okresního soudu v Chocni, jest velice prospěšné a výhodné a ukazuje zároveň ke vzdálenostem, které jsem již dříve uvedl.

Rovněž vrchní zemský soud v Praze uznává zřízení okr. soudu za velice prospěšné a uvádí blíže ty obce, které jsou proti zřízení okresního soudu, a které pro. Celkem, jak jsem již podotkl, jest z 35 obcí pouze 13 obcí proti zřízeni okresního soudu v Chocni. Poměry komunikační jsou příznivé, neboť procházejí novým zamýšleným okresem 2 dráhy, dále je zde silniční síť až na nepatrné výjimky úplná - jediná Čičová postrádá silničního spojení v Chocni.

Taktéž finanční zemské řiditelství neklade žádné námitky proti zřízní okres. soudu v Chocni. Rovněž c. k. místodržitelství pro království České nečiní žádných překážek. Zemský výbor rovněž se vyjádřil pro zřízení tohoto nového soudu. Mimochodem musím podotknouti, že proti zřízení tohoto okresního soudu podalo 21 obcí petice, z kterýchžto obcí 12 je z těch obcí, které mají býti přiděleny k novému okresnímu soudu v Chocni.

Komise pro okresní a obecní záležitosti jednala o všech vývodech pro i proti, usnesla se a činí následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

"Petice městské obce Choceňské za zřízení okresního soudu tamtéž odevzdává se dle zněni § 2. zákona ze dne 11. června 1868 čís. 59 ř. z. c. k. vládě s dobrým zdáním, že vzhledem k ohledům komunikačním, průmyslovým a obchodním, jakož i vzhledem k zájmům soudní správy jest prospěšno a žádoucí, aby ze soudního okresu Vysokomýtského vyloučeny byly obce: Choceň, Hemže, Ucmanice, Oujezd, Běstovice, Brandýs nad Orlicí, Svatý Jiří, Loučky, Kosořín, Lhota Zářecká, Mostek, Nasavrky, Němčí, Nořín, Plchůvky, Plchovice, Skorenice, Slatina, Sruby. Záleš, Bošín, Vračovice, Chotěšiny a Dvořisko; ze soudního okresu Kosteleckého nad Orlicí obce: Čičová, Cuclav, Horky, Koldín, Skrovnice a Seč ze soudního okresu Ústekého nad Orlicí obce: Rviště a Sudislav; ze soudního okresu Litomyšlského obce: Jehnědí, Voděrady a Džbánov a aby obce ty sloučeny byly v obvod nového okreního soudu se sídlem v Chocni. "

Landtagsaktuar Dr. Haasz (lieft): Die Kommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die Petition der Stadtgemeinde Ehotzen um Errichtung eines Bezirksgerichtes dortselbst wird nach § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 R. -G. -Bl. Nr. 59 der k. k. Regierung mit dem Gutachten übermittelt, daß es mit Rücksicht auf die Kommunikationgs, Industrieund Berkehrsverhältnisse sowie im Interesse der Justizpflege ersprießlich und wünschenswert erscheint, daß die folgenden Gemeinden, und zwar aus dem Gerichtsbezirke Hohenmauth: Ehotzen, Hemž, Autzmanitz, Aujezd, Bestowitz, Brandeis a. d. A., St. Georg, Louček, Kosořin, Lhota Zářecká, Mostek, Nasawrk, Němč, Norin, Plchuwek, Plchowitz, Skorenitz, Slatina, Srub, Zálesch, Boschin, Wračowitz, Ehotieschin, und Dwořisko; aus dem Gerichtsbezirke Adlerkosteletz: (Čičowa Euclau, Horka, Koldin, Skraunitz und Seč; aus dem Gerichtsbezirke Wildenschwert: Rvišt und Sudislau; aus dein Gerichtsbezirke Leitomischl: Jehnědi, Woderad und Džbanow ausgeschieden und zu einem besonderen Bezirksgerichtsgebiete mit dem Amtssitze in Ghotzen Vereinigt werden. "

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu jsou přihlášeni ke slovu:

Zu diesem Gegenstände Sind zum Worten gemeldet contra: der Herr Abg. Prof. Dr. (Celakovský), pro: die Herren Abgeordneten Dr. Grégr und Dr. (Šindler.

Contra: p. posl. prof. Dr. Čelakovský, pro pp. poslanci Dr. Grégr a Špindler.

Dávám slovo panu poslanci prof. Dr. Čelakovskému:

Posl. Dr. Čelakovský. Slavný sněme! Jest známo, že každé zřízení nového soudu má přirozeně za následek, že dotýká se velmi citelně hospodářských zájmů okresu, na jehož útraty se nový soud zřizuje, zároveň má hospodářské následky také pro město, ve kterém se nalézá okresní soud, jemuž se nyní velký počet obcí bóře. Okres soudní jest zároveň okresem zastupitelským a následkem toho má ústavy a zařízení, které posavadní okresy a také obce byly zavedly a ty ztrácejí významu pro obce, které přicházejí k jinému okresu, ale náklad na tyto ústavy a zařízení ovšem ponechává se okresu, ve kterém se posud obce nacházely. Jest pochopitelno, že následkem toho okresy, obce a města, které jsou takovým způsobem postiženy, všemožně se brání zřízení nových okresních soudů, které by se stalo na jejich úkor, spatřujíce v tom poškozování svých hospodářských zájmů.

Poněvadž dnes jest do jisté míry tak populárním to slovo mluviti o državě, může se říci, že okres nebo město okresní do jisté míry považují stávající okresní soud a také vše, co s ním jest spojeno za jakousi svou državu a leží to v povaze lidské, že okresy a města se brání, aby takovým způsobem se jim bralo, co posud držely a aby tak zájmy jejich se poškozovaly, jak se to má v tomto přítomném případě.

Jak městské zastupitelstvo král. věnného města Vysokého Mýta, tak také okres, zastupitelstvo Vysokomýtské, ovšem také i jiná zastupitelstva okresní a jak jsme slyšeli, také šest obcí podaly petice slavnému sněmu, ve kterých se rozhodným způsobem brání proti tomu, aby připadly k Chocni, aneb, aby okres Vysokomýtský byl rozdělen; dokazují v těchto peticích, že není takového opatření potřebí.

Ukazuje se také k tomu, že dosavadní obce mají dobré silnice a železnice, že mají do Vysokého Mýta blízko a že pak spojení jest velmi příznivé a hlavně, že poplatnictvu vzejdou nová břemena, tím, že z 35 obcí, které k novému soudu mají býti přikázány, jest 24, jež posud se nacházejí v okresu Vysokomýtském, tedy že se ovšem nejvíce jedná o Vysoké Mýto a okres jeho.

Obce, jež mají přijíti k Chocni, platí nyní na berních celkem 42. 675 zl., takže celkový obnos, který vychází z nynějšího okresu Vysokomýtského činí 180. 303 kor., tak že celá čtvrtina všech daní připadá na ty obce, které mají býti od Vysokomýtského okresu odděleny.

V okresu Vysokomýtském, kdyby došlo k oddělení 24 obcí od tohoto okresu, není pochyby, Že se v rozpočtu okresním nevyskytnou úspory, celý apparát okresní zůstane a veškerý náklad se bude musiti činiti. Naproti tomu jest jisto, že okresní přirážky v tom nově utvořeném okresu Vysokomýtském o čtvrtinu stoupnou. Město Vysoké Mýto, o kterém není pochyby, že jest hospodářským středem celé tamější krajiny, utrpí újmu, když takovým způsobem se 24 obce od něho odvrátí.

Proto také toliko 10 obcí se bezpodmínečně přihlásilo pro nový okres Choceňský, 10 obcí podmínečně a 6 obcí podalo protest

Slavný sněm také roku 1883 o žádosti podobné jednal a tehdá přešel k dennímu pořádku pro důvody obce Vysokomýtské. Letos jsou to 3 okresní hejtmanství, která se prohlásila proti zřízení okresu Choceňského; naproti tomu jiné instance soudní a administrativní se staví příznivěji, že to sice není nutné, ale že jest to prospěšné.

Soudím, nechat jest mínění takové nebo onaké, že jest při tom hlavní otázkou, zdali obce, které mají tímto způsobem přijíti do nového okresu, s tím souhlasí čili nic, zda nevidí v tom poškození. Padá na váhu, že se některé obce vzpírají, poněvadž mají blíže do Vysokého Mýta než budou míti do Chocně, a že zejména Slatina a Dvořistko leží jen za samými humny Vysokého Mýta a že veškeré interesy poutají je k Vysokému Mýtu a že by měly daleko do Chocně. Tyto obce podaly petici proti zřízení okresního soudu v Chocni. Následkem utvoření okresu Choceňského by se stalo, že Vysoké Mýto samo, které mělo druhdy krajský soud, dostalo by se na periferii nového okresu a sice tak nepříznivou, že sotva v Čechách by se kdy vyskytla podobná konstelace. Posud Vysoké Mýto leží ve středu svého okresu a dostane se na hranici samou. Všechno to jsou příčiny, které mně, jakožto zástupci Vysokého Mýta, činí nemožno, abych pro návrh obecní komise hlasoval.

Konečně jsou příčiny formálního rázu, které bych přece rád slyšel, aby byly vyvráceny, toho způsobu, že po mém soudu přece obvyklé jest, že se strany komise navrhována bývá osnova zákona, kterým se zákonem jisté určité obce soudní z určitého okresu vylučovaly a k novému okresu pro případ jeho zřízeni se připojovaly, aby tak mohlo na základě zákona vzniknouti nové okresní zastupitelstvo. Ale v tomto případě tomu tak není. Zde jest návrh, aby slavný sněm dal dobré zdání stran zřízení soudu, aby ty a ty obce bez ohledu, zda s tím souhlasí, byly vyloučeny.

Komise má na mysli, kdyby se vláda k tomu odhodlala okres zříditi, že by se pak k slavnému sněmu obrátila s osnovou zákona, ve které by se territoriální přeměna nového okresu soudního a zastupitelstva upravila.

Bylo ovšem možno, aby komise s takovým návrhem sama přišla a já, který mám zájem na tom, aby věc se neunáhlila, nemohu činiti proti tomu námitky.

Mohl bych učiniti návrh na přechod k dennímu pořádku z mnou přednesených důvodů, ale známé smýšleni, jaké jest dnes v tomto slavném sněmu, nedává mi naději, že odmítavé moje stanovisko dojíti by mohlo zde souhlasu.

Následkem toho nemohu jináče než učiniti prohlášení, že není mi možno pro návrh komise hlasovati. Kromě toho mám za svou povinnost pronésti přání, aby, kdyby přišlo ku zřízení okresního soudu v Chocni, a řešila se otázka, které obce mají k tomuto okresnímu soudu přijíti, se aspoň ku přání oněch šesti obcí, které se proti tomuto připojení prohlásili, ze strany justiční správy přihlíželo Tedy aspoň tolik chci v posledním okamžiku zde vykonati, že se přimlouvám za to, aby aspoň tyto obce v posavádním svém svazku zůstaly. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči první řečník, který jest zanesen pro návrhy komise, a dávám slovo panu poslanci Dr. Grégrovi

Poslanec Dr. Grégr: Slavný sněme! Jelikož pan řečník přede mnou Dr. Čelakovský nečinil žádného samostatného návrhu, který by byl odporoval návrhu komise, mohu se v této záležitosti omeziti jen na několik krátkých slov.

Mám za to, že o záležitosti, o které se nyní jedná, má-li se totiž zříditi v Chocni okresní soud, nemůže se říci, že by jednání o ní bylo ukvapené nebo urychlené, poněvadž již se tato záležitost táhne vlastně dlouhou řadu let.

Nevím, ve kterém roce byl podán první podnět k tomuto slavnému sněmu. Jen to vím, že komise pro okresní a obecní záležitosti, již dvakráte o této žádosti rozhodla a sice poprvé r. 1900 a po druhé v roce 1902.

Tato komise sněmovní, v obou případech učinila slavnému sněmu návrh, aby se vyhovělo žádosti obce Choceňské, a aby nový okresní soud v Chocni byl zřízen. Že se tak posud nestalo, že žádost ta nebyla posud vyřízena, toho vinu nenese slavný sněm; to záleží v našich nestatných politických poměrech, že se kolikráte věci velmi důležité nemohou dostati na denní pořádek, poněvadž sněmu není popřán patřičný čas, aby mohl důležité věci vyříditi, a že to záleží od milosti nebo nemilosti vlády a také od našich přátel krajanů německých, když začíná jednání sněmovní jedné nebo druhé straně nepříjemné, že se zdvihne pan místodržitel, vytáhne list a pošle nás domů.

Následkem toho celá ta věc tak dlouho se vleče. Konečně se podařilo, že přišla na denní pořádek a že máme dnes o tom hlasovali. Jak komise z roku 1900, tak komise z loňského roku učinila návrh, aby se sněm království Českého vyslovil v ten smysl, aby nový okresní soud byl zřízen v Chocni. O tom právě se má dnes hlasovati. Přítel můj posl. dr. Čelakovský jest jiného náhledu a myslí, že by bylo lépe, aby v Chocni, nový okresní soud nebyl zřízen, nýbrž aby to zůstalo při Vysokém Mýtě. Pochopuji stanovisko přítele dra. Čelakovského. On jest poslancem za Vysoké Mýto a každý poslanec má především sympatie ku svému volebnímu okresu, a má také povinnost hájiti zájmy a prospěchy svého volebního okresu. Z téhož však stanoviska odpustíte, když já, jako poslanec za Choceň naproti tomu hájím zájmy a žádost okresu Choceňského.

Nechci tedy, aby slavný sněm kladl velkou váhu ani na důvody mého přítele Dr. Čelakovského, ani na vývody mé, poněvadž by se mohlo vždy mysleti, že vlastně jako poslanci máme jedenkaždý stanovisko stranické, vlastně čistě "poslanecké" stanovisko (Veselost) a že činíme svoji povinnost proto, abychom si snad nerozhněvali své voliče.

Co se týče důvodů samotných, prosím, aby slavný sněm bez ohledu na nás jako poslance, ráčil uvážiti, že docela jiné faktory, o kterých se nemůže nijak tvrditi, že by z těch důvodů, které jsme uvedli stavěli se na to či ono stanovisko, faktory, kterým se nemůže nijaká předpojatost nebo stranickost vytýkati, úplně souhlasí s návrhy, které byly učiněny komisí. Jsou to ku příkladu vrchní zemský soud, finanční ředitelství, místodržitelství, zemský výbor, a především jsou to dvě komise našeho sněmu, o kterých se také nemůže říci - nesedí tam ani jeden ani druhý poslanec, ani já, ani Dr. Čelakovský že by nějak strannicky o této věci soudili.

Myslím tedy, když takovíto činitelé se vyslovili pro návrh a když se uváží, jak bylo ve zprávě řečeno, veškeré možné poměry, jako komunikační, obchodní, obyvatelské, atd. atd., že přece musíme více klásti váhy na to, než právě na toto naše, abych tak řekl subjektivní stanovisko.

Prosím proto, aby slavný sněm přijal návrh komise. (Výborně! Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo panu poslanci Špindlerovi.

Poslanec Špindler: Slavný sněme Především slibuji, že budu mluviti o této věci, o které již pojednáváno po delší dobu, zcela stručným způsobem a slibuji, že budu krajně objektivním, poněvadž nejsem ani zástupcem města ani zástupcem venkovských obcí dotyčného okresu, o který jde a stojím úplně mimo interesy místní, které by se mne mohly dotýkati. Budu mluviti jen jako důkladný znalec místních poměrů, které jsem měl čest po mnoho desítiletí seznati, a přimlouvám se z plné duše za přijetí návrhu slavné komise pro okresní a obecní záležitosti

Je velice pochopitelno, že Vysoké Mýto bráni se všemožně, aby ani jediná obec z okresu Vysokomýtskébo nebyla mu odňata ve prospěch nějakého jiného města, které se chce státi sídlem okresního soudu. Ale neméně jisto je, že kdybychom toto stanovisko zaujali, že by žádné město, že by žádné nové středisko soudu se státi nemohlo, že by žádná, sebe snaživější obec, nemohla dospěli k vyššímu jakémusi zdokonalení. My nesmíme státi na stanovisku petrifikovati na věky věkův to, co se jednou utvořilo.

My musíme jako moderní lidé podporovati obce, které svou geografickou polohou mají naději státi se mocným a vynikajícím sídlem soudu. A z tohoto stanoviska je žádost a snaha obce Choceňské za zřízení okresního soudu naprosto oprávněnou, poněvadž Choceň úžasně roste a vyvíjí se tak znamenitě, že již ve čtyři směry se tam dráhy rozbíhají, zmáhá se průmyslově i obchodně a tím jsou dány známky zkvétajícího města úplně. Mimo to celá řada obcí se hlásí k Chocni. Neboť budou tam míti lepší spojení při vykonávání spravedlnosti, kde je zavedeno ústní řízení a kde je nutná osobní přítomnost, a tu záleží na tom, aby každý měl tam co možná nejblíže.

Chápu, že ujal se slova vysocectěný přítel a kolega Dr. Čelakovský v této záležitosti, a chápu, že všechna okresní zastupitelstva, od nichž mají býti některé obce odloučeny ve prospěch soudu Choceňského, rovněž se vyslovila proti žádosti obce Choceňské.

Upozorňuji, že ostatní korporace, které nejsou interesovány na tom, zda některá obec bude náležeti k tomu neb onomu soudu, vyslovily se pro spravedlivý požadavek obce Choceňské a na prvním místě jest to zemský soud, který vyslovil se již po dvakráte a sice po prvé proti a podruhé na základě - výslovně to podotýkám - změněných poměrů, a sice příznivě ve prospěch žádosti města Chocně pro uskutečnění, zřízeni okresního soudu se sídlem v Chocni.

Tedy o mnohem důležitější nežli vota pro a proti oněch korporací, které jsou interesovány, jest otázka skutečné potřeby, otázka vhodnosti sídla budoucího okresního soudu a otázka - abych tak řekl - spravedlnosti k tomu občanstvu, kterému soud sloužiti má, to jest stanovisko vlastně nejdůležitější a z těchto hledisek zajisté každý naprosto objektivní, který ničím není interesován, musí se vysloviti pro žádost města Chocně a hlasovati také pro návrh, který již po dvakráte byl učiněn - a na to kladu důraz - poprve v zasedání sněmovním z roku 1895, po druhé v komisi pro okresní a obecní záležitosti tohoto sněmu nového.

Odporučuji tedy co nejvřeleji návrh slavné komise. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Srdínko: Pan poslanec za Vysoké Mýto dr. Čelakovský uvedl, že nastane zvláštní konstelace tím, že kdyby se zřídil okresní soud v Chocni, Vysoké Mýto bude ležeti na periferii okresu svého soudu. Jest to asi pravdivé; ale na druhé straně musíme doznati, že tím nebude žádná obec, která zůstane při Vys. Mýtě, dotčena a že poměry zůstanou nezměněny.

Kdyby na základě usnesení komise došlo ku zřízení okresního zastupitelstva v Chocni, podklad daňový pro Vys. Mýto zůstane ještě vždy dosti veliký. Neboť Vys. Mýto má daní 180. 108 zl. a po odloučení 42. 000 zl. daní k novému okresu, zůstává pořád ještě 137. 432 zl. 45 kr.

Jest zajisté mnoho a mnoho okresů daleko menších a musejí existovati. Proto jest návrh ten v zájmu obyvatelstva ležícího kolem Chocně a odporučuji příznivé přijetí jeho.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Kommissionsantrag:

Dám tedy hlasovati o tomto návrhu. Tento návrh zní:

I.

Petice městské obce Choceňské za zřízení okresního soudu tamtéž odevzdává se dle zněni § 2. zákona ze dne 11. června 1868 čís. 59 ř. z. c. k. vládě s dobrým zdáním, že vzhledem k ohledům komunikačním, průmyslovým a obchodním, jakož i vzhledem k zájmům soudní správy jest prospěšno a žádoucí, aby ze soudního okresu Vysokomýtského vyloučeny byly obce: Choceň, Hemže, Úcmanice, Oujezd, Běstovice., Brandýs nad Orlicí, Svatý Jiří, Loučky, Kosořín, Lhota Zářecká, Mostek, Nasavrky, Němčí, Nořín, Plchůvky, Plchovice, Skorenice, Slatina, Sruby, Záleš, Bošín, Vračovice, Chotěšiny a Dvořisko; ze soudního okresu Kosteleckého nad Orl. obce: Čičová, Cuclav, Horky, Koldín, Skrovnice a Seč; ze soudního okresu Ústeckého nad Orlicí obce: Rviště a Sudislav; ze soudního okresu Litomyšlského obce: Jehnědí, Voděrady a Džbánov a aby obce ty sloučeny byly v obvod nového okresního soudu se sídlem v Chocni.

II.

Tím vyřizují se také petice čís. 1506 až 1518 a 5661 až 5668.

Landtagssekretär Höhm (liest): Gegenstand der Abstimmung Sind die Anträge der Kommission, welche lauten:

Der hohe Landtag wolle beschließen: I.

Die Petition der Stadtgemeinde Chotzen um Errichtung eines Bezirksgerichtes dortselbst wird nach § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 R. -G. -Bl. Nr. 59 der k. k. Regierung mit dem Gutachten übermittelt, daß es mit Rücksicht auf die Kommunikations-, Industrie- und Verkehrsverhältnisse sowie im Interesse der Justizpflege ersprießlich und wünschenswert erscheint, daß die folgenden Gemeinden, und zwar aus dem Gerichtsbezirke Hohenmauth: Ehotzen, Hemž, Autzmanitz, Aujezd, Běstowitz, Brandeis a. d. A., St. Georg, Louček, Kosořin, Lhota, Zářecká, Mostek, Nasavrk, Němč, Nořin, Plchuwek, Plchowitz, Skorenitz, Slatina, Srub, Zálesch, Boschin, Wračowitz, Chotieschin und Dwořisko; aus dem Gerichtsbezirke Adlerkosteletz: Čičowa, Cuclau, Horka, Koldin, Skraunitz und Seč; aus dem Gerichtsbezirke Wildenschwert: Rvišt, und Sudislau; aus dem Gerichtsbezirke Leitomischl: Jehnědi, Woděrad und Džbanow ausgeschieden und zu einem besonderen Bezirksgerichtsgebiete mit dem Amtssitze in Chotzen vereinigt werden.

II.

Hiemit werden auch die Petitionen Z. 1506 bis 1518 und 5661 bis 5668 erledigt.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se nového jednání s c. k. vládou v příčině zápisu veřejného statku v knihy pozemkové.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die neuerliche Verhandlung mit der k. k. Regierung in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher.

Zpravodajem jest p. posl. dr. Zimmer, dávám mu slovo.

Posl. dr. Zimmer: Slavný sněme! Jestli mohl p. referent v záležitosti okresního soudu v Chocni říci, že záležitost ta byla již dvakráte v plenu slavného sněmu, mohu já tvrditi a jest to pravda, že záležitost, o které mně jest referovati, to jest, aby veřejný statek zanesen byl v pozemkových knihách i věcná práva k němu se vztahující, že záležitost tato byla třikráte plenem sl. sněmu odhlasována a zem. výboru uloženo, aby s c. k. vládou v té příčině vyjednával, aby návrhu tomu bylo vyhověno a aby veřejný statek řádným zápisem v pozemkových knihách v evidenci uveden a zanešen byl.

Přes to přese všechno vláda dosud toho neuznala potřebu, aby tomuto trojímu plenárnímu usnesení sl. sněmu bylo vyhověno. Záležitost ta není však, tak malichernou a nepodstatnou, jak snad na první pohled býti se zdá a proto dovolím si k důvodům, které komise pro záležitosti okresní a obecní k věci této dosti obširne uvedla, připojiti ještě následující.

Vláda opírá se o usnesení zem. sněmu, aby evidence veřejného statku v pozemkových knihách řádným zápisem byla zjednána, utvrzena a aby věcná práva k němu se vztahující byla v knihách pozemkových vyznačena pouze z důvodů ledabylých a malicherných, odvolávající se jednak na starou právní, již dávno věhlasnými právníky vyvrácenou theorii, o přežilý právní názor, že prý veřejný statek, též věci k veřejnému statku náležející, jako ulice, cesty, silnice, veřejné procházky, sady, kanály, veřejná místa, náměstí, potoky, řeky, břehy atd., že prý to jsou věci ze soukromého obchodu vyňaté, res extra comercium, nebo-li věci nullius čili ničí a, že není možné, aby k takovým věcem vlastnické právo přiznáno a v knihách pozemkových zaneseno bylo.

Konečně se odvolává vláda hlavně na to, že by vyšetření těchto záležitostí stálo mnoho námahy, mnoho času, že soudy na to nemají času, aby tolik práce k tomu mohly věnovati a hlavní důvod co sl. vláda, (Hlas: Tak zvaná sl. vláda ?) že by to stálo mnoho peněz. Myslím si, že jestli která námitka jest lichá a špatná, že již ta poslední jest ta nejhorší, poněvadž, jedná-li se o věci vojenské, na kanony a vojáky, jest u nás dosti peněz vždy, ale když se jedná o justici, o vyučování, vláda nemá nic a uzavírá své kapsy. S takovou námitkou by neměla vláda přicházeti nikdy, poněvadž jest viděti, jaký má smysl pro spravedlnost, když tvrdí, když o tuto se jedná, že k tomu není dostatek prostředků.

Co se týče právního názoru, že by veřejný statek nemohl státi ve vlastnictví ať již státu, obce, země, okresu ano i soukromé osoby - jak známo a jak dokáži - o to myslím nebude dnes mezi právníky pochybnosti a jest to vyvráceno. Já bych se krátce mohl dovolávati v té věci právníků známých, jako na příklad Randy (právo vlastnické) i dalších právníků českých, Vyšína, který v Právníku" v 18. ročníku o těch věcech důkladně pojednával, mimo to Dr. Sobička (Právník roč. 25. ) a j., též Dr. Tésner v "Jur. Blätter" a Dr. Ofner v "Central-Blattu" o této věci pojednali a sice všichni mutatis mutandis přimlouvali se za to, že jest na čase, aby pozemkové knihy zápisem veřejného statku doplněny byly, jelikož jinak zůstávají pozemkové knihy neúplné, nepřehledné a nejasné.

Avšak dovolím si poukázati k tomu, že pro tuto zásadu, že veřejný statek může státi ve vlastnictví státu, obce neb i soukromé osoby mluví poplatný zákon, a to čl. 286 až 290 obč. zák. Neboť výslovně jest ustanoveno v čl. 287 obč. zák., že statkem veřejným vyrozumívají se veškeré věci, které náleží do vlastnictví státu nebo některé obce, v širším slova smyslu tedy i země, okresu, a taktéž dle svého účele a určení slouží k veřejnému užívání.

V dalším § 286 obč. zák. stojí, že každá věc, pokud není věcí pána nemající, tedy res nuliius neb věci extra commercium, která není mimo soukromný obchod, náleží buď státu neb osobě soukromé, k níž lze v takovém případě počítati též stát, obec, okres a zemi, poněvadž stát může míti vlastní majetek, obec také a země také.

Konečně v té věci svědčí ve prospěch náhledu mého nejen ustanovení zákona, ale pro tu věc mluví i ty faktické okolnosti, vlastně jest viděti toto vlastnické právo ve skutečnosti samé. Vždyť vidíme, že, chce-li někdo na veřejném majetku na náměstí neb ulici zříditi plynovod, vésti tramwayové koleje neb jiné podobné zařízení, vodovod, atd. musí vymoci si k tomu svolení někoho a to nemůže býti nikdo jiný než vlastník. Může to býti obec nebo okres atd. A vidíme, že vedle toho veřejného užívání, které obecenstvu přísluší na veřejném majetku to jest, že má právo tam na př. chuditi a jiná práva vykonávati, že může býti ještě výsledek práva vlastnického k veřejnému statku, že vedlejší užitky z toho veřejného majetku, když ku příkladu někde ve veřejném sadě roste tráva neb jsou stromy u silnice, náleží tyto vedlejší užitky vlastníku.

Jest z toho viděti, že na užitek ten má právo obec, okres, a nebo stát, a také skutečně jej bere. Může dáti pokáceti stromy, posekati trávu, česati ovoce se stromů atd.

Z té věci jest viděti, že se o tom nedá mluviti, že by vlastnictví k veřejnému statku bylo bezvýznamné. Jest to nuda proprietas, vlastnictví jaksi na pohled bezvýznamné. Dokud užívání toho veřejně se stává, vlastnictví jest omezeno tak, že se vlastně často rovná nule.

Ale když uvážíme, a každý, kdo jest v obecním a okresním zastupitelstvu ví, že se to téměř v každé schůzi odbývá, že se odprodávají pozemky od veřejného statku, které přecházejí do soukromého vlastnictví, a tu vidíme, že tím okamžikem, kdy přestane potřeba veřejného užívání, zruší se na př. náměstí, kterého není třeba, postaví se středem téhož ulice, že to, co jest mimo novou ulici, stává se soukromným vlastnictvím obce, že pozemky ty co místa stavební, zejména ve velkých městech, jako v Praze, mají velikou cenu a že obec trží za ně velké peníze. Kdo tuto věc sleduje, ten ví, že majetek takového veřejného statku má skutečně cenu velikou a to jen v královští Českém do milionů jdoucí.

Vidíme tedy, že, když takový případ se stane, veřejného užívání není třeba pro veřejnost, když povaha veřejnosti statku zmizí a stává se soukromným majetkem, že tu právo vlastnické, které bylo jaksi latentní, nuda proprietas, stane se proprietas exclusivo a že se stane vlastnictvím neobmezeným a že má obec právo s věcí naložiti tak, jako kdyby dříve vlastnictví nebylo bývalo obmezeno.

Dovoluji si ještě k tomu poukázati, že co vláda považuje za nemožné a nesprávné, to jest vloženi veřejného statku do pozemkových knih a zaznamenání práv věčných při něm, že to ve skutečnosti v některých knihách pozemkových dnes již existuje. My kdo jsme právníky z venkova víme, že při mnohých usedlostech jsou zaneseny veřejné cesty co majetek majitele usedlosti a v Praze můžeme poukázati na to, že na př. Karlovo náměstí jest zaneseno do vlastnictví obci královského hlavního města Prahy.

Dále mohu poukázati k tomu, že veřejný majetek, který se jako takový všeobecně užívá, je i v soukromém vlastnictví, ku př. Valdštýnské náměstí je připsáno Valdštýnskému paláci, náměstí u Křižovníků z části je připsáno klášteru Křížovníků; universita je připsána totiž jisté budovy - collegiu professorum et doctorum. Z toho je viděti, že může býti veřejný statek v majetku nejen