Místnímu obyvatelstvu, které nemá na tom naprosto žádného zájmu, aby pachatelům byla újma učiněna, ani nenapadá, aby přispívalo samo oznámeními ke zjištění vinniků.

Ukazuje se na to, že zemský, ústav mohl by zlevniti svou správu tím způsobem, že by úřad bezplatných jednatelů obstarávali obecní úřady. Ale při přetížení pracemi, kterým naše obce jsou podrobeny, nelze na toto východiště pomýšleti a zajisté při praktickém provedení poznalo by se v brzku, že přenesení prací pojišťovacích na obecní úřady, jako orgány výkonné, možno není. Tak tedy, jak jsem poznamenal, zdá se mi, že by takový nový veliký ústav, musel pokračovati podle osvědčených vzorů vzájemných, velikých pojišťovacích ústavů.

Srovnal jsem sobě - jest tomu již několik let, v poslední době nebylo mi možná na rychlo opatřiti sobě dotyčné výroční zprávy příslušných ústavů - data a výsledky finanční našich velikých pojišťovacích ústavů a podle toho, jaké výsledky jsem obdržel, nemohu říci, že by režijní správa jich mohla býti, pokud se láce týče, naším příkladem.

Srovnal jsem na příklad výsledky Prvního vzájemně pojišťovacího ústavu, Slavie, Rolnického vzájem. pojišťovacího ústavu v Praze a sv. Floriana v Chebu, tedy čtyř velikých pojišťovacích ústavů na vzájemnosti založených, s pěti menšími samostatnými pojišťovnami svého okolí, a to s výsledky pojišťoven: Novopacké, Lomnické, Mnichovo-Hradišťské, Jilemnické a Friedlandské. Při srovnání obou kategorií jsem shledal, že správní výlohy a provise jednatelů činí při prvních ústavech 25, 34 prct. vybraných prémií, kdežto při druhých činí pouze 1235 prct. vybraných prémií, čili právě polovici. Dále jsem shledal v tabulce, kterou mám po ruce, že procento prémií k pojišťovací hodnotě jest u prvního druhu vzájemně pojištovacích ústavů mnohem větší a činí 4, 5 prct., kdežto u druhého způsobu malých pojišťoven obnáší 3 prct.

Z toho jde na jevo, že jestliže při úpravě pojišťování, chce se docíliti levné správy a laciných prémií, a o to hlavně se jedná a v tom přirozeně by musila spočívati výhoda nové pojišťovny a nového pojišťovacího systému, nelze sáhnouti k centrálně zřízenému ústavu zemskému, že dlužno hledati jiné formy, úpravy, lacinější, poměrům našim národohospodářským i snad v zemi panujícím více vyhovující.

To se dá, jak jsem naznačil, docíliti v první řadě co možná největší decentralisací správy a autonomisací malých obvodů, a to hlavně k vůli tomu, aby se připoutal k novému ústavu a k nové organisaci zájmů a podpor místních činitelů.

Musím s největší rozhodností prostestovati proti myšlenkám, které také v tomto slavném sněmu byly pronešeny, že prý úpravy nového pojišťování a zřízení pojišťovacího ústavu nového má býti použito k tomu, aby se sanovaly zemské finance. Toto mínění zde projevené a na venku se často šířící a ve venkovských schůzích často opakované svědčí, o tom, že o rozsahu a výnosnosti pojišťovacího ústavu panují naprosto úplné mylné náhledy. V síních tohoto sl. sněmu se tvrdilo, že z království Českého odchází následkem toho, že existuji zde také cizí pojišťovací ústavy, ročně přes 14 mil. zlat.

Slavný sněme! Roku 1899 obnášelo veškeré pojištění hodnot proti požáru 6. 089 mil. K a vybráno bylo na prémiích 17, 182. 786 mil. K V tomtéž roce vyplatily všechny pojišťovací ústavy v zemi působící v 13. 203 případech 12, 281. 000 k náhrady. Zbytek pak 4, 900. 000 K po srážce nákladu režijního a nákladu na agendy a správu zbyl jako čistý zisk.

Cizí pojišťovací ústavy, počítaje v to zahraniční, uherské, rakouské ústavy i akciové z jiných zemí rakouských měly pojištěnou hodnotu za 3. 326 mil. korun, a obdržely na prémii 8, 684. 530 mil. K, tedy polovici premií celého požárního pojištění v Čechách a vyplatily škody 6, 751. 625 K. Jelikož zde bylo proneseno přání, že nebylo možno sledovati tyto číslice, budiž mi dovoleno, abych je krátce opakoval. Všechny pojišťovny vybraly prémií 17 mil. K. a vyplatily na požáry 12 1/2 mil. K., a to všechny pojišťovny, tudíž i vzájemné pojišťovací ústavy české. Z tohoto obnosu 17 mil. K. prémií připadlo na cizí pojišťovny 8, 860. 000 K, a vyplaceno od těchže bylo 6, 700. 000 K.

Račte poznati, že výdělek - a já neobávám se to říci, v tomto ohledu nesmíme se klamati, ani ve finančních operacích musíme viděti jasně a zřetelně, že výdělek cizích finančních ústavů podle stastitických zpráv c. k. ministerstva vnitra obnášel za rok 1899 ani ne 2 mil. K, od čehož odečísti se musí ještě náklad režijní a náklad na agenty, a že tudíž o 10 až 14 mil. zlatových výdělcích nemůže býti řeči. Jak jest viděti z těchto stručných, na rychlo sebraných číslic, byl by ve strašném omylu, kdo by se domníval, že by pomocí systému pojišťovacího se mohly zemské finance sanovati. (Tak jest! Souhlas. ) Pojišťování, ať je druhu jakéhokoli, nemá a nesmí sloužiti k fiskálním účelům, a takový cíl mstil by se sám sebou a musil by míti za následek úpadek pojišťování a celého jeho systému.

Pojišťování v Čechách bralo se trochu jiným směrem, než v sousedních státech. Z nedostatku společného zemského ústavu velkého byly zakládány průběhem doby různé na vzájemnosti spočívající ústavy, které v krajinách českých omezily se na několik velkých ústavů finančních, v krajinách německých však rozšířily se na mnohé menší obvody tak, že dnes máme skutečně celou řadu docela malých pojišťoven.

Tímto vývojem se stalo, že v království Českém kromě 22 velkých na vzájemnosti spočívajících ústavů místních existuje ještě 62 okresních menších pojišťoven, jichž působnost sáhá na obvod jednoho okresu neb 2-3 okresů aneb dokonce na menší obvod, než-li jest okres.

Jest to zajímavé, že právě v německých končinách tohoto našeho království tento systém co největšího rozšíření nabyl, snad proto, poněvadž končiny tyto hornaté jsou, málo obydleny, a obydli jsou roztroušena a následkem toho risiko a nebezpečenství zde z pojišťování vzniká menší.

Tyto malé pojišťovací ústavy byly průběhem doby přinuceny, aby se chránily proti velkým škodám, které by z velkých požárů mohly povstati, nepojišťovati všechen majetek, který se nachází v dodotyčném obvodu, nýbrž vyloučiti z tohoto pojišťování z fiskální opatrnosti souvislé některé objekty a přenechávati tyto objekty k pojišťování pojišťovnám jiným.

Tyto pojišťovací ústavy místní a okresní založeny jsouce na vzájemnosti, nemají mezi sebou vzájemné protipojištění, poněvadž vedle § 16. zákona z 18. srpna 1880 do vzájemného protipojištění vstupovati nemohou.

Jest to zajímavý zjev u těchto pojišťoven malých, že vzdor tomu, že žádná z nich do zajištění ať u velkého ústavu nebo mezi sebou nevstoupila, vždy rázem nabyla veliké obliby mezi domácím obyvatelstvem

Ze své vlastni zkušenosti uvádím, že když v Mnichovu Hradišti přičiněním bývalého poslance pana Düricha byla založena okresní pojišťovna, tato pojišťovna obratem ruky nabyla ve svém okresu půdy a vytlačila, pokud to za daných poměrů bylo možno, pojišťovny cizí ze svého obvodu úplně, takže dnes tato pojišťovna k velikému prospěchu svého obyvatelstva v okresu Mnichovohradištšském působíc, rozšířila na největší míru svůj obvod a značné reservy průběhem doby nashromáždila.

Připomínám, že pojišťovna v okresu Lomnickém, založena jsouc r. 1888, tentýž proces prodělala, rázem zaujala posici v celém okresu a nashromáždila od r. 1888, tedy poměrně za velmi malou dobu, daleko přes 30. 000 K. reservního fondu.

Pojišťovna Frýdlandská nashromáždila od své působnosti od r. 1866, tedy za 34 let a, vzdor tomu, že během doby úplně dostála svým povinnostem přes 500. 000 K reservního fondu.

Poznamenal jsem již, že tyto malé pojišťovny, aniž by se zajišťovaly, vyhovují úplně správně a poctivě svým povinnostem, a přál bych všem okresům z celého království, aby tyto ústavy již dříve byly založily.

Jestliže máme otázku pojišťování řešiti správně, nemůžeme přikročiti k takovému zřízení pojišťovny zemské jako v Dolních Rakousích se stalo.

Musíme spíše procesem assimilačním připoutati k sobě i k zemskému ústavu ono velké množství zde stávajících ústavů a vedle těchto ústavů zříditi a rozšířiti jich organisaci v okresích, kde ústavy ty nestávají.

Vidíte, pánové, že dle mého náhledu otázka pojišťovací by se neměla rozluštiti násilným převratem, násilným monopolisováním některých druhů pojišťování, nýbrž ponenáhlým převodem pojištěnců od soukromých pojišťoven k pojišťovnám okresním, spojeným v jednu zemskou zajišťovnu, zřízenou k tomu cíli, aby škody rozdělovaly se na pojištěné hodnoty co největší.

Jest-li jsem poznamenal, slavná sněmovno, že jest s velikými obtížemi spojeno zřizovati pojišťovny v okresích malých, poněvadž tím vzniká nebezpečenství a risiko pro případ požáru, a jestliže malým pojišťováním nelze vstoupiti do vzájemného protizajištění, nezbývá ovšem než utvořiti organisaci centrální, která by rozšířila risiko škod na všechen majetek pojištěný v království Českém, ale která v decentralisaci správy našla by možnost provedení starých pojištěných hodnot na ústav nový.

Slavná sněmovno! Nebudu se zde dotýkati ještě jiných otázek, které s tím dále souvisí.

Nechci se zde zmiňovati o organisaci našeho hasičstva, která se s otázkou tou nachází v úzké souvislosti. Nechci ukazovati na to, co malé pojišťovací ústavy v chránění majetku a bránění jeho proti požáru vykonaly, a připomínám jen zběžně, ku př. Rychnovsko - Novoměstský vzájemně pojišťovací ústav, jenž do konce roku 1896 zřídil 124 místních dobrovolných sborů hasičských.

Slavný sněm bude se mnou za jedno v úsudku, že naše hospodářské, okresní záložny k velkému užitků a prospěchu našeho venkova slouží. Ony uspořádaly náš venkovský kredit, ony jsou mohutnou oporou místních činitelů v ohledu finančním, zejména stavu rolnického, a já bych si přál, aby vývin našeho veřejného národohospodářského života v tom směru dále pokračoval, aby na venkově našem se zřídily nové silné finanční organisace, které by sloužily našemu domácímu obyvatelstvu.

Poměry v různých zemích jsou různé. My jsme následovali bezpodmínečně zakládáním soustavy německého organisování Reiffeisenských záložen, a přece před nedávnem jsem četl výnos zemského výboru, kde dotazuje se týž předseda okr. hospodářské záložny, zdali bezohledné a rychlé zakládání Reiffeisenských záložen jest v prospěchu našeho venkovského obyvatelstva, zda se tím nekřížuje výborná působnost našich okresních hospodářských záložen, zda-li by se do zakládáni záložen Reiffeisenských neměl dáti jiný systém.

Zemský výbor chce zajisté cirkulářem tím naznačiti, že jest nutno s přijímáním vzorů cizích postupovati opatrně a přispůsobovati se našim poměrům

A mě se zdá, že i při úpravě pojišťování bychom neměli bezpodmínečně následovati příkladu sněmu dolnorakouského, ale za stejných veřejnoprávných poměrů pojišťovacích přispůsobiti vše našim poměrům.

My neměli bychom bezpodmínečně následovati vzoru saského nebo bavorského, nýbrž s použitím vyvinuvších se organisací, domácích okresních pojišťoven měli bychom přizpůsobiti vývin celé naší popojišťovací soustavy stávajícím poměrům, a rozšířiti systém okres, pojišťoven a spojiti je v jeden celek a v zajištění vzájemné.

Slavný sněme! Nečiním žádného určitého návrhu. Nečiním tak s ohledem k tomu, poněvadž zemský výbor učinil, v minulém období určitý návrh v otázce pojišťovací, a sice návrh na přechod přes usnesení sněmu k dennímu pořádku a nechci dostati se do rozporu o zásady se zemským výborem. Prosím tudíž jenom slavný sněm, aby přijal návrh, aby zvolena byla komise, které by náleželo otázky pojišťovací vzíti v úvahu a průběhem tohoto zasedáni sněmu království Českého postaviti na jisto základy, na jakých měla by býti vybudována pojišťovací soustava v král. Českém. Doufám pak, že jestliže shodnou se zástupcové, do této komise zvolení na zásadách pojišťovací soustavy, že uloženo bude zem. výboru, aby pro příští sněmovní zasedání připravil předlohu, která by odpovídala intencím, vyšlým ze středu tohoto slavného sněmu.

Doufám, že po té katastrofě, které jsme v poslední době byli svědky, a po všem tom hlasitém volání o pomoc, které sme měli čest slyšeti ze všech stran ve sněmovně, nebude zemský výbor odmítavé zaujímati stanovisko, a že takovým způsobem veliká ona katastrofa ze dne 19. července t. r. přispěje na druhé straně k upevnění a k uzákoněni institucí, které budou ku velikému prospěchu a užitku veškerého obyvatelstva našeho království. Tím končím. (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Ve formálním ohledu se přihlásili ke slovu pan posl. Kubr a pan posl. Dr. Víškovský.

Die Herren Abg. Kubr und Dr. Víškovský haben sich in formaler Beziehung zum Worte gemeldet.

Dávám slovo panu posl. Kubrovi ve formálním ohledu.

Poslanec Kubr: Slavný sněme! Na debatu dnešní a na jednání ve věci této další hledí tisícové zraků českého rolnictva starostlivě a řekl bych, s nedočkavostí, neb doufá, že od zdárného a šťastného rozřešení této pradávné tužby své, když ne úplně odstraněno, alespoň silně zmírněno bude nebezpečí, do kterého buď částečně ze své nevědomosti aneb nezaviněně tak často upadalo. (Výborně!)

Mám za to, že přáni celého tohoto sněmu staroslavného našeho království jest, aby s největším urychlením v této záležitosti se pracovalo a navrhuji, odvolávaje se na § 49. al. a j. ř. z. s., aby komisi, která zvolena bude, bylo uloženo, podati zprávu o veškerých návrzích této záležitosti se týkajích do 3 neděl. (Výborně !)

Oberstlandmarschall:

Der Herr Abg. Kuber beantragt, daß die Kommission, welche nach dem Antrage des Antragstellers zu wählen ist, eine Frist von drei Wochen bestimmt werden soll, um Bericht zu erstatten.

Žádám pány, kteří podporují návrh pana posl. Kubra, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Dávám slovo ve formálním ohledu panu posl. dru. Viškovskému.

Posl. dr. Víškovský: Vzhledem k důležitosti celého předmětu a vzhledem k tomu, že by bylo prospěšno, aby komisi dostalo se ze středu slavného sněmu jakéhosi vodítka k další práci, dovoluji si navrhnouti po rozumu §. 42. jednacího řádu, aby o zásadách v návrhu a ve zprávě páně navrhovatelově zahrnutých zahájeno bylo rokování.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Dr. Víškovský beantragt, daß bei der ersten Lesung des Gegenstandes, welcher aus der Tagesordnung steht, die Debatte überdie Grundsätze des Antrages gestattet werde.

Dám hlasovati o formálním návrhu pana poslance dra. Víškovského.

Ich werde den formalen Antrag des Herrn Abg. Dr. Viškovský zur Abstimmung bringen und ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s návrhem tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Pro tento případ dovoluji si oznámiti, že jsou přihlášeni řečníci:

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß für diesen Fall, der durch Annahme des formalen Antrages des Herrn Dr. Víškovský eingetreten ist, Redner zum Worte gemeldet sind, und zwar: contra die HH. Abg. Dr. Reiniger, Iro, Posselt; pro die HH. Abg. Dr. Víškovský, Hyrš und Dr. Schreiner. Ich erteile das Wort dein ersten contra eingetragenen Redner dem H. Abg. Dr. Reiniger.

Nachdem Herr Abg. Dr. Reiniger im Saale nicht anwesend ist, erteile ich das Wort Herrn Abg. Iro.

Abg. Iro: Hohes Haus! Da ich der czechischen Sprache nicht mächtig bin, war es mir auch nicht möglich, den Ausführungen des geehrten Herrn Antragstellers, die er zur Begründung seines Antrages vorbrachte, zu folgen und weiß ich nicht, welche Direktive er mit seinen Ausführungen der zu wählen den Kommission, deren Einsetzung er wünscht, auf den Weg mitgeben wollte.

Ich kann nur namens der "Alldeutschen Vereinigung des böhmischen Landtages" die Erklärung abgeben, daß wir für den Antrag aus Wahl einer 18gliedrigen Kommission stimmen werden, weil auch wir der Ansicht sind, daß es notwendig erscheint, daß eine Reform des Versicherungswesens in einem solchen Ausschuße zur Sprache komme.

Ich weiß nicht, in welcher Richtung der Herr Antragsteller eine Reform des Versicherungswesens Anstrebt, ich kann mich daher vorläufig weder mit seinen Vorschlägen einverstanden erklären, noch dieselben ablehnen und muß mich heute bei der ersten Lesung des Antrages darauf beschränken, dem hohen Landtag mitzuteilen, daß unsere Partei ebenfalls einen Initiativantrag eingebracht hat, der sich mit der Reform des Versicherungswesens besaßt und dahin geht, daß man in Bdzug auf die Feuerversicherung eine bezirksweise Versicherung anstrebt, welche den einzelnen Bezirken vollständige Autonomie in Bezug aus die Versicherung jedes Bezirkes Sichert und bei welcher jede Bezirksvertretung der Sitz des Bezirksversicherungsamtes wäre!

Was die Hagelversicherung anbelangt, sind wir für eine Reichshagelversicherung, weil eine Versicherung gegen Hagel nicht auf ein so kleines Verwaltungsgebiet beschränkt werden kann; hier muß ein weiterer Kreis von Versicherungspflichtigen gezogen werden, um das Risiko herabzumindern und die Prämien niedrigst stellen zu können.

Das sind die Wünsche der deutschen Bevölkerung in dieser Frage, das sind unsere Grundsätze in dieser Sache und darin gipfelt auch unser heute gestellter Antrag. Ich bitte das hohe Haus dem zuzustimmen, daß zugleich mit dem Antrage Maštálka unser Antrag betreffs Reform der Versicherung der gleichen Kommission zugewiesen und zu gleicher Zeit mit dem Antrage Maštálka verhandelt werde.

Wir werden dann nicht ermangeln, bei der zweiten Lesung, sobald der Bericht der Kommission vorliegt, unsere Anschauungen in dieser Frage noch des Näheren zu erörtern.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám nyní slovo panu poslanci dru. Víškovskému.

Posl. dr. Víškovský: Slavný sněme! Návrh, o kterém právě dnes jednáme, připomíná mě podobnost s onou dívkou z ciziny, ze známé Schillerovy básně. Takřka při každém zahájeném zasedání přichází sem návrh na zavedeni zemského pojišťování. S tímto návrhem přichází celá řada nadějí, nejen sem, do tohoto slavného sněmu, ale také do nejširších vrstev obyvatelstva a za krátkou dobu vidíme, že byly to jen vidiny, jimiž byli jsme sklamáni. Neštěstí - a takové neštěstí stihlo nás právě letošního roku krupobitím a jinými pohromami elementárnými - vyburcovává z pravidla z lethargie a bezstarostnosti a přál bych si, aby toto kruté neštěstí, které postihlo království České, přineslo na druhé straně alespoň náhradu tím, že by konečně tato země přestala býti bezstarostnou v příčině pojištění a že by postarala se o to, by tento důležitý obor byl konečně u nás řádně upraven. V oboru pojištěni přicházíme nyní konečně k veřejné regulaci a k veřejnému provozování.

Linie mezi soukromým a veřejným provozováním mění se stále a vidíme, že komunikace, vyučování, jiné a jiné obory přecházejí do oborů veřejné správy, a provozování veřejného a jestliže mohly již komunikace dávno a za drahý peníz býti převzaty do provozování veřejného, pak myslím, že tím více mělo by se již dávno pečovati o to, aby i v pojišťování zasáhla také veřejná správa.

Myslím, že spíše než pustili jsme se do té drahé akce lokálek, měli jsme se pustiti do řešení této otázky, která by byla přinesla mnohem více prospěchu lidu malému a nejmenšímu. Veřejná regulace pojišťování dělá v poslední době dosti značné obtíže. Vidíme, že vždy nějaké neznámé, neviditelné ruce sáhnou do celé věci a když zdálo se nám, že veškeré nitky jsou již spojeny, tu náhle pletivo rázem je roztrháno a bylo by věru žádoucí, aby jednou o této věci se mluvilo zcela veřejně s tím protivníkem, abychom věděli, s kým máme co Činiti a proč se odpírá lidu tato výhoda veřejného pojišťování. (Tak jest!)

Víte, pánové, jak na říšské radě dělaly se dosti značné obtíže, víte, jaká bouře se strhla při Badeniově návrhu a co neviditelných rukou tu pracovalo s sebou.

Když vláda nemohla proniknouti se zákonem, přišla se svým pojišťovacím regulativem ze dne 5. března 1896. Tento regulativ značí jistý pokrok ve věci. On jistou relativní a formální bezpečnost pojištěným zaručuje při pojištění, pravím, formální bezpečnosť, totiž, že upravuje do jisté míry podmínky smluv ve prospěch pojištěnců, poněvadž víte, že pojišťovny neměly sice monopolu, přece ale byly dohodnuty a upravily si podmínky, dle svých prospěchů a nikoliv dle prospěchů pojištěnců.

Než, co stát nemohl regulativem upraviti - a to je právě hlavní věc jsou sazby a zajištěni skutečně příznivých podmínek a stát mohl zabrániti pouze stanovení nepříznivých podmínek. Myslím, že po těchto zkušenostech nemáme jiného východiska, než zavedeni veřejného a já pravím z našeho stanoviska - zemského pojišťování a sice pro obory požárů, krupobití, pádu dobytka a pravím také, o Čemž zde ještě nebylo mluveno, pojišťování životního. Pokud se týče ohně, nechci se o této věci šířiti. Zdánlivě mohlo by se říci a pan navrhovatel uvedl zde celou řadu cifer o té věci, že již 9 desetin majetku nemovitého máme pojištěno, že také 2 třetiny majetku movitého jest pojištěno a že snad poměry jsou takové, že jakž takž uspokojí. Ale, pánové, tu vidíme, že zrovna těm malým se nestává po právu a že sazba a celá věc je zařízena tak, aby byly ku prospěchu pojišťoven, které nejraději pracují s velkým a ty malé se nechávají běžeti, těm obyčejně praví se, že správa v příčině malých pojištěnců stoji mnoho peněz a podle toho, že musí býti sazba a řekne se jim, nechcete-li, tak si jděte hledati sazby levnější.

Pánové, mluví-li se o otázce pojišťování nuceného neb pojišťování dobrovolného při ohni, myslím, že tato věc zrovna zde není tak příliš palčivá, ale oproti nánázorům pana navrhovatele přece soudím, že by tu nebyly takové příčiny, které by nutily pojišťování nucené naprosto zavrhovati, aneb tam, kde jest již zavedeno, zrušovati.

Když počítám, že 1 desetina majetku nemovitého jest nepojištena, přece vidíme, že v této 1 desetině jest mnoho existencí, které zapotřeby mají ochrany a jak pozorujeme a čteme, takořka denně ve zprávách novinářských, že jsou to nejslabší existence, které jdou na žebrotu. A kdo se bude starati o tu 1 desetinu, což to není lid - řekněme 1 desetina a vezměme cifry k ruce a vidíme, že jsou to sta a tisíce existencí a když se dovede 9 desetin dobrovolně pojistit, nemůže tato 1 desetina býti přinucena?

Nechceme, pánové, nikoho nutiti aby se pojistil u té neb oné pojišťovny, ať pojisti se kdekoliv, pakli se nepojistí, budiž přikázán jisté pojišťovně.

Jiná věc jest, slavný sněme, ve příčině pojišťování krupobitního. Tu jsou poměry desolátní, neboť, pánové, krupobitní pojišťování pokládají dnes ústavy za nutné zlo, oni je provozovati musí k vůli své klientele, která jest pojištěna na oheň a dle toho se také řídí.

Víme, slavný sněme, že sotva jedna desetina hospodářů jest pojištěna proti krupobití, tedy devět desetin není účastno této výhody a, pánové, jsou to snad lehkomyslní lidé, kteří se nepojišťují? Myslím, že cítí všichni od prvého do posledního potřebu pojišťování, ale oni nejsou s to učiniti, poněvadž sazby jsou tak exorbitantní, že je nemohou platiti. Není to fráse, kterou jsem slyšel, že kdo se pojistil, jest již potlučen. (Tak jest!) Naše nynější sazby pojišťovací jsou do jisté míry v mnohých okresích přímo prohibicí pojišťování, poněvadž pojišťovny si přejí, aby se od tamtud nepojišťovalo.

Znám hospodáře a nejsou to jednotlivci, kteří právě letošního roku po 10ti letech i více letech každoročního pojišťování, přestali se pojišťovati a letos utrpěli proto škodu, poněvadž jim právě letošního roku z jara byly velice značně zvýšeny pojišťovací sazby.

Jest to pravda, že pojišťování krupobitím bude v království Českém tvrdým oříškem. Bylo zde od váženého p. navrhovatele poukázáno na analogii Bavorského království a já sám jsem na místě samém v ústavě věc studoval.

Ale nyní po těch zkušenostech, kdy poznávám, jak veliké jsou variace ve škodách krupobitnich v Čechách kde průměrně od osmi až do dvaceti milionů korun škody za normálních let krupobitních v Čebhách se vyskytuje a kde tyto škody stoupaly až na 50 mil. korun, jako letos, tu vidíme, že nebude lze při úpravě této kopírovati čistě to, co vidíme v Bavorsku, nýbrž že náš důmysl bude museti jiti dále a že budeme museti hledati nové formy.

Jsem přesvědčen, že u nás jest dosti intelligence, aby tento dosti obtížný úkol zmohla a že obtížnost tohoto úkolu by měla vésti intelligenci k tomu, aby se této otázky uchopila.

Nucenost pojišťování krupobitního jest alespoň pro počátek dle mého mínění nemožná, již v zájmu ústavu samého a sice proto, poněvadž, kdyby podobný rok nastal snad v prvním pětiletí ústavu, jaký letos byl, byl by ústav zmařen.

Ale jsem přesvědčený že ti, kteří pojišťování proti krupobití potřebují, jakmile se vyskytne ústav, který jim za přiměřených prémií toto, pojišťování umožní se také přihlásí k pojištění. Vidíme v Bavorsku, jak ohromné množství hospodářů se k pojišťování přihlašuje a jsem přesvědčen, že aspoň tak intelligentní a tak interessů dbalý jest hospodář náš, jako hospodář v Bavorsku.

Kromě toho, velectění pánové, jsem přesvědčen, že musí zde přijíti při pojišťování krupobitním specielně také země a stát s jistým příspěvkem na pomoc.

Uvažme, co letos dává stát a co se bude dávati zemi za příspěvek pro poškozené krupobitím. Šest millionů korun dává stát a připočteme-li podporu země a dalších faktorů dobrovolné podpory, přijdeme téměř k deseti millionům.

A to, velectění pánové, pořád ještě podává se takřka ve formě almužny hospodářům našim.

Kdybychom těch deset millionů měli jako zakládací fond pro pojišťování proti krupobití, co by se mohlo dobrého udělati a jak v mnohem snesitelnější, slušnější a úpravnější formě mohlo by se podpory dostati lidu nežli dnes, kdy každý, kdo má lepší oděv na sobě, se stydí vztáhnouti ruku po penězích, které povoluje stát a země.

Rovněž bude třeba přijmouti zásadu pro krupobitní pojišťování jistého kontingentování pro první dobu po okresích, a sice tak, aby v každém okresu jen jistý maximální pro pojišťovnu dle jejich sil a reserv přípustný obnos mohl býti pojištěn, aby pojišťovna nepřišla při veliké škodě k úplné zkáze. Jakmile pojišťovna se dostane k jistému sesílení, bude lze kontingent zvýšiti, po případě naprosto zničiti.

Přicházíme, velevážení pánové, k otázce pojišťování dobytka. Jest to věc, která dnes intelligentnímu národohospodáři je jasná, ba rozřešená. Víme, že pojišťování toto je snadné, že je zcela osvědčené, že je poměrně také laciné tam, kde se zavedlo. Víme a takřka se závistí to sledujeme, že pojišťování toto je zavedeno u nás v Rakousku již v četných zemích - jmenuji Dol. Rakousy, Moravu, Korutany - že pojišťování toto mají zavedeno téměř veškeré německé provincie, které nás obklopují, a že jen my právě země tak značně pokročilá mluvíme stále o této věci pouze jako o problému.

Dnes hospodář nemá v Čechách žádné pojišťovny - a to budiž konstatováno kde by mohl svůj dobytek pojistiti vůbec. Víme, - a opakovalo se to tak často v tomto sl. sněmu - že právě za dnešních poměrů chov dobytka může přinésti hospodáři jistou posilu v jeho trudném postavení, a tu mu největší potíž přichází v tom momentu, když má zakoupiti dobytek a rozšířiti svou stáj novým dobytkem, kdy tento kapitál odporoučí vlastně Bohu. Utrpí-li ztrátu, jest z pravidla na mizině, poněvadž z velké části opatřil si peníze úvěrem.

Není to nepatrný peníz, který dává takřka do vzduchu. Bohužel nemáme přesné statistiky v této příčině a já ododhaduji kapitál uložený v dobytku v království Českém na půl až tři čtvrtiny milliardy korun.

A tento kapitál není chráněn před velkými a častými ztrátami, které ho stíhají. Kdo pak nalezne potom chuť mezi hospodáři, aby to, co se mu stále theoreticky vykládá, prakticky prováděl?

Pravil jsem, že chci promluviti při této příležitosti také o otázce zemského