Tilscher, by dosazen k návrhu zesnulého vůdce německého v Čechách dra. Schlesingra. (Slyšte!) a že také všichni úřednici v polepšovnách jsou dosazováni od zemského výboru k návrhu referenta, který je dnes příslušníkem národnosti německé Že by tedy v této věci byla nespravedlivost, nedá se zajisté očekávati, a nemůže zemský výbor v té příčině stihnouti žádná výčitka, poněvadž návrhy přijímá tak, jak referent je navrhl. (Hluk a odpor Nejvyšší maršálek zvoní. )

Co se konečně týče otázky v příčině disciplinárního řádu, nebudu se do toho míchati, nemám k tomu práva a nejsem osobním referentem, ale mohu jen vysloviti přesvědčení jménem zemského výboru že zemský výbor bez ohledu na všeliké agitační proudy a bez ohledu na osobu úředníka a jeho přání řídil se a budeříditi především zájmem služby a že, pokud úředník ve službě není, popřává úřednictvu největší a nejširší volnost a že mu v té příčině žádná výčitka činěna býti nemůže. Tím jsem skončil. (Výborně. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přeje si pan zpravodaj slova?

Pan zpravodaj vzdává se slova.

Der Herr Berichterstatter verzichtet aus das Schlußwort.

Žádám pány, by ráčili zaujmouti svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jsou položky potřeby úhrady a vyřízení rozpočtu, pakpetice, jež jsou zaujaty v čís. II. K těmto položkám byl se strany menšiny budgetního výboru podán návrh menšiny. Zamýšlím tedy zavésti hlasování tímto způsobem: Napřed dám hlasovati o návrzích komise stran těchto položek, poněvadž přijetí návrhu menšiny dokonce nevylučuje přijeti návrhu komice, a pak dám hlasovati o návrhu menšiny komise, který by se, bude-li přijat, připojil k dotyčnému odstavci vyřízení.

Gegenstand der Abstimmung sind die unter Nummer 2 eingeteilten Positionen des Erfordernisses, der Bedeckung und der Erledigung; ferner die bei dieser Nummer vorgeschlagenen Petitionen.

Zur Erledigung des Voranschlages hat die Minorität der Kommission einen Minoritätsantrag eingebracht.

Ich beabsichtige, die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten:

Zuerst werde ich abstimmen lassen über die Kommissionsanträge bezüglich aller Positionen, da ich der Ansicht bin, daß das Minoritätsvotum, falls dasselbe angenommen würde, nicht ausschließt, daß man für die Anträge der Kommission stimmt.

Dann werde ich über das MinoritatsVotum abstimmen lassen, welches, falls es angenommen wird, an die betreffenden Positionen der Erledigungen als 7. Punkt angeschlossen wirde.

Činí se proti tornu způsobu hlasování námitka ?

Wird gegen diese Art der Abstimmung Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Ich bringe demnach zunächst zur Abstimmung die Anträge der Kommission.

Přivádím k hlasování návrhy komise.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tyto posie, by vyzvedli ruku.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nyní dám hlasovati o návrhu menšiny.

Ich bringe jetzt den Minoritätsantrag zur Abstimmung.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Derselbe ist abgelehnt

Jest zamítnut.

Zpravodaj dr. Fořt: Kapitola 3. týká

se zemského archivu a dějin království Českého.

Vykazuje v potřebě 71. 897 K, v úhradě. 00 K. Vyřízení nalézá se v odst. III. na str. 89.

Petic k tomuto odstavci není.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Kapitel III.

Landesarchiv und Geschichte des Königreiches Böhmen Erforderniß......71. 897 Kronen,

Bedeckung...... 500 Kronen.

Erledigung des Voranschlages in Art. III auf Seite 89.

Petition ist keine hiezu.

Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkám jest přihlášen pan poslanec dr. Čelakovský.

Der Herr Abgeordnete Dr. Čelakovský hat sich für die Anträge bei dieser Position als Redner eintragen lassen.

Dávám mu slovo.

Posl. dr. Čelakovský: Slavný sněme! Mám přece za svou povinnost, jako člen historické komise zemské, abych zde nejvřelejší díky sl. zemskému výboru, a zejména přísedícímu zemského výboru panu Karlu Adámkovi, vzdal za velikou benevolenci, kterou jak zemský výbor, tak také pp přísedící prokazují vědeckému našemu bádání historickému.

Nemenší díky vzdávám sl. rozpočtové komisi, že návrhy zemskeho výboru v této příčině přijala za své a nám je zde předkládá. Mám za to, že mi bude dovoleno, abych několika slovy naznačil, proč právě letos máme k tomu projevu zvláštní příčiny.

V letošním rozpočtu nalézáme položku na dějiny České zvýšenu o 6000 zl., a toto zvýšení vysvětluje se tím, že letos poprvé jest 6000 K vloženo do rozpočtu na vydání "Českomoravského diplomatáře" a kromě toho, že podobná položka také na rozmnožení dotace na vydávání Archivu Českého se nalézá, aby se mohly vydati v nejbližších letech listy slavného Karla ze Žerotína.

Co se týče zejména první záležitosti, jest zajisté na místě, když se zde vytkne, že konečně letos vyřízením letošního rozpočtu tato předůležitá vědecká otázka přichází k vyřízení, vědecká záležitost, na které se v naší zemi již před 120lety pracovalo. Vydáním diplomatáře a sbíráním listin k němu, zabývali se už Pelzl a Dobner. "Učená společnost" věnovala jí dlouho svou pozornost, na tomto úkolu pracovali Palacký, Tomek, Erben a Emler, a v novější době zásluhou "Historického spolku" se mohlo státi, že bádání po archivech, rok co rok prováděné, pokročilo tak daleko, aby se mohlo přikročiti zejména získáním vydatné nové pracovní síly p. docenta dra Fridricha k vydání českomoravského diplomatáře, takovému, aby z toho vlasti naší vzešla čest a aby činem tímto naše země vyplnila část velkého úkolu, který v jiných zemích jest skoro úplně vyplněn, kde diplomatáře již dávno jsou vydány.

Konečně dojde u nás k vydání našich starých listin, když pro nedostatek peněz musili jsme se spokojovati bohužel namnoze s tím, že toliko výňatky nebo regesta z nich jsou vydány tiskem. Zajisté ráčite, velectění pánové, s radostí hlasovati pro položku, která není sice veliká, avšak dostačí, aby toto dílo, které jest povinností vědeckou a vlasteneckou, přišlo konečně k místu.

Vyslovuji své potěšení nad tím, že konečně k tomu dochází. Jsem pevně přesvědčen na základě známosti osoby, o kterou se při tom jedná a která je při tom súčastněna, že dílo toto bude v každém ohledu důstojné a král. Českému bude sloužiti ke cti.

Při této příležitosti, když jsem se tímto způsobem zhostil své povinnosti jako člen historické komise zemské mám neméně za svou povinnost, abych vyslovil potěšení, že resoluce, které byly dříve ve sněmě přijímány a týkaly se umístění našich archivů aspoň v jedné části setkaly se s výsledkem a ke šťastnému byly přivedeny konci.

S potěšením jsem slyšel z úst autoritativních, že místodržitelský archiv, který se dosud nalézal v místnostech, možno říci přímo tureckých, ve sklepích, kde hnily listiny jeho archivální, po dlouhém naléhání, které se i zde často ozývalo, bude umístěn v důstojném domě a sice v paláci hraběte Palffyho, který byl státem právě v nejnovější době zakoupen.

Tím způsobem se zachrání tisíce pře důležitých listin pro celé království, které mají důležitost pro dějiny správy veřejné, pro dějiny místodržitelství, stavů českých, jakož i celého království Českého.

Bylo by neomluvitelnou nedbalosti nynějšího pokolení, kdyby tyto důležité listiny byly přišly na zmar v tom uložení, ve kterém se nacházely. Musím proto říci, že náleží upřímný dík všem těm, kteří o to usilovali a o to se postarali, aby místodržitelský archiv konečně se dostal do řádných místnosti. Jestliže mám jmenovati aspoň některé pány, kteří se o to přičiňovali, nemohu opomenouti zmíniti se o příteli Adámkovi, který na to zde ve sněme často naléhal, aby tento archiv byl přenesen jinam. Mám za povinnost jmenovati též velezasloužilého muže, který si získal o archivářství a archeologii velkých zásluh p. praesidenta archeologické komise vídeňské p. bar. Helferta, jakož i jmenovati i nynějšího p. místodržitele, který ujal se té záležitosti a také ji ku šťastnému konci přivedl.

Nemám žádného jiného přání, velectění pánové, než když my jsme tu na sněme tak často upomínali místodržitelství, by svůj archiv lépe uložilo, abychom si z toho počínáni vsali také sami dobrý příklad a konečně pomysliti na to, aby archiv bývalého zemského výboru, archiv to zemský, skutečně do důstojných a přiměřených místnosti přišel, poněvadž nynější místo v museu království Českého každým způsobem je toliko provisorní. To se může státi, když slav. sněm opravdu pomyslí na to, aby se sám dostal do důstojnějších místností, než ve kterých dnes zasedá. Až obdržíme svou vlastní budovu zemskou, o kterou se dávno jedná co si dávno přejeme a o čem dávno resoluce přijímáme, pak může nastati přestěhování archivu do nového zemského domu, což bude také úplně v pořádku, neboť archiv nemá býti od svého úřadu oddělen a tu bychom dočkali se reparatury toho, co se stalo po mém náhledu nesprávně, že by archiv zemský přišel do místností do jakých patří.

Vyslovuji očekávání, že jako měl jsem příležitost vysloviti radost skutečně ve dvou případech zdárně provedených i v této třetí záležitosti budeme míti brzo možnost vysloviti blahopřání k tomu, že se něco v té důležité příčině děje. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo k těmto položkám ?

Verlangt noch jemand das Wort zu diesen Positionen?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen. Der Herr Berichterstatter verzichtet auf das Schlußwort.

Prohlašuji, že rokování je skončené a že pan zpravodaj se vzdává slova.

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou položky v potřebě, úhradě a vyřízení, které se týkají čl. III., totiž "archivu zemského a dějin království českého. "

Gegenstand der Abstimmung Sind die Positionen des Erfordernisses, der Bedeckung und der Erledigung, welche unter Nummer III zusammengefaßt sind und sich aus das Landesarchiv und die Geschichte des Königreiches Böhmen beziehen.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Positionen zustimmen, die Hand au erheben.

Žádám ony pány, kteří tyto položky přijímají, aby vyzdvihli ruku.

Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj poslanec dr. Fořt: Kapitola IV., Hospodářství polní a sadební.

Kapitola ta vykazuje v potřebě 109. 017 K. V úhradě 74. 113 K; vyřízení obsaženo je pod čl. IV. na str. 89. až 90.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Kapitel IV. Land- und Parkwirtschaft. Erfordernis 109. 017 K, Bedeckung 74. 113 K.

Hiezu Artikel IV. der Erledigung auf Seite 89 und 90.

Oberstlandmarschall: Zu dieser Position hat sich contra der Herr Abgeordnete Dr. Stránecký zum Worte gemeldet.

K této položce přihlásili se a sice proti pan posl. dr. Stránecký. Dávám jemu slovo.

Poslanec dr. Stránecký: Slavný sněme! V rozpočtové kapitole IV. ve výkaze ohledně příjmů a vydání postrádám položka jednu a to položku o statcích korunních či statcích komorních království českého.

Korunními či komorními statky jsou tyto:

Je to především náš královský hrad pražský, s příslušnými budovami a pozemky, dále Král. obora Hvězda, Královská obora v Bubenči a konečně okresní korunní statky mimo to stojící.

Statky tyto jsou vlastnictvím nepopíratelným království českého, vlastnictví to chráněno bylo a jest dosud různými privilegiemi krále Vladislava z 12. listop. 1499. Dále majestátem krále Ludvíka 29. října 1522., kterýž majestát potvrdil i Ferdinand II. ze 29. května 1627. Dle těchto zákonů nesměly a nesmějí se tyto statky ani sciziti ani jakým břemenem zatížiti bez souhlasu sněmu král. Českého.

Pravý stav právní neshoduje se však s faktickým nynějším stavem, jak jsem jej v knihách a deskách zemských shledal.

V deskách zemských nalézáme zapsáno právo vlastnické na tyto statky ano i na náš hrad královský, také na obě obory královské ve Hvězdě a Bubenči na c. k. dvorní erár, tedy jakožto část civilní listiny císařské a uvádějí se tyto české komorní statky právě v rozpočtu státu Cislajtánského jako majetek dvorní.

Proti tomu musíme nejenom protestovati, avšak musíme se přímo postaviti na to stanovisko, pokud ještě jest čas a možná, že tomu musí býti odpomoženo. že tento nesprávný stav knihovní musí býti ještě pokud možno napraven ve shodě se stavem práva.

Poslanci čeští, touto otázkou se obírali již v dobách dřívějších. Není to otázka nová, kterou dnes do sněmu přináším. Bylo to již roku 1849, kdy dr. Rieger a Palacký touto otázkou se zabývali.

V ústavním výboru sněmu kroměřížského dne 29. ledna roku 1849 sám Palacký vystoupil, aby uhájil vlastnictví těchto statků korunních našemu království.

Palacký tehdáž výslovně řekl, že ani po třicetileté válce nebylo upíráno sněmu království Českého právo jemu zaručené dávati, aneb odpírati svolení k scizování a zadlužování těchto statků královských, že i Josef II. toto právo sněmu českému neupíral a jeho šetřil. Teprve hrabivý František I. odvážil vztáhnouti ruku na tato práva a statky království českého, on to byl, který dal podmět k tomu, aby byly scizovány bez svolení sněmu král. Českého.

Avšak ani tak daleko nemusíme jíti, abychom viděli, že skutečně o těchto statcích korunních naši zástupci jednali. V roce 1861 na říšské radě interpeloval vládu Dr. Brauner, který vystoupil proti tomu, když se měli scizovati statky korunní, a sice Pardubice a Smiřice.

Tehda vytýkal vládě, že jest přece nemožno, aby bez svolení sněmu král. Českého byly zcizeny. Tenkráte sám ministr Plener v odpovědi své přiznal toto staré právo království a sněmu Českého ke statkům těm a k povolení zcizování, avšak omluvou řekl, že byly již prodány, smlouva že jest hotova, a smlouva, že se tedy musí dodržeti, že vláda nemůže od ní upustiti, a že nynejší platná ústava nemluví o takovém právu sněmu Českého.

Co se týče Pardubic, jest správně zjištěn původ získání tohoto statku komorního a sice koupí od pánů z Pernštýna v letech 1560.

V témž sezení posl. Macháček protestoval stejně proti bezprávnému tehdejšímu prodeji statku Zbirova.

Plener jako jediný důvod měl, že právo naše podle nynejší ústavy platným není.

Avšak my, kteří zde stojíme na stanovisku jiném, kteří zamítáme dnešní ústavu a trváme pevně a nezdolně při právech tohoto království, máme stanovisko úplně jiné. My stojíme na tom, že naše právo v té věci stává a že je ku platnosti přivésti musíme. Jsem přesvědčen, pánové, že převod, který se v knihách stal a sice na žádost finanční prokuratury ze dne 13. listopadu r. 1866, číslo 27. 279, ohledně pražského král. zámku číslo popisné 1. na Hradčanech a ohledně budov a pozemků k tomu přináležejících na př. domu číslo popisné 28. na Hradčanech de praes. 10. dubna 1867 č. 9888, byl a zůstává bezprávným a že nesmíme toto bezpráví strpěti, že musíme se přičiniti, aby skutečnému právnímu stavu odpovídající stav knihovní byl zjednán a na jisto postaven.

Jaký byl tehdá důvod, že v deskách zemských a knihách byly připsány ony statky na k. k. Hofärar? Stalo se to pouze škrtnutím péra místodržitelského. Tehdá bylo místodržitelství finanční prokuraturou dotázáno, co o tom soudí a co odpovědělo? Pouhou frásí! Na základě této místodržitelské frase stala se závažná majetková a právní změna, která měla dalekosáhlé důsledky, a která nás tíží a která - bojím se - již nebude napravena. Tehdá místodržitelství prohlásilo.

"Es wird bestätigt, daß die 11 Hofburg seit undenklichen Zeiten bis zum jetzigen Zeitpunkte sich im unbeschränkten, faktischen Besitze des Allerhöchsten Hofärars befinde. "

Tak stojí doslova v přípisu místodržitelském ze dne 11. června 1866 čís. 22. 646. Teprve tato listina mluví o kaiserl. königl. Hofäraru a císařském král. dvorním hradu. Jest to poprvé, kde tato slova byla užita. Dříve znali jsme jenom královský hrad a znali jsme jenom královské statky. Místodržitelství nemohlo právem tohoto potvrzení vydati, jelikož všeobecně známý právní stav se tomu příčil, a soud také proto neprávem na základě této listiny onu změnu ve vlastnictví zápisu provedl. Vždyť sněm český ani nebyl otázán, zdali svoluje k tomuto knihovnímu převodu. Vždyť snem Český tehdáž svolení svého nedal. Tak nalezáme nyní hrad pražský zapsaný na k. k. Hofärar a sice pod titulem, který nás i národně urážeti musí, který jest úplně německý. V deskách zemských čteme: "Kaiserliche königliche Hofburg NC. 1. am Hradschin in Prag", a ostatní vklady jsou, až na nepatrné výjimky z let posledních, veskrze německé.

Ti králové čeští z rodu slovanského, kteří tenkrát hrad ten stavěli, jistě se toho nenadálí, že jednou bude královský hrad v deskách zapsán jazykem cizím, jazykem německým.

Nejedná se jenom o hrad pražský s příslušenstvem, ale jedná se v druhé řade též o královskou oboru "Hvězdu" a královskou oboru v Bubenči. Tyto statky jsou též zapsány jakožto komorní statky Královské. Tyto statky byly ve vlastnictví koruny. Tyto statky též mají býti mezi zemskými statky a má býti i správa král. obory Hvězdy zde v rozpočtu zemském nám podávána.

Prohlížeje v deskách listiny o této věci, nalezl jsem následující: Jakým způsobem bylo si počínáno, aby všecky tyto statky byly na ten k. k. Hofärár přepsány. Bylo zavedeno ediktální řízení a sice stalo se to 7. června 1823. pod č. 17. 580, kdy měla se utvořiti nová hlavní kniha deskovní. Pří tom dovoláváno se patentu z 22. dubna 1794 č. 1171 a dvorních dekretů z 11. května 1811 a ze dne 12. března 1814

Ediktem byla udělena lhůta 1 roku a 6 týdnů, do které se měl každý přihlásiti, kdo by proti zápisu těchto korunních statků nějaké námitky učinil co do práva vlastnického i co do hypotekárních práv. Jak přirozeno, český král se nepřihlásil, uplynula lhůta 1 roku a 6 týdnů a tak soudem zápis onen proveden a od té doby místo "královské komory" najednou se vyskytla v deskách císařská královská komora. Statky ty byly totiž původně zaneseny na král. komoru, resp. na král. stavební úřad komorní. Avšak malá změna v nápisu, která se stala tím, že z král. komory stala se najednou c. k. komora, při zakládání nových knih, přivedla to, že se ztratila c. k. komora a objevil se tam nápis: Für das k. k. Hofärar. A sice byly tak přepsány Hvězda i Obora Bubenečská na tento titul. A tím způsobem

bylo oloupeno král. České o své drahocenné statky. Neboť listiny, na základě kterých bylo ediktální řízení zavedeno a sice listiny ze 16. října a 20. listopadu 1824 nikterak nemohou znamenati, že by vlastnictví těchto statků přešlo na císařský erár.

Podle práva měly i tyto statky Hvězda i Obora v Bubenči býti jen se svolením sněmu prodávány a zadlužovány a knihovně převáděny, to se však nestalo a tím porušeny právě zákony a privilegia, která jsem z počátku své řeči uvedl.

My však nesmíme jen tak hladce přejíti přes toto faktum. My zde jako zástupcové země musíme stříci a obhajovati majetek koruny naší české, jako praví státoprávníci. A proto myslím, že je na místě, aby o této věci dnes zde bylo promluveno. Mluvil jsem o Oboře ve Hvězdě a o Oboře v Bubenči.

Byla zde však ještě celá řada jiných statků, které byly též komorními a které též patřily král. komoře. Mám tu seznam skutečně až dojímavý. Dovolte mi, abych Vám jména těchto statků přečetl. Je jich veliká řada. A sice jsou to Brandýs, Hořeno ves, Král. Dvůr, Mirošov, Pardubice, Poděbrady, Přísečnice, Přerov, Milín, Smiřice, Točník, Vosek, Zbirov, Záhořany.

To byly statky, o kterých jsem zjistil v deskách, že jsou připsány českémn kamerálnímu fondu, a vedle toho ještě zjistil jsem, že Karlštýn, Milín, Ledeč a Cerhenice byly připsány fondu ústavu šlechtičen (Damenstifbu). Avšak z těchto statků, které jsou zde uvedeny, již málo zbylo, poněvadž statky byly dále předávány.

Tak na příklad Brandýs byl prodán na jednoho z arcivévodů.

Statky tyto byly tedy rozházeny, zašantročeny. My zde na sněme vlastně o ničem již nevíme, a přece je právo království Českého na tyto statky nepopiratelné. Vždyť jsou posud zapsány statky tyto, jak jsem řekl, v zemských deskách a sice v kvaternu barvy hyacintové čís. 3. od roku 1788 lit. K 24 pro český fond komorní. Ještě dodnes nese příslušný deskový seznam jejich tento nadpis v českém překlade: "Seznam ještě zbývajících, pod správou král. českých státních statků stojících statků komorních, fondů šlechtičen, stavovských a universitních fondových statků, sestavený v dubnu 1790. " Rovněž tak náleží do majetku zemského komorní královské statky zapsané v témž kvaternu, právě zmíněném, jakožto statky fondu ústavu šlechtičen, Karlštýn, Milín, Ledeč a jiné. Máme-li, pánové, právě na mysli pravý stav právní těchto statků a nikoli stav faktický, tu musíme nejen se stanoviska státoprávního, nýbrž také se stanoviska ryze soukromého práva státi na tom, že tyto statky jsou bezprávně připsány na c. k. erár a že všemi prostředky právními jako zástupcové tohoto království musíme starati se o to, aby tento stav byl přiměřeně upraven a též všechny naše kroky z naší strany musí směřovati k tomu, by nezákonnost tato byla odstraněna.

Tu, velectění pánové, musím podotknouti, že zemský výbor ku podivu touto věcí důležitou dosud se nezanášel a že se ji nevšiml, ačkoli přece přísedící zemského výboru prof. Pražák, tento právní stav velice dobře zná. Neboť píše ve svém spise v Rak. právu ústavním, II. kniha: "Ústava zemská" str. 218 a násl. a IV. kniha: "Ústava mocnářství celkového" str. 68. a násl., že skutečně nynější stav faktický odporuje stavu právnímu, že se zde stala chyba a že on sám nemůže pochopiti, jak se nynější stav mohl vyvinouti. To tvrdí prof. Pražák a já také na jeho autoritu se odvolávaje, byl jsem pohnut, abych zde v tomto smyslu promluvil.

Pan prof. Pražák mel zde své theoretické právní přesvědčení vědecké a on tomuto svému přesvědčení ve své knize jako učenec zjednal také platnost. Avšak dobře by zajisté také bylo, kdyby svého postavení v zemském výboru byl užil k tomu, aby i otázka tato se tam ventilovala a zde na sněme aby vystoupil a svým názorům také zde zjednal průchod a nápravu. Přicházím tedy já sám, když nepřišel pan prof. Pražák, abych upozornil na faktický stav, odporující stavu právnímu, a abych upozornil na to, že snad již v nedlouhé době bude pozdě. Upozorňuji zemský výbor zejména na to, že doba promlčecí ohledně nynějších knihovnich zápisů ještě vesměs neuplynul a neplyne, a že tedy je povinnosti jeho, aby doby zbývající použil a nápravu zjednal. Pánové jedná se tu o veliké statky a s těmi nesmíme si jen tak zahrávati, poněvadž by to znamenalo velikou ztrátu pro naše království.

Předkové naši střežili skutečně úzkostlivě těchto statků koruny České. Český král musil přísahati, že korunní statky ani nezcizí, ani neobtíží bez svolení sněmu král. Českého.

Jest, pánové, nejvyšší čas, abychom konečně přistoupili k tomu, aby se zde stala náprava. Ferdinand II. skonfiskoval statky šlechty české. Jako záminku této konfiskace vzal si rebelii šlechty a stavů proti sobě, kterou sám schválně vyvolal. Ale Ferdinand když konfiskace byla provedena, nechal přece statky při koruně.

Ale zde pod rouškou jakousi právní má se díti druhá konfiskace tak lehce a hladce, že se o ni ani nemluví. A to myslím se nesmí trpěti, aby království nebylo ponecháno, co mu patří, aby mu bylo bráno to, co je jeho a vždy mu mělo dle přísahy královské zůstati. Vůči těmto vývodům, myslím, je na místě abych končil návrhem určité resoluce:

Slavný sněme, račiž se usnésti na této resoluci: Zemskému výboru se ukládá, aby prozkoumal právní stav říšských komorních či korunních statků a aby vlastnická práva království k těmto statkům provedl a zemskému sněmu o výsledcích zkoumání k dalšímu projednání v nejbližším zasedání předložil. (Výborně, hlučný souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Stránecký podal návrh na resoluci.

V tomto ohledu dovoluji si na to poukázati, že je to zvykem ode dávna, že stran všech resoluci, jež se podávají během budgetní debaty, učiním dotaz na podporu a je-li ta která resoluce dostastatečně podporována, tedy se odkáže komisi, rozpočtové podání zprávy. Míním tedy i v tomto případě takovýmto způsobem jednati.

Der Herr Abgeordnete Dr. Stránecký hat einen Resolutionsantrag eingebracht, und ich erlaube mir darauf hinzuweisen, daß es seit Jahren üblich ist. Resolutionsanträge, welche während der Budgetdebatte eingebracht werden, zur Unterstützungsfrage zu bringen; wenn sie hinreichend unterstützt sind, sind dieselben zur Berichterstattung an die Budgetkommission zu verweisen.

Ich werde auch in diesem Falle so vorgehen.

Pan posl. Stránecký navrhuje: Zemskému výboru se ukládá, aby prozkoumal právní stav českých komorních či korunních statků a aby vlastnická práva království k těmto statkům provedl, po případě zemskému sněmu o výsledcích zkoumáni k dalšímu projednáni v nejbližším zasedáni předložil.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Petitionen annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh je dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Následkem toho odkážu jej rozpočtové komisi.

Žáda ještě někdo za slovo k nynějším položkám?

Verlangt noch jemand das Wort zu den in Behandlung Stehenden Positionen?

Es ist nicht der Fall, ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokování za skončené. Pan zpravodaj se vzdává slova.

Der Herr Berichterstatter verzichtet auf das Wort.

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasováni jsou položky: Potřeby, Úhrady a Vyřízení, které jsou zahrnuty pod č. 4. a týkají se hospodářství polního a sadebního.

Gegenstand der Abstimmung sind die Positionen des Erfordernisses der Bedeckung und der Erledigung, welche unter Nro. IV. enthalten sind und Sich auf die Land- und Parkwirtschaft beziehen.

Žádám pány, kteří přijímají tyto položky by pozdvihli ruku.