Velectění pánové, kteří jste z poškozených okresů, jak chcete snésti křivdu, která byla spáchána, že totiž škoda nebyla způsobem autentickým a znalci zjištěna? Máme povoliti 150. 000 K na uhražení 600. 000 K Tato škoda - po mém názoru - není však vyšetřena a nemůže se za základ poskytnutí subvence bráti. Jednalo se zde o 44 zastupitelské okresy, z nichž skoro 40 jest českých.

Podívejte se, jakým způsobem se postupovalo v roce 1897, kdy byla katastofa průtrží mračen a kdy jednalo se v tomto sněmu o poskytnutí úvěru na odstranění škod živelní pohromou postižených. Cifry horentní objeví se a pak se ukáže rozdíl, jakým způsobem přikročujeme ku zmírnění katastrofy dnešní oproti katastrofě z r. 1897. Slyšeli jste, pánové, aby v roce 1897 byl býval přikládán katastrofě té takový obrovský národohospodářský a socialní význam jako katastrofě dnešní?

Pánové! Vemte si protokoly té doby, ale hlavně ať vezme vláda a zemský výbor statistické výkazy o škodách z roku 1897 a ať porovná je s výkazy z roku 1903, a potom vezmeme si výkazy sněmovní a zprávy z té doby a protokoly a budeme posuzovati, jak země zachovala se tenkráte a jak zachovává se dnes.

V  r. 1903 bylo poškozeno 44 zastupitelských okresů a mezi těmi bylo 664 obcí a škoda vyšetřena byla, respektive od oka odhadnuta na 600. 000 K. Na to žádal zemský výbor úvěr 150. 000 K.

V  roce 1897 bylo poškozeno 49 okresů, v těchto okresích bylo poškozeno pouze 240 obcí a žádalo za poskytnutí podpory na odstranění škody 45 okresů a 240 obci.

Velectění pánové, země tenkráte na úhradu celkové škody, která byla vyšetřena obnosem 4, 120. 000 K poskytla 1 mil. korun nesplatné subvence a 1 mil. korun zálohou.

Ale, velectění pánové, tenkráte také sáhl stát trochu do kapsy a poskytl na odstranění škody a zmírnění následků těch obcím 414. 000 kor., soukromníkům 2, 576. 000 kor., dohromady 2, 990. 000, okrouhle 3 mil. korun. Mimo to poskytl stát 2 mil. kor. nezúročitelných záloh. Co to znamená? Že tenkráte akce se pohybovala v docela jiných mezích než dnešní. Srovnejte effektivní škodu z r. 1897 s dnešní a táži se: Jest to spravedlivé a lidské, abychom takovým měřítkem my a zejména vláda letos měřili tomu ubohému českému jihu?

Velectění pánové! Proč tenkráte vláda nebyla tak upjatá? Nechci to zamlčeti a troufám si to říci: Tenkráte mezi 49 poškozenými okresy byly dvě třetiny německé. Co máme tomu říci dnes ve sněmu král. Českého, když podle zprávy sněmovní z. r. 1897 bylo jedinému okresu soudnímu a to okresu Marešovskému - já mu to nezávidim, já mu to přeji - ale když tomu jedinému okresu bylo tenkráte ze zemských peněz poskytnuto 190. 000 kor. podpory a 190. 000 kor. nesplatné zálohy, a vedle toho chceme dnes 150. 000 K uhraditi škodu na celém českém jihu, taži se: Bylo by to spravedlivo, velectění pánové, kdybychom dnes nezvedli hlasu svého a řekli: Křivda spáchaná musí býti v poslední chvíle napravena?

Okres Marešovský dostal tedy z peněz zemských; ale i z peněz státních dostal dalších 200. 000 kor. Já to tomu okresu nezávidím, já mu to přeji, a myslím, že jest to spravedlivo, že se mu to poskytlo. Ale jestli tenkráte bylo trochu citu a jestli tenkráte se uznala povinnost, obrovská povinnost státu a země k tomu, aby se přispělo těm, kteří nemají a kteří mají býti uvrženi ve svém národohospodářském rozkvětu o desítíletí zpět, musíme reklamovati jménem svým, jméném lidu, který zastupujeme a jménem Vás všech, kteří jste z poškozených okresů, a jménem českých poslanců, abyjste dnes hájili zubožený český jih, který byl popelkou v zemském i státním hospodářství.

Dnes, tážeme-li se, jakým způsobem stát chce přispěti k odstranění škod živelních, slyšíme prostě: stát povolil 6 mil. korun jako podporu pro všecky poškozené okresy. Na této podpoře mají participovati nejen krupobitím a lijáky stižené okresy jihu Českého, ale také celý ten kraj od Chebu směrem k Rakovníku, který byl postižen suchem, na tom mají participovati i okresy, které byly stíženy krupobitím v měsíci srpnu.

O těch 6 mil. korun tedy povstane pravá rvačka lidí, kteří všichni potřebují podpor. Z těch 6 mil. korun stát již poskytl první splátku 600. 000 kor. na opatření osiva zbude tedy dále pouze 5. 400. 000 kor. Z toho však stát chce podporovati také tak zvané stavby z nouze a také přispívati k uhrazení škod na komunikacích. Co pak zbude vůbec na to, aby nějakým způsobem se podařilo zadržeti úpadek hospodářství tolika tisíců a statisíců existencí na českém jihu?

Velectění pánové, proč nám vláda letos nedává poměrně tolik, co by na nás podle zprávy z r. 1897 přišlo. Škoda tenkrát podle odhadu, byla vyšetřena obnosem asi 4, 150. 000 K. Naproti tomu poskytlo se skoro 5, 000. 000 K podpory. Jakým způsobem dnes., když podle doznání místodržitelství a podle adjustovaných výkazů škoda se vykazuje obnosem 50 milionů korun, může se nám házeti ten žebrácký peníz, o který se mají chudí lidé rváti, jeden druhému jej závidět a sousto od úst brát? To není spravedlivé. To je bezprávím, křivdou, v této krvavě bědné době.

Chtíti ušetřiti na těch ubohých existencích, které se stěhují do Ameriky proto, že stát neposkytuje jim možnost, aby zde mohli poctivě pracovati a vzdělávati. Nechceme nic zdarma. Chceme, aby se nám dala práce. Ta práce může přijíti tenkrát, když se postaráte, aby v akci komunikační nejen země brána byla na potaz, ale i stát konal svou povinnost. Předseda zemědělské rady pan posl. Prášek uvedl prvé, jaký rozsah by mely míti práce komunikační, které by mohly býti provedeny, nezmínil se však o stavbách z nouze. Podívejte se k zemskému výboru a k místodržitelství a uvidíte, že by bylo dnes potřeba, aby se práce, které jsou dnes hotovy, mohli prováděti, asi tuším 4 milliony korun, aby všechno mohlo býti provedeno. Co je takový peníz pro stát, který každého roku bere obrovské sumy, které strká do kapes z království Českého, aniž by je jemu vrácel. Co by se dalo vykonati za tyto 4 mil. korun! Nezapomínejte, že katastrofa z r. 1897 a 1903 nesnese po stránce národohospodářské a sociální porovnáni.

Tenkrát byli postiženy nejvíce okresy severní a severovýchodní. Jděte se podívati, jaký výsledek vykazuje sčítání lidu ohledně okresů těch, jak průmysl v dotyčných okresích vzkvetl, a to jak průmysl v pravém slova smyslu tak i hospodářský. Jděte se podívati jak předpis daní vzrostl v dotyčných okresích, a to pro vládu musí býti známkou nějakou, neboť snad neukládá daně, aniž by věděla, že schází hospodářský základ. Jděte se podívat do ubohých jihočeských okresů! A co shledáte?

Tyto jihočeské okresy jsou blízko vylidnění. Já jen několik číslic uvedu ohledně okresů dotyčných. Jaký výsledek vykazuje sčítáni lidu v posledních 30 letech? Okres Blatenský vykazoval r. 1880 52. 565 lidí, dnes vykazuje pouze 48. 411 lidí, čili ubylo tam od r. 1880, za 20 let 4. 154 obyvatel.

Co to znamená? Že 1/10 lidí musela se z okresů vystěhovati. Okres Strakonický r. 1880 měl 78. 311 obyvatel, dnes Sak vykazuje pouze 74. 165 lidí - tedy úbytek 4. 146 lidí. Tento okres skládá se ze 3 soudních okresů: Strakonického, Horažďovického a Volyňského.

Okres Blatenský skládá se ze dvou okresů: Blatenského a Březnického. Okres Táborský vykazoval r. 1880 80. 788 obyvatel a dnes 79. 081 obyvatel, ubylo tedy 1707 obyvatelů, vzdor tomu, že město Tábor samo rapidně v počtu obyvatelstva stoupl.

V okresu Sedlčanském ubylo za 20 let 4. 726 obyvatelů, v okresu Milevském 1. 453 obyvatelů. A pánové, tu se budete ptáti, proč nám to povídáš?

To my víme. Ale ten reflex sociální, který vrhají cifry na ten hospodářský život, jest znamením, že ubývá obci, okresu, zemi i státu pracovní síla a také i poplatní sila.

Zde jest povinností státu, aby jako činitel, který bere přímé daně a také i nepřímé daně, se přičinil o to, aby neklesl tento základ každého hospodářského rozkvětu, každé organisace jak samosprávné tak i státní.

Já ciframi působím na Vás a chci ukázati Vám, že všechno to, co se stává ve sněmu a co se děje se strany vlády, nemůže uspokojiti český lid.

Já dovolil jsem si Vám ukázati, jak na českém jihu vypadají hospodářské poměry. Poměry v každém okresu po mém názoru jsou téměř stejné a vybéřu-li jeden ten tak zv. typický okres, myslím, že tím poskytnu Vám možnost, abyste posoudili následky katastrofy pro celý český jih. O okresu blatenském sdělil jsem, že ubylo 4. 100 obyvatelů za 20 let.

K nám již nemusí jezditi agenti, u nás agenti vystěhovalečtí a vylidňovací jsou lidé, kteří se před 5-10 lety do Ameriky vystěhovali, kteří za sebou přibírají stále víc a více nových sil.

U nás i kdybyste prováděli akci proti agenturám vystěhovaleckým, nemá to významu, poněvadž tisíc a tisíc lidí, kteří musili pro hlad a nedostatek práce odejíti za moře, dnes v této Americe dlí a opatřují jí odtud další pracovní síly.

U nás nastává vylidnění; tomu jest třeba učiniti přítrž.

Co má dělati takový ubohý okres, který spěje neodvratné hospodářské smrti vstříc?

Pánové! Vezměte v úvahu, že na př. u nás během posledních 9 - 10 let od roku 1893 byly poměry následující:

Roku 1893 beru za rozhraní proto, poněvadž o tomto roce 1893 víte, že postihlo české i německé kraje ono hrozné sucho a zabývali jste se také akcí k odvrácení bídy následkem sucha.

Velectění pánové! Od roku 1893 do dnes během deseti dalších let v okresu Blatenském - a jako u nás tak, v jiných okresích - bylo neméně, než sedm hubených let.

U roce 1895 náš okres byl stižen těžkou katastrofou povodňovou následkem strženi hrází rybníků Blatenských, které se strhaly proto, poněvadž na toto rybniční hospodářství stát patřičným způsobem nedozíral a dodnes ještě nedozírá.

V roce následujícím 1897 byl okres nás stižen katastofou průtrží mračen.

Na to přišel rok, kde vzrostlo obilí, kde úrodu na polích zničili polní hraboši.

Na to následovalo každý rok jarní vymrznutí a po tři léta sucho.

Já se táži, jak jest možná, aby na základě takovéto hospodářské praepondaorance mohl vzkvétati hospodářský blahobyt dotyčného okresu.

V  letech 1893-97 katastrofy zastihly po mém názoru obyvatelstvo ještě jakž takž při síle, ale dnešní katastrofa zastihla venkovský lid jak rolnický tak živnostenský i dělnický v bídě a v pokročilém stavu klesajícího blahobytu.

Já ukáži Vám jen po stránce hospodářské, jaké nedozírné následky mají živelní katastrofy na rozvoj hospodářského života okresu.

Následkem sucha posledních let objevil se nedostatek píce a steliva. Následkem toho bylo nutno redukovati počet dobytka, kterýž jest na Českém jihu takřka jediným pramenem příjmů zemědělcova. Klesá-li dobytkářství, klesá i blahobyt rolnictva. Uvedu cifry z 38 obcí našeho okresu. V roce 1902 podle úředního sčítání mělo 38 poškozených obcí našeho okresu 640 koní a 7861 kusů hovězího dobytka.

V  roce 1903 19. července, kdy katastrofa přišla, měli jsme u nás již jen 583 koně a. 6605 kusů hovězího dobytka.

A velectění pánové, podle svědomitě provedeného vyšetření jsme zjistili, že musí se z toho ještě odprodati 134 koně a jenom 1790 kusů dobytka, to znamená, že naše dobytkářství kleslo více než o třetinu.

Kdo znáte, velectění pánové, jakým způsobem stihne tato katastrofa živelní našeho zemědělce, dovedete si učiniti obraz o smutných vyhlídkách českého člověka.

Nebudete se diviti tomu, že dneska tento člověk všude žádá: "Topím se  Pomozte mně! Zachraňte mně v posledním okamžiku!"

Velectění pánové! Tak jako u nás, tak poměry vyvinuly se ve všech jihočeských okresích.

Takovým způsobem, velectění pánové, ve všech jihočeských okresích klesá ono národní jmění, klesá pracovní síla a jak chcete, aby vzrůstalo a vykvétalo toto král. České, když celá třetina jeho Českého obyvatelstva jest uvržena do takových bídných poměrů.

Velectění pánové! Nezapomeňte, že ve všech těchto politických okresích jihočeských jde o existenci všech výrobních vrstev nerozlučně spojených navzájem, všech výrobních vrstev společenských.

Naši živnostnici by nemohli býti živi bez venkova, naši malí živnostníci, kdyby sami současně nebyli malými hospodáři, nejsou s to uhájiti svůj bídný život hospodářský.

Velectění pánové! Poměry těchto živnostníků jsou neméně smutné jako poměry hospodářské.

S poměry obou těchto tříd jest společný osud dělnictva hospodářského, neboť okres náš není průmyslový a má tento český jih a má ten okres Blatenský snad vinu na tom, že průmysl dosud tam není ?

Vinu na tom neneseme my, nýbrž ti činitelé, kteří by se měli starati o to, aby spravedlivým způsobem byly opatřeny podmínky průmyslového rozvoje nejen pro severní Cechy nadané bohatstvím přírodním, ale i pro ubohé Cechy jižní.

Podívejte se na to, zde se stal zločin na českém jihu.

Podívejte se na sever a podívejte se na rozmach akce průmyslové na severu, podívejte se na průmysl na jihu.

Velectění pánové! Nechaly se topiti tyto okresy a nebylo pro ně se strany státu žádné ruky pomocné.

Dráha transversální, která oživiti měla český jih, byla pokládána za největší vymoženost pro český jih, ale od této doby vláda neučinila nic jiného, aby zadržela hospodářský úpadek.

Velectění pánové! S uznáním konstatujeme aspoň pro svou krajinu, že země přišla se svou železniční akci, která sice zakrvácela dnešní hospodářství zemské, avšak ona byla přec ta, která vystihla, že se musí poskytnouti tomuto přírodou samou pro rozvoj průmyslu dosti uzpůsobenému jihu, dopravní prostředky, aby průmysl se mohl usaditi, aby síly pracovní, které dnes odcházejí, mohly na tomto českém jihu nalézti výživu, aby následkem výdělku vzrostla také spotřeba, aby mohli býti živi také živnostníci a rolníci.

Co tomu řeknete, když tak chudý okres, jako Blatenský, který přes 30 let namáhal se o to, aby docílil železniční spojení, když tento okres, v němž předpisy daní činí celých 160. 000 korun, ze kteréhožto předpisu jest okrouhle 120. 000 korun daně pozemkové, když tento ubohý okres musel ve svých samosprávných korporacích, u svých jednotlivců sebrati takřka 1, 000. 000 korun příspěvků interesentů, aby uskutečnilo se ono železniční spojeni, může se nám činiti výtka, že bychom snad nehleděli zastaviti ono klesání blahobytu na českém jihu, že bychom se spoléhali až země a stát přispěje a že se nechápeme svépomoci, abychom sami založili podminky hospodářského rozvoje.

Uvádím jen stručně, že během 10 let pracuje se u nás na otázce svépomocné a staráme se o to, aby zvednuta byla úroveň vzdělanosti, úroveň pracovní našeho okresu, starají se o to jednak čtyři hospodářské spolky, šest odborů pošumavské jednoty, založili jsme dvě nové záložny, zároveň uvedena v činnost okresní hospodářská záložna, zařídilo se devět záložen Raiffeisenových, okres podporuje rationelní chov dobytka, podporuje způsob ochranného očkování vepřového bravu, okres sám pro vzdělání svého lidu a uzpůsobení jeho k úspěšnému existenčnímu zápasu založil dvacet přenosných knihoven, založil okresní knihovnu a rozpočet vykazuje položky k tomu cíli, abychom podporovali svépomocnou akci. A my neutíkáme se k zemi, abychom řekli "Pomoz nám", aniž bychom sami něco nedělali; ale pakliže se snažíme o to, abychom sami hleděli zadržeti ono existenční upadání, pak máme nároků, aby se nám pomohlo.

Krupobití nejtíže stihla v našem okresu bohužel právě ty nejchudší obce. Do dnešního dne nedostalo se okresu našemu na stavbu okresních silnic ze zemského rozpočtu našeho ani jediného haléře. Proto máme dnes plný nárok na to, aby tyto silnice, které ku stavbě jsou připraveny, totiž 16 km silnic, které vedou desíti obcemi, tedy třetinou obcí poškozených a nejchudších, dostalo se podpory. K tomu cíli směřujeme, aby se tato silnice mohla vystavěti a tím opětně byla obcím těm usnadněna možnost snadnějšího hospodářského zápasu o těžkou existenci.

Velectění pánové! Já na tuto akci komunikační kladu veliký důraz, kdyby se zdárnějším způsobem provedla, poněvadž zůstane po ní památka v lidu. Znám z vlastní zkušenosti, jak mnohdy peníz dosti malý poskytnutý takové obci, pakliže se provádí řádná kontrola a pakliže se naléhá na to, aby za peníze tyto skutečně práce se provedly, nese blahodárný úrok. Technické oddělení zemského výboru může podati spravedlivý soud o tom, jak u nás nepatrná podpora, která poskytnuta byla některým obcím našim na úpravu jejich komunikací, povodní z roku 1895 a 1897 poškozených, vykonala divy v našem silničním hospodářství obcí.

Pan technik zemského výboru, který byl na revisi prací, pravil, že jest překvapen, jakým způsobem ve mnohých obcích byly vzorně provedeny úpravy tyto. Víte co to znamená? Že se lid naučil sáhati ku vlastní svépomoci, neboť my jsme dostali jen 25 procent nákladu a ostatní musily skutečně samy obce dáti.

Obce, když vidí dobrou vůli, že se jim přispívá, namáhají se o to, aby samy poskytly dostatečnou možnost. Kde byly komunikace upraveny, tam si je obce tak oblíbily, že je pěkně udržují dále v pořádku. Víte, pánové, vy hospodáři, co to má za obrovský pedagogický význam, když se takovým způsobem vychovává lid k tomu, aby si hleděli toho, aby neplatil sám takové dobrovolné daně, které platí tím způsobem, že si nespravuje cesty a že jezdí po cestách nesjízdných.

A dnes, kdyby byla postavena taková silnice z nouze, která u nás na 16 kilometrů vykazuje potřeby 180. 000 Kor., víte co by to znamenalo ? Za ty by desetina nejchudších obcí dostala pěkné spojení, že by po mém názoru několik set lidí mělo zajištěnou práci nádenickou po celou zimu a celé léto, že by se ale ještě tohoto dobrodiní zúčastnili také rolníci sami, poněvadž oni dnes nemají co dělat tím, že dováželi by sami kámen na štět a štěrk a dodávali by povozy a sami by se súčastnili prací ručních.

Tedy to je pomoc, která by nebyla žádnou milostí a žádným darem.

Dovoláváme se toho a já pro svoji osobu za okres blatenský, aby operáty naše byly zkoumány skutečně věcně a aby dbáno bylo toho, bychom dostali z peněz státních tolik a aby nám bylo měřeno aspoň takovým loktem, jako bylo měřeno německým okresům v r. 1897.

Dovolávati se snad toho, že by se to musilo bráti z oněch 6 milionů korun a tím způsobem snížiti mizerný žebrácký peníz, který se českému jihu dává, bylo by hříchem.

Žádám zástupce vlády, aby se přičinil o to, aby byl k těmto účelům povolen nový úvěr a aby také zemský výbor si k těmto účelům vyžádal na sněmu úvěr další, poněvadž to není žádná podpora, ale to je náklad investiční, který ponese dalekosáhlý úrok. (Výborně!)

Proto nemohu souhlasiti s návrhy zemského výboru, které nám byly podány, obnos dotyčný zdá se mne naprosto malým a žádám rozpočtový výbor, kterému po stránce formální tato zpráva bude přidělena, aby vzal tuto věc důkladně v úvahu, a aby uvažoval o tom, zda by se nedalo ještě provésti technické zjištění Škod na komunikacích, a aby se takovýmto způsobem opatřil základ pro kontrolu ohledně upotřebení těch 150. 000 K, které dáti chce.

Tážu se: Jak to budete chtít kontrolovat, když nebudete míti žádného technického operátu?

Možná že by ve mnohých venkovských okresích bylo to vyhazováním peněz a je otázka, zda by se opravy chystané daly řádně a účelně provésti bez náležitého podkladu.

Žádám, aby rozpočtová komise vzala v úvahu tuto věc, aby zvýšila úvěr i při této příležitosti, a aby její členové zejména prostudovali si zprávy o úvěrech z r. 1897, a aby potom spravedlivým způsobem naměřilo také českému jihu, který byl dosud. odstrkovanou popelkou v každém hospodářství veřejném.

Při této příležitosti nemohu opomenouti, abych konstatoval, že veškerá akce, kterou zemský výbor dosud konal po stránce komunikační, zejména při těchto živelních pohromách, byla dosud ze všech akcí podpůrných nejlepší. Zprávy o činnosti technického oddělení zemského výboru poučují nás o tom, a jsou, velectění pánové, skutečně vzorným obrázkem toho, kterak málo lidí ve službě zemské stojících, koná velký kus práce hospodářské ve prospěch všeho obyvatelstva království českého.

Toto technické oddělení zemského výboru zasluhuje však také, aby nebylo přepínáno.

Co tomu máme říci, když referent při takovéto velké akci živelní podotýká, Že zemský výbor nemůže to vyšetřovati prostě proto, že nemá k tomu sil. Velectění pánové, pakliže všude jinde se rozmnožuje počet sil, jest dle mého náhledu na místě, aby se rozmnožil také počet sil v technickém oddělení zemského výboru, a aby v tomto oddělení byly upraveny spravedlivým způsobem poměry postupní a poměry služební

Velectění pánové, to je požadavek naprosto spravedlivý Ze zpráv zemského výboru, které jsem já během těchto dvou dnů o činnosti těchto oddělení si přečetl, vysvítá, že konají tito lidé obrovský kus práce pro nás.

Velectění pánové! Nezapomínej při tom celý sněm a zejména také pánové ze strany německé, že toto oddělení jest zejména v posledních letech velice intensivně činné i ve krajinách německých. Letošního roku nebylo prý možno vyslati inženýry do českých okresů k vyšetření škod; podle zprávy o činnosti technického oddělení, která byla r. 1898 sněmu předložena, vysvítá, že tenkráte v r. 1897 ve všech okresích technikové zemští vyšetřovali škody způsobené živelními pohromami.

Tenkráte, velectění pánové, nezůstalo ani jednoho inženýra takřka v kanceláři a zemský výbor měl porozumění pro to, aby súčastnil se intensivně této záchranné, pomocné akce v prvním okamžiku. Proto myslím, že budete souhlasiti se mnou, pakli-že vznáším apel k rozpočtovému výboru, poněvadž z pravidla od jeho usnesení závisí rozhodnutí slavného sněmu, aby po této stránce vzal v bedlivou úvahu celou tuto akci, aby především povolil vyšší úvěr na znovuzřízení komunikací povodní poškozených a aby také uvažoval o tom, zda-li by neměla podniknouti se separátní akce k tomu cíli a dodatečně byly škody vyšetřeny a dle toho akce pomocná zařízena, aby byly provedeny ony stavby z nouze jichž projekty jsou po ruce.

Velectění pánové, abych zbytečně vás dále neunavoval, žádám Vás, abyste při této věci měli na zřeteli a aby vás při rozhodováni ovládalo nejen to, že máme podvrácené finance zemské, že pracujeme obrovskými schodky, že každého roku musíme sobě vypůjčovati nové a nové miliony korun, ale abyste také měli na druhé straně na zřeteli, že zachráníte-li dnes tisíce a tisíce existencí, poskytne Vám to v budoucnosti mnohonásobně úroků v zisku hospodářském a pracovním, který z každé taková akce vyplyne.

Připojuje se ke všem řečníkům, kteří se zde toužili na vládu, a kteří zde konstatovali, jakým smutným spůsobem měří se tomu království českému, které jest bohatým jen pro stát, jenž všechno bohatství vezme a nám nechává jen ubohý, chudý život, a neposkytuje nám v takové těžké době možnosti, abychom si chudý život ten mohli uhájiti.

Pravím, že za takových dob i u nás každá neochota, každá zatvrzelosť byla by těžkým hříchem páchaným na tom ubohém českém jihu, že bylo by to bezprávím, křivdou, která by tomuto lidu byla učiněna.

Myslím, že dnes i sám místodržitel tohoto království vnitřně jest přesvědčen o tom, že nedostačí to, co vláda poskytla k ulevení bídy a nouze v království českém. Myslím, že tato záležitosť jest v první řadě čestnou otázkou a zkušebním kamenem pro pana místodržitele království českého, aby zde konal skutečně úkol náměstka krále, aby přímo králi sám vylíčil, do jaké bídy upadlo toto království české, a aby řekl, že nebude s to v tomto království zaručiti klid a pořádek, pakliže nebudou poskytnuty tomuto lidu prostředky k živobytí, pakliže nebude mu dána možnosti ku práci. Při této příležitosti může zcela dobře poukázati k tomu, že tyto věci jsou následkem toho, co stále při každém kroku hlásáme, že nebylo by této bídy, nebylo by toho neštěstí, kdybychom měli své samostatnosti a nebyli v onom podruží bezejmenné říše, která nám nedává toho, co nám po právu lidském a božském patří.

Ale, velectění pánové, mravné naučení a řekl bych také další vademecum pro politický život si vezmeme, že nebude lépe pro nás, dokud se nám nepodaří zpřetrhati ty nucené svazky s tou říší a postaviti politický život náš na základy nové, dokud se nám nepodaří docíliti, abychom ve svém království Českém za své vlastní peníze dostali, co nám patří! Žádnou milost, ale právo! - Každá akce, co jest proti nám, jest bezprávím a křivdou na nás spáchanou a musíme vším úsilím pracovati, aby křivda a bezpráví to bylo odčiněno. (Výborně! Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě ohlásiti, že v řadě řečníků se stala změna, že totiž p. poslanec hrabě Deym a dr. Stranecký se dali vyškrtnouti a dal se zanésti p. poslanec Kratochvíl. P. posl. dr. Stránecký dal se zanésti opět jakožto řečník pro návrh po p. posl. Kratochvílovi, tak že tyto pánové jsou zapsáni jako řečníci a sice pro.

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß sich in der Rednerliste eine Aenderung ergeben hat, indem nämlich die Herren Abgeordneten Graf Deym und Dr. Stránecký sich haben streichen und der Herr Abg. Kratochvil sich hat als Pro-Redner eintragen lassen.

Nachdem hat sich der H. Abg. Dr. Stránecký wieder eintragen lassen.

Daher sind jetzt vorgemerkt als Redner die Herren Abg. Kratochvil und Dr. Stránecký und zwar beide pro.

Dávám slovo p. posl. Kratochvílovi.

Poslanec Kratochvíl: Slavný sněme! Návrh p. kolegy Niklfelda bude zajisté přikázán rozpočtové komisi a návrh ten zajisté také nalezne nejblahovolnějšího vyřízení v komisi této a poněvadž jest také nutno, aby správa zemská uznala všude na všech stranách, že povinna jest našemu venkovskému lidu, který jest stížen touto pohromou, skutečně jíti vstříc - a neobávám se, že by snad neochota nebo neznalost věcí byla vodítkem. Já jsem se pánové neujal slova v zájmu tohoto návrhu po stránce hospodářské, rolnické, nýbrž chci poukázati k tomu, an v tom směru váženi páni řečníci pronesli svá mínění, že se udělá co bude možno, ale dovoluji si k tomu poukázati a žádati, aby rozpočtová komise vzala zřetel k tomu, že pohromou zejména ze dne 19. července nejenom náš venkovský lid jest stížen, ale i existence tisíců živnostníků a obchodníků, kteří s osudem venkovského lidu toho úzce jsou spojeni a že tato hrozná pohroma vrhá také své reflekse do stavu řemeslného. Ono se však jak se strany státu, tak i země nyní vůči té katastrofě mnoho nečiní pro rolnictvo, ale na živnostnictvo a obchodnictvo se zapomíná, které sice ne přímo, ale přece jen krutě jest postiženo. Ono se ovšem mnoho činiti ze zemských financí nemůže jak správně kol. Kalina řekl, že král. České jest bohaté pro stát, zemské finance jsou však v úpadku, že skoro stojí před bankrotem. To by nemuselo býti, kdyby naše poměry byli jiné. Ale, vážení pánové, nic platno, tento okamžik nás skutečně volá k té povinnosti, abychom pro tento okamžik učinili vše možné, nejen pro lid rolnický, ale i lidu řemeslnému a obchodnickému co možná vyšli vstříc.

Já, velectění pánové, uznávám, že vyšetřeni škod při rolnictvu jest snazší. Tu rolník ovšem poukáže na svá pole, na kterých má potlučeno, poukáže na tu ztrátu, kterou přímým způsobem utrpěl. Ale škoda, která jest stejně značná, u řemeslníka dá se tíže vyšetřiti. To uznáváme. Ale nicméně jest zde jeden činitel který musí býti použit k činnosti v této věci, a to jsou naše společenstva, a jestli se poskytne našemu řemeslnictvu přiměřený obnos do záložen, které podle posledních zákonů jsou zřízeny, zajisté tato společenstva budou konati svou povinnost vůči těm, kteří nepřímo, ale též zhoubně byli stíženi touto katastrofou.

Měl jsem jen za svou povinnost poukázati na to a žádati, aby rozpočtová