kdo by mohl dokázati, že by kanály byly kdy škodily průmyslu, živnostem neb zemědělství. Naopak ve Francii se pokládají průplavy za velkou výhodu a za pravé požehnání pro zemědělstvo. Důkaz ten není proveden. Nemohu ovšem pánům míti ve zlé, mají-li jakési obavy, ale jen tolik bych prosil, když se vystupuje proti veškerému komunikačnímu prostředku, aby se k tomu používalo jiných důkazů, než pouhých obav, čímž ovšem ničeho nedokážeme.

Dovolím si vrátiti se krátce k některým výrokům pp. řečníků přede mnou a učiním tak, jak jsem pravil, velmi stručně, vzhledem k pokročilé době a dlouhé době, která projednání této osnovy zde byla věnována.

Pan kol. Peters činil mně výtku co zpravodaji komise rozpočtové a sice pravil v tom smyslu, že, jelikož jsem co člen komise pro práce veřejné byl přítomen jednání také tomu, když byla provedena změna čl. 12, pokud se týče zastoupení v regulační komisi zemského výboru i zemědělské rady, že jsem přece připustil v rozpočtové komisi změnu tohoto článku v tom smyslu, že mají býti poskytnuti zemskému výboru 3 zástupcové, zemědělské radě a sice každému oddělení po jednom, tedy dohromady dva. Nuže, velectění pánové, jsem si velice dobře vědom povinnosti své jako zpravodaj, nepřijímám od žádného, ani od pana kol. Peterse, poučení. Jednal jsem tak, jak jednati jsem musil, totiž zastával zde usnesení rozpočtové komise, která mne poctila úlohou, abych podal sl. sněmu zprávu o výsledku jejího jednání.

Pan kol. Peters stěžoval sobě také, že v předloze regulační béře se málo zřetel na krajiny německé a navrhl zde v čl. 2. jakési změny resp. dodatky, pokud se týče regulace řeky Oharky, aby totiž bylý pojaty do regulace také přítoky této řeky. Kdybychom chtěli, pánové, tak učiniti a kdyby sl. sněm na to přistoupil, potom mám za to, že by nejen z jedné strany, nýbrž ze všech krajů naší drahé vlasti, a pravím vším právem - jak právě učinil pan kol. Rataj ve příčině řeky Blanice, jejíž regulace skutečně je nutna, neboť znám dobře poměry tamnější mohli by přijíti se žádostí, aby do předlohy pojaty byly také vodotoky, na kterých jim záleží.

Tím bychom dostali takový obrovský seznam regulací, že by na to nestačila daleko suma ustanovená, nýbrž že by nestačila ani suma 10teronásobná. Musíme to ponechati, pánové, postupu času, aby tyto, zajisté též nutné úpravy, mohly býti provedeny, když i ne z fondu regulačního, tož alespoň z fondu melioračního, a musí býti naší snahou, abychom se na příslušných místech o to zasadili, aby fondy, zejména meliorační, byly dostatečně dotovány.

Pan kol. Peters přeje si také, aby v čl. II. slovo "po případě", tedy v německém textu "eventuell", pokud se týče přepážek údolních, bylo vynecháno. Mám za to, - a vlastně patří to do specielní debaty - že slovo "po případě" je skutečně v čl. tom případné a nutné, poněvadž, kdybychom slovo to vynechali, předpokládalo by to, že by se na každém vodotoku musily již zahrážky činiti i tam, kde toho není zapotřebí. Tento jediný význam má toto dotyčné slůvko, a rozumí se samo sebou, že se za to přimlouvám, aby slovo toto ponecháno bylo v čl. 2. tak, jak jest vytištěno.

Pan dr. Schreiner velice obšírně zde pojednával o regulaci řek, o nádržích, o způsobu provádění její. Řeč jeho byla zajisté velice zajímavá, avšak myslím, že pokyny, které během řeči své učinil, bude mu možno využiti na místech jiných, na místech takových, kde se bude skutečně jednati o vypracování projektů regulačních a při jeho postavení jako předsedy německého odboru zemědělské rady že bude míti dosti možnosti náhled svůj přivésti k platnosti.

Jen v jednom jeho návrhu jsem nalezl rozpor. On totiž se přimlouvá za to, aby pro nádrže tyto byla vzata co "možná nejmenší plocha, aby se jaksi půdy šetřilo. Tak jsem mu aspoň rozuměl. Nu, velectění pánové, já mám za to, že opak toho je racionelní. My musíme hleděti, abychom co možná malou srážkou docílili co možná nejvíce vodní plochy a co možná největší nádrže. Možná, že jsem nerozuměl dotčeným vývodům, ale věc se tím vyjasnila.

Pan kolega Schreiter naléhal na to, aby studio hydrografické pro regulace byly co možná nejrychleji a sice do roku 1904, dříve než započnou práce regulační, ukončeny. K tomu podotýkám, že máme centrální ústav hydrografický ve Vídni, který se velmi pilně zanáší touto prací.

Činil jsem ovšem před několika roky na sl. sněmě návrh, aby zřízen byl zemský ústav hydrografický, ale nepodařilo se, aby bylo našemu přání v takovém rozsahu vyhověno, jako bylo zapotřebí. Kdyby se tak bylo stalo, měli bychom již dnes po ruce dotyčný velice cenný materiál, po kterém toužil pan kolega dr. Schreiner. Jest litovati, že se tak nestalo, ale pochybuji, že bude možno opatřiti si potřebný materiál do roku 1904 a že bude i dále pokračováno v jeho sbíráni.

Pan kolega učinil ovšem také návrh ve své řeči, aby se při regulaci bral hlavni zřetel (mám za to, že jsem mu dobře rozuměl, že nepřál sobě výhradní) na naše zemědělství.

Mám za to, že se to rozumí samo sebou, vždyť provádíme a budou se prováděti tyto regulace v zájmu zemědělství, ovšem také v zájmu průmyslu a s tím také souvisí průmysl hospodářství, na kterém nám záleží stejně jako Vám.

Proto prosím jej, aby nečinil to co návrh, který by patřil k osnově zákona, nýbrž podal jej jako návrh rezoluční.

Pan kolega dr. Viškovský taktéž projevil své obavy vůči kanálům, které obavy jsem však již na počátku své řeči vyvrátil.

Bylo také dále vytýkáno, že není dosud dostatečného materiálu průpravného, ano, s jedné strany bylo dokonce také poukazováno k tomu, že pro průplav t. zv. "Mitteland-Kanal" a pro průplavy francouzské byly předloženy doklady v takovém objemu, že vážily celé centy. Já, pánové, ovšem necením odůvodnění takové a předlohy podle jejich váhy, nýbrž podle jejich obsahu. Ale i v tom mohu pány upokojiti, že jak pro dunajsko-vltavský kanál a tak i pro kanalizaci Vltavy a středního Labe jsou tak důkladné projekty a nevím, kdybyste je zvážili, jest-li by nedosáhly té váhy, kterou si přál míti jeden velectěný pan kolega při projednáváni kanálové předlohy.

Pan dr. Viškovský přeje si také jiný způsob regulace, než jak je hydrotechnicky obvyklé, a má za to, že není zapotřebí upravovati nyní hlavní toky, že postačí, aby se hned přikročilo k úpravě pobočných toků, a to ne snad jejich celku, nýbrž jen jednotlivých částech, kde jaksi hrozí nebezpečí.

Tak jsem mu rozuměl a uváděl za příklad zákon, který byl vydán v Německu a který se týká regulace toku Odry.

Myslím, že by se na ten způsob sotva mohl kdo rozehřáti, poněvadž by byla úprava taková opět polovičatá. To vlastně činíme nyní. Pokud jsme neměli dostatečných prostředků, nemohli jsme jinak upravovati a vidíte výsledek této nedokonalé metody na našem středním Labi. Při vši pilné práci a veškerých nákladech, které mu byly věnovány, přec jsme nedocílili dosud ani zmenšení nebezpečí povodňových ani větší splavnost, ani pro vodoplavbu, tak že mám za to, že bude lépe, když se bude pokračovati soustavně, jak se to jinde již u nás na některých místech osvědčilo, kde se věnovaly regulaci pravá pozornost a pravé porozumění.

Velectění pánové, ovšem bylo učiněno z mnoha stran ještě několik poznámek a četná přání byla projevena, avšak vzhledem k pokročilé době, abyste mi ráčili prominouti, když nebudu na všechny tyto námitky a pokyny reagovati a když to ponechám debatě podrobné, kde lze o jednotlivých návrzích podrobněji promluviti.

Tím končím a odporučuji sl. sněmu, aby vešel do speciální debaty o předložené osnově. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji poslanci Maštálkovi.

Zpravodaj posl. Maštálka: Slavný sněme! Pan kolega inž. Kaftan mne zbavil povinnosti, abych odpověděl na celou řadu námitek, které průběhem debaty zde byly proneseny, a doufám, že slavný sněm odpustí, že nebudu podrobnými svými vývody zdržovati celé jednání, o kterém celý sněm, jak jsem pozoroval, jest jednomyslného mínění, které vrcholí v tom, aby text zákona, jako celek byl odhlasován a skutečně přijat.

Doufám tedy, že mi bude prominuto, že na jednotlivé vývody nebudu reagovati a průběhem debaty speciální celou řadu jednotlivostí zodpovím.

Avšak nic méně musím jednu záležitost zde vyvrátiti a sice tu, že pan dr. Schreiner, který byl velmi laskav, uznával práci mnou vykonanou - naproti čemuž poznamenávám, že to bylo jen za spolupůsobení obou sekci zemědělské rady možné - konstatoval, že v král. Českém by bylo záhodno, aby hydrografická pozorování byla konána a o nich zprávy byly vydávány.

Konstatuji věcně, že tyto věci již skutečně jsou a mohu k vlastní naší pochvale říci, že naše hydrografické bureau stoji úplně na výši svého úkolu.

Ono vydává každý rok velmi podrobné zprávy o stavu vodstva, o pohybu vodstva na řekách, o deštích a konstatuji, že právě před měsícem zpráva velmi podrobná za rok 1899 byla podána.

Jak pravím, nechtěje více průběh jednání zdržeti, končím a prosím, aby sl. sněm přešel k debatě speciální. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Po ukončení generální debaty jest mi předložiti sl. sněmu otázku, zda přijímá návrhy komise za základ rokování.

Am Schlüsse der Generaldebatte habe ich dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe die Kommissionsanträge als Grundlage der Spezialdebatte annimmt.

Ich habe mir bereits im Voraus zu sagen erlaubt, ob diese Abstimmung sich auf beide Kommissionsanträge bezieht.

Dovoluji si podotknouti, že toto hlasování se týká návrhů obou komisí.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Slavný sněm se vyslovil pro to, že přijímá návrh komisí za základ rokování podrobného.

Co se týká podrobného rokování dovoluji si upozorniti na toto:

Návrh komise pro veřejné práce a také návrh komise rozpočtové rozcházejí 83 věcně vlastně v jediném §, totiž § 12. V ostatních článcích jsou na některých místech malé nesrovnalosti aneb differenca, stran kterých pan zpravodaj komise pro veřejné práce již mně sdělil, že je považuje vlastně za opravy tiskových chyb, tak že téměř ve všech těchto článcích navrhne p. zpravodaj komise pro veřejné práce formulování navržené se strany rozpočtového výboru, po případě upozorní ještě na nějakou tiskovou chybu. Při čl. 12. liší se však návrhy obou komisí a tam se jak v debatě tak i při hlasování na tyto rozdíly vezme přiměřený ohled.

Bezüglich der Spezialdebatte erlaube ich mir darauf aufmerksam zu machen, daß die Anträge der Kommission für öffentliche Arbeiten und die Anträge der Budgetkommission eigentlich bis auf einen einzigen Paragraphen übereinstimmend sind. Dieser einzige Paragraph ist der § 12, bei welchem zwei meritorisch verschiedene Anträge von den Kommissionen gestellt werden.

In einigen anderen Paragraphen sind kleinere Divergenzen, bezüglich welcher jedoch der Herr Berichterstatter der Kommission für öffentliche Arbeiten mir die Ansicht ausgesprochen hat, daß sie eigentlich nur Korrekturen von Druckfehlern oder von kleinen unterlaufenen stilistischen Fehlern sind, so daß er in den meisten dieser Fälle jenen Text beantragen wird, welcher von Seiten der Budgetkommission entworfen worden ist.

Es werden daher die einzelnen Paragraphe nach dem Texte, wie er von Seite des Herrn Berichterstatters vorgetragen werden wird, in Verhandlung gezogen werden.

In der Spezialdebatte und § 12 wird auf die sachlichen Differenzen der beiden Kommissionen, sowohl bei der Debatte als bei der Abstimmung gebührende Rücksicht genommen werden.

Žádám p. zpravodaje, aby přečetl čl. 1. Zpravodaj posl. Maštálka (čte):

§ 1.

Úprava oněch řek, pokud se týče říčních tratí v království Českém, jež s uvedenými v odstavci 1. § 5 zákona ze dne 11. června 1901 č. 66. ř. z. průplavy a řekami splavněnými, jakož i takovými, o jichž splavnění se pracuje, tvoří jednotnou sít vodní a pro ně zvláštní význam mají, sluší provésti v 18 létech, počínaje rokem 1904, společným nákladem státu a země dle ustanovení tohoto zákona.

Landtagssekretär Höhm (liest):

§ 1.

Die Regulierung derjenigen Flüsse, beziehungsweise Flußstrecken im Königreiche Böhmen, welche mit den im § 5, Absatz 1 des Gesetzes vom 11. Juni 1901 R. G. -Bl. Nr. 66 bezeichneten Kanälen, kanalisierten und in Kanalisierung begriffenen Flüssen ein einheitliches Gewässernetz bilden und für dieselben besondere Bedeutung besitzen, ist binnen 18 Jahren vom Jahre 1904 angefangen, aus gemeinschaftliche Kosten des Staates und des Landes nach den Bestimmungen des vorliegenden Gesetzes durchzuführen.

Oberstlandmarschall: Zu § 1 hat sich der Herr Abg. Dr. Schreiner das Wort erbeten und zwar contra.

Ich erteile ihm das Wort.

Abg. Dr. Schreiner: Ich erlaube mir einen ganz kleinen Abänderungsantrag zu stellen bezüglich des § 1 lediglich aus dem Grunde, weil ich der Ansicht bin, daß der § 1, welcher sich auf § 5 des Wasserstraßengesetzes bezieht, auch mit demselben eine kongruente Fassung haben muß.

Es heißt in diesem Absatze, daß diese Flüsse mit den im § ö des Gesetzes vom 11. Juni 1901 bezeichneten Kanälen und Flüssen ein einheitliches Gewässernetz bilden mit den Kanälen, und "für dieselben eine besondere Bedeutung besitzen. "

Ich beantrage, daß der Wortlaut des § 5 des zitierten Reichsgesetzes in den § 1 unserer Vorlage aufgenommen werden soll und daß es heißen soll anstatt der Worte: "für dieselben besondere Bedeutung besitzen", die Worte: "sei es wegen der Zufuhr von Wasser, sei es mit Rücksicht auf die Geschiebebewegung für die in Betracht kommenden Waßerstraßen besondere Bedeutung besitzen'.

Es ist dies lediglich eine ergänzende, aufklärende Abänderung im Sinne des Reichsgesetzes.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Schreiner beantragt, daß statt der Worte "für dieselben besondere Bedeutung besitzen" die Worte zu setzen sind: "sei es wegen der Zufuhr von Wasser, Sei es mit Rücksicht auf die Geschiebebewegung für die in Betracht kommenden Wasserstraßen besondere Bedeutung besitzen. "

Pan posl. dr. Schreiner navrhuje, aby místo slov: "pro ně zvláštní význam mají" stála slova: "buď vzhledem na přivádění vody, buď vzhledem na pohyb valounů pro vodní cesty, o které jde, zvláštní význam mají. "

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des Abg. Schreiner unterstützen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří návrh pana posl. Schreinera přijímají, by vyzdvihli ruku.

Der Antrag wird hinreichend unterstützt.

Návrh je dostatečně podporován.

Verlangt noch jemand das Wort zum § 1?.

Žáda ještě někdo za slovo k článku 1. ?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokování za skončené a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Maštálka: Jelikož návrh, který je podán, je podstatným a správným doplněním § 1. a jelikož návrh tento srovnává se se zněním § 5. zákona ze dne 11. června l901, prohlašuji, že by bylo odporučitelno, aby slavný sněm tento doplněk a tento návrh přijal.

Oberstlandmarschall: Wir übergehen zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasovaní.

Gegenstand der Abstimmung ist der § 1. Zu diesem Paragraphen hat der Herr Abg. Dr. Schreiner einen Abänderungsantrag gestellt, welcher eben dem hohen Hause mitgeteilt worden ist und mit welchem sich der Herr Berichterstatter einverstanden erklärt hat.

Ich werde demnach die Abstimmung derart einrichten, daß ich zuerst über den Antrag der Kommission in dem durch den Herrn Abg. Dr. Schreiner abgeänderten exte abstimmen lasse.

Sollte er angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den KommissionsText.

Sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den gedruckten Kommissionstext abgestimmt werden.

Předmětem hlasování je článek I. K tomuto článku podal pan posl. Schreiner návrh na změnu, se kterým se pan zpravodaj konformoval.

Zamýšlím zavésti hlasování tím způsobem, že dám předně hlasovati o textu článku 1. dle znění, navrženého se strany pana posl. Schreinera a pakliže by v tomto znění byl přijat, tedy by odpadlo hlaso vání o § 1. dle návrhu komise.

Pak-li by návrh pana posl. Schreinera nebyl přijat, bude se hlasovati o návrhu komise.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

činí se proti tomuto způsobu hlasováni námitka?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Ich bringe demnach den Paragraph 1 in der vom Herrn Abg. Dr. Schreiner beantragten Fassung zur Abstimmung.

Přivádím k hlasování návrh článku 1. dle znění, navrženého panem poslancem Schreinerem.

Žádám pány, kteří toto znění přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Textierung annehmen, die Hand zu erheben.

Je přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj posl. Maštálka:

§2.

Podniky, na něž se dle toho platnost tohoto zákona vztahuje, jsou tyto:

1.    Úprava Labe od Spindelmühle k Jaroměři a úprava t. zv. Malého Labe, jakož i po případě nutné zahrážky a přepážky údolní v prameništi Labe;

2.   úprava Úpy od Pecní až ke dvoru Riesenburku, jakož i po případě nutné zahrážky a přepážky údolní v prameništi;

3.   úprava Divoké a Tiché Orlice, jakož i po případě nutné přepážky údolní v prameništi, pak úprava Dědiny;

4.   úprava Chrudimky;

5.   úprava Doubravy;

6.   úprava Cidliny;

7.   úprava Jizery, jakož i po případě nutné zahrážky v hořením toku, a úprava Klenice;

8.   úprava Ohře, jakož i po případě nutné zahrážky, pak úprava Zlatého potoka;

9.   úprava Bělé;

10.   úprava Ploučnice;

11.   úprava Kamenického potoka a jeho přítoku Chřibského potoka;

12.   úprava Vltavy od Budějovic výše, jakož i po případě nutné přepážky údolní v prameništi a zahrážky v horním toku;

13.   úprava Malše, a po případě potřebné zahrážky údolní a přepážky; i

14.   úprava Lužnice a Nežárky, a po případě potřebné zahrážky;

15. úprava Otavy, jakož i po případě nutné zahrážky;

16.   opevnění břehů na Sázavě, jakož i po případě nutné přepážky údolní a zahrážky;

17.   úprava Berounky, jakož i zahrazení potoka "Kačáka", pak úprava Litavky, Rakovnického potoka, Mže, Radbuzy a Úhlavy;

18.   úprava Botiče, jakož i zřízení přepážky údolní v Hostivaři;

19.   úprava Motolského potoka;

20.   úpravy a zahrážky, jichž potřeba jest na menších přítocích Vltavy a Labe;

21.   podle prostředků po ruce jsoucích a podle potřeby a se zvláštním zřetelem na ty tratě vodotoků, pro jejichž úpravu po ruce jsou hotové projekty, budou provedeny ještě jiné úpravy, při nichž podmínky odst. 1. § 5 zák. o vodních drahách ze dne 11. června 1901 čís. 66. říš. zák. zjištěny budou.

Landtagssekretär Höhm (liest):

§2.

Die Unternehmungen, aus welche das vorliegende Gesetz hiernach Anwendung zu finden hat, sind folgende:

1.     die Regulierung der Elbe von Spindelmühle bis Jaroměř, sowie der sogenannten Kleinen Elbe, nebst den eventuell sich als notwendig herausstellenden Verbauungen und Talsperren im Quellengebiete;

2.   die Regulierung der Aupa von Petzer bis zum Meierhofe Riesenburg nebst den eventuell sich als notwendig herausstellenden Verbauungen und Talsperren im Quellengebiete;

3.   die Regulierung der Wilden und der Stillen Adler nebst eventuell sich als notwendig herausstellenden Talsperren im Quellengebiete, dann die Regulierung der Dědina;

4.   die Regulierung der Chrudimka;

5.   die Regulierung der Doubrawa;

6.   die Regulierung der Cidlina;

7.   die Regulierung der Iser nebst den eventuell sich als notwendig herausstellenden Verbauungen im Oberlaufe, dann die Regulierung der Klenic;

8.   die Regulierung der Eger nebst den eventuell sich als notwendig herausstellenden Verbauungen, dann die Regulierung des Goldbaches;

9.   die Regulierung der Biela;

10.   die Regulierung des Polzen;

11.   die Regulierung des Kamnitzbaches und seines Zuflusses des Kreibitzbaches;

12.   die Regulierung des Moldauflusses von Budweis auswärts, nebst den eventuell sich als notwendig herausstellenden Talsperren im Quellengebiete und Verbauungen im Oberlause;

13.   die Regulierung der Maltsch nebst den eventuell sich als notwendig herausstellenden Talsperren und Verbauungen;

14.     die Regulierung der Lužnitz und der Nežárka nebst den eventuell sich als notwendig ergebenden Verbauungen;

15.   die Regulierung der Wottawa nebst den eventuell sich als notwendig herausstellenden Verbauungen;

16.   die Uferbefestigungen an der Sazan, dann die eventuell sich als notwendig ergebenden Talsperren und Verbauungen;

17.   die Regulierung der Beraun nebst der Verbauung des Kačákbaches, dann die Regulierung der Litawka, des Rakonitzerbaches, der Mies, der Radbuza und der Angel;

18.     die Regulierung des Botičbaches nebst Herstellung der Talsperre in Hostivař;

19.     die Regulierung des Motolbaches;

20.   die als notwendig sich herausstellenden Regulierungen und Verbauungen von kleineren Zuflüssen der Moldau und der Elbe.

21.     Nach Maßgabe der vorhandenen Mittel und der Regulierungsbedürftigkeit und unter besonderer Berücksichtigung derjenigen Wasserläufe, für deren Regulierung fertige Projekte vorliegen, werden noch andere Regulierungen vorzunehmen sein, bezüglich welcher die Voraussetzungen des 1. Absatzes des § 5 des Wasserstraßengesetzes vom 11. Juni 1901 Nr. 66 R. -G. -BI. zutreffen,

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto článku jsou přihlášeni řečníci:

Zu diesem Paragraphen sind Redner gemeldet und zwar:

Contra:

Páni poslanci Jaroš a Kudrnka, und Herr Abg. Dr. Schreiner;

Pro:

Herr Abg. Kletzenbauer, p. posl. Jílek.

Dávám slovo panu poslanci Jarošovi.

Poslanec Jaroš: Slavný sněme! Jsem opětně přihlášen jako řečník proti předloze, ačkoliv mluviti budu vlastně pro předlohu samu.

Mezi nejprospěšnější zákony, které kdy na tomto slavném sněmu byly projednávány, zajisté přičísti sluší předlohu, o níž právě jednáme. A zajisté, že každý z nás jest o tom pevně přesvědčen, že zákon tento přinese požehnání nejen lidu rolnickému, ale veškerému obyvatelstvu tohoto království.

Až budou upraveny všecky v tomto zákoně obsažené řeky a potůčky, až na jejich březích budou upravená luka a pole, potom zajisté poutník, procházející se královstvím Českým zvolati musí: "Zemský ráj to na pohled!"

Leč, velectění přátelé, když vezmeme mapu král. Českého do ruky a porovnáme ji s osnovou tohoto zákona, shledáme, že přece ještě mnohé a mnohé důležité řeky byly při sestavování tohoto zákona pominuty. Musím těžce na to stěžovati, že zejména řeky Metuje a Trotinka nebyly do osnovy tohoto zákona pojmuty.

Veškeré vodstvo z Krkonoš a veliká část jeho z Kladského pohoří odvádějí tři řeky, totiž: Malé Labe, Úpa a Metuje, kteréžto řeky, spojivše se v Labské nižině mezi Josefovem a Jaroměří, tvoří začátek středního Labe.

Všecky tyto 3 řeky, pokud se délky a velikosti jejich týče, neliší se valně od sebe a i také v národohospodářském ohledu mají téměř stejný význam. Na Malém Labi leží velká průmyslová města a sice: Jaroměř, Králové Dvůr, Hostinné a Vrchlabí. Na Úpě: Skalice, Úpice, Trutnov. Na Metuji: Krčin, Náchod, Hronov, Police. Všechna tato jmenovaná města, jsou bohatými městy průmyslovými a celá krajina stojí v ohledu průmyslovém v popředí celého král. Českého, a zejména na Metuji ležící města: Náchod, Hronov a Police požívají, pokud se týče průmyslu, jména světového. Po stránce agrikulturní mají poslední dva toky, totiž Metuje a Úpa daleko větší význam nežli Malé Labe, ježto údolí, kterými protékají, jsou velice obsáhlá a na jejich březích jsou obrovské rozlohy jednak luk, jednak orných polí. ktežto na toku Labe jsou údolí jen úzká, s nepatrnými kousky pozemků.

Pokud se srážek týče a jich vlivu na krajiny, musím doznati, není v těchto povodích valného rozdílu. Úrodná údolí všech jmenovaných tří toků bývají každého roku několikráte zaplavena a úroda na březích jejich se nacházející, bývá po většině buď úplně zničena anebo alespoň z veliké části poškozena. Jedině v toku jmenovaných řek jest podstatný rozdíl a sice v tom, že Labe a Úpa mají tok mnohem prudší, kdežto Metuje má spád volnější.

Proto také bývají na Labi a Upě povodně mnohem nebezpečnější, pokud se týče mnohem zhoubnější, poněvadž voda odtamtud nemá náležitého vtoku a právě tím také zhoubně působí na veškeré rostlinstvo.

Důkazem, že v ohledu agrikulturním Úpa a Metuje stojí v popředí Labe, jest to, že právě v povodí těchto dvou řek, již před dávným, časem ku záchraně majetku rolnického, zbudována byla velká družstva a zajisté ještě chováte v paměti, že tento sl. sn. 26. dubna 1899 přijal dva zákony, týkající se regulování řek Úpy od Jaroměře nahoru a regulace Metuje od Josefova až po Nové Město. Na dolní části Úpy se také již regulace provádí. Na Metuji se tak dosud státi nemohlo a sice z té příčiny, že krajina v povodí Metaje jest chudá, a tím se veškerý postup započatého díla jedině o otázka finanční rozbíjí. Tamní lid při jeho smutných poměrech hmotných není v stavu, aby příspěvek nákladu na něj připadající opatřil, a tím celá akce dotyčného družstva jest velice ohrožena a tím také ohrožena regulace Metuje v celém jejím toku.

Nechci porovnávati to, co zde byl řekl p. dr. Viškovský, co stalo se na českém západu, totiž že ze tří řek byla jedna vyloučena jen k vůli tomu, že netekla také územím německým. Nechci toto přirovnání zde činiti, ale všimnete-li si toho dobře, a jste znalí poměrů našeho severovýchodu, musíte říci, že tento případ zde jest právě totožný. (Tak jest!) A bylo by to nejvýš nespravedlivé, aby se právě v tomto pří-