der Landesausschuß sich diesen Bestrebungen bisher nicht gefügt hat.

Ich gestehe, daß es bisher schwer möglich gewesen wäre, einen derartigen Antrag im Landtage vorzulegen.

Der Herr Abg. Schreiner wird sich erinnern, mit welchen Schwierigkeiten jeder einzelne derartige Inspektor bisher durchgebracht werden mußte und wenn ich auch prinzipiell kein Inspektorentöter, kein Feind aller Inspektoren bin, so glaube ich doch, es wäre nicht praktisch, wenn man mit neuen Anträgen vor das Haus treten wollte.

Ich will mich nur noch den Ausführungen des Herrn Abg. Trautzl zuwenden, welcher bittere Klagen vorgebracht hat bezüglich der Unterstützungen speziell eines Lagerhauses.

Nun gestehe ich, daß ich diese Klagen sehr begreiflich finde. Es ist eine außerordentlich mißliche Situation, in der sich einige dieser Lagerhäuser befinden, nicht nur Lagerhäuser, die in die deutsche Sektion ressortieren, sondern ebenso auch Lagerhäuser, die unter der Ingerenz der böhmischen Sektion stehen.

Der Herr Abgeordnete hat ganz richtig daraus hingewiesen, daß, wenn man gewußt hätte, daß der Staat diese Institution nicht so unterstützen würde, als man erwarten zu können glaubte, man vielleicht derartige Veranstaltungen, wenigstens in einigen Bezirken, nicht getroffen hätte.

Es ist wahr, daß durch eine unliebsame Verzögerung der Mitteilung seiner Entschlüsse das Ackerbauministerium einige dieser Unternehmungen in eine sehr unangenehme Lage gebracht hat.

Andererseits bitte ich, mir zu verzeihen, wenn ich sage, daß es gar nicht möglich ist, daß seitens des Landesausschusses die völlige Auszahlung von Subventionen erfolgt, welche ausdrücklich schon gleich bei der Bewilligung, nicht erst später bei der Auszahlung der einen Hälfte an die Bedingung der Bedeckung des ganzen Aufwandes gebunden wurde.

Es ist doch nicht tunlich aus öffentlichen Geldern verhältnismäßig immerhin große Summen auszuzahlen in einem solchen

Falle, wo das ganze Unternehmen dadurch, daß der Kostenaufwand nicht ganz gedeckt ist, auf etwas schwachen Füßen steht

Ich werde jedoch bestrebt sein - denn Erfolg kann ich natürlich nicht verbürgen diese Schwierigkeiten, mit denen das Potscherader Lagerhaus und auch andere Lagerhäuser zu kämpfen haben aus dem Grunde, daß die Unterstützungsfrage seitens der Regierung, wenn diese auch mit Verhältnismäßig gewiß hohen Betragen beigetragen hat, boch nicht in dem Maße gelöst worden ist, als erwartet wurde, zu vermeiden, und ich hoffe, daß es bei den Beratungen des Genossenschaftskomités der beiden Sektionen des Landeskulturrates möglich sein wird, einen Modus zu finden, wie eine Sanierung dieser Verhältnisse herbeigeführt werden könnte.

Ich glaube, daß ich hiemit diejenigen Anregungen, welche seitens der geehrten Herren Abgeordneten bezüglich meines Referates gemacht worden sind, erschöpft habe, und wenn es auch sehr verlockend wäre, auf einige der interessanten Ausführungen der geehrten Herren Vorredner näher einzugehen, so will ich von dem Danke, dem ich gleich anfangs durch die Kürze meiner heutigen Ausführungen Ausdruck zu geben ver-sprochen habe, nichts wegnehmen, und schließe daher meine Ausführungen. (Výborně! Bravo! Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan přísedící zemského výboru Adámek má slovo.

Přísedící zemského výboru Adámek: Slavný sněme! Nemohu arci mluviti jako mnozí páni řečníci přede mnou o programech zemědělských, musím se omezili pouze na předměty spadající v obor, který mám čest v zemském výboru zastupovati.

Učiním to po tak napínavé debatě, pokud lze krátce.

Není zajisté pochybnosti, že kritika a kontrola a ještě více parlamentární iniciativa má velký význam zvláště v těchto oborech, o kterých dnes jednáme.

Celá debata, až na některá vyšinutí, byla vedena zcela věcně, dány mnohé podněty, které musí býti uvažovány pilně na příslušných místech a jichž pilným uvažováním a zdárným řešením bude lze v mnohém směru razit cestu pokroku a vývoji našeho zemědělství a jeho školství.

Snaha zemského výboru v oboru zemědělského školství, t. snaha, aby toto školství bylo konsolidováno, nalezla na všech stranách potěšitelného souhlasu a plného uznáni, což zemskému výboru bude pohnutkou, by příště v tomto směru ještě rozhodněji postupoval než posud.

Páni poslanci, kteří mluvili na začátku této debaty, a zvláště p. poslanec Kubr, kladli hlavní důraz, aby bylo organisováno pokračovací školství. Nikdo nesouhlasí tak s touto tužbou jako já. Je zajisté pánům v paměti, že první krok nového zemského výboru v tomto oboru byl, že předložil osnovu zákona o pokračovacích školách hospodářských a že jsem, pokud možno bylo, jménem zemského výboru předlohu tuto se vší rozhodností hájil, ale když tehdá v zemědělské komisi převládala snaha, by tato předloha byla pokud možná slušně pochována, nikolik však vyřízena, předloha nebyla zde podle parlamentních pravidel odpravena, ale octla se ve vyjednávání, které nevedlo ke konci.

Trvám na tom, že otázka organisace pokračovacích škol hospodářských nezmizí a nemůže zmizeti z denního pořádku, poněvadž řešení tohoto úkolu má velikou důležitost pro nejnižší vrstvy našeho rolnictva, o které po této stránce není postaráno, i pro veškerou organisaci našeho zemědělského vzdělávání.

Souhlasím s p. poslancem Kubrem, že je potřebí, aby tato reforma byla také přiměřenou, úpravou našeho obecného školství.

Nestačí však, aby tomuto směru byl dan větší výraz u vyučování v našem školství zavedením přiměřeně upravených čítanek, ale jest třeba, aby hlavně v učitelských ústavech učitelstvo samo bylo připravováno, aby na obecných školách, zejména na pokračovacích školách, na kterých bude míti příležitost zemědělství prakticky vyučovati, skutečně prakticky působiti dovedlo.

Vláda by si měla povšimnouti, aby při organisacích těchto ústavů bylo zvláště přihlíženo k tomu, aby z nich vycházelo učitelstvo, které bude úplně způsobilé, aby těmto skutečným potřebám praktického života mohlo plně vyhověti. (Výborně!)

Pouhým zřizováním pokračovacích škol bez náležité přípravy učitelstva bychom velmi málo prospěli.

Důkazem toho jsou pokračovací školy živnostenské, jichž vývoj závisí na náležitě odborně vzdělaném učitelstvu.

Rozkvět těchto škol jest velmi potěšitelný, máme přes 400 škol živnostenských s 80. 000 žáků, a školy tyto velkou většinou znamenitě prospívají.

Rolnictvo nemůže zůstati po zadu, musí se pečovati, aby o široké vrstvy rolnické bylo postaráno tak, jako jest postaráno o široké vrstvy živnostníků stávajícími pokračovacími školami.

Byl projeven se všech stran souhlas se směrem, který sledujeme v našem hospodářském školství, a naléháno, aby v tomto směru praktickém bylo ještě rozhodněji postupováno.

Obrat tento nebyl snadný, převládaloť mínění, že jest věcí zbytečnou, aby při hospodářských školách byly zakládány zkušební zahrady pole a hospodářství.

Dnes žádný prozíravý odborník a přítel hospodářství s takovým směrem nesouhlasí.

Tento obrat vyžaduje dost velikých nákladů, což jest zcela přirozené. Náklad tento na opatření zkušebních zahrad a polí musí býti podniknut, má-li hospodářské školství prospívati. (Výborně!)

Říká se, proč při zimních hospodářských školách mají býti zkušebná pole a zahrady. Zajisté ne toliko pro žáky, kteří jsou zapsáni, ale také pro učitele a pro rolníky.

Velectění pánové, úkol učitele na hospodářské škole nekončí ve škole, nemá býti učitelem několika žáků ve škole, nýbrž má býti učitelem a rádcem rolnictva vůbec. (Výborně!)

Pan posl. Kubr poukázal na důležitost pokusnictví našeho, které jest v plenách, kové pokusnictví musí býti rozšířeno po celé zemi, zvláště pak při hospodářských školách. Nestačí jediný pokusný ústav v Praze.

Pokusnictví musí býti rozšířeno po celých Čechách při hospodářských školách, poněvadž pokus, který se zdaří v jedné krajině, neosvědčí se v krajině jiné; při konání pokusů v různých krajinách může se resultáty dáti správný směr rolnictva. Šablonování a uniformování si příroda a zemědělství nenechá líbiti. Šablonováním jsme také v tomto oboru došli k smutným koncům.

Pokud se týká praktického směru, bylo poukázáno v hospodářském školství, hlavně panem drem Schreinerem, aby se při obsazováni učitelských míst hledělo také k praktickému vzdělání žadatelů.

Jest mi s potěšením, že z tak vážené strany se toto vyjádření stalo a mám tím větší potěšení, že mohu s p. drem Schreinerem sděliti, že tak se již děje, že nejen při obsazování míst se béře zřetel na praktickou zkušenost učitele, ale že proto, aby se dal také materielní výraz tomuto směru, zemský výbor učitelům namnoze připočítává léta v praksi strávená k služebním létům.

Tímto způsobem se na jejich praktické vzdělání zřetel béře. Jest to také oprávněno, poněvadž učitel, který nemá naležitou hospodářskou praxi, nemůže praktické rolnictvo dokonale vychováváti.

Pravil jsem, že tato akce stojí peníze. Obával jsem se, že slavnému sněmu spíše budou činěny námitky, že zemský výbor ve směru tom učinil veliký náklad a ne že bude vytýkáno, že učinil náklady malé. Podle rozpočtu na letošní rok činí náklad na školství, nepočítaje podpory a to náklad řádný - 732. 000 a náklad mimořádný 375. 000. Tento náklad 375. 000 K jest podniknut na opatření zkušebních polí, pozemků, nových budov atd. Náklad celého hospodářského školství činí ročně 3, 900. 000 K.

Neuvádím toto číslo proto, abych snad zastrašil slavný sněm; naopak, jsem pevně přesvědčen, že tento náklad jest velmi produktivní, a že jest také řádně odůvodněn, poněvadž, mají-li naše školy hospodářské jakožto školy odborné prospívati, nesmí živořiti. Tyto náklady musí býti podnikány, školy musí býti vypraveny tak, aby se v nich skutečně dostalo žactvu takového vzdělání, jakého za nynější doby potřebuje rolník v zápasu, který o existenci vésti musí. Nic není žalostnějšího jako odborné školy, které živoří, které nemohou žíti ani zahynouti. Žáci těchto škol nejsou zakopníky pokroku.

My chceme, aby žactvo hospodářských škol neprospívalo jen sobě, nýbrž, aby razilo cestu pokroku zemědělstva vůbec. Bylo také s uznáním ukazováno, hlavně drem Schreinerem, že se k našim všeobecným školám přičleňují a připojují odborné kursy. Úspěch, který ve směru tom dosažen, jest velmi nadějný.

Hlavně pětiměsíčné kursy hospodyňské, které se přičleňují k zimním hospodářským školám, mají výsledky přímo překvapující. Uvážíte-li, že na př. návštěva pětiměsíčného kursu - v Chrudimi jest internát - stojí 75 zl. s celým zaopatřením, uznáte, jako se při ukončení všeobecného kursu minulé neděle všeobecně uznávalo, - že dívka se tam naučí, mnoho-li potřebuje, za takový nepatrný náklad. Tyto kursy se těší stále větší a větší přízni.

ran dr. Schreiner ukazoval na lesnické školy a navrhuje, tuším, resoluci, aby se zemskému výboru uložilo, aby v Chebu a v Budějovicích lesnické školy německé podporoval Z této resoluce vyznívá žaloba, že zemský výbor těchto škol dosud nepodporoval. Pokládám za svou povinnost, abych pověděl toto: Tyto školy nebyly zřízeny se souhlasem zemského výboru, nýbrž byly zřízeny proti zřejmému vyjádření zemského výboru, byly zřízeny místními spolky. Zemský výbor do jich kuratoria nevyslal své zátupce. Nemůžeme subvencovati takové ústavy, při jichž zřízení zemský výbor vůbec nespolupůsobil. To nejde, aby kdokoli zřídil školu, a potom, poněvadž ji zřídil, měl zemský výbor dávati na ni podporu.

Iniciativa musí vycházeti od místních činitelů, musí žádati postupně za šetřeni zemědělského výboru za spolupůsobeni zemědělské rady i vlády. Když pak ústav se zřídí, vyšle tam pravidelně zemský výbor své zástupce a uděluje subvenci. Prosil bych, aby tato resoluce p. dra Schreinera přijata nebyla Bude sice ovšem přikázána komisi, ale považoval jsem za svoji povinnost toto pověděti.

Na vyšinutí které se p. dru Schreinerovi při jeho známé odbornosti stalo, že i při pojednávání o pojišťování rolnictva mluvil o rozdělení podle národnosti, a j. reagovati nebudu.

K jedné věci však se vrátím. Pan dr. Schreiner dotkl se při té příležitosti věci, kteráž již byla vyřízena v rozpočtovém výboru, že totiž na jindřichohradecké škole jsou němečtí žáci a jak se hodlá zemský výbor zachovati v této věci. Měl jsem tu čest odpověděti v rozpočtovém výboru takto:

Když jsem při návštěvě německé rolnické školy v České Lípě se přesvědčil sám, že jsou tam žáci čeští, kteří neumějí německy, dal zemský výbor kuratoriu vynesení, že podle stávajících pravidel nemáme utrakrisetických škol hospodářských a žáci. kteří neznají jazyka vyučovacího, nemají býti do školy takové přijímáni. Když přišla stížnost, že jsou v Jindřicho-hradecké škole žáci, kteří ne zcela dobře umějí německy, dal jsem stejné vyřízení kuratorům jindřicho-hradecké školy. Tedy v té příčině zemský výbor zachovává úplnou rovnoprávnost Na zásadě, že musí býti žák mocen jazyka vyučovacího, trvám.

Bylo by dobře, kdyby p. dr. Schreiner a jeho přátelé při všech školách na této zásadě trvali a toho dbali, aby tato zásada nebyla porušována v žádné škole a aby tato zásada byla nejen na Škole jindřho-hradecké, nýbrž také na všech školách ve král. Českém prováděna. (Výborně!)

Pan dr. Schreiner žaloval také na zkracování obyvatelstva zemědělského v zemědělských školách. Myslím, že není na sněmu král. Českého potřeba vypravovati o tom, jaký je rozdíl mezi potřebami českého a mezi potřebami německého rolnictva a že nepotřebuji vykládati, že my jsme v držení ohromné převahy půdy v tomto království, jako jsou opět páni z druhé strany, pokud se týče průmyslu a velkoprůmyslu, ve výhodě proti nám.

Kdybychom my začali vytýkati pánům z druhé strany, že mají více průmyslu nežli my, řekli by, ano, my máme průmysl. Nyní vytýkají nám oni, že máme více zemědělských škol a my stejným způsobem odpovídáme: My máme zemědělství. (Výborně!)

Vedle toho spadá na váhu ještě něco jiného a sice rozdělení návštěvy škol. A prosím, abyste ráčili vzíti na vědomí, že na př. Libverdská akademie, která stojí celkem ročně 83. 000 K, má v první třídě 9, v druhé 11, ve třetí 10 žáků, že tedy připadá na 30 žáků 83. 000 K. V České Lípě navštěvuje školu rolnickou v první třídě 6, v druhé 8 žáků, v Litoměřické škole, jejíž stavba bude vyžadovati statisíce nákladů, v první třídě 10, v druhé třídě 12 žáků, v Trutnovské škole v první třídě 10, v druhé třídě 11, ve škole Žatecké v první třídě 13, v druhé 8 atd. Pánové, při takové návštěvě škol nemůže býti vznešená žaloba, že pro německé zemědělství v král. českém je málo škol, a pravil bych, aby bylo vzato na vědomí, že s tímto faktem počítá také vláda, která totiž vydala všeobecné upozornění, že nebude podporovati zřizování nových hospodářských škol, dokud nebudou staré školy konsulidovány, a dokud nebudou míti náležitou návštěvu Zřizovati pouze proto školy, aby se mohlo říci, že ve král. českém je o několik škol více, ale nedbáti toho, že jsou školy prázdné, byl by luxus, jehož si zemský výbor při vší lásce ke hospodářskému školství dovoliti nemůže a jímž by se také zemědělství neprospělo.

Pan Dr. Schreiner stěžoval si dále, že jsme nepodporovali zřízení nové školy ve Hradišti, v okresu královédvorském. To je pravda. Ale, abych upokojil pana Dr. Schreinera, uvádím, že zemský výbor z důvodů uvedených zamítl žádosti i za zřízení nových škol českých a nepodporoval pouze jedinou žádost německou.

Nemáme povinnost zřizovati školy nedoinřivé a zbytečné, které nemají žádného oprávnění, které stojí mnoho peněz a nemají žáků. Tolik, pokud se týče školy Hradišťské.

Kromě toho musím podotknouti, Že ta krajina, o kterou tu jde, není ryze německou, jak pan Dr. Schreiner tvrdil. Jde tu především o okres jaroměřský a královédvorský.

Královédvorský okres má 12. 000 Čechů a 16. 000 Němců. Jaroměř 30. 000 Čechů a 5. 000 Němců. Krajina ta není ryze německou, aby tam musila býti zřizována německá škola. Hradiště je arciť přímo na rozhraní národností.

Zemský výbor musel však kromě toho bráti zřetel také k tomu, jaký vliv by mělo zřízení této školy na návštěvu škol sousedních. A tu se zjistilo, že by byl vliv ten velice povážlivý, poněvadž ony školy mají malou návštěvu.

Pan poslanec Kubr mne velice příjemně dojal svojí závěrkou, když s takovou vřelosti mluvil o doplněni hospodářského školství vysokým učením českým. Velectění pánové, nebudu se o velké této otázce šířiti, v tom jsme zajisté všichni za jedno, že naše školství v tomto královsví musí býti tak opatřeno a tak vybudováno, aby každý Čech netoliko obecné, ale i veškeré odborné i nejvyšší vzdělání mohl dosáhnouti způsobem pokud možno nejsnadnějším, svým jazykem mateřským. (Výborně!)

Již s tohoto stanoviska musím vítati, že právě z kruhů čistě agrárních vyzněl tento hlas, aby bylo zřízeno vysoké učení zemědělské. Vítám projev jeho tím více, že je tím zároveň rozptýleno podezřívání, že by český rolník vůbec mohl býti odpůrcem kulturního vývoje. V takovýchto snahách se sejdeme vždy, ať patříme k té neb oné politické straně, a přál bych si, aby takovým způsobem vážné otázky byly povždy uváděny v debatu na tomto slavném sněmu; pak ušetřilo by se mnohých trpkostí a příkrostí, a - což je hlavni - potom bychom spojenou silou snadněji a rychleji postupovali k cílům, po jichž dosažení všichni tak vřele toužíme. (Výborně!)

Pan posl. Kubr dotkl se také toho, že čeští rolnici to byli, kteří nedbajíce materielních ztrát, které tímto zasedáním sněmu utrpěli;, sami naléhali, aby sněm zasedal tak dlouho, až veškeré své úkoly vykoná. Musím konstatovati, že to nebyli jen rolníci jedné strany, nýbrž také ti rolníci, kteří patři ke straně naší, a že jsme to byli my všichni, kteří uznali jsme za svou povinnost, přičiniti se, aby velké úkoly, které byly na programu slavného sněmu, nebyly stále z roku do roku odkládány a oddalovány, nýbrž aby byly jednou konečně provedeny a vyřízeny. Pánové, mám za to, že přes všechny námahy, které toto zasedání v tak pozdní době vyžaduje, budeme zajisté všichni spokojeni a potěšeni, jestli se podaří, aby všechen materiál, který jest již zpracován v komisích, také slavným sněmem byl vyřízen, poněvadž potom zasedání letošní patřiti bude k nejplodnějším, které kdy na zemském sněme byly.

Jest zajisté svrchovaně na čase, aby zasedání sněmu byla plodná; neboť jedině skutečná, plodná práce povznáší vážnost sněmu, nýbrž i prospívá všemu lidu. (Výborně l)

Tím končím a prosím, aby příslušné návrhy rozpočtovou komisí byly přijaty. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk, řečníku se ze všech stran gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Debata je skončena, jest mi ještě položiti dotaz na podporu stran resoluce, kterou navrhl pan posl. Jaroš a která mi dříve nebyla dodána.

Ich habe noch eine Unterstützungsfrage Zu stellen, bezüglich eines Resolutionsantrages des Herrn Abg. Jaroš.

Pan posl. Jaroš navrhuje: "Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, by v nejblíže příštím zasedání sněmu předložil osnovu zákona o zřízení zemské pojišťovny proti ohni, krupobití a pádu dobytka. "

Prosím pány, kteří podporují tuto resoluci, by vyzdvihli ruku. Jest dostatečně podporována a odev dá se resoluce budgetnímu výboru.

Die Resolution ist hinreichend unterstützt und ich werde dieselbe dem Budgetausschusse übergeben.

Přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jsou položky potřeby, úhrady, vyřízení petic, které jsou shrnuty v oddělení V., které se týká zemědělství.

Gegenstand der Abstimmung sind die Positionen des Erfordernisses, der Bedeckung, dann der Art. V der Erledigung und die unter Punkt V subsummierten Petitionen.

Žádám pány, kteří tyto položky při jímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

A tím jsou také vyřízeny dvě zprávy zemědělské komise číslo tisku CLXXXI. a CLXXXII.

Durch die Abstimmung sind zugleich erledigt zwei Berichte der Landeskulturkommission Druck-Nr. CLXXXI. u. CLXXXII.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Předmětem další debaty je kapitola 6. K účelům zdravotním a humanitním. Kapitola ta vykazuje v Potřebě 8, 022. 147 K, v Úhradě pak 799. 395 K vyřízení této kapitoly se týkající, jest obsaženo pod čl. VI. na str. 103. -111. Petice ke kapitole této se vztahující od č. 10-13, 36-39 na str. 136. a 136, 139 a 140.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Sanitäts- und Humanitätszwecke. Art. VI. Erfordernis im Ganzen 8, 022. 147 Kr. Bedeckung im Ganzen 799395 Kr.

Hiezu die Petitionen 10- 13, 36-39, Seite 135 und 136, 139 und 140.

Oberstlandmarschall: Zu den von der Kommission gestellten Anträgen bezüglich der Erledigung dieser Positionen liegt ein Minoritätsvotum vor.

Při těchto položkách byl podán v komisi návrh menšiny, které zastupuje pan posl. dr. Zintl.

Als Vertreter des Minoritätsvotums fungiert der Herr Abg. Dr. Zintl.

Ich erteile demselben das Wort.

Abg. Dr. Zintl: Hoher Landtag:

Das Minoritätsvotum zu Kapitel VI, Titel 6 ist wohl in der Hand sämtlicher Mitglieder und es wird nicht notwendig sein, es zur Verlesung zu bringen.

Ich will mich ganz kurz fassen und nichts anderes anführen, als daß dieses Minoritätsvotum dem Bedürfnisse und der Notwendigkeit entspricht.

Ich will mich aber auch kurz fassen aus dem Grunde, weil schon in der Generaldebatte die Angelegenheit berührt wurde und ich es nicht mehr nötig habe, weitwenbige Ausführungen zu machen.

Ich habe gesagt, es sei eine Notwendigkeit und ein Bedürfnis, daß auch die deutschen Pfleglinge ihr Recht finden. Ich führe an das ärztliche Personal, das Wartepersonal und alle Bediensteten von Dobržan an, die dort für die Pflege in der Heilanstalt tätig sind und bei denen die Kenntnis der deutschen Sprache eine solche Notwendigkeit ist, daß man darüber nicht so hinweg gehen kann.

Schon vor zwei Jahren wurde ein ähnliches Minoritätsvotum wie das vorliegende in der Budgetkommission gestellt, ist aber nicht vor den hohen Landtag gekommen.

Tatsache ist, daß wirklich die deutschen Bewerber um eine Anstellung in Dobržan zum Schaden der Anstalt und des Zweckes desselben wenig Berücksichtigung finden.

Es ist aber auch ein Gebot der Gerechtigkeit und der Billigkeit, daß Deutsche berücksichtigt werden, zumal mehr als die Hälfte jener Bezirkshauptmannschaftsgebiete, deren Gerichtsbezirke der Dobržaner Anstalt zugewiesen sind, eine deutsche Bevölkerung hat.

Es ist eine Notwendigkeit, daß mit Rücksicht auf den Zweck und die Organisation der Dobržaner Heilanstalt, auch deutsche Wärter, deutsche Ärzte und deutsche Bedienstete einen angemessenen Platz finden. (Abg. Dr. Schreiner: "Derzeit ist dort hin Deutscher !")

Mehr als drei Viertel des Wartepersonals ist čechischer Nationalität, von welchen vielleicht die Halste überhaupt nicht deutsch kann. Und doch ist es erforderlich, daß das ärztliche und Wartepersonal mit den deutschen Pfleglingen sich wenigstens in deutscher Sprache verständigen kann.

So aber haben wir gerade das Gegenteil. Es kommt vor, daß dem Wartepersonal es unmöglich ist, sich in deutscher Sprache zu verständigen. (Rufe: Hört! Hört! Unglaublich!)

Wenn es in dieser Beziehung besser werden soll, so muß man handelnd einschreiten, denn das ist eine Notwendigkeit.

Ich beschränke mich auf diese von mir vorgebrachten Ausführungen, die den Tatsachen entsprechen, weil ich persönlich in der Lage war, mich seit mehreren Jahren davon überzeugen zu können. (Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkám jsou přihlášeni řečníci.

Zu diesen Positionen sind Redner gemeldet:

Contra:

die Herren Abgeordneten:

páni poslanci:

Dr. Brzorád, Dr. Pantůček, Dr. Šamánek, Dr. Kindermann.

Pro:

die Herren Abgeordneten:

páni poslanci:

Dr. Ritter von Jaksch, Dr. Mašek, Dr. Ulrich, Kalina.

Dávám slovo prvnímu panu řečníku, který jest zapsán proti, panu poslanci dru Brzorádovi.

Poslanec dr. Brzorád: Slavný sněme! Pan zpravodaj menšiny neuvedl žádný nový důvod pro svůj návrh, než jaké zde již byly uvedeny při odst. 2, kde se jednalo o podobnou věc. Z tehdejší debaty musil zajisté sl. sněm nabýti přesvědčení, že zemský výbor ani v nejmenším nezkracuje právo německé národnosti při obsazování míst úřednických, a bylo konstatováno a ničím nevyvraceno, že, kdykoliv se hlásí kvalifikovaní němečtí úřednici, zemský výbor vždy ochotně jim místa uděluje. V tom ohledu nepanuje žádná protekce pro členy národnosti české. Jak se to má ve všeobecné správě zemské, má se to také v Dobřanech a, jestli pan řečník pravil, že v Dobřanech jest celá řada lékařů, kteří neumějí tolik německy, aby se mohli dorozuměti s pacienty, dovolil bych si o tom pochybovati.

Takové případy se u nás zřídka stanou. Ostatně ponechávám vyvrácení těm pánům, kteří tamnější poměry lépe znají, a vracím se k věci, ke které jsem se přihlásil.

Budu velmi stručně mluviti, poněvadž čas již pokročil a myslím, že by bylo na čase, abychom mluvili ve sněmu stručně a příliš časem nemámili, jak se to stává. (Souhlas. )

Chtěl jsem upozorniti na - dle mého náhledu - důležitou věc, to jest na náš zákon zdravotní. Sotva r. 1888 vstoupil zákon zdravotní pro král. České v platnost, již ozývaly se velmi brzo hlasy, že zákon nevyhovuje potřebě a že vyžaduje rychlé nápravy. Zejména, když vydána byla instrukce od místodržitelství ve srozumění se zemským výborem roku 1889, která se nejen nesrovnává se zákonem, nýbrž v mnohém ohledu přímo odporuje zákonu, tu tyto hlasy se množily a ozvaly se z dvojího tábora: jednak od zástupců samosprávy, kteří naříkají, že nová břemena jsou jim házena na krk, ale žádná nová práva udělena, a z druhé strany od obvodních lékařů, kteří podle instrukce měli na sebe vzíti mnohé povinnosti, ale dostávali náramně málo služného.

Již r. 1893, když konal se sjezd 15 o kresních výborů v Pardubicích, při kterém zastoupeni byli četní obvodní lékaři, bylo žalováno právě na tomto sjezdu v tom smyslu, jak jsem se již zmínil. Zástupcové samosprávy si velice stěžovali, že vlastně pány zdravotnictví nejsou, poněvadž obvod a okres, který lékaře platí, jim neporoučí, nýbrž zeměpanští lékaři, a obvodní lékaři zase si stěžovali, že nejsou náležitě honorováni, že se jim ukládá celá řada zbytečných, povinností, že jim nezbývá čas na praxi, kdyby všechny povinnosti chtěli řádně vykonávati; když jich ale nevykonávají, že se naříká, že se zdarma platí, že nic nedělají.

Následkem toho podal jsem opětně s kolegou Adámkem zde na sněmu návrh