jen abyste si nemohli naříkati - tak daleko už to u nás došlo. Ale poněvadž nikdo žádným usnesením nemůže vzíti zemskému výboru prerogativu a nemůže jej nutiti, aby do služeb svých bral toho, kdo je služby neschopen, vyznívají Vaše nářky, možnoli to tak nazvati, na prázdno. Zde je nutno, aby úředníci zemští znalí byli obou jazyků zemských.

A jestliže se tvrdí, že naši čeští úředníci nejsou mocni obou jazyků zemských, pak bych o tom velmi vážně pochyboval.

Ale jsem, velectění pánové, o tom přesvědčen, že také mnozí z nás starší musejí různé chyby gramatické i slohové opravovati; tak je i mladších německých studentů, stejně jako u českých studentů To se stává u obou národů a netřeba tedy žádných výčitek.

Mám, velectění pánové, za svou povinnost, konstatovati, že mezi 10 přednosty na př. v oddělení účetním jejich obsazeno pouze 8, z nichž 6 připadá na Němce. (Slyšte).

Tak tedy vypadají do opravdy po měry u zemského výboru, tak vypadá ta nespravedlnost, kterou tvrdíte!

Já, velectění pánové, měl bych se nyní zabývati s významným projevem, který zde učinil J. E. p. dr. Baernreither. Mohu však říci, že jsem velkého rozdílu mezi jeho projevem a těmi druhými neviděl. (Výborně).

Snad jediný rozdíl jest, že onen byl učiněn tiše, tyto pak byly promluveny hlasitě, že ti druzí pánové byli otevřenější, jeho projev však skrytější. Stále se mluví o potřebách státu a dávejte prý státu, co jest státu atd. (Hlučná veselost), na druhé však straně, že se nemá uznati žádná Staatssprache. Co si z toho máme vzíti?

Než o tom zmínili se již četní jiní řečníci z naší strany, že to není možné. Já jsem o tom přesvědčen a J. E. p. dr. Baerenreuther nám zajisté odpustí, pravím-li, že kdyby on byl mluvil první a kdyby snad pan dr. Brehm nebyl mluvil před ním a pan Markert za ním, že by nám snad všecko řekl určitěji a jasněji a my že bychom viděli, jak máme o této záležitosti mluviti.

Já se však nebudu o této záležitosti mnoho zmiňovati, poněvadž jsou po mně zapsáni k řeči z povolání politikové, jimž milerád přenechám, aby anatomickým svým nožem prozkoumali a osvítili jeho vývody a jeho náhledy.

Nyní bych se měl ještě, velectění pánové, zmíniti o tom, že zde promluvím o některých vývodech svých velectěných předřečníků a sice p. Kaspera a p. Helzla. P. Helzel mi úkol můj značně usnadnil a mohu jej ujistiti, že s ním úplně souhlasím, aby historické památky byly zachovány, stejně jako v Steinschönau tak i na Kunětické Hoře, na Karlově Týně atd.

Poněvadž je to skutečně pravda, že různé historické věci, které mají cenu, se mají zachovávati.

Abyste však zase chtěli z tohoto vyvozovati nepřátelství k německému národu, že ta skála padá, a že ji zemský výbor nezadržel, to jde přece příliš velmi daleko.

Velectění pánové, pan Kasper mluvil velmi mnoho o velké energii proti kapitálu, mluvil o 16 mil. pro Prahu, mluvil o samých českých kontech a těch 50 pct. daní německého lidu, o Svatováclavské soše a konečně prohlásil, že budou hlasovati proti rozpočtu.

Já nevím, velectění pánové, jak tyto dvě věci přijdou dohromady, když páni chtějí hlasovati proti rozpočtu, jak to s nimi na konec dopadne. Já jsem o tom přesvědčen, že by to bylo nejlepším uzdravením zemských financí, kdybyste všichni hlasovali proti rozpočtu. (Veselost).

To je nejlepší recept, který nám pan učitel Kasper navrhuje a pak by žádný učitel teprve nic nedostal a nikdy by vůbec žádný plat nedostal.

(Abgeordneter Kasper ruft: Ich bitte, ich bin hier ein Abgeordneter wie Sie. )

Posl. Janda: Tedy pan posl. Kasper.

(Hlas: Já myslil, že neumí česky! Veselost. )

Posl. Janda (pokračuje): Za to se nemusíte stydět, čím Jste! A pak bychom

neměli žádné přirážky a bylo by to nejlépe vyřízeno

Ale co by nám řekli naši voličové?

Každý by se ptal: Co nám nesete ? Co jste tam pořídili ? Co nyní ? Ale to ponechám panu poslanci Kasperovi, aby si to laskavě vyřídil.

Konečně se musím zmíniti o tom, co zde promluvil řečník naší mladé strany agrární. Naše strana agrární není vlastně stranou mladou, je stranou dosti starou, kterou pomáhala vytvořiti naše strana a z naší strany vzala strana agrární počátek.

A proto dovolte, že to tak řeknu, že nám stojí nejblíže a dovolte tedy, abych mluvil poněkud přátelštěji než s jiným. Ale mluvím-li přátelsky, rozumí se samo sebou, že mluvím upřímně.

Co se týká zemědělského programu, myslím, že není mezi programem Vaším a naším ani dost málo rozdílu, a to tím spíše, poněvadž jsem byl na př. účasten při sepisování zemědělského programu, který v lůně našeho výkonného výboru pro Vaší stranu za součinnosti Vašich zástupců byl pracován.

Já mám jedině za svou povinnost, abych opravil včerejší tvrzení p. Staňka - poněvadž pan Prášek se dnes ho dovolával - který uvedl, že jen 8 procent rolníků platí osobní daň z příjmů. Pánové, těch rolníků je daleko méně, poněvadž oni platící byli uvedeni pouze jako majitelé pozemků a majitel pozemků není každý rolníkem, to je absolutně nemožné, aby každý majitel pozemků považován za rolníka.

Já jsem si vzal tu práci, abych to vypočítal, a zjistil jsem, že osobní daň z příjmů platí nejvýše 5 procent rolníků v tomto království Českém, ale uvádím to jenom proto, abych sesílil to smutné faktum, že se rolnictvu vede tak špatně, že osobní daň z příjmů nemůže platiti na vzdor bedlivému pátrání naších berních orgánu.

Co promluvil kol. Prášek o pojišťování, silnicích a drahách, to pánové často a mnohokráte bylo předneseno v tomto slavném sněmu a zajisté každý s tím souhlasí a každý by si přál, aby s takovým úsilím, s jakým to bylo mluveno, bylo také vykonáno a aby to nezůstalo jako nějaká stenografická zpráva toho kterého zasedání, abychom to viděli konečně uzákoněno a abych tak řekl, v tělo vžito. To byl náš starý požadavek.

Ovšem co promluvil o jedincích, aby jedinci, kteří přijdou k neštěstí, bylo pomáháno, že to bude úkolem nových hospodářských společenstev, která za tím účelem budou zřízena a budeme se musiti starati o tato společenstva, poněvadž jsem o tom pevně přesvědčen, že tato společenstva nezůstanou společenstvy a lituji, zároveň se zákonem o společenstvech nebyl předložen zákon o rentových statcích, poněvadž tyto by byly tvořily to, co si pan Prášek představoval

Co se týká praktického způsobu vozby na železnicích, poukazuji na to, že pan Prášek se v této věci mýlí, že by země provozovala vozbu.

Lituji toho, že strážníci a dělníci patří té které společnosti železniční, která vozbu provozuje a kdyby byli odstraněni, země by tim neušetřila nic, poněvadž by pak společnost neb stát náklady toho hlídače nesly.

Pan kolega Prášek jaksi se omlouvá, že v různých záležitostech páni se strany agrární hlasovali jinak než my a praví, že jim to bylo vyčítáno. Hlavně se jedná o rozpočtovou komisi a komisi pro okres. a obecní záležitosti.

Já se přiznáni, že myslím, že z jistého nedorozumění vznikl celý ten velký boj o tom, jak by páni agrárníci byli proti Praze a že na druhé straně se vyčítá, že Praha nic nedává na hospodářské ústavy.

Já, velectění pánově, mám za svou povinnost, abych poukázal na to, že, co se týká výstavy v Halle, jest to něco jiného, než výstavní trh, který se koná každoročně v Praze, a jsem pevně přesvědčen, že by representace města Prahy, kdyby se jednalo o čistě hospodářskou výstavu, jaká byla v Halle a bývá každoročně v některém zemském městě německém, jistě byla by se zachovala právě tak, ne-li ještě lépe než purkmistr v Halle.

Konečně bylo zde mluveno o autonomii, a tu pan kolega Prášek se prohlásil, že jako přátelé autonomie hlasovali agrárníci proti upravení platů úředníků okresních. Já ve věci této nejsem náhledu toho a sice právě proto, že jsem velikým přítelem autonomie. Já docela otevřeně prohlašuji, že naše úřednictvo autonomní musí míti řádnou, kvalifikaci, žádanou zemským výborem. Že se to dává znova zemskému výboru k vyjádření, jest dle mého mínění plýtváním času, poněvadž okresní výborové již od roku 1892, tedy před 11 lety měli příležitost o této věci se vyjádřiti.

Celé toto odstavení a odložení jest škodou pro autonomii a sice ze dvou důvodů. Jest to jednak z toho důvodu, poněvadž se oddálí dobrá věc, a jednak škoda skutečná, že nebudou místa obsazena tak, jak obsazena býti mají. My ani dosti málo nechceme činiti nátlak na zemský výbor a zemský výbor také připouští, aby se staly výjimky v chudých okresích aneb v okresích, kde daň nedospěla ještě výšky.

Na tom musím však jako pravý autonomista státi vždy a všude, aby autonomní úředníci byli kvalifikováni tak, by se vyrovnali úplně úředníkům politickým. Nemyslete sobě, že naše autonomie bude vzkvétati, nebude-li míti tak kvalifikované úředníky, jaké mají úřady politické. Musíme to jako přátelé autonomie vítati, že zemský výbor tuto předlohu učinil, a musíme to vítati, poněvadž jsme viděli často smutné zjevy v naši autonomii povstalé z toho důvodu, že tu nebylo kvalifikovaných úředníků a poněvadž to vedlo k takovým koncům, které nepřeji žádnému okresu.

My, velectění pánové, si přejeme, aby tito kvalifikovaní úředníci měli nárok na postup do lepší třídy, do větších měst, do větších okresů a k samému zemskému výboru.

My nepovažujeme každý okres za samostatné rozhraní, za nějakou čínskou zeď, my hledíme na zemskou samosprávu ve spojitosti s okresní samosprávou, poněvadž myslíme, že z okresů může přijíti nový duch do zemské správy a že prakticky ta věc by se mohla zdařiti a ve prospěch všeobecnosti zužitkovati.

To jest náš program!

Pány z kurie velkostatkářské prosím, aby uvážili, kdo to byl, který nejvíc se staral o naši autonomii, o nejlepší vybudováni a vyzbrojení našich autonomních úřadů. Vždyť jesto kus Vašeho programu. Zůstaňte věrni tomu programu v této době, dnes, kdy věc jest tak důležitou. Nehleďte na věc se stanoviska fiskálního. Vždyť jsou to malé prostředky, o které se dnes jedná, jde o jistou kvalifikaci, která se vyplatí okresu, kde se dnes sice hospodaří se zlatkami, ale sta a sta mnohdy nepoctivým způsobem utíkají pryč.

Poukazuji Vás na to, co se stalo v Uhrách. Vždyť víte, jak v Uhrách šli připraveni do velkého boje za svou samostatnost, poněvadž jim autonomie zůstala v jejich rukou, a měli své úřednictvo, a právě toto jejich úřednictvo je připravilo k tomu, že, když přišli ke svému státu, byli připraveni a dovedli v tom chodit, jak se sluší a patří.

Páni z německé strany jsou proti tomu; to jest jejich starý princip, a oni vědí, proč jsou proti tomu. Ale my ze svého stanoviska máme proti nim docela jiné postavení. Já Vás velect. pánové, prosím a varuji, aby na této cestě, která znamená stěžejní bod našeho programu, se nepokračovalo, aby nerozevřela se větší propasť mezi námi, poněvadž by to nebylo k prospěchu našeho hospodářského života, nýbrž spíše na škodu.

Pan posl. Prášek se také zmínil o tom, že, až dojde k rozhodné době, se postaví strana agrární a řekne konservatinnímu velkostatku: Ted nám, pánové, řekněte, jste-li zástupci české půdy, zástupci českého národa? Já se divím, že p. kol. Prášek tento appel učinil. Což musíme se teprve ptáti pp. velkostatkářů, zdali jsou zástupci české půdy, zdali jsou zástupci českého národa? To přece snad se rozumí samo sebou, a bylo by velice smutné vysvědčení pro pány velkostatkáře, abychom se teprve v rozhodném okamžiku museli ptáti, jdou-li s námi za naše práva neb ne.

Já, velect. pánové, myslím, že by to bylo smutné vysvědčení pro celou velkostatkářskou kurii, které p. posl. Prášek dává otázku v době před bojem, jdou-li s námi. Buď jdete s námi, a pak se Vás nemusíme ptáti, aneb velect. pánové z kurie velkostatkářské jdete proti nám, a pak je zbytečno Vás se ptáti. Kdo jde s námi, je s námi, a kdo nejde s námi, je proti nám!

Jak jsem se zmínil, očekávají nás velké boje, boje politické a hospodářské a proto myslím že jest třeba, aby veškeré propasti překlenuty mezi námi. Každý buď si vědom toho, čím je povinen své vlasti a svému národu, a dle toho také pracuj! Tím končím. (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Nyní přichází ke slovu p. poslanec zapsaný proti.

Dávám slovo p. posl. Kalinovi.

Posl. Kalina: Slavný sněme! Velect. pánové se diví, že začínám tímto označením a začínám tak proto jen, abych vlastně ironisoval nás všechy, poněvadž my nejsme již slavným sněmem, my jsme neslavným sněmem, bez rozdílu příslušenství všech lidových stran českých.

My mluvíme k rozpočtové debatě, a bylo zde poukázáno na to způsobem velice upřímným, jak ubohé jsou naše finance a bylo hned ukázáno také k tomu, jak chybný a pochybený byl celý postup minulých let, zejména postup let posledních v příčině nápravy těchto financí.

Zajisté odborník mezi českými politiky a národohospodáři, pan poslanec Dr. Kramář, rozvinul nám zde obrázek národohospodářské politiky a celého finančnictví našeho, vrhl ostré světlo na tu minulou dobu zemského našeho finančnictví a já jsem tomu povděčen, že to učinil při debatě pivní, poněvadž jak vidíme dne, ačkoli máme býti pevní a odhodlaní, více pan Dr. Kramář nepřišel a není zde přítomen a neměli bychom tedy již dnes příležitosti vyslechnouti jeho vysoce cennou řeč.

Z toho, co bylo řečeno, je několik vážných momentů, které nutí nás k tomu ukázati na to, že nebyli jsme si a nejsme si vědomi zodpovědnosti pokud týká se správy zemské, pokud týká se správy zubožených našich zemských financí. Kdyby nic neukazovalo k tomu, tedy již doznání, které zde učinil vážený můj soused pan posl. Heřman Janda, který výslovně označil, že stáli jsme již mnoho a mnohokrát před úpravou zemských financí, že se vyskytovaly již několikráte různé projekty oproti našim financím, a dodal: byli jsme slabými poněvadž jsme se nechali odvrátiti agitaci, totiž duší davu. Davem nechali jste se tedy odvrátiti od toho, by zemské finance byly napraveny.

Dnes vidíme, že takovým způsobem dále pokračovati se nemůže, dnes se to na nás vymstí, na celém sněmu a dnes jsme v te smutné posici, že musíme nepopulární daň uvalovati na nejširší vrstvy obyvatelstva, že musíme říci: činíme tak z toho důvodu a uvalujeme to proto v poslední chvíli, že se bojíme, že by přišla vláda, a že by daně ty sama vzala - zachraňujeme to, co se dá ještě zachrániti.

A ještě na obzoru vyskytují se nové daně na př. zemská přirážka k dani z cukru. Vybíráme a chytáme se něčeho, co dávno ve své podstatě vzal stát, a sice k takovému účelu, aby tomuto státu vydána byla po mnohé stránce celá řada českých našich lidí.

Pan posl. Dr. Kramář zde ukázal k tomu, jak náprava financí má býti provedena, jak si ji představuje. Já vím, že tato otázka nápravy zemských financí ne tak snadným způsobem bude provedena, my, pánové, neklamejme se, budeme ještě mnohokrát couvat ve veliké většině tohoto slavného sněmu před nepopulárnosti té či oné daně a bude to čím dále, tím horší, poněvadž vláda bude potřebovat čím dále, tím více peněz a bude snad nám samým od úst brát prameny příjmů, které nám patří, a bude to brát z našich peněz z peněz království českého.

V té příčině můžeme, jak Němci tak Češi býti svorni, poněvadž béře se to z peněz tohoto království na účet hospodářského jeho rozpočtu, na účet blaha obou národností a na účet hospodářské politické národní a sociální síly tohoto království.

Stát bude nám bráti vše a nám nezbude na konec nic než nějaké smutné úděly.

Ale jedno z řeči dra Kramáře mne zarazilo. Když jednal o dani z piva, prohlásil, že má svůj osobní dojem, že vláda pomýšlí na to, pakliže nebude předloha schválena, jak vláda předlohu tu vypracovala a ji slav. sněmu král. českého předložila, neboť předlohu vypracovala vláda, a nepracovaly ji z větší části kanceláře zemského výboru, osnova ta jest vládní, - že vláda daň nepředloží k sankci, protáhne celou otázku, zavede 2 K sama na daň z piva a dá 1. 40 ne jako samostatnou zemskou daň, nýbrž jen jako nový úděl zemi. A zde jsme u těch údělů, u toho, jakým způsobem vláda čím dále tím více zemské finance svírá svým systémem centralistickým.

S našeho stanoviska státoprávního musí býti tento způsob potírán.

Poslední daň, o které jsme jednali, bylo osvobození osobní daně z příjmů od přirážek a tu nemohli jsme hlasovati pro ni se státoprávního stanoviska

Tato daň to byla, která nám tyto úděly začala závidět se spotřebními a potravními daněmi na říšské radě. My jsme dnes rádi, že jsme živi a jsme v nucené poloze, že béřeme ty úděly a libujeme si v nich. Představte si, že takovým způsobem zemské finance a celé naše právo ukládati berně, rozhodovati o financích, upadají.

Musím říci, že osobní dojem pana poslance dra Kramáře na mne dělá takový dojem, že jest to něco více nežli dojem jednoho člena, jest to věc, o které se vážně v politických kruzích mluví.

Jestli nás čeká taková věc a jestli pánové z klubu mladočeského nemají odvahu skutečně vymoci schválení dvou korun jako zemské daně samostatné, pak, velectění pánové, musím říci, že jednali jsme zde způsobem lehkomyslným, poněvadž jsme vlastně poskytli vládě příležitost, aby ona skonfiskovala vše a nám jen udělila, co sama chce a nás ještě ve větší odvislost uvedla k státu tím, že nám dá pivní dávku 1 K 40 h ve formě údělu.

My musíme k našim financím přihlížeti také vzorným úhlem hospodářství finančního naší říše. A tu jak vypadají ty finance naší říše?

Naše říše provedla během posledních let úplně novou soustavu berní, ona postavila finančnictví říšské na zcela nový základ, uspůsobivši se zcela změněným poměrům hospodářským a výrobním, zavedla zde nový systém daní osobních, upravila novou daň spotřební. Při tom všem musím říci, že naše česká delegace ve Vídni. - a odpusťte, že jsem upřímným - nebyla si vědoma dosahu toho, co nás v budoucnosti může potkati a nezmařila úpravu tu, (posl. dr. Brzorád: Vždyť proti tomu hlasovala!) hlasovala ano, ale navrhla veškerý vliv a vehemenci vhodné taktiky na to, aby zabránila této reformě financí říšských, která činí stát silnějším proti nám, která uvedla nás ve větší odvislost finanční i státoprávní od této říše.

Pan dr. Brzorád praví, že mladočeská strana hlasovala proti úpravě těchto daní. To jest pravda, vždyť my nezavíráme věci před skutečnosti. Víme dobře, jaká prohlášení činil dr. Kaizl, známe historii těchto zápasů, známe historii hlasování proti této reformě. Vyskytují se krise v životě ústavním, jichž je třeba využitkovati.

Takové jsou ty, které se dotýkají financí státu. Ta doba zde byla, když stát chtěl postaviti a stavěl finančnictví říšské na nový základ.

Té chvíle mělo si využíti všeho politického vlivu za tím účelem, aby stát nemohl tuto úpravu financí státních provésti před sanováním financí zemských. (Dr. Herold volá: Jak?) Zpravidla, když my jsme se ozvali nějakým způsobem proti stanovisku vedoucí strany politické, vždycky se nám řeko: Poraďte nám, jak se to má učiniti!

Odpusťte, pánové, ale vy nesledujete to, co mladými proudy hýbe?

Těchto rad mladých stran zejména

také se strany radikálně-pokrokové bylo dáno více nežli dosti. Musil bych velmi mnoho povídati, kdybych chtěl ukázati k tomu, jak my jsme si představovali úpravu finanční soustavy se strany české delegace.

Po této stránce, pane doktore, odporučuji Vám, abyste se podívali (dr. Herold: Já jsem to nikde nečetl! Žádnou radu nevíte! Něco povídáte, o čem nevíte sám! Mezi moudrými lidmi nemůže býti něco podobného mluveno!) Mezi moudrými lidmi, pane doktore, první moudrost jest ta, aby člověk byl k jiným loyální a upřímný. Vy nemůžete si stěžovati, že my bychom do dnešního dne byli proti vám neloyálním způsobem vystupovali. Neslyšeli jste zde od nás žádných výpadů na stranu mladočeskou, neviděli jste vystupovati nás proti straně mladočeské vehementním způsobem, a sice z toho důvodu, že jsme byli zdržováni loyálností; ale loyálnost předpokládá upřímnost. Když mluvíme o nápravě zemských financí musíme konstatovati, že vedoucí strana na sněmu království Českého a českou politiku ve Vídni vedoucí strana na sněmu říšském měla učiniti junktivu mezi úpravou říšských financí a sanováním financí zemských. (Dr. Zimmer volá: Tam nemáme většinu svou!)

Pane doktore, neznáte historii bojů a neznáte upotřebení vehementních parlamentních prostředků, aby se dosáhlo jistého účelu ? (Hlas: To jsou smutné výsledky !)

My náhodou jsme se smutných výsledků nikdy nedožili. My pravíme, že jest to nyní velmi stíženo, mluviti o nápravě zemských financí, když se propásla nejlepší doba.

My jsme dnes vyčerpáni a budeme jen sbírati drobty po vládě! (Dr. Herold; Myslíte, že by Němci šli s námi k vůli financím zemským? Tenkráte dělali obstrukci berní předloze!)

Já jsem, pane doktore, řekl, že znám původní stanovisko Vaší strany, stanovisko, které jste uplatnili při hlasování o berní reformě, pouhým hlasováním proti. My musíme zde konstatovati, a vycházíme z toho stanoviska, že my všichni dnes stojíme u vědomí své zodpovědnosti a musíme se tázati, jak si budoucí úpravu zemských financí představujeme. To není otázka politické strany, nýbrž to jest otázka osamostatnění českého státu a já se táži, jakým způsobem mladočeská strana si představovala úpravu zemských financí, když po takovou dobu sama rozhodovala (Hlas: Sama ne!) o vedení české politiky, když takovou dobu. pravím, ona rozhododovála a měla vedení v posledních letech na českém sněmu (Hlas: Ale ne většinu!), račte dovoliti, dávala tón české politice. Já mluvím o postavení poslanců, dávajících tón celému sněmu království Českého a dávajících popud k zodpovědnému zastoupení celého národa.

Po této stránce byl bych si přál, abych byl viděl, že učiněn byl jednou vážný krok k tomu, aby byla bývala otázka sanace zemských financí po stránce odborové a finační prozkoumána. Ale, pánové, toho jsme dosud neviděli. Já si představuji, že na této otázce měli ti největší mužové národa a finančníci pracovati: Vždyť vlastně před 10 léty Vy jste ve svém volebním propramu to měli, a my jsme se jako mladí pro ten program za Vás bili, ve kterém stálo jako první podmínka: Sanace zemských financí.

Kdybyste byli slib svůj plnili za minulých deset let, nebyli bychom tam, kde stojíme dnes. (Poslanec Kratochvíl volá: Obraťte se na pravou příčinu, na upjatost a nepřátelství vlády!)

(Poslanec dr. Herold: Kdyby kolega četl stenografické protokoly, neškodil by si. Hlučná veselost u českých a německých poslanců )

Pánové, ten smích mně neškodí, takovým velkopanským způsobem se každý, kdo vystupuje proti, z pravidla odparíruje, ale mohu říci, že jsem četl velmi dobře a že znám ty protokoly a, abych nedělal pánům poslancům v této věci další radost, zdržuji se dalšího dokazování toho, co považuji s našeho stanoviska za veliké pochybení, že jste totiž vystupovali a vedli politiku a neměli při tom žádného určitého pracovního národohospodářského programu. A to je skutečně pravda, to nikdo nevyvrátí, protože takový přesný program pro úpravu zemských financí dosud vámi vypracován nebyl. To jest chyba, pánové, za kteru v první řadě musí po stránce českého národa - s Němci nemluvím - vedoucí strana býti činěna zodpovědna; Vy to vedení jste měli a máte a Vy jste tedy také za to zodpovědni. (Posl. dr. Brzorád: Programy spasí národy!) Program určitý, dle něhož by se bylo systematicky pokračovalo, byl by spasil zemské finance. (Odpor. ) Pak by bylo zbytečno, aby se chodilo do voleb s volebním programem.

Ale že program jistý je nutným skutečně k řádnému vedeni politiky, ba že je přímo nevyhnutelný, o tom zde byly dnes podány naprosto jasné důkazy a budou ještě během sněmovního jednání podány.

Mluvilo se zde na příklad o jedné velice bolavé stránce našeho železnictví, které skutečně se stalo v posledních 10 letech velice nepříjemným bolákem pro zemské finance. Táži se upřímně: Byl nějaký program určitý do budoucnosti, když se počalo železnictví zemské takovým způsobem zavádět ? (Posl. dr. Brzorád: my jsme to navrhli!) Mladočeská strana že to navrhla ?) Bylo by bývalo záhodno, aby byl navržen program jak po stránce stavební, tak po tránce dozoru, po stránce dopravy a po stránce správy, a jsem přesvědčen, že bychom nebyli došli k těm koncům, kde jsme dnes.

Mluvilo se zde o železnictví a sice z mnoha stran. Dovolte mi, abych poukázal k tomu, že po této stránce jsme na tom velice uboze ve král. českém a bylo zde velice upřímně o tom promluveno poslancem Heřmanem Jandou, který poukázal též k tomu, že nejen země, ale i interesenti přímo zakrváceli se financováním místních drah.

My v okresích, které mám česť zastupovati, máme nejsmutnější zkušenosti po této stránce. Okres blatenský, který čítá 28. 000 obyvatel a platí 80. 000 zl. přímé daně, přispěl na vystavění místních drah v okresu sám obnosem 150 000 zlatých. A co stojí tyto dráhy zemi! Račte se podívati do srovnávací zprávy komise pro veřejné práce z minulého roku, a dostaneme také zprávu z letošního roku i do rozpočtu letošního. Jsou to obrovské cifry, jež stojí zúročení a amortisace stavebního kapitálu i dopravní schodky.

Ukazuje se, jak by bylo důležito, aby program zemské železniční politiky byl býval vypracován. Kde jsou úroky z peněz, které byly vynaloženy? Dráhy jsou pasivní, rentability finanční ve skutečtečnosti zde není, a my musíme se ještě spokojiti s tím, že jest zde aspoň jistá rentabilita národohospodářská, na niž třeba ovšem také vzíti zřetel pro dotyčná místa a okresy, jak zcela správně p. dr. Fořt k tomu poukázal v minulé debatě o vodních drahách učiniv porovnání rentabilitou národohospodářskou a rentabilitou finanční.

Ukazuje se k tomu, že naše dráhy jsou stále pasivními, jak je to s našimi drahami, tak je to i s ostatními. Bylo zde již částečně poukázáno k tomu, co je příčinou všeho. Příčinou toho všeho je, že země za obrovské miliony postaví místní dráhu, místní interesenti se zakrvácí, ale ta podmínka hlavní tu není, která zde má býti, totiž aby vliv na správu a provozování vozby dotyčné dráhy měla země a dotyční interesenti sami, úprava železniční politiky nám chybí.

Stát uděluje nám koncese, ale vyhrazuje si smlouvou dopravu až na 90 let sám. A jakým způsobem, pánové, obstarává se tato doprava? Jděte jen a podívejte se, jak to na našich drahách vypadá. Mohu Vám to ukázati z vlastní zkušenosti na našich drahách.

U zemského výboru uloženo celé množství spisů, jakým způsobem vedli jsme zápas s ministerstvem železničním, se zemským výborem o to, by na našich drahách upraveny byly tarifní poměry. Pánové, my vedeme stále boj s řiditelstvem dopravy v Plzni na příklad, v příčině instradování osobní dopravy i, dopravování nákladu na těchto drahách. A úprava tarifů musí jíti společně s instradováním nejkratší cestou dopravní.

Pánové, my vedeme stále houževnatý boj o to, aby alespoň na státních drahách, které vedou jako hlavní k drahám našim, a k nimž jsou dráhy lokální připojeny,