předložíme jí všechny ty výmluvné cifry a řekneme: Svědomitá, prozíravá vláda, která má povinnost, starati se o finance zemské, poněvadž nám neposkytuje dostatečné samosprávy v tom ohledu, musí si říci po přečtení této rozpočtové zprávy, co jest její povinností, ona musí nám odpověděti způsobem zajisté jediné možným, totiž přivolením k zvýšení té dávky na 2 K, a my dovoláváme se té spravedlnosti, my dovoláváme se povinnosti vlády na prospěch síly a zdravého vývoje celého tohoto království. (Výborně! Hlučný souhlas. Potlesk. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste gegen die Vorlage eingetragene Redner, der Herr Abgeordnete Iro.

Ich erteile demselben das Wort.

Abgeordneter Iro: Ich habe nicht die Absicht, eingehender über den Gesetzentwurf Zu sprechen. Es wird diese Aufgabe mein Kollege Hofmann übernehmen, der nach mir noch zum Worte gemeldet ist, und den Standpunkt näher präcisieren wird, den ein Teil meiner Partei in der Frage einnimmt. Ich spreche hier ausschließlich nur als Vertreter der Stadt Eger in diesem hohen Landtage, die als eine jener Gemeinden, die bis heute noch die Bewilligung einer Gemeindebierumlage von 3 K 40 h hat - an der Beratung des vorliegenden Gesetzes lebhaft interessiert erscheint. Unsere Partei hat bereits bei der ersten Lesung des vorliegenden Gesetzes erklärt, welchen Standpunkt sie gegenüber diesem Gesetze einnimmt. Wir wurden gewiß als ganz entschiedene Gegner dieser Neubelastung der Bevölkerung mit einer indirekten Landesabgabe auftreten, wenn wir nicht durch unsere seinerzeitige Zustimmung zu dem Lehrergehaltsregulierungsgesetze eigentlich in die moralische Zwangslage versetzt wären, für das einzige in Vorschlag gebrachte finanzielle Bedeckungsgesetz zu diesem Lehrergehaltsregulierungsgesetze stimmen zu müssen.

Wir hatten erwartet, daß das Reich dem Lande jene Mittel zur Verfügung steilen werde, welche notwendig sind, um das beschlossene neue Lehrergehaltsgesetz der finanzielten Verwirklichung zuführen zu können.

Wie bisher stets hat auch diesmal die Regierung das Land im Stiche gelassen und wir sind, sollen wir nicht in Widerspruch mit unserer seinerzeitigen Zustimmung zum Lehrergehaltsgesetze geraten, gezwungen, in den Sauren Apfel zu beißen und dem vorliegenden Kommissionsentwurfe zuzustimmen.

Ich sage ausrichtig, daß uns diese Haltung gegenüber dem Kommissionsberichte etwas leichter geworden ist, als gegenüber dem ersten Entwurfe des Landesausschusses, der jene, für viele Gemeinden geradezu schrecklich erscheinende Bestimmung enthielt, daß die Gemeinden in Zukunft nicht mehr berechtigt fein sollen, über zwei Kronen hinausgehende Zuschläge einheben zu dürfen.

Die Kommission hat glücklicherweise jenen Paragraphen, mit welchem unsere ohnedies in arger finanzieller Bedrängnis befindlichen Gemeinden um ihre bedeutendsten und ausschlaggebendsten Einnahmen gebracht werden sollten, aus dem Gesetz ausgeschieden und dem Versprechen der Regierung vertraut, daß den Gemeinden auch während des Bestandes des Landesbiersteuergesetzes die Einhebung von GemeiubebierUmlagen über zwei Kronen unter gewissen Umständen bewilligt werden kann.

Es kann dies von unserer Seite nur aus das freudigste begrüßt werden, es kann nicht angehen, daß mau den Städten, welche sich infolge großer Auslagen für Kanalisierung, Schlachthaus, Pflasterung, Schulund Militärbauten in enorme Schulden gestürzt haben, nunmehr die zur Deckung und Verzinsung dieser Schulden notwendigen Umlagen kürzt, im Gegenteile, es müssen die Städte darauf bedacht sein jedem Versuche, diese einzige Umlage, welche von Belang ist, für ihre Zwecke zu behalten und jedem Eingriffe das Erträgnis dieser Umlage, sei es nun zu Gunsten des Landes oder Staates Zu kürzen, entgegenzutreten.

Der Stadt Eger zum Beispiel ist bis inklusive 1904 ein Bierkreuzer in der Höhe von 3 K 40 h per Hektoliter bewilligt worden und betrug die Einnahme aus dieser Umlage im Jahre 1901 140. 815 K 65 h. Wenn nun tatsächlich, wie es zuerst in der Absicht der Regierung gelegen war, von jetzt ab nicht mehr die Gemeindeumlage in der bisherigen Höhe gestattet würde, so würde dies einen Ausfall im Gemeindehaushalte dieser Stadt

von 57. 982 K 92 h bedeuten, welche Summe selbstverständlich nur durch eine Erhöhung der direkten Gemeindeumlagen gedeckt werden könnte, was eine Erhöhung der derzeitigen Gemeindeumlage auf Kosten der Realsteuerträger um mehr als 15 Perzent bedingen wurde. Eine solche Umlageerhöhung verträgt die Stadt Eger nicht mehr und muß in entschiedener Weise dagegen Stellung genommen werden, daß diese Komune in dieser Weise verkürzt werde.

Die Volksvertreter müssen aus das Allerentschiedenste dagegen protestieren, daß durch die Regierung eine derartige Schädigung Zahlreicher Gemeinden ins Werk gesetzt wird.

Da uns das jüngste mündliche Versprechen der Regierung mit seiner Verklausulierung von der Abhängigkeit der Bewilligung von gewissen Umständen, und nachdem auch keine bestimmte Zusage gemacht wurde - ob die Bewilligung zur Einhebung von Gemeindeumlagen bis zum Höchstausmaße von 3 K 40 h erteilt werden wird, nicht genügen kann - so sehen wir uns veranlaßt, schon jetzt in die Generaldebatte im Sinne der Anregung des Kommissionsberichtes einen Resolutionsantrag zu stellen, mit welchem in dieser Beziehung eine Sicherheit für jene Gemeinden geschaffen werden soll, welche bis jetzt die Berechtigung zur Einhebung einer Gemeindebierumlage bis zu 3 K 40 h hatten.

Ich beantrage daher namens meiner Partei nachstehenden Resolutionsantrag und bitte den hohen Landtag im Interesse der durch eine Streichung dieser Umlagen im Höchstausmaße von 3 K 40 h sehr geschädigten Gemeinden diesem Resolutionsanträge bei der Eingabe-Beratung des Gesetzes zustimmen zu wollen.

Die Resolution lautet:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Die hohe Regierung wird aufgefordert, der nächsten Tagung eine Regierungsvorlage zu unterbreiten in welcher jenen Gemeinden des Königreiches Böhmen, welche bisher eine Gemeindebierumlage bis 3 K 40 h per Hektoliter eingehoben haben, die Einhebung einer solchen Umlage bis zu dieser Höhe ohne eingeschränkte Bedingung auch in Hinkunft gewährt wird. (Beifall. )

Oberstlandmarschall: Ich bitte um den Antrag. Ich werbe über diesen Resolutionsantrag die Unterstützungsfrage stellen. Selbstverständlich kann die Verhandlung über diesen Resolutionsantrag erst erfolgen, bis über die Resolutionen verhandelt wird, welche über den auf der Tagesordnung stehenden Gegenstand gestellt werden.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Nyní přichází k řeči příští řečník, který je zanešen pro návrhy komise.

Dávám slovo panu poslanci Dr. Víškovskému.

Poslanec Dr. Víškovský: Slavný sněme! Leží před námi osnova, která znamená do jisté míry nový vývojový bod našich zemských financí. Velevážený pan řečník z naší strany při prvním čtení této osnovy zákona, prof. dr. Fiedler, poukázal k těmto vývojovým bodům našich financí. Je to přechod od přirážkového systému k údělům, od údělů k samostatným daním zemským, a dále jakožto další přání naznačil soustavný rozvoj autonomních financí autonomních sborů nižších.

Osnovou touto máme na místo dosavadního zveličování dluhů zemských přistoupiti konečně vážně k utvoření nové zemské daně, a sice daně nepřímé. Není to příliš sympatický úkol stvořiti nepřímou zemskou daň, ale je to dnes povinností naší, která vyplývá již z usneseni, čelícího ke zvýšení platu učitelského. Jedná se o řešeni hmotné otázky učitelského stavu a my v řešení této otázky musíme spatřovati také povznešení naší školy vůbec a sice proto, poněvadž tam, kde není chleba, nemůže býti také láska k věci. My chceme míti učitelstvo spokojené, zejména uspokojené v otázce materielní, aby bez starosti o materielní svou stránku mohlo pečovati řádně a účinně o potřebu naší školy.

Bylo často vyčítáno, zejména venkovu našemu, že nepřeje škole a že odmítá, aby dalšími přirážkami k daním přímým byl uhrazen vyšší náklad na školy. Jen stručně, pánové, poukáži na to, že statistika o nákladech na školy obecné, která nám nedávno ze statistické zemské kanceláře byla podána, ukazuje, jak ohromný fond věnován byl právě našimi obcemi na školství. V době od r. 1869-1898, tedy za 30 let věnováno bylo na stavby obecných a měšťanských škol v českých okresích 73 mil. K, v okresích německých 54 mil. K, celkem tedy 127 mil. K. Na úhradu tohoto obnosu přispěly obce venkovské 114 mil., země 8 mil. u stát celkem 18. 000 K. (Slyšte !) Z toho vidíte, jak velké oběti přinášejí naši poplatníci daní reálních, neboť všecky tyto výlohy byly kryty hlavně přirážkami k reálním daním. A tu nelze se diviti, pánové, že není již možno ukládati další výlohy na školství těmto poplatníkům, Jako další břemena, a že musí se sáhnouti k nové dani.

Avšak tato otázka má ještě svou další stránku. Já se táži, zda novou pivní daní pakli-že by tato dle přání vlády, daň omezila se na 1, 40 K, bude zajištěna úplně úhrada těchto nových potřeb. Nikoli, pánové! Odpovídá se nám, že zůstává ještě velice značný deficit milionový a to jest choulostivou otázkou pro majitele nemovitostí a vůbec pro poplatníky přímých daní, zdali ještě zemský šroub berní nedotkne se jich znova i když bude uzákoněna daň pivní a zda-li tedy "finanční ministr zemský" opětně nedostane se svou rukou do jich kapsy.

Tato otázka, velice choulostivá, měla by býti dříve rozřešena, než-li bude předložena k sankci nová úprava platů učitelských. Neboť, pánové, jestliže uzákoníme dnes daň pivní v obnosu menším než 2 koruny, která neuhradí nám náš deficit, pak postavíme tím jen zlatý most k nové bídě našich poplatníků a k nové bídě našich financí, neboť pak teprve nejhlavnější a největší tíseň nám nastane.

Bylo velice často mluveno o úpravě našich financí zemských. Také dnes slyšeli jsme z úst J. Exc. pana místodržitele, že vláda příznivě hledí na vývoj financí zemských.

A, pánové, já se ptám:

Kde jsou ty sliby, které jsme obdrželi za vlády ministra hrab. Thuna, resp. za finančního ministra dra Kaizla? Kde jsou autonomní kolky, o kterých zde bylo

tehda učiněno ve sněmovně prohlášení? A, pánové, jaké je stanovisko vlády vůči podnětům, které přicházejí přímo z této sněmovny?

Ne s jedné, ale s několika stran objevil se zde podnět na dávku z vývozu uhlí. Nechci, pánové, odůvodňovati tuto dávku, o které zde bylo promluveno z velice vážných a nejpovolanějších stran. A tu pánové, bylo nám odpověděno prostřednictvím zemského výboru na interpelaci posl. Ira takto:

"Ministr financí prohlásil, že tomuto projektu staví se v cestu velké překážky, poněvadž nebylo by možno přičleniti tuto zemskou dávku k platným státním daním. "

Pánové, zdá se mně, že je to příliš laciná výmluva pro tento sněm království českého, a když vláda chtěla jíti pro nějakou výmluvu, měla býti poněkud vynalézavější.

Pánové, vždyť víte, že Anglie má podobnou daň, proč by tady v Rakousku nebylo lze přičleniti k dosavadnímu systému podobnou dávku, a když do našeho státního finančního systému mohly se dostati loterie, mýta a jiné podobné, může se také podobná dávka přičleniti. Ale já, pánové nechci zdržovati širokými rozbory této dalekosáhlé otázky a přistupují přímo k otázce pivní daně, abych, pokud rámec krátké řeči to dovoluje, podal jistou kritiku se stanoviska finančního a se stanoviska hospodářského.

Předně, pánové, je známo, že daň pivní nevystihuje poplatní sílu poplatnictva. Ona padá stejně na nemajetné jako na majetné. To není nic nového, to je výtka která se pronáší vůči většině daní nepřímých. Ale pozoruhodné je to, že máme již samé zemské dávky, které stíhají bez zřetele na skutečnou poplatní sílu ty nejbližší prameny příjmů, ať poplatník jest majetný nebo nemajetný.

A jsou to přirážky na daně výnosné, které stíhají sedláky, které stíhají zadlužený nemovitý majetek atd.; nyní však schází daň, která by stíhala kapitalisty, takovou dávku nemáme. (Výborně!)

A proto přičleňovati k zemským dávkám, které mají takovou mezera, opět dávku novou, která opět postihuje nemajetné stejně jako majetné - to, pánové, zajisté je berně politicky závadno.

Přicházíme, pánové, dále k obnosu daně. V té věci je kardinální spor mezi námi a vládou.

Vláda navrhuje obnos daně 1 K. 40 h. my trváme na obnosu 2 K. Každá učebnice finanční vědy praví, že daň nepřímá, má býti vyměřena v takovém obnosu aby daň mohla býti vpravo její částce snadno na konsumenty přesunuta.

Pánové, tento kardinální požadavek při výměře daně 1 K. 40 h. není respektován a nechci opakovati, co zde řekl jiný řečník, p. dr. Kramář, že zajisté nové své theorii o přesunování daní sám pan finanční ministr nemůže věřiti.

Uvažme jen, pánové, jaký bude efekt přesunutí při obnosu daně 1 K. 40 h? Kolik se přesune ? 1 K. 40 h. nemůže se přesunouti, tedy se přesunou 2 K. To znamená, pánové, že 60 h. připadlo by podle návrhu vládního hostinským jako odměna. Snad to bylo míněno jako nějaké tak zvané "Schweiggelder", které měly býti dány hostinským za to, aby mlčeli, a k této dani přikyvovali. To jest jistý prostředek, který v poslední době, na př. v kartelu cukrovarnickém, se tak chvalitebně osvědčil a snad také zde měl míti jistý dobrý účinek.

Jaký by byl však vliv na finance zemské při obnosu 1 K. 40 h. za hektolitr?

Tu odpadne na vybírání a kontrolu nejméně 30 h, konsument dá 2 K, země dostane 1 K 10 h. Tak na cestě od konsumenta k zemské pokladně ztratí se 90 h, takořka polovice. A, velectění pánové, takovou daň my máme schváliti, zejména když se jedná o daň, která jde z kapes i nemajetných poplatníků? Tu vzpomínám slov známého národního hospodáře Schmollera, který pravil: "znám ještě jednoho práskaného kluka naší moderní hospodářské soustavy ("Prügelknabe") a tím jest konsument. " A nyní, když hospodářská soustava práská konsumenta, má přijíti ještě země a činit tak znova.

Dle navržení osnovy zemského zákona mají zůstávati v platnosti také obecní dávky pivní.

Bylo zde již řečeno, jak neracionelní jsou tyto obecní dávky pivní, neboť z jejich celkového obnosu, jenž se vybéře u konsumentů, přichází do obecní pokladny poměrně velmi málo. Také kontrola jest velmi obtížná a přímo vexatorní. A tu myslím, že se bude pomýšleti na to, aby se zavedením zemské dávky pivní též reforma těchto pivních dávek obecních byla provedena.

Jistý návrh byl v té příčině komisí učiněn tím, že má býti uloženo zemským úředníkům, kteří budou konati dozor nad vybíráním pivní, daně, aby oznámily obcím, jaké množství piva komu bylo dodáno, by dle toho mohly pivní dávky obecní přímo býti vybírány. To jest však jen malý podnět! Já bych byl žádal hlubší a vydatnější opatřeni.

Zde měl zemský výbor neb ten faktor, který vypracoval osnovu, míti na zřeteli velikou mezerovitost a finančně technickou chudobu našich pivních dávek obecních a měl právě s reformou začíti co nejspíše.

Byla zde učiněna od veleváženého řečníka pana dra. Kramáře ohledně výšky pivních dávek obecních zmínka. Na jedné straně přeji si někteří páni interessenti, aby tyto dávky nebyly omezovány nahoru a sice proto, že obce jich nutně potřebují. Ano, jest to pravda! Naše obce potřebují nutně těchto dávek, ale ve všem musí býti míra. A tu zcela správně poukázal na jistý zjev pan dr. Kramář a já v této příčině doplním věc ještě číslicemi. Chci ukázati, že ve výši pivních dávek obecních není spravedlivé zásady, Že v tom je naprostá nesoustavnost.

Když pohlédneme do statistiky, kterou zemský výbor připojil k osnově, pozorujeme následující zajímavou věc: Právě města, která mají nejméně přirážek obecních, tam mívají nejvyšší obecní dávky pivní a jsou to z velké časti německá města. Tak na př. Litvínov, který má 45 proc. obecních a školských přirážek, má 3 K 40 h obec. pivní dávky, jejíž výnos roční činí asi 52. 000 K.

Podobně jest to v Ústí n. L. a v Litoměřicích. Cheb má dohromady 30 proc. obec. a školních přirážek a vybírá pivní dávky 3 K 40 h. Budějovice mají 35 proc. obecních a Školských přirážek a vybírají pivní dávku obecní 3 K 40 h v celkovém obnosu 207. 000 K.

Co to znamená? To znamená přesu nutí břemen městských výdajů na pracující třídy a jestliže tu věc přeložíme ještě do oboru jiných otázek, do oboru otázky národní a sociální, že tato města přesunují svá břemena na české dělnictvo. A pak žádejte sympatie od těchto lidí k samosprávě a žádejte sympatie dělníka k hospodářsky silnějšímu.

Tu jest viděti, jak sociální otázka nabývá další formy a dalšího ostří přes hranice vlastních sociálních rozporů a kterak se násobí, poněvadž se nadvláda v nových a nových formách opět vtiskuje na tohoto dělníka: zde ve formě nespravedlivých dávek, onde zas vtipkuje se ve formě národního utiskování atd.

To jsou ty počátky a to jest sesilování sociálních hnutí, když se tato ještě mnohonásobným způsobem zveličuje.

Proto žádám, aby zvláštním zákonem stanoveny byly předpisy o výši obecních dávek pivních a to tak, aby nejen zkracovány nemohly býti v právu svém obce, ale aby též nebylo činěno bezpráví osobám hospodářsky a sociálně slabším.

Způsob vybíráni, mohu říci, že mne nenadchl a zejména nenadchl se návrh, pokud se týče vybírání daně pivní u hostinských, neboť u tohoto poměrně hospodářsky slabého a rozptýleného živlu lze se obávati, že vznikati budou přílišné částky této dávky mezi oně ti tisíci, u nichž se bude vybírati. Ale ještě jedna věc padá na váhu.

My máme míti již trojí dávku pivní k tomu jsme již dospěli: státní, zemskou a obecní Každá z těchto dávek vybírá se jiným způsobem, každá z těchto dávek má míti svoji kontrolu, každá z těchto dávek vyžadovati bude nový náklad na vybíráni a kontrolu. To nejsou již dvě koleje, na které jsme si obyčejně stěžovali. To jest již trojí kolej. Také celá řada detailů ve příčině kontroly, účtování, mně nedovede nadchnouti.

Poukazuji na příklad, že by se mělo přihlížeti k tomu, aby pivo jako berní objekt ručilo také za daň. Dále poukazuji na příliš dlouhé zúčtování 14. resp. 17dennímu. A tu sám pan zástupce stavu hostinského ukázal k tomu, že stav hostinský není tak finančně zabezpečen, aby mohl vždy ručiti za to, že daň správně se odvede. Dále poukazuji k předpisu o vráceném a zkaženém pivu. Věc vypadá v zákoně samém dosti nezávadně. Ale ten, kdo měl co činiti s vybíráním podobných nepřímých finančních dávek, ten bude věděti, že takový předpis dá velice snadno příležitost, aby se tam nasadila páka berních defraudací. Vrácení slivek s nárokem na navrácení dávky, to bude první zjev, který bude míti tento zákon za následek.

K jedné ještě věci chci poukázati, totiž že osnova sama pracována byla vládou a nikoliv zemským výborem. To jest symptomatické a důležité. Ptám se, byla vláda pro tuto daň? Je vláda přítelkyní této daně? Má vláda interes na tom, aby tato daň se trvale osvědčila, aby zůstala trvale v našem systému?

Já bych o tom dovolil si pochybovati a mně to připadá tak, jako by obchodník ku konkurentu obchodníkovi šel se optat, jak by v té neb oné obchodní věci si měl počínati. Byl bych spatřoval mnohem větší opatrnosť v tom, kdyby byl zemský výbor si hned opatřil vhodné orgány odborné pro příslušný svůj departement, kdyby byl vypracoval osnovu zákona; myslím, že pak věc by mohla míti nárok na větší úspěch do budoucnosti.

Mám obavu že vláda nepřeje si upřímně zdaru této daně, naopak, že čeká na to, že daň se málo osvědčí a že my pak půjdeme zpět a sáhneme rádi k nějakému údělu z nějaké státní daně pivní, kterou po ztroskotání této daně vláda nám dá.

Musím ještě poukázati na to, že nebylo v osnově pamatováno na to, co každá příruční kniha finanční politiky hlásá, to jest: zdaní-li se některý předmět konsumu, že mají spolu přiměřeně zdaněny býti též jeho surogáty. Ale což pivo nemá surogát? Není tu vína, zejména Dalmatského,

které v poslední době u nás levně se prodává, nemáme sodovky a jiných nápojů? Já nemyslím minerální vody, které slouží k účelům léčebním, neb které užívá se v domácnosti, ale minerální vody, které za poměrně značný obnos se konsumují v kavárnách a hostincích, měly býti zdaněny s sebou, aby tím nebyl po zvýšení daně z piva jednostranně podporován konsum laciných vín.

Ještě budiž mi dovoleno poukázati na hledisko hospodářské.

My, pánové, dospěli jsme konečně ke třetí pivní dani. Cukrovary, lihovary mají podobně dosti vysoké a poměrně vyšší daně, ale ony nemají je bez jistého ekvivalentu. Cukrovary požívají dosud 18 milionů ročně vývozní prémie, lihovary mají své kontingentování, které zajišťuje listou hospodářskou prospěšnost tohoto odvětví, a kromě toho mají hospodářské lihovary své bonifikace, které činí ročně pro království České za rok 1900 1901 1, 205. 183 K.

Pivovary až do nedávná neměly za svoji daň nijaké výhody, toliko pro malé pivovary byla zavedena v roce 1899 jistá sleva, která sahá při nejmenších pivovarech do 15 proc., z čehož na Čechy připadá nepříliš veliký obnos za rok 1901 578. 200 K.

A nyní zavedením nové dávky zemské, myslím, že právě tento dobrý směr, který měl napomáhat k udržení našich stále mizících malých pivovarů, má býti paralysován a uveden v nivec.

Je to nemožné, aby malým pivovarům i při zavedení zemské dávky pivní, vybírané hostinskými, daly se z daně jisté výhody? Myslím, že je to možné.

Vždyť konečným súčtováním ročních doma zkonsumovaných kvant bude lze těmto pivovarům dát jistou výhodu, která by byla v přiměřeném poměru ku slevě, kterou poskytuje již stát pivovarům malým.

Také bylo poukázáno na to, že daň pivní má nevýhodu svou v tom, že stíhá stejnou dávkou levná piva i drahá právě tak jako jest stejná pro malé a velké pivovary. Ano, daň, jak jest dnes navržena, má přímo obsaženy v sobě premie pro drahá těžká piva.

Jestliže daň činí 2 K z piva, z každého pak daň z piva, které se čepuje hl. za 24 K, činí 8 proc. z ceny, při pivu plzeňském nebo lepším, které se čepuje za 48 K, 4 proc. ceny, což znamená prémie na pivo luxusní aneb naopak zároveň nepoměrně vyšší daň na lehká piva. To jest nejen pro samé pivovary závažné, nýbrž i také zdravotně do jisté míry význačné, poněvadž právě zdravotně prospěšná piva budou nestejnoměrnou daní stížená.

Také zájmy hostinských jsou zde dotčeny a myslím, že i ta věc stojí za zmínku. Hostinští mají dle oné osnovy zákona státi se jistým pomocníkem berním správy zemské, dostati jistou úřední pečeť.

Pánové, ten hostinský stav -nechci se jeho zastávati ze svého interessu, anebo z interessu těch, které zastupuji, ale z interessu všeobecného - hostinský stav tento není v těch poměrech, jak bychom si mohli přáti, není po většině konsolidovaným stavem živnostenským. A co jest toho příčinou? Pravé kupčení s koncesemi, přímo nevypověditelné poměry při zadávání koncesí, které v mnohých obcích v této věci panují. Věc tato nemá jen své pozadí hospodářské, nýbrž i mravní. Já nechci se o té věci nyní šířiti, jakého rázu ony hostinské místnosti jsou, které vznikají právě z tohoto kupčení s těmito koncesemi.

Bylo nejednou poukázáno k tomu, že to není jen otázka hospodářská, nýbrž i sociální a mravní, aby hostinské živnosti byly upraveny. A výsledky těchto požadavků nejsou nic jiného, než bezvýznamné zcela platonické výnosy, které zůstávají opět ležeti u okresních hejtmanství.

Také zemědělství má zajisté zájem svůj, na této dani. Zemědělstvo, jak jsem přesvědčen, bude koncedovati tuto daň a to vzhledem k její nutnosti. Chceme poukázati na to, že dnes právě ječmen jest to, který jest druhem obilí, jenž poněkud ještě se vyplácí.

Jak bude to s ječmenem dále? My víme, jaká se na nás chystá z Německa celní sazba, a tu přichází nový tlak na pivovarnický průmysl, který bude pomáhati spolu s německými opatřeními tlačiti na cenu ječmene. Já obávám se přímo v této věci katastrofy, poněvadž katastrofa ječmene znamená dáti velikou čásť zemědělství českého v šanc.

Jestliže takto ukazuji na nepříznivé stránky pivní dávky, jestliže mluvím  o  této věci, činím tak proto, abych poukázal na nutnost zvelebení našeho pěstování ječmene, abych poukázal na to, že jest povinností všech činitelů, aby bylo pěstování ječmene, který má dosud cestu i  za hranice, v dosavadní míře udrženo a náležitě podporováno.

Pánové, čas již příliš pokročil a budiž mi dovoleno, abych jen v několika minutách další věci se dotkl. Bylo zde mluveno o politickém pozadí této osnovy. Zcela přirozeně vzniká otázka: Jaký jest náš poměr vůči těm stranám, které zde nejsou zastoupeny, když o jejich věci se jedná, o dávce, která stihnouti má nejširší vrstvy. Nechci zde pronášeti žádných rekriminací na to, že ony vrstvy Široké nejsou tu zastoupeny, ale chci zříti k budoucnosti a pravím:

Dnes zavádí se zemská daň pivní, která má stihnouti široké vrstvy. Mluví se ještě o jiných dávkách, které široké vrstvy máji stihnouti, pánové, přiznejme si: "alea est jacta". Dnes se jedná zde sice v pozadí, v jistém stinném pozadí, přece však zcela zřejmě o požadavku těchto širokých vrstev na přímé zastoupení v tomto slavném sněmu. Reforma volební, pánové, jest oním známým zákonem uzavřena, jako ona princezna v pohádce za devaterými a devaterými zámky. Uměle jest střežena tím zákonným cerberem. Já však poukazuji k tomu, že budeme musiti z vlastní vůle přistoupiti k této reformě a ku řešení tohoto spravedlivého požadavku, dokud tyto vrstvy nepůjdou přes naše hlavy k svým právům. Ta expanse bude tím silnější, čím více bude jim toto právo uzavíráno. Dnes můžeme ještě zachrániti mnoho s jistého spravedlivého zastoupení středních vrstev. Já nechci hlásati náhlý přechod volebního práva, nechci říci, že dnes tam, kde jsou zastoupeny vrstvy střední, náhle mají vtáhnouti vrstvy zcela jiné, které by provedly úplný politický, hospodářský a sociální převrat. Jest-li že však budeme to právo oněm lidem odnímati, pak se tohoto převratu přímo bojím a pak tento převrat nebude lze zadržeti. V říšské radě provedena byla reforma tím, že zavedena byla pátá kurie pro široké tyto vrstvy a, pánové, my, kteří jako autonomisté máme si přáti, aby tento sněm království českého byl sympatickým širokým vrstvám, my měli bychom v první řadě otvírati dveře těmto vrstvám do sněmu království Českého a nečiniti tak teprve, když již říšská rada tak byla učinila.

Já, pánové, spěji ku konci. Ačkoliv měl jsem příležitost vytknouti celou řadu vad, a sice kardinálních vad osnovy, ačkoliv pokládám za to, že osnova musí znovu, jakmile vyjde z nejvyšší sankce, upravena býti, pakliže má se udržeti naše samostatná daň pivní, přece, pánové, vzhledem k tomu závazku, který máme vůči učitelstvu, chci hlasovati pro to, aby v teto dnešní formě byla přijata, a sice jen proto, že mám za to, že v krátké době, která jest nám vyměřena, není možno provésti nějakou náhlou změnu v této osnově. Chci hlasovati proto také z té příčiny, že osnova znamená také krok k jistému osamostatnění našich financí. Dříve, pánové, sbírali jsme v brázdě státu to, co tam zbylo, dnes chceme také my míti jistý klíč ku krytí svých hospodářských potřeb, chceme míti ten klíč, který nosí dosud finanční ministr. Ten vlastně měl klíč k naší autonomii. Jest to jistě ironie, jestliže samostatnost hledáme v ukládání břemen, ale já myslím, že nebude tomu dlouho, že budeme míti také prostředky ku větší samostatnosti v jiných oborech.

Hlavně však, pánové, chci klásti váhu na to, že, jestliže dnes země ukládá širokým vrstvám nové berně, musí také hleděti k jejich právům, zejména ku právům politickým, ale že musí také těžišti autonomie, ať jest to zemská či jiná, jíti hloub do potřeb našeho lidu. Autonomie naše v proudu otázek hospodářských, kulturních a sociálních nesmí zůstati opodál, neboť buďto autonomie se osvědčí schopnou k řešení těch o otázek, nebo nestane se to, a pak pohltí tyto veškeré záležitosti,