míti jen za následek nesnáze ve směru finančním, nýbrž že tento návrh také ve směru věcném je škodlivý.
Račte uvážiti, že každý podučitel dle návrhu tohoto po 10 letech má míti nárok, aby se stal učitelem v tom místě, kde působí, a sice, aniž by byl zvláště praesentován, nýbrž jen a jedině proto, že si to místo vydržel. Já, pánové, myslím, že horlivost těch mladších pánů, aby jaksi více se vyznamenali a více působili, než jest jich striktní povinností, nebude tím více pobádána, když každý bude věděti, že si může toto místo ve svém působišti vyseděti. Myslím, že to není v interessu školství, a to bude míti také ten další nepříznivý výsledek, že mladší páni, kteří jsou na místech, která se považují za lepší, nebudou se vůbec ucházeti o jiná místa učitelská, že ponechají ta místa učitelská, respektive místa učitelů první třídy v těch špatnějších místech, jiným mladším silám.
Vždyť oni dobře vědí, že za 10 let se musí státi v místě svého působení učiteli první třídy, proto nechají ona místa učitelů první třídy jiným mladším, kteří ovšem dostanou ta místa učitelská dříve a oni se bez námahy později ovšem stanou ve svém působišti učiteli první třídy.
Myslím, že po stránce věcné tento návrh, který se předkládá, je škodlivý a budu z toho ohledu hlasovati proti němu. Nemám úmyslu činiti nějakého zvláštního návrhu, já své námitky ve Školské komisi přednesl, ale nebylo k nim hleděno. Jak nyní věci stojí, mám možnost buď hlasovati proti 4. odst. § 20. a tím jmenování učitelů po 10leté službě vymítiti, nebo přistoupiti na návrh, jak byl zde učiněn. To poslední ovšem z důvodů, které jsem si dovolil vyložiti, učiniti nemohu. Budu tudíž hlasovati proti 4. odst. § 20. a prosím, by o tomto odstavci bylo zvláště hlasováno. (Výborně!)
Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Legler und zwar für den Antrag.
Abg. Legier: Hoher Landtag! Die deutschen Abgeordneten in der Schulcommission hatten die Absicht zu diesem Paragraph ebenfalls ein Minoritätsvotum einzubringen. Wir
haben aber sämmtliche Minoritätsvota im Interesse der Beschleunigung der Erledigung dieser Sache zurückgezogen und ich muss meinem Bedauern Ausdruck geben, dass der Herr Graf Zedtwitz dieses Beispiel nicht auch befolgt hat. Nachdem das Minoritätsvotum aufrecht erhalten ist, muss ich mich dagegen entschieden aussprechen will aber zunächst einige Worte erwidern auf die Ausführungen des Herrn Landesausschussbeisitzers, des Herrn Dr. Pražák.
Was der Herr Dr. Pražák hier gesagt hat, entbehrt meiner vollen Überzeugung nach der richtigen Grundlage. Er hat sich dahin ausgesprochen, dass durch die Bestimmung des § 20 Absatz 4 und 5 das Präsentationsrecht der Bezirksschulräthe bezw. der Gemeinden beeinträchtigt werde. Das ist meiner Überzeugung nach durchaus nicht der Fall. Denn erstens sind Beförderungen nach 10 Dienstjahren ja nur als eine Ausnahme zu denken. Man wird doch nicht annehmen, dass jeder Unterlehrer 10 Jahre dienen muss, bevor er Lehrer wird. Aber innerhalb dieser 10 Jahre bleibt das Präsentationsrecht vollständig unangetastet, jedoch für diejenigen Ausnahmsfälle, wo ein Unterlehrer - oder wie es jetzt heißt, Volksschullehrer der II. Classe - entsetzlich lange auf feinem Posten sitzen muss, muss eine positive Abhilfe geschaffen werden, damit es dem Bezirksschulrathe als einzige Instanz nicht vollständig freigestellt werde, wie bisher, eine Beförderung eintreten zu lassen oder nicht was zu großen Ungleichheiten geführt hat. Es musste vielmehr positiv ausgesprochen werden: "Hast Du Deine 10 Jahre nach der
Lehrbefähigungsprüfung - ich bitte zu
beachten - ununterbrochen und tadellos gedient, kannst Du ausnahmsweise zum Lehrer in der ersten Klasse ernannt werden. " Also, wenn jemand tadellos gedient hat, möchte ich den Bezirksschulrath sehen, der ihn dann im Präsentationsfalle zurückweisen würde
Wenn also der betreffende Unterlehrer bei seinem Diensteintritte definitiv als Unterlehrer von der betreffenden Bezirksschulbehörde schon präsentiert worden ist, so ist es gar nicht nothwendig, dass dieselbe Bezirksbehörde, die jetzt lediglich feine Qualifikation, betreffend die Beförderung auszusprechen hat, ihn auch der Form halber noch einmal präsentieren soll. Darin kann eine Schädigung des Präsentationsrechtes nicht enthalten
sein. Man kann das formell behaupten, in Wirklichkeit möchte ich aber wissen, wie der Einfluß des Bezirksschulrathes auf die Bestellung seiner Lehrkräfte irgendwie geschädigt würde.
Ich möchte nur noch folgendes bemerken. Es wurde sogar gesagt: Der Betreffende kann sich die Stelle ersitzen. Ja, meine Herren! Er kann sich die Stelle nicht ersitzen, wenn er nicht tadellos dient. Aber wenn jemand tadellos 10 Jahre gedient hat, so wird ihm die Ersitzung der Stellung zu gönnen sein.
Was nun den Minoritätsantrag des Herrn Grafen Zedtwitz betrifft, so erlaube ich mir dazu folgendes zu bemerken:
Die Bürgerschullehrer - ich habe das am 18. December vorigen Jahres besonders hervorgehoben - verlangen mit den Staatsbeamten der 10. Rangsclasse gleichgestellt zu werden, mit einem Grundgehalte von 1100 Gulden Diesen Grundgehalt konnte - ich muss sagen, der Landesausschuss hat die Sache wohlwollend behandelt - nicht erreicht werden, denn der Landesausschuss ist nur bis zu 1000 fl. gekommen.
Es kommt nun neuerdings ein Antrag, man solle wenigstens für einige Zeit, um etwas zu ersparen, den Grundgehalt auf
900 fl. herabzusetzen.
Meine Herren! Dadurch schaffen sie gegen den ausgesprochenen Wunsch der Bürgerschullehrer eine große Differenz, selbst wenn es nur an einige Zeit geschieht.
Wenn sich der Herr Gras auf einen vorjährigen Beschluss der Commission berufen hat, so hat er dabei vergessen, zu erwähnen, was die Schulcommission im vorigen Jahre auch beschlossen hatte. Wenn nämlich jemand definitiv fünf Jahre an einer Volksschule gedient hat, so werden diese fünf Jahre, wenn er an die Bürgerschule übertritt, in feine Dienstzeit eingerechnet, und er tritt * gleich in die höhere Gehaltsclasse ein. Ja, wenn der Herr Graf wenigstens diesen Zusatzantrag gemacht hätte, dann ließe sich sein Antrag erörtern; so aber fehlt dieser Zusatzantrag, den die Schulcommission im Vorjahre mit guter Überlegung beschlossen hat, denn der Lehrer wird ja in 5 Jahren ein praktischer Schulmann. So aber wird diese Vorstufe von 900 fl. für uns vollständig unannehmbar.
Ich müsste also für den Fall, als that-
sächlich dieser Minoritätsantrag des Herrn
Grafen Zedtwitz angenommen würde, sofort auch den Zusatzantrag anmelden, dass die an der Volksschule zugebrachten definitiven Dienstjahre in diese Gehaltsberechnung der Bürgerschuljahre eingerechnet werden.
Nun, meine Herren, was aber dann erspart werden würde, kann jeder an den Fingern abzählen.
An die Bürgerschulen kommen doch nicht Leute, die drei, vier Jahre gedient haben, das ist eine Ausnahme, die ich nicht kenne. An die Bürgerschulen kommen vielmehr lauter ältere Volksschullehrer und ich glaube daher, dass man gerechterweise diesen Zusatzantrag mit dem Antrage Zedtwitz annehmen müsste, und dass somit die Ersparung aus diesem Posten sich so ziemlich auf Nuß reduciren würde.
Ich empfehle daher den Minoritätsantrag abzulehnen und den § 20 nach dem Vorschlage der Commission anzunehmen.
Den angekündigten Zusatzantrag halte ich allerdings für den Fall der Annahme des Minoritätsvotums aufrecht.
Oberstlandmarschall: Ich bitte mir den Antrag schriftlich zu überreichen. (Geschieht. )
Der Herr Abgeordnete Legler stellt für den Fall, dass der Minoritätsantrag des Herrn Grafen Zedtwitz angenommen würde, hiezu folgenden Zusatzantrag:
Die in definitiver Anstellung als Volks-
schullehrer zugebrachte Dienstzeit wird in die zur Erlangung des Bürgerschulgehaltes erster Classe erforderliche Dienstzeit eingerechnet.
Ich ersuche diejenigen Herren, welche diesen Eventualantrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt. Verlangt noch jemand das Wort zu
§ 20 ?
Žádá ještě někdo za slovo k § 20. ?
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich ertheile das Schlusswort dem Mi-
noritätsberichterstatter Herrn Grafen Zedtwitz.
Graf Zedtwitz: Ich verzichte auf das Schlusswort.
Oberstlandmarschall: Der Herr Minoritätsberichterstatter verzichtet auf das Schlusswort.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Schwarz: Slavný sněme! Pan poslanec Legler v mnohém vyvrátil námitky, které byly činěny se strany zpravodaje menšiny a pana přísedícího zemského výboru dr. Pražáka proti některým ustanovením tohoto paragrafu.
Mně nezbývá tedy, než-li ukázati k některým nesrovnalostem, které byly mezi těmito námitkami uvedeny a kterých koll. Legler byl pominul. V prvé řadě opíral se pan zpravodaj menšiny ve svých důvodech o okolnost, že také v jiných zemích učitelstvo na měšťanských školách dle služného jest kategorisováno. Jest to pravda, ale třeba k tomu dodati, že v těchto zemích buď jiná soustava služného jest zavedena, nebo není soustava služného tak striktně provedena, jako se to státi má novým zákonem v království českém, a proto jest také zcela přirozeno, že se tam rozlišují učitelé měšťanských škol podle svých příjmů.
Návrh menšiny porušil by jednotnost služného, jak již se vyslovil sněm v loňském svém zasedání a kterou přivedl také zemský výbor ve své předloze k platnosti, a proto musila se komise školská proti tomuto návrhu vysloviti.
Pan zpravodaj menšiny dopustil se ale také jistého odporu proti vlastním vývodům. Vyvracel totiž zprvu tvrzení, že by znamenalo kategorisování služného ponižování mladších učitelů na měšťanských školách proti učitelům s vyšším služným; na konci své řeči však porovnával učitele měšťanských škol s nižším služným s učiteli na obecných školách druhé třídy, kteří mají jen jméno jiné, ale zůstávají v soustavě školní podučiteli tak, jako byli dříve.
Jest tedy patrno, že tímto kategori-
sováním by se opět něco zavedlo do zákona, co slavný sněm v r. 1894 z něho byl vymítil, a že by to bylo na škodu školy samé, když by takové roztříďování mezi učitelstvem, co do příjmů se dálo.
O tom nemůže býti pochybnosti, že každý, kdo má vyšší služné, hledí na toho, kdo má nižší služné jinak, než na sobě rovného. A již z této zcela přirozené lidské povahy vyplývá nerovnost, která nemůže býti škole na prospěch.
Jinak má se věc, co se týká rozdílu mezi učiteli na obecných a měšťanských školách, neboť rozdíl ten vyplývá z kvalifikace samé. Učitel na měšťanských školách musí míti do jisté míry kvalifikaci učitele obecné školy a vedle toho se musí opatřiti kvalifikací odbornou.
A tu jest přirozeno, že ten, kdo má vyšší kvalifikaci, dovolává se také vyššího služného.
Tento rozdíl mezi služným učitelů škol obecných a služným učitelů na školách měšťanských, jest také v zákonech ostatních království a zemí hned od prvopočátku stále zachováván.
Proto ještě, když ten rozdíl tu jest, nepřestanou býti zajisté učitelé na měšťanských školách také učiteli na obecných školách národních, neboť stojí na jednom zákonném základě a obě školy jsou tak organicky spolu spojeny, že není zde možno o nějakém nadnášení jedněch nad druhými mluviti, jako to učinil pan zpravodaj menšiny.
Co se týká námitek pana přísedícího zemského výboru proti navrženému odst. IV., lituji toho, že učinil výpad na stranu, která tento návrh v komisi učinila, totiž na stranu naši, ukazuje, že jsme se tím zpronevěřili zásadě autonomní. Dovozuje to tím, že když bude uzákoněno to, co v tomto odstavci jest obsaženo bude tím praesenční právo příslušných činitelů a zejména zemského výboru porušeno.
To není správné, poněvadž vztahuje se ustanovení odstavce, proti němuž pan přísedící mluvil, k učitelům na školách definitivně ustanoveným a to jen k takovým učitelům, kteří na této škole po 10 let nepřetrženě a bezúhonně působili. Při těchto učitelích bylo vykonáno presentační právo, když byli definitivně jme-
nováni, a proto zůstane navrženým ustanovením právo presentační úplně netknuto.
Možno toliko mluviti v tomto případě o zemském výboru, jemuž bylo v původní příloze zůstaveno, aby společně se školským úřadem zemským udílel takovýmto podučitelům osobní hodnost učitele.
V tom, že podle návrhu komise má toto spolupůsobení zemského výboru pominouti, spatřoval p. přísedící zemského výboru porušeni práva autonomního. Mimo to přikládá také návrhu komise velice důležitou stránku finanční.
Jak posud věci se měly, nemohl zemský výbor v případech, kde podučitel po 10 let nepřetrženě na veřejné škole obecné s úspěchem působil, nikdy odepříti svého souhlasu, aby se dostalo takovému podučiteli osobní hodnosti učitele, bylo tedy právo, k němuž p. přísedící ukázal, čistě formální a jestliže uvádí p. přísedící zemského výboru, že může míti ustanovení, které navrhuje komise, veliký vliv na rozpočet, bylo již poukázáno k tomu, že jest málo těch případů, kde by podučitel na jedné a téže škole po 10 let v definitivním postavení působil. Ale pan přísedící zemského výboru praví, že není možno, aby v rozpočtu činěno bylo pro výdaje, které vzejdou z navrženého ustanovení, opatření, poněvadž nejsou to místa systemisovaná, na něž takový učitel bude ustanoven.
Podle mého názoru není toto tvrzení správné, poněvadž zpráva školská má náležité záznamy o stavu učitelstva a z těchto záznamů snadno se dá každého roku zjistiti, kolik učitelů II. třídy budou míti nárok na povýšení do I. třídy, jako se zjišťuje, kolik kvinkvenálek toho kterého roku dospěje.
Tedy rozpočtová potřeba dá se takto velmi snadno opatřiti.
Co se konečně týká věcné námitky pana přísedícího, že nebudou míti podučitelé žádného podnětu ku zdárnému působení, když si vysedí místo učitelské, aniž by se oň přičiňovati musili, tu bylo již poukázáno k tomu, že učitel nevysedí si po těch deset let tohoto práva, nýbrž že si je zaslouží svým bezúhonným a neporušeným působením (Tak jest!)
A tu, velectění pánové, třeba přece
přihlížeti k tomu, že jest to spravedlivé, aby muž, který v podřízeném postavení po 10 let v každém ohledu své povinnosti plni, měl právo na zajištěný postup. Ostatně, zvláště v našich rozháraných národnostních poměrech jest to důležito, aby ustanovení to bylo přijato tak do zákona, jak komise je navrhuje.
Jest Vám dobře známo, že, jest-li škola některé menšiny veřejná a jsou-li na ní učitelé, kteří by měli nárok na výhodu, aby po desítileté službě stali se učiteli, závisí to pak od návrhu okresní školní rady jakožto praesentatora, aby takový učitel povýšení dosáhl.
Jak se ale v takovém případě obyčejně chová okresní školní rada, která náleží národnosti v okresu vládnoucí, vědí nejlépe ti pánové, kteří v okresích národně smíšených žijí. Tam učitel nikdy nedosáhne povýšení, k němuž má nárok.
Proto také z těchto příčin jest velice záhodno, aby se okresním školním radám ve smíšených okresech vzaly příčiny odstrkovati takové učitele.
To bylo příčinou, že komise se prohlásila pro ustanovení čtvrtého odstavce, jak jest v osnově zákona navržen, a že také členové velkostatkářské skupiny s ním souhlasili, uznavše je za správné.
Doporučuji tudíž, aby se návrh ten přijal tak, jak navržen jest komisí (Výborně !)
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jest článek 20. K tomuto článku byl podán návrh menšiny, který se týká odstavce 2.
K tomuto návrhu pak byl podán panem poslancem Leglerem, pro ten případ, že by návrh menšiny byl přijat, eventuelní návrh. Ježto tento eventuelní návrh pana posl. Leglera nebyl v českém textu přednesen, dovoluji sobě jej sděliti. Zní:
Služební doba strávená v definitivním postavení jako učitel školy obecné, vpo-
čítá se do služební doby k nabytí platu učitele měšťanské školy I. třídy.
Dále Žádal pan posl. prof. Pražák, aby o odstavci 4. a 5. bylo hlasováno zvláště, proti čemuž nemám příčiny se postaviti. Následkem toho zamýšlím zavésti hlasováni tímto způsobem:
Především se bude hlasovati o 1 odst. dle návrhu komise. Pak se bude hlasovati o 2. odst. dle návrhu menšiny. Bude-li 2. odstavec přijat dle návrhu menšiny, tedy přijde k hlasování návrh dodatečný, eventuelní pana poslance Leglera. Pak-li by návrh menšiny nebyl přijat, tedy též odpadá hlasováni o návrhu poslance Leglera, a bude se hlasovati o druhém odstavci dle znění komisí navrženého. Rozumí se samo sebou, že, pak-li by návrh menšiny byl přijat, odpadá hlasováni o tomto odstavci dle návrhu komise. Pak se bude hlasovati o odstavci 3. a pak společně o odstavci 4. a 5. dle návrhu komise.
Gegenstand der Abstimmung ist der § 20.
Zu diesem § liegt ein Minoritätsvotum vor, nach welchem der 2. Absatz dieses § abgeändert werden soll.
Zu diesem Minoritätsvotum hat der Herr Abgeordnete Legler einen hinreichend unterstützten Antrag eingebracht, welcher als Eventualantrag für den Fall gestellt ist, dass das Minoritätsvotum angenommen würde.
Außerdem, meine Herren, hat mich der Herr Abg. Pražák ersucht über die Absätze 4 und 5 getrennt abzustimmen und finde ich keinen Grund, seinem Ansuchen nicht zu entsprechen.
Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten: Zuerst wird über alinea 1 nach dem Commissionsantrage abgestimmt. Daraus wird über alinea 2 und zwar nach dem Minoritätsantrag abgestimmt. Sollte der Minoritätsantrag angenommen werden, so wird über den Zusatzantrag Legler abgestimmt und in diesem Falle entfällt die Abstimmung über den Absatz 2 nach dem Antrag der Commission. Sollte das Minoritätsvotum nicht angenommen werden, so entfällt auch die Abstimmung über den Zusatzantrag Legler und
wird über Absatz 2 nach dem Commissionsantrage abgestimmt werden. Darauf wird getrennt über den 3. und über den 4. und 5. Absatz abgestimmt werden.
Wird gegen diese Art des Abstimmung eine Einwendung erhoben ?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist keine Einwendung erhoben werden.
Dám tedy hlasovati napřed o tomto odstavci.
Ich werde zunächst diesen Absatz zur Abstimmung bringen:
§ 20.
Základní služné osob učitelských s vysvědčením způsobilosti na obecných školách činí, nechť jsou tyto osoby ustanoveny zatímně nebo definitivně, pro místa učitelská II. třídy 1200 K, pro místa učitelská I. třídy 1600 K.
§ 20.
Der Grundgehalt der mit dem Lehrbefähigungszeugnisse versehenen Lehrpersonen an allgemeinen Volksschulen, mögen dieselben provisorisch oder definitiv angestellt sein, beträgt für Lehrerstellen II. Classe 1200 K, für Lehrerstellen I. Classe 1600 K.
Žádám pány, kteří přijímají tento odstavec, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijat.
Er ist angenommen.
Nunmehr kommt das Minoritätsvotum zur Abstimmung.
Dasselbe lalltet:
Der Grundgehalt der an Bürgerschulen provisorisch oder definitiv angestellten, mit dem Lehrbefähigungszeugnis für Bürger schulen versehenen Lehrpersonen beträgt in den ersten fünf Jahren ihrer Wirksamkeit an diesen Schulen 1800 K, und steigt nach Vollendung dieses Zeitraumes auf 2000 K.
Nyní přijde k hlasování minoritní návrh; tento zní:
Základní služné osob učitelských vysvědčením způsobilosti pro měšťanské
školy opatřených a ustanovených zatímně neb definitivně při měšťanských školách, činí v prvých pěti letech jejich působnosti na školách těchto 1800 K a dostoupí po uplynutí této doby 2000 K.
Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Račte povstati.
Ich ersuche sich zu erheben. Ich bitte um die Gegenprobe.
Žádám za zkoušku opačnou. (Hlučný potlesk. )
Žádám galerii, aby se zdržela každého projevu.
Ich ersuche die Gallerte, sich jeder Beifalls- oder Missfallsäußerung zu enthalten.
Návrh jest zamítnut.
Der Antrag ist abgelehnt.
Es entfällt demnach die Abstimmung über den Eventualantrag Legler.
Odpadává hlasování o dodatečném návrhu pana poslance Leglera.
(Zvoní. ) Nyní přijde k hlasování odstavec druhý dle návrhu komise.
Nunmehr kommt zur Abstimmung der Absatz 2 des Commissionsantrages.
Žádám pány, kteří tento odstavec přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest p ř i j a t.
Der Antrag ist angenommen.
Nyní přijde k hlasování 3. odstavec
Nunmehr kommt zur Abstimmung der
3. Absatz.
Žádám pány, kteří jej přijímají, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nunmehr kommt der 4. und 5. Absatz zur Abstimmung.
Nyní přijde k hlasovaní 4. a 5. odstavec.
Žádám pány, kteří tyto odstavce přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj posl. Schwarz: § 26.
Dovoluji si upozorniti na to, že v tomto §. se sběhly některé chyby tiskové a sice v druhém řádku na stránce 17. mají býti vypuštěna slova ,, jako učitelé" a na 3. řádku za "školy obecné", mají přijíti slova "nebo měšťanské. "
Podobně na 1. řádce stránky 17. mají býti vynechána slova "als Lehrer" a na druhé řádce má býti místo "und Bürgerschulen" "oder Bürgerschulen", pak na poslední řádce téhož odstavce má státi
"je 250 K. "
Tak § 26 zní takto (čte):
§ 26.
Všem definitivně ustanoveným osobám učitelským (zvláštním učitelům náboženství se stálým platem), které dle povinnosti a nepřetržitě působily na některé škole obecné nebo měšťanské v královstvích a zemích v říšské radě zastoupených, náleží, čítajíc od doby, kdy nabyly vysvědčeni učitelské způsobilosti, od pěti do pěti let šest zvýšení služného, a to na školách obecných po 200 K a na školách měšťanských po 250 K.
Toto zvýšení náleží jim od prvního dne měsíce po datování vysvědčení o učitelské způsobilosti následujícího.
Osobám učitelským, které byly ustanoveny definitivně pouze s vysvědčením dospělosti, budou se na dále počítati pětiletá zvýšení služného od doby, kdy byly prvně definitivně ustanoveny.
Do služební doby, vpočítatelné za těchto podmínek pro zvýšení služného, lze v případech zvláštního zřetele hodných za souhlasu zemského výboru a v samostatných městských okresech školních za souhlasu obecního zastupitelstva vpočísti dobu, po kterou ten který učitel po na-
byté učitelské způsobilosti působil na soukromých školách s právem veřejnosti.
Ustanoví-li se učitel (zvláštní učitel náboženství se stálým platem) obecné školy národní definitivně na škole měšťanské, nabývá za týchž podmínek týchž zvýšení služného, která by mu příslušela, kdyby byl působil na škole měšťanské stejně dlouhou dobu jako učitel. Zvýšení služného, kterých nabyl jako učitel na obecné škole národní, počítají se do celkového počtu šesti vůbec možných zvýšení služného.
Učitelská osoba nepůsobí dle povinnosti po smyslu prvního odstavce tohoto paragrafu toliko tehdy, jestliže se jí v době, ku které se přihlíží při přiznání zvýšení služného, dostalo od úřadu školního buď písemní domluvy aneb disciplinárního trestu.
Písemní domluva odkládá přiznání zvýšení služného nejvýše na 1 rok, disciplinární trest nejvýše na 3 roky.
Zadržení některého zvýšení služného, jež se stalo ve smyslu předcházejícího odstavce na celé tříletí anebo na kratší dobu, nemá žádného vlivu na den nápadu následujících zvýšení služného.
Landtagssecretär Höhm (liest: ) § 26.
Sämmtlichen definitiv angestellten Lehrpersonen (eigenen Religionslehrern mit festen Bezügen), welche an den allgemeinen Volksoder Bürgerschulen eines der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Lander pflichtgemäss und ununterbrochen gewirkt haben, gebüren Beginnend vom Zeitpunkte der erlangten Lehrbefähigung von fünf zu fünf Jahren sechs Gehaltserhöhungen, u. zw. an allgemeinen Volksschulen im Betrage von je 200 K und an Bürgerschulen im Betrage von je
250 k.
Diese Erhöhung gebürt ihnen vom ersten Tage des dem Datum des Lehrbefähigungszeugnisses folgenden Monats.
Denjenigen Lehrpersonen, welche nur mit Reisezeugnis definitiv angestellt worden sind, werden auch fernerhin die fünfjährigen Gehaltserhöhungen vom Zeitpunkte ihrer definitiven Anstellung an gerechnet.
In die unter diesen Bedingungen für die Gehaltserhöhungen anrechenbare Dienstzeit kann in besonders berücksichtigungswürdigen Fällen mit Zustimmung des Landesausschusses und außerdem in eigenen Stadtschulbezirken mit Zustimmung der Gemeindevertretung auch die an Privatschulen mit Öffentlichkeitsrecht nach Erlangung der Lehrbefähigung zugebrachte Dienstzeit mit eingerechnet werden.
Wird ein Lehrer (eigener Religionslehrer mit festen Bezügen) einer allgemeinen Volksschule definitiv an einer Bürgerschule angestellt, so erlangt er unter denselben Bedingungen dieselben Gehaltserhöhungen, welche ihm gebüren würden, wenn er an der Bürgerschule eine gleich lange Zeit als Lehrer gewirkt hätte. Die an einer allgemeinen Volksschule als Lehrer erlangten Gehaltserhöhungen werden in die Gesamtzahl der überhaupt möglichen 6 Gehaltserhöhungen eingerechnet.
Ein nicht pflichtgemäßes Wirken im Sinne des ersten Absatzes dieses Paragraphes ist nur dann als vorhanden anzusehen, wenn die betreffende Lehrperson in dem für die Zuerkennung der Gehaltserhöhung in Betracht kommenden Zeiträume seitens der Schulbehörde entweder eine schriftliche Rüge oder eine Disziplinarstrafe erhalten hat.
Die Ertheilung einer schriftlichen Rüge schiebt die Zuerkennung der Gehaltserhöhung auf höchstens 1 Jahr, die Disziplinarstrafe auf höchstens drei Jahre hinaus.
Die im Sinne des vorangehenden Absatzes für 3 Jahre oder auf eine kürzere Dauer erfolgte Vorenthaltung einer Gehaltserhöhung hat keinen Einfluß aus den Anfallstag der nachfolgenden Gehaltserhöhungen.
Oberstlandmarschall: Zu diesem Paragraph liegt ein Minoritätsvotum vor, dessen Vertretung der Herr Abgeordnete Graf Zedtwitz übernommen hat.
Ich ertheile dem Herrn Abg. Grafen Zedtwitz das Wort.
Abgeordneter Graf Zedtwitz: Hoher Landtag!
In der Schulcommission sahen wir uns veranlasst, auch bezüglich der Fassung diese Paragraphes ein Minoritätsvotum einzubringen u. zwar hauptsächlich mit Rücksicht
darauf, dass die Majorität der Schulcommission beschlossen hat, es sei die Berechnung der Quinquennien von jenem Tage an zu rechnen, an welche der betreffende Lehrer die Lehrbefähigung erlangt hat, und nicht von jenem Tage, an welchem er in die definitive
Anstellung tritt.
Bisher hat die Schulgesetzgebung den letzten Modus beibehalten, nämlich die Berechnung der Quinquennien bei den Volksschullehrern mit 200 Kr, bei Bürgerschullehrern mit 250 Kr. vom Tage der definitiven Anstellung an, und wenn es mir erlaubt ist, darauf hinzuweisen, dass auch anderwärts
dieselbe Modalität stattfindet, so glaube ich
schon darin eine Begründung des Minoritätsvotums, welches wir eingebracht haben, zu finden.
Es ist, meine Herren, keine Frage, dass das Wesen der Quinquennien, also die materielle Anerkennung der verbrachten Dienstzeit, beziehungsweise die Entlohnung für eine gewisse Reihe im Dienste verbrachter Jahre schon naturgemäß daraus hinweist, dass der Beginn der Berechnung dieser Quinquennien eben mit der definitiven Anstellung zu erfolgen habe.
Wenn man, meine Herren, die Erlangung der Lehrbefähigung als den Termin bezeichnet, so glaube ich, trifft man nicht das Richtige. Man trifft entschieden zwar das für die Lehrerschaft Vorteilhaftere, aber ob es nach gewissen Grundsätzen zu vertreten sei, möchte ich bezweifeln. Denn, meine Herren, sehen Sie, welcher Kategorie der Angestellte auch immer angehört, es wird jede systemgemäß ihm zustehende Aufbesserung des Gehaltes vom Beginne der Dienstleistung berechnet.
Das finden Sie in den Beamtenkategorien der verschiedensten Art; bei keinem erfolgt meines Wissens die Berechnung vom Tage der abgelegten Staatsprüfung, vielmehr der Anstellung, beziehungsweise vom Tage des Beginnes der praktischen Thätigkeit im Staatsdienste. Hier soll eine Ausnahme geschaffen werden, hier soll gesagt werden vom Tage der erlangten Lehrbefähigung seien diese Quinquennien zu rechnen
Nun, meine Herren, auch da ist wieder das finanzielle Moment lein sehr unbedeutendes. Es lässt sich natürlich ziffermäßig
nicht bestimmen, weil überhaupt eine Be-
rechnung ganz unmöglich ist, nicht pro praeterito, sondern für die Zukunft. Wann tritt der Zeitpunkt der Feststellung, bzw. der Zuschreibung des Quinquenniums ein?
Das ist nicht abhängig von dem Beginn der Anstellung, sondern von der Lohnbefähigung, und wenn diese erlangt wird, kann niemand bestimmen, mit Ausnahme des betreffenden selbst. In dieser Richtung dürfte es auch, meine Herren, große Schwierigkeiten machen, den Bedarf aus diesem Titel richtig zu budgetieren; ich mache darauf aufmerksam, wiewohl dies nicht von solcher Bedeutung ist.
Diese Schwierigkeit, welche bei der Budgetierung der einzelnen Bezirksschulfonde eintritt, weil immer, wie schon gesagt wurde. der Tag der Lehrbefähigung nach den Anträgen der Majorität maßgebend fein soll für die Berechnung der Quinquennien, was aber thatsächlich nicht voraus zu bestimmen ist, muss also als ein Uebelstand bezeichnet werden.
Ich möchte das hohe Haus bitten, den von mir gestellten Minoritäts-Antrag, als einen, in die ganze Construction der Dienstpragmatik passenden anzunehmen, ihn nicht zu verwerfen, und empfehle Ihnen den Antrag der Minorität.
Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto článku jsou přihlášeni řečníci:
Zu diesem Artikel sind als Redner vorgemerkt:
Contra pan poslanec dr. Pražák a pro Herr Abgeordnete Legler.
Dávám slovo panu posl. dru. Pražákovi.
Poslanec dr. Pražák: Slavný sněme! Přihlásil jsem se k slovu, abych se přimlouval za přijetí návrhu minoritního, kteréhož se právě zastával J. E. hrabě Zedtwitz. Já mám za to, že při návrhu majoritním vychází se z úplně chybného stanoviska, jakoby se měly upraviti služební příjmy dle jistých osobních poměrů těch kterých učitelů.
V tom směru, myslím, že osobní princip pojati nelze. Já mám za to, že zásadní stanovisko jest takové: My mámo určitý počet míst učitelských a s těmi