Pozorujte, jak se u nás zákony dělají: pan president ministerstva předloží návrh zákona říšské radě a hned v úvodu své řeči řekne, že se nesmí ani slovíčko, ani iota změnit, že nepředloží to k schválení koruně. Není to největší švindl s parlamentem ?

Já se divím, že ty státy, jako Rusko a Turecko, které dosud mají absolutismus, podobnou konstituci nezavedou; vždyť by sultán a car byli nejpopulárnějšími osobami na světě.

Avšak už je to takové!

Poukázal jsem na to, že tato daň je nejnepopulárnější ale ještě nepopulárnější stane se tím způsobem, jak se má vybírat. Byly zde i bez počtů deputace hostinských a žádaly nás, abychom nežádali od nich, by prostřednictvím jejich se ta daň vybírala. Ale na ty se nebere ohledu. Ale pouze jedna deputace pánů sládků se představila a hned se jí vyhovělo.

Ve zprávě samé se praví, že v případě, že bychom nevyhověli návrhu, jak se nám předkládá, a odhlasovali, že daň se má přímo vybírat od pivovaru, by po případě zákon nebyl sankcionován. Avšak, jak já jsem se informoval, právě v anketě, která se konala u zemského výboru pro prováděcí nařízení zástupce vlády jsem-li správně informován - dr. Carmine zásadně nebyl proti tomu, poukázal jen na to a řekl, že to ponechává sněmu, aby si to rozhodl.

Pan referent i většina komise se rozhodli pro to, by daň tuto platili hostinští; kdo zná smutné poměry stavu hostinského, jako já, který navštěvuji veškeré jejich schůze (Veselost)

Nesmějte se, pánové, myslím, kdybyste byli přítomni těmto schůzím, slyšeli všecky stesky, že by Vás přešel smích. Předložím Vám jen pražská fakta.

Vezmete jen statistiku samovražd pražských. Statistika pražských samovrahů vykazuje, že 50 proc. náleží stavu hostinských.

Pane posl. Šťastný, vy tomu nevěříte, to snad u Vás hostinští se mají lépe. (Posl. Šťastný: "Snad byli opilí!")

Tímto novým způsobem se uvalují nové rány na tento stav.

Způsob vybírání, jaký navrhuje komise, se nám líčí, jako daleko výhodnější, avšak není, pánové. Jen věřte statistice na kterou poukázal řečník přede mnou, pan Holanský. O pivovarech je známo, že jich jest méně a že se může tato daň vybírati mnohem snáze, a vždy z toho piva, které se dává hostinským, které se vystavuje nikdy tedy z výroby, nýbrž z vystaveného piva.

Poukazuji na to, že odpadne tím velmi namáhavá práce pánů hostinských, kdežto velké pivovary i malé jsou co se týče písemných prací v mnohém ohledu zařízenější, než každý jednoduchý hostinský.

Nejhorší pak bude sekatura při vybíráni se stran t. zv. inspektorů.

V § 4. se praví:

"Právo kontrolovati kdykoliv hostinské v jich živnosti" Pan referent ovšem vyličuje, že to nebude tak přesné, ale kdo zná praksi, jak věci se provádějí zvláště při vybírání daní, ví, že páni, kteří budou mít věc v rukou, budou se chtít vyznamenat. Zvláště, když na stránce 12. předlohy se praví, že ti noví dozorci se mají státi kádrem zemským finančních úředníků. Buďte ubezpečeni, že když ten zřízenec nebo úředník, který bude pro tuto dávku ustanoven, a bude věděti, že se bude moci státi členem toho nového kádru finančních úředníků, že bude se hleděti vyznamenati, a že bude hleděti, aby u hostinských prohlížel místnosti, a co možná nejvíce vymačkal. (Souhlasí) Jsem také přesvědčen, že když se zavede vybírání této dávky u pivovarů, že polovička úřednictva se uspoří a nevěřím tomu, že bychom to s malými silami provedli. Zde mám statistiku. Dle výkazu statistické kanceláře vídeňské, nalézalo se v Čechách 324 pivovarů. Neznám statistiku venkovskou, ale v Praze máme, v jediné Praze a předměstích 1400 výčepních místnosti.

Porovnejme, to pánové, s Prahou, venkovem a proti malému počtu pivovarů! Pan referent se zajisté zastává toho, že by se podařilo zemskou dávku lehce přesunouti na hostinské. Tenhle výraz se mi v češtině náramně líbí, to přesunování. Tedy pivovary to přesunou na hostinské a tito zase na konsumenty a tak se přesunuje to dále.

Poukazuje se dále ve zprávě na to, že mnohdy musí pivovar čekati hostinským a že mnohdy vůbec o peníze přijde.

Pánové, jistě znáte to ze svého života, což hostinští nepřijdou u svých hostů mnohdy o peníze? Neznáte, pánové, že se pije zvláště na venku - zde v Praze také - mnoho na křídu-a buďte ubezpečeni, kdybychom zdělali statistiku, o mnoho-li přijdou pivovary u hostinských a porovnáme-li s tím statistiku o co hohostinští přijdou u pijáků, že by to dělalo velký rozdíl, že jsou daleko více hostinští poškozeni, poněvadž každý hostinský, zvláště na venkově, má své nedobytné pijáky, od nichž velmi často nedostane nic. Vůbec musím přiznati, že zpráva celá, když ji tu předčítáme straní pivovarům, kdežto hostinského, toho malého muže, nechrání. My v § 2. s přítelem Holanským učiníme návrh na změnu, co se týče vybírání této dávky, a jsem přesvědčen, kdo cítí s malým mužem, že bude hlasovati pro náš opravný návrh. (Výborně! Potlesk!)

Náměstek nejvyššího maršálka: K slovu přijde nyní příští řečník pro návrhy komise, pan dr. Pippich.

Zum Worte gelangt nunmehr der nächste Redner für die Anträge der Kommission, Herr Abg. Dr. Pippich.

Dávám jemu slovo.

Poslanec dr. Pippich: Slavný sněme! Jest zajisté těžko po důkladných vývodech pana referenta a pana kolegy dra Kramáře v této věci pronésti ještě něco závažného, něco věcného, což by bylo doplňkem toho, co ve zralé úvaze nás vede k tomu, že se prohlašujeme pro osnovu zákona a pro předlohu, která jest právě v jednání.

Jest zajisté pravda, pánové, celá ta věc - v nejširších vrstvách nepopulární jest pouze, nutným zlem, které jest nám uloženo nezbytnou potřebou našich zbědovaných financí zemských.

Pánové, již ve zprávě komise k tomu se poukázalo, že jako každé zlo o sobě má nějaký zárodek dobra, i v tomto případě; aspoň tím byla zahájena samostatnost, samostatnost zemské soustavy berní a že snad tato soustava předem, pokud se týče spotřební daně, která jako každá spotřební daň bude miti značnou míru výnosnosti a expansity do budoucnosti, ukáže nám cestu k celé řadě ještě jiných daní podobných, ovšem s rozumným výběrem podle celkových našich poměrů hospodářských tu cestu, kterou se musíme bráti, abychom konečně dospěli k tomu, aby ve finančním hospodářství zemském nastala rovnováha a úplný pořádek. Tím zároveň snad zrušeno bude to, co těžce pociťujeme, totiž stálá odvislost od té praepotence, od té omnipotence státní to, že opravdu jsme v podruží vůči státu, že jsme odkázáni na milost jeho a že tato milost ve věcech finančních se nám projevuje systémem údělů státních, které jsou jak známo, velice výronem centralistického systému, proti kterému se stále a stále vzpíráme a s kterým zápasíme.

Pánové, to jest jisto, že při tom údělovém systému, jak se projevuje u nás prozatím při údělech z osobní daně z příjmu a dávky kořalkové, veškerou tu smetanu sbírá stát pro sebe.

Jest jisto, že stát v těcho věcech jedná naprosto sobecky a že zabírá nejen předmětově, co se zabrati dá, ale také quantitativně, že si přiděluje co nejvíce tak, že my stojíme s nim v takové societas leonina", ze které nám připadá velmi nepatrná část ve formě takových údělů. Cifry jsou výmluvnějši. Vy víte, že v roce 1901 veškeré úděly, nám přikázané z daně z příjmů, činily 1, 480 705 K a z kořalky l, 109. 660 K, úhrnem 2, 590. 365 korun.

Když uvážíte, o jaké objekty se jedná, shledáte, že jest to využitkování centralistického systému vládního proti zemím a stálá taková praeponderance financí státních, která tíží a sráží dolů finance zemské a bez ohledu na to, zdali finance zemské potřebují pomoci čili nic, jde za sobeckým cílem státních financí.

My jsme vůči tomu nuceni nejenom sobě, nýbrž veškerému poplatnictvu, ale především státu a vládě říci nepokrytou pravdu, jak vlastně věci stojí a v tom ohledu snad třeba, abych se zmínil o zprávě komise pro záležitosti okresní a obecní a řekl, že ji shledávám v ciferním provedení celé věci příliš optimistickou.

My jsme dospěli - já nechci podrobným rozborem předbíhati debatě rozpočtové - v rozpočtové komisi a při celkovém výkladu stavu našich financi ku závěrům daleko horším, než shledáváme zde v této zprávě komise. Ve zprávě komise se tvrdí, že v roce 1903 schodek, který vznikne, již za použití nových příjmů, jichž se má nám dostati, zejména z pivní daně zemské, bude činiti 2, 704. 000 K a v roce 1904, kdy dobudována bude úprava platů učitelských, že bude schodek činiti 6, 550. 000 korun. Ale, pánové, tento schodek podle Vašich výpočtů se zvýší vzhledem k tomu, že jak račte míti vykázáno ve zprávě o potřebě školské v roce 1904, na základě výpočtu zemské účtárny, že dostoupí veškerý náklad na školství obnosu až 37 milionů korun v roce 1904, že se nám následkem toho nebude dostávati proti nynější potřebě školské, která činila roku 1901 23 miliony korun, 15 milionů korun; v čemž je započten ovšem přirozený vzrůst školství, který počítán asi na milion korun ročně, k tomu přidruží se ovšem také veškerý náklad železniční, který, poněvadž u některých našich železnic podružných, jak víte, dosud ani režie dopravní se neuhražuje, ročně vzrůstá, přidružuje se k tomu rostoucí náklad na zúročování zemských dluhů, které stoupají stále a mají teď dostoupiti výše asi 60 milionů korun a přidruží se roční náklad zúročovací ze zřízení vodních cest.

A pánové, tak se hrozí ustáliti schodek, nejméně počítáno, na 15 milionů korun. Když tedy před sebou vidíme tu příšeru takového stabilisovaného schodku budoucího, 15 milionů korun, tu ovšem si musíme říci, že je nejen naší povinnosti nepokrytě tuto pravdu říci svému občanstvu a poplatnictvu, nýbrž že to je především zde na místě, kde se jedná o to, aby se aspoň jistá část tohoto schodku ještě uhradila vůči tomu hrozícímu stálému schodku, který není snad jen na papíře v cifrách vysloven, nýbrž který doložen je nezvratnými doklady skutkovými, aby vůči tomu stát nám poskytl aspoň z toho, co může poskytnouti, pivní dávku zemskou v nejvyšší možné míře.

Pánové, stát v té věci - a to bylo zde již vytknuto - pokud se týče vláda, chová se s nepochopitelnou upjat stí a nepřízní vůči království Českému, když jde o poměrně nepatrné zvýšení, 60 haléřů, které representuji pro nás ciferně ovšem slušný příjem, 4 miliony 320 tisíc korun.

Pánové, když stát z těch důvodů, jak zde bylo řečeno, neboť sám pan místodržitel řekl, aby věc jaksi lépe zněla, že státu v tom překážejí "staatsfinanzielle Růcksichten", aniž by je byl blíže označil, pomýšlí zase jedině na svůj prospěch, že chce pro sebe zvýšiti pak daň státní a zase ve formě údělové snad z této zvýšené daně pivní zemím přikázati co možná nejméně, při čemž právě nejpoplatnější země, naše království, nejvíce by utrpělo.

Tedy, pánové, z tohoto stanoviska musíme býti - a v tom ohledu pan kolega dr. Kramář s vřelým appelem se obrátil na celou sněmovnu - musíme býti jednotní, rozhodni, a my musíme říci vládě v této věci, že nemůžeme zavírati oči před tím, co má přijíti v budoucnosti, před tou možnou potopou, poněvadž tato potopa by zaplavila především, a to každá svědomitá, prozíravější vláda musí uznati, též životní schopnost a poplatnost celého státu, když bychom my, naše země, octli se v rozvratu finančním.

Tedy s tohoto stanoviska snad nebude žádného sporu mezi námi, a myslím, že jednotně budeme postupovati. Nebylo to pro nás právě dojmem povznášejícím, nebylo to důstojno našeho království, když jsme museli vyslati do Vídně onu prosebnou deputaci všech stran. Věc tuto nesli jsme velice těžce, pánové, a súčastnili jsme se deputace s velkým sebezapřením, ale učinili jsme tak proto, poněvadž jsme vedeni byli mravní myšlenkou vlastní zodpovědnosti za celé finanční hospodářství zemské, a z toho důvodu pokořili jsme se jaksi velmoci státní, ačkoli jedná se o naši vlastní vůli, o naši vlastní poplatní sílu, ačkoliv i sami poplatníci naši naléhají na to, že náprava zemských financí musí se zjednati, což, jak jsem již řekl, jest právě neslýcháno, že poplatníctvo nabízí se samo platiti, ale stát tornu brání, a učinili jsme to i proto, poněvadž jsme chtěli dokázati, že všechno to, co se pronášelo s různých stran, jako bychom to nemysleli doopravdy s úpravou platů učitelských, bylo planou pomluvou, planou řeči, že věc ta je nám svatou a drahou, že skutečně chceme do krajnosti pracovati k tomu, abychom splnili mravní a čestný závazek svůj, aby předloha dotyčná nabyla platnosti dnem 1. ledna 1903. Nezbývá tedy vládě nic jiného, nežli že musí povoliti nám v tom, co je naším právem a co sami chceme si zaplatiti.

To jsou mravní momenty, které nás vedly k tomu, že jsme cestu do té Canossy vlastně nastoupili. Jestliže však vláda této zdvořilé a šetrné prosby nebude dbáti, pak bude nutno užiti jiných prostředků donucovacích.

Vůči takovémuto vládnímu stanovisku, které nemá srdce, nemá pochopení, které nemá ani v té největší tísni zemi toho potřebného vyvýšení se nad své sobecké myšlenky a záměry, musíme tím důrazněji hájiti právo sebeurčení a sebeochrany. Pánové, my to činíme také proto, poněvadž, jak bylo již podotčeno, chceme spojiti s touto akcí vybudování soustavy samostatných financi zemských rozhodnou akci ve prospěch veškerého občanstva, které dnes nemá volebního práva na sněm.

Pánové, o té věci bylo zde opět jednáno a náš mluvčí, pan dr. Fiedler, jí se dotknul a já připojuji jen, že ta věc musí nabýti nejkonkrétnějšího tvaru, a nabyla ho v návrhu, který Vám předkládáme v návrhu rozpočtové komise, který přijde k projednání při projednávání rozpočtu samého.

My jsme se neomezili na projev nějakého platonického přání, my jsme předložili resoluční návrh, který zní, že se zemskému výboru ukládá, aby do příštího zasedání předložil osnovu zákona, kterou se uděluje všem těm třídám, kterýmž se dosud práva voličského do sněmu nedostalo, toto právo podle obdoby na říšské radě, a aby při té příležitosti i také k jiným nesrovnalostem v našem volebním řádu zemském přihlížel.

Tedy, pánové, my i tuto akci zároveň tak poctivě a svědomitě, jak staráme se o to, aby od 1. ledna 1903 úprava platů učitelských mohla být zavedena, provádíme a tak poctivě a svědomitě chceme starati se o to, aby ihned uzákoněna byla politická práva těch, kteří při spotřebních daních musí přispívati na břemena zemská, jako spravedlivý ekvivalent za to, že účastni jsou v ukrývání veškeré té potřeby zemské.

Jinou cestou se bráti nemůžeme, nežli cestou těchto nám přístupných spotřebných daní, ku kterým pak ovšem se přidržují v druhé řadě daně přepychové, jichž výnosnost je vždycky poměrně nepatrná, a pak přichází otázka zavedení daní osobních a majetkových, která ovšem není dosud tak zralá, abychom se s ní mohli již teď podrobně zabývati, která však patří do toho celého systému daní zemských, o kterém při příležitosti bude třeba uvažovati.

Já dnes chci při této osnově zákona promluviti jen několik slov o stanovisku našich obci městských a sice proto, poněvadž jsem s jinými kolegy, specielně s kolegou Ulrichem, zahájil dotyčnou akci našich měst, která směřovala k tomu, aby sorganisována byla nutná sebeobrana proti ohrožení jejich existence finanční, celého jejich finančního hospodářství těmi úmysly vládními, které byly projeveny hned, jak se vystoupilo s určitou osnovou zákona ohledně zemské dávky z piva. Já musím zde, pánové opakovati, že vláda prvotně vyšla ze stanoviska, že spolu se zemskou dávkou piva nesmi veškeré zabřemenění (i s daní z piva) obnášeti víc než 3 K 4) h a že proto dospěla ke konklusi, že obcím nesmí se povolovati více než 2 K.

Těžké zápasy byly, pánové, s vládou sváděny s toho zamítavého stanoviska, že obcím nemá býti více povoleno než 2 K. Pan referent právem poukázal k tomu, že naše obce a těch je velká většina (jsou to ojedinělé případy, že se při malých přirážkách zavedla vysoká pivní dávka), že naše obce jen v největší tísni, kde už jim nic jiného nezbývalo, kde byly přirážky již do takové výše vypjaty, že se nedaly již zvýšiti, sáhly k prostředku zvyšovati také obecní dávky z "piva a vypočítali jsme, kdyby nastal úbytek ohledně těchto dávek obcím, že by to znamenalo zvýšení dosavadních jejich přirážek hned o 15 až 30 %.

Sděluji Vám, že 37 obcí z těchto 88 obcí velikých, které mají větší přirážky obecní přes 2 K, má součet všech přirážek přes 50 % a 30 obcí z nich přes 125 %, jen menší počet zůstává pod tou mírou. Tyto obce jen tenkráte, když nemohly na prosto zvýšiti přirážky, sáhly k tomu nepopulárnímu prostředku. Zde není nebezpečí zneužití, poněvadž jest tu kontrola veškerého poplatnictva, a poplatnictvo nebude tak pošetilé, aby svolilo ke zvýšeni pivní dávky obecní, kdyby zvýšením přirážek nenastalo větší zlo než touto spotřební dávkou. Proto právě jsme my uvažovali, že, když by se percentuální míra přirážek použila, za určení toho, kdy jest prokázána ipso facto potřeba v té které obci pro pivní dávku, jest to správné a spravedlivé a že více zkoumati netřeba.

Jest spravedlivo konstatovati a musím to konstatovati vůči panu posl Holanskému, který poukázal na naše obce, že prý jest to již pro hostinské nesnesitelný stav, který nastal v našich obcích tím, že byly obecní dávky pivní uloženy; musím konstatovati, že jsou to městské obce, které vlastně representují náš kulturní a společenský Život na venkově, že jsou to obce, které nesou velikou tíhu všelikých veřejných břemen, zejména t. zv. našich národních daní, na které se činí ohromné nároky co se týče stálého pokroku a vývoje v ohledu kulturním, hospodářském a socialně humanním a které zároveň mají velký duchovní representační význam pro naše království.

A tyto obce nesmí býti oslabovány, nýbrž posilovány, poněvadž bez nich by nebyl zdravý, proudivý život kulturní a hospodářský ve větším slohu v král. Českém možný.

To jest důležité poslání našich měst v král. Českém v tomto důležitém poslání, v tom velikém úkolu národním, v té pokrové službě naši věci národní, jak chceme, aby všemu tomu naše obce městské sloužily, nemohou obce ty, ohledně nichž pan referent konstatoval. Že zařídily se podle koho, že celou řadu podniků upravily na základě zvýšení pivního krejcaru obecního, že vstouply v různé závazky zápůjček, které musí spláceti, úrokovati a amortisovati, býti dotknuty tímto zavedením pivní dávky zemské a nesmí nastati nebezpečí, aby se jim s poukazem k tomu, že se změnila situace zavedením pivní dávky zemské, na právu jejich něco ubíralo.

Stát tedy pravil: teď se zavede pivní dávka zemská, za takové daně rozepjetí pivní dávka obecní není možná, obce se musí uskrovniti. Takové bylo prvotní stanovisko vlády. To jest naprostá nemožnost, to by bylo záhubou těchto obcí a proto jsme se musili proti tomu postaviti, proto jsme chtěli míti v ustanovení zákona bezpečnou ochranu a záštitu měst.

Jest sice zde prohlášení vlády, které nám zde podala, ale já mám za svou povinnost především říci, že jedna vláda se nemůže zaručiti za druhou, neboť nevíme při spletilých politických poměrech, jaká vláda nastoupí, zejména jestli to nebude vláda nepřátelská, která by mohla toho zneužíti a pro oposici v politických akcích vytrestati obce, které by nebyly v přízni.

Tvrzeno, že dostatek ochrany jest v zák. z r. 1899, v kterém sice uznává se autonomie našich obcí, ale fakticky na př. ohledně dávky pivní přes míru 3 K. 40 h. se dávka nepovolovala.

Při tomto stavu věci mohl by tedy podle zákona z r. 1899 nastati rozpor mezi zemským výborem a místodržitelstvím, které by odpíralo zvyšování obecní dávky pivní přes jistou míru, když by vláda, nejsouc vázána určitým ustanovením zákona, vrátila se k svému prvotnímu názoru, že bude povolovati jen 2 K, nebo podle prohlášení Jeho Exc. pana místodržitele bude povolovati přes 2 K, ale nepraví se, mnoho-li přes 2 K.

Mějme na paměti, že vláda chtěla při dalším jednání povoliti jen zvýšení na 2. 50 K a 3 K.

Když by pak zemský výbor hájil důvodný nárok obcí na zvýšenou obecní dávku pivní, když by nastal rozpor mezi zemským výborem a místodržitelstvím, má podle zákona z r. 1899 rozhodovati

sněm. Každé takové rozhodnuti sněmu podléhá však sankci, a když vláda bude chtíti použiti toho jako metly proti obcím, nebo když ze sobeckých zájmů státních majíc za rukou zvýšení pivní daně státní, zavede praksi na utahování pivních dávek obecních, může se státi, že i takové rozhodnutí sněmovní, povolující zvýšení, nebude schváleno a obce naše se octnou v hrozné nesnázi.

My jsme za tím účelem, abychom mohli jednotně a shodně předlohu zákona vyříditi, neučinili žádného návrhu, aby to, co bylo ze zákona vynecháno ohledně pivních dávek obecních, bylo do zákona opět uloženo.

Podali jsme zvláštní návrh zákona v této věci a slušně prosím J. J. nejv. pana zemského maršálka, aby všemožně v zájmu obcí, které v této věci jsou interessovany, hleděl k tomu, by tato předloha zákona ještě v tomto zasedání byla projednána.

Jde o to, podle tohoto návrhu, aby věc byla zjednodušena, aby se strany německých krajanů, kteří mají obavu ohledně některých obcí, které nedosahují soukromých přirážek 125% a 150%, nebylo odporu, aby tedy potřeba nevykládala se jen podle součtu přirážek, nýbrž i podle jiných individuelních okolností. Když se tedy omezujeme na to, co jsme původně chtěli, co však vláda dosud zamítala, aby nynější stav se uzákonil do konce r. 1909, jest to nejjednodušší rozřešení této otázky a tím snadnější, poněvadž velká většina povolení dopadá teprv r. 1905 a 1906.

Kladu sl. sněmu na srdce, aby v této věci chránil zájmy obcí, aby zjednána byla zákonná ochrana obcím, by byly v bezpečí, že se nějaké příkoři jemu nestane.

Já také lituji, že při dnešním svém prohlášeni Jeho Excelence p. místodržitel se obmezil jen na opakování povšechného prohlášení, které učinil v komisi.

Toto prohlášení postrádá potřebné jasnosti a přesnosti, zejména v tom směru, ačkoliv se uznává, že se bude hledět na výši přirážek a na jinou potřebu, která se individuelně bude posuzovat ohledně obcí při povolení obecní dávky pivní a prohlašuje, že vláda zásadně nebude státi

proti tomu, by přes 2 K bylo povolováno obcím, že neprecisuje, že se bude povolovati do 3 K 40 h.

Je to tak prostý dodatek ve výroku Jeho Excel. pana místodržitele, že se divím, proč nebylo to vyřknuto, proč nebyla míra výslovně určena do 3 K 40 h; vždyť o nic jiného se nejedná, žádná obec nechce více, ale toho se právem můžeme dožadovati, by z rozhodujících míst bylo řečeno, že se obce nebudou v dosavadním svém právu zkracovati, zvlášť kdyby se, nestal zákon skutkem a dotyčný ministerský výnos z roku 1901 dosud není formálně odvolán.

Dáváme prohlášení Jeho Excelenci p. místodržiteli pouze sami takový výklad, že tímto prohlášením onen výnos odpadá, ale velice by přispělo k uklidnění nepokojných obcí, kdyby se stalo prohlášení se vší přesnosti, že obcím bude se povolovati pivní dávka do výše 3 K 60 h. Tím více nutká nás to k opatrnosti a k tomu, abychom dosáhli zajištění na nezvratně zákonné půdě.

Já ovšem musím při tom litovati, že jsme, ačkoliv jsme měli nejlepší vůli, hned při počátku celé akce hluboko zasahující do obecního hospodářství našich měst, ačkoliv vyzvali jsme pány z německé strany ke společnému postupu a konkrétnímu vytvoření společných návrhů, toho nedosáhli a že českoněmecká města šla svou vlastní cestou.

Teď, kde se ukázala jednota v otázce míry pivní daně do 2 K, snad i v této otázce následkem jednotného postupu nám konečně vláda tolik učiní, aby nám zákon, který chceme přijmouti, schvá lila.

Bylo by nejlepší, kdyby Jeho Excelence p. místodržitel mohl rozplašiti ihned zde na sněmu samém všecky tyto pochybnosti a obavy dodatkem prohlášení, že vláda nestojí proti tomu, aby se i na dále povolovala výše dávek obecních přes 2 K do 3 K.

Já žádám zdvořile Jeho Excelenci p. místodržitele, by nám potřebné světlo zjednal a obavy naše, jsou-li bezdůvodné, nám zaplašil.

Jsou to největší obce, vesměs městské obce království Českého, je v nich veliká poplatní síla, veliká kulturní a hospodářská potence a zaslouží toho, aby se k nim přihlíželo co možná s největší šetrnosti a poskytla se jim záruka, že jich finanční stav i hospodářství nebudou vydány snad na pospas nějaké libovůli nebo nemilosti vládní.

Pokud se týká otázky ohledně vybírání daně pivní, má-li se tak díti u pivovarů, anebo u hostinských, byla s dostatek již probrána a já nepokrytě se přiznávám k tomu, že jen zájem na udrženi výrobnosti průmyslu pivovarnického našeho a ta okolnost, že podle zkušenosti, které jsme nabyli při obecních pivních dávkách, při tom způsobu, jak se přesunuje zvýšení, ceny piva na konsumenty, jaký prospěch z toho vyplývá, jak si dovedou zaokrouhliti páni hostinští, na př. při obecní dávce 3 K 40 h cenu piva na 4 K, a při té pravé konkurenci, která mezi velikými a malými pivovary jest, při tom interním poměru, který se vytvařuje mezi pivovarem a hostinským, mne vedou k úvaze, že menším zlem je vybírání dávky pivní u hostinských, zejména na venkově, kde snad není hostinský závislý na pivovaru, nýbrž naopak, kde pivovary musí poskytnouti všechny možné výhody, aby předešly soutěži.

Mně se zdá, pánové, menším zlem toto opatřeni, že dávka se bude vybírati u pánů hostinských, kteří prováděcím nařízením jsou chráněni přede vší chikanou. Kontrola se provádí způsobem takovým, který se jich ani nedotýká, nýbrž teprve tenkrát se projeví, když se přijde na nějakou nesprávnost, což je pak spra-vedlivé. Odpovídá to také nejlépe podstatě spotřební daně, toto bezprostředné přeneseni zvýšené ceny, z odběratele na konsumenta.

Pánové, také já sdílím tu obavu, že by menší průmysl pivovarnický těžce byl ohrožen, kdyby jiná forma se volila, kdyby pivovar platil tuto daň, a mohla by nastati ta okolnost, na kterou ještě nebylo upozorněno Že velké pivovary mohou z počátku, aby strhly co možná na sebe odběratele, celou tu tíhu pivní dávky zemské nésti samy, že by třeba

cenu piva nezvýšily, ale tím znenáhla

umořovaly malé pivovary a pak teprve

přikročily k náležitému zvýšení ceny piva.

Konsumenti při tom nikdy nezískají, poněvadž pro ně interní takový poměr mezi pivovarem a jeho odběratelem není postačitelný a pro ně nastane na jisto a vždy a v jakékoli formě zdaněni piva.

V tomto směru sdílím stanovisko komise, které při spravedlivém objektivním posouzení věci je správné. Já také lituji, pánové, že vzdor tomu, že jsme chtěli, aby se tato předloha zákona prováděla a usnášela zde ve spojeni nerozlučném se zákonem ohledně osvobozeni osobni daně z příjmů, že se to nestalo skutkem, že takové ustanovení nebylo vloženo do zákona.

Nechci o tom souditi, nechat si soudí každý jak chce o otázce osvobozeni daně z příjmů od přirážek. Ovšem podle výpočtů, když se počítá jen jistá míra přirážková, tedy 10 proc. přirážky zemské (obce 30 proc. a okresy 28 proc. ) efekt jest nepříznivý.

Nepopíratelno jest, že vládě musí na tom záležeti, aby osobni daň z příjmu od přirážek byla sproštěna. Tento zájem státu, který má na vybudování své celé soustavy berní a na tom základě, aby osobní daň z příjmů dosáhla co možná největší expansity a byla co možná nejsprávnější se stanoviska daňové morálky, abychom tedy my toto osvobození osobni daně z příjmů od přirážek zde vyslovili, vedl přirozeně k junctim obou těchto věci a bylo by to bývalo snad velmi výhodné a účinné vzhledem k tomu, že by vláda byla povolila spravedlivému požadavku našemu na zvýšení míry pivní dávky zemské na obnos 2 K. Když se, pánové, nestalo, nelze proti tomu zde se postaviti a nutno se s tím spřáteliti, že toto navržené námi junctim bylo odmítnuto.

Ale, pánové, pak leží ten donucovací mravní fakt vůči vládě, že nutná jest toho potřeba, aby vláda povolila v této věci a nám povolila tu pivní dávku 2 K v tom, že předložíme jí tuto svou rozpočtovou zprávu, která jest před námi,