odstrašující pro žactvo, že žádný ze žáků se k učení se češtině nepřihlašuje.

Jelikož tam jest mnoho žáků z českých krajin, kteří chtějí pokračovati ve svém vývinu v mateřštině, jelikož jest s touto školou spojena také pokračovací škola večerní, do které chodí mnoho českých učňů obchodních, jest nutno, aby ústav ten dodržel svůj slib, aby zavedlo se vyučování češtiny.

Já prosím slavný zemský výbor, aby si dal zprávu o tom podali a aby kladl podmínku, by tento slib, resp. tato povinnost obchodní školy, byl dodržán a splněn dříve, než zemský výbor poukáže podporu k výplatě.

V tom směru si dovolím navrhnouti následující resoluci sl. sněmu:

"Zemský výbor se vyzývá, aby při vyplacení subvence 4300 korun vyšší obchodní škole v Liberci pro r. 1902 dbal toho, by revers tamní obce, že na zmíněném ústavě bude vyučováno taktéž češtině, byl také skutečně dodržán a splněn"

Velectění pánové, ještě jednu stížnost stran liberecké komory musím vám přednésti.

Jak víte, jest to instituce, která jest výhradně v rukou německých, ačkoliv 800. 000 Čechů čítá obvod jeho a něco přes 900. 000 Němců.

Tato korporace jest odstrašujícím příkladem všech německých institucí, které jsou - aspoň s polovice může se říci z českých peněz vydržovány, a mně jest podivno, že naše obyvatelstvo české, v obvodu této komory bydlící, klidně k této nespravedlivosti přihlíží.

Když přijdete do obchodní komory liberecké, najdete sotva někoho, kdo by s Vámi česky promluvil; když má rozesílati různá vyzvání na české obce, činí to obyčejně v němčině, jako př. při posledním sčítání živností, a když se ji to vrátí, jako se v Liberci stalo, pak druhého pozvání již se nedostane.

Právě tak si počíná tato komora, co týče našich požadavků českého řemeslníctva v liberecké komoře stran vyučování v kursích na ústavu pro zvelebení řemesel.

Tento ústav jest podporován zemí a státem. Již několik roků se tam vyučuje pouze německy ve třech kursech, totiž pro tři řemesla, a sice pro ševče, krejčí a truhláře v několika kursích ročně. Tam se však českých řemeslníků nepřijímá, ačkoli si toho někteří i při nedokonalé znalosti němčiny přáli.

O udělení stipendia Čechu není řeči. Jest tedy na čase, aby tomuto nevšímání si Českého živlu se strany liberecké Komory a hlavně se strany toho ústavu pro zvelebení řemesel byl učiněn konec. My jsme podnikli kroky, které snad k tomu povedou, aby se ty poměry zlepšily, totiž podali jsme petice všemi společenstvy českými a mnoha sty a sty jinými podpisy opatřené na obchodní ministerstvo, a očekáváme, že slavný sněm resp. slavný zemský výbor nás v této snaze bude co nejvydatněji podporovati.

A proto dovolím si v tomto směru podati slavnému sněmu následující resoluce:

"Zemský výbor se vyzývá, by se přičinil, aby c. k. vláda spolu s obchodní a živnostenskou komorou Libereckou již r. 1903 zřídila české kursy a potřebná stipendia pro krejčí, ševce a truhláře na ústavě ku podpoře živností v Liberci stávajícím.

Další resoluce jest v tomto smyslu:

"Jelikož ústavu "pro podporování živností" v Liberci byla subvence pro rok

1902  z 6000 K na 8000 K zvýšena, vyzývá se zemský výbor, by se u obchodní a živnostenské komory Liberecké zasadil o to, by na onom ústavě byly již v roce

1903    zřízeny české kursy pro krejčí, ševče a truhláře s přiměřenými stipendiemi.

Nyní bych měl ještě jednu prosbu k zemskému výboru.

Aby ta mezera, která bude ležeti mezi splněním toho našeho požadavku stran českých kursů, brzy a vydatně mohla býti vyplněna, bude nutno, by slavný sněm poukázal zemský výbor, by z dotace pro maloživnostníky nám větší a vydatnější podpora byla poskytnuta a sice k tomu účelu, by se mohl kočovný kurs pro ševce

- tedy aspoň pro jedno řemeslo - prozatím v Liberci odbývati a zároveň, aby pro nedělní útulek, který hodláme zříditi, byl jistý obnos, na příklad 300 K, pro zřízení jeho určen.

Jest pochopitelno, velectění pánové' že naše řemeslo, které jest většinou české, najmě v odboru ševcovském, nemůže mnoho let čekati, než mu přijde podpora snad z ministerstva, že by zůstalo náramně pozadu oproti německému řemeslu, kteréž již několik let těchto výhod, totiž výtečně vedených kursů, požívá. Jest tedy nutno, aby slavný zemský výbor naši prosbu vyslyšel, by zavedl tam na zkoušku český kurs pro řemeslo ševcovské a aby nám také poskytl podporu pro vzdělání našeho dorostu učednického.

Tento způsob vzdělání se velmi pěkně osvědčil, jak jsem se na poslední výstavě zde v Praze přesvědčil, a zaujal jsem hned stanovisko příznivé v tom směru, aby útulek pro učně co možná i v Liberci byl zřízen. Je pochopitelno, že v takovém městě, kde český učeň jest odkázán více méně jen na českou společnost, je také zapotřebí, aby tato společnost jemu dostatečných prostředků ku vzdělání poskytovala, a není-li těch prostředků vzdělávacích, tedy také dotyčný učeň připadne na špatné myšlenky které jeho výchově a morálnímu prospěchu jsou na škodu. Proto prosím, aby zemský výbor nám na zřízení tohoto nedělního útulku pro učně byl nápomocen a dovoluji si slavnému sněmu předložiti tuto resoluci:

Zemskému výboru se ukládá 1. by z prostředků maloživnostenské dotace pro 1902 uspořádal v Liberci běh kočovný pro ševcovské mistry české ještě v tomto roku,

2. by poskytl kuratoriu nedělního útulku pro učně české v Liberci 300 K ku prvému zařízení pro rok 1902.

Na konec nemohu jinak, než s povděkem se přidružiti ku chvály plným slovům p. předřečníka Hoffmanna, který činnost našeho přísedícího pana poslance Adámka v nejpěknějších barvách vylíčil, který jako málokterý Němeo uznání své českému přísedícímu poskytl. Mohu jen sl. sněmu a vůbec živnostníctvu gratulovati k tomu, že se nám podařilo tuto výtečnou a obětavou silu pro naše živnostníctvo znovu získati, pro tento veledůležitý úřad zemského výborstva a prosím jen p. přísedícího zemského výboru pana Adámka, aby neochabl ve svých šlechetných snahách zvelebiti náš dosti zanedbaný stav českých živnostníků. Domluvil jsem. (Výborně !)

Náměstek zem. maršálka Dr. Werunsky: Pan posl. Dr. Šamánek podal 6 resolucí.

Žádám, aby resoluce byly přečteny.

Der Herr Abg. Dr. Šamánek hat 6 Resolutionsanträge gestellt.

Ich bitte diese Resolutionsanträge zu verlesen.

Sněm. aktuár Dr. Voženílek (čte): "Zemskému výboru se ukládá, by ku vydržování české průmyslové školy dívčí v Liberci zvýšil přiměřeně dosavadní subvenci. "

Náměstek nejv. marš. zemského Dr. Werunsky: Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich bitte die Herren, welche diese Resolution unterstützen, die Hand zu erheben.

Die Resolution ist hinreichend unterstützt und wird der Budgetkommission überwiesen.

Resoluce jest dostatečně podporována a odevzdá se budžetní komisi.

Ich bitte die zweite Resolution zu verlesen.

Sněm. aktuár Dr. Voženílek (čte): "Zemský výbor se důtklivě vyzývá, aby konečně vynutil na kuratorium severočeského musea Libereckého splnění slíbené rovnoprávnosti jazykové, najmě stran doplněni českého katalogu a českých nápisů na všech musealních předmětech. "

Náměstek nejv. marš. zemského Dr. Werunsky: Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, aby vyzdvihli ruku.

Ich bitte die Herren, welche die Resolution unterstützen, die Hand zu erheben.

Resoluce je dostatečně podporována a odevzdá se budžetní komisi.

Die Resolution ist hinreichend unterstützt und wird der Budgetkommission überwiesen.

Ich bitte die dritte Resolution zu verlesen.

Žádám, aby 3. resoluce byla přečtena.

Sněmovní aktuár Dr. Voženílek (čte): "Zemský výbor se vyzývá, aby při vyplácení subvence 4300 K vyšší obchodní škole v Liberci pro 1902 dbal toho, by revers tamní obce, že na zmíněném ústavě bude vyučováno taktéž češtině, byl také skutečně dodržán a splněn. "

Náměstek nejvyššího maršálka zemského poslanec Dr. Werunsky: Žádám pány, kteří tuto resoluci podporuji, by vyzdvihli ruku.

Ich bitte die Herren, welche diese Resolution unterstützen, die Hand zu erheben.

Die Resolution ist hinreichend unterstützt und wird der Budgetkommission überwiesen.

Resoluce je dostatečně podporována a odevzdá se budžetní komisi.

Žádám, by byla čtena čtvrtá resoluce.

Ich bitte die vierte Resolution zu verlesen.

Sněmovní aktuár Dr. Voženílek (čte): "Jelikož ústavu "pro podporováni živností v Liberci" byla subvence pro r. 1902 z 6000 K na 8000 K zvýšena, vyzývá se zemský výbor, by se u obchodní a živnostenské komory Liberecké zasadil o to, aby na onom ústavě byly již v roce 1903 zřízeny české kursy pro krejčí, ševce a truhláře, s přiměřenými stipendiem!. "

Náměstek nejvyššího maršálka zemského posl. Dr. Werunsky: Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Resolution unterstützen, die Hand zu erheben.

Die Resolution ist h i n r e i ch e n d unterstützt und wird der Budgetkommission überwiesen.

Resoluce je dostatečně podporována a odevzdá se budžetní komisi.

Žádám, by čtena byla resoluce 5.

Sněmovní aktuár Dr. Voženílek (čte): "Zemský výbor se vyzývá, aby se přičinil, aby c. k. vláda spolu a obchodní a živnostenskou komorou Libereckou, již v r. 1903 zřídila české kursy a potřebná stipendia pro krejčí, ševce a truhláře na ústavě ku podpoře živností v Liberci stávajícím. "

Náměstek nejvyššího maršálka zemského posl. Dr. Werunsky: Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Die Herren haben die Resolution hinreichend unterstützt und wird dieselbe der Budgetkommission überwiesen.

Odevzdá se budžetní komisi.

Žádám, aby byla 6. resoluce přečtena.

Sněmovní aktuár dr. Voženílek (čte): "Zemskému výboru se ukládá, by

1.   z prostředků maloživnostenské dotace pro rok 1902 uspořádal v Liberci běh kočovný pro ševcovské mistry české ještě v tomto roku.

2.    by poskytl kuratoriu nedělního útulku pro učně české v Liberci 300 K ku zařízení pro r. 1902. "

Náměstek nejvyššího maršálka zemského posl. dr. Werunsky: Žádám pány, kteří tuto resoluci podporuji, by vyzdvihli ruku.

Ich bitte die Herren, welche diese Resolution annehmen, die Hand zu erheben.

Jest dostatečně podporována.

Die Resolution ist h i n r e i c h e n d u nterstützt und wird der Budgetkommission überwiesen.

Odkáže se budžetní komisi.

Nunmehr gelangt zum Worte der nächste Redner für die Kommissionsanträge.

Přichází nyní k řeči nejbližší řečník, zapsaný pro návrh komise, pan posl. Němec.

Ich erteile ihm das Wort.

Dávám mu slovo.

Posl. Němec: Slavný sněme! Chápaje se slova, mám nejprve za svou povinnost prositi pány kolegy za prominutí, že vůbec se slova chápu. Činím tak pod dojmem, že mi pánové nebudou valně za to vděčni! Jest to také pochopitelno. Celá řada řečníků uchopila se slova ke kap. 8., k té, která se, abych tak řekl, naznačuje živnostenskou politikou království Českého. Z různých hledisek probírány otázky nalézající se v této kapitole, a já si dovolím na některé návrhy a některé pokyny, obsažené v řečích různých poslanců, později přijíti.

Nechápal bych se slova, slavný sněme, kdyby právě projednávaná kapitola nespojovala se ještě s jinou okolnosti a sice s tou, že dvě nejdůležitější části této kapitoly projednávány obyčejně samostatně na sněmu království Českého, to jest zpráva o pokračovacím školství a pak zpráva o maloživnostenské akci že nebyly projednávány při této kapitole summárně, nýbrž o nich bývalo jednáno samostatně.

Nečiním nikomu z toho výtky, je toho příčinou jenom kvapná práce, kterou sněm království českého nucen vykonati, že Jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek, chtěje tuto práci zkrátiti, hledí k tomu, aby předlohy úzce spolu souvisící, shrnul v jedno Slibuji předem, že budu mluviti stručně a nebudu polemisovati s jedním řečníkem s druhé strany, který považuje řešení živnostenské otázky, tak zvanou živnostenskou politiku království českého nejspíše tím, aby co možná pronásledoval toho, kdo vydal známý zatykač na německého císaře Viléma. (Veselost)

Přikročím raději k věci a dotknu se toho, co páni řečníci byli během debaty přednesli.

Byl to nejdříve pan Wüst, který se ujal slova a hledá nápravu poměrů živnostenských jinde, nežli bych ji hledal já, a nemohu se tím vůbec zabývati a mám za to, že jeho návrhem, aby co nejdříve zřízena byla v této polovině říše Reichskreditg nossenschaft, nebyl by zrovna živnostníctvu v království Českém přinešen žádoucí blahobyt, a nejprvé poukazuji k tomu, že sněm království českého dříve, než bylo toto pronešeno, zřídil již svůj vlastní zemský jubilejní živnostenský úvěrní fond pro maloživnostnictvo, který, jak se páni mohou dočísti ze správy sněmu rozdané, svůj úkol v plné míře, pokud mu prostředky stačí, koná.

Také tento zemský fond založen je na nejširším základě, aby mohl v budoucnosti co možná organisovati živnostenské úvěrnictví v království Českém a vstoupiti ve styk se všemi úvěrními společenstvy, jež v království Českém jsou neb budou zřízena.

Pan řečník dotkl se také pojišťování živnostníctva. Otázka živnostenského pojišťování z poslední doby velmi mnoho se dotýká zájmů živnostenských a živnostníctvo na všech sjezdech se jí obírá, a také sněm království Českého mel několikráte příležitost nejen ve slavném sněmu, ale i v komisích otázkou touto se obírati. Připomínám, že v přítomné chvíli se nalézá na stole slavného sněmu návrh, týkající se pojišťování živnostenského se zřetelem na to, co v nynější době dostačitelně a rychle dá se realisovati, a zajisté panu poslanci, o němž jsem mluvil, budeme velice vděčni, přispěje-li svými pokyny k brzkému a blahodárnému vyřízení této otázky.

Velectění pánové! Pan poslanec Staněk si přál, aby pokud možná zemská akce živnostenská, - která pozůstává z dvou části činnosti: 1. ) jednak z toho, že slavný sněm povoluje každoročně 20. 000 K na opatření strojů a moderních pomůcek živnostenských, jednak 2. ) 10. 000 K na ostatní úkoly živnostenské - se vžila, a aby také sloužila malému živnostníctvu a aby tato akce, která dosud propůjčuje stroje pouze výrobním družstvům podle zákona z r. 1873 založeným, rozšířena byla také na živnostníky jednotlivce.

Velectění pánové, já si dovoluji poukázati na odstavec zprávy komise živnostenské, rozdané slavnému sněmu, kde se praví na str. 26. toto: "Komise živnostenská uvažovala vedle jiného též o přání, by akce zemská byla rozšířena ještě na podporu zakládání vzorných dílen a odměňováni mistrů o dokonalou odbornou výchovu učňů zasloužilých. "

Ale živnostenská komise zabývala se touto otázkou značnou měrou. Zároveň loni v r. 1901 dne 22. června odbývala se při prvním čtení zprávy, kterou podal zemský výbor slavnému sněmu, o tak zv. akci maloživnostenské o tomto předmětu se svolením slavného sněmu generální debata a v této době také proneseno přání, nesoucí se k tomu, aby zemská akce živnostenská - která tehdáž prohlášena byla některými řečníky za naprosto pochybenou - byla rozšířena také na jednotlivce.

O tom, pokud tato akce může býti prohlašována za pochybenou, mohou míti ovšem páni poslanci různé náhledy. Já sám pro svou osobu nemám tuto akci za pochybenou a tento svůj názor dovoluji si doložiti tím, že, jestli na tu celou akci na pořízení strojů a nástrojů pro živnostníky, zejména pro výrobní družstva bylo celkem poukázáno 20. 000 K nebo původně 10. 000 K a jestli ze 140. 000 K, celkem k tomu účelu povolených, zbývá 38. 900 K k disposici, nepovažuji tuto akci za zcela nepodařenou, neboť jest dokázáno, že tento obnos do této sumy 140. 000 K scházející, tedy 102. 000 K, tomu účelu skutečně byl věnován a použit. Avšak hledati nápravu v tom, že by se akce rozšířila tím způsobem, že by se pak sl. sněm usnesl o zásadě, že mají býti poskytovány stroje a pracovní pomůcky nejen družstvům výrobním, nýbrž že maji býti poskytovány také jednotlivcům, jest ovšem otázka tak dalekosáhlá, že, jak jsem si dříve dovolil již podotknouti, živnostenská komise se ji obšírně obírala a také v letošních sezeních několikráte konaných, a také při projednávání zprávy zemského výboru o této akci obírala se živnostenská komise zevrubně touto otázkou, také stálá živnostenská komise zemská, která byla slav. sněmem v život povolána, obírala se touto záležitostí, avšak nedospěla dosud k žádnému určitému výsledku pro nepřekonatelné překážky vyřízeni svého, Neboť račte uvážiti, jestliže považujeme zemskou akci pomocnou, na kterou bylo věnováno 140. 000 K, za nepodařenou proto, že by zbývalo dosud k použití dosud nepoužitých asi 38. 000 K, jak by to vypadalo, kdybychom se měli zabývati zprávou o zemské akci maloživnostenské, která by rozšířila svou působnost na jednotlivce, pováži-li se veliký počet živnostníků v král. Českém, a konkurence, která by tím mezi nimi každým způsobem povstala, kdyby se jednalo o zakoupení toho kterého stroje na útraty zemské? Kde naleznete hranici a kriterium, kdy takový stroj může býti poskytnut ?

To jest velmi těžká otázka! Proto živnostenská komise ve zprávě na stránce, kterou jsem si již dovolil citovati, obírala se touto otázkou a (má za to, že by bylo jediným východištěm, kdyby se mistrům zasloužilým o výchovu učňů ve formě podpory poskytovala záloha nezúročitelná na zakoupeni strojů aneb stroje samé.

Suma, sl. zemským sněmem munificentním způsobem pro zájmy živnostenské věnovaná, nebyla však nijakým způsobem nepoužita; neboť, jak ze zprávy komise živnostenské se ráčíte dočísti, bylo přebytků ve způsobu jinakém použito, a ve zprávě, která leží na stole sl. sněmu a bude vyřízena rozpočtovou komisí, činí se další návrhy, kterak přebytků nepoužitých k dotaci na opatřování strojů a nástrojů živnostníkům velmi účelným a užitečným způsobem má býti použito.

Není pochyby, že návrh p. poslance Staňka, který sl. sněmem byl ve formě resoluce schválen, bude předmětem bedlivé úvahy komise živnostenské a že se budeme později ještě jednou tím obírati.

Kapitolou VIII., to jsem si již dovolil naznačiti, vyřizujeme současně položku, týkající se pokračovacího školství, která byla jindy ve sl. sněmu samostatně projednávána, a to jest příčinou, že bylo dnes velmi dlouho mluveno o těchto věcech, poněvadž se dotýkaly řeči všech položek, v této kapitole se nacházejících.

Ale dnešní řeč p. posl. Hofmanna, mohu říci, jestliže poslední jeho řeč v tomto sl. sněmu a tuším i první řeč mne nenadchla zvláštní úctou k tomuto panu poslanci,

dnešní jeho řeč, pokud se týkala pokračovacího školství, mne uspokojila, poněvadž pan posl. Hofmann se obíral touto otázkou věcně a, byť i stál v odporu proti zákonu zemskému o školách pokračovacích, přece jen vyjmenoval celou řadu článků tohoto zákona, s kterými projevil souhlas svůj a jen při některých měl jisté pochybnosti.

Pan posl. Hofmann ale odpustí, pak-li nehodlám se vším, co přednesl, souhlasiti a nemohu souhlasiti na př. s jeho názorem, že není třeba zemského zákona že postačí, když se nynějším způsobem budou dále pokračovací školy vyvíjeti a že se tyto školy dostanou přirozeným vývojem na takovou výši, na jaké si je přejeme míti. Tomu odpor jí poměry. Není-li upravena otázka zabezpečení existence těchto škol, pak těžko očekávati, že je přivedeme na vývoj dokonalosti, a vedle toho ne račte zapomenouti, že min. nař., kterým se upravuje pokračovací školství v této polovině říše a také v král. Českém, bylo vydáno roku 1883, a tu bych se nerozpakoval prohlásiti, že se mně zdá pro r. 1902 býti již poněkud opozdilým, a to proto, poněvadž od té doby nejen pokračovací školy, ale co hlavně na váhu padá, naše obecné školství dostalo docela jiný ráz a dnes materiál, který pokračovací školy plní, přichází s daleko jiným vzděláním a předpravou do těhto škol, než tomu bylo před vydáním nař. z r. 1883. P. posl. Hofmann byl toho náhledu, že jest nutno, aby školy byly specialisovaný, aby nebyly generalisovány, aby se přihlíželo k poměrům toho kterého kraje, k poměrům toho kterého okresu.

Přiznává-li p. posl. Hofmann federalismus v tomto užším smyslu, myslím, že nejsme daleko od toho, že uzná jej i v širším smyslu, neboť pak-li kulturní poměry v král. českém se daleko liší od kulturních a průmyslových poměrů ostatních zemích rakouských, a pakli něco v král. Českém může býti školství pokračovacímu a školství vůbec průmyslovému prospěšno, můžeme se tázati, bude-li to prospěšno v Bukovině, v Haliči a v jiné zemi.

To jsou důvody, pro které si přejeme, aby pro král. České, specielně pro jeho školství pokračovací byl vydán zákon zemský takový, který by odpovídal potřebám kulturním a hospodářským tohoto království.

Pan posl. Hofmann vyslovil také jistou výčitku, kterou vidím se nucena na pravou míru uvésti. Posl. Hofmann pravil, že prý přece, jakkoliv plně uznává, že zemský výbor jedná velíce objektivně pokud se týče rozdělování dotací na školy pokračovací, že zejména p. přís. zem. výboru v této věci velice ochotně přijde každé žádosti vstříc, která vyjde z odvodu krajů německých, že prý přece druhá národnost, totiž německá, na těchto položkách jest zkracována, že na 222 českých škol, majících 27. 000 žáků se platí ze zemských prostředků 17. 000 K subvence, kdežto na 150 německých škol majících 13. 500 žáků se platí pouze 53. 000 K subvence zemské, a že prý následkem toho také subvence státní na základě toho bývá vyměřena, že jest nižší, a ž následkem toho jsou naši krajané němečtí, co se týče podpor pokračovacích škol, zkráceni.

Na jednu okolnost p. Hofmann ovšem při tom zapoměl, a to na to, že v seznamu škol pokračovacích, jichž počet udává správně číslici 222 českých se nalézá na př. jedna pokrač. škola - totiž pražská, - která čítá 3600 žáků, a že na tuto školu pražskou ovšem přirozeně připadá větší položka, poněvadž na chlapecké školy pokračovací v Praze vyplácí zemský výbor 27. 000 K a na dívčí 8. 400 K, dohromady tedy 35. 400 K., ale já myslím, spravedlivě vzato, že i tuto položku věnovanou na pokračovací školství přece uznáte za zcela oprávněnou, neboť to faktum nelze smazat, že je Praha středem a srdcem průmyslu a obchodu v celém království, že je středem vývinu řemeslníctva a následkem toho ovšem že musí také žádati na vývin a pokrok svých škol pokračovacích takové podpory, jaké po mém názoru zasluhuje.

Pan posl. Hofmann si přál, by, pokud možná, zavedeno bylo na pokračovacích školách rozdávání učebných pomůcek. To je požadavek humánní a já úplně s ním souhlasím. (Posl. Adámek: Děje se to již!)

Z velké části se to již, jak pan přísedící zemského výboru se vyslovuje, děje; mně je to také známo, ale neděje se to z pravidla, jak si toho p. posl. Hofmann přál; on si přál, by se všecky takové pomůcky rozdávaly všem žákům pokračovacích škol bez výjimky. Uvítal bych to velice, kdyby to hospodářské a finanční poměry školních výborů jednotlivých škol dovolovaly, aby bylo možno tento náklad hraditi, neboť my jsme nedospěli ani tak daleko, by na pokračovacích školách bylo zápisné zrušeno; některé školy pokračovací musí ve svém budgetu ještě se zápisným účtovati. Je to smutný úkaz, ale tím méně můžeme očekávati, že bybychom mohli, kdyby nebylo dostatečné subvence, tuto myšlenku provésti, neboť jsou mnohé školy, jež bez toho nemohou existovati.

Pan poslanec Hofmann dotkl se výstavy školních prací na školách pokračovacích, on má tyto výstavy na školách pokračovacích za zbytečné a praví, že jaksi z vyučovacích a hospodářských příčin ruší vyučování, že by bylo dobře, poněvadž nemají žádných výsledků, zejména ne pro širší obecenstvo, by se neodbývaly

Ale, pánové, výstavy, pokud se týče konkurenční výstavy veškerých škol pokračovacích toho kterého kraje, myslím, že nemůžeme s tohoto hlediska posuzovati, nýbrž s toho, že učitelstvo tu a tam ne dosti dokonalé pro vyučování na školách pokračovacích na takových výstavách čerpá naučeni po stránce vychovatelské a odborné své vědomosti doplňuje. To jest účelem takovýchto Školních výstav a vedle toho mají býti vzpružinou jednotlivým žákům pozadu zůstávajícím, by hleděli v příštích dobách, které jim zbývají pro návštěvu pokračovacích škol, doplniti to, co zameškali.

Výstava odborných a pokračovacích škol v Praze, pokud mne došly zprávy, setkala se se všeobecnou pochvalou na všech stranách a já béřu za klassického svědka Jeho Excelenci pana místodržitele království Českého, který dostavil se do této výstavy, věnoval jí veškerou pozornost, a který věnoval zvláštní pozornost škole, která vystavovala s těmito školami, a sice škole pražského Handwerkervereinu.

Pan posl. Hofer si ztěžoval, že při rozdělování dotací pro účely maloživnostnictva také naši krajané němečtí jsou zkracováni.

Odkud ovšem čerpal právě látku k tomuto tvrzení, nemohu pochopiti. Pan poslanec snad, všímaje si kap. VIII., shledával položku pro technologické museum pražské a jiné ústavy, pro mistrovské kursy atd., a z těch dedukoval, že se nám, ač bychom měli všecky nároky a právo k tomu, jelikož jsme ve většině, dostává většího údělu

Tomu bych si dovolil odporovati a poukazuji k tomu, že jestliže položka kap. VIII, pokud se týče technologického musea pražského, by se zdála panu posl. vysokou a nějakým darem specielně pro nás, kdo jsme české národnosti, tož dovoluji si na poučení pana poslance podotknouti, že technologické museum pražské jest ústav utrakvistický, ústav, který měří stejně objektivně oběma národnostem, že každý, kdokoliv se obrátí na tento ústav, ať v jazyku českém aneb v německém, dostane záležitost svou správně, rovnoprávně, objektivně vyřízenou.

Dovoluji si poukázati k tomu, že protokol technologického musea pražského

obsahuje r. 1899 3610 čísel, r. 1900 6014,

r. 1901 6484 čísel.

V těchto číslech v každém roce jest plná šestina německých podání, která také německy se vyřizují.

V odborné poradné, jest co do podání, jež měla v příčině strojů r. 1899 158, r. 1902 250, roku 1901 388, tentýž asi poměr; podobně tomu bylo při dotazech v lučebném oddělení v kursech, jichž bylo pořádáno celkem 77, kde rovněž bylo přihlíženo také na podání německá, pořádána celá řada kursů německých; připomínám kurs pro vydělávání a barvení kůží, bílení a barveni bavlny, kurs, který pořádalo museum technologické v Lanškrouně.

Ku konci budiž mi dovoleno, abych apeloval na sl. sněm, aby, jak započato bylo s podporou živnostníctva, kterou vidíme i v kapitole VIII. našeho rozpočtu, která vykazuje celkově v našem rozpočtu na rok 1902 položku 552. 500 korun, na této dráze nadále bylo pokračováno, aby živnostenskou politiku zemský výbor ve