von einem Reiter... 4 Heller ,, " Fußgänger. 2 " " " Zugtiere. 10,, " " St. Triebvieh 1 " " " Schubkarren 4 "

§ 2.

Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes wird Mein Minister des Innern beauftragt:

Nejvyšší maršálek zemský: Žáda někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und GemeindeAngelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Franz Dostál und Genossen aus Abänderung der §§ 1 und 7 des Gesetzes vom 20. August 1901 L. G. Bl. Nro. 63.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance- Frant. Dostála a soudruhů na změnu §§ 1. a 7. zákona ze dne 20. srpna 1901 čís. 63. z. z.

Zpravodajem jest p. posl. Dostál. Dávám jemu slovo.

Poslanec Dostál: Slavný sněme! Když roku loňského slavný sněm jednal o zavedení přímých voleb v kurii obcí venkovských, ustoupil pouze nátlaku vládnímu a sice okolnosti té, že zástupcem vlády prohlášena byla pochybnost dosažení sankce, bude-li přijato ustanovení, dle kterého obce se 250 obyvateli mají býti místem volebním.

Po uskutečnění tohoto zákona byly prováděny přímé volby v král. Českém;

Velectění pánové! Je nezvratno, že veškeré volby v celém král. Českém a jmenovitě v kurii obcí venkovských konaly se úplně hladce, beze všech pozastávek. Věc ta svědčí tomu, že obavy vládni se neosvědčily, že tedy obava, pro kterou odpíráno bylo ustanoviti více volebních míst, nebyla odůvodněna. Jak věci dnes stojí, není v 55% veškerých obcí v král. českém možno voliti v místě.

To svědčí o tom, že v menšině obcí pouze nalézá se místo volební, kdežto ve většině našich obcí venkovských místo volební se nenachází. Co to značí při provádění přímého volebního práva, jest samozřejmo.

Jest zajisté velice obtížno rolníku v čase pilných prací, v případě nepohody, za nescbůdných cest dostavovati se do jiné, hodinu a více vzdálené obce, aby mohl vykonávati své právo volební.

Tím stalo se přimé volební právo na našem venkově illusorním, poněvadž brání se a nedává se příležitost k tomu, aby toto právo volební mohlo se snadno a vhodně vykonati.

Na základě těchto předpokladů byl podán návrh, o kterém se zde jedná. Komise uvážila veškeré tyto okolnosti a nabyla přesvědčení, že zásady v tomto návrhu obsažené jsou správné, důvodné a že návrh tento podaný od zástupců venkovských obcí, nemůže naraziti snad zase u vlády na nějaký odpor, an odpor vládní zkušenostmi nabytými při volbách do sněmu král. českého jest odstraněn, a že nebude se vláda více stavěti na negativní stanovisko.

Vzhledem k tomu činí komise pro okresní a obecní záležitosti následovní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Návrh poslance Frant. Dostála a soudruhů na změnu §§ 1. a 7. zákona ze dne 20. srpna 1901, čís. 63 z. z. se přikazuje zemskému výboru pro království České s tím poukazem, aby o této žádoucí změně zahájil s vládou neprodleně jednání, o výsledku téhož ve příštím zasedání sněmu zprávu, eventuelně návrh příslušného zákona předložil.

Landtagssekretär Höhm (liest): Die Kommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Antrag des Abgeordneten Franz

Dostál und Genossen auf Abänderung der §§ 1 und 7 des Gesetzes vom 20. August 1901, L. G. Bl. Nr. 63 wird dem Landes ausschusse mit dem Auftrage übergeben, wegen der angestrebten Abänderung mit der k. k. Regierung ohne Verzug Verhandlungen einzuleiten und über das Ergebnis in der nächsten Landtagssession zu berichten, eventuell den Entwurf eines diesbezüglichen Gesetzes vorzulegen.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?

Źádá někdo za slovo?

Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.

Prohlašuji, že je tištěný nävrh kornise přijat.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se činnosti okresních hospodářských záložen v roce 1900.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks. - und Gemeindeangeleheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußfassen im J. 1900.

Dávám slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj poslanec Dostál: Slavný sněme! Při jednání o zprávě zemského výboru, týkající se činnosti okresních hospodářských záložen za rok 1902, měla komise pro okresní a obecní záležitosti za svou povinnost poukázati především k tomu, že záložny Raiffeisenovy po království Českém se velice množí, počet jich rok od roku stoupá a že přirozeně následkem toho musí ubývati žádostí o osobní úvěr u okresních záložen hospodářských a že na tyto záložny rolnictvo obrací se hlavně s žádostí o úvěr další, úvěr hypotékami.

Přirozený následek toho musí býti, že zápůjčky hypotékami u těchto záložen musí stoupati, kdežto naopak počet ucházejících se o úvěr osobní klesati musí.

A tu jest přirozeně nutno obrátiti zřetel svůj na okolnost tu, že v případě, kdyby nastala v tom kterém okrese krise, kdyby úvěr té které hospodářské záložny se otřásl, mohlo by se státi, že záložna byla by nucena hypotekární zápůjčky vypověděti a následkem toho že rolnictvo by přišlo do poměrů prapodivných, to jest, že by okamžitě a neočekávaně byli nuceni rolníci nové hypotekární zápůjčky hledati.

Aby tomu bylo vyvarováno, zdá se komisi býti vhodným uvažovati o tom, zda nebylo by na čase zříditi ústřední svaz hospodářských záložen jednak za účelem vyrovnání kasovních hotovostí nebo nedostatků, a za druhé aby v případě takové krise byl zde ústřední ustav, který by takové záložny zastoupil. Určitý návrh ve směru tom ovšem komise nečiní, dává však pouze podnět, který zemský výbor má uvážiti a podle úvahy své další zaříditi.

Dále měla komise za vhodné poukázati k tomu, že málo zápůjček hypotekárních uzavírá se s 1% splacením kapitálu.

V komisi se uvažovalo o tom, že při ucházení se o takové půjčky dlužníci žádající za úvěr na výhodu takového splácení dluhu nebývají upozorňováni. Proto pokládala komise za svou povinnost, otázku tu zde na přetřes uvésti.

Konečně předkládá komise slavnému sněmu k uvážení otázku zaopatření úředníků při okresních hospodářských záložnách.

Ve správě samé uvedla komise ciferně, jak ten který úředník jest placen. Avšak nechtěla se pouštěti do rozboru těchto cifer, poněvadž považuje za jisté, že platy tyto byly v převážné většině stanoveny dle místních poměrů. Máme na př" záložny, kde nejsou vklady, kde mají toliko zavedeno minimální jmění kmenové a kde toto jmění jest již rozpůjčeno, tak že při nich není fakticky žádné kancelářské agendy. V takových případech jest ovšem určitá remunerace nepatrné výše zcela na místě.

Ale komise měla něco jiného na zřeteli a sice to, aby o úředníky hospodářských okresnícli záložen, kde větši agenda stává a kde také většího čistého zisku se dociluje, postaráno bylo pro případ stáří, to jest o jich pense. A. to postrádala komise ve zprávě, kterou zemský výbor sněmu předložil a žádá a obrací pozornost zemského výboru, aby otázce této věnoval další svoji pozornost, potahmo vyšetřil, jak a kde po případě o pensi úředníků hospodářských okresních záložen je postaráno.

Komisi jest dále známo, že některé okresní hospodářské záložny pojišťují své úřednictvo u fondu císaře Františka Josefa. I ve směru tom bude záhodno, aby slav. sněmu byla předložena dotyčná data. Omezuji se na tento krátký úvod a činím návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru o činnosti okresích hospodářských záložen v roce 1900 béře se na vědomí.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Die Kommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen im Jahre 1900 wird zur Kenntnis genommen.

Nejvyšší rnaršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Pan posl. Březnovský.

Posl. Březnovský: Slavný sněme! Ačkoliv zastupuji okres, ve kterém se nenalézá žádná záložna, přece mám za svou povinnost, abych poukázal na to (snad neznám tu věc, snad jsem špatně informován), co se mi nezdá býti správným. Ve zprávě zemského výboru se praví, že má býti postaráno o zaopatření toho úřadnictva ve stáří, a já chci jen poukázati na jednu episodu, kterou byl obrácen můj zřetel na tyto záložny. Před několika měsíci vzal jsem do ruky insertní část veřejných listů, a tam jsem našel konkurs na obsazení místa úřadníka hospodářské záložny, tuším v Mírovicích. Vypisuje se tu místo úřadníka v této záložně se 400 K ročně a hned na druhé stránce vypisuje se v Blatné místo obecního strážníka, který má být honorován 600 K ročně. A to se mi nezdá býti správným. Když jsem dnes vzal do ruky zprávu zemského výboru, vidím, že jsou tito úřadníci postaveni ještě s menším služným než 400 K; ba tady máme jednoho úřadníka, který má ročně 200 K, tedy denně 277 kr. (Hlas: Halířů!), 280 úřadníků má pouze 300 K ročně.

Když to porovnáme s platem úřaduíků záložen občanských a městských, musíme se diviti, jak ten Člověk může býti živ, a víte, čemu se divím, že pravidelně slyšíme o defraudacích, že ten který úřadník utekl z občanské záložny, ale vy musíte míti v těchto záložnách velmi pořádné a poctivé úředníky, poněvadž jsem dosud nečetl, že by některý úřadník, který má tak výnosné postavení, jako je ročně 200 K, byl utekl. (Hlas: Nemá s čím utéci!)

Já tudíž žádám, aby bylo nejen postaráno o zaopatření ve stáří, ale také aby se jim upravilo služné vůbec, je-li toho zapotřebí dle vyšších náhledů. (Hlas: Oni mají vedlejší výdělek!) Jak se zde tvrdí, mají tito páni úřadníci také vedlejší výdělky, a prosím, aby také na upravení služného vzat byl náležitý ohled.

Nejvyšší maršálek zemský: K slovu se dále přihlásil p. dr. Škarda.

Přísedící zemsk. výb. posl. dr. Škarda: Slavný sněme! Jménem zemského výboru s potěšením vítám, že slavná komise pro okresní a obecní záležitosti, která prozkoumala zprávu o okresních hospodářských záložnách, která byla od zemského výboru podána, uznala, že zákonní půda, na které se nalézá činnost zemského výboru, odpovídá rozkvětu záložen a jich potřebám, a že nařízení, která zemský výbor vydal na základě zákona, vyhovovala věci. V té příčině nebylo by potřebí, abych se ujal slova, ale pokládám za nutno, v něčem vývody pana referenta doplniti.

Pan referent totiž poukázal na to správně, že jest skutečně nepoměr mezi zápůjčkami, které okresní hospodářské záložny poskytují na úvěr osobní a úvěr hypotékární a bylo již ve zprávě zemského výboru na to poukázáno. V té příčině dovolil bych si jenom poznamenati, že posud zápůjček na osobní úvěr neubývá, neboť zápůjčky ty také vzrostly v minulém období o 4 7 procent, kdežto hypotekární o 68 procent, tak že jest patrno, že hypotéka, nich zápůjček přibývá v mnohem rychlejším tempu než zápůjček osobních.

Co se týče dalšího jakéhosi přání, které slavná komise uvedla ve příčině té, aby zemský výbor provedl náležité šetření, zdali by se doporučovalo, aby byl zřízen zvláštní svaz okresních hospodářských záložen, poukazuji na to, ač zemský výbor se již myšlenkou tou velmi dlouho zabývá a že již r. 1895, když se přikročilo k úpravě záložen na novém základě, tak že zákon ve větším rozsahu platí, že již tenkráte se zabýval otázkou tou, zdali by takový svaz okresních hospodářských záložen měl býti zřízen. Avšak tenkráte anketa, která byla konána v této příčině, z expertů jak z kruhů vědeckých tak i z kruhů praktických, nevyslovila se pro zřízení takového svazu a také posud okresní hospodářské záložny samy se nevyslovily, že by takové přání měly. Na každý způsob zabývalo se tím již několikráte jednání sněmu, neboť v stanovách zemské banky samé jest v § 2. ustanoveno, Že zemská banka má svaz okresních hospodářských záložen zříditi. Zemský výbor přihlédne každým způsobem k tomu přání slavné komise a učiní potřebné šetření, zda-li by se nyní taková potřeba objevila.

Co se týče poznámky, kterou učinil pan referent a otázky, které se dotekl pan posl. Březnovský, poukazuji na to, že ve zprávách které byly předloženy té příčině, bylo připomenuto, že skutečně poměry úřadnictva při okresních hospodářských záložnách jsou velmi neutěšené.

Avšak jakkoliv jen malý pokrok v této věci nastal, musím přece konstatovati, že poměry se lepší a že záložny začínají v této otázce věnovati pozornost a lépe honorovati místa úřednická. Nejde to najednou, sluší však konstatovat, že věc se lepši. Při tom upozorňuji na to, že zemský výkor, aby mu poměry byly úplně jasné, již konal v té věci šetření a že, aniž by se byl řídil přáním, které bylo vysloveno komisí, již potřebné šetření zahájil a podá v příštím zasedáni zprávu.

K tomu bych si ještě dovolil připomenouti, že ovšem k zákonné úpravě v této příčině, dokud nemáme ani upraveny poměry úřednictva při okresních zastupitelstvech, nelze již nyní raditi a bude třeba, aby slavný sněm dříve přikročil k této otázce, aby upraveny byly poměry úředníků při okresních zastupitelstvech a aby na tomto základě mohlo býti přikročeno k upravení poměrů úřednictva v těchto záložnách.

Opakuji ještě jednou, že zemský výbor s potěšením vítá, že uznána byla v této příčině jeho činnost, že všechna přání, která zde byla podotčena, v zemském výboru dojdou náležitého ocenění a Že zemský výbor v té příčině učiní konkrétní návrhy.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort? Prohlašuji rokování za skončeno. Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dostál: Slavný sněme! Na podnět pana poslance Březnovského dovoluji si odvětiti takto.

Minimální služné, jaké uvedeno jest ve zprávě, není ovšem služným úředníka, nýbrž jest to remunerace daná tomu kterému pánu za obstarání agendy, kterou koná jako zaměstnání úplně mimořádné.

Malý plat totiž dává se v takových záložnách, kde není úřadování, kde kmenové jmění jest rozpůjčeno nebo uloženo pod úroky stále a kde tedy agenda toho úřadníka jest tak minimální, že vyžaduje snad, když by se vzal celý obsah jeho činnosti, nejvíce 14 dní v roce. Tím se dá vysvětliti ustanovování takového minimálního platu. Proto také komise nepouštěla se do této otázky a nežádala, aby okresní hospodářské záložny platy svých úředníků upravovaly, poněvadž zde se musí vzíti skutečně zřetel na individualitu té které záložny; a kdyby měla se pustiti do této otázky, musila by se probrati jedna záložna za druhou, poněvadž jsou záložny, jejichž celý čistý výnos by nestačil ku krytí takového platu. Jiná však, pánové, jest otázka u úředníků skutečných, hlavně u okresních hospodářských záložen zaměstnaných, u záložen větších, kde není postaráno o pensi těchto úředníkův. Tu pokládala komise za svou povinnost učiniti podnět k tomu, aby tato záležitost byla řešena. Já mohu jen s povděkem vítati to, co zde bylo řečeno od p. přísedícího zemského výboru, že ve všech otázkách, ku kterým komise ve své zprávě přihlížela, v zemském výboru se přípravné práce konají a že zemský výbor nebude leniti a snad v nejbližším zasedání ve věci té učiní určité kroky a podá návrhy, aby záležitosti tyto ku vyřízení svému dospěly.

Odporučuji návrh komise sl. sněmu ku přijetí.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasovaní.

Komise navrhuje, aby zpráva zemského výboru byla vzata na vědomí.

Die Kommission beantragt den Bericht des Landesausschusses zur Kenntnis zu nehmen.

Ich ersuche die Herren, welche dem Kommissionsberichte zustimmen, die Hand erheben.

Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend das Ansuchen der Stadtgemeinde Marienbad gemeinschaftlich mit sämtlichen Gemeinden des Marienbader Gerichtsbezirkes um Ausscheidung ans dem gegenwärtigen Vertretungsbezirke Tepl und um Errichtung eines selbständigen Vertretungsbezirkes mit dem Sitze der Bezirksvertretung in Marienbad.

Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru stran žádosti městské obce Mariánských Lázní společně se všemi obcemi soudního okresu Mariánských Lázní za vyloučení z dosavadního zastupitelského okresu Teplského a za zřízeni samostatného zastupitelského okresu se sídlem okresního zastupitelstva v Mariánských Lázních.

Berichterstatter ist Herr Abgeordneter Posselt.

Ich erteile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Abg. Posselt:; Es handelt sich hier um eine Angelegenheit, in welcher die Kommission eine Stellung eingenommen hat, welche nicht gleichzeitig die Stellung des Landesausschusses ist. Der Landesausschuß hat in derselben Sache beantragt, Sofort einen Gesetzentwurf zu beschließen, nach welchem die Trennung der Bezirksvertretung Tepl in zwei Bezirksvertretungen - Tepl und Marienbad - nach den im Entwurfe enthaltenen näheren Bestimmungen bewilligt wird.

Ich erlaube mir aber, den Kommissionsstandpunkt in folgender Weise zu vertreten:

Mit dem Gesetze vom 25. Juni 1887 L. G. Bl. 52 wurde den jetzt mit der Stadt Marienbad zum Gerichtsbezirke Marienbad vereinigten Gemeinden die Bewilligung erteilt, einen eigenen Gerichtsbezirk zu bilden, und damals festgesetzt, daß die beiden Gerichtsbezirke Marienbad und Tepl eine gemeinsame Bezirksvertretung mit dem Sitze in Tepl zu bilden haben des VertretungsBezirkes Marienbad u. zw. nach jenen Grundsätzen und entsprechend jenen Umständen, welche die Bezirksvertretung Tepl auf Grund ihres Beschlusses dargelegt hat.

Unter dem 31. März l896 haaben die Gemeinden des Gerichtsbezirkes Marienbad um Ausscheidung des ganzen Gerichtsbezirkes Marienbad aus dem Vertretungsbezirke Tepl und um Konstituierung dieses Gerichtsbezirkes als Selbständigen Vertretungsbezirkes mit dem Sitze in Marienbad angesucht. Sie führten dafür ausführliche Gründe an und erfuchten gleichzeitig den Landesausschuß, diese Gründe zu prüfen und Erhebungen über diese Ausführungen zu pflegen. Die Gemeinden des Gerichtsbezirkes Tepl haben dementgegen Eingaben überreicht - u. zw. mit Beginn des Jahres 1897 - welche bezwecken, daß der Landesausschuß bezw. der Landtag die Trennung des jetzigen Vertretungsbezirkes Tepl in zwei Vertretungsbezirke nicht bewillige, und führen selbstverständlich auch hiefür wieder triftige Gründe an. ES soll hier gleich bemerkt sein, daß in der Petition der Stadtgemeinde Marienbad auch von einer "Majorisierung'" des Gerichtsbezirkes Marienbad die Rede ist. Nach der Aktenlage aber ist festzustellen, und konnte auch festgestellt werden, daß dem Gebiete des Gerichtsbezirkes Marienbad von den 24 Mitgliedern der Bezirksvertretung Tepl 13 Mitglieder angehören, daß daher tatsächlich die Majorität der Bezirksvertretung Tepl im Bezirke Marienbad besteht.

Daß die Entwicklung des Kurortes, der Stadt Marienbad, ferner der zuliegenden Gemeinden des Gerichtsbezirkes Marienbad durch die bis jetzt bestehende Vereinigung mit dem Gerichtsbezirke Tepl geschädigt wird, das ist nach der ganzen Aktenlage nicht richtig.

Die Entwicklung von Marienbad selbst und die Entwicklung der um Marienbad gelegenen Gemeinden beweist ja das reine Gegenteil von dieser Behauptung, denn sowohl Marienbad als diese Gemeinden sind wesentlich gestiegen und haben sich wesentlich entwickelt.

Das Netz der Bezirksstraßen im Gerichtsbezirke Tepl und im Gerichtsbezirke Marienbad hatte im Jahre 1892 eine Gesamtlänge von 123092 Km, davon entfielen 63-75% auf den Gerichtsbezirk Tepl und 36-25 % auf den Gerichtsbezirk Marienbad.

Doch ist gerade der Kurort Marienbad durch das Bezirksstraßennetz dieser ganzen Zwei Bezirke sehr gut bedacht. Außerdem hat sich ja der ganze Verkehr seither - denn zur Zeit der Überreichung der Petition bestand die Bahn Marienbad-Karlsbad noch gar nicht - eben durch diese bereits seit mehreren Jahren betriebene Bahn wesentlich geändert. Außerdem besitzt der Bezirk Marienbad nahezu durch sein ganzes Gebiet gehende Ärarialstraßen.

Das ganze Gepräge des Kurortes Marienbad und der nächst gelegenen Gemeinden ist allerdings ein etwas anderes, als jenes der Gemeinden des Gerichtsbezirkes Tepl.

Aber wenn man den ganzen Gerichtsbezirk Marienbad zusammenfaßt und gegenüberstellt dem ganzen Gebiete des Gerichtsbezirkes Tepl, so muß man zugeben, daß ein wesentlicher Unterschied zwischen diesen beiden Bezirken hinsichtlich des wirtschaftlichen Charakters nicht besteht, daß etwa für je ein ganz scharf abgegrenztes wirtschaftliches Gebiet die Trennung der autonomen Verwaltung ausgesprochen werden müßte. Es ist durchaus nicht richtig, und es muß auch widersprochen werden, daß der Entwicklung von Marienbad und der Entwicklung der Orte nächst Marienbad durch die Gemeinsamkeit mit dem Gerichtsbezirke Tepl, insbesondere durch die Bezirksvertretung in Tepl die größten Hindernisse in den Weg gelegt würden. Ich erlaube mir dies nur deshalb zu bemerken, weil dies in der Petition des Bezirkes Marienbad so dargestellt ist. Die Erhebungen, welche der Landesausschuß über diese Petitionen der Stadtgemeinde Marienbad und der Gemeinden des Gerichtsbezirkes Marienbad gepflogen hat, ergaben, daß im Oktober 1899 die umlagepflichtigen Staats-Steuern im Bezirke Tepl 41. 538 fl. O'-/2 kr., im Gerichtsbezirke Marienbad 136. 764 fl. 37 1/2 kr. betragen haben; nach einem allerdings nicht amtlich ausgefertigten, aber dem Akte beiliegenden Ausweise, u. zw., wie nach der Druckart zu entnehmen ist, steueramtlichen Ausweise, hatte der Gerichtsbezirk Tepl im Lause des Jahres 1901 an umlagepflichtigen Steuern 64 582 K 22 h gleich 32. 291 fl. 11 kr. und jener Von Marienbad eine solche von 276. 900 K 14 h gleich 138. 450 fl. 07 kr. aufzuweisen.

Allerdings können diese Ziffern wieder Veränderungen erfahren haben, aber nach der Entwicklung der ganzen Steuerverhältnisse ersieht man schon, daß die Umlagepflichtigen Steuern des Gerichtsbezirkes Tepl ganz entschieden und fühlbar zurückgehen, während jene des Gerichtsbezirkes Marienbad fortwährend steigen.

Einzig und allein aus diesen Ziffern kann man schon entnehmen, daß sich die Grundlagen für die autonome Verwaltung des Gerichtsbezirkes Tepl gegenüber den früheren wesentlich verschlechtert haben. Der Gesamtvertretungsbezirk Tepl - Marienbad hob im Jahre 1899 eine Bezirksumlage von 16 Perzent ein.

Es hat nun der Landesausschuß die Bezirksvertretung Tepl beauftragt, Idealpräliminare für die beiden getrennt gedachten Vertretungsbezirke Marienbad und Tepl vorzulegen; aus diesen hat sich ergeben, baß bei durchgeführter Trennung der beiden Gerichtsbezirke der Vertretungsbezirk Tepl 34 Perzent an Umlagen zahlen würde, der Bezirk Marienbad aber nur 13 Perzent. In diesen Perzenten spricht sich aber gleichzeitig eine Summe aus, welche die Bezirksvertretung Tepl in dieses Budget mit eingestellt hat und zwar für sich als Leistung von Marienbad und bei Marienbad als Leistung nach Tepl.

Diese Summe ist aber gerade strittig und führt so zu sagen zum Gegenstand dessen, was die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten wünscht.

Wenn diese Summe von 55. 000 K entfällt, so steigt das Umlageperzent beim Bezirk Tepl um diesen Ausfall und umgekehrt fällt dann bei Marienbad das Umlageperzent noch unter 13 Perzent, wird also für dort noch wesentlich günstiger. Tatsächlich erklärt auch der Bezirk Tepl, daß die Umlage daselbst nach durch esührter Trennung 40 Perzent betragen würde.

Es hat nun die Bezirksvertretung Tepl mit zwei Beschlüssen u. zw. vom 30. Oktober 1697 mit 11 gegen 10 Stimmen - und vom 9. August 1900 bei Stimmengleichheit (11 gegen 11 Stimmen) mittels Dirimierung durch den Vorsitzenden der Bildung zweier Vertretungsbezirke unter der Bedingung zugestimmt, daß außer der Aufteilung des Vermögens und der Lasten der Bezirk Marienbad dem Gerichtsbezirke Tepl eine Summe als Entschädigung gibt, welche nur eine teilweise Schabloshaltung bilden würde für das, was tatsächlich Tepl an Stachteilen erleiden würde.

Der Bezirk Tepl fixiert diesen Betrag mit 60. 000 fl.

Es ist allerdings richtig, daß im Gesetze eine derartige Entschädigung des einen Bezirkes durch den anderen nicht vorgesehen ist. Man kann also sagen, baß diese Forderung

eigentlich keine gesetzliche ist, aber Tatsache ist es, daß sie nicht unbillig ist und daß sie die für Tepl schädlichen Verhältnisse doch einigermaßen abschwächt, beziehungsweise mildert; diese Forderung des Bezirkes Tepl ist nur als Gegenwert gedacht für die finanziellen Vorteile, welche der Bezirk Marienbad bei der Trennung wirklich erhält.

Ein zweites und sehr wichtiges Moment ist aber auch die Änderung, welche durch die Trennung in der Einwohnerzahl der beiden Bezirke hervorgerufen würde. Der Bezirk Tepl zählt nach der letzten Volkszählung, also nach dem letzten Ausweise der statistischen Zentralkommission über das Jahr 1900, 10238 Einwohner und hat dabei nur um 131 personen gegen das Jahr 1890 zugenominell. Der Bezirk Marienbad zahlte zu demselben Zeitpunkte 12818 Einwohner und hat im gleichen Zeiträume von 10 Jahren Zugenommen um 1253 Personen.

Es ist nun aber auch sicher vorauszusehen, daß bei der durchgeführten Trennung, nach welcher also im Bezirke Tepl mindestens 34 Perz. Umlagen, im Bezirke Marienbad höchstens 13 Perz. Umlagen eingehoben würden, die weniger seßhaste, namentlich die gewerbliche Bevölkerung nach dem unmittelbar angrenzenden, wesentlich billigeren Bezirke hinziehen wird, und es ist vorauszusehen, daß in kurzer Zeit unter solchen Verhältnissen die Bevölkerung des Bezirkes Tepl vielleicht sogar unter die im § 2 des Bezirksvertretungsgesetzes für die Errichtung von Bezirksvertretungen bedingte Zahl von 10. 000 sinkt, daraus läßt sich unmittelbar folgern, daß dann natürlich auch die Steuerkraft des Bezirkes Tepl noch weiter sinken wird. ES ist also jedenfalls in den ganzen Verhältnissen, wie sie durch die Trennung Zu erwarten sind und aus den jetzigen Um- Ständen vorausgesehen werden können, für den Bezirk Tepl eine große Gefahr vorhanden, wenn diese Trennung durchgeführt wird.

Deshalb ist die Entschädigungssorderung eine begründete und dies umsomehr, als sie mindestens die zu rasche Wirkung der Trennung auszuhalten bestimmt ist. Es ist richtig, Marienbad ist eine Stadt, die sich zum Weltkurort entwickelt hat, eine Stadt die sich noch weiter entwickeln wird und die infolgedessen zu fordern berechtigt ist, daß sie nach und nach zu einer eigenen autonomen

Verwaltung mit den umliegenden Gemeinden kommt. Aber unter den gegenwärtigen Umständen und so lange die Verhältnisse nicht geklärt sind, kann man sich nicht ohneweiters dafür aussprechen und nicht ohneweiters einem Gesetze zustimmen, welches diese Trennung ohne Rücksicht auf den Schwächeren Teil, ich möchte sagen, drakonisch durchführt.

Die Bezirkshauptmannschaft Tepl hat sich am 8. Oktober 1898 für die Trennung und Selbständigteit beider Bezirke ausgesprochen und führt unter Anderem auch empfehlend an, daß durch den - damals noch erwarteten - Bahnbetrieb Marienbad - Ktarlsbad die Auslagen des Vertretungsbezirkes Tepl, beziehungsweise des Gerichtsbezirkes Tepl für die Ssstraßenerhaltung geringer würden, weil die Suaßenbenützung geringer würde. Abgesehen davon, daß Ärarialstraßen die Bezirksvertretung gar nichts angehen, daß sie aus diese und aus diesen keinen Einfluß hat, so muß doch gesagt weiöen, daß das Sparen an Straßen eigentlich eine wesentliche Schädigung für die Zukunft des Beezirkes bedeutet. Einmal muß diese geringe Erhaltung sich geltend machen und dann mit umso schwereren Mitteln gut gemacht werden; aber am deutlichsten spricht der Umstand, daß im Jahre 1895 der Bezirk Tepl 14 Perz. Bezutsumlagen hatte und daß, nachdem die Bahn bereits im Betriebe des Straßennetzes, also bereits augeblich entlastet war, diese Bezirksumlagen auf 16 Perz. gestiegen sind; dies ist der beste Beweis dafür, daß aus diesen von der k. k. Bezirkshauptmanuschaft vorausgesetzten Umständen eine Erleichterung des Gerichtsbezirkes Tepl nicht eingetreten ist und deshalb auch wohl weiter nicht eintreten wird.

Das Gutachten der k. k. Bezirkshauptmannschaft spricht sich aber dahin aus, daß das Verhältnis zwischen den Bezirken Marienbad und Tepl ein unnatürliches und unhaltbares ist, weil ja, wie samtliche Herren Landtagsabgeordneten wissen, die Frage der Bezirkshauptmannschaft Tepl soviel wie gelbst ist.

Der Bezirk Tepl behält aber - und das ist wohl auch hier hervorzuheben - bei der Errichtung einer Bezirkshauptmannschaft in Marienbad seine eigene Bezirkshauptmannschaft und deshalb liegt der Fall hier wesentlich anders.

Sämtliche Gutachten, und zwar jenes des Landesausschusses, sowie auch der Bezirkshauptmannschaft Tepl basieren auf Verhältnisseu, welche aus den Jahren 1896, 1897, 1898 stammen und nur bis 1899 gehen.

Die Gegenwart mit ihren trocken und deutlich sprechenden Ziffern ist dabei gar nicht berücksichtigt und konnte auch nicht berücksichtigt werden, weil die Berichte ja viel früher gemacht wurden, als diese Verhältnisse eingetreten sind. Die Bezirksvertretung Tepl hat trotz schwerer Schädigung des Tepler Bezirkes sich gegen die angestrebte Trennung gar nicht prinzipiell ablehnend verhalten, sie will nur eine teilweise Entschädigung für die schweren Lasten, welche den Steuerträgern des Tepler Bezirkes durch die Trennung entstehen.

Der Bezirk Marienbad mit seiner gesteigerten und das Mehrsache der Tepler Steuer betragenden Steuerhöhe und mit der frischen Entwicklung sollte sich aber tat- sächlich nicht weigern, in billiger Weise dem Gerichtsbezirke Tepl durch Entschädigung für diese mehrerwähnten Nachteile entgegenzukommen und würde ein friedliches Verhältnis zwischen beiden Nachbarn jedenfalls auf die ganze Entwickelung der beiden Bezirke für die Zukunft wesentlich günstig einwirken.

Der Landtag und der Landesausschuß soll nach unserem Dafürhalten immer bestrebt sein, durch die Anwendung dergleichen Rücksichten und durch Anwendung des gleichen Wohlwollens bei allen Seiten Vertrauen in seine Maßnahmen zu wecken und Vertrauen seitens der verschiedenen Bezirke und Gemeinden dadurch zu erwerben.

In dem vorliegenden Falle hätte er also nach unserer Auffassung zunächst der gute Vermittler zwischen beiden Bezirken lein sollen, anstatt gleich einen Trennungsgesetzentwurf vorzulegen. Wenn die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten nunmehr im letzten Passus der heutigen Vorlage den entsprechenden Antrag stellt, so bezweckt sie nichts anderes, als daß seitens des Landesausschusses dahin getrachtet wird, zwischen diesen beiden Bezirken einen billigen Ausgleich zuwege zu bringen, daß die Gesetzvorlage sodann erst uach Durchführung dieser Vermittlung erfolgt, und zw. auch dann, wenn diese Bemühung im Lan-