vení a měl za to, že vláda to dobře smýšlí s naším rolnictvem, a že dává příležitost, aby to celé dosavádní obchodní spojení se přerušilo, aby vláda mohla vstoupiti do přímého styku s našim zemědělstvem. Ale jaké bylo sklamání! Jakmile rolníci ucházeli se o takové dodávky, vždy vláda a vojenský erár, respektive dotyčné vojenské velitelstvo, kladly takové těžké přijímací podmínky, že byly určovány jen určité dny, bylo ustaveno, které trhy mají býti položeny za základ ustanovení cen.

A tu ozvaly se takové stesky, že i z nejbližších obcí v okolí jaroměřském, nemohli rolníci vstoupiti do spojení s erárem nižádným způsobem, tím méně bylo to možno ze vzdálenějších obcí. My jsme se sami několikráte pokusili vzorkovati obilí, bohužel, kdybychom byli chtěli vojenskému eráru to obilí prodati, byly bychom museli proti obchodnímu směru mnohem levněji to obilí eráru přenechati. My, velectění pánové, dále se budeme museti domáhati toho, poněvadž dnes téměř majetkem zemědělců s ohledem na zatížení půdy jest jen to, co má ve svém domě, a to jest živý a mrtvý inventář, bychom rolníkům zabezpečili to kormidlo, které je v té těžké hospodářské práci provází, abychom jim zachovali ten kousek majetku, musíme se starati vedle pojišťovny zemské a pojišťovny zemědělského delnictva o zřízení pojišťovny pro pojišťování dobytka, dle vzoru jiných zemí již zavedené.

To nesmíme pustiti se zřetele, poněvadž, kdybychom nechali rolnictvo naše na pospas různým poškozením, nejednali bychom dobře, poněvadž mnohý rolník, který by ztratil živý inventář, mohl by se rozloučiti i s celým svým statkem, an jest mnoho rolníků, kteří jen zachováním inventáře udržují se na statcích.

Další otázka, která byla předmětem jednání na tomto sl. sněmu, byla otázka hospodářů horkých, která se nesla k tomu cíli, aby lihovarství se věnovala náležitá pozornost a snažili jsme se o to, aby veliké hospodářské lihovary a hlavně společenstevní zakládány byly.

Návrh o tom podal pan kol. Kožmín a komise pro záležitosti zemědělské vypracovala také zprávu, při které vzala ohled na hospodářské lihovarství a zároveň na lihovary vůbec, které se měli ve směru družstevním zakládati.

Měli jsme za to, vzhledem k tomu, že vláda po svém prohlášení bude společenstevní lihovary v první řadě respektovati, že družstevní lihovary se budou moci o překot zakládati; za nedlouho jsme se ve Stráži i Višeňovicích přesvědčili, jak vláda šetří kontingentem, jako by neměla z čeho co poskytnouti.

Průmyslovým lihovarům dává se kontingentu více než mnoho, kdežto volání majitelů hospodářských lihovarů, sedláků, kteří chtí zakládati takové družstevní lihovary, zůstává hlasem volajícího na poušti (Výborně!) A v tomto ohledu máme naprosté právo žádati od vlády, aby již jednou přihlédla blíže k těm zemědělským našim zájmům a snahám, a hleděla nás nějakým způsobem podepříti, a to tím více, když sama z toho nemá žádné škody, když by ubrala těm velkoprůnikům část kontingentu a přidělila ho jednak lihovarům hospodářským, jednak lihovarům společenstevním a tím umožnila zakládáni těchto lihovarů.

Dnes při hospodářské soutěži musíme se chápati všech prostředků, které máme po ruce. My víme, že při pěstováni obilin stále jsme stíženi soutěží cizí a hlavně uherskou, při pěstování skotu a bravu soutěží Haliče, Uher a balkánských zemí, a neznáme východiště, které by nás z této slepé uličky na půdu jasného hospodaření přivedlo.

Sedlák v té době jest smýkán se strany na stranu a neví, jakého prostředku by se chopil, aby sám měl to vědomí, že tím prostředkem může zachovati sebe a svou rodinu. V tomto ohledu pohybujeme se všichni v takové nejistotě, že jest to více než hrozné, a mělo by se zajisté se strany povolaných činitelů přihlížeti k tomu, aby nám poskytla se pomocná ruka nějakým způsobem. My právě v tomto oboru hospodářské práce máme v horských krajinách ponejvíce na zřeteli, věnovati pozornost svou pěstování zemáků.

Pěstování zemáků jest podmíněno jen tím, když se budou moci zakládati společenské lihovary. Neboť dnes při obmezení kontingentu majitelé lihovarů nemohou kupovati od malorolníků brambory, když vláda bude stále šetřiti kontingentovaným lihem, (Hlas: Pro židy ho má dosti!) nebude moci hospodář vůbec zakládati společenské lihovary, pak nejjistější plodina horská nebude se moci pěstovati a nevím, čeho se budeme moci chopiti.

Lnářství nachází se v takovém úpadku, že dnes je těžko mnohého zemědělce povzbuditi k tomu, aby této národní rostlině, která v době minulé byla rostlinou výnosnou, věnoval pozornost aspoň částečnou.

Právě proto, že nám hlavně ve vysokých polohách jest téměř údělem, abychom v každém okamžiku s krutou přírodou vedli boj, boj do té míry těžký a také nákladný, jest potřeba, abychom někým byli podepíráni, a abychom aspoň těch rostlin se mohli držeti, které jednak mají u nás zajištěnou polohu a vedle toho skytají našim zemědělcům slušný hospodářský výnos.

Právě s tohoto místa častokráte jsme se přimlouvali u vlády, aby v zájmu vlastním a v zájmu hospodářském hleděla zavésti lněné látky mezi vojsko.

Několikrát to zde bylo v tomto sl. domě rekapitulováno, několikráte to bylo odůvodňováno, ale, bohužel, do dnes nemáme žádných zpráv, že by pro vojenské potřeby zavedeny byly lněné látky.

Mimo to jsme také vznesli toto přáni na velesl. zemský výbor a jsem přesvědčen, že do jisté míry náprava se zjednala, ale nezjednala se do té míry, abychom my mohli býti uspokojeni jednáním zemského výboru.

Není to takové, a já ještě prosím velesl. zemský výbor, aby laskavě hleděl naši těžké a neúmorné práci poněkud přijíti vstříc, aby hleděl zavésti lněné látky a aspoň tím rolníkům ve vysokých polohách napomáhal.

Velect. pánové, družstevní snaha mezi rolnictvem rozšířila se zajisté do pěkné míry a každý zemědělec i každý pozorovatel našeho zemědělství zajisté do nejhlubší duše jest tím potěšen, že rolnictvo dnes s ohledem na to, že nemůže Čekati odnikud vůbec tak veliké podpory, chápe se samo těch prostředků, které má dnes po ruce, aby vlastní snahou, vlastním semknutím a vlastním poznáním hledělo si vydupati takové cesty, po kterých by se k další své budoucnosti mohl ubírati bez otřesu.

V tomto ohledu svépomocná snaha může nejvíce prospěti našemu zemědělskému stavu, ale prospěje mu jen tehdy, když povolaní činitelé na místech, kde se skrbliti nemá, nebudou skrbliti a když budou právě tuto svépomocnou snahu bez ohledu na finance také statně podporovati. My zemědělci podjali jsme se tohoto těžkého úkolu a hledáme se všech stran každého poslance, který poněkud chce se starati o zájmy zemědělské, jenž z povinnosti lid selský hleděl z té beznadějnosti povznésti do větši výše hospodářského rozpoznáni a aby každého zemědělce nutkal k jistému združení a svépomocnému snažení. Budeli to dělat každý zástupce, tož mám za to, že se doděláme toho, by z povolaných míst dostalo se zemědělstvu náležité podpory, kteráž nebude bezúčelně vydaná, naopak ponese těm potřebným lidem, o nichž mluvím, náležitého užitku.

Máme mnoho a mnoho otázek a já nevím, nebyl-li bych neskromným, kdybych ještě o několika těch otázkách mluvil. Nerad bych též nějakým způsobem roztrpčoval, avšak přec bych rád, jak jsem pravil, z programového stanoviska uvedl všecky otázky, které se týkají našeho života, aby páni, jako pozorovatelé viděli, co ještě k vykonání před sebou máme.

Stručně zmíním se ještě o nějakých otázkách. Mám na zřeteli naši drahou zemi. Aby přímé daně, které plynou z království českého, ponechány byly zemi, o to se budeme zasazovati, poněvadž je to právem sněmu království Českého, aby v této otázce předešel. Mimo to budeme se starati o to, a že se budeme starati, důkaz je ten, že v ohledu osvětovém hlavně my rolníci budeme klásti váhu na to, by lid náš v osvětovém ohledu pokročil do té míry, by nepokulhával za jinými národy, aby se mohl postaviti po bok všem ostatním pokročilým národům.

Na základě toho budeme školství a osvětě věnovati největší pozornost a vzhledem k tomu, že často a často způsobem, mohu říci nelidským, způsobem nehodným znásilňuje se mnohdy ve zněmčeném území duše mnohého slabého dítěte, tož přičiníme se v první řadě, by právě tam na té půdě, kde častokráte rozbouřená mysl v ohledu nationálním provádí mnohé asi hrozné činy, které se neshoduji ani s pravou lidskostí; přičiníme se o to, by právě na těchto místech se založily školy veřejné, školy národní za tím účelem, aby každá národnost mohla se v takových místech vyvíjeti dle svých sil a dle svých schopnosti.

Mimo to budeme se domáhati toho, aby přec jednou v království Českém a snad v matičce Praze zřízena byla zvěrolékařská škola.

My v tomto ohledu nemáme zde učeliště a, abychom dorost svůj nechali v tomto oboru práce nebo vědění vzdělávati, musíme se arci postarati, aby ta škola zde se stala skutkem.

Mimo to mám na zřeteli řádné přepracování zásad zemského jubilejního fondu, který ve prospěch malorolnictva byl založen, aby tento fond, který není vysoký, do jisté míry po letech a v brzké době byl zvětšen, aby rolnictvo z tohoto fondu mohlo dostati podpory, kterých ve svépomocném snaženi zapotřebí má.

Snaha naše nésti se má k tomu, aby zřízena byla lesnická škola s vyučovací řečí českou, kterouž slabě nahražuje škola při škole písecké; dále musíme se, pánové, starati o to, aby vláda v zájmu hospodářském a zemědělcův vůbec hleděla založiti solní skladiště, která tu a tam založena jsou jen na státních drahách, ke škodě mnohých v odlehlých místech bydlících zemědělcův.

Nedovolím si, velectění pánové, další otázky uváděti, poněvadž vidím, že bych přece jen mohl státi se neskromným, nadužíval bych snad vážené trpělivosti Vaší, a sdělím proto jen ku konci své řeči, že otázky, které jsme dnes v tomto domě předvedli, dotýkají se těsně našeho hospodářského života a otázek, které zajisté budou během doby museti přijíti k svému rozřešení, poněvadž bez rozřešeni těchto otázek, není možno mysliti si dobře zachování našeho zuboženého stavu.

Vyřízením hospodářských otázek, velectění pánové, vykonáte zajisté všichni jako pracovníci, ať poslanci z kruhů zemědělských, ať z jiných kruhů, zajisté vždy velmi dobrou práci, poněvadž práce ta směřuje vždy k tomu, aby půda, která spočívá v rukou hospodářů, také zachována byla.

Zajisté všichni přiznáte, že zachováni půdy v rukou hospodářů znamená zachování půdy pro národ.

Nedávno bylo v Národních Listech pověděno o snahách našich jednot severočeské a pošumavské, že tyto jednoty na rozhraní německém pracují k tomu, aby zachován byl kus drahé české půdy. A mám za to, pakliže tyto jednoty pracuji o záchranu té české půdy, pracujeme i my zemědělci na záchranu české půdy jednak proto, že tuto půdu chceme zachovati svým potomkům, ale hlavně proto, abychom tuto půdu zachovali svému národu. (Výborně!)

Vy, velectění pánové, zajisté všichni jste přesvědčeni, že jen ten národ, který zachová půdu ve svých rukou, může počítati také s jistou budoucností, ale národ, který půdu nechává divným i jiným způsobem roztrhati, který by nevěděl, že jeho nejpřednější povinností jest podstatu národa zachovati, půdu stále a stale soustřeďovati ve svých rukou, ten zajisté by chyboval, poněvadž by ustoupil od pravého cíle, kterýž každý národ před sebou má. My právě, jako zemědělci zastoupeni v české straně agrární, pracujeme pro vyřízení společné se všemi rolníky, kteří stojí i v jiném pol. táboře k uplatnění všech těchto myšlenek a otázek, pracujeme k tomu cíli z vlasteneckých pohnutek, poněvadž chceme, jak jsem již pravil, půdu v rukou vlastních českých pro národ zachovati.

A v tom ohledu ke konci své řeči pravím, že každý plní naprostou vlasteneckou povinnost, když stará se náležitým způsobem, by zachována byla půda zemědělcům.

O našem vlastenectví nemusí býti nikdo v žádné pochybnosti a každý může býti plně přesvědčen, že lneme s největší láskou k milé zemi a drahému našemu národu! (Výborně! Hlučný potlesk! Řečníku se gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Generalredner für den Antrag.

Ich erteile das Wort dem Herrn Abg. Weiß.

Abg. Weiss: Hoher Landtag! Von vielen geehrten Herren Vorrednern wurde in Dieser so hochwichtigen Debatte zur größten Sparsamkeit im Landeshaushalte gemahnt.

Die Ausführungen der Herren Vorredner von der deutschen Seite beweisen uns aber und wir sind selbst davon überzeugt, daß, wenn es sich um Unterstützungen zur Hebung der Landwirtschaft, des Gewerbes handelt, die größte Sparsamkeit geübt wird.

Während mit Hochdruck die Durchführung der Kanalbauten betrieben wird, welche ausschließlich dem Großkapital, der Industrie zustatten kommt, behandelt man das in volkswirtschaftlicher Beziehung so notwendige Meliorationswesen als etwas ganz nebensächliches, als etwas, wobei man sparen muß.

Wohl niemand in diesem hohen Hause glaubt, daß die Biersteuer, die PersonalEinkommensteuer und daß die Befreiung derfelben von den Gemeindenumlagen der Landwirtschaft zugute kommt.

Eine jede neue Steuer ist zu Ungunsten des Bauerstandes ausgefallen und So war es bei der Rentensteuer, bei der PersonalEinkommensteuer und so ist und wird es auch bei der Biersteuer sein.

Wir Agrarier müssen endlich vom Grundsatze ausgehen, daß mit der weiteren Belastung des Bauernstandes ob direkt oder indirekt gebrochen werden muß.

Die Tatsache, daß der Bauernstand mit über 2/3 des Bodenwertes verschuldet ist, daß jährlich in Oesterreich über 12000 Bauerngüter unter den Hammer kommen, Spricht gewiß dafür.

Der Apparat seitens des Staates als auch des Landes, den letzten Kreuzer der unteren Schichten der Bevölkerung herauszupressen, funktioniert ausgezeichnet. Einrichtungen, welche geeignet wären, der Steuerkraft der Bevölkerung Speziell in Böhmen aufzuhelfen fehlen ganz und gar.

Ich verweise nur auf das Versicherungswesen, auf die Flußregulierungen. Die hören größtenteils dort auf, wo sie der Landwirtschaft zum Vorteil gereichen würben. Der Bauernstand ist zum Aschenbrödel der übrigen Bevölkerungsschichten herabgesunken und wenn unlängst der Herr Kollege Hofmann - und dieser Sollte speziell für die Herren Lehrer sprechen - hier erklärt hat daß Not nicht nur beten und Händefalten lehre, sondern auch Fäustemachen, so gilt dies in viel höherem Grade von unserem Bauernstande. (Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Pan poslanec Hyrš podal resoluční návrh, který zni:

"Zemskému výboru se ukládá, aby ve srozumění s ředitelstvím hypoteční banky král. Českého postaral se o to, aby co nejdříve zase vydávány byly 3 1/2 proc. zástavní listy banky této".

Ačkoliv tento návrh nesouvisí úplně s předmětem rokováni, učiním dotaz na podporu, a bude-li dostatečně podporován, odevzdá se budgetnímu výboru.

Žádám pány, kteří podporují resoluční návrh pana posl. Hyrše, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporován a odkáže se budgetnímu výboru.

Nyní přijde k řeči přísedící zemského výboru pan hrabě Schönborn. Dávám mu slovo.

Přísedící zemského výboru hrabě Schönborn:

Slavný sněme! Nejdříve jest mou povinnstí, abych slavnému sněmu vzdal nejupřímnější dík z hlubin srdce přísedického - nevím, zda-li tohoto slova mohu užívat - za to, že slavný sněm zase jednou vyřizuje rozpočet zemský, neboť jest to pro úřadování zemského výboru náramně nemilé, nemá-li zemský výbor usneseními sl. sněmu předepsanou cestu, kterou se má bráti. Těším se upřímně z toho, že bohdá za málo dnů schválením rozpočtu ve třetím čtení bude zemskému výboru umožněno, aby při vyřizování veškerých záležitostí, zemského rozpočtu se týkajících a při sledováni zájmů zemědělských zvláště pohyboval se v kolejích, přesně mu předepsaných slavným sněmem. Jakožto znamení díků oproti slavnému sněmu slibuji nyní, že ve svých vývodech budu co nejkratší, abych při této pokročilé době trpělivost ctěných pánů poslanců dlouho nemořil.

Přihlížíme-li k číslicím letošního rozpočtu, můžeme konstatovati, že pokud se týká zemědělství, rozpočtová komise navrhuje nám povolení celkového nákladu a to jak mimořádného tak řádného obnosem 3 a půl milionů korun, oproti celému rozpočtu, jenž končí číslicí 52 milionů korun. Zdá se to být snad poněkud málo a slyšel jsem též z úst vážených pp. poslanců na to žehrat, že zvláště, pokud se týká zemědělství, jeví se přílišná spořivost. Avšak nemohu jinak, než upozorniti na následující okolnost. Nahlédl jsem do rozpočtu zemského za rok 1892, tedy do rozpočtu usneseného sl. sněmem před 10 lety, a tu jevil se následující obraz:

Celková číslice rozpočtu obnášela tehda 26 milionů korun, tedy bezmála polovici rozpočtu letošního, na zemědělství však bylo tehda věnováno sl. sněmem 695. 000 korun, tedy ne celých 700. 000 korun.

Jeví se tedy následující poměr:

Kdežto celková rozpočtová číslice stoupla během tohoto desítiletí na dvojnásobnou výši, stoupl rozpočet zemědělství na výši pateronásobnou. Je v tom zajisté znamení, že sl. sněm ve správném, dobrém a moudrém uznání důležitosti zemědělských zájmů k tomuto odvětví národního hospodářství zvláště hleděl. Pokud se týče mé maličkosti, mohu se s jakýmsi sebevědomím, ač nebývám jinak velice neskromným, tím chlubiti, že při vzrůstu vydání na zemědělství nebyl jsem sice pars magna, ale talis qualis. Zemský výbor obdržel v posledních letech dost často ku sledování politiky zemědělské podněty od sl. sněmu. I letos sl. sněm o své újmě a aniž byly mu předloženy návrhy zemského výboru, některé takové podněty zemskému výboru dává, kteréž ovšem při dalším sledování budou vyžadovati dosti velkého nákladu; na příklad zvýšení dotace na zalesňování, na které komise v rozpočtové zprávě pod číslem vyřízení 42. ukazuje, bude vyžadovati dosti velkého nákladu, dále zřízení zemědělského odděleni na vysoké škole technické, po případě na obou vysokých školách technických, zřízení míst inspektorů ovocnictví, výzkumnictví, to vše jsou záležitosti, ke kterým není jen třeba usilovné práce, ale též značné sumy peněžní.

Při dalším provádění těchto záležitostí zemský výbor, dle poměrů v králov. Českém panujících, ovšem nemůže sám je vzíti do rukou, nýbrž bude vždy vázán na spolupůsobení zemědělské rady pro král. české, jakož vůbec v provádění zemědělských úkolů dělí se s touto váženou korporací nejen o iniciativu, nýbrž též o další provádění. Musím zde, pánové, konstatovati, že zvláště během posledních let poměr mezi zemědělskou radou a zemským výborem utvořil se velice utěšeně a doufám, že i na dále tímto spolupůsobením obou orgánů bude možno, aby zemědělské záležitosti dobře prospívály.

Pokud se týče provádění rozkazů, slavným sněmem zemskému výboru udělených, mohu konstatovati, že zemský výbor vždy s největší svědomitostí hledí k tomu, aby jim bylo vyhověno. Nemohu tedy dobře pochopiti tvrzení jednoho pana řečníka v povšechné debatě rozpočtové, pana posl. Kaliny, jenž se domnívá, že zemský výbor nevyhověl asi 28 resolucím, na kterých se slavný sněm za posledního zasedání byl usnesl, ano, že bylo třeba, aby rozpočtová komise i letos tyto resoluce opakovala.

Pokud se týče referátu mně svěřeného ukázal posl. Kalina při tom zvláště na 2 záležitosti. Předně na zprávu o činnosti fondu tak zvaného malorolnického, ohledně kteréhož skutečně rozpočtová komise v předloňské zprávě na to ukázala, že tento fond nevvvíjí takovou činnost, jak by si bylo přáti a, dále ukázal na přání, vyslovené rozpočtovou komisí, aby zemědělskotechnická kancelář při zemědělské radě byla decentralisována. Mohu však k tomu ukázati, že, pokud se týče první věci, slavný sněm letos má se usnésti na resoluci ve vyřízení rozpočtu, navržené jemu rozpočtovou komisí, kteroužto resolucí výslovně slavný sněm vezme na vědomí zprávu zemského výboru o tomto malorolnickém fondu podanou za poslední 3 léta.

V jedné z těchto 3 zpráv možno také shlédnouti, že zemský výbor, resp. kuratorium fondu výslovně na výtku, jemu rozpočtovou komisi předloni učiněnou, ukazuje a ji vyvrací.

Pokud se týče decentralisace kanceláře zemědělsko-technické zemědělské rady, mohu též konstatovati, že zemský výbor letos podal dosti obsáhlou zprávu a že zemědělská komise včera debatou, několik hodin trvající, touto předanou se zabývala.

Ještě v jednom předmětu jeví se pokrok a vývoj péče slavného sněmu k jednotlivým odvětvím zemědělství.

Je to subvencování jednotlivých podniků zemědělských, sledovaných zemědělskou radou, jednak chov dobytka hovězího, jednak chov vepřového dobytka, zalesňování atd.

Veškeré tyto podniky, dílem zvláštními subvencemi do rozpočtu zemského vloženými, dílem z povšechné položky "Dotace na různé účely zemědělské" se podporují. I tento náklad dosti rychle během posledního 10 letí se zvětšil. V roce 1892 bylo zemědělské radě a sice oběma odborům na různé tyto účely dohromady vyplaceno 12 500 a několik korun, kdežto roku loňského stoupla tato suma na 220. 000 K. I v tom vidíme ohromný vzrůst výdajů na zemědělstvo.

Vedle těchto subvenci, které bych mohl nazvati subvencemi řádnými, podporují se však též ze zemských prostředků jisté podniky mimořádné, které povstaly v poslední době pod názvem podniků družstevních nebo společenstvích.

A tu mohu hned reagovati na jisté tvrzení váženého p. posl. Kubra, jenž dnes ujal sa slova, a mohu tvrditi, že z této dotace nejen na skladiště, nýbrž také velmi značnou měrou na postavení mlékáren společenstevních, na zřízeni lihovarů, na zřízení malých společenstevních továren na zpracování čekanky a na různé podobné účely dosti značné subvence se povolují. I z těchto dotací v posledním roce cestou zemědělské rady bylo vydáno dohromady asi 130. 000 K.

Vážený p. poslanec, jehož vývody jsem prve citoval, p. posl. Kalina, v povšechné debatě rozpočtové vypravoval, že se na mne obrátil a žádal, abych mu zvláště, pokud se týká této záležitosti, poskytl možnost nahlédnouti do spisů, jež jsou k disposici zemskému výboru, a pravil s nemalým rozhořčením, že jsem jeho prosbě nevyhověl. Nemohu jinak, než konstatovati, že velmi slušným způsobem, jak sám pravil, pan posl. Kalina, se na mne obrátil a že rovněž tak slušným a zdvořilým způsobem jsem mu odpověděl, že k mému politováni není mi možno této prosbě vyhovět, ježto tyto účty a spisy netvoří předmět, kterým se slavný sněm zabývá.

Jest však pravda, že během dřívějších roků výkazy o těchto subvencích bývaly slavnému sněmu předkládány, ale během posledních 10 let nikdo o to nežádal a snad následkem toho tyto výkazy nebyly více předkládány. Pan poslanec pravil, že doufá, že svým vyprávěním této malé historky zlomí můj odpor a že tyto účty sl. sněmu předloženy budou.

Dovoluji si sděliti, že zlomení mého odporu není nikterak třeba, nejsem nikterak proti tomu, aby účty ty nebo výkazy o nich sl. sněmu byly předloženy, a předsevzal jsem si již dříve navrhnouti zemskému výboru, neboť já sám o té věci rozhodovati nemohu, aby příště tak, jak bývalo dříve, výkazy podobné zase slav. sněmu byly předloženy; tím budou tvořiti předmět rokování rozpočtové komise a stanou se přístupnými předně zpravodaji rozpočtové komise, pak rozpočtové komisi celé a zprávou rozpočtovou vůbec všem pánům poslancům.

Když jsem již při vývodech váženého pana posl. Kaliny, musím ještě jedno tvrzení jeho poopraviti.

Pan posl. Kalina tvrdil totiž, že c. k. vláda při udílení subvencí zemědělských též naddržuje příliš jedné národnosti - německé, a dává málo národnosti české a jako doklad k tomu uvedl, že na obě hospodářské akademie v Táboře a Libverdě stávají ze státních prostředků jakási stipendia, táborská akademie že má stipendia ve výši 160 zl., libverdská však ve výši 22. 000. Pan poslanec citoval při tom jisté statistické výkazy ministerstvem orby vydané, které iní dosud nejsou přístupné. Nemohu však jinak než říci, že tyto číslice se zakládají patrně na velkém omylu. Jest mou povinností, abych účty a rozpočty obou těchto akademii zkoumal a předkládal zemskému výboru, a mohu říci, že je dosti podrobně znám.

Pokud se týče posledních 10-12 let, moha zcela určitě tvrditi, že taková číslice jako 22. 000 K ze státních prostředků v rozpočtu akademie libverdské se nikterak nevyskytuje. (Posl. Staněk: Český odbor zemědělské rady, jak se dokazuje v nedávno podané interpelaci, je zkrácen!

Jeden z pánů poslanců ukazuje právě na to, že v interpelaci nedávno podané bylo dokázáno, že český odbor zemědělské rady při udílení subvencí je zkrácen. Interpelace ta, byla podaná na sl. vládu a není mou věci, abych se číslicemi tam uvedenými obíral. Nemohu jinak než vysloviti v této věci svůj náhled. Jest možná, že tento náhled není populární, ba že snad bude pokládán za jakési kacířství. Já tvrdím, že tím, když někdo náhodou na jistý učet dostává vyšší sumu než druhý, že tento druhý tím ještě není poškozen, nýbrž že to může býti tomu druhému pobídkou, aby s náležitou horlivostí se snažil, tentýž obnos pro sebe získati. A mohu tež tvrditi, že při známé horlivosti českého odboru zemědělské rady ani nepochybuji, že poměr mezi subvencemi oběma odborům zemědělské rady přikázanými, který zdánlivě nyní snad jest nepříznivý pro český odbor zemědělské rady, v době dosti krátké snad bude odčiněn a ukáže se pak poměr zcela

Ježto jsem několik čísel uvedl, která se týkají rozpočtů obou akademii táborské i libverdské, nemohu jinak, než ještě jednou vysloviti dík rozpočtové komisi, poněvadž letos poprvé ve své zprávě s uspokojením béře na vědomí výroční zprávy obou akademií. Jsem referentem

těchto akademií po dosti dlouhá léta a mohu říci, že bohužel tyto akademie netěší se právě veliké popularitě.

Nebyl jsem přítomen v této schůzi rozpočtové komise, ve které se dotyčné rozhodnutí stalo, ale s jakousi zálibou jsem četl dotčeny passus v rozpočtové zprávě a děkuji komisi, že uznala tím vědeckou snahu, která se v profesorských sborech těchto akademii rozhodně jeví.

Myslím, že jsem tím asi vyčerpal všechny výtky, pokud se týče podněty, které byly daný se strany pp. poslanců na této straně v záležitostech mého referátu, a zcela králce vrátím se ještě k některým vývodům pp. poslanců na straně oné.

Es hat der geehrte Herr Abg. Dr. Schreiner darauf hingewiesen, daß das Poniologische Institut in Troja, welches auch in der Verwaltung des Landes steht, vielleicht besser versilbert werden sollte, wie er Sich ausdruckte, und daß die betreffenden Benage den Berben Anhalten Leitmentz und Melnik zugewiesen werden konnten.

Nun beehre ich mich, darauf zu erwidern, daß gerade im Verlaufe der letzten Jahre diese Anstalt einen sehr erfreulichen Aufschwung zeigt, nicht durch, die Heranbildung ihrer eigenen Schuler, obwohl auch da recht befriedigende Erfolge erzielt werden, sondern besonders durch Veranstaltung sehr gut besuchter Obstverwertungskurse - gerade das ist ein Bestreben, welches dem Herrn Abg. Dr. Schreiner ziemlich nahe liegen durfte und ich kann mit Vergnugen konstatieren, daß, wenn auch vielleicht die Augehörigen der bohmischen Nationalität bei bieten Kursen in der Mehrzahl sind, doch eine ziemlich große Anzahl von Seinen Konnationalen an denselben Anteil nimmt, ebenso wie an den Kurseu für Baumwarter oder Straßeneinraumer, die an denselben Institute abgehalten zu werden pflegen.

Herr Abg. Dr. Schreiner hat ferner in seinen Ausführungen auch die Angelegenheit der Bestellung von Tierzuchtinspektoren gestreift und darauf hingewiesen, dass, obwohl Das Ministerium den Bestrebungen nach Anstellung eines zweiten Tierzuchtinspektors für das deutsche Bohmerwaldbund-Gebiet mit einer gewissen Sympatie gegenubersteht,