přijat s opravami tiskových chyb, které je třeba opraviti.

Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen mit den notwendigen Korrekturen von Druckfehlern.

Letzter Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der Gemeinde Schwarzebach um Ausfcheidung derselben aus dem Gerichtbezirke Elbogen und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Neudek.

Posledním předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině žádosti obce Schwarzebachu za vyloučení ze soudního okresu loketského a připojení k soudnímu okresu neydeckému.

Berichterstatter ist der Herr Abg. Posselt.

Ich erteile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Abg. Posselt: Hoher Landtag!

Die Gemeinde Schwarzebach hat unter dem 26. März 1896 in einer Petition an den Landesausschuß die Bitte um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Elbogen und Zuteilung zu dem Gerichtsbezirke Neubek überreicht.

Sie begründet dieses Ansuchen hauptsächlich mit der Entfernung, die nach dem neugedachten Bezirksorte wesentlich geringer ist als nach dem bisherigen.

Die Bevölkerung der Ortschaft ist arm, ernährt sich von Spitzenklöppelei, vom Taglohne und hat oft nicht einmal das Geld, um die Zehrung auf die Wege zu dem Bezirksorte aufzubringen.

Der Bezirksausschuß Elbogen hat sich hinsichtlich dieses Ansuchens befürwortend ausgesprochen, ebenso die Bezirksvertretung in Neudek.

Letztere hat als aufnehmende nur die Bedingung gestellt, daß nebst der Gemeinde Schwarzebach auch die Gemeinde Kösteldorf aufgenommen werden soll, weil sonst die Herstellung einer Kommunikation für den Bezirk Neudek zu teuer wäre.

Prinzipiell ist also auch dieser aufnehmende Bezirk für die Ausscheidung beziehungsweise für die Aufnahme der Gemeinde Schwarzebach.

Am besten sprechen auch die Steuerziffern.

Der Bezirk Neudek hat im Jahre 1897 eine Steuer von 47. 693 fl. 28 kr. gehabt, der Bezirk Elbogen in derselben Zeit 130. 566 fl., die Gemeinde Schwarzebach in derselben Zeit 577 fl. 57 kr.

Die Steuer dieser Gemeinde beträgt gegenüber dem Bezirke Neudek l-2%, gegenüber dem Bezirke Elbogen 0-4%.

Es ergibt sich also daraus, daß die Gemeinde Schwarzebach durchaus nicht einen Vorteil bei einer solchen Ausscheidung und neuen Zuweisung anstrebt. Sondern daß sie aus gewichtigen Gründen anstrebt, einem minder steuerkräftigen Bezirke zugewiesen zu werden.

Die Bezirkshauptmaunschaft in Graslitz und in Falkenau haben sich für das Ansuchen ausgebrochen und die Zuteilung als ersprießlich bezeichnet.

Die k. k. Bezirksgerichte in Neudek und Elbogen sowie das k. k. Kreisgericht in Eger, haben sich alle für die Bewilligung des Gesuches ausgesprochen und die k. k. Finanzlandesdirektion hat ebenfalls ihre Zustimmung geäußert, endlich hat das k. k. Oberlandesgericht in feinem Berichte an das luftizmiuisterium die Ausscheidung von Schwarzebach aus dem Bezirke Elbogen und Zuteilung zum Bezirke Neudek empfohlen.

Auf Grund alles dessen Stellt die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten folgenden Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

I.

Das Ansuchen der Gemeinde Schwarzebach um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Elbogen und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Neudek wird im Sinne des § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868, Nr. 59 R. -G. Bl., mit dem Gutachten an die k. k. Regierung geleitet, daß mit Rücksicht aus die Sage und die Verkehrsverhältnisse dieser Gemeinde deren Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Elbogen und ihre Bereinigung mit dem Gerichtsbezirke Neudek zweckmäßig und wünschenswert erscheint.

II.

Gesetz, vom.................

wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Schwarzebach aus dem Bezirksvertretungsgebiete Elbogen und deren Bereinigung mit dem Bezirksvertretungsgebiete Neudek.

Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich aus Grund der §§ 2 und 5 des Gesetzes über die Bezirksvertretungen vom 25. Juli 1864, Nr. 27 (Gesetz- und Verordnungsblatt für das Königreich Böhmen), anzuordnen, wie folgt:

§ 1.

Die Gemeinde Schwarzebach wird aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Elbogen ausgeschieden und mit dem Gebiete der Bezirksvertretung Neudek vereinigt.

§2.

Das Vermögen und die Lasten beider Vertretungsbezirke bleiben unverändert.

§3.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Ausscheidung der genannten Gemeinde aus dem Bezirksgerichtssprengel Elbogen und deren Vereinigung mit dem Gerichtsbezirke Neudel in Wirksamkeit.

§ 4.

Der Minister des Innern ist mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt.

Ich erlaubt mir nur, bevor abgestimmt wird, zu bemerken, daß es im cechischen Texte und zwar im Titel: "Zákon daný", ferner beim zweiten Absatze des Artikel 2 heißen Soll:

"z. z. a nařízení" und im deutschen Texte haben im Abs. II, die Worte "das Königreich" hinzukommen, die im čechischen Texte stehen.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Komise činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

I.

Žádost obce Schwarzebachu za vyloučeni z obvodu soudního okresu Loketského a připojení její k obvodu soudního okresu Neydeckého odevzdává se dle § 2. zákona z 11. června 1868 čís. 59. ř. z. c. k. vládě s dobrým zdáním, že vzhledem k poloze a poměrům obchodu v obci té jest prospěšno a žadoucno, aby obec ta byla obvodu okresního soudu Loketského vyloučena a soudnímu okresu Neydeckému připojena.

II.

Zákon, daný dne..... pro království České o vyloučení obce Schwarzebachu z obvodu okresního zastupitelstva v Lokti a spojení obce té s obvodem okresního zastupitelstva v Neydeku.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně v základě §§ 2. a 5 zákona o zastupitelstvech okresních, daného dne 25. července 1864 č. 27. sb z. zákonů a nařízení pro království České naříditi:

§ 1.

Obec Schwarzebach vylučuje se z obvodu okresního zastupitelstva v Lokti a spojuje se s obvodem okresního zastupitelstva v Neydeku.

§ 2.

Jmění i břemena obou zastupitelských okresů zůstávají nezměněna.

§ 3.

Zákon tento nabude moci dnem, kdy bude jmenovaná obec z obvodu okresního soudu Loketského vyloučena a s obvodem okresního soudu Neydeckého sloučena.

§4.

Ministru vnitra se ukládá, aby tento zákon ve skutek uvedl.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Nachdem Niemand das Wort verlangt erkläre ich den gedruckten Kommissionsantrag mit den vom Herrn Berichterstatter erwähnten Korrekturen von Druckfehlern für angenommen.

Prohlašuji, že je přijat tištěný návrh komise s opravami textových chyb, na které pan zpravodaj byl poukázal.

Denní pořádek jest vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

(läutet): Ich werde nunmehr zur Angelobung des Heini Abgeordneten Wolf schreiten, welcher sich zu seiner Angelobung gemeldet hat.

Der Herr Landtagssekretär wird den Namen des Herrn Abgeordneten hervorrufen.

Ich ersuche diesen, vorzutreten, mir die Hand zu reichen und die Worte "Ich gelobe" auszusprechen.

Pan tajemník vyvolá jméno pana poslance, jenž má skládati slib, a žádám, by tento na vyvolání předstoupil, mně podal ruku a vyslovil slovo "Slibuji. "

Landtagssekretär Höhm (liest):

Sie werden als Landtagsabgeordneter in die Hände Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls an Eidesstatt geloben: Seiner Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung Ihrer Pflichten

Učiníte, co poslanec slib na místě přísahy v ruce Nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvu císaři pánu věren a Jeho poslušen býti, zákony zachovávati a své povinnosti plnit.

Landtagssekretär Höhm: "Herr Wolf!"

Landtagsabgeordneter Wolf: "Ich gelobe. "

Nejv. maršálek zemský: Páni poslanci Kudrnka a soudruzi mně odvzdali návrh.

Die Herren Abgeordneten Kudrnka und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Kudrnky a soudruhů, týkající se náhrady škod způsobených krupobitím, v obcích Sinčanech a Brčekolech.

Již od roku 1895. rok co rok stíhány jsou obce Sinčany a Brčekoly živelními pohromami o opět roku letošního dne 1. července krupopití učinilo veliké škody a občanstvo tamní těžce postihlo.

Podepsaní činí tento návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti:

I.     Obcím Sinčanům a Brčekolům budiž poskytnuta přiměřená podpora z peněz zemských a příslušná částka budiž vložena do rozpočtu na rok 1902.

II.   V ohledu formálním žádáme, aby tento návrh bez prvního čtení přikázán byl komisi rozpočtové,

V Praze, dne 17. července 1902                             Kudrnka a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci dr. Pacák a soudruzi mi odevzdali návrh.

Die Herren Abg. Dr. Pacák und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe

Sněmovní sekretář Höhm čte: Návrh poslanců dra Bedřicha Pacáka, Frant. Niklfelda a soudruhů na udělení státní a zemské podpory obcím Počátkům a Střižovu v okresu Chotebořském krupobitím postiženým.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Majitelům polních realit krupobitím stižených obcí Střižova a Počátek budiž po vyšetření škody udělena přiměřená podpora ze zemského fondu, za kteroužto příčinou budiž dotyčná položka vydání do rozpočtu zemského pro rok 1902 vřaděna.

2. C. k. vláda so vyzývá, aby učinila opatření, by se poškozeným rolníkům dostalo vydatné podpory také z prostředků státních. 

Návrh budiž přikázán komisi rozpočtové bez prvého čtení.

V Praze, 17. července 1902.

Dr. Pacák, Niklfeld a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese Anträge der gefchäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Hájek a soudruzi mi odevzdali dotaz k Jeho Exc. panu místodržiteli.

Der Herr Abgeordnete Hájek hat mir eine Interpellation an den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Hájka a spol. podaný ve XIV. schůzi sněmu království českého dne 17. července 1902 k Jeho Excelenci panu místodržiteli v záležitostech udílení zmocnění ku prodeji léčiv, lékárníkům nevyhrazených, osobám bez odborného a bez obchodního vzdělání:

K četným svízenům, kterýmiž trpí živnost drogistů a materialistů následkem neupravených živnostenskoprávních poměrů a nepřiměřeného roztřídění obchodních předmětů, pod názvem léčiv do rakouského lékopisu a do sazby lékárnické přijatých, přidružilo se v posledních létech ještě udílení zmocnění ku prodeji léčiv ve smyslu ministerských nařízení ze dne 17. září 1883 (č. ř. z. 152) a ze dne 17. června 1886 (č. ř. z. 97), ba i udílení koncesse ku prodeji jedů osobám, které podmínkám dotčených nařízení nevyhovují a jichž nezpůsobilosť k vedení této zodpovědné živnosti jest předem zřejmou. Ačkoliv bývají často dobře kvalifikovaným ucházečům, n př. magistrům farmacie a odborně řádně vytčeným drogistům značné obtíže činěny, uděleno bylo v posledních létech zmocnění ku prodeji léčiv, lékárníkům nevyhrazených, holiči, knihaři, truhláři, lékárnickému dělníku, natěrači, spediterovi, pláteníku a jiným neodborníkům, ba i osobám ženským, jež vesměs žádnou náležitou odbornou znalostí a zkušeností vykázati se nemohly.

Nařizuje ovšem § 5. minist. nařízení ze dne 17. června 1886, že může představený živnostenský úřad první instance zmocniti majitele materiálních obchodů a v místech, kde není materiálních obchodů, i majitele jiných obchodních, nikoliv tedy řemeslných živností aby na prodej chovali a prodávali v nařízení tom zvláště uvedené léčivé věci, když tito se vykáží vysvědčením vydaném od některého veřejného učiliště, na němž se zbožíznalství vyučuje, aneb vysvědčením o vykonané zkoušce před zeměpanským lékařem, že veškeré tyto věci bezpečně poznati a rozeznati dovedou, bohužel však nebývá nařízení toho náležitě šetřeno, aneb ono se způsobem průzračným obchází, tak že účelný úmysl vlády, aby se státi mohl provozovatelem živnosti drogistické pouze obchodník, aspoň poněkud odbornou znalost prokázavší, naprosto zmařen bývá praktikováním tohoto nařízení, jak z následujícího vysvítá

Opoví-li dnes řemeslník, aneb osoba o obchodní praksi žádného pojmu nemající, provozování živnosti obchodní podle odst. 1. § 38. řádu živnostenského, stala se osoba ta majitelem obchodní živnosti, může se zítra připraviti ku zkoušce ze znalosti dotčených praobyčejných předmětů, při kteréž zkoušce třeba již pozítří obstojí, jelikož zeměpanšti okresní lékaři z pravidla velmi povrchně a bezstarostně si při ní počínají, spokojíce, se jak z příkladů známe, pouhým pojmenováním názvu čtyř až pěti věcí ve škatulkách s označeným obsahem se nacházejících a vydají pak vysvědčení, na jehož základě osoba ani obchodně ani odborně vzdělaná a obyčejně ve svém vlastním oboru dříve žádného úspěchu nedocílivší, o zmocnění ku prodeji léčiv zadá a je, na škodu skutečného odborníka, také obdrží.

Nesrovnalost ta je křiklavě nápadná, an by zajisté drogista sebe vzdělanější a zkušenější podobně rychlým způsobem tak základní opačnou proměnu provésti nemohl.

Takový na rychlo stvořený drogista a materialista může se pak státi celé obecnosti nebezpečným; on nezná vlastnosti předmětů, které na skladě má a z nichž mnohé jsou prudké jedy a mohou se státi lidskému zdraví nebezpečné, on nezná zákony jich prodej upravující a omezující, a učini-li ve své nevědomosti pak nějaký přehmat, bývá týž na vrub celého stavu přičten a proti stavu využitkován. Pokročilé obecenstvo zasluhuje řádného drogistu a jelikož neodborník v kratičkém Čase nemohl si osvojiti vědomostí nevyhnutelně potřebných, poškozuje dobrou pověst stavu, nemoha prodati obecenstvu patřičné zboží a dáti o něm nějakého odborného vysvětlení, poškozuje odborně vzdělané drogisty, on zamezí jich usídlení se v některých místech, pro něž úřad, mající přihlížeti k místním okolnostem a potřebám, zmocnění odepře odborníku, jelikož v nich již neodborník zmocnění obdržel a tam ledabyle hospodaří.

Neodborný majitel drogerie, který nikdy před svým usamostatněním v drogeriích činným nebyl, a jemuž theoretické vzděláni a prakticky výcvik schází, poškozuje však mimo stav a své kvalifikované kolegy i učně jemu svěřené, jimž ani základy odborného vzdělání vštípiti nemůže, poškozuje ale též i sebe, ani z příčiny odborné neobeznalosti obchod jeho prospívati nemůže.

Podmínky, které zákon při ucházeni se o zmocnění ku prodeji léčivého zboží v § 5. minist. nařízení ze dne 17. června 1886, a ku prodeji jedů v § 2. minist. nařízení ze dne 21. dubna 1876 (č. ř. z. 60) klade, představuji zajisté jen nejnižší míru odborné způsobilosti ku provozování těchto obchodních odvětví nutné, a mělo by jich vždy co nejpřísněji býti dbáno. V uvažování toho, že se ze strany politických úřadů živnostenských nařízením těmto v četných případech nevyhovuje, že předepsaná zkouška bývá často bezvýznamnou a že následkem toho zvláště obchodní činnost drogistů a materialistů zhusta se morálně hluboce snižuje a materielně těžce poškozuje, táží se níže podepsaní Jeho Excelence pana místodržitele, zdali jsou mu závady zde uvedené známy a zda ochoten jest:

I. Naříditi veškerým úřadům politickým, aby při udílení zmocnění ku prodeji všelikých, lékárníkům výlučně nevyhrazených k léčivým účelům užívaných věcí, taktéž i při udíleni koncesse ku prodeji jedů a lidskému zdraví škodlivých látek, přísně dbaly podmínky § 5. minist. nařízení ze dne 17. června 1886 a v § 2. minist. nařízení ze dne 21. dubna 1876 předepsaných a přihlížely zároveň vždy ku postupu předběžného vzdělání a ku dřívějšímu zaměstnání uchazečů;

II. uložiti zeměpanským pánům okresním lékařům, aby při zkoušení kanditátů přesně zachovávali ustanovení § 5. minist. nařízení ze dne 17. června 1886 a přesvědčili se, zdali kandidát skutečně a bezpečně veškeré v § 3. téhož nařízení uvedené předměty pozná a rozezná;

III. vlivem svým se zasaditi o to, aby obchodní živnost drogistů a materialistů co taková uznána byla a pro ni dle povahy a rozsahu jejího zákonitý průkaz odborné způsobilosti ustanoven byl a aby rozšířen byl ve smyslu § 4. minist. nařízení ze dne 17. září 1883 (č. ř. z. 152) ve správním obvodu Jeho Excellenci podřízeném, počet věcí prodejovému právu lékárnickému nevyhrazených, za spolupůsobeni technických i obchodních odborníků navržených, tak jak by to skutečným poměrům a potřebám obyvatelstva tohoto království, ve vzděláni a průmyslu pokročilého odpovídalo.

Praha, 17. července 1902.

Hájek a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Der Herr Abg. Professor Dr. Bachmann hat mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Pan poslanec profesor Dr. Bachmann mně podal dotaz k Jeho Excelenci panu místodržiteli.

Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Anfrage des Abgeordneten Professor Dr. Adolf Bachmann und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter in Sachen der Erbanung eines neuen Postund Telegraphenamtsgebäudes in der Stadt Trautenau.

Euere Exzellenz! Die Amtslokalitäten des k. k. Post- und

Telegraphenamtes, dann der Telephon» Zentrale in Trautenau sind mietweise in den ebenerdigen Räumen des Hotels "Union" untergebracht. Sie liegen sämtlich an einem schmalen, nur 1-60 Meter breiten, finsteren Gange, der allein von einem engen schmutzigen Hofe aus beleuchtet ist, unfreie Ecken aufweist und eine Länge von nahezu 50 Meter hat.

Dieser Gang dient allein dem Verkehre für das Publikum, ist ständig in hohem Grade unsauber und an trüben Tagen so düster, daß selbst die Bezeichnung der einzelnen Amtslokalitäten kaum lesbar ist und der Fremde sich durch Fragen zurechtfinden muß.

Zum Telegraphenamte muß das Publikum den finsteren Gang ganz durchlaufen, da der Zugang über eine angebaute hölzerne Veranda ober mittelst der Hintertreppe abseits gelegen und nur Eingeweihten bekannt ist.

Die Telephon-Centrale ist in einem ärmlich ganz ungenügenden Zimmer untergebracht, das Wartezimmer dient zugleich als Vorzimmer des Amtsvorstandes. Vor dem Gebäude und in der Hausflur kreuzt sich und staut sich der Verkehr des im Gasthofe wohnenden zu- und abreisenden Publikums mit der Menge derer, welche die Verkehrsanstalten benützen wollen; Flur und Hof sind erfüllt vom Gerüche der Gasthofküche, gemischt mit den Ausdünstungen der am Hofe gelegenen Aborte, sie verleiben dem Besucher den Aufenthalt und drängen selbst in die Amtslokalitäten, in denen eine zahlreiche Beamten- und Dienerschaar zu arbeiten verurteilt ist.

Die gesamten Räumlichkeiten sind derart ungenügend, der Verkehr in solchem Grabe fteigend, daß das hohe Handelsministerium foeben an die Errichtung eines Filialamtes in der Stadt schreiten will, für Das sich aber bisher keine, geeignete Lokalität findet und womit die Übelstände bei der Zentralaustalt natürlich nicht beseitigt sind.

Trautenau ist die Einbruchsstelle für den Touristenstrom aus Ostdeutschland nach dem Riesengebirge und ganz Böhmen, der Hauptverkehrsort von und nach Johannisbad, der Mittelpunkt des großen Leinen- und sonstigen Verkehres, besonders mit dem benachbarten preußisch-Schlefien.

Dieser Verkehr Spielt sich wesentlich auf dem Post-, Telegraphen- und Telephonamte ab.

Welchen Eindruck muß aber der deutsche Reisende, Kaufmann, Bäderbesucher, der in seiner Heimat einer ganz andern Fürsorge gewöhnt ist, von der österreichischen Verwaltung gewinnen? Nachdem die Stadtvertretung von Trautenau seit dem Jahre 1895 umsonst auf die Abstellung der geschilderten Übelstände gedrungen, hat sie zuletzt das Erbieten gestellt, aus eigene Kosten ein den Anforderungen des modernen Verkehrs völlig entsprechendes Amtsgebäude zur Unterbringung der bei genannten Anstalten, u. zw. nach Anweisung der staatlichen Behörde herzustellen und dem hohen Ärar gegen eine Miete zur Verfügung zu stellen, deren Höhe, wenn sie schon die Summe der gegenwärtigen Auslagen für die Beistellung der Amtslokalitäten erreichen sollte, dieselbe auf keinen Fall wesentlich überschreiten wird. Auch auf dieses, vor langen Monaten gestellte Ansuchen ist bisher nichts geschehen.

Die Gefertigten stellen daher an Euere Exzellenz das bringende Ersuchen, im Interesse des aufblühenden Strautenauer Gemeinwesens, aber auch zur Wahrung des Unsehens und der Würde der österreichischen Verwaltung dieser Angelegenheit die Verdiente Aufmerksamkeit zu wenden und in Ew. Exz. geeignet erscheinender Weise auf das kräftigfte für das Ansuchen der Burgerschaft von Trautenau eintreten zu wollen.

Prag, am 14. Juli 1901.

Abg. Prof Dr. Adolf Bachmann und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Páni poslanci Dr. Ladislav Dvořák a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excelenci panu místodržiteli.

Der Herr Abgeordnete Dr. Ladislaus Dvořák hat mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalters überreicht.

Sněmovní sekretář -Höhm (čte): Dotaz poslance dra. Ladislava Dvořáka a soudr. k Jeho Excelenci panu místodržiteli, jako předsedovi zemské školní rady.

Vaše Excelencí! V obci Hořanech v politickém okresu Loňském, vydržuje se nákladem veřejným obecná škola s vyučovacím jazykem německým. Mimo to je tam česká dvoutřídní veřejná škola. Ačkoliv pak obec Hořany leží v politickém okresu Lounském a zákon ustanovuje, aby okresy školní, pokud možno, se kryly s okřesy politickými, přece přidělena jest obec tato dozorství c. k. okresní školní rady v Žatci; německá škola však rok od roku klesá.

Ve školní obci Hořanech jest celkem 10 obyvatelů německé národnosti, v obci Zbrašíně pak celkem 5 obyvatelů německé národnosti.

Do této německé školy chodilo ze školní obce Hořany roku 1896-7 celkem 12 dítek (mimo to 5 dítek cizích obvodů školních), r. 1897-8 celkem 12 dítek, r. 1898-9 celkem 12 dítek, r. 1899-90 celkem 8 (mimo to jedno dítko z cizí školní obce) 1900 01 celkem 7 dítek školou povinných, (osmé školní dítko nebylo školou povinno), v letoším školním roce pak chodí do obce Hořanské 6 školních dítek školou povinných, mimo to tam byly zapsány dvě školní dítky, které v říjnu roku 1901 dosáhly 14 roku a tedy školu již navštěvovaly, jedno školní dítko, jemuž nebylo šest roků a šest školních dítek z cizích školních obcí.

Jest tedy vidno, že dítek školou povinných v pětiletém průměru z obce Hořan do německé školy této chodilo devět a, připočtou-li se ještě dítky školou v Hořanech nepovinné, tedy činí pětiletý průměr vůbec všech dítek do školy této chodících 12 dítek ročně.

Tyto poměry trvají nikoliv posledních pěti roků, nýbrž již celou řadu let. Obec Hořanská domáhala se toho, aby škola tato se souhlasem c. k. ministerstva vyučování jakožto škola zbytečná byla zrušena, avšak žádost její byla jak c. k. zemskou školní radou tak i c. k. ministerstvem vyučování zamítnuta bez udání důvodů, nyní pak c. k. okresní školní rada v

Žatci opatřila proti vůli místní školní rady Hořanské některé kusy inventáře pro školu tuto, ačkoliv inventář starý až doposud vyhovoval, a žádá, aby nemajetná obec Hořanská na školu tuto mimo řádný náklad, který na ni nese, ještě také tento mimořádný náklad konala.

Jedna z položek tohoto účtu na př. týká se lavice, kterou správce německé školy svévolně rozřezal a jež c. k. okresní školní radou v Žatci byla nahrazena lavicí novou. Stížnost ku c. k. zem. školní radě proti tomu podaná byla opětně bez udání důvodů zamítnuta. Na českou stížnost, kterou obecní zastupitelstvo obce Hořanské podalo, dostalo se pak prostřednictvím c. k, okresní školní rady vyřízení úplně německého.

Článek 20 zák. ze dne 19. února 1870 stanoví, že školy které nejsou nutny, tudíž ty školy, jež nevyhovují požadavkům čl. 1., 5 a 12 téhož zákona mohou býti se souhlasem c. k. ministerstva kultu a vyučování zrušeny. Z vylíčeného stavu věci plyne, že německou Školu v Hořanech není čítati ke školám nutným a že tedy náleží do kategorie tak zvaných škol jen pro pohodlí obyvatestva zřízených; školy takové však mohou trvati pouze tenkráte, jestliže všichni konkurenční činitelé s nákladem na školu tuto vedeným souhlasí. Zde pak jeden z konkurenčních činitelů, totiž obce, vzpírá se vésti dále náklad na tuto zbytečnou školu a přes to škola tato se souhlasem úřadů školních na dále trvá a nové náklady obci způsobuje.

Tážeme se tudíž:

1.   Jest Vaši Excelenci tento stav znám a čím hodlá Vaše Excelence odůvodniti, že c. k. zemská školní rada nehodlá učiniti opatření, aby německá škola v Hořanech byla zrušena?

2.   Hodlá Vaše Excelence příměti c. k. okresní školní radu v Žatci, aby na česká podáni dávala česká vyřízení?

V Praze, dne 17. července 1902. Dr. Ladislav Dvořák a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám