lacích řek, anyť všecky strany šly ruku v ruce v této věci.

Komise pro veřejné práce předkládá Vám tuto předlohu podstatně pozměněnou proti původnímu návrhu zemského výboru, a myslím, že v její veliký prospěch a sice zejména prospěch v tom směru, - že benevolencí zástupce vlády pana místodržitele ustoupeno od původní dožadované ingerence vlády na regulace řek a že vláda ponechala vedení úprav samostatné komisi úplně autonomní, v níž má vláda na jedné straně míti 5 hlasů, na druhé straně autonomní zástupcové 5 hlasů, a v níž bude se hlasovati způsobem kuriátním, tak že o majorisování při tom nemůže býti řeči.

To jest nepopiratelný úspěch, poněvadž zřízením této komise, která se důstojně přiřadí ke komisi kanalisační, bude zde zvláštní orgán, jehož počet členů není veliký, což jest ku prospěchu věci, bude to ústřední orgán, který bude zajisté agilní a který bude přihlížeti, aby se nemluvilo, aby se jenom neprojektovalo, nýbrž aby se skutečně přikročilo ku provádění velikých prací.

Pánové, této komisi bude náležeti velmi mnoho úkolů. Ji bude náležeti, aby vypracovala detailní program, jakým způsobem se má pokračovati v rámci tohoto zákona, a já upozorňuji na to, že předloha byla v tom směru změněna doplňujícími návrhy, že se má pokračovati při pracích systematických v celém král. Českém tak, aby všechny krajiny stejnoměrnou měly účast na tom a ne tak, aby v jednotlivých krajinách se pracovati začalo, aniž se ve druhých pokračovalo. Myslím, že sociální účinky budou nepopiratelně mnohem lepší při tomto způsobu rozdělení práce ve všech krajinách českých. Této komisi bude náležeti, jak pravím, určiti program postupu. Ona v první řadě musí míti na vědomí, že jí bude náležeti zřízení a vypracování studie, která by podala obraz celkových nynějších poměrů vodních v král. Českém a zejména přesně i jednotlivosti propracovaného postupu ustanoviti. Této komisi bude přináležeti také, aby zejména otázce zalesňování věnovala hlavně svou pozornosť. Já se ve svých výkladech na tuto věc snad ještě vrátím; do detailů se ovšem pouštěti nemohu. Již v roce 1884 byl zde na tomto slavném sněmu přijat návrh na zřízení a vydání lesního zákona k nucenému zalesňování, kterážto věc až doposud se skutkem nestala, takže dnes jen velice pilné akci zalesňovací ať české, ať německé, obou sekcí rady zemědělské, máme co děkovati, že akci zalesňovací, v posledních letech doznala velice pěkných úspěchů, ovšem ne takových, jakých v zájmu vodní akce bylo by si dlužno přáti. Les a voda jsou dva činitelé, které patří dohromady.

Jestliže jsem, pánové, ukázal, že jest nutno, aby se přikročilo k zřízení zádrží umělých, musím ukázati, že tentýž účinek jako zádrže umělé vykonávají lesy a že právě to, že vykáceny byly lesy v poslední době na mnohých místech, má také za následek dnešní chudobu vodstva našich řek.

Musíme proto k tomu působiti, aby zejména tam, kde jsou takové prázdné prostory, v poříčí řek se nacházející, velice pilně se pokračovalo v zalesňování, a jsem plně přesvědčen o tom, že to nepůjde jinak, než-li vydáním lesního zákona o nuceném zalesňování, poněvadž ve mnohých případech zalesňování nezpůsobuje dotyčným majitelům prospěch, nýbrž naopak škodu. Já připomenu jenom, že zejména v prameništích řek, arci nejvíce ve vyšších polohách, jako v Rudohoří a Krkonoších jsou celé plochy, které jsou úplně holé, které však svého času v 17. století až ke svým vrcholům byly zalesněny, které se staly od té doby pastvinami a kde zalesňování vlastně nepřinese žádného prospěchu majitelům, poněvadž se nalézají v takových výškách, že, tam neroste les vysoký, a stává se, že kdo se stará o zalesnění, doznává vlastně ztráty.

Musilo by se tedy přistoupiti k vykupování a odškodňování pozemků dotyčných majitelů, aby se zalesňováni provedlo.

Velectění pánové, vidíte, že, jestliže takovýmto způsobem úkoly této budoucí komise se budou nésti a jestliže naše práce v tom směru provedeny budou, pak není pochybnosti, že naše řeky budou na vodu mnohem bohatší, že, co bylo průběhem doby ztraceno, voroplavba na našich řekách, bude moci býti rozhojněna a že také rybářství nalezne značnějšího rozkvetu, nežli tomu v posledních dobách bylo.

Já na konec svých vývodů jen chci poukázati k tomu, že i moderní, abych tak řekl, technika, zejména v poslední době, k tomu směřuje, aby vodních sil více, než dosud se dělo, bylo používáno k účelům průmyslovým a technickým. Dříve používalo se mnoho vodní síly k účelům průmyslovým, naše četné mlýny jsou toho dokladem.

Jiné příčiny to byly? které tak zničily naše mlýny, a vodní síly zůstaly nezužitkovány a nyní se přichází k tomu. Že by se sil těch mělo využíti ve prospěch našeho průmyslového rozmachu a příklady z Německa, zejména Solingu ukazují, jakých výsledků by se tím docíliti mohlo. Já jsem se zmínil o zhořelecké Nise, kterážto předloha bude za nedlouho projednána tímto sl. sněmem. Financování této předlohy se strany tamnějších zájemníků bylo umožněno jedině tím, že tamnější továrníci chtějí využíti velké vodní síly, která ve zdržích tam zřízených bude nabyta, aby nahradili ve svých závodech sílu parní.

Věc jde tak daleko, že zájemníci as 40 procent celkového nákladu, potřebného na vystavění nádržek na sebe převzíti mohli a myslím, že se vzdor tomu dají ještě veliké finanční effekty docíliti. Při 6 zahrážkách na Nise budou moci síly vodní býti zužitkovány k účelům průmyslovým a sice u grünwaldské a černé Nisy tím způsobem, že nabude se tím 2500 až 3000 koňských sil, kterých bude lze, jak pravím, použíti pro tamní průmyslové závody.

Když roku 1900 byla krise v našem uhelném hospodářství a když velká stávka dělnická způsobila, že nastala zejména v kruzích průmyslových velká tíseň a velký nedostatek uhlí nastal, tu obchodní komora pražská činila dotaz, nedala-li by se parní, sil a nahraditi jinou. Myslím, že by bylo záhodno, aby v této době náš průmysl a veřejní činitelé této věci věnovali stále svoji pozornost a ukazuji jen na rozdíl, který spočívá při stoupajících cenách, zejména dělnických při výrobě uhlí a na velký finanční effekt, který se docílí užíváním laciné vodní síly před silou parní.

Kdo pro budoucnost dovede této okolnosti věnovati svoji pozornost a dovede využitkovati ve správné době těchto vodních sil, ten v budoucím zápase o industrii nepopiratelně zůstane vítězem. Nesmíme zapomenouti při úpravě našeho vodstva na tuto velkou cenu jeho pro proměnu, která se může na poli industrie naší v nejbližší době odehráti.

Jediná povodeň z r. 1882 na Berounce vyžádala si 240 životů lidských a kromě toho způsobena škoda za 9 mil., r. 1897 po celé Nise způsobena škoda asi za 2 a půl mil. K, a nemýlím-li se, ve Slezsku na Nise za 4 miliony korun. Nemám sice dat ohledně škody na Labi a Úpě, ale je známo, že škody způsobené odplavením celých budov jdou do statisíců.

Přítomná předloha má se státi těmto věcem zdrží a má do budoucnosti podobným neštěstím učiniti přítrž. Jsem přesvědčen, že tím, když slavný sněm tuto předlohu ráčí přijati, vykoná čin, který dojde ocenění teprve v budoucnosti, ale který bude dílem nepopiratelně takového dosahu, jakých málo bylo v poslední době ve veřejném životě provedeno. Já, pánové následkem toho odporučuji tuto předlohu k laskavému projednání a prosím, aby zahájena byla o této předloze po příslušné zprávě komise rozpočtové podrobná debata (Výborně! Hlučný potlesk, řečníku se gratuluje. )''

Nejvyšší maršálek zemský: Přeje sobě slova pan zpravodaj rozpočtové komise? (Poslanec Kaftan hlásí se o slovo. ) Dávám slovo zpravodaji poslanci Kaftanovi.

Posl. Kaftan: Slavný sněme! Zpráva komise pro práce veřejné jakož i pan zpravodaj téže komise vylíčil obšírně a podrobně příčiny, proč stala se úprava našeho vodstva nezbytnou. Neminulo zasedání sněmu král. Českého, aby nebylo slovy důraznými naléháno na zavedení racionelního vodního hospodářství v král. Českém vůbec a na regulaci jednotlivých vodotoků zvláště, které následkem neurovnaného stavu každého roku způsobily nesmírné škody našemu zemědělstvi i průmyslu Vodní spousty z r. 1890, 1891 a 1897 utkvěly Vám, velectění pánové, zajisté v dobré paměti, zejména však obyvatelstvu oněch postižených krajů jimž měla býti tekoucí voda požehnáním, kterým však se stala následkem onoho neurovnaného stavu těchto vodotoků postrachem a metlou.

Každoročně odbývaly se na sněmu král. Českého při projednávání rozpočtu a zejména při kap. V. a XII. skutečné dostihy zástupců dotyčných krajů, již sobě vším právem stěžovali na zanedbávání našeho vodního hospodářství v král. českém, které, jak již několikráte zde bylo podotčeno, tvoří dokonalý hydrografický celek a jest již přírodou určeno státi se vzorem pro hospodářství vodní.

Velké sumy, které každoročně musily věnovati stát a země na výpomoc krajům povodněmi zpustošeným, byly pohnutkou, že konečně vláda počala se otázkou touto zabývati.

Výsledkem této akce byl, jak Vám známo, zákon ze dne 11. června loňského roku o drahách vodních a důsledkem toho jest dnešní jednání na sněme král. Českého ve příčině povolení zemského příspěvku v obnose 25 mil. kor. na regulaci řek pro I. období staveb od r. 1904 až 1912.

Jak komise pro práce veřejné tak i komise rozpočtová, kterou mám zde čest zastupovati, odporučuji po důkladné úvaze schválení toho nákladu, jenž bude doplněn příspěvkem státním na 60 mil. kor. po případě na 63 mil. po první období, vezme-li se, velectění pánové, zření na příspěvek v § 8 odst. 1. zákona o drahách vodních, již definitivně z fondů melioračních pro úpravu řeky Úpy a horního Labe již povolený.

Pro příspěvek státní ustanoven je v zákoně o drahách vodních způsob financováni a podobně jako v příčině stavby vodních drah, o které zde již rokováno bylo a sice zápůjčkou na 90 let splatnou; bude pro příspěvek zemský zapotřebí sdělati a předložiti výborem zemským podrobné finanční plány na základě programu prováděcího, v němž postup jednotlivých prací musí býti přesně vytčen.

Byla sice v dřívější době vypracována řada projektů regulačních a sice bylo vypracováno takových projektů velké množství. Tyto projekty jsou bohužel již zastaralé, poněvadž neurovnaná řeka se nedrží projektů, nýbrž, jdouc svou cestou, každoročně směr, spád a profil svůj mění. A tak se stává, že projekty tyto v dřívějších svých vypracováních pro regulaci jednotivých toků stávají se čím dále, tím méně cenné. Bude tedy zapotřebí, velectění pánové, vypracovati především řádné projekty a seřaditi je co do provedení tak, aby nepoškozovaly poměry na hlavním toku, tedy aby postup regulací pobočných vodotoků postupoval stejnou měrou s kanalisací, respektive s úpravou vodotoků hlavních, Vltavy a Labe, jež tvoří pro ně hlavní recipienty, a sice tak, jak je ve smyslu čl. V. odst. 1. v zákoně o vododrahách obsaženo.

Následkem toho nastává komisi regulační, která dle čl. 12. předložené osnovy zákona bude zřízena, úloha, aby vypracovala generální program pro provádění říčních úprav, zarážek a přepážek údolních v § 2. vytknutých a sice dle zásad a způsobů v § 3. předložené osnovy naznačených.

Vzhledem k velkým obnosům zemí a státem k účelu tomu poskytnutým je nezbytno, aby práce ty prováděly se účelně a soustavně, čehož lze dosáhnouti, pánové, jedině tím, když upraví se nejdříve hlavní vodotoky, současně však bude započato se zahrazováním bystřin na horním toku, na prameništích našeho vodstva, za příčinou zadržování štěrku, a valounů a zřizováním vodních nádržek a zdržování případného přívalu vod. K této práci musí býti připojena práce regulační toků pobočních.

Jen od takového soustavného postupu lze očekávati dobré výsledky staveb vodních a pozdější nápravu našeho vodního hospodářství a nelze pochybovati o tom, že komise regulační, jež dle čl. 12. má býti zřízena, bude se pohybovati tímto jedině správným a zdravým směrem.

Zřízení regulační komise, jak je v čl. 12. osnovy navrženo, lze nazvati správným a účelným a systém kuriátní osvědčil se velmi dobře v komisi pro kanalisování.

Vltavy a Labe a stalo se velmi zřídka, že by se obě tyto kurie nedohodly.

Komise bude míti volné ruce při provádění úprav jí svěřených, ovšem bude míti také plnou zodpovědnost a může bez dalšího instančního průtahu rozhodovati, což vlastně ve věcech vodních jest velmi cenné.

S těchto hledisek posuzovala též komise rozpočtová zprávu zemského výboru č. t. 456, jakož i zprávu komise pro práce veřejné a schválila až na jednu změnu v čl. 12, o níž bude při podrobné debatě rokováno, osnovu zákona komisí pro práce veřejné navrženou.

Co se týče udržování provedených prací regulačních, musí toto ve smyslu §11. osnovy zákona zvláštními zákony upraveno býti a bylo by velmi záhodno, aby zemský výbor v dorozumění s vládou co nejdříve takovou osnovu vypracoval a sl. sněmu předložil.

Mám za to, velectění pánové, že není potřebí, abych šířil slov o blahodárném účinku takových racionelně provedených prací. Poukázal již na to pan referent komise pro práce veřejné.

Nepotřebuji tedy šířiti slov o blahodárném účinku těch prací jak pro okresy tak pro hlavní tok, jak pro naše zemědělství, tak pro náš průmysl domácí, po případě i živnosti.

Zahrazováním bystřin, zalesňováním holých strání, zřizováním vodorovných příkopů k účelům zachycení vody na prameništích, dále nádrží vodních, kdež zadrží se - jak známo - na prameništích voda přívalová za doby velikých srážek, odtok její se rozdělí na delší dobu a stane se nejen neškodným, nýbrž lze nahromaděnou vodou v době sucha prováděti důležité práce zavlažovací a taktéž zvýší se vodnost našich řek k účelům vodoplavby a k účelům průmyslovým. Horským krajinám dostane se stálé, levné a vydatné vodní síly, kterou lze, jak známo, proměnou v energii elektrickou na velikou vzdálenost dále využitkovati. Připomínám zde na zkoušky, které byly prováděny před několika lety za doby výstavy elektrické ve Frankfurtě, kde byla energie elektrická vedena na dálku 177 km se ztrátou jen 25 procent. Od těch dob ovšem naše věda elektrotechnická velmi pokročila a ztráty ty se od té doby zmírnily.

Nebude od místa, když sobě vzpomeneme při této příležitosti na činnost, kterou v oboru vodního hospodářství a ne v poslední době, nýbrž před půlstoletím rozvinula Francie a sice po obrovských povodních na řece Rhoně r. 1856, které měly za následek vydání známého a posledního dekretu Napoleona III., kterým se nařizují racionelní úpravy vodstva k zabránění povodňových katastrof, jakých bylo svědkem údolí řeky Rhony, a k zamezení škod, které v jediném údolí řeky Rhony obnášely 220 mil. fr. Následkem toho byly vydány zákony: Loi sur le reboisement et sur le gazonnement des montagnes z r. 1860 a z r. 1864, následkem kterých bylo zalesněno až do roku 1888 ve Francii 145. 000 hektarů půdy dříve úplně neplodné, částečně pastvin, částečně půdy úplně pusté. Ovšem celkovým nákladem circa 52 mil. fr., ku kterému přispíval stát největší část pak obce, pak soukromníci.

Město Roanne bylo zachráněno v r. 1856 v době velkých povodní ve Fran cii, o kterých jsem se zmínil, jedin známou přepážkou, kamennou hrází Pinay mezi Balbigny a Roanne. Jestt nasypaná 21 m. vysoká hráze tak zv Digue criblante, z velkých balvanů naku pených, kterými bylo řečiště nad Pinana 20 m zúženo a za kterou hrází dosáhl hladina povodně výše 20 m. nad normálen.

Tato polootevřená hráz zadržela za svou korunou při velkých srážkách na řece Loiře obrovské množství vody a sice až 1300 mil. m3 a způsobila vzedmutí až na 110 km. zpět až k Toursu. Následkem toho odtok vody, který by byl býval náhlý a prudký, byl zmírněn a tím město Roanne, které leží dosti nízko, jakož i údolí pod Pinay zachráněno. Voda odtékala méně prudce, povodeň neměla zlého následku. A tato hráz nebyla snad zřízena v dobách posledních, nýbrž byla zřízena dekretem královským r. 1711 a stala se pak dobrodiním pro toto údolí.

Následkem toho bylo, jak jsem již řekl, francouzskou vládou nařízeno zřizování soustavných takových ná ržek, jež budou s to zadržeti 550 mil. m3, čímž by byl redukován o tok vody na Loiře v době velkých vod z 9000 m3 na 6000 m3 za 1".

Ve Francii podařilo se již tímto způsobem, soustavným zalesňováním a soustavným zřizováním nádržek, zavlažovati 2 mil. ha půdy. Dnes jest 3 1/2 proč. veškeré půdy schopno k zavlažování.

Jen mimochodem upozorňuji na velkou nádržku, která byla řízena na řece Furensu u St. Etienne, jejíž hráz má výši 45 m a zadržuje 2 mil. hl vody, na závoru u Settons, 18 m vysokou, jež zadržuje 24 mil. krychl. metrů, pak na nádržku u Gieppe v Belgii poblíže hranic německých u Herbesthalu, jež jest s to zadržeti 13 mil. krychl. metrů. Na horním Harci bylo zřízeno 67 takových nádržek, které zadržují vodu v množství 9 a půl mil. krychl. metrů a jež poskytují tamnějšímu okolí vodní sily 1900 HP.

Podobně příznivé poměry jsou v Čechách k zakládání nádržek a sice v Krkonoších a na Šumavě Na Šumavě mají přítoky velice prudký spád.

Na př. potok Kaplický nad Lenorou u Šatavy má spád až 64 proč.

Avšak v dolejší části své Vltava a zejména při spojení Teplé, Studené a Travné Vltava má spád již velice mírný a sice toliko 0. 2 proc.; tam je tedy možno zachytiti veliké množství vody a jde to tím spíše, jelikož zejména u Želnavy přibližuje se horstvo s obou stran k řece a tvoří úzký průsmyk asi 300 m široký, který by se snadno dal zahraditi.

Zahrážka 9 až 10 m vysoká stačila by, aby na tomto místě levným způsobem bylo zadrženo 37, 000. 000 krychlov. metrů vody.

Druhá nádržka je projektována ve Ferchenhaidu a třetí u Kušvardy, takže za velikého přívalu by bylo možno zadržeti 57, 000. 000 krychl. metrů vody.

Jaké povstaly by výhody krajům dolejším, lze seznati z toho. Že by bylo možno takto nashromážděnou vodou a sice ne veškerou vodou, nýbrž as 75 proč. zadržené vody zvýšiti vodnost Vltavy za doby největšího sucha po 100 dní množstvím 2000 litrů za vteřinu a tím by bylo možno, že by voroplavba, která v letních dobách musí býti na těch místech přerušena následkem malého množství vody, mohla býti bez závady provozována.

Inženýr Daniel projektoval před několika lety na Vltavě a Malči asi 26 takových údolních závor.

Plocha nádržek obnášela by na Vltavě 2526 ha a na Malči 802 ha; byly by s to tedy nádržky tyto zadržeti množství vody 129, 000 00m3 na Vltavě a 48, 000. 000 m3 na Malci, dohromady 177, 000. 000 m3 vody.

Pouze 14 projektovaných reservoirů nad Frymburkem bylo by s to zadržeti 115, 000. 000 m3 vody, tedy o 4, 000. 000 m3 více než tamtudy proteklo v době povodně r. 1890, a tak by byly ty nádržky s to největší část přívalného vodstva, které by v údolí pustošilo, zadržeti pro doby, kdy by mohlo býti výhodně využitkováno.

Tato místa, která jsem naznačil, jsou proto výhodná, protože leží na úpatí vysokého horstva, kde bylo pozorováno ročních srážek 12 až 18 tisíc mm Pouze ze Želnavského reservoirů bylo by lze využitkovati asi 450 koňských sil k účelům zemědělským a průmyslným.

Jak působí takové nádržky na odtok vody, jak regulují odtok vod, dovoluji si jen několika málo číslicemi naznačiti.

Nad Bodamským jezerem protéká v Rýnu při nízkém stavu vody 83 m3 vody, při velké vodě 900 m3, zde jest poměr 1: 11 pod Bodamským jezerem protéká u Schaffhausenu při normálním stavu vody 127, při velkém 629 m3, poměr normální vody k povodni obnáší 1: 5, tedy jest mírnější následkem právě obrovské nádrže, kterou Bodamské jezero tvoří.

Podobný úkaz můžeme sledovati na řece Rhoně, nad ženevským jezerem, kde svrchu naznačený poměr obnáší 1: 13 a pod jezerem toliko 1: 5.

Pan kolega Maštálka již se zmínil o rybnících třeboňských, které byly za dob Rožmberků rybmistrem Štepánkem a Schwarzenberským regentem Krčínem z Jelčan zřízeny, které nyní pokrývají plochy 6000 ha, a které zadržují vody 120 až 150 milionů kubických metrů. Nádržky na řece "Wupper v Německu jsou zřízeny na obsah 451/2 mil. krychl. metrů, a sice k tomu účeli, aby voda ta byla použita k získání síly vodní k účelům továrním a účelům průmyslu hospodářského.

Náklad jedné získané koňské síly, když počítám, že pracuje po 3000 hodin ročně, obnáší na počátku 144 korun, klesá však na 24 korun po amortisaci nákladu zřizovacího až na 5 korun 1 koňská síla, což vůči síle parní, která vyžaduje náklad ročně asi 120 až 200 korun, jest veliká úspora a užitek.

Velectění pánové, až do let šedesátých byly spravovány řeky v království Českém úřady státními, po roku šedesátém byly však jisté řeky z této správy vyloučeny - těch řek bylo 6 - a byly ku správě odevzdány království Českému, tedy zemi, aniž by vláda krejcarem přispěla k udržování tomu.

Řeky ty jsou v délce 808 kilometrů, odevzdány zemi a ponechána ji starost, aby tyto řeky regulovala a v dobrém stavu udržovala.

Na těchto řekách, velectění pánové, vykonává vrchní dozor a, řekl bych, komanduje vlastně stát.

Tak se, velectění pánové, také stalo, že, když se jednalo o zakládáni přehrady a využitkování sil u Čertové stěny, o kteroužto zažádal známý velkoprůmyslník z Krumlova Českého, k této komisi byl sice pozván zemský výbor co strana skutečně ale rozhodoval názor orgánů vládních.

A nejedná se zde, velectění pánové, o nějakou malou silu vodní, jedná se zde o effekt 6000 koňských sil, která se jednoduchým způsobem na tomto místě nevelkou prací dá získati. Poukazuji k tomu, že na Čertově stěně difference medzi vodní hladinou u Vyššího Brodu, nad Čertovou stěnou obnáší 110 metrů a při velkém množství vody, které Vltavou zde proudí jest samozřejmo, že získaná síla vodní jest veliká a tato veliká síla vodní zadána byla soukromému podnikateli, který s obdrženou koncessí naložiti může jak chce, může ji rozděliti, odprodati aneb jinak užíti - a nebohá země, která musí vydržovati tuto část řeky, nebude míti z toho žádného užitku.

A to bylo příčinou, proč jsem se o tom zmínil, abych ještě v poslední chvíli, právě při dnešní příležitosti, kde se jedná o regulaci vodstva v království Českém obnosem 25 mil. korun pro první období aby bylo o to postaráno, by přiřknuto bylo právo, co se týče využitkování vodní sily na těchto řekách, zemi, kteráž pak může připustiti další zužitkování za velice mírnou cenu jak průmyslu, tak velkoprůmyslu. Mám za to, že by získala tím zemé, když ne snad velkého, přece dosti značného zdroje příjmů, ale hlavní věc jest, pánové, že by pak země sama disponovala, že by se nemohlo takovouto silou vodní od jednotlivce volně nakládati, nýbrž, že by rozhodoval interes zemědělství, interes země.

Bylo zde často již poukázáno, že tato otázka využitkování vodních sil v král. Českém se stává velice naléhavou. Neračte zapomínati, pánové, že následkem způsobu dolování zejména v naši sev. -západní české uhelné pánvi za 20 neb 25 let nebudeme míti snad žádného uhlí, že nastane pak doba krušná pro náš průmysl, zejména pro průmysl, který se vyvinul v naší jižní části, v jižní polovině král. Českého, a že pro tu o dobu musí býti postaráno o jakousi náhradu, a ta může spočívati jedině ve využitkování levných sil vodních. Proto dovoluji sobě zemskému výboru tuto otázku bedlivému studiu co nejlépe doporučiti.

Mám za to, že jest již vlastně nejvýš na čase, zadržením přívalů na temeníštích našich hor a rychlým, regulovaným odtokem v regulovaných řečištích, zbaviti naše zemědělstvo největšího a nejkrutějšího nepřítele, totiž povodní, častých zátop, jež zejména na našem středním Labi každoročně těžce poškodily plochu až 17. 000 ha a zničily tím práci pilných rukou našeho zemědělce, zničily tím také majetek našeho malo- i velkoprůmyslníka. Voda stane se účelným regulováním přítoku a odtoku k účelům odvodňování pravým požehnáním pro naše údolí a svahy. Takovouto činností vlastně napodobujeme neúmornou práci přírody, která svými přirozenými jezery, svými lesy, svými slatinami a prameny po nedozírnou dobu tvoří již pro naše vodstvo nejdokonalejší regulativ tam, kde ruka lidská této práce nemění a neničí.

Jaký blahodárný účinek to bude míti na plavbu po našich větších řekách, nepotřebuji zde vykládati, neboť jest známo, že nejvděčnější silou jest řeka, která dopravuje levně, vlastně nejlevněji a úplně bezpečně i největší břemena na největší vzdálenosti a sice tenkráte ovšem, věnuje-li člověk patřičnou pozornost na její úpravu a udržování.

Poukazuji, velectění panové, na skvělé výsledky plavby na našem Labi, kde vstoupla plavba během doby od r. 1875 až do r. 1900, tedy za jedno čtvrt století, ze 7, 900. 000 q. na 32, 000. 000 q a stále ještě více zkvétá.

Jsem úplně přesvědčen, pánové, že dospějí-li obě předlohy, jak předloha pro vodní dráhy, tak předloha pro regulaci řek, ke svému uskutečnění, jsou to předlohy, které se navzájem doplňují a přál bych si jenom, pánové, aby vláda, která zde zahájila mnohoslibnou akci na této dráze pokračovala a jsem přesvědčen, velectění pánové, jest-li že se obě tyto předlohy uskuteční, že stane se království české ostatním zemím dokonalým a pravým vzorem racionelního hospodářství vodního, a tím doporučuji tuto předlohu sl. sněmu k dalšímu jednání a schválí ní. (Výborně! Hlučný potlesk!)

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji jenerální debatu.

Ich eröffne die Generaldebatte.

Dovoluji sobě ohlásiti, že jsou přihlášeni řečníci pro jenerální debatu.

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß für die Generaldebatte folgende Redner zum Worte vorgemerkt sind:

C on tra: Páni poslanci:

Die Herren Abgeordneten:

Princ Karel Schwarzenberg, Peters, dr. Víškovský.

Pro:

Die Herren Abgeordneten:

Páni poslanci:

Dr. Nitsche, Dr. Schreiner, Zázvorka, Rataj.

Es gelangt nunmehr zum Worte der erste, gegen die Anträge der Kommission vorgemerkte Redner, Prinz Karl Schwarzenberg.

Dávám slovo p. posl. princi Schwarzenbergovi.

Prinz Karl Schwarzenberg: Hoher Landtag! Es ist heute gerade acht Tage her, daß ich in Berchtesgaden war und die Gelegenheit dazu benutzte, um mir den nahen Königssee anzusehen.

Ich habe dieser Partie ein besonderes Interesse entgegengebracht, nachdem die in Rede stehende Vorlage auch die Aussicht bietet, daß, wenn nicht gleich, so doch mit der Zeit, auch Böhmen Gebirgsseen, freilich künstlicher Provenienz haben wird, und ich kann nicht leugnen, daß, als ich an den Ufern des Königssees spazieren ging, mir die Sache sehr gefiel, und ich mir vornahm, einzutreten für diese Vorlage, nicht nur aus praktischen Rücksichten, sondern auch zum Zwecke der Vermehrung der Naturschönheiten unseres Landes, und, wenn ich hier als Kontraredner eingeschrieben bin, so erlaube ich mir gleich voraus zu bemerken, daß ich trotzdem im Ganzen und Großen für die Vorlage sprechen werde.

Denn wer könnte sich auch verschließen dem langgehegten Bedürfnis und dem, man könnte fast sagen, seit Generationen geäußerten Wunsche, die Wasserläuse Böhmens in einen gebrauchsfähigen besseren Zustand Zu bringen, wer konnte auch übersehen die vielen, gerade in den letzten Jahren durch den Zustand unserer Gewässer entstandenen Schäden, und schließlich, wer könnte blind sein gegenüber dem fast unermeßlichen Schatze, welcher in unseren Wasserläusen und in der ihnen innewohnenden Wasserkraft ruht und welche. Dank dem Fortschritte der gegenwärtigen Elektrotechnik, nur wartet, geweckt zu werden und von großem Nutzen zu sein.

Wenn bisher in dieser Hinsicht wenig geschehen ist, so mag zum Teil die Ursache zu suchen sein in einer gewissen Unklarheit