Dožádán dále byl zemský výbor, aby nám laskavě sdělil hotový projekt železničních staveb, vodních staveb, silnic a cest poškozených, abychom mohli na místě intervenovati a zakročiti, aby se věc urychlila, aby přišlo brzy ke stavbám z nouze. Vzdor tomu, ze ministerský předseda slíbil podniky tyto, které země by podporovala, že zvláštní subvenci na ně udělí.

český odbor rady zemědělské měl také na zřeteli potřeby kulturní v ohrožených a poškozených krajinách, neboť my víme velmi dobře, jak těžko při normální úrodě jest rolníku, aby svého synka dal z domu na vzdělání, aby na něho zaplatil několik set zlatých ročně. Vycítili jsme nebezpečnost, která hrozí dorostu rolnickému, že nebude možno po takové katastrofě rolnictvu, aby několik set zlatých věnoval na synka svého, na jeho vzdělání, na jeho studie odborné. I učinili jsme podání k zemskému výboru, aby vyšetřil tyto poměry, aby zřídil zvláštní stipendia pro tyto poškozené okresy, aby žákům pomohl k tomu, aby se mohli vzdělávati a aby byla požádána vláda, aby v tom směru konala své povinnosti, aby na školách státních slevila na školném a i jiné výhody žákům poskytla.

Na toto vše, což jest ne méně důležité, žádná odpověď.

Velectění pánové, velice toho lituji, že musel jsem v tento rok, kdy všechny politické strany, pomocné komitéty - byla to radost se podívati, jak šla každá za věcí a jde do posledka - kde žurnalistika česká, jíž vyslovuji náš vřelý dík, se nás upřímně ujímala, kde vše toto bylo společné a svorné a ujímáno se poškozeného lidu venkovského, vysloviti se, že jen v zemském výboru jevil se chlad.

Ponechávám to těm pánům, chtějí-li nám odůvodniti, je-li toho vinen pan referent p. Dr. Eppinger - a pak by to bylo chybou, že stranník takového zrna dostal do rukou tak důležitý referát, jakým jsou finance v král. Českém. O suchém referátu zem. výboru jsem se zmínil a my víme, že jest tam jen tak rekapitulováno, co se stalo, co učinilo místodržitelství, co učinila vláda, co učinilo pomocné komité zemědělské rady a kdyby nebylo snad místodržitelství, že tam praví, že dožádání byli oba předsedové obou odborů, aby poskytly odbornou radu, sotva by se stala zmínka o pomocném komitétu, kdyby nebylo výnosu místodržitelství, který to uvedl. My toho těžce litujeme. My v této chvíli jsme proto, aby zemský výbor, soudil li, že není práce v dobrých rukou, měl se práce té uchopiti sám. My bychom rádi šli za ním, mel nás sem jen zavolat, sem do těchto síní a my bychom byli ochotni přispěti ku práci. Celý aparát zemědělské rady byl v permanenci, úřednictvo odvoláno ze své zasloužené dovolené a věnovali jsme krátce všechen svůj čas lidu tak těžce poškozenému. Že práce nám nedonesla kýženého výsledku, nedivte se, pánové, že nás to bolí, když věnovali jsme na to čas a vše a dnes vidíme, že tak lehkým způsobem brala se tak důležitá akce, která se týkala milionu obyvatelstva, na tak lehkou váhu.

Nuže, pánové! Já jsem vytkl zemskému výboru, specielně p. referentovi Dr. Eppingrovi jakousi neupřímnost, že nepřišel sněmu král. českého vstříc s určitým návrhem. Mohlo by se mi tedy zajisté říci, má-li naše strana, jménem jíž mám čest mluviti, tu smělost, aby učinila nějaké návrhy.

Pánové ! Přiznávám, že to není právě pohodlné a příjemné, kdy můj velevážený p. kolega neučinil určitý návrh, nýbrž jen řekl, aby byly vydatné podpory těmto krajům uděleny, když se máme připojiti my, abychom učinili náš návrh. A pánové, padlo někde slovo, že se prý bude dražiti ve sněmu, že bude dražba za popularitu, že půjdeme na hru jeden přes druhého. Tomu měl předejíti referent zemského výboru, měl učiniti určitý návrh a pak teprve nechati sněmu zodpovědnost, jestli návrh přijme. Ale jest možno docela, když dnes učiníme návrh vysoký, že někdo řekne, že jest to dražba; jestliže projevíme názor rozumný, docela lehce může někdo jiný říci: Já navrhuji víc. Co by pak řekl zemský výbor a p. referent zemského výboru, kdybych učinil návrh: Když stát dal 6 mil., navrhujeme 12 millionů. Pak by pan dr. Eppinger věděl, že je to moc, měl by rozum a upřímnost říci, že země nemá těch prostředků, aby takovou sumu mohla dáti. My nejdeme tak daleko, ale přece jsme povinni, když si dovolujeme toto kritisovati, abychom zde vyřkli v určitém směru naše mínění,

Představujeme si, aby sněm král. českého věnoval hlavní svou pozornost více nějakým pracím z nouze, pracím, jež by skutečně na českém jihu zanechaly po sobě nějaké dobro, jež by zanechaly opravdovou památku, jež by byly vzorem pro budoucí časy a lepší časy, podle kterých by se ostatní rolnictvo řídilo, a tu vyžádal jsem si na technické kanceláři a poprosil Jeho Jasnosť předsedu zemědělské rady knížete Lobkovice, aby mi dovolil, by mi byla dána nějaká statistika připravených prací melioračních projektů na českém jihu. Tato statistika, které se mi dostalo, jest velmi zajímavá a seznáte, že jen dobré vůle povolaných činitelů jest třeba a na českém jihu dnes se může hemžiti dělnictvo, dnes může nalézti práci rolnictvo, povoznictvo a živnostníctvo, které též bylo katastrofou postiženo, nalezne výživu.

Dovoluji si kratince referovati o tom. Jsou tu projekty, které jsou úplně hotovy a subvenci ovány a jsou tu projekty, které jsou hotovy, při kterých se však jedná o subvenciování. Jsou to projekty meliorační, které by se mohly co nejrychleji opatřiti.

1.   Okres Klatovy, projekt Čachrov........      30. 000 K

2.   Okres Písek, úprava Blanice 1, 000. 000 K

3.   Okres Sušice, úprava Ostružné........  1, 000. 000 K

4.   Okres Tábor, Padařov..       30. 000 K

5.   Okres Blatná, menší práce meliorační na více místech .........    200. 000 K

6 Okres Beroun, Úprava Litavky, Třebáň Přední..         7. 400 K

c)  Třebáň Zadní.....    184. 746 K

d)  Budňany, Karl. Týn..       65. 832 K

e)  Svinaře........       5. 262 K

g) Hostim.......        7. 434 K

7.   Okres Unhošť

a)  Dušníky.......      51. 651 K

b)  Nenačovice......    319. 729 K

8.   Okres Vlašim, Chlum..        7. 150 K

9.   Okres Týn n. Vltavou, Vysoký Hrádek......        7. 800 K

10.   Okres Jílové a) Psáry.            

b)  Jesenice.......    628. 154 K

c)  Čakovice.......      70. 000 K

11.   Okres Benešov, Bystřice.       17. 833 K

12.   Okres Neveklov,

a)  Maršovice.......       5. 000 K

b)  Strnadice.......      20. 000 K

Okres Německý Brod,

a)  Bratronov.......      52. 863 K

b)  Perknov                     pouze zemská

c)  Dvorce Pohedské subvence, státní

d)  Lhota Hůrtová              odepřena

e)  Chlistov, vodovod...         4. 982 K

14.   Okres Přibyslav, Volešná

vodovod........        6. 380 K

15.   Okres Habry, a) Radostín    10. 517 K

b) Vilímov.......    596. 355 k

16.   Okres Humpolec, Radňov - -

17.   Okres Počátky, Jakubín.         1. 450 K

18.    Okres Litomyšl, Dolní Újezd.........        7. 000 K

19.   Okres Ústí n. Orl., Retůvka      2. 000 K

20.   Okres Polička,

a)  Stašov (Dittersbach)..       24. 894 K

b)  Jedlová (Ober Schönbaum) 27. 000 K jen zemská subvence.

21.   Okres Soběslav, Kšnové.        6. 625 K

22.     Okres Volyně, Lhota Dubská........      16. 133 K

Celkem je projektů hotových a subvence povolena v sumě 1, 112. 560 a K ve vyjednávání o subvenci jest projektů za 3, 264, 567 K a různých podniků melioračních, kde by se mohly projekty rychle opatřiti, jest za 1, 264. 000 K, celkem 5, 600. 000 K. Z toho ráčite viděti, že není nouze o hotové projekty, aby nebylo z té neb oné strany, se strany vlády neb zemského výboru výmluvy, že není hotových projektů, a že nelze přistoupiti ku pracem v poškozených krajinách. Velectění pánové, právě ta poškozená oblast patří do těch krajů, kde nebylo ještě nic vykonáno, právě ta poškozená oblast jihočeská, oněch 40 okresů, kdybychom tam provedli melioraci, dočkaly by se splnění dávného slibu, že v každém okresu bude provedeno několik vzorných meliorací, aby byly příkladem ostatnímu rolnictvu, jaký užitek z takové meliorace je.

Mám za to, že by se našly i menší projekty, jak jsem se informoval u technického znalce jednoho, že ve svažitém terrénu jihočeském daly by se provésti menší meliorace luk a malých polí pouhým zaměřením.

Co se týče obecních prací vodních nádržek, struh přes obec - což by mělo veliký kulturní význam a povznesení našeho venkova českého jihu - v tom směru dalo by se mnoho pracovati. To by prospělo veškerému lidu, rolnictvu, živnostnictvu, dělnictvu a neměli by tito lidé vědomí, že berou almužnu zdarma a že musí zaháleti.

Právě dostalo se mi zprávy, že v okr. Chotěbořském a Německobrodském a jiných vyskytli se agenti, kteří verbují lid do Ameriky.

Když se nepostaráme, aby v těchto místech byla opatřena výživa a práce, zvyknou si lidé, když se vyskytne práce někde jinde, ku př. v Sasku, tam choditi a my budeme viděti, že odejdou do Saska a jinám na práci. Mám za to, že takové malé meliorační projekty daly by se roztříditi na tři díly, a to na projekty nejchudších a nejnuznějších rolníků, které by se udělaly na náklad země a státu docela zdarma, druhé projekty meliorační, kde by rolník dal 10 prct. a stát a země 90 prct, třetí pak projekty byly by takové, kde by se připlácelo 30 prct. a 70 prct. by dal stát a země. Tímto způsobem, kdybychom rozvrhli tuto akci, našli by se osoby, které by chtěly připláceti, které nejsou na tom tak zle. Našly by se, které by připlácely i více. Co se týče obcí, kdyby se požadovalo 20 prct. připlácení na místní meliorační úpravu vodních nádržek a rybníků, které by se po 2 až 3 letech spláceti měly a které by si obce vydlužily v zemské bance, kde by byl k tomní zřízen zvláštní fond, našlo by se dosti obcí, které by měly pro tuto akci dosti porozumění, aby ji vykonaly

Mám za to, že záleží na tom, abychom projevili dobrou vůli v tom směru. Jsou zde ještě stavby silnic, železnic, o kterých nemohu podati úsudek, poněvadž jsem nedostál žádné informace než ve zprávě, kde se povoluje úvěr 150. 000 K.

Ohledněme se ještě, co nynějším a budoucím jarem bude rolnictvo potřebovati. To bude dobytek. Rolnictvo v těžkém svém postaveni pro nedostatek píce odprodá po většině svůj dobytek. Ptám se, až na jaře ukáže se bujná píce, kde vezme rolník, který letos byl tak poškozen, peněz, aby nový dobytek si nakoupil. Zde by měl sněm a stát učiniti zadost povinnosti ve dvou směrech: 1. aby opatřil nezbytný dobytek pro tyto krajiny a 2. by za pomocí zemědělské rady, zemského výboru a místodržitelství mohla býti akce vedena tak, aby byl dán základ k určitému jednotnému směru dobytkářství v těchto krajích.

Snad budoucnost by vynahradila obecenstvu to, co dnes ztratilo. My dnes docela klidně chceme měniti cifru v tomto směru a budeme žádati, aby sněm království Českého povolil půl milionu korun jako zvláštní dotaci pro poškozené krajany na dobytkářství a dále tentýž obnos budeme žádati c. k. místodržitelstvím a doufáme, že když země takovým příspěvkem přijde vstříc, tím více může přispěti i stát.

O další akci co se týče staveb silnic a železnic nemám žádné informace a nemohu se o tom rozhodnouti jakého obnosu bude třeba.

Co se týče půjček nezúročitelných aneb subvencí, nevím, jak zemský výbor pohlíží na tuto akci. Nevím, jak mnoho v zemské bance nouzový fond dnes obnáší. Vím jen, že máme dnes již částku 100. 000 korun, která bude ovšem rozdělena dle názoru pomocného komitétu mezi nejpotřebnější, kteří největší újmu hospodářskou utrpěli, krátce těm, kterým by nikdo půjčiti nechtěl.

Ponecháme si a vyhražujeme si v komisi právo, aby mimo tyto návrhy na konání melioračních prací, o kterých jsem se zmínil a na které bude potřebí asi 1, 000. 000 korun, na dobytkářství půl milionu korun, tudíž na naznačené 1½ milionu korun. Naše strana ponechává si právo ve výboru, až se nám dostane informace, které dnes nemáme po ruce, aby učinila příslušné návrhy o další akci pomocnou.

Jestliže snad dnes někdo vstane v tomto sněmu král. Českého a řekne, abychom ohlédli se na stísněné finanční poměry, na výdeje našeho rozpočtu, že máme nyní deficit, který se objevuje rok od roku a jestliže řekne, že jest povinností sněmu král. Českého tyto finance zemské sanovati a rozpočet přivésti do rovnováhy, pak my se zeptáme, zda-li vždy s takovou svědomitostí finanční stav zemský se bere na váhu, jest-li se přišlo s nějakým výdejem na sněm král. Českého, aniž by zemský výbor věděl, odkud by tuto položku kryl. Na úkor a poškození rolnictva těžce strádajícího, nechtějte najednou přivésti rovnováhu do rozpočtu, my máme tolik citu a kuráže, my jsme to povinni tomu rolnickému lidu, který s námi tolik pracoval, abychom třeba to těžko dáme, povolili mu úvěr třeba větší, nežli bylo naším míněním a když tak učiníme, zajisté on se Vám odvděčí.

Lid volá k Vám: "Každý poslanec na své místo !" (Výborně ! Hlučný potlesk. )

Náměstek Nejvyššího zemského maršálka Dr. Werunsky: Ku slovu přichází řečník, který zapsán jest pro návrh, pan poslanec Blahovec.

Dávám jemu slovo.

Zum Worte gelangt nunmehr der erste für den Antrag eingetragene Redner, das ist der H. Abgeordnete P. Blahovec

Ich erteile ihm das Wort.

Poslanec Blahovec: Slavný sněme král. Českého! Jest mi uloženo jménem voličstva okresu Strakonického a Volyňského, abych pronesl zde přání, tohoto okresu ve slavném sněmu král. Českého, což tímto dovolím si učiniti. V kraji vlasti naší položených v příznivém podnebí žně byly v plném proudu, kdežto v krajích méně přírodou obdařených se k nim připravovali.

Všeobecně se konstatovalo, jak tam tak zde, že úroda byla ve stížených krajinách krásná, že žeň se poněkud opozdila, ale za to že bude hojnější než v létech minulých.

Avšak velká řada rolnictva, skoro jedna třetina v král. Českém, bohužel letos nesklízela následkem živelní pohromy dne 19. července t. r., kdy krupobití vše zničilo, kde kynoucí kraj v několika minutách se podobal bojišti, přes něž se řití vojska nepřátelská.

Slovutní pánové, byl jsem sám přítomen ten den v Strakonicích, které měly vzhled ten večer jako v měsíci lednu neb prosinci a druhý den byly na polích spousty krup a pole byla bílá jako v prosinci neb lednu.

Večer 19. července na jihu českém zůstane zapsán černým písmenem. Krutá bouře od čarokrásné Šumavěnky od Nýrska hnala se přes všechny okresy pošumavské, Sušický, Prachenský, na Táborsko, pak na východ až k Přibyslavi, kde své dílo zuřivé dokončila.

Pánové, jest nesnadno říci dnes, kde škoda byla větší, zdali na luzném pobřeží krásné Otavy nebo na Táborsku nebo na vysočině Českomoravské.

V živé paměti jsou ty smutné zprávy Jobovy, které vyzněly v jediný výkřik zoufalství: "Jsme žebráci! Máme po žních !".

Rolnictvo v naších krajích postižené, jak z vlastní zkušenosti jest mi známo, stojí na pokraji zoufalství na meznících svých rozbitých polí před hladem, který, slavný sněme král. Českého, jest zlý agitátor a vede k násilnostem a nebude-li našemu rolnictvu pomoženo co nejvíce pomocí státní, zemskou jakož i korporací okresní i jednotlivců, tu, pánové, nevím, jak naše rolnictvo na jihu českém přežije tu zimu, jaro, zdali snad nepřekvapí zoufalství a hlad, nouze, nemoci a podobní nevítaní hosté.

Tu prosím sněm království Českého, aby vzal v úvahu skutečnou situaci, ve které se nalézá náš český jih, který jest postižen katastrofou, o které se Jeho Excellence pan místodržitel vyslovil, že jest to pohroma strašná, bezpříkladná Proto jest povinností sněmu král. Českého, aby pokud mu dovolí prostředky, aby zasáhl do této pomocné akce, aby pomoženo bylo našemu zuboženému českému jihu.

Velectění pánové! Katastrofa, která stihla náš český jih dne 19. července, jest katastrofou národní, ale nechať slavná vláda uváží, že jest to katastrofa státní, neboť v rolnictvu jest postižena veškerá společnost národní i státní.

Proto tato katastrofa dnes na našem jihu jest již velmi neblaze pociťována.

Škody jsou ohromné. Jen v okresu Strakonickém činí škoda na základě úředního zjištění v 54 politických obcích přes 3, 800. 000 korun, v okresu Volyňském, který jenom polovičně byl zasažen v 21 politických obcích jest škoda 796 822 koruny.

Pánové, denní listy přinesly dosti zpráv o této hrozné katastrofě, která nemá pamětníků. A všechno líčení jest marným a nedovede se slovy říci to, v čem nalézá se náš český jih. Nemajíli tisícové rodin přivedeny býti v nivec, jest svatou povinností slavné vlády naší rakouské. (Posl. Kalina: Fuj: Slavné?! Kam jdete?) jest povinností její, aby skutečně našemu zuboženému jihu co nejmožněji a nejrychleji pomohla.

Pánové! Zde přestávají všechny dlouhé úvahy, zde přestávají všechny ohledy politické, zde, přestávají všechny ohledy národní, to zde přestává všechno! Zde jest příkaz humanity a před příkazem humanity dle mého náhledu ustupuje národnost, ustupuje politika, ustupuje náboženství. Zde jest příkaz lidskosti pokud možno pomoci našemu českému jíhu, který jest strašně postižen katastrofou, které podobné ihned by nesnesl. První povinnosti pomoci jest povinností státu, avšak, bohužel, jako kněz, jenž hlásá lásku k Bohu a bližnímu musím konstatovati, že skutečně vláda Vídeňská v to to neštěstí zůstala skutečně rakouskou proti zanedbanému jihu českému; že zůstala ve svých tradicích a skutečně dokázala, že pravdiva jsou slova francouzského historika Denise který praví: že system vídeňský znamená vždy po několik desítiletí, po několik století neskrocenou zášť proti všemu, co jest české. Vláda dala skutečně 6 millionů, avšak vláda má býti spravedlivou proti každému. Jak však ukázala se spravedlivou naproti zanedbanému českému jihu, jest patrno z toho, že Karlovým Varům darovala za vlády hraběte Thuna jen 4. mill. korun nemýlímli-se, a že podporovala miliony bursiány r. 1873, a naproti českému jihu, celé jedné třetině království má nepatrný dar, almužnu nepatrnou, 6 millionů. Podívejme se na sousední říši, kde tak rádi hledáme příkladu, že pruská vláda věnovala na zavodněné kraje v pruském Slezku 10 mill. marek, jak tam konala vláda svou povinnost a jak ji koná u nás, poněvadž jest to nenáviděné království české.

Zde pánové, jest povinností slavného sněmu král. českého, aby vláda byla upozorněna, aby konala svou povinnost, né žádnou milost.

My neprosíme o žádnou milost, nýbrž my žádáme, aby vláda konala svou povinnost, my žádáme o subvence ze svých peněz zemských, které plynou do té bezedné kasy vídeňské, která dojí z našeho království jako z dojné krávy. (Výborně !)

Vláda snad čeká, co udělá sněm království Českého. Není-li to jakýsi druh zlého výsměchu sněmu království Českého, který jest na pokraji bankrotu a který má pomoci, ačkoliv mu byly veškeré přijmy odňaty, jehož hospodářství jest Žebrácké, které se nalézá v krisi a jen živoří, aby neumřelo, aby mohl dostáti svému kulturnímu a hospodářskému poslání. Pánové, prosím slavný sněm království Českého, aby svým vlivem všemožně působil k tomu, aby vlády rakouské konaly svou povinnost naproti zanedbanému a postiženému českému jihu.

Vedle vlády jest ovšem dále povinností sněmu království Českého, aby, pokud možno a pokud prostředky zemské to dovolují, aby i země, t. j. král. České, zasáhlo účinněji do této pomocné akce, aby tak poskytlo pomoc i těmto zuboženým krajům dle své možnosti.

Rolník náš potřebuje pomoci rychlé, pomoci výdatné, a já vidím jedinou pomoc, ne snad v odepsání daní a přirážek - kde nic není ani smrt nebere - vidím spásu ne tak ani v subvencích, jako v tom, aby stát a země poskytly našemu zuboženému, postiženému rolnictvu co nejvíce bezúročných zápůjček a v těchto bezúročných zápůjčkách, které by byly splatny během 20 až 30 let, vidím aspoň jisté zmírnění bídy našeho rolnického stavu na českém jihu.

Pánové, upřímně řečeno, já v tom odepisování daní a v subvencích státních i zemských vidím prostředek polovičatý, nebezpečný a dvojsečný.

Prospěch rolnictvu z nich plynoucí je nepatrný. Já vidím jedinou záchranu při těchto katastrofách ve zřízení nucené zemské pojišťovny. Bez této pojišťovny je všechno marné, bez této pojišťovny lidu našemu pomoženo nebude.

Náš rolník musí býti jist, že může klidně spáti, že se nemusí lekati každého mráčku, musí býti jist, že když přijde taková katastrofa, která může stihnouti také jiný kraj, že dostane se mu náhrady slušné za malé prémie a že se mu dostane náhrady skutečně přiměřené.

Dle toho myslím, že zemské pojišťování je nutnosti a prosím slavný sněm království Českého, jménem svého volebního okresu, aby v tomto zasedání tato zemská pojišťovna, která tak blahodárně působí v Bádensku, Bavorsku a Dolních Rakousích, kde takové utěšené pokroky činí, byla zřízena, aby tak nahradil slavný sněm, co po 32 let byl zanedbal, děláním samých návrhů a porad.

Slavný sněm král. českého zanedbal zde něco, co již dávno a dávno ve prospěch našeho rolnictva mělo býti vykonáno.

Proto, slovutní pánové, vřele se přimlouvám za návrh svého kolegy pana poslance Niklfelda a soudruhů, aby věc byla co nejrychleji vyřízena a aby našemu stavu rolnickému, který je kořenem a základem každého národa, bylo co nejdříve pomoženo.

Prosím slavný sněm, aby vyzval vládu, aby konala svou povinnost, žádnou milost, nýbrž aby otevřela své pokladny pro zubožený stav rolnický.

Dále vznáším vroucí prosbu na slavný sněm království českého, aby tato zemská pojišťovna, která je dnes nutností, v tomto zasedání stala se konečně skutkem a stane-li se tato zemská pojišťovna skutkem, pak sněm vykoná záslužný čin ve prospěch rolnictva našeho bez rozdílu národnosti, neboť právě tyto hospodárské otázky nás ještě spojují, poněvadž trpí-li bídu rolník český, trpí bídu také rolník německý.

Doufám, že sněm království českého bez rozdílu národnosti a politického přesvědčeni k tomu pracovati chce a bude, aby zemská pojišťovna, která je jedině možnou pomocí při podobných katastrofách živelních, a která je tedy nutností, co nejdříve skutkem se stala.

Končím vroucím přáním, aby Bůh Všemohoucí žehnal tomuto slavnému sněmu, aby našemu zuboženému stavu zemědělskému v této tak důležité otázce bylo pomoženo. (Výborně! Souhlas).

Náměstek Nejvyššího maršálka zemského Dr. Werunsky: Ke slovu přihlásil se, a sice proti návrhu pan poslanec Kalina.

Dávám jemu slovo.

Zum Worte gelangt der zweite Redner gegen diesen Antrag, der Herr Abgeordnete Kalina.

Ich erteile ihm das Wort.

Poslanec Kalina: Slavný sněme! Bylo zde již po stránce všeobecné uvedeno, jakým způsobem trapným a žalostným pohlížíme my všichni na tuto akci, která se rozvinuje k vůli tomu, aby milionům českého lidu byla poskytnuta možnost, aby nadále mohl ten trudný, těžký, drsný život na českém jihu vésti.

Velectění pánové, bylo by marno, abych také já shrnoval všecky ty veliké žaloby a poukazoval k tomu, co se stalo. Pánové, omezím se vzhledem k tomu, co bylo řečeno přede mnou na jedinou akci zemskou, na kterou zajisté máme veliký vliv. Je to akce, která byla pominuta při dosavadních řečech, jest to akce, týkající se poskytnutí úvěru zemského na opravu komunikací obecních a okresních, pohromou ze dne 19. července postižených.

Velectění pánové, zpráva, kterou nám zemský výbor předložil, vykazuje, že prý postiženo bylo ve 21 politických a 44 zastupitelských okresích celkem, 664 obcí a škoda v těchto obcích že činí 625. 000 K.

Na odstranění následků škod těch má podle návrhu zemského výboru od nás býti povolen úvěr 150. 000 K.

Na první pohled by se zdálo, že vydatně přispíváme, aby po této stránce bylo o obcím a okresům pomoženo.

Skoro 25 procent má země přispěti na zmírnění těchto velikých škod.

Velectění pánové, avšak tato zpráva vykazuje hned, že tolik a tolik obcí má býti vyloučeno, že 275 obcí v království Českém má býti pominuto, protože škoda v obcích těchto spůsobená nedosahuje ani 400 K.

Ve zprávě této, pánové, připojen jest výkaz škod na komunikacích způsobených.

Jest zajímavo, slavný sněme - ze zprávy samé však to patrno není - že tyto škody nebyly nijakým přesným způsobem zjištěny. Pohled do sumárního výkazu škod přivedl mne k tomu, abych při této příležitosti chopil se slova a posvítil trochu na to, jakým způsobem celá akce po této stránce byla vedena a ukázal k tomu, že jest povinností naší napraviti ještě to, co vůbec z té nebo oné příčiny bylo zanedbáno.

Velectění pánové, ve zprávě jest uvedeno, které okresy vykazují největší škody. Mezi těmi uveden jest okres blatenský obnosem 74. 580 K škod na komunikacích. Tento okres vykazuje největší škodu.

Charakteristické jest, pánové, že to byl jediný okres, ve kterém byly tyto škody úředním způsobem zjištěny a že jest to jediný okres mezi 44 zastupitelskými okresy, kde zemský technik tyto škody na místě sám zjišťoval.

Ve všech 44 ostatních okresech byly tyto škody zjišťovány aneb nebyly zjišťovány vůbec?

Kým byly zjišťovány? Byly prý zjišťovány vládou. Zemský výbor totiž rozdělil si akci s vládou v roce 1897, pokud se týká akcí nouzových v ten rozum, že zemský výbor a země ponechávají si otázky úpravy komunikaci a ostatní úlevy postupuji státu.

Velectění pánové, ve smyslu tohoto usnesení z r. 1897 má sněm zde první ingerenci, ale také všecky obce království Českého a jeho obyvatelstvo, potom podle dohodnutí s vládou má nárok na to, aby po této stránce spravedlivě a po právu jim bylo naměřeno.

Ale letos zemský výbor učinil jednou po mém názoru velikou chybu, totiž, že pro bezpečný základ ciferní k tomu, aby mohla býti zemská podpora udělena, nepostupoval samostatným spůsobem.

Zemský výbor usnesl se na tom, aby bylo i po této stránce vyšetřování škod ponecháváno úřadům státním. Subvence potom dá země.

Je to správné, aby někdo, kdo ze svých kapes má udělovat vysoké sumy peněz, neměl pro to podkladu svých úřadů?

Tedy správným, pánové, to není a nemůže se to ani správným nazvati. Okres Blatenský resignoval na to, aby zemský technik, který tam měl přijíti již dávno na trasováni okresní silnice, silnici trasoval, nýbrž aby místo toho po těch deset dní, po které tam byl, provedl vyšetřování škod na obecních komunikacích. A to bylo naší záchranou. A to vrhá světlo na to, jakým způsobem tyto Škody byly zjišťovány.

Jest otázka, zdali slavná vláda předložila aspoň jen ohledně jediného okresu zastupitelského v království Českém nějaký elaborát, který by byl podepsán úředním technikem o tom, že technický znalec tyto škody vyšetřil. Škody tyto vyšetřovaly se pouze od oka. Četníci chodili po obcích a odhadovali škody, a obce se spoléhaly na to, že budou škody nějakým způsobem odhadnuty, avšak mýlily se.

Resultat toho je, že české okresy nevykazují žádné škody na komunikacích.

Jsou zde obce, kterými jsem sám projel a kde jsem musel druhého dne, jeda po území poškozených, slézti z povozu, abych se někam vůbec dostal.

Co z toho resultuje? Že kdyby bylo úředním způsobem zjišťováno, jak byly poškozeny obecní a okresní komunikace, bylo by se bývalo došlo k tomu výsledku, jako se došlo v okresu Blatenském.

Kdybych byl sobeckým, neukazoval bych k tomu a držel bych se jedině toho, že my máme spolehlivý základ technické zprávy a že máme po právní stránce základ k požadování podpory ze zemské subvence, kdežto ve všech ostatních případech toho základu není.

Jakým způsobem chcete subvence ndělovati?