horské školy, mnoho-li set stojí jeden žák na jiných školách.

Velectění pánové, jeden z řečníků z německé strany pravil, že jsme si nepospíšili se zřizováním škol dříve. Velectění pánové, poměry na české straně a na německé straně v oboru řemeslnických škol jsou rozdílné.

Bohatá města s bohatou industrií na severu Čech nepotřebují tak malých řemeslnických škol, jako malá města na venkově českém s malým řemeslnictvem a živnostnictvem.

Jest tedy nevyhnutelno, abychom, když na nás přistoupili řemeslníci, abychom zřídili školy řemeslnické, kterou jsme shledali v Boleslavi co jedinou v české oblasti, byli jsme ochotni, a zřídili tu školu, velectění pánové, s velikou ochotou a radostí a byli jsme přesvědčeni, že stát nebo země jednou musí přikročiti k tomu, že převezme školy ty v svoji správu a může pan přísedící zemského výboru Adámek dosvědčiti, který se o tyto školy velice stará, že bylo často na to poukázáno, že my ty školy zřizujeme, ale že nemůžeme na dlouho ty školy sami vydržovati.

Mohu také říci, že vždy s jeho strany bylo na to poukazováno, abychom my co autonomisté předali školy ty jen zemi a nikoli státu, poněvadž chceme míti školy autonomistické, jak národní, tak odborné školy řemeslnické. Frekvence, jak jsem již pravil, nejen že neklesá, ale se zvedá.

Myslím, že není oposice na straně německé věcná, nýbrž čistě národní, a kdyby se, velectění pánové, jednalo o školy německé, věru že by nebylo žádných námitek. (Tak jest!) a že na naší straně není možno, aby námitky se činily.

Ale poněvadž jsou to školy "čechisch", jak on pravil, nesmí býti pojaty do zemské správy.

A já se táži, velectění pánové, když honem pan učitel praví, že na školy, které jsou nahoře v Děčíně atd. země neplatí, a že by oni platiti musili polovici, kdo pak platí na ty státní školy řemeslnické a odborné. My neplatíme ničeho?

Myslím, že na ně musíme platiti tak dobře jako s německé strany, a proto nenahlížím, že by bylo něco tak velkého, když by se platilo něco na ty školy z kapes pánů s druhé strany.

Velectění pánové, ještě jednou vznáším prosbu, byste laskavě přihledli k tomu, že není možno, by oněch pět měst vydržovalo školy ty, a nechcete-li ruinu, uzavření těchto škol, prosím abyste přisvědčili k návrhu podanému a převzali školy ty do správy výboru zemského.

Co se tkne přeměny na odborné, tu věru že v dotčených rukou vše zařídí se tak, jak toho zapotřebí bude. (Výborně!)

Náměstek nejvyššího maršálka zemského dr. Werunsky: K slovu přichází pan poslanec Němec.

Zum Worte gelangt der Herr Abg. Němec.

Dávám jemu slovo.

Ich erteile ihm das Wort.

Posl. Němec: Vzdávám se slova.

Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Werunsky: Der Herr Abg. Němec hat sich des Wortes begeben.

Pan posl. Němec vzdal se slova.

K slovu přichází přísedící zemského výboru pan posl. Adámek.

Zum Worte gelangt der Herr Landesausschußbeisitzer Adámek.

Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Slavný sněme!

Jest mi s politováním, že nemohu při nynější náladě slavného sněmu k vývodům, které byly proti návrhu komise, tím také proti návrhu výboru zemského činěny, odpověděti tak, jak by toho bylo třeba, a jak bych si z plné duše přál.

Především jen několik poznámek k vývodům pana poslance, který odůvodňoval votum minority.

Tvrdil, že první důvod proti přijetí návrhu výboru zemského a návrhu komise na převzetí těchto škol jest, že usnesení základní se stalo na sl. sněme za nepřítomnosti Němců v r. 1899.

Při tomto rokování nejde teprve o zásadné usnesení ve příčině přijetí obecních škol řemeslnických v Ml. Boleslavi, Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli a Volyni do správy zemské, alebrž toliko o provedení usnesení sl. sněmu ze dne 6. května 1899, jímž bylo již zásadně vysloveno, že tyto Školy do zemské správy mají býti převzaty.

Pan posl. Hofmann opomenul, že sl. sněm také později a to 22. prosince 1900 vyjednávání zem. výboru o převzetí těchto škol do správy zemské schválil a zem. výboru uložil, aby v tomto jednání dále pokračoval, maje při tom zřetel ku vyhrazení přiměřeného vlivu země při zřizování a při správě těchto ústavů.

Zemský výbor toto vyjednávání podle usnesení sl. sněmu provedl a podal o výsledcích zprávu s návrhy, o jichž vyřízení nyní jde.

Dnes nejde již o zásadní usnesení, mají-li býti tyto školy převzaty do správy zemské, nýbrž jen o to, zdali zemský výbor usnesení sněmu provedl. O významu a důležitosti řemeslnických škol pan zpravodaj již zevrubně promluvil - proto nebudu slavný sněm' dalšími výklady o tom obtěžovati.

Pan posl. Hofmann pravil, že účel řemeslnických škol nebyl splněn, protože někteří žáci řemeslnických škol také navštěvují pak střední školy anebo se obrátí k obchodu a j.

Kdyby s tohoto hlediska měla býti posuzována důležitost a význam odborných škol, pak musily by býti mnohé odborné školy zavřeny, protože se mnoho žáků z těchto ústavů obrací k jinému povolání, než ke kterému měli býti v těchto školách vychováni.

Důvod tento není rozhodujícím proti odborným školám vůbec. Pan poslanec Hofmann také pravil, že z těchto škol vycházejí žáci, kteří se mistrům proto nelíbí, poněvadž jsou jich chytřejší. Jestliže to jest pravda, pánové, pak to není důvod proti těmto školám, nýbrž naopak pro tyto školy.

Když malý hoch, který vyjde z těchto škol, může býti chytřejší nežli mistr,který ho má učiti, dlužno doznati, že školy tyto nejsou bez významu pro řemeslo. (Výborně!)

Komise rozpočtová navrhuje k odstavci druhému návrhu zemského výboru dodatek, kterým se má zameziti zřizování nových všeobecných škol řemeslnických. Tento dodatek jest, řekl bych, nadbytečným, poněvadž podle odstavce 6. organisačních stanov, které byly komisemi přijaty, o zřizování a zrušováni škol řemeslnických má rozhodovati snem.

Zemský výbor zajisté nebude udržovati živořící řem. školy pouze proto, aby počet těchto ústavů v Čechách neklesl.

Nemohu přistoupiti k tvrzeni pánů s druhé strany, že by řemeslnické školy neměly důležitosti pro řemeslnictvo. Oposice tvrdí, že organisace těchto řemeslnických škol není taková, aby vyhovovaly řemeslům. Na podobném stanovisku stojíme také my. My chceme však, aby tyto školy byly zachovány proto, aby mohly býti regulovány, kdežto Vy je chcete prostě zavříti.

Pan posl. Hofmann také uvedl proti řemeslnickým školám, že jejich frekvence jest malá. Ukazuji k tomu, že frekvence na měšťanských školách není obyčejně větší.

Uvádím, že v Mladé Boleslavi návštěva řemeslnických škol jest mnohem větší než školy měšťanské.

Toto všeobecné tvrzení pana posl. Hofmanna nezakládá se na skutečnosti, co se týká návštěvy těchto škol. Všeobecné řemeslnické školy jsou po výtce odborné školy, v nichž musi býti praktickému zaměstnáni žáků zvláštní péče věnována a jež z té příčiny nesmí býti přeplnovány.

Sám ministr svého času doznal, že jest potřebí počet žáků odborných škol obmeziti a že by mělo býti na př. do 1. třídy rolnických škol přijímáno nejvýše 20 žáků.

Není také správné, že všeobecné řemeslnické školy vůbec trpí malou návštěvou. Letos činila návštěva řemeslnické školy v Ml. Boleslavi 92 žáků, v Kutné Hoře 83, v Kolíně 111, v Litomyšli 38,ve Volyni 48 žáků. Poslední má 2 třídy. Ukazuje se ovšem na to také, že v poslední třídě řemeslnické školy v Litomyšli jest málo žáků. To jest pravda. Kdyby byla návštěva třetích tříd při řemeslnických školách trvale nepatrnou, musily by býti zrušeny.

Základní typ řemeslnické Školy jest škola dvoutřídní, která nahražuje v posledních dvou letech návštěvu školy obecné. Není tedy také tato námitka vážná. Nemůže nikdo očekávati, že by zemský výbor chtěl udržeti prázdné třídy proto, aby se nevytýkalo, že se některá zrušila

Pan Dr. Schůcker se ptal, co zamýšlí zem. výbor s těmito řemeslnickými školami učiniti?!

Odpovídám zcela krátce.

Budou-li tyto ústavy přijaty do zemské správy, bude zemský výbor o to pečovati, aby byly zachovány a proto aby byly tak zřízeny, jak toho vyžaduji poměry a skutečné potřeby řemeslnictva.

K tomu čelí také statut, který jsme předložili.

Po snesení sl. sněmu trval zemský výbor na vyhrazení rozhodného vlivu zemi na zřizování a správu řemeslnických škol.

Výsledkem toho vyjednávání jest předložený organisační statut, jimž jest tento postulát sl. sněmu alespoň do jisté míry doplniti.

Schválením tohoto organisačního statutu bude zajisté učiněn důležitý pokrok v upravování odborného školství na základech autonomních. Statut tento arciť není definitivním a bude muset býti na základě nastřádaných zkušeností měněn; vždyť také nynější organisaci všeob. řemeslnických škol není lze pokládati za nezměnitelnou.

Zemský výbor se netají, že uznává nedostatky nynějších všeobecných řemeslnických škol a bude pokládati také za svou povinnost, aby tyto nedostatky odstranil.

Pan Hofmann sám uznal, že školy tyto jsou schopny velikého vývoje, ale když ukazoval k tomu, že při státních školách řemeslnických jsou odborné kursy, sděluji s ním tajemství, že také my soudíme, aby tyto školy byly také takovýmto odborným způsobem zorganisovány.

Stopujeme-li jednáni o odborném vzděláváni na tomto slavném sněmu, shledáme,že snaha zem. výboru čelí ve všech oborech k tomu, aby byly odborné školy vůbec zřizovány tak, by vyhovovaly místním poměrům a potřebám a nikoliv dle jednotlivých šablon.

S tím by mohl býti pan Hofmann spokojen a to tím více, poněvadž i při pozemštění těchto škol musí býti a bylo to také centrální komisí ve Vídni uznáno, zachováno zemi právo, tyto řemeslnické školy nově organisovati, upravovati a přeměňovati.

Po této stránce jest tedy situace velice jasná. Kromě toho upozorňuji a budiž to jejich upokojením - pp. posl. Hofmanna a Schůckra - aby si přečetli jednání, které bylo v centrální komisi vídeňské 5. prosince minulého roku, kdy se centrální komise mimo jiné usnesla, aby všeobecné řemeslnické školy byly na základě nastřádaných zkušeností důkladně zreorganisovány, jakož i aby byly nové odborné řemeslnické školy pro stavební živnosti a umělecká řemesla zřizovány a s 2třídními řemesl. školami spojovány.

Ministr vyučováni na říšské radě dne 9. dubna 1902 uznal, že musí býti přistoupeno k vybudování řemesl. škol směrem odborným a že budou po přáni ústřední komise zřizovány speciální školy, v nichž by byly prakticky vychovány pomocné síly stavebních řemesel.

V ústřední komisi bylo uznáno, že jest velká potřeba menších speciálných škol řemeslnických, jež by nevyžadovaly nemírných nákladů. Doufám, že ani p. posl. Hofmann, ani p. posl. dr. Schůcker nebudou tvrditi, že bychom měli takovýchto škol v král. Českém nadbytek, anebo že by jich tato důležitá řemeslná odvětvi nepotřebovala.

Jsem přesvědčen, budou-li tyto školy organisovány takovýmto způsobem, že potom úkol svůj naplní.

Pan zpravodaj komise rozpočtové i pan zpravodaj komise živnostenské položili hlavní důraz na kvalifikaci učitelů odborných řemeslnických škol, jimž se má dostati příjmů těchto učitelů při školách státních.

Není pochybnosti, že náležitá kvalifikace učitelů je zárukou zdaru řemeslnických škol. Tím byla také odůvodňována

podmínka, kterou kladla vláda, když nám diktovala, abychom upravili platy těchto učitelů tak, jako na státních řemeslnických školách. Úplně uznávám, že náležitě kvalifikované síly sobě zaslouží také náležitého platu, arciť tehdáž, když plnou měrou budou konati svou povinnost.

Nezapomeňme, že tito učitelé nemají působiti pouze ve škole, ale také mimo školu, na prospěch řemeslníctva.

V tom se namnoze mnoho zanedbalo' ano namnoze bylo učitelstvo vinno, že byly přetrženy svazky těchto škol s řemeslnictvem a že se namnoze odvrátilo řemeslnictvo od těchto škol. Tím se také vysvětluje odpor, který v řemeslnictvu namnoze proti těmto Školám vznikl a z něhož posl. Hofmann koval zbraň proti těmto školám. Sebe lépe kvalifikovaný učitel nesmí si hráti na profesora akademie a nesmí zapomínati, že škola nezřizuje se pro něho, nýbrž pro řemeslnictvo a že jest jeho povinností působiti nejen ve Škole samé, nýbrž i v řemeslnictvu samém k pokroku a vývoji. (Výborně!)

Přijetím škol do správy zemské uleví se sice obcím, jež tyto školy zřídily a upraví se důchody jich učitelů, avšak tím by nebyly zjednány záruky zdárného vývoje těchto škol, kdyby náležitě kvalifikované učitelstvo v plném vědomí svého poslání a své odpovědnosti horlivě nekonalo své povinnosti za součinnosti kuratorií.

K upevňování těchto vzájemných styků, této plodné součinnosti musí především učitelstvo řemesl. škol ze všech sil přispívati. (Výborně!)

Kdyby se nepodařilo tuto součinnost obnoviti a upevniti, nedosáhli bychom také touto reformou kýženého úspěchu, jejíž účelem není pouze zvýšení platů učitelů, nýbrž zachování a zvlebení těchto škol ku prospěchu řemeslníctva. (Souhlas. )

Rozpočtová komise ukládá zemskému výboru, aby při reformě a opravě řemesl, škol pilný měl zřetel k úsporám.

Oposice vytýká, že jsou řemeslnické školy drahé.

Uznávám, pánové, že školy ty jsou drahé. Není to však naší vinou, to diktovala vláda sama.

Netajím se tím, že výsledek tohoto vyjednávání není po stránce finanční příznivý, avšak zemský výbor nemohl odmítnouti postuláty vlády ve příčině upravení platů učitelstva při těchto školách, nechtěl-li celé vyjednáváni zmařiti.

Zemský výbor nemohl převzíti zodpovědnost za zmaření tohoto vyjednávání odmítnutím uvedených požadavků vlády, protože by tím byl osud těchto obecních řemesl. škol zpečetěn.

Jest s politováním, že ministr vyučování nyní teprve přišel k tomu přesvědčení, že školy ty jsou příliš drahé.

Ministr vyučování na říšské radě dne 9. dubna 1902 při rokování o rozpočtu vyučování uznal, že jsou řemeslnické školy příliš nákladnými a že se proto pomýšlí na jich reformování.

Když jsme tuto námitku svého času oproti nárokům vlády činili, zvláště dovozujíce, že při takové nákladnosti nebude, lze tyto školy soustavně rozmnožovati, byly tyto naše námitky prohlašovány za zpátečnický odpor proti řemeslnickým školám, bylo "nám vytýkáno, že chceme tyto školy zničiti atd. A přece jsme tehdáž jen důrazně hájili zájem financí zemských a právo země ku správě těchto ústavů, na něž má tak velké náklady podnikati. (Výborně!) To se nám, pánové, skutečně také do jisté míry podařilo.

Náklady na tyto školy budou větší, ale obět tuto přinésti musíme, poněvadž nemůžeme dopustiti, aby školy tyto zanikly. (Výborně!)

Posl. p. dr. Schücker radí k radikální léčbě. Pan kol. dr. Schücker radí, abychom nemocného vyléčili jednoduchým způsobem, abychom ho proto zabili. (Veselost. ) Taková rada je velice jednoduchá a laciná.

Táži se pana dra Schückra, co by říkal, kdybychom na př. radili, aby byla německá hospodářská akademie v Libverdě, která čítá pouze 28 posluchačů a na niž platí země téměř 83. 000 K ročně, dle této methody vyléčena zrušením?

Byla by z toho revoluce na tomto sl. sněmu! (Výborně!) Nezapomínejte tedy pánové, že se nestřílí pouze do lesa, nýbrž také z lesa.

Menšina rozpočtové komise navrhuje odložení převzetí řemeslnických škol do správy zemské, až budou přeměněny ve školy odborné, zvláště pak, až bude vzat zřetel na ekvivalent pro německé školství živnostenské. Jaká jest to politika? Pan zpravodaj menšiny, který hájil toto stanovisko rozpočtové komise, když šlo v rozpočtové komisi na př. o zvýšení subvence škole hudební v Přísečnici, na tomto stanovisku nestál a nárok na toto zvýšeni zajímavým způsobem odůvodnil. Pravil, že jako poslanec karlovarský musí naléhati na to, aby se subvence na školu přísečnickou zvýšila, poněvadž žáci její hrají jako karlovarští muzikanti po celém světě a protože špatně hrají, že jest potřebí, aby jim byla dána příležitost k dokonalejšímu výcviku.

Tehdáž si nevšiml, že mají v tomto království pouze Němci zemi podporované hudební Školy a takové ústavy české že země nepodporuje. My jsme na tyto školy německé nežádali ekvivalent.

Prosím tedy, aby pan poslanec Hofmann, který má takový interes na oněch hudebních Školách, je vzal co splátku za pět řemeslnických škol, které mají býti převzaty do správy zemské.

Řemeslnické školy měly býti dle regulativu z r. 1885 z pravidla zřizovány jako ústavy obecní. Česká města, v nichž byly známými Gautschovými ordonancemi zrušeny střední školy, ujala se zřizování škol řemeslnických. Němcům, kteří mají kromě toho velký nadbytek odborných škol průmyslových, byly zřizovány státní řemesnické školy.

A nyní ještě žádají ekvivalent za pozemštění obecních řemeslnických škol českých. Tento požadavek - při nejmenším - není skromným.

Pánové, jest trudno podnikati tento zápas z věcných důvodů, když se z druhé strany prohlašuje, že jest oposice principielně proti našim návrhům, zvláště proto, že znamená přijetí návrhů našich rozšířeni autonomie.

Bylo by licoměrné, pánové, kdybychom se tím tajili, že chováme přání, aby právo a působnost tohoto sl. sněmu i země byly rozšířeny.

Nikdo nemůže tvrditi, že by řemeslnické školy nepatřily do oboru zákonodárství zemského, vždyť nahrazují poslední 2 třídy školy obecné.

Zakládání a vydržování všeobecných řemeslnických škol přinésti může mestu velikých obětí, jež nejsou v náležitém poměru k bezprostřednímu užitku, jakýž z těchto škol mají. Města tato nemohou tato břemena na dále podnikati. Vláda odmítla sestátnění těchto škol a tak, nebudou-li přijaty do správy zemské, zaniknou.

Pokládáme za svoji povinnost k našim městům a k našemu řemeslníctva abychom přispěli k zachování a k zdárnému vývoji těchto škol přiměřenou jich reorganisací a poněvadž pokládáme takovou reformu za možnou, nemůžeme přistoupiti ani na nějaký odklad, ani na odmítnutí návrhu komise živnostenské, protože by zamítnutí i odložení projednávaného návrhu znamenalo zmar a zkázu těchto škol.

Návrhy, o nichž jednáme, pokládáme za první krok ke konečné reformě tohoto školství, za prvý krok k definitivnímu upravení tohoto odvětví průmyslového školství zákonem zemským. Tím končím. (Výborně! Hlučný potlesk, řečníku se gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Es kommt nunmehr zum Worte der Minoritätsberichterstatter der Herr Abg. Hofmann.

Abg. Hofmann: Ich verzichte auf das Wort.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo p. zpravodaji rozpočtové komise.

Zpravodaj posl. dr. Ulrich. Poněvadž veškera látka je důkladným způsobem vyčerpána se strany pánů řečníků, prohlašuji, že se vzdávám slova. (Výborně!).

Zpravodaj posl. Krejčík: Slavný sněme! Vzhledem k tomu, že to, co jsme mohli docela snad uvésti proti pánům řečníkům

z oné strany, bylo uvedeno se strany naší, v míře dostatečné, vzdávám se slova. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj přeje si ještě několik slov.

Zpravodaj posl. Krejčík: Slavný sněme! Po úřadě dovoluji si navrhnouti, aby, až bude se hlasovati o resolucích a až dojde se k odst. 2. druhého odděleni resoluce rozpočtové komise, se druhý tento odstavec rozdělil na dva, a aby se o tomto druhém odděleni hlasovalo odděleně.

Taktéž ohledně návrhu váženého p. posl. Tichého dovoluji si navrhnouti, aby tento návrh byl přidělen komisi rozpočtové.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou návrhy, které podala jak komise živnostenská, tak komise rozpočtová. Tyto návrhy se Částečně shodují a částečně nesrovnávají.

Následkem toho se zamýšlí provésti hlasování dle tohoto pořadí:

(Zvoní. ) Předavším se bude hlasovati, o odst. 1., který je oběma komisím společný.

Pak přijde k hlasováni odst. 2.

Při tomto odstavci jest podán návrh menšiny, návrh komise rozpočtové a návrh komise živnostenské. Dám tedy především hlasovati o návrhu menšiny, a pak-li by tento návrh byl přijat, tedy odpadlo by hlasování o ostatních návrzích k tomuto bodu. Pakli nebude návrh menšiny přijat, dojde k hlasování o návrhu rozpočtové komise, a zde bylo vysloveno přání, aby bylo hlasováno odděleně o obou odstavcích. Nemám příčiny proti tomu se postaviti a zamýšlím tedy dáti hlasovati odděleně o obou odstavcích dle návrhu rozpočtové komise. Pakli by návrh rozpočtové komise nebyl přijat, došlo by k hlasování o návrhu komise živnostenské.

Dále se bude hlasovati o odstavci 3.,4. a 5., kteréž oběma návrhům společny jsou.

Pak přijde k hlasování odst. 6. komise živnostenské, který obsahuje navržený statut pro školy, pak odstavec 6. komise rozpočtové. Při tomto odstavci, který jest jaksi návrhem resolučním, žádal p. posl. dr. Schücker, aby bylo odděleně hlasováno a sice až k prvé části, která jde k slovu, že "nenáležejí k dětem školou povinným"; pak v ostatní části.

Zároveň podotýkám, že v první části slovo "nejen" souvisí těsně s druhou části, takže podle výsledku hlasování musí buď podrženo aneb vyloučeno býti.

Dále se bude hlasovati o odstavci 7. dle návrhu rozpočtové komise, pak o odstavci 7. dle návrhu komise živnostenské, kterým se ukládá zemskému výboru, by podal zprávu.

Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der beiden Kommissionen, welche zum Teile in Übereinstimmung sind, zum Teil von einander abweichen.

Ich beabsichtige demnach absatzweise die Abstimmung folgendermassen einzuleiten.

Zuerst wird über den Absatz 1 abgestimmt, bezüglich dessen beide Kommissionen mit einander übereinstimmen.

Dann gelangt zur Feststellung der Text des Absatzes 2.

Zu diesem Absatze liegt ein Minoritätsvotum vor, eine Textierung, welche der Budgetausschuß und eine Textierung, welche der Gewerbeausschuß vorgeschlagen hat.

Ich beabsichtige daher bei diesem Absatze zuerst über das Minoritätsvotum abstimmen zu lassen.

Sollte dasselbe angenommen werden, so entfällt dann die Abstimmung über die beiden anderen Textierungen dieses Absatzes.

Sollte dasselbe nicht angenommen werden, so werde ich zur Abstimmung über den Antrag der Budgetkommission schreiten und bemerke, daß der Herr Berichterstatter der Gewerbekommission das Ansuchen gestellt hat, daß über diese Anträge der Kommission absatzweise abgestimmt werde.

Ich habe nichts dagegen und werde daher über die beiden Absätze unter Punkt 2 absatzweise abstimmen lassen.

Darnach kommen zur Abstimmung die Punkte 3, 4, 5, welche beiden Anträgen gemeinsam sind.

Dann kommt die Abstimmung über Punkt 6 der Anträge der Gewerbekommission, welchem das Statut beiliegt.

Darauf kommt zur Abstimmung die Resolution, welche unter Punkt 6 von der Budgetkommission beantragt wird.

Hiebei hat der Herr Abgeordnete Dr. Zdenko Schücker das Ersuchen gestellt, daß getrennt abgestimmt werde über den ersten Teil, welcher mit den Worten aushört: "als nicht zu den schulpflichtigen Kindern gehörig zu erklären" und über den 2. Teil der mit dem Worte "sondern" anfängt.

Ich habe dazu zu bemerken, daß im ersten Teile die Worte "nicht nur" im engsten stilistischen Zusammenhange mit dem Zweiten Teile stehen, und daß es von der Abstimmung über den zweiten Teil abhängt, ob diese Worte verbleiben oder nicht.

Daraus gelangt zur Abstimmung Absatz 7 der Budgetkommission, und endlich Absatz 7 der Gewerbekommission, welche den Auftrag an den Landesausschuß, Bericht zu erstatten, enthält.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tornu zptůsobu hlasování námitka ?

Ich werde zugleich vom Herrn Berichterstatter darauf aufmerksam gemacht, daß im Punkt 4 und 5, bezüglich welcher beide Kommissionen übereinstimmen, ein Druckfehler enthalten ist; es soll in diesen beiden Punkten heißen, "unter Zahl 2" und nicht "unter Zahl !".

Pan zpravodaj mne právě upozorňuje, že ve čtvrtém a pátém bodu, který jest oběma komisím společný, se nachází tisková chyba. Má totiž tam, kde stojí číslo 1. státi číslo 2., poněvadž se to týká odst. 2. těchto návrhů.

Wird gegen die Art von Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se námitka proti způsobu hlasování ?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádna námitka.

Ich bringe zur Abstimmung den Punkt 1 der Kommissionsanträge.

Přijde k hlasování odst. I. návrhu komise.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.

Ist angenommen.

Jest přijat.

Nun bringe ich das Minoritätsvotum zur Abstimmung.

Dasselbe lautet:

"Der Zeitpunkt der Übernahme der in Frage stehenden fünf čechischen Handwerkerschulen wird bis dahin hinausgeschoben, bis die Kommunen diese Schulen zu Spezialschulen umgewandelt haben werden, sich die Kosten der Erhaltung dieser umgewandelten Anstalten überblicken lassen und bis aus ein Aequivalent für das deutsche gewerbliche Schulwesen Bedacht genommen erscheint. "

Dám nyní hlasovati o minoritním votu, které zní:

"Doba převzetí zmíněných pěti českých škol řemeslnických odkládá se na tak dlouho, až obce tyto školy přemění ve školy odborné, až bude lze přehlédnouti náklady vydržování těchto přeměněných ústavů a až bude vzat zřetel na ekvivalent pro německé školství živnostenské. "

Žádám pány, kteří přijímají toto minoritní votum, aby zvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche das Minoritätsvotum annehmen, die Hand zu erheben.

Es ist abgelehnt.

Jest zamítnuto.

Nunmehr kommt der Antrag der Budgetkommission zur Abstimmung, und zwar sein erster Teil.

Nyní přijde k hlasování 1. odstavec návrhu komise rozpočtové.