wärtigen Cassabestände, die sich rund auf 2 Millionen Kronen belaufen, nicht ausreichen, um alle diese Ansprüche zu decken.

ES war diese formelle Ordnung des Landeshaushaltes ein vorbereitender Schritt und es wäre nur zu wünschen, dass derselben auch bald die materielle Ordnung, nämlich die Herstellung des Gleichgewichtes im Landeshaushalte, folgen möchte.

Dieses Problem zu lösen wird eine der ersten Pflichten des hohen Landtages sein. Es wird aber dabei vor allem Anderen nöthig sein, die peinlichste Ausgaben-Oeconomie walten zu lassen, und es wird vielleicht unerlässlich sein, gewisse Anforderungen, welchen vielleicht an sich ganz berechtigte Wünsche der Wählerschaft zugrunde liegen, zurückzustellen, und durch ein scharfes Urtheil das Wünschenswerte von dem Unabweislichen zu scheiden.

Wenn aber der hohe Landtag, schließlich dem Zwange der Noth gehorchend, genöthigt sein wird, ein Gesetz zu beschließen, welches den breiten Schichten der Bevölkerung eine sehr schwere Steuerlast auferlegt, so wird dies geschehen müssen in dem Bewusstsein der Verantwortlichkeit, dass eine einmal gesetzlich eingegangene Verpflichtung, welche einen sehr großen Aufwand erfordert, ihr nothwendiges Corrolar in einer entsprechenden Mittelsbeschaffung finden muss, weil das die finanzielle Ehre des Landes verlangt. Und damit, hohes Haus, empfehle ich Ihnen nachstehenden Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: 1. Zur Bestreitung der Landesausgaben in den ersten drei Monaten des Jahres 1902 wird die Landesumlage provisorisch, unter Vorbehalt der nachträglichen definitiven Festsetzung des Umlagen-Perzentsatzes, mit dem für das Jahr 190l genehmigten Ausmaße von 55" Hellern von jeder Krone der im Königreiche Böhmen vorgeschriebenen directen Steuern exclusive der Personal-Einkommensteuer bewilligt.

Mit Rücksicht darauf, dass mit den laufenden Einnahmen einschließlich der sub 1 erwähnten Landesumlage der präliminirte Landesaufwand in den ersten drei Monaten 1902 möglicher Weise seine Bedeckung nicht finden könnte, ist der Landesausschuss genöthigt den weiteren Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag wolle weiter beschließen:

2. Der Landesausschuss wird ermächtigt, Zur Stärkung der Cassabaarschaften nach Maßgabe des durch die laufenden Landeseinnahmen nicht gedeckten Bedarfes bei einem inländischen Geldinstitute ein Darlehen bis zum Höchstbetrage von fünf Millionen Kronen aufzunehmen und sammt Nebenverbindlichkeiten auf der dem Landesfonde des Königreiches Böhmen gehörigen kgl. böhm. Landesirrenanstalt in Dobřan (Einl. Z. 3210) pfandrechtlich sicherstellen zu lassen.

Der Landesausschuss wird beauftragt, die Allerhöchste Genehmigung dieser Beschlüsse einzuholen.

(Lebhafter Beifall und Händeklatschen. )

Sněmovní sekretář Höhm (čte):

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.     K zapravení vydáni zemských v prvních třech měsících roku 1902 povoluje se přirážka zemská prozatímně s výhradou dodatného definitivního ustanovení v míře schválené na rok 1901, totiž 55 haléřů z každé koruny přímých daní v království Českém předepsaných, vyjímaje osobní daně z příjmů.

V uvážení, že by po případě rozpočtená zemská potřeba v prvních třech měsících roka 1902 nemohla dojíti potřebné úhrady běžnými příjmy včetně zemské přirážky v návrhu 1. uvedené, jest zemský výbor nucen učiniti další návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

2.   Zemský výbor se zmocňuje, aby dle míry potřeby, neuhrazené běžnými příjmy zemskými učinil k sesílení pokladních hotovosti u některého tuzemského ústavu peněžního výpůjčku až do nejvyšší sumy pěti milionů korun a aby zápůjčku tu s vedlejšími závazky pojistil zástavním právem na král. českém zemském ústavu pro choromyslné v Dobřanech (knih. vložka č. 3210) náležejícím, zemskému fondu království Českého.

Výboru zemskému se ukládá, aby si vyžádal Nejvyššího schválení těchto usne sení.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě sděliti, že jsou k tomuto předmětu přihlášeni řečníci:

Ich erlaube mir mitzutheilen, dass zu diesem Gegenstände Redner zum Worte gemeldet sind und zwar:

Contra páni posl. Kalina, der Herr Abg. dr. Eppinger, posl. dr. Baxa, Abg. Pacher, Abg. dr. Brehm.

Pro: Der Herr Abg. Fürst Fürstenberg, p. posl. Žďárský, der Herr Abg. Dr. Reiniger, p. posl. dr. Herold.

Přijde nyní k řeči řečník, který jest zapsán proti návrhu zemského výboru.

Dávám slovo panu poslanci Kalinovi.

Poslanec Kalina: Vážení pánové 1 Pro mne jako mladého muže, který přišel na sněm, aby tlumočil zde náhledy mladých českých stran, jež vyrostly pod dojmem velikých politických událostí v tomto království, které ze studia politického věděly, že sněm království Českého kdysi znamenával pro Čechy (Posměch u Němců) všecko, pro Němce, pánové, neznamená dnes nic, ti dnes chtějí právě svou taktikou umlčovat tento sněm. Pro nás mladé české generace, zejména pro stranu radikálně pokrokovou, tento sněm, kdyby podle politického státního českého práva byl zřízen na základě lidovém a pokrokovém a byl výrazem a poctivým představitelem politické samostatnosti pro nás, pánové, znamená tento sněm všecko a neznamená pro nás Vídeň nic. My chceme, pánové, od Vídně pryč.

Velectění pánové! Slyšeli jsme zde od zpravodaje, který přednášel nám zprávu o provisoriu rozpočtovém, velké rozpočtové exposé. A pánové, na základě tohoto exposé a především této zprávy, my dnes máme povoliti na čtvrt léta zemské přirážky, máme povoliti jedno odvětví berní, které nám vláda nechala, tento systém přirážkový, který považujeme za systém nesprávný a proti kterému stojíme, na základě tohoto malého aršíku. Slyšeli isme zde od jasného předsedy, že sněm neměl již dvě léta možnosti řádným způsobem rozpočet zemský projednati. Pánové, může-li něco illustrovati zbídačelé politické poměry naše a osvětliti jasným způsobem, jak proti nám se stanoviska politického z Vidně se hledí, je to to faktum, že do dnes neměl tento sněm možnosti, projednati zákonným způsobem svůj zemský rozpočet za dvě léta. Jest to nezákonností, neb tím dává se Špatný příklad ostatním korporacím, aby zavládly v jejich hospodářství nepořádek a nesprávnosti, neboť to jest faktum, není-li projednáno zákonným a ústavním způsobem hospodářství zemské, že to působí zdrcujícím a demoralisujícím způsobem také na všecko ostatní hospodářství samosprávné.

Velectění pánové, máme za svoji povinnost několika jen slovy zmíniti se tudíž o tomto projednávání rozpočtového provisoria. My mladí lidé přicházíme sem ve tradicích toho lidu, který- přece ty daně veškeré na svých bedrách nese, přicházíme sem s dobrou a poctivou vůlí, abychom v tomto sněmu zákonodárné práce konali. A co vidíme? Čím byla v dobách minulých sezení celého slavného sněmu, kdy zde odehrávaly se politické dějiny České, a čím jsou dnes? Dnes ničím jiným, než drahým utrácením a zabíjením času. Dnes, pánové, jsme povinni říci, co na srdci máme, co lid náš skutečně chce? Jakým by to slovem skutečně řekl a jakého by užil výrazu slova, kdyby ten lid sám zde byl a sám svými vlastními ústy mohl vše říci?

Jest zajisté celá řada velkých a důležitých úkolů hospodářských, které tento sněm rozřešiti má. A slyšeli jsme zde exposé se stanoviska hospodářského velice důkladné, obsáhlou zprávu o zemských financích, a já bych jen odporučoval, aby tak, jak mluvíme o zemských financích, aby ona energie, s jakou zpracoval pan referent svoji zprávu, po této stránce, věnována byla také k tomu, by to, co mluveno, též dovedlo se provésti a uskutečniti, tak abychom konečně viděli naše zemské finance uspořádány. Ale my, pánové, slyšeli jsme zde z úst zástupce vlády velice krásné a pěkné řeči,, řeči však, velectění pánové, které pro nás nemají vůbec žádného významu, neboť jestliže vláda nám pravila, že ona neumdlévá a umdlíti nesmí, aby uspořádala zemské finance, pak pravím, že to není nic jiného, nežli plané mluvení, neboť vláda nechce ničeho dáti této zemi, tomuto sněmu a tomuto království a samostatné finance nejméně.

Vy víte a slyšeli jste z úst pana referenta, seznali jste to z tenoru jeho řeči, jaké činí vláda obtíže zemské dani z piva. Ona Činí obtíže, staví podmínky, ona zaplétá celou záležitost tu úpravy platů učitelských se stanoviskem interessentů, vyvolává stanoviskem svým odpor interessentů samosprávných korporací, obcí, vybírajících pivní krejcar, ona zaplétají se stanoviskem hospodářského našeho pivovarského průmyslu, ona spojuje ji s otázkou konsumní nepopulární daně a sama číhá v zápětí, abychom my o tuto daň se rozbili.

Vláda však, vyčkávajíc momentu toho, vezme tuto daň sama a nám nezbude nic, poněvadž jí bude na př. potřebovati na kanony a vojsko a, zdráháme-li se my nebo nezdráháme, to ve Vídni na velkou váhu nepadá. Pánové, my jsme viděli, že celá odvětví našich financí vláda již zabrala, a vezme i další znova, i a nám nezbude, nežli stoupání 55 proc. přirážky do nekonečna, a další zadlužování tohoto staroslavného království Českého.

Velectění pánové, jest to celá řada důležitých hospodářských otázek, které naléhavě čekají na rozřešení své se strany tohoto slavného sněmu. Velectění pánové, jest to celá řada hospodářských otázek, na jichž uskutečnění čeká zemědělec a čeká živnostník a na jichž řádné provedení čeká konečně také naše intelligence.

Velectění pánové, podívejte se, jakým způsobem my vůbec předlohy tyto podávati a projednávati dnes můžeme! Já vím, velectění pánové, že např. zemědělci čekají na důležité předlohy, které již na základě návrhu, dnes anebo v minulém sezení podaných, stanou se předmětem jednání tohoto sněmu. My také považujeme otázku zemského pojišťování a otázku zemědělských družstev za důležitý a žádáme naléhavě, aby byly zde na tomto sněmu projednány, a aby zde zvedl se protest proti tomu, že do odvětví správy zemské, do odvětví zemědělské činnosti zákonodárné, která byla sněmu království Českého ještě ponechána, vláda zasahuje a to zcela nezákonně proti všemu právu a proti znění zákona a že tímto způsobem znova a znova poškozuje politická práva tohoto království a tohoto sněmu.

Nuže, pánové, při těchto předlohách budeme tlumočiti my zcela otevřeně a jasně své politické a hospodářské stanovisko. Je zde jiná otázka důležitá, na kterou my v tomto sněmu budeme museti přijíti, otázka rozsáhlého odvětví finanční zemské správy, totiž otázka zemské železniční politiky. Otázkou touto, pánové, po mém názoru budeme se museti zabývati zde znova a znova.

Vezměte si budget, vezměte si železniční zprávy zemského výboru, a podívejte se, jak obrovské sumy tvoří již dnes zatížení železniční v našem zemském hospodářství, a podívejte se, co již dnes na amortisaci a zúrokování učiněných dluhů v této věci vydávati musíme. A ptejte se na druhé straně, jaký máme vliv na toto zemské železniční hospodářství? Vláda, pánové, nechala nám ty dráhy postaviti a my můžeme býti rádi, že nám to milostivě dovolila, ale, pánové, dala na to směšně malé peníze a přece sebere veškeren vliv, veškeren tarifní vliv na naši zemskou železniční politiku, a my nemáme ani tolik práva, abychom volně mohli diktovati, jak chceme míti upraveny jednotlivé tarifní položky v naší železniční politice místních drah.

Velectění pánové! Státní dráhy staly se našimi konkurenty, neboť ony v této důležité otázce potlačují místní dráhy svou vědomou politikou vysokých tarifů, nesprávným instradováním dovozu a ovládáním všeho svou vlastní vůlí, prospěchem svých drah a ne stanoviskem skutečné místní potřeby.

My považujeme za důležité, abychom v této otázce na sněmu království Českého věcně a vážně uvažovali o tom, jakým způsobem pro budoucnost musíme pokračovati, aby tato železniční politika pro budoucnost skutečně byla naší, abychom měli tolik vlivu, mnoho-li máme poplatní povinnosti.

Velectění pánové! Bude celá řada živnostenských otázek, které přijdou, ale živnostenských otázek podřízeného druhu, ku kterým my budeme musiti přikročiti. Velectění pánové! Živnostenská politika vůbec na tento sněm království Českého podle platné ústavy nepatří - ta nám vzali, a upravují živnostenské potřeby na jeden centralistický způsob a neptají se po tom, zdali jest u nás dobré to, co jest dobré v Tyrolsku a v zemích Alpských - až tam jde centralistické protičeské stanovisko.

Velectění pánové! Byla zde podána celá řada návrhů, které jsou jednak hospodářskými, jednak kulturními: My, velectění pánové, skutečně uznáváme, že jest mezi návrhy celá řada těch, které potřebují ústavního projednání, ale nekojíme se nadějí, že každá důležitá předloha hospodářská bude zde projednána tak, aby to odpovídalo skutečně hospodářskému a kulturnímu snažení českého národa.

Velectění pánové! A proč zejména ty různé otázky zde takovým způsobem nebudou projednány? Proč ku projednávání na sněmu království Českého vůbec nedojde. Především jest to náš platný jednací řád pro sněm zemský, který, velectění pánové, dává moc do rukou praesidia a v rukou praesidia, pánové, podle jednacího řádu my jsme vším a nejsme zároveň jako poslanci skoro ničím. Tento jednací řád, který nám byl oktroyován a proti kterému, pánové, své doby takové fulminentní řeči a protesty se strany politických zástupců národa českého byly pronášeny, tento jednací řád i pro naši mladou generaci není žádným platným řádem. My považujeme jej za oktrojírku, která nám ukládá povinnosti, a znemožňuje řádné konáni poslaneckých povinnosti. Proto my musíme se stanoviska politického žalovati na ten jednací řád.

Já, pánové, podal jsem interpellaci; v té si stěžuji na to, že v Českém Krumlově, kde jest česká škola a německá škola, že v tomto Českém Krumlově stalo se bezpráví české straně. Byla tam zřízena česká pobočka při české škole a na druhé straně byla zřízena pobočka při německé škole.

Stížnost byla podána se strany Němců i se strany Čechů a konec konců byla věc vyřízena tak, že ve věci české pobočka byla zrušena z toho důvodu, že část obce školní se vyslovila proti tomu, kdežto německá z toho samého důvodu byla povolena.

Interpelloval jsem a řekl jsem v dotazu svém místodržiteli, že má hájiti spravedlnosti oproti oběma kmenům, Že má naproti české a německé straně hájiti nestrannost a již v důsledku své sobotní řeči, ač-li tuto řeč nemáme pokládati za plané mluvení, má se o to postarati, aby naproti českým i německým školám postupovalo se stejně. - Pro tuto větu byl jsem volán k pořádku a udělena mně důtka. Pánové, sáhněte si na srdce a mluvme si pravdu: Nebylo to plané mluvení, co jsme slyšeli z úst pana místodržitele, nebylo to plané mluvení, když jsme slyšeli o království Českém, když jsme slyšeli o kvetoucím bohatství a poklady oplývající zemi a když jsme slyšeli o péči vlády, která neumdlévala a neumdlévá, aby nám pomohla, a když vidíme, že skutek utek, a že to není nic jiného, než plané fráse.

Kdybych jako poslanec před svými voliči tuto řeč mluvil, pak by mi byli řekli: "To jest plané mluvení. " Ale jestli jako poslanec jsem to řekl zástupci vlády, dostal jsem důtku, aby se nezaváděl neslušný ton. Může se to nazvati neslušným tonem, co se dá srovnati s parlamentními formami ?

Vzpomeňte pí minulých dob, kdy Vy jste byli v té situaci, kde jsme my dnes, a vzpomeňte si doby, když jste mluvili s místodržitelem a vzpomeňte si doby, kdy se před Vámi třásli místodržitelé, můžete-li říci, že my dnes nemáme práva říci místodržiteli poctivě a otevřeně své mínění. To není otázka strannická, byla to otázka české menšiny Krumlovské, otázka českého uhněteného lidu (Smích u Němců), kterému (k Němcům) vzali jste jeho mozoly a práci a kterému chcete vzíti také duši. Naproti nám jest každá křivda právem a proti vám jest každé bezpráví spravedlností, každá moc jest svatou, oprávněnou, která proti nám se vyvíjí. Na druhé straně - Pán Bůh nedopouštěj - abychom sáhli na politická práva Němců. My toho neučiníme, pánové se nemusí brániti, oni jsou ve výhodě, poněvadž je slavná vláda brání a bude brániti na věky věkův amen.

Velectění pánové, my tedy mluvíme proti jednacímu řádu a pravím, že tento jednací řád jest nespravedlnosti spáchanou na zástupcích lidu a pravím a volám k Vám: Zasaďme se my, lidoví poslanci, o to, aby tento jednací řád zmizel se světa a byl nahražen jednacím řádem, který dává nám možnost, abychom mohli poctivě a volně své politické přesvědčení pronášeti. Ale musíme při tom uvažovati, že za dnešních poměrů tento jednací řád, který zde již je, nebude hned tak zrušen, musíme tento jednací řád vzíti se stanoviska ekonomického a tázati se sebe, jakým způsobem my chceme proti jednacímu řádu postupovati, aby tento jednací řád v rukou obratného presidenta nestal se potlačením a zabijákem pro každý svobodomyslný politický, národní neb hospodářský návrh. Zde byla podána obrovská síla návrhů a bude jich podáno ještě velice mnoho, poněvadž, jak jsem se díval do stenografických protokolů, ze starších návrhů není projednána ještě ani polovice. Já doufám, že páni poslanci budou vyřezávati ještě dále z dřívějších stenografických protokolů tištěné návrhy, a přilepovati je na archy papíru a podávati je presidentovi, aby je kladl na denní pořádek. Ale touto neoekonomií dáváme presidentovi moc, aby mohl přivésti ku projednávání návrhy, které pro nás, pro politické, pro hospodářské povznešení nemají významu, aby mohl utlouci návrhy velkého dosahu těmi návrhy podřízeného druhu, o kterých se budou mluviti veliké řeči a které přece nebudou znamenati obrat v hospodářském a politickém životě tohoto království. Jestliže má panovati shoda lidových českých poslanců a vůbec lidových poslanců všech, pravím, že jest to v tom, abychom poctivě si řekli: Máme podávati 100 až 200 návrhů a z těch nebude po šesti letech ani 10 uskutečněno, aneb jen málo návrhů velké důležitosti, aby president neměl jiných v zásobě a musil jeden důležitý návrh po druhém dáti na denní pořádek a musil je dáti ústavně projednati ? Ale tím množstvím návrhů dáváme mu možnost, aby mohl důležité, hospodářské, politické a kulturní návrhy odstraniti. Neříkám, že by president měl při tom strannickou vůli. To jest věcí jeho svědomí a zase věcí našeho volného uvažování, ale posaďte anděla na presidentské místo a dejte mu do ruky moc, kterou jednací řád presidentovi do ruky dal; postavte presidenta, který jest povolán důvěrou mocnáře a na jehož volbu nemáme žádného vlivu: jeden bude jako druhý. My protestujeme proti tomu. aby sněm byl řízen a osud jednání jeho byl v rukou toho, kdo jest povolán vůlí mocnářovou a kdo nevyšel ze svobodné volby tohoto sněmu. Pravím to tím více, poněvadž, jak tu dnes stojíme, dnes v presidiu nejsme zastoupeni. Čeští lidoví poslanci bez rozdílu stran, kteří v tomto sněmu mají největší počet, nejsou v presidiu zastoupeni a v tom, velectění pánové, jest charakteristická stránka vystupování proti nám. V tomto presidiu seděli čeští presidenti a vicepresidenti a nemůže se říci, že by to bylo jednání sněmovnímu škodilo a Němci potřebují jenom povznésti svého hlasu a dáti na jevo, že to chtí, dostanou vicepresidenta. My jsme a budeme za dnešních poměrů vysazeni tomu, že zastoupeni v presidiu nebudeme. Neboť při nejlepší dobré vůli a při nejlepším uznání oproti osobě nynějšího presidenta, musím prohlásiti, že president tento není z řad našich. President tento má politickou minulost, kterou se stanoviska jeho politické minulosti ctíme a si vážíme, poněvadž byl ve svém politickém vystupování ze vší Šlechty nejvíce důsledným, ale lidovým naším člověkem není a nebude.

Nuže, mluvím vůbec proti jednacímu řádu. Již v minulém zasedání zvolena byla komise pro změnu jednacího řádu, leč nevíme, jaké usnesení učinila komise ta, nevíme, co se tam stalo. A tu něco charakteristického po stránce provádění jednacího řádu: chtěl jsem nahlédnouti do protokolů komise, která se zabývala jednacím řádem za minulého zasedání; bylo mi řečeno, že do těch protokolů se nikdo podívati nemůže, než člen komise. Teď tedy mají svatý pokoj ty protokoly, poněvadž členů starých tu není a nových také ne, a nemůžeme tedy věděti, co komise tenkrát dělala. To jest velmi pěkné. Máme posuzovati činnost zákonodárnou z minulých dob, v jednacím řádu nestojí nic, že se nesmíme do protokolu sněmovních komisí podívati; ale Jeho Jasnost nařídila prý trvalým rozhodnutím sněmovní kanceláři, že se do těch protokolů smí podívati jenom Členové komise. Těchto slabin jednacího řádu jest velmi mnoho, a budeme míti příležitost své stanovisko vytknouti podrobnějším způsobem v příští době.

Otázka změny jednacího řádu jest ve spojení s otázkou změny celé zemské ústavy. Byl zde podán návrh, aby se zvolila komise, která by učinila návrhy na tu změnu. Snad by bylo lépe bývalo, aby se vypracovala a jako návrh podala celá osnova nové ústavy zemské a aby se takový návrh nezůstavil milosti neb nemilosti komise, poněvadž - řekněme si to upřímně - ty komise se velmi špatně scházejí a, kdybychom se mohli do protokolů podívati, snad bychom shledali, že v komisi během šesti let neprovedla se do konce generální debata. Považuji tuto otázku podání osnovy na změnu zemské ústavy za vysoce důležitou, neboť českým lidovým poslancům se praví, že nemáme ustáleného, státoprávního českého programu. Máme-li míti společný státoprávní program a stojíme-li na něm, pravím, že precisování státoprávního programu mohlo by se státi okamžitě v návrhu na změnu zemského zřízení ve spojení s osnovou nového jednacího řádu.

Jestliže má k tomu dojíti, pak ovšem máme my ten dojem, že to nebude sněmovna v tomto složení, která přistoupí k změně jednacího řádu a ktorá přistoupí ku změně zemské ústavy... Musí přijíti lidé noví.

A tu v úplné zodpovědnosti toho, co pravím, volám. Pánové, vykonejte čin poctivý naproti lidu, otevřte okna, dvéře a pusťte sem lid, který dosud hlasovacího práva nemá, učiňte z toho sněmu zastupitelstvo lidu, učiňte jej výrazem vůle lidu a potom budeme moci mluviti o znovuupravení veškerých státoprávních poměrů našich.

Velectění pánové, byl zde dnes podán návrh na zavedení všeobecného rovného hlasovacího práva a tento návrh byl odmítnut způsobem, který Vám dává vysvědčení o tom, že nejste na výši doby. Neboť, jestliže pro návrh nepovstala strana mladočeská jen z toho důvodu, že podává ho politický protivník, a z toho důvodu, poněvadž prý to má celá politická strana ve svém politickém programu, a několikráte takový návrh podán byl, pak pravím, že to není skutečně stanoviskem politicky poctivým a upřímným, návrhy lidové utloukati jenom z toho důvodu, že je předložil X a ne Y.

Velectění pánové, vím, že mladočeská strana měla zavedení všeobecného rovného hlasovacího práva ve svém programu, ale není to ani jejich vynálezem samostatným. Vím, pánové, také, že zásada ta není vynálezem snad jediného radikálního poslance. Přečtěme si politické dějiny našeho ústavního života, protokoly všech zákonodárných sborů od roku 1848, a podívejte se tam, pánové na jaké výši stanoviska stáli zástupcové českého národa již tenkráte, podívejte se na ty řeči a projevy zástupců národa českého na sněmu kroměřížském, kteří tenkráte již pravili, že všechna moc státní vychází z lidu a ne z milosti Boží, že národ má rozhodovati o svých právech a státi na stanovisku všeobecného rovného hlasovacího práva. Pánové, řekněme, oč my jsme dále v padesáti letech!

Velectění pánové, pryč s výsadami politickými, pryč s nadprávím jednotlivých stavů, jednotlivých rodů, zde mohou státi jen rovnocenní občané, kteří prodělali tolik politických bojů; stojíme a budeme státi ve straně radikálně pokrokové, na zásadě rovného všeobecného přímého práva hlasovacího a jeho provedeni. Jen tenkráte bude možno, aby politické poměry království českého se změnily.

Vím, velectění pánové, že bude vždycky jedna kurie, která se bude proti tomu stavěti vím, že tato změna zemského zřízení, která byla tak šikovným způsobem uvázána na kvalifikovanou většinu, že tato změna volebního řádu zemského jest a bude za dnešních poměrů v rukou kurie výsadní, v rukou kurie velkostatkářské.

Velectění pánové, nechci Vás unavovati delším výkladem o stanovisku, které my proti šlechtě zaujímáme, jak my nazíváme na postavení její v této říši.

My považujeme Vás za rovné proti rovným, po právu přirozeném, my neznáme Vašich privilegií, a pravím Vám, že lépe učiníte, jestliže se svých privilegií zřeknete dobrovolně a zachováte si v lidu čestnou památku, neboť přijde snad doba taková, která Vás zastihne nepřipraveny a privilegia Vaše Vám vezme proti vůli Vaší.

Jsme ve státě, kde panovník má jedině velikou moc v rukou, moc, proti které my bezbranní stojíme, to jest neústavní moc oktrojovací, která z nás učinila porobky celé ústavy říšské.

Velectění pánové, nadejde snad doba zkoušky pro Vás, a v slabé chvíli může se státi, že se vám oktrojírkou práva ta vezmou, a potom ochotně se podřídíte, když to bude chtíti nejvyšší pán vojska a země, ale z dobré vůle odstoupiti práva lidu, který má nárok na ně, k tomu se odhodlati nemůžete.

Mám zde, velectění pánové, pamětní list k nynějšímu císaři z r. 1860, který podával dr. Palacký, dr. Rieger, dr. Brauner, dr. Kodym atd. V tomto listě, pánové, mluvili tito zajisté významní representanti političtí českého národa k Vám a volali k mocnáři a mluvili o Vašem povolání v politickém životě národa. Já odporučuji Vám, pánové, nechci Vás čtením zdržovati a nechci uváděti se zase do konfliktů s jednacím řádem - odporučuji Vám, byste si tento pamětní list přečetli, a vzali na vědomí, co pravil Havlíček, Palacký, Rieger a přední lidoví poslanci v době urputné opposice. Pánové, to je přesvědčením také naším. My víme, že nepůjdeme nikdy se šlechtou a víme, že budeme musit jíti často proti ní, ale my se boje toho nelekáme, poněvadž v tem jsme jisti, že za námi bude státi vůle národa, vůle lidu, kterému čím dále tím více se odcizujete.

Velectění pánové, naše krédo politické, naše krédo státoprávní uložili jsme stručně v ohražení, které jsme při vstoupeni do tohoto sněmu podali.

Ohrazení to ve stručném svém znění podává celé krédo naše. Je obsaženo ve stenografickém protokolu a já mohu jen prohlásit, že to, co jsme tam napsali, vyšlo z dobré úvahy, vyšlo také z potřeby, aby zde bylo tlumočeno, že my mladá politická generace, stojíme neodvolatelně a pevně na té basi politické-státoprávní dob minulých, a že chceme změnu nynějších poměrů na základě lidovém, pokrokovém, tak, aby skutečně lid rozhodoval o svých lidových potřebách.

Je celá řada otázek kulturních, které na tomto sněmě musí přijíti k výrazu, které já jako zástupce strany radikálněpokrokové v království Českém mám za povinnost objasniti se stanoviska našeho.

Je zde jedna důležitá otázka školství. Je to otázka nejen obecného, ale také školství hospodářského, školství odborného.

Pánové, kteří sedíte na lavicích agrárních, máte ve svém programu, také změny a zákonné upraveni hospodářských pokračovacích škol. Vy, pánové, cítíte sami potřebu toho, že ve Vašem programu musí býti také jistá kulturní stránka programová, bez které byste nemohli býti považováni ani za vážnou stranu stavovskou. Je to, pánové, potěšitelný úkaz, že sami cítíte potřebu, že veškerá organisace stavovská, která nebude se opírati o vnitřní prohloubení a vzdělání dorostu, utkví na stanovisku neporozuměni, na stanovisku nepropracování.

Pánové, vy byste měli vrhnouti veškerou silu svou na to, by právě hospodářské pokračovací školství bylo postaveno na takový moderní základ, byste vy, odevzdávajíce politickou správu do rukou svých nástupců mohli říci, že jsou úplně vyzbrojeni, že jsou prakticky a theoreticky vzděláni, tak, by se mohli státi budoucími platnými representanty stavu, který vy dnes representujete.

I vy jste podali návrh, právě jako mladočeská strana, na zrušení platu školního. A v této otázce myslím, že bychom se měli my všichni sejíti bez rozdílu stran a bez rozdílu politického i národního nátěru. Ale tu volám k Vám, pá-