Jeho Excellence pan místodržitel vyžádal si slovo k odpovědím na interpelace.
Seine Excellenz der Herr Statthalter hat mich um das Wort ersucht, um Interpellationen zu beantworten.
C. k. místodržitel hrabě Coudenhove: Slavný sněme! Páni posl. Hynek Srdínko a soudruzi vznesli ve schůzi slavného sněmu dne 30. prosince minulého roku na Jeho Jasnost pana nejv. maršálka a na mne dotaz ohledně zřízení chlapecké měšť. školy v Kuklenách. K dotazu tomu kladu si za čest odpověděti takto:
Koncem roku 1895 zakročila polit, obec Plačice za vyškolení ze školní obce Kukleny, která se tehdy dělila na dva školní obvody a za zřízení samostatné veřejné obecné Školy v Plačicích.
V průběhu jednání o této žádosti podaly obecní zastupitelstvo a místní školní rada v Kuklenách roku 1896 žádost, aby v tom případě, kdyby obec Plačice a obec Pražské Předměstí - pro kterouž obec zřízení samostatné obecné školy roku 1893 v zásadě bylo povoleno - ze školní obce Kuklen byly vyškoleny, byly sloučeny oba školní obvody kuklenské v jediný školní obvod a tedy aby tam byla zřízena chlapecká škola měšťanská.
Není správným, že k této žádosti dosud ničeho se nestalo, neboť zemská školní rada dala již výnosem ze dne 8. října r. 1896 č. 30082 interesenty vyrozuměti ve smyslu této podmínečné žádosti obce kuklenské, že bude lze o ní jednati teprve potom, až o vyškolení obce Plačic právoplatně bude roznodnuto.
Dále bylo výnosy zemské školní rady ze dne 24. srpna 1898 č. 18982 a ze dne 30. ledna 1899 č. 2530, když již v zásadě bylo povoleno zřízení školy v Plačicích, a když vyžádáno bylo ministerské svolení k zrušení jedné z obou obecných Škol v Kuklenách, k odůvodněnému přání zemského výboru království českého vysloveno, že vyřízení žádosti za zřízení chlapecké měšťanské školy v Kuklenách odkládá se na onu dobu, až po provedeném vyškolení obcí Plačic a Pražské Předměstí a po souvisícím s tím stanovení počtu tříd budoucí jediné obecné školy v Kuklenách školní poměry ve školní obci kuklenské budou upraveny a až také záležitost zřízení chlapecké školy měšťanské v nedalekém Hradci Králové o něž se tehdy jednalo - dále pokročí.
R. 1899, dříve ještě, než došlo k otevření veřejné obecné Školy v Plačících a ke skutečnému sloučení obou školních obvodů v Kuklenách v jediný obvod školní (to se stalo teprve počátkem školního roku 1901, kdy také otevře a byla první třída chlapecké měšťanské školy v Hradci Králové), obnovila obec Kukleny svou žádost za zřízení chlapecké měšťanské školy v Kuklenách.
Poněvadž tu nejde o zřízení školy po zákonu potřebné, byla po provedeni příslušného šetření tato žádost zaslána notou zemské školní rady dne 7. června minulého roku č. 1778 zemskému výboru království Českého k vyjádření, a když byl zem. výbor notou ze dne 27. února tohoto roku dotaz učinil, opětně přípisem dne 17. března tohoto roku č. 10 541.
Na tento poslední připiš nedošla dosud zemské školní rady odpověď.
K dotazu, který na mne vznesli ve schůzi tohoto slavného sněmu dne 3. ledna tohoto roku páni posl. dr. Jan Zimmer a soudruzi ve příčině zřízení telefonní sítě v Čáslavi, kladu si za čest odpověděti, že proti zřízení telefonní sítě v Cáslavi a interurbarního telefonního spojení z Čáslavi do Hory Kutné v tomto roce, nestává se strany ministerstva obchodu žádné závady, předpokládajíc, že výnosnost těchto telefonů bude zajištena a že interesenti k nákladům stavby přiměřeně přispějí.
Příslušné jednání není ještě úplně skončeno pokud však bylo provedeno, setkalo se s výsledkem příznivým. O dotyčném projektu stavebním se rovně již pracuje a bude co nejdříve řiditelstvím pošt a telegrafů ministerstvu obchodu předložen.
K dotazu, který na mne vznesli páni posl. František Staněk a soudruzi ve schůzi slavného sněmu dne 3. ledna t. r. ve příčině zřízení chlapecké měšť. školy v Lomnici nad Lužnicí, kladu si za čest odpověděti, že zřízení této měšťanské školy výnosem zemské školní rady ze dne 14. května toho roku již bylo povoleno.
K dotazu, který na mne vznesli páni posl. František Staněk a soudruzi ve schůzi slavného sněmu dne 3. ledna tohoto roku ve příčině průtahu při zřízeni obecné školy v Boru (ve školním okresu třeboňském) kladu si za čest odpověděti toto:
Žádost obce Boru za vyškolení ze školní obce Salmanovice a za zřízení samostatné jednotřídní obecné školy v Boru byla podána u okresní školní rady dne 2. března minulého roku a došla po provedení komisionálního jednání dne 20. června min. roku zemské školní rady, která ji výnosem ze dne 25. června min. roku vrátila okresní školní radě k doplněni. Jakmile doplněný list zemské školní radě opět byl předložen, byl zaslán notou ze dne 29. září min. r. zemskému výboru království Českého k vyjádření. Vyjádření to došlo dne 21. března t. r., načež zemská školní rada výnosem ze dne 11. dubna t. r. zřízení žádané obecné školy povolila. Vzhledem k tomu, co bylo řečeno, nelze zemské školní radě nikterak vytýkati, že by dotčenou záležitost byla nějak protahovala.
Páni posl. Antonín Kalina a soudruzi podali ke mně v schůzi slavného sněmu, dne 3. ledna t. r. konané, dotaz ve příčině zřízení zatímních poboček při české i při německé obecné škole v Krumlově. Na dotaz tento, pokud obsahuje kritiku postupu zemského školního úřadu v zmíněné záležitosti, odpovídám toto:
Vynesením ministerstva vyučování ze dne 17. května 1898 č. 12043 zrušeno bylo vynesení zemské školní rady ze dne 1. března 1898, č. 2674, jímž zřízení zatímní pobočky při české obecné škole v Krumlově na útraty obce Přísečné, do Krumlova přiškolené, bylo povoleno, a to z důvodu toho, že tvoření zvláštní konkurence za účelem zřizování veřejných tříd školních proti vůli školní obce není přípustným.
Zároveň byla však zemská Školní rada poukázána, aby uvážila, zdali by v případě, že by vhodná místnost k umístění všech do druhé třídy řečené školy přijatých dětí nalézti se nemohla, - ku zřízení zatímní pobočky na útraty celé školní obce přikročiti se nemělo. Zemská školní rada nařídila pak po provedeném dalším šetření vynesením ze dne 30. června 1899, č. 19589, kteréž také ministerským rozhodnutím ze dne 7. září 1899 č. 24. 832 potvrzeno bylo, zřízení zatímní pobočky na české obecné Škole v Krumlově na útraty celé školní obce. Následkem stížností přiškolených obcí Krumlova, Kladného a Spolí, pak místní školní rady zrušil správní dvůr soudní toto opatření nálezem ze dne 27. února min. roku, protože se jedná o třídu jež po zákonu nutnou není.
Žádostí podanou dne 5. října min. roku obrátila se obec Přísečná poznovu přímo na zemskou školní radu, aby zatímní pobočka při druhé třídě české obecné školy v Krumlově zřízena byla a prohlásila, že by náklad se zřízením a vydržováním této pobočky spojený, i pokud by na ostatní do Krumlova přiškolené obce připadal, z vlastních prostředků uhražovala.
Zemská školní rada nařídila vynesením ze dne 21. října min. r. č. 38 101 potřebné šetření, dopsala pak ministerstvu ve příčině obnovy jednání, pak zemskému výboru ve příčině potřebného nákladu pro sílu učitelskou - korespondence tato se odbývala před podáním svrchu dotčené interpellace, - a povolila na to vynesením ze dne 15. února t. r., přijímajíc věnování obce Přísečné, zřízení zatímní pobočky na české obecné škole v Krumlově, to tedy již po třetí.
Proti tomuto usnesení podaly obce Krumlov, Kladné a Spolí, jakož i česká místní školní rada odvolání, ku kterémuž ministerstvo vynesením ze dne 25. května tohoto roku žádalo další doklady.
Co se týče zřízení zatímní pobočky na německé obecné škole dívčí v Krumlově, podala obec Přísečná proti ministerskému vynesení ze dne 9. května minulého roku č. 8757, jímž zřízení to bylo potvrzeno, u správního dvoru soudního stížnost, o kteréž u soudu tohoto v příštím měsíci jednati se má.
Rozhodnutí této nejvyšší instance nemohu předbíhati.
Z uvedeného plyne, že zemská školní rada ve příčině zřízení zatímních poboček jak na české, tak na německé obecné škole v Krumlově působila k tomu, by přeplnění dotyčných tříd bylo odpomoženo a že zejména, co se týče české školy, zemská školní rada prokázala svou ochotu, činíc opět a opět kroky - i po nepříznivém nálezu správního soudu - aby shledané potřebě se vyhovělo.
In Beantwortung der Interpellation der Herren Landtagsabgeordneten Franz Vollgruber und Genossen in Angelegenheit der Auszahlung der erhöhten Lehrergehaltsbezüge infolge der Vorrückung gewisser Ortsgemeinden in höhere Gehaltsklassen auf Grund des Volkszählungsergebnisses vom Jahre 1900, beehre ich mich mitzuteilen, daß der Landesschulrat, obwohl ihm das amtliche Ergebnis der Volkszählung des Jahres
1900 noch nicht bekannt war, im Interesse der beteiligten Lehrerschaft auf Grund des zu Beginn des laufenden Jahres von der k. k. statistischen Central-Kommission requirierten Rohbilanz über die letzte Volkszählung die Einreihung der hievon berührten Ortsgemeinden (der deutschen wie der böhmischen) in die höhere Gehaltsklassen im Sinne des § 18 des Gesetzes vom 13. Mai 1894 L. -G. -Bl. Nr. 36 bereits im Monate April 1902 veranlaßt und gleichzeitig den Bezirksschulräten die entsprechenden Weisungen wegen der schleunigen Durchführung der diesbezüglichen Verfügungen, insbesondere auch der Gehaltsnachzahlungen für die davon betroffenen Lehrpersonen Vom 1. Jänner 1901 angefangen hinausgegeben hat.
Ve schůzi slavného sněmu dne 30. prosince minulého roku vznesli na mne páni poslanci Hynek Srdínko a soudruzi dotaz ve příčině agentů, najímajících nezletilé osoby obojího pohlaví pro cizinu.
K dotazu tomu kladu si za čest odpověděti toto:
Agentům takovým věnují politické úřady již po celou řadu let co největší pozornost a vydali podřízeným úřadům opětovně příslušná nařízení ve příčině potlačení obchodu s děvčaty a zamezení najímáni dětí do ciziny.
Úřady podřízené byly zejména poukázány, aby proti takovým agentům přísně zakročily, podle okolnosti u soudů trestní oznámení na ně učinily, zejména pak, aby nepřipouštěly, aby osoby nezletilé najímány byly ke kočovným kapelám hudebním v cizině vůbec, obzvláště pak, aby k nim nebyly najímány nezletilé dívky, a mimo to v takových případech, kde rodiče přenechávají své děti pro takové účely ze ziskuchtivosti, aby zakročily u vrchnoporučenského úřadu za příčinou případného odnětí moci otcovské neb poručnické.
Na základě dat, která v dotazu jsou uvedena a která ještě dále pan poslanec Srdínko co nejochotněji se mnou sdělil, bylo provedeno opětně co nejdůkladnější šetření a bylo také úřady podřízenými nařízeno, čeho v jednotlivých případech bylo třeba.
Za příčinou usnadněni dohledu nad osobami, takovým najímáním se zabývajícím, učinil jsem mimo to opatření, aby u místodržitelství založen byl seznam takových osob, aby udržován byl v patrnosti a s podřízenými úřady byl sdělován za účelem dohledu nad dotyčnými osobami.
K dotazu, který na mne vznesli páni poslanci František Staněk a soudruzi ve schůzi slavného sněmu dne 30. prosince loňského roku ve příčině předepsání a vymáhání příspěvků pro úrazovou pojišťovnu (pro úrazové pojišťování) u Karla Čejny v Jarošově (okres Jindřichohradecký), kladu si za čest odpověděti toto:
Rozhodnutím úrazové pojišťovny dělnické v Praze ze dne 8. srpna minulého roku byly Karlu Čejnovi, mlynáři v Jarošově, předepsány příspěvky pro úrazovou pojišťovnu za dobu od 1. ledna roku 1894 až do konce roku 1900 obnosem 118 K 97 h.
Námitkám, které jmenovaný proti tomu podal, vyhovělo místodržitelství na základě provedeného šetření potud, že že rozhodnutím ze dne 22. února tohoto roku uznalo oprávněným pouze předepsání obnosu 57 K 72 h.
Z tohoto rozhodnuti odvolal se Karel Čejna k ministerstvu vnitra, jehož rozhodnutí dlužno nyní vyčkati.
Pokud se týče výhrůžky exekuce o které v dotazu zmínka se děje, dovoluj: si poukázati k tomu, že dle § 23. odstavce 8. zákona o úrazovém pojišťování podáni námitky proti stanovení pojistného nemá účinku odkládacího, a že tedy úrazová pojišťovna dělnická byla zcela oprávněna žádati zaplacení předepsaného pojistného bez ohledu na námitky proti předepsán: podané.
Ostatně nepodnikla úrazová pojišťovna ve příčine vymožení pojistného, Karlu Čejnovi předepsaného, skutečně žádných dalších kroků, nýbrž odložila je až dc rozhodnutí celé věci.
V minulém oddílu zasedání slavného sněmu vznesli na mne páni poslanci Kurz a soudruzi, pak dr. Stránecký a soudruzi dotaz ve příčině průtahu při ustavení se nově zvoleného okresního zastupitelstva v Prachaticích-Volarech.
Kladu si za čest sděliti, že volba okresního starosty Nejvyšším rozhodnutím Jeho čís. a král. Apoštolského Veličenstva ze dne 20. dubna letošního roku byla potvrzena, že okresní starosta dne 4. května tohoto roku vykonal předepsaný slib a že okresní zastupitelstvo jest nyní již ustaveno.
Odpovídajíc k dotazu, který na mne vznesli páni poslanci František Staněk a soudruzi dne 3. ledna tohoto roku ve příčině zřízení chlapecké měšťanské školy v Kumžaku, kladu si za čest sděliti, že zřízení této měšťanské Školy výnosem zemské školní rady ze dne 21. května tohoto roku již bylo povoleno.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Kubr a soudr. mi odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten.
Die Herren Abgeordneten Kubr und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Kubra, Udržala a soudruhů
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby
1. vydala zákon, kterým by se rayonování cukrovarů při nákupu řepním zakázalo a přestoupení tohoto zákazu trestním zákonem stíhala,
2. aby při řešení veškerých otázek cukerní krise byl vzat náležitý zřetel na zemědělství,
3. aby podporovala podniky ku leppšímu (fruktifikování, zužitkování řepy a jejích odpadků buď stavbou vlastních závodů aneb vydatnými subvencemi těhže.
Z formálních důvodů navrhujeme:
Návrh tento budiž přikázán komisi zemědělské.
V Praze, 30. června 1902.
Stan. Kubr a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan poslanec Březnovský a soudruzi mi odevzdali dotaz, k nejvyššímu maršálku.
Die Herren Abgeordneten Březnovský und Genossen haben mir eine Interpellation an den Oberstlandmarschall überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Březnovského a soudruhů na Jeho Jasnost, pana maršálka knížete Lobkowicze co předsedu zemského výboru.
Řemeslnictvo, jež zápasí v dnešních trudných poměrech o svou existenci, stále se toho domáhá, by nebylo poškozovánoprací řemeslnou v káznicích a trestnicích.
Na toto poškozování stavu řemeslného bylo často i v tomto slavném sněmu poukazováno. Však dosud marně Stát v této věci nápravy nečiní a i správa země v ústavech, její správě podléhajících, dopouští s podobného poškozování řemeslníctva, jak následující příklad dokazuje:
Již před delší dobou společenstvo košíkářů v Praze podalo zemskému výboru stížnost na to, že v zemské káznici na Hradčanech pracuji chovanci pro jednu firmu Vinohradskou zboží košíkářské, a žádalo za zrušeni této práce. Firma ná-
sledkem toho, že pracovní síly dostává levné, poškozuje značně samostatné mistry košíkářské i jejich dělnictvo.
Však do dnešního dne této oprávněné žádosti společenstva košíkářů vyhověno nebylo.
Následkem toho táží se podepsaní:
Hodlá-li Jeho Jasnost pan zemský maršálek působiti k tomu, by výroba řemeslné práce košíkářské byla v zemské káznici na Hradčanech zastavena.
Praha, 30. června 1902.
V. Březnovský a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský. Dorozumím se se zemským výborem stran odpovědi na tento dotaz.
Ich werde mich mit dem Landesausschuße bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation ins Einvernehmen setzen.
Páni posl. Stanek a soudr. mně odevzdali dotaz k Jeho Excel, panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Staněk und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Fr. Staňka a soudr, k p. místodržiteli král. Českého.
Vaše Excellence! Dne 19. června. 902(ve čtvrtek) asi kol 10, hod. ráno jel rolníka Vacha syn ze Šalmanovic do Třeboně. Přejev naši ves po okresní silnici dále k Branné, as od posledního stavení naší vsi 700 m., uviděl na právo od silnice 60 kroků na vršku Staňkovy louky zašlého jelena, který byv, kdo ví, kdy a kde na zadek střelen, tam padl a zdechl. Ač to bylo o tržní den, kde tou cestou přešlo, přejelo mnoho lidí, a ač i sousedé naší tudy chodili, aby podívali se, jaká je tam tráva, nikdo do té doby tam zvíře nespatřil, takže pravdě podobno je, že před tou chvíli, než ho Vach spatřil, tam právě doběhl, a zdechl. Týž Vach, když zvíře spatřil, nemohl od svého koně odejíti a proto řekl jednomu domkáři zdejšímu, který za ním s trakařem jel, by to doběhl oznámiti honebnímu starostovi. Starosta honebního výboru oznámil to sousedovi Janu Dvořákovi, jakožto nájemci honitby.
Oba pak dopravili mrtvého jelena do bytu Dvořákova, kdež byl týž vyvržen, a maso ohledáno místní zdravotní komisí. Poněvadž bylo maso uznáno za požívatelné, rozprodáno po 40 h za Kg.
Tu však po 3. hodině přijel knížecí kočár (lesního úřadu) a v něm 2 četníci s panským hajným Berem (Němcem). Všichni tři odebrali se ke starostovi obce a s ním odebrali se nejprvé k Mikuláši Kahounovi, který jest honebním starostou a zároveň obecním hajným; tam se ho dotazovali, kdo z jeho rodiny střílí. Když řekl, že nikdo, požádali ho o zbraň; prohlíželi ji četníci a uznali, že z ní již dávno nebylo stříleno. Potom šli k Janu Šimánkovi, také obecnímu hajnému, kterýž měl ručnici ve správě. Pak šli k Tomáši Staňkovi, také obecnímu hajnému, prohlíželi ručnici, odtud ke Strnadovi, obecnímu a honebnímu hajnému, kdež také prohlíželi. Potom šli k nájemci honitby Dvořákovi kdež synovi jeho Janu, který také střílí, ručnici prohlédli. Při té příležitosti řekl panský hajný Ber, že má více kverů než tento jeden, což pravil četníkům německy. Proti tomu se Dvořák ohradil a pobídl Bera, by mluvil jen česky, že umí dobře, jmenovitě nadávat.
Potom odjeli s místním starostou do Šalmanovic k Yáchovi, aniž by u starosty byli prohlíželi, ač týž sám je vybízel, a, že také střílí, jim pověděl. Jenu prý věří. Poněvadž nic nikde nevypátrali, odjeli domů.
Podepsaní táží se Vás, pane místodržiteli:
1. Jste ochoten případ tento ihned dáti důkladně vyšetřiti?
2. Jste ochoten práva občanů, jimž nalezená zvěř na jejich pozemku a v jejich honitbě patřila, hájiti a je od nedůstojného a nanejvýš ponižujícího prohledávání chrániti a jim zadostučinění dáti.
3. Jste ochoten potrestati četnictvo, které bez soudního poukazu a bez přibrání důvěrníka obce mimo starostu o své vůli vykonalo prohlídku v domech jmenovaných občanů?
4. Jste ochoten zameziti úslužnost četnictva, která zajisté není jen tak horlivostí služby omluvitelnou, vůči úředníkům Schwarzenbergských ?
5. Jste ochoten, poněvadž tímto výkonem bez poukazu soudního c. k. četník jen asi na vyzvání hajného Bera pro. hlížení zbraní Šalmanovických předevzal, jež mají svoji vlastní honitbu, postarati se o to, aby nikde vícekráte zákon o domovní prohlídce nebyl četnictvem překročován k vůli panské zvůli, třeba jen Sschwarzenberského hajného, kde naprosto z povahy věci četnictvu známo býti muselo toto neoprávněné jednání.
V Praze, dne 30. června 1902.
F. Staněk a soudruzi.
Oberstlandmarschall (läutet): Die Herren Abgeordneten Dr. Jaksch und Dr. Dvořák haben mich ersucht, ich möchte ihre beiden Anträge betreffend die Errichtung von Sanatorien für Tuberkulose, ohne erster Lesung an den Budgetausschuß zuweisen.
Ich habe dagegen keine Einwendung zu erheben und habe die Absicht, falls von keiner anderen Seite eine Einwendung erhoben wird, dem Wunsche der Herren Antragsteller zu entsprechen.
Páni posl. dr. Dvořák a dr. Jaksch mně požádali, bych přikázal jejich návrhy, týkající se zřizování léčebných ústavů pro tuberkulosní bez prvního čtení komisi rozpočtové. Nečiním ze své strany proti tomu námitky a pakliže taktéž nebude činěno námitky ze strany některého člena slav. sněmu, učiním, jak si páni přejí.
Nebyla činěna žádná námitka; přikazuji tedy oba tyto návrhy komisi rozpočtové.
Es ist keine Einwendung erhoben worden. Ich werde daher diese beiden Anträge der Budgetkommission ohne erste Lesung zuweisen.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist der Antrag der Abgeordneten Wüst, Zuleger, Frantzl und Gen., betreffend die geplante Hopfenzollerhöhung.
Prvním předmetem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Wüsta, Zulegra, Trautzla a soudruhů v příčine stanoviska sněmu proti zamýšlenému zvýšení cla z chmele v německé říši.
Ich erteile dem Herrn Abg. Wüst das Wort zur Begründung seines Antrages.
Abg. Wüst: Am 31, Dezember 1903 läuft der Handelsvertrag Österreich-Ungarus mit Deutschland ab. Die ausgestellten Tarifsätze zeigen eine Erhöhung, insbesondere bei Hopfen. Der bisherige Zollsatz auf Hopfen betrug 14 Mark oder 7 Gulden in Gold und nun soll derselbe laut dem neuen Entwurfe 40 Mark betragen. Ja, der Bundesrat beschloß sogar eine Erhöhung auf 60-70 Mark. Nicht genug an dem verlangten die agrarischen Kreise eine Erhöhung bis 100 Mark.
Daß diese Erhöhung unsere Hopfenproduktion schwer schädigen würde, ist insoserne klar, weil der Preis des Hopfens keinen Preisdruck mehr verträgt, indem heute mit dem Preise von 90-100 Kronen nicht einmal die Produktionskosten gedeckt er scheinen
Laut der Statistik werden 88. 990 Zollzentner Hopfen exportiert; von diesen gehen 60. 682 Zollzentner nach Deutschland. Der Rest verteilt sich auf folgende Absatzgebiete und zwar:
Hamburg mit 2804, Bremen mit 142, Schweden mit 4008, Großbritannien mit 3000, Rußland mit 3292, Belgien mit 2782, Schweiz mit 2438, Rumänien mit 694, Frankreich mit 2618, Amerika mit 3148, Serbien mit 614, Italien mit 212 Zollzeutner.
Wir sehen durch diesen Ausweis der statistischen Daten, daß nach Deutschland mehr als 75 Perzent unserer gesamten Produktion exportiert wird.
Um nun eine Schädigung unserer Hopsenproduzenten hintanzuhalten, ist es Pflicht der Regierung alles aufzubieten, um die geplante Erhöhung seitens des Deutschen Reiches hintanzuhalten.
Welche wirtschaftliche Bedeutung der Hopfenproduktion für unsere Landwirtschaft innewohnt, zeigen nachstehende Ziffern:
Für Hopfen sind 33. 000 Joch Grund eingenommen, auf welchen 2 1/2 Millionen Schock Hopfen gepflanzt sind. 50. 000 Arbeiter sind mit der Bearbeitung des Hopfens beschäftigt, welche einen Lohn von 15 Millionen Kronen verdienen. Bei der Pflücke sind wieder 150. 000 Arbeiter beschäftigt, die 5 Millionen Kronen verdienen.
Daß aber die Herrichtung der Hopfengärten, die Kulturauslagen im Allgemeinen groß sind, brauche ich nicht zu erwähnen, füge aber trotzdem bei, daß 10 Millionen Kronen auf Melioration von Hopfengärten, 3 Millionen Kronen auf die Erbauung von Hopfendarren, 40 Millionen Kronen auf die Errichtung von Hopfenanlagen u. s. w. verwendet werden.
Was die Hypothekarlasten betrifft, so sind aus dem betreffenden Grundbesitz mehr als Hundert Millionen Kronen investiert.
Eine Erhöhung des Hopfenzolles würde nicht allein unsere gegen 100000 hopfenbauenden Landwirte, sondern auch die Arbeiterschaft schwer treffen. Hoffen wir nun, daß durch eine Gegenvorstellung bei der deutschen Reichsregierung diese Angelegenheit im zufriedenden Sinne erledigt wird.
Zu wünschen, meine Herren, wäre ferner, daß vor Abschluß der neuen Handelsverträge das schon längst ersehnte ProvenienzGesetz für Hopfen zur Verhandlung kommt und in Wirksamkeit tritt, ferner muß bei Abschluß der neuen Handelsverträge die Zollerhöhung bei dem Import von amerikanischen und russischen Hopfen eintreten, denn es ist ungeheuerlich, wenn man bedenkt, daß russischer Hopfen bei uns einen Eingangszoll von 10 fl. in Gold zahlt, während dem auf unseren Hopfen nach Rußland 81 Kr. Zoll gezahlt werden müssen.
Ich stelle deshalb den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen, die Regierung sei aufzufordern, bei Abschluß neuer Handelsverträge die Interessen der einheimischen Hopfenproduzenten zu wahren und weiters beantrage ich, diesen Antrag der Landeskulturkommission zuzuweisen. (Beifall. )
Oberstlandmarschall: Der Herr Antragsteller stellt den formalen Antrag, welcher dahin geht, daß dieser Antrag an die Landeskulturkommission zugewiesen werde.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Pan posl. Wüst učinil formální návrh, který při vytištění jeho návrhu byl opomenut a který zní v ten smysl, aby jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské.
Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Ich erteile das Wort dem Abg. Herrn Dr. Schreiner.
Abg. Herr Dr. Schreiner: Hohes Haus! ES ist selbstverständlich, daß ich dem Antrage des Kollegen Wüst zustimmen werde, weil ich von der großen Bedeutung der in demselben bezweckten Aktion vollkommen überzeugt bin, welche darin gelegen ist, daß uns und unseren Hopfenproduzenten der Eingang in das deutsche Reich durch die Erhöhung des Zolles nicht versperrt werde.
Ich erlaube mir aber darauf aufmerksam zu machen, daß es außerordentlich wichtig wäre, wenn sich die Kommission für Landeskultur auch noch mit einem anderen damit im Zusammenhange stehenden Gegenstande befassen würbe, nämlich mit der Art und Weife, wie Staat und Land in die Lage kämen, unserem Hopfenbune eine besondere Fürsorge zuzuwenden.
Ich bin vollständig überzeugt, daß die Hopfenproduzenten gerechten Anspruch darauf haben, in Bezug aus den Export des Hopfen geschützt zu werden. Aber damit kann noch nicht genug geschehen fein bezüglich desjenigen, was man für den Hopfenbau, für die edelste und beste Export-Pflanze tun kann.
Ich halte dafür, daß die Regierung bisher in dieser Angelegenheit alles ver-