Traffen Spurweite, u. s. w. ausgeworfen hat, während bisher der Landtag und seine Kommissionen, der Landesausschuß und das Landeseisenbahnamt diesem Projekte in freundlicher Weise entgegengekommen sind. Ich schließe mit der Bitte, meinen Antrag sowohl in der Budgetkommission als auch im hohen Landtage einer geneigten Erörterung zu unterziehen und denselben anzunehmen, sowie alles zu tun, was nicht nur zur Linderung des augenblicklichen Notstandes im Erzgebirge, Sondern zur dauernden Besserung der Erwerbsverhältnisse führen kann. (Lebhafter Beifall!)

Oberstlandmarschall: Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Není nikdo více ke slovu přihlášen a prohlašuji tedy rokování za skončené.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Gegenstand der Abstimmung ist heute nur der formale Antrag, welcher dahingeht, daß der in Verhandlung stehende Antrag der Budgetkommission zugewiesen werde.

Předmětem hlasování jest formální návrh, který zní v ten smysl, by návrh, který se nyní projednává, byl přikázán komisi rozpočtové.

Dám hlasovati o tomto formálním návrhu.

Ich werde diesen formalen Antrag zur Abstimmung bringen und ersuche diejenigen Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení natištěného návrhu ve příčině provedení zemského pojišťování proti živelním nehodám.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des ungedruckten Antrages betreffend, Durchführung einer Landesversicherung gegen Elementarschäden.

Dávám slovo p. navrhovateli poslanci Maštálkovi k odůvodnění jeho návrhu.

Poslanec Maštálka: Slavný sněme Jsem povinen vzdáti dík Jeho Jasnost p. maršálkovi za laskavé udělení svolení abych mohl o záležitosti, která jest tak velkého dosahu, v tomto sl. sněmu projeviti své mínění a J. J. pan předsedající mi dovolí, že připomenu jeho slova a jeho vývody, kterými končil svůj referát roku 1871, když jako mladý muž ve vlastenecké, hospodářské společnosti v král Českém referoval o novém upravení pojišťování v Čechách, které několik hospodářských okresních jednot požadovalo. Jeho Jasnost nynější pan maršálek ve svém referátě praví, že není v naší vlasti ani jediné jednoty hospodářské, v níž by v té neb oné způsobě nebyla vzata na přetřes otázka, kterak by možno bylo odpomoci všelikym z části skutečným, z části domnělým radám hospodařského pojišťování.

Jeho Jasnost pan maršálek mínil dále, že jsou-li stížnosti malého hospodáře při pojišťování proti ohni částečně odůvodněny, jsou tím ještě víc a naskytají se zajisté ještě častěji při pojišťování proti krupobití.

Bohužel, že důsledky a konce této úvahy nynějšího pana předsedy sněmu našeho nevyznívají v ten rozum, aby se nešvárům, které konstatoval ve svém referátě, odpomohlo, a že on sám vykládá sl. sněmu, že zařizování pojišťovacích zemských ústavů nebylo by prospěšným.

Zaražení okres. pojišťoven pro účastníky jest dle jeho názoru nebezpečné. V tomto - abych tak řekl proudu myšlenek - sl. sněme, neslo se pak vyvinutí celé pojišťovací soustavy resp. zaražení celé pojišťovací soustavy u nás v Čechách. My jsme průběhem 30ti let neučinili skutečně žádného kroku ku předu, ponechali jsme soukromé péči, aby se o pojišťování proti ohni, proti krupobití a proti úrazům dobytka starala.

Řekl bych, že vzdor četným stížnostem, které se do té doby stále a stále na našem venkově opakovaly, otázka tato nijak nepřišla ku předa, a naopak řekl bych, že se dostala v poslední době jednáním na zemském sněmu král. Českého i v komisi pojišťovací v minulém zasedání značně zpět.

Zemský sněm království Českého totiž v minulém svém období učinil, puzen jsa proudem ze spodu obyvatelstva vycházejícím striktní a přesné usnesení, kterým dána byla direktiva určitá a jasná zem. výboru, jak by v ohledu pojišťování pokračovati měl.

Usnesení sl. sněmu znělo, že dává se zem. výboru král. Českého příkaz, aby prozkoumav stanovy a zařízení stávajících již zemských pojišťoven proti škodám z ohně a krupobití v sousedních zemích, a porovnav zákony na jejichž základě pojištění bylo nařízeno, s nějakým domácím ústavem vyjednával, zda-li by nemohl utvořiti pojišťovací ústav, po případě vypracoval a sněmu král. Českého v příštím, tudíž nynějším zasedání, podal přiměřený návrh stanov zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití s příslušnou osnovou zákona.

Zemský výbor nemohl se uzavříti tomuto rozhodnutí a vstoupil skutečně do vyšetřování těchto poměrů. Ale důsledky tohoto vyšetřování neodpovídají přímému rozkazu, který dal sněm král. Českého. Zemský výbor postavil se, řekl bych, na soudnou stolici nad tímto sněmovním snesením a nevyhověl usnesení sněmu království Českého, nepodav příslušnou osnovu a neučiniv sjednáni s některým stávajícím ústavem o převzetí do správy zemské.

Nechci se příliš dotýkati zemského výboru, nechci kritisovati, zdali zemskému výboru náleží, stavěti se nad sněm tohoto království, zasedati nad ním jako soudce a když dospěl k jinému náhledu, než sněm tohoto království, jiný návrh podávati a v jiném směru otázku řešiti, než mu bylo uloženo.

Nepopiratelně však předloha, která v minulém zasedání byla podána, ukazuje, že na toho soudce, řekl bych, zemský výbor král. Českého nad sněmem sobě hrál a v tomto směru také jednal.

Zemský výbor zahájil vyšetřování jemu sněmem uložené, ale důsledy neprovedl a konečný návrh nespočívá v předložení osnovy, kterou se upravuje pojišťování proti krupobití a ohni, nýbrž vrcholí v názoru a návrhu, že nepokládá zemský výbor za účelné, předložiti slavnému sněmu pro tentokráte osnovu stanov zemské pojišťovny, jež by zřízena býti měla a navrhuje, aby slavný sněm tuto zprávu vzal na vědomí.

Zemský výbor však nalézá se v rozporu ještě s jiným usnesením, a to komise pro záležitosti pojišťovací, která byla zřízena k tomu účelu, aby otázka pojišťování byla rozluštěna, a která také zemskému výboru, později dala určitou a přesnou direktivu v ten rozum, že zemskému výboru se uloží:

1) aby prozkoumav stanovy a zařízení stávajících již zemských pojišťoven proti škodám z ohně v zemích sousedních, a porovnav zákony, na jichž základě pojišťovny ty zřízeny byly, s urychlením vypracoval a sněmu král. Českého ve příštím zasedání podal přiměřený návrh stanov zemské pojišťovny proti škodám z ohně s příslušnou osnovou zákona;

2) aby v uvážení stanov a zařízení stávajících již zemských pojišťoven proti Škodám z krupobití, zejména v království bavorském a příslušných zákonů tamnějších, s urychlením vypracoval a sněmu král. Českého ve příštím zasedání podal přiměřený návrh stanov zemské pojišťovny proti škodám z krupobití, dle kterých by se tato úzce připojila správou k požární pojišťovně zemské za účelem levné správy, s příslušnou osnovou zákona, v níž by se nucenost prozatím nevyslovila;

3) aby v příčině pojištění dobytka o  zařízeních dosavadních pojišťoven a o výsledcích jejích v dorozumění se zemědělskou radou šetřeni konal a v příštím zasedáni sněmu král. Českého předložil návrh stanov okresních pojišťoven proti škodám z pádu dobytka s příslušným návrhem.

Vše toto, ač usneseno bylo sněmem král. Českého a ač usneseno bylo komisí pro záležitosti pojišťovací, tedy vyššími orgány než zemský výbor, jemuž náleží prováděti usnesení sněmu král. Českého i  komisí sněmovních, zemský výbor nevykonal, a my následkem toho stojíme, jak jsem na začátku řekl, s touto otázkou dále, než jsme se v posledním zasedání sněmu nalézali.

Zemský výbor, stavě se na toto stanovisko, praví, že nemůže a nedospívá k návrhu na zřízení pojišťovacího ústavu zemského proto, poněvadž prý není rozhodnuta otázka monopolu a nuceného pojišťování. Zemskému výboru se zdá, dokavad tyto dvě otázky nuceného pojišťování i monopolu na základě veřejnoprávním organisovány nebudou, že nemůže k žádnému určitému návrhu přistoupiti. Co to znamená? Jak věci u nás dnes v Rakousku stojí, při tom rozvratu zákonodárství říšského, nelze pochybovati, že stanovisko zemského výboru, zaujaté v této zprávě, jest odložením rozluštění otázky pojišťovací ad calendas Graecas. Nynější ministerský předseda jakožto sekční šéf ministerstva orby při různých příležitostech stanovisko vlády precisoval, které znělo v ten rozum, že ona k nucenému pojišťování přikročiti nechce a nemíní v tom smyslu, aby nuceným pojišťováním se měly odstraniti stávající pojišťovací ústavy, a aby zaveden byl monopol dotyčného zemského ústavu.

Máme již precedenční případ, jak vláda na otázku nuceného pojišťováni se dívá, v rozhodnutí vlády ohledně usneseni haličského sněmu z r. 1888. V roce 1888 usnesl se sněm království haličského na tom, zříditi zemský ústav pojišťovací proti ohni na základě nucenosti. Vláda však toto usnesení k sankci nepředložila, a následkem toho se stalo, že do dnešního dne ústav aktivován není.

Chovám obavy, že stanovisko zemského výboru, zaujaté ve zprávě, po těch zkušenostech, které učinil s neschválením a nepředložením k sankci usnesení haličského sněmu, a kteréž stanovisko bylo zemskému výboru známo velmi dobře, jak vysvitá ze zprávy, kterou J. J. p. předseda sněmu království Českého dne 7. února 1894 podával, že toto stanovisko zemského výboru bylo úplně za vlasy přitaženo k tomu konci, aby se pojišťování nucené v době přítomné nestalo skutkem.

Myslím, že souhlasím s největší částí tohoto sněmu, když pravím, že sl. sněm toto stanovisko zemského výboru nesdílí a sdíleti nemůže (Tak jest! Výborně!), zejména po těch katastrofách a událostech, kterých byli jsme svědky v posledních dobách.

S největší houževnatostí a rozhodnosti musíme trvati na tom, aby tato otázka po příkladu jiných zemí a království naši zemi obklopujících, také v království Českém byla rozřešena.

Zůstali jsme zpět z rozřešením pojišťování naprosto. Kolem dokola obklopeni jsme zeměmi, které již dávno mají rozřešenou otázku pojišťovací ať zřízením zemských nucených pojišťoven nebo dobrovolných. I na jihu od nás přikročilo se v poslední době ke zřízení zemských pojišťoven. Také sněm dolnorakouský v posledním desítiletém období přikročil k zřízení zemské pojišťovny proti ohni a krupobití v roce 1899, pak dokonce proti škodám z pádu dobytka vzniklým. I sněm markrabství moravského učinil podobné rozhodnutí.

Bavory mají od delší doby pojišťovnu proti ohni, od r. 1884 proti krupobití a od r. 1895 neb 1896 proti pádu dobytka. Království saské ode dávna požívá výhod zemského pojišťování s nuceným pojišťováním.

Jen my, kteří máme býti v čele hospodářského pokroku před těmito zeměmi, zůstali jsme zpět, ať z těch neb oněch ohledů. To byla neodpustitelná chyba, která se stala.

Avšak toto opomenutí nesmi se dále díti, a jest povinnosti sněmu království Českého, aby v tomto zasedání tuto otázku přivedl ke konečnému rozřešení. (Tak jest!)

Nebudu se šířiti o jednotlivých detailech a výsledcích zemských pojišťovacích ústavů sousedních zemi Vedlo by to příliš daleko a není to mým úkolem.

Jen na jednu pojišťovnu chci obrátiti pozornost slavného sněmu a to zvláště se zřetelem na veliké škody, které v poslední době krupobitím v království Českém způsobeny byly.

Mohu říci, že pojišťovna v Bavorsku proti krupobití, která byla založena roku 1884 a která byla přičleněna k tamní pojišťovně požární, nejvíce našim poměrům odpovídá. Chci právě na tuto pojišťovnu poukázati v přítomné době proto, poněvadž se zdá, že se vyskytují hlasové, kteří z krupobitní naší velké katastrofy z 19. července ukazují na nemožnost provedení pojišťovny proti krupobití a chovají obavy, kdyby v království Českém podobná pojišťovna byla zřízena a kdyby král. České podobným krupobitím jako letos bylo postiženo, že by musel povstati úplný bankrot a rozvrat tohoto ústavu.

Chci ukázati několika črtami z přikladu zemského ústavu Bavorského, že vzdor tomu, že tamtéž panují podobné klimatické a národohospodářské poměry, jako v království českém panují, těchto obav nechovám a že ústav ten risiku a nebezpečenství až dosud vystaven nebyl a že dosud tu nepůsobilo pojišťování tak, že by nějaká krise finanční u zemského ústavu bylo se co obávati.

Přání Bavorských kruhů rolnických stran upravení pojišťování proti krupobití vyhověno bylo zákonem ze dne 13. února roku 1884. Před rokem 1884 bylo u devíti různých soukromých pojišťovacích ústavů proti krupobití pojištěno 12. 600 čili 2 a půl proc. všech Bavorských hospodářů a to na obnos 26 milionů marek. Zřízením pojišťovny proti krupobití bylo pojišťování v Bavorsku - a podotýkám, že tam jest pojišťování dobrovolné - mohutně vzpruženo a to takovým způsobem, že za 16 let stoupnul počet pojištěných hospodářů na 122. 000, kteří mají 1, 730. 000 kusů pozemků a pojištěni byli na 185 mil. marek, vedle 36. 000 rolníků pojištěných u čtyř ještě v Bavořích v činnosti se nacházejících soukromých společností, kteří byli pojištěni v roce 1900 celkem na sumu 75 mil. marek.

Slavný sněme! V Bavořích celkem tedy u soukromých i zemských ústavů pojištěno bylo 158. 000 hospodářů na 260, 000. 000 marek anebo okrouhle 30 proc. rolnictva proti krupobití.

Bohužel pro Čechy a Rakousko ciferní statistiku přesně oddělenou nemám, abych mohl ukázati, jak mnoho na Čechy připadá. Avšak jaký to rozdíl, když se uváží, že v celém Rakousku vystaveno bylo v roce 1899 pojišťovacích smluv celkem 95. 493 na sumu pojišťoven bavorských téměř se rovnající, totiž 265, 826. 171 K.

A tento velký rozmach pojišťování proti krupobití děkovati sluší v Bavorsku správné zásadě, že ústav pojišťovací nebyl zřízen k tomu, aby snad soukromým ústavům tam existujícím činil konkurenci nýbrž že byl zřízen v té snaze, aby střednímu a malému pozemkovému majetku bylo opatřeno pojištění proti krupobití za těch nejlevnějších podmínek.

Ten účel byl také v Bavorsku plně dosažen, a dnes Bavorsko má také průměrnou cifru pojistnou 1. 510 marek, kdežto u nás v Čechách r. 1896 obnášela průměrná cifra pojištění 3. 285 korun a v r. 1899 snížila se pouze na 2781 korun.

V žádné zemi, slavný sněme, není stejně silná účast na pojišťování proti krupobití jako v Bavořích.

Z 8. 004 obcí bavorských tudíž za stejného as počtu politických obcí českých pojištěno jest 6918.

Ta cifra podává nejlepší důkaz, že pojišťování proti krupobití proniká všude, že proniká do nejzazších osad, nebo z toho počtu dlužno odraziti ony obce, které se zanášejí dobytkářstvím nebo pastevnictvím vůbec a které tudíž pro pojištění žádného porozumění míti nemohou. Bavorský zemský ústav, pojišťující proti krupobití, prodělal průběhem své existence přirozeně velmi mnoho těžkých a kritických dob. Ale až do dnes vždy velmi správně veškerým svým závazkům dostává a sice tak, že ani protizajišťovati se nemusí.

Od doby jeho trvání tedy od r. 1884 až do r. 1898 bylo ze 6918 súčastněných obcí postíženo krupobitím v Bavorsku 4809 neboli 70 proc. ve 12. 823 případech.

Počet poškozených obcí obnášel za těchto 15 let 114. 000, počet pozemků, na nichž potlouklo, činil 600. 129. Bavorský ústav dostál povždy správně veškerým svým povinnostem, vzdor tomu, že r. 1898 krupobitím škody byly způsobeny v obnosu přes 16 mil. marek, (16 mil. marek odškodného, 19 mil. marek celkový obrat), a uložil při tom přes 1 mil. marek reservy.

Při tom slavný, sněme, nejvíc bije do očí ta okolnost, že členové ústavu vzhledem k prémii spotřebovali na vybírání příspěvků na režii pouze 5 proc., což odpovídá 67 pfenikům na každého člena kdežto u nás při našem způsobu soukromného pojišťování, připadá více než l0krát větší obnos.

V r. 1899 vypadalo totiž na vybrané prémie pojišťování krupobitního v Rakouska ve výši 8, 558. 864 korun režijních výloh 1, 565. 000 korun a z toho samá provise jednatelům činila 767. 363 K. U bavorského ústavu pojišťovacího při 17, 000. 000 t. j. dvojnásobné premii vybrané činily správní náklady pouze 292. 419 a náklady na vybírání 328. 561 marek.

Z těchto zběžně načrtnutých čísel snadno sobě učiní slavný sněm představu o rozdílu, jakéže výhody spočívají v tom, jestliže jest pojišťování založeno na základě, abych tak řekl přitažení nejširších vrstev lidových, anebo jestliže založeno jest s tím zajisté pro pojišťování nesprávným účelem a s tou tendencí, aby přinášel zřízeným pojišťovnám zisk a výtěžek.

Úspěchy bavorského ústavu proti krupobití - a podobné poměry panují i v oddělení pro pojišťování proti ohni i proti pádu dobytka - zakládaly se a zakládají se v následujících zásadách, které se osvědčily jako znamenité:

1. ) V naprosté svobodě přístupu. 2. ) V pevném pojistném příspěvku.

3. ) V malých nákladech správních, což souvisí s organisací, kde zároveň obec spolupůsobí.

4. )     Ve státním příspěvku 200. 000 marek ročně.

5. )   V základním fondu jednoho milionu marek, jehož úroky roční do reservn. fondu plynou, a ve přitažení tohoto reservního fondu nashromážděného ze mnoha příznivých let pro ten případ, kdy veliké škody by byly způsobeny.

6. ) Svobodné určovací právo obce pro scenění plodin k pojištěni připuštěnu býti majícím.

7. ) Dále, že vyšetření škody děje se přísežními, praktickými, místními rolníky a na konec, jak jsem již naznačil, že jest zde rozsáhlá samospráva účastníků.

Vylíčil jsem, slavný sněme, podrobně způsob zařízení i výsledky tohoto blahodárného zemského ústavu, abych ukázal, jak jsem byl pravil, že máme již předchůdce o stejném téměř počtu obcí ve stejných, anebo silně podobných poměrech, který se nerozpakoval, vstoupiti do nebezpečného, jak se nyní praví, způsobu pojišťování a že i při tomto způsobu pojišťování dociluje a dosahuje velikých výsledků.

Jak jsem již také naznačil, rozšířil jsem se o tomto pojišťování a o této pojišťovně také proto, abych vyvrátil námitky, které jsme již z různých stran slyšeli, že se do pojišťování proti krupobití království České vrhnouti nemůže, jestliže by nechtělo nový ústav anebo své finance vystaviti nějakým nevídaným a neslýchaným risikům, jakož i, bych ukázal, že bez protizajištění - neboť protizajištění zde u bavorského ústavu používáno nebylo - jest možno podobný ústav dobře vésti a spravovati.

Avšak jestliže se námitka činí, že by náhlé krupobití a veliké škody mohly spůsobiti finanční derutu pojišťovacího ústavu, tedy připomínám, že proti tomu při správném vedení závodu jest velmi snadná odpomoc, ku které se dnes uchyluje celá řada pojišťovacích společností, které se vzájemně protizajišťují u společností zajišťovacích. Připomínám, že v roce 1899 z našich velikých vzájemných pojišťovacích ústavů proti krupobití bylo 47 pct. Dojistné a 52 pct. odškodné hodnoty pojištěno u proti se pojišťovacích ústavů.

Slavný sněme! Z těchto krátkých cifer tudíž jest jasno, že nebezpečenství není při správném rozluštění otázky pojišťovací tak značné, a že kdyby zemský sněm přikročil ke zřízení pojišťovny proti ohni a krupobití, nechovám obavy, že by v případu velkého nějakého neštěstí ústav onen mohl býti ohrožen, a že velmi snadno mohlo by se tomu zabrániti tím, že by se dala direktiva tomuto novému ústavu, aby se těchto nebezpečí uchránil a aby se kryl zajištěním.

Pokud se týká mé osoby, jsem a myslím, že mluvím v tom případu za mnoho svých soudruhů, - nepřítelem veškerého tlaku na různé obory lidské činnosti, a jsem také o tom přesvědčen, ze semknutí mnohých hospodářských Činitelů pouty zákona znamená citelný a podstatný jejich úpadek. Mně se zdá a opírám toto své tvrzení na zkušenosti u případů známých, - že v otázce pojišťování, zejména pak v našem království nucenosti zapotřebí není, a že všeobecné pojišťování mechanicky se dostaví, jestliže otázka pojišťovací se správně zde řeší a jestliže se učiní taková opatření, aby premie pojišťovací obráceny byly pouze a výhradně jen na náhradu škod a aby pojištěnci měli v malých obvodech přímý podíl a přímou zodpovědnost za vedení závodu.

Pokud pojišťování požárního se týká, již ze šetření, které zemský výbor konal r. 1892, můžeme souditi, že my v Čechách nuceného pojišťování vlastně zapotřebí nemáme. Ze šetření, které zemský výbor vykonal, je tudíž viděti, že ze 1, 052. 803 budov, které v království českém byly napočítány, s cenou částí podléhajících požáru 1716 milionů korun je nepojištěno, pouze 117. 885 budov s cenou 178 milionů korun čili v procentech vyjádřeno, že bylo v roce 1892 nepojištěno z obydelných stavení 11 pct. s peněžní hodnotou části požáru podléhající 10, 4 pct.

Slavný sněme, mně se nezdá býti správno, aby k vůli této poměrně tak malé části nepojištěných předmětů vázáno bylo 90 pct. pojištěnců zákonnými ustanoveními.

Úvahy tyto, které právě jsem si dovolil přednésti, posiluje ještě faktum, že některé státy, kde nucené pojišťování již ode dávna je zavedeno - a jsou to hlavně státy na severu od nás, zejména Německo - od nuceného pojišťování hledí ustoupiti.

Připomínám zde usnesení sněmu velkovévodství Oldenburského z r. 1894, kde od dávné doby nucené pojišťováni bylo zavedeno, a kde zemský sněm tohoto roku vzhledem k výsledkům tam se objevivším, usnesl se přistoupiti k zemské správě, aby od tohoto pojišťování bylo upuštěno, a aby bylo povoleno, aby dobrovolné pojišťováni vstoupilo na místo nuceného.

Dovoluji si připomenouti slavnému sněmu, že naše pojišťovací ústavy rok od roku zaznamenávají velmi silné a citelné stoupnutí pojišťovaných hodnot, z nichž zajisté značná část až dosud na nepojištěné hodnoty vypadá.

Připomínám dále, že i naše peněžní ústavy, a zejména okresní hospodářské záložny a spořitelny, majíce poskytovati půjčky na nemovitosti požáru podléhající, půjčky ty vážou na podmínku pojištění.

Tyto podmínky, jimiž vážou naše mnohé peněžní ústavy nemovitý úvěr, přispěly také nepopiratelně nesmírně k tomu, že velmi mnoho oněch hodnot až dosud nepojištěných se pojistilo, takže můžeme říci, že dnes, pokud se týče pojišťování proti požáru v království českém, téměř všechny nemovitosti jsou pojištěny. Abych jen krátce ukázal, jak silně stoupá pojišťování proti požáru, uvádím, že přírůstek pojištěných hodnot r. 1899 činí 161. 905 K.

Slavný sněme! Jestliže vzdor těmto úvahám mohou mezi námi samými trvati pochybnosti, má-li býti zřízeno pojišťování nucené nebo dobrovolné, nevím, ale domnívám se, že nebudeme ani na okamžik na rozpacích, jak zodpověděti otázku, má-li býti pojišťování říšské anebo zemské. Konstatuji zde s radostí, že páni soudruzi naši v poslanecké sněmovně, na levici říšské rady se nacházející, vesměs vyslovují se v otázce pojišťování pro sezemštění správy a já skutečně vyslovuji zde své překvapení, že někteří členové tohoto slavného sněmu se domnívají, - a zejména jsou to páni soudruzi ze všeněmecké strany - že pro pojištění proti krupobití má býti zavedeno pojišťování říšské, jelikož obvod království je malý. Připomínám, že v pojišťovacím výboru sněmovny poslanecké, kde také mám čest zasedati, nenalézali jsme se nikdy v žádném rozporu se svými německými pány soudruhy, jak otázku pojišťovací máme řešiti.

Jen v jednom rozporu se nalézáme, jdouce všichni pohromadě, a to s vládou, anť vláda vůbec nechce přikročiti k řešení žádnému.

Jestliže, slavný sněme, však na jedné straně perhoreskujeme zcentralisování pojišťování a uznáváme za správné, že po-

vaze pojišťování svědčí individualita zemí a království, tedy se mne zdá, že v království českém musíme jíti ještě dále, má-li se otázka pojišťovací v království Českém správně řešiti, že musíme provésti po osvědčených vzorech bavorských co největší decentralizaci správy pojišťovací. V našem veřejném tisku a veřejném míněni rozšířil se, slavný sněme, v poslední době předpoklad, že sezemštění pojišťování znamená zřízení zemského jednotného ústavu, zákaz provozování dotyčných druhů pojišťováni všem ostatním ústavům pojišťovacím a ustanovení, že všechny nemovitosti, plodiny a dobytek musí býti jedině u zemského ústavu pojištěny.

Myšlénka, zříditi jediný zemský ústav a vydání zákazu pro ostatní pojišťovací ústavy přijímati dotyčné druhy pojišťování, zdá se býti tak prostou a snadno proveditelnou, soudě alespoň dle petic a dobrozdání, která byla podána zemskému výboru království Českého od okresních zastupitelstev a bylo jich od 130 z 212 okresních zastupitelstev v království českém, že z tohoto snad předpokladu vyplynul návrh, který dosel výrazu v předloze zemského výboru, aby s nějakým vzájemně pojišťovacím ústavem v království českém bylo vyjednáváno o převzetí jeho do zemské správy. Vyjednávání takové vedeno bylo s "Prvním českým vzájemně pojišťovacím ústavem, " ale jak známo, rozbilo se o rozhodný odpor tohoto ústavu, kterýžto ústav, jak jsem byl informován, mobilisoval dokonce náš venkov a žádal ve svých obvodech agenty a snad i okresní zastupitelstva, aby také působili proti sezemštění ústavu jeho, Slavnému sněmu musím otevřeně přiznati že pro tento způsob řešení pojišťovací otázky se nemohu nikterak nadchnouti a trpké zkušenosti, které jsme učinili při velkých zemských ústavech, jako ku přikladu při Úrazové dělnické pojišťovně, kde správa režijní vyžaduje tak ohromné procento příspěvku pojištěnců, mne nikterak nemohou odvrátiti od těchto obav, a nemohou mne nadchnonti pro to, aby byl zde zařízen jeden velký ústav na vzájemném ručení spočívající, asi v tom způsobe, jako nynější velké pojišťovací ústavy existují. Kdyby mělo býti sl. sněmem organisováno zemské pojišťováni přetvořením nějakého stávajícího ústavu, nebo kdyby se měl zříditi na stejném podkladu nový ústav podobný, musel by přirozeně pokračovati podle stejných vzorů starých a dobrých, musel by míti komplikovanou, byrokratickou a drahou správu a musel by v každém okresu míti jedno nebo více jednatelství slušně a dobře placených, která by se musela starati o získávání účastníků.

Taková zemská pojišťovna musela by platiti své agenty tak, jako jiné ústavy na vzájemnosti spočívající a ve velkém rozsahu pojišťování provozující a musela by jim ukládati, aby získávali členstvo, jak se to nyní děje. Pro zjišťování škod museli by opětovně, jako nyní jest tomu na věnkově, posíláni býti úředníci, neznalí místních poměrů, ale zejména účtující si značné náklady a diety. (Veselost). Tato nová pojišťovna tudiž by měla všechny vady, které vytýkáme dnes velkým pojišťovacím ústavům, drahou režijní správu a těžký byrokratický aparát a následkem neznalosti místních poměrů, nemohlo by se zabraňovati nešvaru, který se vyvinul v poslední době ve velké míře, totiž ohňům na spekulaci, kteréž zvláště se rozšířily, nechci říci v Čechách ale v Sasku do té míry - v Sasku totiž existuje nucené pojišťování s centrální, zemskou pojišťovnou- že dle vývodu ředitele hospodářské školy ve Friedlandě, p. Gabriela, rakouským hasičským sborům se nedovoluje hasení požárů v Sasku a domácím obyvatelstvem se v hasení brání. A konečně i u nás viděl se před nedávnem jeden pan okresní hejtman nucena vydati cirkulář, ve kterém upozorňuje na vzmáhání se požárů v jeho obvodu, o kterých se soudí, dle vzniku a způsobu jich, že byly založeny úmyslně. A myslím, že jestliže se tomu nezabrání nepřímými opatřeními, že nešvar ten se bude stupňovati. To přispívá také poměrně velmi mnoho na výši náhrad, které pojišťovny vůbec platiti musí a jest to ckarakteristické, že jsem při jednom posledním požáru slyšel poznámku na své vlastní uši, že někteří moderní hospodáři dnes nechávají z polovice svoji úrodu shořeti. Domnívám se, že jest to možno jenom, následkem neznalosti vyšetřující správy dotyčných poměrů, osob a krajin a se strany vyšetřujících komisařů a obtížnosti zjištěni původců a pachatelů dotyčného požáru.