byly osobní tarify na stejné vzdálenosti stejné. Ale pohleďte! Tarify drah státních, jsou namnoze i na delší vzdálenosti nižší, než sazby drah našich. Jaké důsledky z toho jsou ? Ze Strakonic na př. do Březnice, ačkoliv je to trať přímá a o 39 km. kratší, než trať státních drah přes Ražice je doprava ve 3. třídě na poslední o 23 kr. lacinější, nežli doprava přímá na lokálce o tolik kilometrů kratší. Zde v Praze, pánové, nemožno dostati na Františkově nádraží lístek do Strakonic přímo přes Blatnou, nýbrž přes Račice. Ale nejen to, Státní dráha i na nádraží březnickém vydává lístky z Březnice do Strakonic, jež spojeny jsou přímo místní drahou Strakonice-Rlatná-Březnice, přes Ražice, tedy oklikou po dráze Protivínské.

To je přímo horentní případ, pánové, jakým způsobem poškozují se zájmy zemských financí a zájmy zemských drah. Po té stránce myslím, že když zakládala se celá soustava naší železniční politiky zemské, stala se velká chyba, že soustava taková již předem nebyla vypracována.

Upozorňuji váženého pana referenta zemského výboru, že tenkráte, tuším v letech 1897-1898 ze strany interessentů našich drah bylo poukazováno k celé řadě důležitých věci, které by mohly železniční politice zemské přivoditi jistou nápravu.

Dnes staví se již první železnice s elektrickým pohonem.

My tenkráte již roku 1897 ukazovali jsme k tomu, že snad by se doporučovalo studovati otázky tyto, by železnice stavěny byly s pohonem elektiickým.

Tenkráte nechtěli jsme uzavírat dopravní smlouvu s řiditelstvím státní dráhy znějící na 90 let, poukazujíce k tomu, že snad průběhem let těch poměry se změní a že země sama snad vezme do ruky samostatnou dopravní správu jich, a že třeba během teto doby dojde ke zřízení samostatného železničního dopravního řiditelství zemského. Chybělo také zemské železniční politice hned z počátku znalců komercialních.

Dnes máme odděleni komercielní a právě dnes obsazovalo se místo druhého úředníka.

Mám zde po ruce odůvodněnou stížnost z interessovaných odborných kruhů plzeňských na obsazení tohoto místa drukého komercialního úředníka při zemském oddělení železničním. Já odporučuji p. referentovi, aby bedlivě prozkoumal tuto otázku, neboť ucházeli prý se kompetenti. kteří měli prý výtečnou kvalifikaci odbornou - a já nemám příčiny, bych o tom pochyboval - ježto píše se mi to ze strany naprosto věrohodné. Ale nevysvětlitelným způsobem dostalo prý se místo toto síle, jejíž kvalifikace daleko stojí pod kvalifikací petentů druhých. Tato okolnost, pánové, nenasvědčovala by k tomu, že by se blížila nějaká náprava v systému našeho zemského železnictví.

Velectění pánové, zahajujeme úpravu zemských financí. Odhlasovali jsme zde již daň z piva a navrhuje se dále, aby zemský výbor konal šetření ve příčině vynalezení nových pramenů, aby uvažoval o tom, zdali by ten či onen pramen příjmů pro zemské finance nemohl býti zjištěn.

Velectění páriové, jednali jsme zde o osvobození daně z příjmu od přirážek Já to skutečně nechápu, že to junctim, které bylo učiněno v příčině projednávání zemské dávky z piva a v příčině projednávání osvobození osobní daně z příjmů od přirážek nebylo do konce dodrženo. Toto juncem zde bylo a byl zde úmys1, jenž byl vyjádřen přikázáním téže komisi. Ale toto junctim by melo teprve potom výsledek, kdyby toto osvobození osobní dané z příjmů od přirážek projednalo se teprve pak, až by vláda sankcionovala zemskou dávku z piva, jak jsme se na ní usnesli A toto osvobození osobní daně mohlo počkati až do podzimního zasedání, chce-li ho vláda vůbec svolati. A tento taktický postup byl by býval po mém soudě na místě při vyřízení této daně.

Velectění pánové, my vidíme, že vláda svolává sněm jen tenkráte, když má naléhavou potřebu, aby ji sněm zbavil jistého břemene.

Jakým způsobem postupuje vláda proti sněmu král. Českého, vidíme z toho, jak byly splněny ty slavné sliby, jež vláda učinila zde svým zástupcem v zimním zasedání. Slavně bylo prohlášeno, že vláda svolá na jaře sněm království českého a že mu popřeje potřebného času, aby mohl projednati všechny důležitosti zemské. Velectění pánové, já tenkráte - a myslím, že se mnou také velká část všech českých poslanců - byl jsem přesvědčen, že to bylo plané mluvení. - Skutečnost ukazuje, že to bylo plané mluvení.

Vláda sněm nesvolala a kdyby nebylo nalehavé otázky zavedení nové dávky z piva a osvobozeni daně příjmové od přirážek, sněm by jistě nebyl zasedal. Dále bychom pracovali s tím naprosto nezákonným vyřizováním zemského rozpočtu kde jsme dnes, kdy teprve po půl 3 roku přichází ke projednání řádnému rozpočet.

Nejen vláda stlačuje sněm na tuto úroveň. Buďme k sobě upřímní. My na tom neseme zajisté vinu velkou také sami že váha našeho sněmu království Českého klesá, že váha jeho nevystupuje na úroveň, na které bychom si přáli míti sněm království Českého.

Mluvil zde zástupce mladších řad mladočeské strany, pan Dr. Viškovský kdybych řekl já, co on, vypadalo by to jako výčitka vedení mladočeskému a to by se pro to - jak dnes je vidět na dru. Heroldovi - zlobilo.

Dr. Viškovský řekl, že to byla chyba, když nová úprava volebního řádu se nepředložila ve sněmu dříve, než přišla do říšské rady. A já musím to úplně potvrditi, že je to pravda a že dříve měli jsme opraviti volební řád zemský a pak teprve připustiti volební opravu Badenovu. Vláda upravením volného vstupu širokých vrstev do říšské rady připoutala tyto vrstvy ještě více k tomu centralistickému parlamentu, kdežto na poli sněmu království Českého jsou široké vrstvy dále upjaty a budou ještě upjatější, dokud jim nebude umožněna zastoupení v tomto sněmu a já nemám víry, že se to stane dosti brzy.

Při projednávání zemské dávky z piva byl učiněn se strany mého kolegy resoluční návrh, aby zemský výbor do příštího zasedání předložil osnovu na změnu volebního řádu na základě nového všeobecného, přímého hlasovacího práva k projednání.

A pánové, tento resoluční návrh byl z předsednického místa odbyt a sice prý proto, že nemá vztahu k projednávání zemské daně z piva a tenkráte bohužel viděli jsme, že i vlastní sourodáci čeští smáli se tomu, jako bychom byli vyvedli

Bůhví jak nešikovný kousek. Na nás se hodilo z jednacího řádu, že záležitost tato docela nijak nesouvisí s projednaným předmětem a téhož dne povstal pan dr. Pippich a ohlásil zde, že rozpočtová komise sama podala resoluci na změnu volebního řádu a rozšíření volebního práva.

Velectění pánové, já vím, že kdybychom my takový návrh podali třeba při rozpočtu, že by to zase u pana maršálka s předmětem nesouviselo; pakli se to nedá z rozpočtové komise, má to s rozpočtem ihned co dělati, ač to s rozpočtem ani potom nesouvisí.

Jest to dvojí loket! Nebyl nám oznámen důvod, z kterého jsme byli zamítnuti a s nedočkavostí hledal jsem v rozpočtové zprávě resoluci ve směru tom. (Volá: Jest tam!)

Jakmile p. dr. Pippich to prohlásil, hledali jsme onu resoluci, ale nešťastnou náhodou se ta resoluce z dotyčné zprávy rozpočtové komise ztratila - snad nedopatřením se do ní nedostala - ale není tam! To ovšem nemůže u nás vzbuzozati víru, že se myslí vážně s tou volební reformou.

Když podal pan dr. Baxa návrh na rozšíření volebního práva, řeklo se: My podáme sami ten návrh. Ale, ačkoliv zde nebylo více potřebí než odůvodniti formální návrh, aby byla zvolena komise, která má vypracovati příslušný zákon, ani k tomu odůvodnění návrhu sám navrhovatel se nepřihlásil.

Vidíme to a nemáme důvěry, že se pomýšlí na úpravu volebního řádu dosavadního takovým způsobem, aby to byla volební úprava spravedlivá a já bych velice litoval, kdyby sněm království Českého neměl se odhodlati k volební opravě v době nejbližší, kdyby snad měl celých šest let zasedati a nepřipustiti nových lidí do tohoto parlamentu, kdyby nepropustil volební reformu, poněvadž by to byl skutek, který by musil poslední špetku vážnosti v prostém lidu tomuto sněmu odníti.

My sami zde - a jednání sněmovní a pohled na sněm vůbec -nevynucujeme žádnou úctu v tom lidu, který pozoruje jednání sněmovní.

Mluvím zde jako člověk z lidu, který jsem vyrostl v našich domácích poměrech venkovských. Když je to volební kampaň, tu všichni vystupujete a tvrdíte, že se vám jedná o povznesení váhy sněmu, že se nám jedná o důležité práce na sněmu a lid skutečně pak myslí, že ten sněm království českého pro něho znamená spásu.

Připoutáváme ten lid a chceme ho připoutati na sněm království Českého, chceme mu ukázati, že politická váha našich prací leží na sněmu, že tyto práce mají ze sněmu vycházeti. Podívejme se, zdali sněm v tomto složení tomuto svému úkolu vyhověl a zdali vynucuje vážnost a úctu poplatnictva a obyvatelstva, které na sněm hledí jako na parlamentního představitele občanské svobody, jako na výraz největšího občanského práva volebního. Víme, že nespočívá to jen v nás, víme, že jsou to především ty nespravedlivé volební řády, které zabraňují zde skutečné organické většině českého národa, aby byla zde spravedlivým způsobem zastoupena, ale proto musíme o jejich změnu přece také všichni pracovati.

V druhé řadě jest to jednací řád, který nás všechny ohromuje svými formalitami, svými krutostmi naproti iniciativě svými krutostmi naproti volnosti poslanců a zejména svými krutostmi naproti oposici, která se zde ve všem může vyskytnouti. A, velectění pánové, i po této stránce, ačkoliv jsem v zimním zasedání mluvil o této otázce a ačkoliv jsem doufal, že skutečně v nynějším zasedání učiní se aspoň krok v této příčině i po této stránce musím konstatovati, že nevím, proč byl zde podán návrh na volbu komise k vypracování nového jednacího řádu, když tento návrh ani v prvním čtení nebyl odůvodňován a komise nebyla zvolena. Sněm se uzavře a začne ta komedie znova a může se to opakovati po celých 6 let.

Pochybuji, že jest ve Vás tolik dobré vůle, aby se přistoupilo ku změně jednacího řádu. Jednací řád každé chvíle se uplatňuje a bude se uplatňovati na celém jednání sněmovním. Myslím, že jest to jedna z nejdůležitějších otázek celé nápravy zemského sněmování, aby tento jednací řád byl změněn v duchu moderním a že to mělo býti skutečně prvním pracovním bodem našeho programu, poněvadž všechny ostatní body našeho pracovního programu bychom snadněji a rychleji provedli, než za tohoto nynějšího jednacího řádu.

Sněm v dnešní své podobě pro nás Čechy a český národ neznamená ničeho a nevynucuje úctu a důvěru ani po stránce svého složení. Co jsme zde ve skutečnosti? I Vás samy to tlačí, že zde my, kteří jsme většinou obyvatelstva v této zemi. jsme odkázáni do menšiny a že o osudech zastoupení českých poslanců lidových, o poměrném zastoupení v jednotlivých komisích rozhoduje kurie velkostatkářská, která sice osvědčila velkou benevolenci oproti německým kolegům ústavověrným. (Posl. Březnovský: Vždyť jsou všichni Němci. ) Oni projevili kortoasii vůči svým ústavověrným kolegům, ale takovým způsobem neprojevili ji také vůči Českému národu. Musím to vytknouti, že zde odkázána byla česká národnost na třetinu zástupců ve všech komisích, že zde nebyla uplatněna Česká národnost takovým způsobem, jak jí patřilo. Myslím, že jest nejvyšší čas, abyste pro příště nevystupovali již s protestem, nýbrž abyste vystoupili c stou jinou. Myslím, že musí se uvažovati o tom, že musí dojíti ke zcela jiným krokům, má-li se vynutiti patřičné poměrné zastoupení v komisích.

Jestliže takový nespravedlivý poměr byl, neměla býti, myslím, spáchána ještě dále nespravedlivost i na menšině naší.

Často se nám říká, "jak to máme udělat?", a když lidé hlásí se k práci a chtějí v určitých vážných komisích pracovati, když chtějí uplatniti své názory jménem celé své politické strany o tom Či onom oboru práce, pak není místo pro ně. A na druhé straně vidíme, že nejsou si mnozí členové komisí vědomi svých povinností k těmto komisím.

Jest velice smutné, že celá řada komisí se nemohla sejíti, poněvadž nebyla schopna usnášeti se. Po této stránce, myslím, že musí nastati jistá náprava ohledně práce.

My nejsme suverénními v tomto sněmu král. Českého.

Zdálo by se, že sněm král. Českého jest suverénním, pokud se týká zemské správy. Ale tomu tak není. Může se státi, že poslanec, který by chtěl svědomitě vykonávati ústavní svou povinnost a zkoumati zemské hospodářství a činiti opravné návrhy, že ten poslanec by potřeboval na př. aby mu byla volna jednotlivá odvětví zemské správy.

Může se státi, že takový poslanec o to požádá Myslím, že my k tomu máme naprosto právo tak jako členové obecního výboru a okresního zastupitelstva mají právo nahlížeti do věcí obecních a okresních, aby úřadovny zemské správy byly nám otevřeny, a k ruce, aby nás informovaly správně o číslicích a věcech, jak skutečně jsou.

Učinil jsem velice slušný dotaz způsobem naprosto korrektním u představeného jednoho oboru zemské správy, žádaje o poskytnutí dat, abych mohl po případě svá tvrzení z minulého zasedání opraviti, kdybych nebyl přesvědčen, že nejsou správná, jelikož jsem dostal dáta ta tehdy přímo z rukou pana referenta a tatáž dáta byla jim pak samým vyvracována.

Nevěděl jsem ovšem, na čem jsem.

Pan referent mi odpověděl, že nejsou žádané zprávy pro mne přístupny a že naprosto mi nemůže dotyčných akt a dotyčných pomůcek dáti (Slyšte!) Nač jsme zde tedy ? Já se chci přesvědčiti o tom, zda-li je to pravda, že jsme my Čechové zkráceni o celé tisíce a tisíce zlatých, a na druhé straně neposkytne se nám k tomu možnost neb se máme domnívati že jsou v tom tak hrozné věci, které nesmí přijíti na veřejnost a jichž přibíti se pánové bojí?

Pan referent mne vyzval: "Strhejte nás v plenu, " tím se sem přece vnáší přímo revoluce do našeho parlamentu.

Já si na to stěžuji a žádám, abychom se všichni proti tomu způsobu ohradili, by nejen velkým ale i malým stranám učiněno bylo to, čeho ku svému studiu potřebujeme (Hlas: Který referent to byl?)

Tento referent byl pan hrabě Vojtěch

Schönborn, který výslovně mne vyzval, abych v plném sněmu si na to stěžoval.

Proto to přibíjím!

Po této stránce, co zde představuje sněm?

My jsme zástupci lidu a nemůžeme dostati, co potřebujeme. Kdo zde rozkazuje? To zde sněm nemusí býti, může tu zůstati zemský výbor aneb jednotliví referenti, kteří mají v zemském výboru většinu, mohou nás poslati domů a obstarávati to sami.

Nečiním celý zemský výbor zodpovědným toho, myslím, že to je stanovisko jednoho referenta, a myslím, že odpor tohoto referenta podaří se zlomiti, leč, že by snad si pan referent schovával tuto věc jako cause celebre by sám ji zde přednesl - což bylo by dobře, poněvadž by Němci viděli, jak jsou hrozně zemským výborem zkracováni.

Byl jsem nucen prostudovati 30 zpráv, abych došel k tomu konci, bych viděl, že na zemských a státních subvencích zemědělských jsme byli zkráceni asi o 170. 000 korun, pánové, za posledních 10 let. Ale zkrácení to, kdybych měl počítati, jak pan posl. Janda ve své interpelaci počítá, že co Němci dostali je 37%, tu by to, co poměrně mělo se dáti nám, činilo plus přes čtvrt milionu korun.

Zemský výbor považuje se za výkonný orgán sněmu, ale na druhé straně dnešní zpráva rozpočtové komise ukazuje nám, že zemský výbor po jistých stránkách nerespektuje usnesení sl. sněmu.

Myslil jsem, že je to nedopatřeni, které v té příčině zavládlo, ale srovnáme-li dnešní zprávu komise rozpočtové se zprávami rozpočtových komisí za roky 1900 a 1899, shledáváme, že neméně než 28 různých resolucí, kterými se ukládalo zemskému výboru šetření nebo podání jistých zpráv, nebylo vyřízeno do dnešního dne.

V posledních 3 letech opakovaly se některé resoluce, ale zemský výbor odpovědi nedal.

Myslím, že to velikým stěžováním práce sněmovní, když musí se třikrát za sebou dávati podnět k jisté věci, a věc ta vyřízeni nedošla.

Upozorňuji Vas na ty dvě zprávy rozpočtové komise, tam to najdete, a já jsem ochoten ukázati Vám ty věci; upozorňuji jen na to, na př. že v oboru zemědělství nebyla nám zde podána zpráva, co se stalo s resoluci, již se zemský výbor vyzývá ku šetřeni a podání zprávy o zjednodušení a urychlení prací regulačních a melioračních a opatření za účelem rychlého a včasného vyplácení subvencí k dotyčným účelům.

Resolucí byl zemský výbor vyzván, aby provedl decentralisaci zemědělské technické kanceláře a uvažoval o zřízení obvodních inženýrů zemědělských; ale dosud zpráva v té příčině nám nebyla podána. (Posl. Dr. Fiedler: Letos!)

Teprve tedy teď pane doktore, před týdnem. Dále byl zemským výbor vyzván, aby jednal o zřízení české zvěrolékařské akademie, a po této stránce nedostali jsme žádné zprávy; zemský výbor byl vyzván, aby vyšetřil poměry; proč se málo používalo jubilejního fondu pro podporu malozemědělců a také jsme po této stránce zprávy nedostali.

Já ukazuji jenom k tomu, že jest zde celá řada podnětů, které dány jsou, a o kterých zemský výbor dosud zprávy nepodal přes usnesení sněmovní. A dnes máme zprávu rozpočtové komise, a v té se ty věci a resoluce zase opakují, a myslím, že zbytečně.

Je-li třeba, aby se jisté věci zemskému výboru v úvahu daly, musí se jako výkonný orgán sněmu donutiti, by je také v úvahu vzal a do příštího zasedání, jak se mu uložilo zprávu podal

To by se všecko odstranilo, kdyby se provádělo usnesení sněmovní z r. 1897 nebo 1898, ve kterém přijata byla resoluce, aby zemský výbor podával při jeho sejití se celkovou zprávu o vlastní činnosti tak, jako podává městská rada, nebo okresní výbor svému plénu.

Ale po této stránce nedostává senám podrobné zprávy o činnosti Či nečinnosti zemského výboru, a bylo by záhodno, aby se stala náprava v této věci, aby skutečně tím způsobem sněmovní jednání se zjednodušilo. Přispívalo by to jistě k zjednodušení našeho jednání, kdybychom byli o činnosti zemského výboru předem dostatečně informováni.

Velectění pánové, musím reagovati na jisté věci, které zde byly uvedeny řečníky se strany německé.

Po stránce politické nebudu se mnoho vývody německých řečníků zabývat, poněvadž naše stanovisko dávno jest již známo naproti celému vyjednávání s Němci; naproti tomu, co nám řekl p. dr. Brehm, že Němci se nesúčastní vyrovnání, pokud se nezavede státní řeč německá, naproti tomu, co v jiné formě, ale v témž smyslu řekl pan dr. Baernreuther, naproti tomu, my všickni stojíme i strana radikálně-pokroková na stanovisku, že nemůžeme žádné vyjednáváni s Němci vésti, že považujeme každé vyjednávání za škodlivé a tak dlouho, dokud se nepostaví Němci na princip naprosté rovnoprávnosti českého národa s německým národem. (Výborně!)

A to není, velectění pánové, Němci, snad ústupek s Vaší strany, ale jest to ústupek se strany naší.

My neříkáme, že chceme zde míti první právo, ač k tomu většinou svou jsme vlastně povoláni. My chceme naprostou rovnoprávnost ve všech oborech správy politické i národního života, a jestliže pravíte, pánové, "že českým menšinám nezabraňujete v tom rovném právu, že neutlačujete Českou národnost, jestliže pan Markert pravil, že Čechové přece mohou zcela volně v německých krajích dělat výlety, zcela volně tancovat a baviti se, pak prostě řeknu, že to není pravda. Uvedu jen krátce některá data, poněvadž po této stránce jsem nebyl připraven na debatu, uvedu tedy jen, co jsem okamžitě sehnal, o tom, jakým způsobem si v praksi počínáte, na př. v Liberci.

Jest zde přímý svědek z Liberce, který by nám mohl z vlastní zkušenosti uvádět hrozná data o tom, jak se mohou češti lidé baviti, jaký pěkný život mají v Liberci.

Podle soukromého sčítání jest v Liberci přes 5000 Čechů a 27000 Němců

V  radnici liberecké došlo to tak daleko, že se tam vůbec slova českého nepromluví. Na radnici této zaveden jest zvláštní systém nepřímého udávání českých lidí, kteří nevyplňují tak zvané "Meldezettle", totiž přihlašovací lístky německy. Vyplní-li je česky a dají zprávu na magistrát, založí se tato, poněvadž prý jí pánové nerozumějí a udávají hned ty, kdož tyto přihlášky učinili k soudu k potrestání. To není přece správný postup naproti české menšině a českému jazyku.

V  Růžodole u Liberce vypověděla správa obecní při zřízení české školy z práce nejenom všechny otce, kteří žádali o školu, ale také všechny, kdo pracovali v Liberci nebo ve Warnsdorfu.

Na jihu to není lepší. Co jest v Budějovicích, jak tam se udržuje uměle německá nadvláda, jak tam většina německá na budějovické radnici zachází s těmi kulturními potřebami Cechů, to je známo.

Podívejte se na rozpočty i na rok 1902, kolik bylo povoleno na kulturní potřeby Němců a kolik na kulturní potřeby Čechů. Podívejte se, pánové, na Krumlovsko. Tam napočítalo se při úředním sčítání v Krumlově napřed 500 Čechů, potom, když proti tomu byly rekrimininace připočteno ještě 800 Čechů, tak že jich bylo 1, 300. Jest tam 9 českých spolků a v českých školách jest 400 dětí českých.

Soukromě bylo v Krumlově napočteno 3200 Čechů. To také neukazuje k volnosti projevu českého mínění v krajinách smíšených.

V  Dobřanech byl vypuzen mí tní odbor Jednoty Pošumavské ze svých místností a není tedy pravda, že mohou naši lidé tancovati a dělati jak jim libo.

V  Teplicích český Sokol nesmí pořádati výlety v kroji. Hejtmanství žádalo, aby a té příčině podali oznámení na kolku. Když podal oznámení na kolku, tu hejtmanství jim výlet zakázalo, poněvadž by to bylo z národnostních ohledů nebezpečné Když bylo Sokolům poraděno, aby vůbec neohlašova i takové výlety, poněvadž podle stanov jsou k nim úplně ooprávněni, tu, když výlet neohlásili, a vykonali ho, byli udáni policií soudu a co se stalo? Soud osvobodil spolek "Sokol" z toho důvodu, že jest to jeho statutární právo. Šestkráte tato procedura se opakovala, šestkráte byl "Sokol" osvobozen, ale přece posedmé byl policií zase udán soudu ku potrestání. Hejtmanství výlety do dneška nepovolilo. To není stejný loket, kterým se měří naším a vaším menšinám.

My, pánové, můžeme poukázati, jak se Vám, Němcům, měří zde v Praze. Zástupci pražští by mohli číselně ukázati k tomu, jak Vaše malá menšina, kterou zde tvoří většinou Židé, jest hýčkána. Na Krumlovsku okresní výbor německý, ačkoliv jest tam česká většina a podle placení daní přispívají češi velkým obnosem přirážek na uhražení potřeb okresních, tato česká většina ve venkovských obcích nedostává ani krejcaru.

Totéž bylo v Prachaticích. Pánové, kteří jsou odtamtud, mohly by se podívati, jak vypadá okresní silniční hospodářství na té straně, co jsou české obce, a na té straně, co jsou německé obce. Jak jest podporováno školství a jak se ubližuje Němcům ve školství, to vidíme jasně.

Mám v rukou statistiku z ministerstva orby, vydanou o poměrech hospodářského školství. Z té vidíme, že máme dvě královské akademie v Cechách a sice jednu českou v Táboře a druhou německou v Libverdě (Posl. Březnovský: Ta je drahá. ) Ukázal jsem již v minulém zasedání, co Němci na ni dostali, jak jsou Němci zkráceni. Stát pro Táborskou českou akademii na stipendia poskytl 169 K, ale pro Libverdskou akademii 22. 000 K, střední školy rolnické mají Češi dvě a dostali stipendií 4. 900 K, Němci mají střední školu pouze jednu a dostali 16. 000 K. Rolnických škol mají Češi 10 a dostali 12. 120 K na stipendia pro své žáky. Němci jich mají 5, tedy polovici a dostali 8690 K. Zimních hospodářských škol mají Češi 20 a dostali 8810 K. Němci máji jich jen 7 a dostali 3920 K. - To jsou uřední cifry, které zde mám v ruce a které ukazují, jak jsou páni Němci zkracováni v různých oborech veřejné správy po stránce kulturní a hospodářské.

Je vůbec krásné stanovisko, které Němci zde zaujímají. Co p. posl. Markert řekl, že menšiny nejsou nijakým způsobem utiskovány, je prostá fráse. Ale co zde dále p. posl. Markert řekl, že totiž oni vůbec nesvolí k žádné volební opravě na tomto sněmu tak dlouho, dokud nebude rozhodnuto o jejich návrhu na zřízení kurií a dokud kurie národnostní nebudou míti zřízeny, znamená, že vlastně my Cechové všichni musíme se odhodlati, myslíme-li to upřímně s rozšířením volebního práva, ke společnému velkému boji proti Němcům a velkostatkářům, neboť jestliže i Němci lidoví, kteří jsou pro vyřízení volebního práva, a podávají zde resoluce, takové stanovisko zaujímají, znamená to, že se má vůbec každé volební opravě zabrániti, že se má každý takový projekt zmařiti.

Bylo by více než sypáním písku lidu do očí se slibováním volební reformy, kdybychom my veškerou vehemenci nevynaložili na to, abychom proti vůli Němců a velkostatkářů vynutili nějakou opravu. (Posl. Dr. Čelakovský: Tak se to musí říci!) určitým postupem, co se týče volební otázky. Prostě tím, když se na př, všichni spojíme a v příštím zasedáni podáme návrh na změnu volebního řádu na základě všeobecného hlasovacího práva. Když si vynutíme projednáni takovéto předlohy - já bych nelekal se žádného prostředku, i kdybych měl vyhnat jednáním tím Němce ze sněmu. (Veselost a hlasy "Bravo" na lavicích německých), kdybych je měl donutiti k tomu, aby opustili tento sněm. Jest třeba zburcovati všechny vrstvy venku, vzbouřiti zde tu spravedlnost a ukázati k tomu, zda to myslí páni vážně s těmi jejich opravami, zda to míní vážně s hesly, které naproti lidu hájí - uvidíme zda je skutečně té dobré vůle, pustiti sem také lid. Neříkejte, že je to nemožno, o té věci si můžeme promluviti a uvidíme, dá-li se to provésti čili nic.

My nazíráme na celé zasedání sněmovní a na vaše sněmování vůbec, také po stránce státoprávní smutně. My nevidíme, že by zde bylo dobré a upřímné vůle a určitého a jasného postupu v té příčině, jakým způsobem se má po stránce státoprávní zde pokračovat. Po té stránce postrádáme, že by zde byl vypracován určitý státoprávní program za tím účelem, abychom v daném okamžiku byli připraveni na to, co v době příště nás čeká.

Musím poukázat zde k tomu a vy sami, páni, to musíte doznati, že vedoucí strana v národě po stránce státoprávní není připravena na ty nejhorší okamžiky, které mohou nastati, na otázku ústavní krise, která by mohla nastati, kdyby nastala změna v osobě panovníka.

Já myslím, že nejsme určitě připraveni na to, co by se mělo po stránce státoprávní státi v takovém daném okamžiku a považuji to se stanoviska našeho státoprávního programu za velké spoléhání na budoucnost, když nemáme v té příčině svůj určitě vymezený postup na na zřeteli. (Posl. dr. Schreiner: Určitý postup?)

Prosím, nesmějte se tomu p. doktore, národové mají býti připraveni, neboť stává se, že nejsou připraveni a že propasou následkem toho dobu, která se jim sama nabízí.

Vidíme na př., že r. 1866 byla velice vhodná k tomu, aby jí bylo použito po stránce státoprávní k upravení poměrů českého národa k dynastii a říši. My nebyli tehdy připraveni, abychom využitkovali vhodné doby, kdy sami němečtí vůdcové a německé hlavy, vedoucí výboj proti Rakousku, nabízeli vlastně uznání státního práva českému národu.

My tentokráte nebyli připraveni, a proto jsme to také odstonali Maďaři pochopili dobře situaci a vidíte, že v odměnu za svoji vlastizradu na Habsburské dynastii a za svoji vlastizradu na rakouském státu dostalo se uznání jejich neodvislosti a jich státoprávnímu postavení v říši rakousko-uherské.

My čekáme stále na vhodnou dobu, a když skutečně nějaká krise se vyskytne, pak ji nevyužijeme. Po té stránce, pánové, musíme uvažovati, o nápravě a činím z toho zodpovědnou dnešní mladočeskou stranu. Mladočeská strana, jako vedoucí, má tyto otázky v prvé řadě míti na zřeteli, má míti na paměti, že může přijíti doba za jejího vedení, kdy nastane krise, již bude možno využiti, ta má dbáti toho, by byla pro každý okamžik připravena.