jetzt zum Worte der gegen die Anträge eingetragene Redner, der Herr Abgeordnete

Anýž.

Dávám slovo panu posl. Anýžovi.

Posl. Anýž: Slavný sněme ! Přihlásil jsem se k slovu více z příčin formálních, nikoliv abych pojednal o otázce, která tak dlouho byla očekávána, než se dostala na denní pořádek. Není pochyby, že by návrhy na úpravu platů učitelských zavdaly v generální debatě velmi mnoho látky k rozmanitým úvahám a označením stanovisek, jež jednotlivé strany tohoto sl. sněmu k této úpravě zaujímají. Také já, který jsem byl podavatelem návrhu, jenž obsahuje požadavky učitelstva vůbec, nemohu říci, že bych ve všem všudy stotožňoval je s návrhy, které byly vypracovány v komisi školské a v komisi rozpočtové.

Nicméně tolik musím přiznati, že, má-li býti napravena tak velká křivda, má-li býti našemu učitelstvu prospěno aspoň tou měrou, aby vyvázli z těch trudných poměrů, do kterých se dostali, máme-li dospěti k tomu, aby po úpravě platů důstojnictva a státních zřízenců, konečně také učitelům dostalo se to, co jim po právu náleží, nikoliv co jest pouze v jejich zájmu, ale co jest také v zájmu školství.

Jest nezbytno, abychom aspoň část této povinnosti, kterou máme vykonati, vykonali co možná rychle a vykonali tak aby z toho bylo vidno, že upřímně si přejeme, aby tato otázka byla co možná rychle vyřízena.

Z té příčiny mám čest prohlásiti, že my, kteří bychom mohli promluviti o generální debatě -a jest tu celá řada řečníků přihlášena, kteří by tak učinili, - resignovali jsme na toto své právo sněmovní; mám za svou povinnost učiniti prohlášení, že my se generální debaty nesúčastníme, a žádáme všecky strany tohoto slavného sněmu, které si upřímně přejí, aby tato otázka co nejdříve a co nejrychleji byla vyřízena, aby po našem příkladě také tak se zachovaly.

Tím jsem skončil. (Výborně! Souhlasíme. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Pacher.

Abgeordneter Pacher: Namens der alldeutschen Vereinigung habe ich die Erklärung abzugeben, dass wir, obwohl uns nicht die Möglichkeit geboten war, in der Schulcommission unseren Standpunkt zu vertreten, dennoch von der klaren Absicht erfüllt sind, der Lehrerschaft zur Befriedigung ihrer langgehegten Wünsche zu helfen, welche in dieser Vorlage enthalten sind. Wir verzichten darauf, in der Generaldebatte das Wort zu ergreifen, und werden uns vorbehalten, unsere Antrage bei den einzelnen Punkten in der Specialdebatte vorzubringen.

Ich habe die Ehre, im Namen der zehn Mitglieder der alldeutschen Vereinigung dies zu erklären.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Legler hat sich noch zur Abgabe einer Erklärung das Wort erbeten. Ich ertheile ihm dasselbe.

abgeordneter Legier: Hoher Landtag! Ich erlaube mir im Namen der deutschen Fortschrittspartei und der deutschen Volkspartei dieselbe Erklärung abzugeben, dass wir im Interesse der Abkürzung der Sache, und im Interesse der Durchbringung der Vorlage noch in der dafür angesetzten Zeit auf eine Generaldebatte, beziehungsweise darauf, das Wort in der Generaldebatte zu ergreifen, verzichten.

Oberstlandmarschall: Ich ertheile dem Herrn Abg. Grafen Zedtwitz das Wort.

Abgeordneter Karl Max Graf Zedtwitz: Nachdem von verschiedenen Parteien, beziehungsweise ihren Vertretern, Erklärungen in der Richtung abgegeben wurden, dass man eine Generaldebatte vermeiden wolle, um eine Verkürzung des ganzen Verfahrens und die Möglichkeit der raschen Durchführung der Beschlüsse des hohen Landtages herbeizuführen, so erlaube ich mir, diese Erklärung namens unserer Curie ebenfalls abzugeben.

Wenn ich damit zuletzt komme, so ist der Grund der, dass wir eigentlich alle der Überzeugung waren, es bestehe bereits ein Übereinkommen zwischen den Parteien, von der Generaldebatte abzusehen, und es daher

nicht nöthig sei, dasselbe öffentlich zu proklamieren. Nachdem dies von den anderen Parteien geschehen ist, so nehme ich Veranlassung, auch namens unserer Partei dieselbe Erklärung abzugeben.

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Es ist niemand mehr in der Generaldebatte zum Worte gemeldet.

Ich erkläre dieselbe daher für geschlossen.

Prohlašuji, že rokovaní povšechné je ukončeno.

Přeje sobě slovo pan zpravodaj? Pan zpravodaj se vzdává slova.

Der Herr Berichterstatter verzichtet aufs Wort.

Na konci rokování povšechného jest mi předložiti slavnému sněmu otázku, zda-li přijímá návrhy komise za základ rokování podrobného.

Am Schlusse der Generaldebatte habe ich dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe die Anträge der Commission als Grundlage der Specialdebatte annimmt.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli raku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Die Herren haben beschlossen, in die Specialdebatte einzugehen.

Slavný sněm se na tom usnesl, vstoupiti v rokování podrobné.

Zpravodaj posl. Schwarz: V § 18. a a 19. činí předloha opatření stran míst podučitelských, ustanovujíc, jak to bylo usneseno sl. sněmem, aby místa podučitelská byla přeměněna na místa učitelská druhé třídy, a zní tyto §§ takto:

§ 18.

Místa podučitelská při obecných školách národních proměňují se v místa učitelská II třídy.

Pro místa ta platí ustanoveni zákona ze dne 14. května 1869, č. 62 z. ř., pokud se týkají podučitelů.

Místa učitelská, zřízená po rozumu téhož zákona, označují se jako místa učitelská I. třídy.

§ 18 lautet:

Die Unterlehrerstellen an den allgemeinen Volksschulen werden in Lehrerstellen II. Classe verwandelt.

Es gelten für diese Stellen die Bestimmungen des Gesetzes vom 14. Mai 1869, R. -G. -Bl. Nr. 62, insofern dieselben die Unterlehrer betreffen.

Die im Sinne desselben Gesetzes errichteten Lehrerstellen werden als Lehrerstellen I. Classe bezeichnet.

§ 19. zní:

Osoby učitelské s vysvědčením dospělosti, ustanoví se jako zatímní učitelé s roční odměnou 900 K

§ 19 lautet:

Lehrpersonen mit Reifezeugnis werden als provisorische Lehrer mit einer Jahresentlohnung von 900 Kr. angestellt.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k §§ 18. a 19. ?

Verlangt jemand das Wort zu § 18 und 19.

Nachdem niemand das Wort verlangt hat, erkläre ich diese beiden Paragraphe für angenommen.

Jelikož nikdo nežádá za slovo, prohlašuji, že tyto dva paragrafy jsou přijaty dle tištěného návrhu.

Zpravodaj Schwarz (čte): § 20. zní:

Základní služné osob učitelských s vysvědčením způsobilosti na obecných školách činí, nechť jsou tyto osoby ustanoveny zatímně nebo definitivně, pro místa učitelská II. třídy 1200 K, pro místa učitelská

I. třídy 1600 k.

Základní služné osob učitelských s vysvědčením způsobilosti (pro měšťanské školy) na školách měšťanských, které jsou na těchto školách ustanoveny buď zatímně nebo definitivně, činí 2000 K

Zvláštním učitelům náboženství Se stálými platy ustanoveným náleží, nechť jsou ustanoveny zatímně nebo definitivně, na obecných školách základní služné 1600 K, pro místa učitelská I. třídy stanovené, na školách měšťanských základní

služné 2000 k.

Definitivně ustanovení učitelé II. třídy na školách obecných budou po desítileté nepřetržité bezúhonné službě, počítaje ode dne nabytí spůsobilosti učitelské, jmenováni ve způsobě postupu učiteli I. třídy s požitky těmto učitelům příslušejícími na miste učitelském, které právě zaujímají definitivně.

Požitky tyto plynou ode dne, kdy byla naplněna dotčená desítiletá doba služební.

§ 20 lautet:

Der Grundgehalt der mit dem Lehrbe-fähigungszeugnisse versehenen Lehrpersonen an allgemeinen Volksschulen, mögen dieselben provisorisch oder definitiv angestellt sein, an allgemeinen Volksschulen der für Lehrerstellen der I. Classe normierte Grundgehalt von 1600 Kr., an Bürgerschulen der Grund-

gehalt von 2000 Kr.

Definitiv angestellte Volksschullehrer der II. Classe werden nach zehnjähriger ununterbrochener, tadelloser Dienstleistung vom Tage der erlangten Lehrbefähigung im Vorrückungswege zu Lehrern I. Classe mit den diesen Lehrern gebührenden Bezügen an derjenigen Lehrstelle ernannt, welche sie definitiv innehaben.

Diese Bezüge lausen vom Tage der Vollendung der bezeichneten zehnjährigen Dienst-

Zeit.

K tomuto paragrafu přihlášeno jest minoritní votum od pana hraběte Zedtwitze, a soudruhů a sice jakožto odstavec 3. k paragrafu 20.

Tento minoritní návrh zni:

Základní služné osob učitelských, vysvědčením spůsobilosti pro měšťanské školy opatřených a ustanovených zatímně neb definitivně při měšťanských školách, činí v prvých pěti letech jejich působnosti na školách těchto 1800 K a dostoupí po uplynuti této doby 2000 k.

Ein Minoritätsantrag zu § _0, Absatz 2 lautet:

Der Grundgehalt der an Bürgerschulen provisorisch oder definitiv angestellten, mit dem Lehrbefähigungszeugnis für Bürgerschulen versehenen Lehrpersonen beträgt in

den ersten fünf Jahren ihrer Wirksamkeit an diesen Schulen 1800 Kr. und steigt nach Vollendung dieses Zeitraumes auf 2000 Kr.

V tomto návrhu menšiny zavádí se nynější služné pro učitele měšťanských škol na dobu prvního pětiletí jich působení na této škole.

Jest to skoro totožné ustanovení, které v tomto zákoně bylo přijato o učitelích druhé třídy, kteří nahrazují dřívější instituci podučitelskou.

Komise nemohla na tento návrh proto přistoupiti, poněvadž jest v odporu s někdejším usnesením sl. sněmu z roku 1894, kdy z ohledu na potřebu škol měšťanských a zájem jich jakož i na postavení učitelů na měšťanských školách sl. sněm výslovně se ustanovil na tom, že mají býti podučitelská místa na měšťanských školách zrušena.

Nyní by se opatřením, které navrhuje menšina, zavedla zase nižší kategorie učitelů při měšťanských školách, která není nikterak odůvodněna. Návrh ten není také finančně ospravedlněn. Finanční effekt nemůže zde býti nikterak značný, když rozdíl mezi návrhem menšiny a základním služným, které jest ustanoveno pro učitele škol měšťanských, obnáší toliko

200 k nebo-li 100 zl.

To jest úspora tak minimální, že věru nevyváží zase neblahý poměr, který by zajisté mezi učitelstvem na měšťanských školách z toho vznikl, když by dvě kategorie učitelů, jedna s menším služným, jedna s vyšším, měly působiti.

Ostatně sluší připomenouti že učitelské osoby které přicházejí na měšťanské školy, jsou již v každém ohledu zkušení a vycvičení učitelé, neboť bývají to pravidelně učitelé obecných škol, kteří doplnivše své vzdělání zkouškou na měšťanské školy vyhledávají postavení na nich.

Vzhledem k tomu tedy, že hlavní materiál pro učitelstvo měšťanských škol bére se z učitelstva škol obecných a že učitel obecné školy teprve po delší službě nabývá místa na měšťanských Školách, nedoporučuje se, aby se při takovém nepatrném rozdílu finančním na návrh menšiny přistoupilo.

Co se týká hlavního směru komise, kterým návrhy jsou neseny, tedy spočívá v něm hlavně změna posavadní soustavy v tom záležející, že nyní bude služné, jak na obecných tak na měšťanských školách jednotné a také co do výše jeho jest se zde valně přiblíženo k těm požadavkům, které učitelstvo bylo učinilo.

S druhé strany tolikéž komise přihlížela, aby, když se některými opatřeními zvýší výdaje zemského fondu tímto zákonem, na druhé straně byly zase docíleny úspory, které by zvýšené výdaje vyvážily.

Vzhledem k tomu přistoupila k návrhu zemského výboru, směřujícímu k tomu, aby aktivní přídavky, které dle loňského usnesení sněmovního měly nahrazovati a doplňovati služné, byly omezeny jen na poměry nanejvýš potřebné.

Vyhovuje tedy tato zásada v každém ohledu tomu, na čem se slavný sněm usnesl.

Návrh menšiny nezlepší nikterak věc a proto také nemá té váhy, aby pro finanční malou úsporu, která by se jím docílila, měl se jím učiniti průlom do jednotné soustavy předlohy, pročež dovoluji si doporučiti slavnému sněmu, aby přijal čl. 20 tak, jak jej většina navrhuje.

Oberstlandmarschall: Zu diesem § liegt ein Minoritätsvotum vor, dessen Vertretung Seine Excellenz der Herr Abgeordnete Graf Karl Max Zedtwitz übernommen hat.

Ich ertheile das Wart Seiner Excellenz dem Herrn Abgeordneten Grasen Karl Max Zedtwitz zur Begründung seines Minoritätsvotums.

Abgeordneter Gras Karl Max Zedtwitz: Hoher Landtag!

Schon mit Rücksicht auf den Umstand, dass wir, um die Verhandlungen über den vorliegenden Gegenstand abzukürzen, eine Generaldebatte überhaupt nicht beantragen und nich fürt die Abhaltung derselben eintreten, dürfte es wohl niemanden einfallen, in der Stellung von Minoritätsanträgen, welche den sachlichen Theil dieses Gesetzentwurfes

betreffen, irgend eine Absicht der Verschleppung von unserer Seite zu vermuthen.

Wenn aber eine solche Vermutung doch laut geworden sein sollte, so erkläre ich von vornherein, dass uns nichts ferner liegt, als diese Frage, die wir als eine brennende und einer raschen Berathung zuzuführende erkennen, zu verschleppen, und dass ein solcher Vorwurf entschieden unbegründet wäre und als solcher von uns zurückgewiesen werden müsste. Ich werbe mich, um den weitern Beweis dafür zu liefern, dass keine Absicht vorliegt, zu verhindern, dass schon in dieser Session dieses Gesetzes zum Abschlüsse komme,

möglichst kurz in der Begründung des Mi-

noritätsvutums fassen.

Das Minoritätsvotum, zu diesem Paragraph bezweckt, dass man auch bei der Gehaltsaufbesserung der Bürgerschullehrer eine Kategorisierung vornehmen soll.

Wie den Herren aus der Vorlage bekannt ist, tritt diese bei den Volksschullehrern ein. Es werden da verschiedene Gehaltsclassen bestehen, und ich halte es für richtig, und wir stehen auf diesem Standpunkte, dass auch bei den Bürgerschullehrern diese Categorisierung am Platze wäre. Ganz entschieden könnte darin nicht etwa das gesunden werden, dass man gewissermaßen früher bestandene Unterlehrerstellen einer anderen Gehaltsclasse zuweist, dass also zu einer Reactivierung der Unterlehrerstellen geschritten werde, sondern wir stehen aus dem Standpunkte, dass der Lehrer, welcher seine Lehrthätigkeit beginnt, für einen gewissen Zeitraum derselben, wie dies überall der Fall ist, sich mit einem etwas geringeren Gehalte zu begnügen hat, und erst nach einer Reihe von Jahren in eine höhere Kategorie des Gehaltes eintrete. Wir haben den Antrag gestellt, dass man dem in den Dienst tretenden, beziehungsweise seine Thätigkeit als Bürgerschullehrer beginnenden Lehrer, einen Gehalt von 1800 Kronen gebe und erst nach 5 Jahren seines Dienstes den Gehalt von 2000 K. also den vollen Gehalt zuerkenne. Ich mache darauf aufmerksam, dass in sämmtlichen Schulgesetzgebungen, soweit sie die Rechtsverhältnisse der Lehrer, beziehungsweise die Gehaltsfrage hetreffen, derselbe Grundsatz aufrecht erhalten wird.

Ohne die Herren lange aufhalten zu wollen, gestatte ich mir doch kurz ein Bild des eben Gesagten zu entwerfen. Mit Aus-

nahme von Wien, wo ja außerordentliche Verhältnisse obwalten, haben wir in NiederÖsterreich Bürgerschullehrer in den Kategorien von 900 fl. und von 1000 fl., bei weiblichen Lehrkräften nur die Kategorie von

900 fl.

In Österreich haben Sie an jeder Bürgerschule nur einen Lehrer mit 1000 fl., die anderen aber mit 900 ff. Böhmen will ich vorläufig außeracht lassen. In Mähren sind nach dem neuen Gesetze, betreffend die Lehrergehalte, drei Kategorien eingeführt, und zwar

von 1000 fl., 900 fl. und 800 fl., und ist

die Anzahl der Lehrer, für welche ein Gehalt von 1000 fl., beziehungsweise ein niederer Gehalt besteht, in Prozenten ausgedrückt, so zwar, dass auf die erste Gehaltsstufe 40, auf die weite 30 und auf die dritte Gehaltsstufe 30 Procent kommen.

In Schlesien haben wir Bürgerschullehrer mit 900 und 800 fl.

In Salzburg beziehen sie 1000 fl., beziehungsweise, wie das Gesetz sagt, 800 fl., aber thatsächlich sind die meisten Bürgerschullehrer mit 1000 Gulden angestellt. Eine Gleichstellung mit den Gehalten in anderen Ländern wild aber da hauptsächlich in der Berechnung und Höhe der Quinquennalzulagen herbeigeführt; diese weisen einen bedeutenden Unterschied gegenüber unseren sehr weitgehenden Zugeständnissen auf. In Salzburg zum Beispiel, wo im Durchschnitt 1000 fl. Gehalt gegeben wird, werden die Quinquennalzulagen nur mit 10 Procent des Grundgehaltes also von 800 fl., also mit 80 fl. berechnet, während wir 250 Kronen, das macht 120 fl.. als Quinquennium zuweisen. Darin liegt schon eine große Bevorzugung, welche in Böhmen stattfindet.

Meine Herren, vielleicht erlassen Sie mir die Anführung der anderen Länder. Es

ist überall so ziemlich gleich, 900 fl., 800 fl.,

in wenigen Fällen 1000 fl., aber kategorisirt wird in den Bürgerschulen überall. Es ist diese Vorkehrung auch schon richtig, damit Lehrer mit einer kürzeren Thätigkeit auch mit einem geringeren Gehalte anfangen und später aufsteigen.

Es ist das schließlich bei allen Beamten

so, dass erst nach einer Reihe von Dienstjahren, in welchen sie sich bewährt haben, wenn die volle Qualifikation vorliegt und wenn sie die volle Thätigkeit zu entwickeln

im Stande sind, ihnen dann der an und für sich hohe Schlussgehalt eingeräumt wird.

Meine Herren, es ist von Seite der Schulcommission gewiss eine große Connivenz gezeigt worden dadurch, dass sie den Landesausschuss-Anträgen im Allgemeinen beigetreten ist.

Denn die Landesausschussanträge entfernen sich in einer nicht unbedeutenden Weife von jenen Grundsätzen, welche im vorigen Jahre der Landtag als maßgebend für die Lehrergehaltgesetze, beziehungsweise für der Entwurf ausgestellt hat. Und wenn heute bei den Volksschullehrern der Grund-

gehalt mit durchschnittlich 800 fl. fixiert wird

und bei Bürgerschullehrern mit 1000 fl., so ist das eine bedeutende Steigerung gegenüber dem, was zu Ende des vorigen Jahres dieser hohe Landtag beschlossen hat. Aber wir stimmen damit überein.

Wir sagen, es soll dem Lehrer in entsprechender Weise der Gehalt verbessert werden, aber wir möchten denn doch auch, dass das, was anderwärts üblich ist und was dort Gesetz und Gepflogenheit ist, auch bei uns durchgeführt werde.

Das ist einer der Gründe, warum wir uns für die Kategorisierung der Bürgerschullehrergehalte ausgesprochen haben.

Nicht so in die Wagschale fallend, aber immerhin von Bedeutung ist, dass dieser rasche Übergang der Bürgerschullehrergehalte auf 1000 fl. einen ganz bedeutenden Aufwand schon bei dem Inkrafttreten des Gesetzes hervorrufen wird.

Nehmen Sie den Minoritätsantrag an, meine "Herren, so findet denn doch ein gewisser Übergang statt, weil eine Reihe von Bürgerschullehrern noch nicht das fünfte Jahr ihrer Thätigkeit zurückgelegt haben, also mit einem Gehalt von 900 fl. anfangen müssen.

Nach der mir zur Verfügung gestellten Berechnung der Landesbuchhaltung dürsten es etwa 200 Lehrer sein, welche eine Anfangsgehalt von 900 fl., also um 200 K weniger zu beziehen haben würden.

Aber noch eines wäre zu bedenken. Nachdem, meine Herren, nachgewiesen ist, dass der Zuwachs an Bürgerschulen jedes Jahr eine gewisse Zahl ausmacht, et beträgt im

Durchschnitte circa 14 einfache Bürgerschulen oder 7 complete (Knaben- und Mädchenbürgerschulen), und nachdem wir also annehmen können, dass in einer gewissen Zeit

- dieser Zeitpunkt ist mit dem Jahre 1903

angesetzt - auch wieder ein Zuwachs an Bürgerschulen und Bürgerschullehrern zu erwarten ist, und zwar naturgemäß an jüngeren Lehrkräften, weil ja die alten schon an den bestehenden Bürgerschulen beschäftigt

sind, so müsste zu den 200 Bürgerschul-

lehrern, welche wir schon früher angenommen haben, noch der Zuwachs der neuen Bürgerschullehrer, welche mit einem niedrigeren Gehalt anzufangen haben, hinzutreten und es würde der Finanzeffect aus dieser Maßnahme des Minoritätsantrages immerhin zwischen 40 und 50 Tausend Kronen pro Jahr sich herausstellen, was vielleicht gegenüber den großen Summen, die überhaupt gefordert werden, als kein allzu großer Betrag erscheint. Aber es ist für das Budget immerhin eine Erleichterung, und zwar eine solche, von der ich ganz offen sagen kann, dass sie in gar keiner Weise zum Schaden der Gerechtigkeit, der Billigkeit oder in Widerspruch zu der Gesetzgebung in anderen Ländern von uns hier beschlossen würde. Das sind die Gründe, meine Herren, welche uns zur Einbringung dieses Minoritätsvotums veranlasst haben, und ich glaube, bei der großen Verbesserung der Gehalte der Bürgerschullehrer gegenüber den bisher bestandenen Gehalten ist es recht und billig,

dass man eben bei den jüngeren Lehrkräften an Bürgerschulen, gleich wie bei den Volksschullehrern mit einer etwas niedrigeren Gehaltsstufe beginne. Wir haben auch noch einen weiteren Grund, meine Herren.

Ich glaube nicht, dass es heute im Interesse beider Schulinstitute, der Bürget- und der Volksschule, gelegen ist, dass man eine zu starke Differenz in der Kategorie dieser Lehrer durch das Gesetz schaffe. Ich meine, man sollte bei der Gesetzgebung dahin trachten, dass der Bürgerschullehrer sich auch immer noch als Lehrer der allgemeinen öffentlichen Volksschule fühlt und nicht in eine Kategorie hineinreichen will und hineinzureichen sich für berechtigt hält, welche über dem Volksschullehrer steht. Deshalb möchte ich auch die Gleichstellung haben in dieser Frage, so dass eine Kategorie der Gehälter bei Beginn des Schuldienstes sowohl in Volks- als auch in Bürgerschulen besteht.

In die Bürgerschule treten die Lehrer aus der Volksschule über und geben Sie wohl gerne zu, dass wohl nur in wenigen Fällen die Bürgerschullehrer gleich in die Bürgerschule eintreten.

Die Lehrer aus den Volksschulen nun welche in den Dienst der Bürgerschule übertreten, werden, wenn das Minoritätsvotum, was ich wärmstens anempfehlen möchte, angenommen wird, in den ersten fünf Jahren nur 900 fl. bezw. 1800 Kronen Gehalt haben, aber nach der weiteren Bestimmung des Gesetzes, welcher wir alle zugestimmt haben, im Augenblicke, wo sie Bürgerschullehrer werden, einen Anspruch haben aus einen Genuss von Quinquennalzulagen á 250 K gegenüber 200 K, welche die Volksschullehrer haben. Die Bürgerschullehrer genießen also in dieser Zeit eine weitere Aufbesserung, und ich glaube, es ist wohl auch ein richtiger Grundsatz, dass bei den Bürgerschullehrern eine Kategorie derselben mit 900 fl bezw. 1800 K, eine zweite Kategorie, in die er nach 5jähriger Dienstzeit eintreten muss, mit

1000 sl. bezw 2000 K festgesetzt wird.

Von diesem Standpunkt aus, meine Herren, empfehle ich den Minoritätsantrag.

Oberstlandmarschall: Ich bemerke, dass sich zu diesem Antrage zum Worte gemeldet haben contra: der Herr Abg. Dr. Pražák, pro: der Herr Abg. Legler.

K tomuto článku jsou přihlášeni řečníci:

Contra: pan posl. dr. Pražák.

pro: Herr Abg. Legler.

Přichází k řeči pan posl. dr. Pražák. Dávám jemu slovo

Přísedící zemského výboru poslanec dr. Pražák: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu, ne, abych mluvil k onomu odstavci § 20., ve příčině kteréhož zde minoritní votum bylo učiněno a kterýž právě velectěný pan řečník přede mnou výmluvnými slovy odůvodnil. Já spíše bych si dovolil promluviti několik slov k 4. odstavci § 20, který jedná o tom, za jakých podmínek a jakým způsobem má se díti ustanovování učitelů II. třídy resp. dřívějších podučitelů učiteli I. třídy.

Jak známo, jest nyní, a sice následkem novelly z r. 1894, právní stav ten, že podučitelé, kteří po deset let bezúhonně úřad svůj zastávali, s přivolením zemského výboru království českého k návrhu těch, kteří jsou ku praesentaci oprávněni, mohou býti jmenováni učiteli I. tř. Na tomto ustanovení má nyní býti podstatná změna učiněna, a to v neprospěch vlivu zemského výboru. Slavná komise školská vymezila ve svém stanovení veškerý vliv zemského výboru na toto jmenování podučitelů učiteli. Proti tomu jsem se již v komisi školské dovolil důrazně se ohraditi a dovoluji si toto ohrazení zde výslovně opakovati.

Velectění pánové, tak velice se touží na to, že při tom velkém nákladu, který my činíme na školství, při těch velikých obětech, které země přináší na své národní školství, přece vliv zastupitelstva této země na záležitosti školské jest minimální, že ten vliv, který země v té věci vykonává není v žádném poměru k tomu velkému nákladu, k těm velkým obětem, které přinášíme, jest vůbec uznáno, ale i tento skrovný vliv, který ještě máme, má návrhem, který byl učiněn, býti ještě více stenčen. Já bych se nedivil, kdyby z nějaké strany centralistické byl takový návrh učiněn, ale musí mně to boleti, že ze stran, které spíše pro zásady autonomistické horlí, se činí, návrh, kterým vliv zemského výboru v těchto věcech se úplně vymezuje.

Já, pánové, nechci mluviti o tom, že tímto návrhem, který zde byl učiněn, a pro nějž pražádných věcných důvodů nebylo uvedeno, zkrácena jsou také praesentační práva. Dříve totiž, když podučitel měl se státi učitelem, dle § 30, který korresponduje s nynějším §em 20tým, musil svoliti nejenom zemský výbor, nýbrž takové jmenování mohlo se státi k návrhu těch, kteří k praesentaci jsou oprávněni; to jest tedy ve venkovských školských okresích okresní školní rada a v městech, které tvoří samostatný okres, školní zastupitelstva měst dotyčných, tedy měst s vlastním statutem, pokud se týče měst, která tvoří samostatný okres školský. To vše má nyní přestati. Nyní obec pražská ani nebude tázána, když podučitelé mají se státi učiteli.

Já, prosím, pánové, nejsem oprávněn, abych se ujímal záležitostí obce pražské, ale mám za to, že nelze pochopiti, jak vůbec může se připustiti takové zkrácení praesentačních práv města, které vede takový náklad na své školství Mám za to, že by to bylo asi těžkým porušením práv praesentačních a porušením práv zemského výboru, jestliže se na tuto změnu přistoupí.

Já si dovoluji jen poukázati k tomu, že náležitost svolení zemského výboru mela svůj důvod v tom, že se chtělo předejíti tomu, aby zemský výbor neocitl se před výlohami, které pro případ nemůže uhraditi. Vždyť nejsou to žádná místa systemisovaná, o které tu jde, to jsou ta místa extra statum a jmenuji se na ně učitelé ad personam. To tedy nejsou žádná systemisovaná místa, pro která v rozpočtu Školském může býti s úhradou postaráno, to jsou místa zvláštní, která se ad personam propůjčují a o které se náklad na školy zvyšuje. Tu jest pochopitelné a rozumné, aby ten, kdo vede náklad na školy, byl slyšen, když se o takový náklad jedná a kde má býti zvýšen mimořádně rozpočet.

To myslím, jest minimum, které můžeme žádat. Nechci se nikterak ujímat okresních školních rad, to jest věcí slav. vlády, aby se té věci ujala; ale nechci se ujati také práv měst se zvláštním statutem, která tvoří samostatný školní okres, to nechť učiní její zástupcové. Ale jménem zemského výboru prohlašuji, že vidím v tom těžké poškození zemských financí, že takový mimořádný náklad může býti uvalen, aniž by vůbec zemský výbor o věci byl slyšen.

Myslím, že dosavadní stav úplně potřebě vyhovuje, a že nebylo třeba na něm něčeho měniti. Návrh zemského výboru, aby § 30. byl zachován, byl učiněn jednohlasně, a teď beze všeho podstatného důvodu školská komise nám předkládá návrh, který se od toho návrhu zemského výboru odchyluje, a který má vliv zemského výboru v těchto věcech úplně obmeziti.

Mám za to, že přijetí tohoto návrhu nejen bude míti za následek omezení zemského výboru na školství, že nebude