o tomto odstavci dle návrhu komise. Pakli by návrh nebyl přijat, bude se hlasovati o tomto odstavci dle návrhu komise.

Pak se přistoupí k hlasování o odstavci 1. K tomuto podal pan posl. dr. Pantůček návrh, aby slova "vyjímajíc právo zástavní" byla vynechána.

Mám v úmyslu dáti hlasovati tím způsobem, že dám hlasovati odděleně o tomto odstavci bez těchto slov a pak o slovech, která pan posl. dr. Pantůček si přeje, aby byla vynechána.

Konečně dám hlasovati o ostatních částech návrhu komise.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Kommission.

Es hat der Herr Abgeordnete Dr. Pantůček den Antrag gestellt, es mögen im Absatze II. einige Worte abgeändert werden und dann im Absatze 1. mögen die Worte "mit Ausschluß des Pfandrechtes" ausgelassen werden.

Ich beabsichtige die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten:

Zunächst werde ich über den Absatz I. der Kommissionsanträge abstimmen lassen.

Dann werde ich den Absatz II. zur Abstimmung gelangen lassen und zwar zuerst in der Fassung, in welcher dieser Antrag nach dem Antrage des H. Abg. Dr. Pantůček abgefaßt wäre.

Sollte er in dieser Form angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Kommissionsantrag. Sollte er in dieser Foim nicht angenommen werden, so -mird über diesen Antrag nach dem Kommissionsantrage abgestimmt werden.

Dann beabsichtige ich den Absatz 1 in der Weise zur Abstimmung bringen, daß ich über die Worte "mit Ausschluß des Pfandrechtes" separat werde abstimmen lassen und ich beabsichtige demnach zuerst über den Antrag so abstimmen zu lassen, wie er ohne diese Worte lauten würde und dann über diese Worte.

Schließlich wird über die übrigen Teile des Kommissionsantrages abgestimmt werden.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Pan zpravodaj přeje si slovo.

Zpravodaj poslanec Dr. Zimmer: Činím proti tomuto způsobu hlasování námitku z toho důvodu, poněvadž jsem se konformoval jménem komise pro okresní a obecní záležitosti ke změnám p. posl. dr. Pantůčka a myslím, že by postačilo jednotné hlasování tak, aby se o odstavci II. hlasovalo s připojením slov "zemského a pokud třeba i říšského" a v odstavci 1. aby se slova "vyjímajíc právo zástavní" vynechala, tak že by postačilo jedno hlasování.

Nejvyšší maršálek zemský: Ačkoli úplně uznávám, že dle toho, co pan zpravodaj vyslovil, jest velmi pravdě podobno, že budou návrhy přijaty dle zněni zamýšleného p. posl. Dr. Pantůčkem, přece pro ten případ, že by nebyly přijaty, budu nucen dáti hlasovati o návrhu komise. Následkem toho, co se mého náhledu týká, nemohu odstoupiti od způsobu hlasování, jak jsem byl již dříve naznačil.

Pakli si pan zpravodaj přeje, mohu o tom zavésti debatu, má-li se tím neb oním způsobem hlasovati.

Zpravodaj poslanec pan Dr. Zimmer: Já od toho upouštím.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter hat bezüglich der Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben und ich habe mich dahin ausgesprochen, daß ich der Art der Abstimmung, wie er sie vorgeschlagen hat, nicht zustimmen kann. Derselbe hat darauf Seinen Antrag zurückgezogen.

(Zvoní. ) První odstavec návrhu komise jest tištěný a není třeba, abych jej četl.

Der erste Antrag der Kommissionsantrage ist gedruckt. Es wird nicht notwendig Sein, daß ich ihn lese.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by pozvedli ruku.

Er ist angenommen.

Je přijat.

Absatz II. nach dem Anträge des Herrn Abg. Dr. Pantůček würde lauten:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert zur Ergänzung der Grundbuchggesetze (des Gesetzes vom 25. Juli 1871, Nr. 95 R. -G. -Bl. und des Gesetzes vom 25. Juli 1871, Nr. 96 R. -G. -Bl. ) den Entwurf eines für das Königreich Böhmen giltigen Landes- erforderlichenfalls auch eines Reichsgesetzes zur verfassungsmäßigen Behandlung vorzulegen.

Odstavec II. návrhu pana poslance Dra. Pantůčka, by zněl následovně:

C. k. vláda se vyzývá, aby k doplnění zákonů o knihách veřejných (zákona ze dne 25. července 1871 č. 95 ř. z. a zákona ze dne 25. července 1871 č. 96 ř. z. ) předložila k ústavnímu projednání osnovu zemského a pokud třeba i říšského zákona platného pro království České...

Žádám pány, kteří přijímají tento odstavec v tomto znění, by vyzvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag in dieser Form annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Tím odpadá hlasování o návrhu komise.

Infolge dessen entfallt die Abstimmung über den Kommissionsantrag. Nunmehr kommt Absatz 1 zur Abstimmung und zwar zunächst unter Weglassung der Worte "mit Ausschluß des Pfandrechtes".

Nyní přijde k hlasování odstavec 1. až toliko ke slovům "veřejnému statku".

Žádám pány, kteří přijímají toto znění, aby zvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Er ist angenommen.

Jest přijat.

Nyní dám hlasovati o slovech "vyjímajíc právo zástavní".

Nunmehr kommen die Worte "mit Ausschluß des Pfandrechtes" zur Abstimmung.

Ich ersuche die Herren, welche diese Worte annehmen, die Hand zu erheben.

Sie werden abgelehnt.

Jsou zamítnuta.

Nyní přijdou k hlasování ostatní části návrhu komise.

Es gelangen nun die übrigen Teile des Kommissionsantrages zur Abstimmung.

Žádám pány, kteří s nimi souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dieselben annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht, betreffend das landwirtschaftliche Versuchs- und Untersuchungswesen im Königreiche Böhmen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru v příčině hospodářského výzkumnictví a zkušebnictví v království Českém.

Zpravodajem jest p. posl. Kudrnka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Kudrnka: Slavný sněme! Zemský výbor snesl ve své zprávě ku zemskému sněmu tisk XXXV v roce 1901 veškerý vývin otázky zřízení výzkumného a zkušebného ústavu pro hospodářskou produkci velice obsažně i poučně.

Jest viděti z ní, že názory různých odborníků pokud se týče organisace ústavu takového velice ba podstatně se liší, ba i v přímém odporu se nalézají. Též zemský výbor dle stávající snad nálady měnil a mění své stanovisko, ač v zásadě nutnost zřízeni takového ústavu uznával.

Otázka zřízení onoho ústavu vleče se již 30 let. První počátky jednání zavedeny byly v době činnosti vlastenecko hospodářské společnosti.

Mohli jsme již dávno tedy slaviti čtvrtstoleté jubileum ústavu, který ale dosud nemáme. Společnost tato již sice v roce 1885 zřídila zkušební stanici chemickou v Praze a sice první toho času v Rakousku, ale od té doby stalo se velice málo ku zlepšení v tomto směru pro hospodářské zkušebnictví.

Byli jsme tehdy arciť první v Rakousku ale nyní snad v dalším pokroku budeme posledními. Jiné země sousední nás daleko předstihly, ohledneme-li se do Uher, do Moravy, Dol. Rakous, atd. ano i za moře do Ameriky.

Jeví se tudíž v zájmu kulturním, aby naloženo bylo vše, co by rozluštění mohlo uskutečniti. Vzhledem k chaosu v různých dobách t. j. velice různého pojímání rozřešení této důležité instituce, nemůže býti nemístno, aby poněkud kriticky se stanoviska skutečné hospodářské prakse ku věci přihlédnuto bylo.

Co chce a co očekává rolník od obmýšleného ústavu?

V  prvé řadě přeje si, aby v případech, kdy mu třeba rady a vysvětlení v jednotlivých otázkách produkce rostlinné neb o poměrech své půdy, neb hnojení věděl, kam se má obrátiti a kde by se mu za mírný poplatek, neb v odůvodněných případech třeba zdarma dostalo kritického a správného rozluštění.

V  prvé řadě tedy apeluje rolník na zkušební činnost podobné instituce. Přeje si rolník v prvé řadě, aby látky, které užívá v v zájmu produkce hospodářské, byly mu přezkoušeny, aby mohl na základě těchto zkoušek poznati hodnotu a obsah látek, které má používati - aby tím se dověděl též, kde a co má s prospěchem použíti v zájmu zvýšeni produkce hospodářské.

V  druhé řadě zajisté si bude přáti, aby ústavy zemědělskými poučován byl o moderních pokrocích, hlavně v pěstování rostlinném s pokroky ve hnojení a šlechtěni jednotlivých druhů. Hlavně, aby jednotlivé pokroky v přírodovědě hospodářské buď v cizině nebo doma mnohdy reklamními prostředky propagované byly podobnými ústavy vyzkoušeny a na naše klimatické a půdní poměry aplikovány, čili v druhé řadě přeje si hospodář též různý výzkum hospodářský od ústavu podobného.

Shrneme-li v jedno tyto požadavky, chce tudíž rolník:

1. přesnou a bezpečnou zkoušku (kontrolu) svých produktivních materií;

2. odborný nefalšovaný výzkum na přezkoušení nových theorií i prakse hospodářské.

Jest tudíž zcela správno, jak ve zprávě zemského výboru se ukazuje, že musí zde býti dvojí činnost:

1.   zkušební (kontrolní), abychom ji nazvali "na zakázku" a

2.   výzkumná, nebo-li pokusná.

Přistupme nyní k otázce, jak bychom si představovali, přihlížejíce k naší hospodářské praksi, aby tyto činnosti hospodářského ústavu, zkušební a výzkumná, nejlépe rolníkovi vyhovovaly.

Do roku 1897 zemský výbor trval na tom, aby byla hlavně činnost zkušebná (hospodářská, zakázková čili kontrolní) centralisována v jediném ústavě zemském. Teprve nyní po zřízení zkušební stanice při hospodářských Školách v Litoměřicích a v Plzni kloní se ve svých návrzích zase k decentralisaci. Zastává se nyní něco zcela opačného než dříve.

Uvážíme-li však úkol a tendenci našich škol hospodářských, pak uznati musíme, že v prvé řadě mají úkol vzdělávací, t. j. seznamovati spíše hospodáře mladé s pokrokem, jaký jeví se ve vědách hospodářských a toho docílí se spíše ukazováním a zaváděním sebe i svých posluchačů na cestu výzkumů a pokusů, než věnovati celý volný čas rozborům a zkouškám na zakázku.

Již dnes jeví se neblahý ten poměr při škole v Litoměřicích dle zprávy zemského výboru, že tam při stanici hospodářské činnost zkušební (kontrolní či zakázková) převyšuje daleko činnost výzkumnou a to není správné. Každá správa školy hospodářské má míti na zřeteli více cil vědeckého bádání, t. j. výzkumného zkoumání a pokusů, než provádění zkušebných rozborů na zakázku.

Jeví se tudíž nade vši pochybnost ze zkušeností hospodářské prakse nezbytným, aby činnost zkušební (kontrolní či zakázková) nebyla přenášena na školy hospodářské, nýbrž zkoušen rozbory "na zakázku" - svěřeno bylo jedinému ústavu zemskému, který by byl opatřen dostatečným počtem odborníků, odkudž by pak rolník v určitém čase dožadovati se mohl výsledků rozborových každé chvíle.

Ve zprávě zemského výboru činí se též zmínka různými odborníky, že se nemá děliti výzkumnictví či pokusnictví od zkušebné činnosti (kontroly), ježto zkušebnictvím přichází se ve styk s hospodáři a potřebou prakse. Tvrzení toto neodpovídá dobře znalosti širokých poměrů zkutečnosti. Na př. při hospodářských školách tento moment musil stratiti na svém významu. Škola má z pravidla své pole, na kterých může účinně své výzkumnictví rozvinouti. Mimo to jsou hospodářské školy naše na venku - celá krajina jest jim přístupnou - v tom nejlépe mohou seznati tu potřebu, po které volá prakse toho kterého kraje. Škola hospodářská nemá čekati na zakázku, aby na ni své žáky učila, nýbrž musí sama voliti vhodné objekty a vhodnou dobu ku poučeni žactva.

Zkušebnictví hospodářské (kontrolní rozbory) čili zkoušky na zakázku jsou důsledkem hospodářské prakse, okamžité potřeby, proto třeba svěřovati je ústavu jen k tomu úkolu zařízenému.

Jinak arci je to s výzkumnictvím. Výzkumnictví hospodářské jest činnost vědecká, chápaná dle různých pozorovatelův a míst. Výzkumnictví i pokusná činnost) patří dle toho v první řadě školám. Školy, zvláště vysoké neb akademie, jsou povolány, výzkumem raziti cestu novým vymoženostem nebo korrigovati náhledy mylné na základě vlastních výzkumů.

Jelikož jeví se potřeba, jak ten který pokrok neb rada hospodářská ku zlepšení produkce zemědělské v té které krajině se může osvědčiti dle poměrů půdních a klimatických, jde na jevo, že výzkumnictví pokusné má a musí býti dle jednotlivých krajin a krajů decentralisováno.

Jak již zmíněno, že v prvé řadě školy povolány jsou výzkumnictví pěstovati, pak z toho následuje, aby obor tento dle jednotlivých škol byl po naší vlasti systematicky rozdělen a tím pak dostalo se každé krajině dle poměrů půdních a klimatických podrobných zkoušek místních. Jednoduchým nazíráním na věc z potřeby poměrů zemědělské prakse přicházeti musíme na poněkud odchylný názor od názorů uvedených ve zprávě zemského výboru ku slavnému sněmu.

1.   Zkušebnictví (zkoušení hospodářských předmětů dle dožádání) budiž centralisováno v ústavě jediném zemském.

2.  Výzkumnictví budiž decentralisováno dle poměrů hospodářských škol.

3.   Zkušebnictví ve velkém při školách hospodářských bude omezeno na míru nejmenší, najmě na potřebu z vlastního výzkumnictví vyplývající.

Hospodářský zemský ústav zkušební (kontrolní! dle dnešní potřeby hospodářské, představujeme si ze tří odborů sestávající a sice:

1.   Odbor pro zkoumání produkce rostlinné t. j. zkoušky semen, nemoci rostlin, škůdců rostlinstva a jiné.

2.   Odbor pro hospodářskou chemii zkoušky hnojiv, ornic a zemin, produktů a potřeb hospodářských vůbec.

3 Odbor pedologický pro zkoušení fysikálné podstaty půd vedle systematického mapování poměrů půdních v království Českém. Jelikož při obsazení odbornými silami tohoto ústavu bylo by jen s výhodou, aby síly tyto následkem kvalifikace mohly i ve výzkumnictví pracovati, musilo a mělo by býti na to pamatováno, aby každé odděleni i výzkum v rámci tohoto ústavu organisovalo a v život uvádělo.

Tento zemský hospodářský ústav měl by nej výhodněji zřízen býti organickým sloučením a doplněním stávajících již stanic kontrolních u zemědělské rady, jak i ve zprávě zemského výboru jest obmýšleno.

Dnešní stav těchto stanic jest však naprosto nedostatečný.

1.   Semenářská stanice jest vlastně při fysiokratické společnosti, a má pouze jediného pracovníka.

2.   Stanice pro fysiologii rostlinnou jest podřízena českému odboru rady zemědělské a jest v nejužším spojení s vysokou školou technickou v Praze.

Řidící stanice jest c. k. professor vysoké školy této a má ke své ruce assistenty. Řídící není tudíž v nižádném úředním svazku se zemědělskou radou a jest přirozeno, že vliv zemědělců nemohl by se příslušně uplatniti v zájmu řízení stanice této.

3.    Agrikulturně - chemická stanice není též v pravém svazku se zemědělskou radou Jest to vlastně privátní laboratoř, kde správce povinen veškeré rozbory dodané zemědělskou radou prováděti za určitý pevný plat a mimo to za určitý podíl z hrubého příjmu za rozbory.

Svazek taký není pro zemědělce výhodným, ježto vzhledem k dosažení jistého stupně hrubých příjmů, aby kryta mohla býti značná režie, nemohou sazby býti relativně tak nízké, jak by bylo si přáti, aby stanice mohlo býti použito v zájmu malorolníka.

4.   Pokud se týče půdoznaleckého odboru, stává při zemědělské radě vlastně ve spojení s její technickou kanceláří a provádí se zde zkoumání půd jen pro území meliorační. Jako však uznalo se potřebným, aby zemědělská technika basírovala na podkladu zkoumáni půdy, tak toho tím více třeba pro potřeby vlastního zemědělství.

Jest viděti, že prvky a podklady, jakož dostatečné zkušenosti jsou zajisté pro základ skutečného ústavu zde nashromážděny - a bylo by třeba tudíž - pro budoucnost jen příslušné organisace, rozšíření, doplnění a sloučení stávajících zde vyjmenovaných stanic, aby základ žádaného ústavu byl položen.

Zřízení podobného ústavu při zemědělské radě jest požadavek, od kterého zemědělci upustiti nemohou a jest zajisté jen věcí času, kdy dojíti musí na zřízení jeho, jež jest skutečnou nutností; pročež čím dříve, tím lépe.

Hlavní váha klásti se musí na to, aby týž ústav vyzbrojen byl dostatečně a co nejdříve v tom směru, aby systematický výzkum všech půd v Čechách jak po stránce chemické, tak i fysikálné mohl býti co nejdříve začat a i v dostatečné míře podniknut, aby podklad veškerého hospodařeni a oceňování půd u nás byl v mapách příslušně dle okrsků celých okresů znázorněn.

Vzhledem arciť na tyto úkoly nebylo by nikterak pro systém celkový s výhodou, kdyby zde měly býti ústavy podobné dva, totiž jeden český a jeden německý a každý aby snad pracoval v jiném rámci. Systematické prozkoumání půd musí býti v zájmu věcném založeno na jediném základě pro celé království a to možno pouze v jediném ústavě - bez ohledu na tu okolnost, že zřízení dvou ústavů značí dvou velkých režijních výloh.

Z několika číslic možno posouditi důležitost ústavu takového. Dovolím si poukázati na pokusný statek Guednau. Výnos tohoto statku v roce 1900 obnášel 40. 000 M.; když však opatřen byl pokroky věd technických, stoupl r. 1901 výnos jeho na 55. 000 M., r. 1902 na 63. 000 M. a r. 1903 na 75. 000 M. Statek, který dříve byl pasivní, zavedením objektů vědy stal se alespoň částečně aktivním. Kdyby se nám podařilo z části, anebo zcela nahraditi živiny a rostliny, které se k nám dovážejí, nastaly by zcela jiné poměry. Jmenuji jen ledek. Není to lak maličké. Ledku do říše rakousko-uherské v r. 1901 bylo přivezeno 632. 832 q. v ceně 13 mil. K, v r. 1902 399 584 q. v ceně 8, 391. 000 K, v prvé polovici r. 1903. 345. 404 q. v ceně přes 7 mil. K. Z toho račte nejlépe seznati, pánové, jak jest důležito, aby výzkumnictví naše bylo povzneseno na tu výši, na které státi má. Proto dovoluji si jménem komise navrhnouti slavnému sněmu:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá:

I.    aby vypracoval a do příštího zasedání předložil návrh statutu ohledně zřízení výzkumného a pokusného ústavu při zemědělské radě v Praze;

II.   aby uvažoval, jak by bylo možno s ústavem spojiti stanice, které při hospodářských školách zřízeny jsou, aneb zřízeny by býti měly;

III.   aby vyjednával s c. k. vládou ohledně hmotné podpory tohoto ústavu i ohledně spolupůsobení ústavu zřízeného při c. k. české vysoké škole technické v Praze;

IV.    aby podal zprávu s návrhy ohledně vydání zákona, jímž by poskytnuta byla ochrana proti malversacím při obchodě s hospodářskými potřebami.

K návrhům těmto podáno votum minority nížeobsažené.

K tomu si dovoluji poznamenati, že menšina komise ohlásila k návrhu tomuto minoritní votum, které však neprovedla.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Die Landeskulturkommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt:

I. Den Entwurf eines Statutes betreffend die Errichtung einer Versuchs- und Untersuchungsanstalt bei dem Landeskulturrate in Prag auszuarbeiten und in der nächsten Session vorzulegen;

II.    zu erwägen, in welcher Weise mit dieser Anstalt die bei landwirtschaftlichen Schulen bestehenden oder zu errichtenden Stationen in Verbindung gebracht werden könnten,

III.   mit der k. k. Regierung wegen materieller Unterstützung der gedachten Anstalt und Mitwirkung der bei der k. k. böhmischen technischen Hochschule errichteten Anstalt zu verhandeln;

IV. Bericht und Anträge vorzulegen wegen Erlassung gegen Malversation im Handel mit landwirtschaftlichen Bedarfsartikeln.

Zu den vorstehenden Anträgen ist ein weiter beigefügtes Minoritätsvotum eingebracht worden.

Was die Schlußbemerkung betrifft, so wird bemerkt, daß ein Solches Minoritätsvotum nicht ausgeführt worden ist.

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande der Herr Abg. Peschka das Wort erbeten. Ich erteile ihm dasselbe.

Landtagsabgeordneter Peschka: Hoher Landtag! Dieser Antrag, der Soeben vom Herrn Berichterstatter begründet wurde, ist ein hoch wichtiger für die Entwicklung der gesamten Landwirtschaft in Böhmen. Es ist nur das eine zu bedauern, daß ein solcher

Antrag nicht schon vor 20 oder 25 Jahren gestellt und durchgeführt worden ist. ES ist ein trauriges Zeichen für unsere landwirtschaftlichen Verhältnisse, daß wir erst in dem jetzigen vorgeschrittenen Stadium des zwanzigsten Jahrhunderts daran gehen, Versuchs- und Unterrichtsanstalten zu gründen. Alle fortgeschrittenen landwirtschaftlichen Länder insbesondere unser benachbartes Deutschland, kann mit Befriedigung auf die Tätigkeit ihrer Untersuchungs- und Versuchsanstalten blicken.

Der Erfolg dieser Anstalten ist nicht ausgeblieben und mit Stolz nennt sich das deutsche Reich jenes Land, in welchem die Landwirtschaft die größten Fortschritte gemacht hat, während bei uns in Österreich die landwirtschaftliche Entwicklung sehr zurückgeblieben ist, dies aus dem Grunde, weil bei uns die Landwirtschaft von keiner Seite eine Unterstützung findet.

Betrachten Sie das Verzeichnis der landwirtschaftlichen Schulen, so werden sie finden, daß ihre Zahl noch eine sehr geringe ist, so daß wir nur Sehr wenige Wohltaten dieser Schulen genießen und genießen können.

Das landwirtschaftliche Versuchs- und Untersuchungswesen ist bei uns eigentlich noch in den Kinderschuhen und roh tonnen wohl sagen, daß mit Ausnahme der Wiener landwirtschaftlichen Versuchsanstalt sonst keine einzige in Österreich existiert, die, ich möchte sagen, auf die heutigen modernen Verhältnisse Rücksicht nimmt.

Alles, was bis jetzt in dieser Hinsicht geschaffen wurde, ist eigentlich nur ein schlechter Anfang, ist viel zu wenig, um den großen Ansprüchen, die wir an solche Anstalten stellen, Genüge zu leisten.

Das benachbarte Deutschland hat 32 solcher Versuchs- und Untersuchungsanstalten, welche die Landwirtschaft dort fördern und unterstützen.

Man wird mir vielleicht einwerfen, ja das ist in dem großen Deutschen Reiche möglich, viele solcher Versuchsanstalten zu erhalten, während wir in dem armen Österreich nicht in der Lage sind, dies zu tun.

Allein, wenn Sie die Rechenschaftsberichte dieser Anstalten im Deutschen Reiche durchsehen, so finden Sie, daß diese Anstalten