bych si přál, abychom v této naději skutečně nebyli sklamáni.

Pravím to otevřeně a přál bych si ujištění, nejen pana referenta, nýbrž i ujištění dalších faktorů o tom, že tyto řeky, jestliže uznána jest nutnost jejich regulace nezůstaly v předsíni zprávy sněmovní, neboť to není nic jiného, nežli předsíň a aby, doslaly se také k těm hodům, ke kterým byli povoláni interessenti z krajin jiných.

Ještě jednu věc krátce chci připomenouti. Nesmíme zapomínati při otázce regulace řek také na připojení meliorací To jest právě ta moderní myšlenka a potřeba, kterou musíme uplatniti při regulaci našich vod. Když již mluvím o těch ubohých jižních Čechách a když již to jméno beru nadarmo, otvírám a ukazuji Vám zde přehlednou mapu melioračních a regulačních podniků v království Českém.

Když zříte na jižní Čechy, nevidíte nic jiného, nežli holou prázdnotu, kdežto v jiných krajinách zámožnějších hemží se to červenými body, které označuji projekty regulační a meliorační. V těchto krajinách jihočeských vidíte (řečník ukazuje v mapě) celou řadu okresů bez melioračních podniků vůbec; uvádím tu pouze okresy: Sedlčany, Březnice, Blovice, Mirovice, Sedlec, Bechyně, Soběslav, Pacov, Třeboň, Jindř. Hradec atd. Tyto jsou naprosto bez melioračních podniků.

Okresy: Písek, Strakonice, Vodňany, Milevsko, Tábor, Lomnice atd. mají každý jen jediný projekt meliorační.

Tak vypadá to tou dobou v jižních Čechách.

Chcete-li čísla, uvedu Vám je také. Vypracoval jsem si jistý přehled státních subvencí, povolených na meliorace v obvodu českého odboru zemědělské rady v Čechách. A tu rozvrhl jsem okresy ty na okresy severočeské, středočeské a jihočeské, z nichž na severočeské připadá 41 okresů, na středočeské 10 okresů a 80 na jihočeské.

A na tyto okresy připadají následující obnosy povolených státních subvencí na meliorace až do r. 1900: ve 41 okresích severočeských 2, 933. 674 korun 19 h, v 10 středočeských 505. 820 kor. 3 h a v 80 okresích jihočeských 121. 724 kor.

Pánové, to jsou číslice přímo křiklavé! Nechci nikoho v této věci viniti a zajisté tu přímé viny není, ale jsou tu přece jen poměry, které musí býti oceněny a studovány.

Jižní Čechy a vůbec krajiny chudší, které mají méně výnosné pozemky, meliorují o mnohem nesnadněji a s relativně větším nákladem než krajiny zámožnější. My máme však pro všechny pozemky stejné měřítko a to musí přestati. My konečně musíme míti spravedlivý zřetel v příčině přidělování subvencí, ke krajinám méně zámožnějším, neboť půjde-li to tak dále, budou jen ti zámožní se podporovati a na ty ostatní nepřijde nic; neboť když postavím vedle sebe boháče a chudáka, a řeknu oběma, že jim dám každému 50 proc. na zlaté hodinky, ten zámožný podporu přijme, ale onen chudý řekne: Já nemohu těch 50 proc. přidati, děkuji ti za dobrou vůli, ale já tvoji subvenci nemohu potřebovati.

A ten drastický příklad se opakuje v celé své smutné pravdě také v jižních Čechách. A tu musíme přistoupiti k tomu, abychom pro tyto chudší kraje vymohli konečně progressivní podporu pro meliorace a vůbec pro podobné hospodářské účely. Jen touto progressí dospějeme ke skutečné spravedlnosti.

Nevyvolávám zde zbytečně a nerad bych vyvolal tento rozpor jižních Čech, ale jestli se jich zájmům spravedlivou touto cestou nepomůže, pak ku národním, sociálním a jiným rozporům přibude ještě jiný rozpor a budeme zase děliti Čechy v jižní a severní.

Jedno krátké slovo ještě, budiž mi dovoleno k našim některým inženýrům.

Někteří pp. inženýři naši - a já to perhorreskuji - hleděli na celou věc jako na věc zaměstnání těch kterých stavebních neb průmyslových podniků a to je špatné stanovisko.

My musíme na tuto věc pohlížeti se stanoviska hospodářského prospěchu a peníze, které určeny jsou k tomuto účeli, musí jíti k tomuto hospodářskému prospěchu přímo.

Že je zaměstnána při tom řada závodů továrních a stavebních a řada dělnictva, to jest další velmi prospěšný a pěkný effekt, ale s tohoto stanoviska nesmíme věc posuzovati a proto musím odsuzovati to, jestliže zákonodárné sbory měly býti s hlediska zájmů průmyslu přímo vháněny do velkých kanálových projektů, které pokládány sice za technicky možné v nejzazším směru, která ale pokládám zároveň přímo za hospodářskou utopii.

My musíme však věc v první řadě kritisovati se stanoviska hospodářského a jestliže je hospodářsky správná, musíme se plát, dá-li se technicky vůbec provésti a zač.

Já spěji ke konci. Reklamuji, aniž bych činil nějakou rekriminaci, blahovůli sl. sněmu pro tyto podniky jižních Čech, o kterých jsem se zmínil a o kterých myslím, že nejsou dostatečně podporovány, ba že jsou v části i přehlíženy.

Ježto pak bude ještě dodatečně proveden podrobný plán, jak v osnově zákona se ustanovuje, pro provedení regulačních prací, pak žádám ještě, aby příslušní faktorové řídily se věcnými důvody, které nám zde správa uvádí a aby ony regulace vod, jichž nutnosť zpráva uznává, zejména též Blánice a Ostružné, také snažili se uskutečniti.

Přeji si, pánové, z plna srdce, aby odstavec 21. §2, který, jak jsem již pravil, je mysem Dobré Naděje, splnil skutečně naději v něj kladenou.

Naše vodní sít česká je přímo ideální a myslím, že při dobré vůli, při naprosté objektivnosti a spravedlivého zřetelu přímo k hospodářským potřebám najde se velice snadno při této krásné síti českého vodstva cesta k tomu, aby veškeré prospěchy a interresy, které tu jsou spojeny, spravedlivě byly řešeny. A specielně žádám, pánové, pro jižní Čechy nikoliv protekci, nýbrž jen spravedlivý zřetel, kterého skutečně zasluhují, jestliže má tato regulace, jak. bylo z officielní strany prohlášeno přinésti požehnáni království Českému, tedy přeji si, aby přinesla skutečné požehnání všem a sice nejen zámožným krajům, nýbrž i chudým. Tím končím. (Výborně! Hlučný potlesk, řečníku se blahopřeje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči pan posl. Zázvorka. Dávám mu slovo.

Posl. Zázvorka: Slavný sněme! Po vývodech několika řečníků přede mnou není zajisté zapotřebí, abych přicházel s něčím novým a bylo by to také dosti obtížným nové momenty na tapetu přiváděti. Chci ' se zmíniti jen o poslední řeči pana před řečníka Dra. Viškovského, s jehož vývody úplně a zcela souhlasím, kde domáhal se hájení zájmu a prospěchu českého jihu, jakož i já domáhati se chci hájení zájmů krajin horských, které zastupuji. Já mohu prohlásiti v souhlase s našim předsedou kol. Žďárským, že jsme sice pro úpravu toků, ale nejsme nikterak pro průplavy, proti kterým, jak jsem již ve Vídni řekl, stavíme se na odpor nejkrajnější Tak se mi totiž, pánové, zdá, že průplavy, které takovým způsobem přenáhleným v život uvedeny býti mají, prospěji všem možným lidem, stranám a zájemníkům, ale jen ne těm, kteří na ně připlácati budou. Myslím, že kanály budou hlavně prospívati Vídni, Německu a Uhrám (Tak jest!) a v našich intencích nikterak není, abychom my tyto činitele podporovali nějakým způsobem.

Proto tedy, poněvadž jsme přesvědčeni, že tím zájmy hospodářské budou poškozeny, na místo aby byly hájeny, stavíme se proti průplavům. Vláda přišla s těmito předlohami najednou, jak již bylo podotčeno, aby dělnost parlamentu byla uskutečněna a aby tak krátkozrakým politikům nebo snad i voličstvo, které by bylo nespokojeno, zalepeny byly" zraky, aby se tak zdálo, že ženialní ministerský předseda, na kterého po celé věky národové čekali přichází s věcí, která jstou spásu přináší.

Všechny vídeňské vlády dřívější neměly nic jiného na starosti než germanisování a potlačování svobod politických a národních. Totéž činí a činiti bude nejen vláda Koerbrova ale i příští vláda, která není daleko, tak že, bude-li se tak politika v tomto směru a v těchto kolejích dále pohybovati, my zůstane ne dále více a více po zadu, následkem toho předstihnou nás všecky ostatní státy nebo i celé díly světa, jako na příkl. Amerika a my staneme se na konec poroby těchto pokročilých národů, kteří neplýtvají veškeru energii na hájení svobod náboženských, národních a politických, nýbrž všechnu tuto energii věnují vydatné práci hospodářské, vědám a kultuře. (Výborně! Hlučný souhlas) My u nás naproti tomu veškeru energii spotřebujeme praním a rvaním se mezi sebou o různá práva a výsady, a nemůžeme se propracovati k tomu, aby na straně německé, kde jsou stíženi slávomamem, dovedli pochopiti, že by i jim šla politika hospodářská k duhu a že by i jim v království Českém lépe se dařilo, kdyby s námi chtěli svorně postupovati a pracovati na poli hospodářském.

My klademe hlavní váhu na to, aby v první řadě upraveny byly bystřiny a toky horské. My chceme a přimlouváme se zejména, aby soustavně postupovalo se shora dolů od počátku toků, ačkoliv někteří odborníci tvrdí.. (Hlasy: To by to dopadlo!)

Posl. Zázvorka: Račte se přimluviti za úpravu opačnou, já se budu přimlouvati jen za to, co já mám za správné, a sice z toho důvodu, aby další splavnění mohlo se dobře prováděti, když by nepřekážely nánosy a povodně zadržené v nedržích horských. Já tedy nesouhlasím s panem kolegou referentem Maštálkou, který praví, že by to bylo neštěstím, kdyby se počalo upravovati s hora.

Myslím, že by to byl postup docela správný a přirozeny a bylo by snad také dobře použiti při takovémto postupu levné horské půdy ku zřizováni zádrží a nezřizovati podélné vodojemy podle toků v nížinách, kde úrodná půda je mnohem dražší a také vzácnější.

Při zřizování přepážek bude dlužno dbáti zase v první řadě zájmu zemědělství a pamatovati nejen na průmysl, ale i na obce a rolníky, aby mohli využitkovati vodní sílu buď přímo anebo převáděním na elektřinu k svícení, orání, mlácení, mletí a také eventuelně zavodňování. Tím zabezpečili bychom hospodářství přímý podíl na prospěchu z obnosů věnovaných na úpravu řek našich českých a i Němci by tak nebyli ani poškozeni, ani pominuti, ani upokojeni. Snad také pan kolega Peters, jenž má dle mého úsudku tak neodůvodněnou obavu, že bychom chtěli oškozovati a zkracovati německé horské krajiny. My Němce nezkracujeme nikde a nemůžeme za to, že se ve své rozpínavosti a panovačnosti toho domýšlí.

Já upozorňuji na to, že zrovna ve výboru pro veřejné práce je presidentem ústavověrný velkostatkář, který němčinu nepoškozuje. Náměstek jeho jest p. kolega dr. Nitsche, který vůbec česky neumí, tak že se k vůli němu a ostatním pánům snad více německy mluví, než by bylo třeba a radno. (Bohužel!) A i také v plném sněmu nemůže se říci, že rovnoprávnost nějakým způsobem na úkor Němců nebyla dodržena, zvláště když mluvčí konservativního velkostatku dnes pouze německy hovořil ke krajanům našim tím, aby je snad spíše získal pro své záměry.

Podotýkám jen k tomu, že takové podezřívání se strany pana Petersa, ale i se strany ostatních pánů, jest ohříváním starých lží, se kterým by se mohlo již přestati.

Divím se jenom, že p. kolega Peters, nepřeje si obrácení labského toku na zaplavení všeho českého, aby tak ta regulace dostala se k jeho radosti do jakéhosi uskutečnění. (Výborně!)

Abych se vrátil k pracím melioračním, připomínám, že by bylo potřebí, aby při provádění těchto prací regulačních a melioračních pamatováno bylo při zaměstnání na stavbách těchto lidu domácího, a že by snad mohlo býti použito vojska i trestanců, kteří jak živnostníci si často stěžují s nimi konkurují tak, že by se při tom mohlo velmi mnoho práce dokázati za málo peněz.

Prohlašuji, že budeme hlasovati pro předlohu. Tím končím. (Výborně!Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Nyní přichází k řeči pan posl. Karlík. Dávám mu slovo.

Posl. Karlík: Slavný sněme! Mezi četnými a bezpočetnými zájemníky, kteří s nadějemi a částečně i s obavami sledovali vývin říšského zákona o tocích vodních, a o regulaci řek náležejí ne v poslední řadě čeští mlynáři.

Velectění pánové! Zmínil jsem se, že částečně s obavami. Dovolte, abych se nejdříve zabýval jistými obavami.

Vývody velectěného pana zpravodaje rozpočtové komise, jakož i vývody p. posl. prince Schwarzenberga přiměli mne k tomu, abych - třeba nepřipraven - ujal se slova a dal některým obavám naším průchod.

Pan zpravodaj rozpočtové komise poukázal ve zprávě o regulaci velkých řek, Že regulací touto budou zjednány veliké vodní síly, které mají býti použity částečně k provádění plavby, částečně mají tyto laciné, veliké vodní síly býti ponechány k využitkování průmyslu.

Velectění pánové! Že průmysl se má tam vyvinouti, jest zajisté jen potěšitelné.

Mám však vážnou obavu a dovolím si obavu tuto odůvodniti tím, že se vyvinou na základě hromadného dovozu lacíného obilí, na základě výtečného levného železničního spojení, které bude všem překladištím zabezpečeno, velké továrny na mouku, které náš, bez toho tak jako tak zkomírající průmysl úplně zničí.

Proč mám tuto obavu? Mluvilo se dlouho a z mnoha stran o zvelebení českého jihu, že se tam vyvine průmysl. Aby průmysl nějaký mohl prosperovati, potřebuje 2 věcí: 1. hromadných surovin, 2. levného vyškoleného dělnictva.

Bez těchto dvou životních podmínek žádný průmysl se nevyvine. Že tomu tak jest, dají mi za pravdu oni pánové, kteří, když se mluvilo o stavbě dráhy transversální, poukazovali na to, že český jih oživí se průmyslem.

Dráha ta stojí asi 15 let a já nevidím žádného průmyslu, který by se tam byl vyvinul. Proč? Poněvadž nemá životních podmínek. Není tam hromadné suroviny laciné. Není tam vyškoleného dělnictva pro průmysl na př. textilní nebo jiný.

Proč mám obavu, že se tam vyvine veliký průmysl mlynářský po způsobu uherských továren na mouku Obava má spočívá v tom, jak jsem předem naznačil, že zabezpečena má býti takovému průmyslu levná a laciná hromadná surovina. Musí mi býti dovoleno, že třeba v rámci regulace řek musím se dotknouti několika slovy kanálů zamýšlených. Má-li kanál odpovídati svému účelu, zajisté musí býti na něm levná doprava, jinak se určitě mine svým účelem. (Hlas: Levnější než na drahách!)

Levnější než na drahách, ano p. řediteli.

Musím říci, že dříve jsem neměl této obavy ohledně levné dopravy na kanálech, poněvadž měl jsem tu cest býti po řadu let Členem komitétu, který vypracoval projekt tohoto Labsko-Dunajského kanálu z Vídně do Budějovic, který mám na zřeteli.

V tomto komitétu seznal jsem, s jakými obrovskými technickými překážkami bude musiti tento kanál zápasiti, tudíž že bude velice drahý a levná sazba nemožnou.

Měl jsem za to, že nebude možno, aby laciná sazba na takovém kanálu byla zavedena, ale právě z řeči Jeho Jasnosti prince Schwarzenberga byl jsem poučen, že stávají jisté smlouvy na podobných kanálech, které levnou sazbu podmiňují. Mimo to by se kanál minul svým účelem, kdyby měl vysoké sazby.

Bylo sice ubezpečováno, - tuším že v říšské radě - že máme vliv na podobné tarify a že by otázka tarifová poškoditi nemohla naše zemědělství, a specielně naše mlýny zaplavováním lacinou uherskou moukou. Jak víte, velectění pánové, uherská mouka se dopravuje všude za stejných sazeb jako obilí.

Ohledně vlivu na tarify dovolte, bych vyslovil vážnou pochybnost a to z toho důvodu, že po mém mínění vliv na tarify na státních drahách jest pochybný.

A pp. členové tohoto sl. sněmu o tom jsou přesvědčeni a vědí to dobře, že již před 8 nebo 9 lety tento sl. sněm k mému návrhu usnesl se jednomyslně na tom, aby tak zv. stupňovitý tarif byl odstraněn a nahražen tarifem kilometrovým. Pánové, kteří byli současně se mnou v říšské radě, vědí dobře, že jsem se všestranně namáhal a neopomenul žádné příležitosti, abych v daném okamžiku, kdy se jednalo o uherské vyrovnáni, dal průchod tomuto našemu požadavku ohledně odstranění tarifu stupňového a nahražení jeho jedině spravedlivým tarifem kilometrovým. Že toto všechno namáhání zůstalo bezvýsledné, nepotřebuji opakovati.

To jest vážná obava, kterou mám proti zřízení kanálů, proti hromadnému zaplavování našich mlýnů, našich krajů laciným uherským obilím a lacinou uherskou moukou, a obávám se, že když bude zrušena celá řada mlýnů, což podmiňuje regulace velkých našich toků, vyskytnou se spekulanti, kteří budou mysliti, že když byla celá řada mlýnů zrušena, že se mohou nyní továrny po způsobu uherském vyvíjeti a tyto by zajisté- o tom jsem přesvědčen - náš průmysl, který již dnes nalézá se na pokraji záhuby, úplně ubily, neboť výhodám, které by měly na splavné řece, že by mohly dostávati obilí na celé lodě lacino, že by měly zároveň překladiště po ruce; těmto výhodám nedovedly by naše malé mlýny dojista čeliti.

To jsou mé obavy, které ve příčině kanálů mám; a nyní budiž mně dovoleno abych jen několika slovy promluvil o obmyšlené regulaci našich řek.

Nebudu se v té věci šířiti o výhodách, které regulace toků zemských poskytuje, musil bych jen opakovati to, co ve zprávě komise pro veřejné práce bylo již řečeno, co pan zpravodaj dnes tak věcně a obšírně odůvodnil.

Poukáži jen k tomu, že mezi těmi, kterých nejvíce snad bude dotčeno při regulaci řek, ve výhodách budou zajisté čeští mlynáři, neboť ti trpí dnes naší neúpravou řek nejvíce.

Je Vám známo, že po celé měsíce bývají naše mlýny na suchu, že nemohou pracovati pro nedostatek vody, za to zase že v jednotivých případech přívalů trpí nejen na svém majetku, ale ohroženi bývají velmi často i na svých životech.

Z toho stanoviska vítám úpravu našich řek, neboť zahražením horských údolí jakož i zalesněním strání nastane rovnoměrnější rozdělení vodstva po celý rok.

Jsem sice přesvědčen, že komise, regulaci provádějící bude zájmů mlynářů, kteří zajisté obmyšlenými regulacemi často dotčeny budou, náležitě šetřiti, nicméně dovoluji sobě slavnému sněmu z opatrnosti, v zájmu českých mlýnů navrhnouti následující resoluci:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

"Zemskému výboru se ukládá, aby při posuzování jednotlivých projektů regulačních byly vždy také zástupci vodních děl a zejména mlynářů dotyčného toku jako experti slyšeni. "

Prosím slavný sněm, by této resoluci laskavé podpory dopřál. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují návrh pana posl. Karlíka, by vyzdvihl ruku.

Návrh jest dostatečně podporován. Přichází nyní k řeči pan posl. Rataj. Dávám jemu slovo.

Posl. Rataj: Slavný sněme! Kolega můj pan posl. Zázvorka promluvil obšírně o tom, jak my poslanci české strany agrární pohlížíme na uplatněni vodních staveb v království Českém vůbec.

Omezuji se proto ve své krátké řeči jen na potřeby okresu, jež mám čest zastupovati.

Ujímám-li se slova při úpravě řek a potoků v království Českém ve smyslu I. odst. § 5 ř. z., z 11. června 1901, čís. 66., je povinností mou a celého sl. sněmu, vzpomenouti účele zákona zmíněného.

Účel zákona onoho je upraviti v království Českém vodní toky tak, aby měly vydatného vlivu na účely kanalisování toků větších, tvořících jednotnou sít vodní a pak, aby k tomu účelu vybrány byly toky takové, jež jsou po stránce této vržením množství vody nejspůsobilejší ke zdokonalení tak zv. jednotné sítě vodní.

Mimo to jest třeba přihlížeti k tomu, aby to byly toky vodní, které za dnešních poměrů způsobují uejvětší škody na pozemcích kolem ležících, a kterých třeba jest od ohromných škod chrániti. Mám-li tedy na mysli tyto uvedené podmínky, zákonem samým vyslovené, tož ne váhám prohlásiti svoje podivení nad tím, že řeka Blánice, protékající nejúrodnější pozemky četných obcí několika okresů jižních Cech, prachatického, vodňanského a píseckého, nebyla ve zprávě zemského výboru ani ve zprávě komise pro veřejné práce a úpravě vodstva v království českém pojata k regulování mezi ony toky, které po smyslu § 5. ř. z., z 11. dubna r. 1901 upraveny budou nákladem, země a státu.

Řeka Blaníce, jak všeobecně známo, jest nejdelším, nejmocnějším a nejbohatším na vodu přítokem řeky Otavy, vznikajíc v okresu volyňském, protéká četnými obcemi okresu prachatického a již od hranic okresu vodňanského až do svého vyústění do Otavy v okresu Píseckém, protéká pozemky více než 24 katastrálních obcí. Všude, kudy protéká tato řeka, jsou roviny a rovné břehy, tak že při normálním dešti dvě hodiny trvajícím, vystupuje již řeka Blaníce ze břehů a způsobuje na zatopené ploše 797 čtverečních kilometrů každoročně několikráte v roce nezměrných škod. Pokud paměť nejstarších žijících jednotlivců tamnějších, znajících poměry sahá, řeka Blánice ze svých břehů několikráte v roce vystupuje, při čemž zvláště rozsáhlé pozemky od Protivína k Vodňanům, Žďáru, Heřmani i Putímu, jsou ohromným jezerem, bránícím po několik dnů, komunikaci a ohrožujícím spoustou vod i životy lidské.

Plocha 5000 ha luk po obou březích bývá pod vodou, a každého roku stali tisíce kupek sena i otavy nakupené, vodou jsou odnášeny, aneb, pak-li tráva není posečena, blátem zaneseny.

Nejen luka jsou vodou Blánice poškozována, nýbrž také a hlavně pole ve výměře 1000 ha.

Beka ta jest samá serpentina, tak že v délce 1 km lomí se často pod pravým úhlem i dvacetkráte a není divu, majíc rovné břehy, že ihned vystupuje na luka a pole a způsobuje nezměrné škody.

Nebudu, velectění pánové líčiti škody které řeka ta způsobuje každoročně tisícům držitelů pozemků, neboť poměry ty jsou známé jak státním úřadům, tak i všem autonomním korporacím. Ale tolik musím říci, že každoročně následkem škod, způsobených zátopami, musí býti odpisována daň pozemková z pozemků těch, které by po regulaci řeky byly ty nejúrodnější. Tyto hrozné poměry přiměly obce okresu vodňanského k tomu, že již před mnoha léty žádaly zemědělskou radu o vypracování projektu na regulaci Blánice technickou kanceláří rady zemědělské.

Okresní zastupitelstvo vodňanské s příkladnou ochotou uhrazuje výlohy, spojené s vypracováním projektu tohoto a vydalo již za účelem tímto mnoho tisíc korun. Avšak projekt, v kterém technická kancelář rady zemědělské pro království české pracuje již po 8 roků, není bohužel posud úplně hotov.

Velectění pánové, já dovedu uznat že technická kancelář rady zemědělské má mnoho práce, ale myslím, že když na projektu onom technická kancelář začala již pracovati před 8 roky, mohla zajisté tento projekt již ukončiti. Jest ku podivu, že vzdor častým intervencím interesentů jediný tento důležitý projekt jižních Čech doposud skončen není. V zemědělské radě stále se mluví o tom, jak jest zapotřebí tomu zuboženému českému jihu vyjítí vstříc a jemu pomáhati, ale zůstává to bohužel jen při slovech a stále se dává přednost jiným požehnanějším krajinám.

Pro jižní Čechy, pokud se týká českých okresů, nebylo dosud nic v tomto směru vykonáno a veřejnost tamní s roztrpčením oprávněným k tomu přihlíží. Velevážení pánové! Úprava Blánice jest věcí naléhavou a nezbytnou, která se odkládati nemůže a nesmí. Z této příčiny doporučuji slavnému sněmu k přijetí následující resoluci:

"Zemskému výboru se ukládá, aby vyzval zemědělskou radu pro království České, by tato uložila technické kanceláři dokončiti co možná v krátké době projekt, týkající se regulování řeky Blánice. "

Měl bych, velevážení pánové, zajisté plné oprávněni, po tom, co jsem ve příčině potřeby regulace řeky Blánice uvedl, ve speciální debatě o osnově zákona hledě ke smyslu zákona říšského žádati a navrhnouti slavnému sněmu, aby řeka Blánice pojata byla mezi ony podniky, jež naznačeny jsou v osnově zákona zemského § 2.

Nečiním však tak, poněvadž vím, že pan referent nemohl by na základě usnesení komise pro veřejné práce, jakož sl. sněm vzíti k návrhu mému posici příznivou.

Neučiním-li tak však, prosím pana zpravodaje a také to od něho očekávám v předpokladu, že jemu poměry řeky Blánice známy jsou, že již v dnešní schůzi prohlásí nutnost regulováni řeky Blánice a že jest také třeba, aby rozhodující kruhy ve smyslu odstavce 21. § 2. osnovy zemského zákona řeku Blánici pojaly dodatečně mezi ony toky, které v § 2. uvedeny jsou. Tím končím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Rataj navrhuje následující resoluci.

"Zemskému výboru se ukládá, aby vyzval zemědělskou radu pro království České, by tato uložila technické kanceláři dokončiti co možná v krátké době projekt, týkající se regulace řeky Blánice. "

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Není nikdo více v jenerální debatě přihlášen ke slovu a prohlašuji rokování povšechné za skončené.

Es ist niemand mehr in der Generalde-batte zum Worte gemeldet und ich erkläre demnach die Generaldebatte für geschlossen.

Ich werde noch den beiden Berichterstattern das Schlußwort geben.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji rozpočtové komise p. posl. Kaftanovi.

Posl. Kaftan: Slavný sněme! Vůči mohutnému řečnickému proudu, který se při projednání zákona o regulaci našich řek v tomto slav. sněmu rozvinul, není úloha referentova snadnou. Všichni pp. řečníci vítají sice akci regulační, avšak každý z nich si přeje poněkud pozměněný způsob postupu v regulaci, o čemž svědčí četné resoluce, ano řekl bych téměř bezčetné resoluce, které byly během debaty podány, a jež zabíhají z velké části do debaty specielní a o nichž tedy bude při projednávání jednotlivých paragrafů zákona podrobně promluveno.

Ačkoli materiál, týkající se regulací řek, je velmi bohatý, a mohlo se za to míti, že pp. řečníci budou se výhradně touto otázkou zabývati, nicméně mnozí z pp. řečníků vrátili se opět k předloze, která byla zde před krátkou dobou projednána a jež týká se vodních drah, a sice kanalisace a našich řek a zřízení průplavů a to zejména průplavu DunajskoVltavského a průplavu Odersko-Labského.

Jelikož pánové zde není místa v této věci se sířiti, nechci debatu prodlužovati a podrobně na opětné výtky a obavy dotyčných pp. řečníků zde odpovídati.

Musím jenom podotknouti k poznámce J. J. prince Karla Schwarzenberga, jenž sobě stěžoval, že mezi oběma osnovami zákona bylo provedeno jakési junctim, že mám za to, že právě on, co velký přítel regulací našich vodotoků, neměl by si na to stěžovati, neboť řekněme si to upřímně: Vždyť byly ty kanalisace a ty kanály, o kterých se vlastně již před lety dlouho a a podrobně jednalo, strojem, kterým se nám podařilo vytáhnouti na povrch regulace a dopomoci jim k životu.

Ostatně mohu upřímně říci, že mne obavy, pronášené proti dokonalým drahám vodním, zde překvapily, neboť totéž může se říci o jiném dokonalém prostředku komunikačním, o drahách železných a přece nikomu dnes nenapadne proti železnicím protestovati, proti internacionálnímu spojení železničnímu s cizinou. To se rozumí samo sebou, že jako vyvážíme ven, tak se dováži také sem. Jde jen o to, aby země naše z této dopravy dokonalé co možná nejvíce získala a o to se bude jednati také při průplavech a mám za to, že obava ona není na místě, neboť není nikoho v tomto sl. sněmu, a není vůbec nikoho,