hájící výtěžek čerpají z působnosti své, v království českém rozvinované, ale nicméně ústavy tyto majíce své centrály ve Vídni, převahou část těchto získaných výtěžků zdaňují ve Vídni.

Zákon sice obsahuje klíč k předpisování berních povinností těmto závodům pro centrálu a filiálky, leč v mezích tohoto klíče lze s dotyčnými výnosy tak manipulovati, že pro přirážkovou basis dolnorakouskou vybude téměř všecko, kdežto pro přirážkovou basis v Čechách zbývá poměrně velmi málo.

Vezměme následující konkrétní případ:

Cukerní obchod v Rakousku jest, jak známo, koncentrován výhradně na království České; jistá část vypadá sice na Moravu, ale těžisko jest nepopiratelně v Čechách.

V cukerním tomto obchodě jest angažován kapitál vídeňský, ale kapitál tento vydělává zde, u nás, a celá transakce v obchodě tomto až na jisté, tak zvané vrchní řízeni, všechno se odehrává v království Českém; výtěžek z tohoto obchodu plyne přirozeně do Vídně, ale rovněž i zdanění tohoto výtěžku valnou měrou se děje ve Vídni.

Nechci snad tím říci, že by se to dělo úmyslně z té příčiny, poněvadž dolnorakouská přirážka jest značně menší nežli česká.

Tam obnáší, jestli se nemýlím, asi 26 proč, kdežto u nás činí přirážka 55 proc.

Jsem přesvědčen, že kdyby se se strany povolané učinily příslušné kroky, aby ve věci té byla zjednána jasnost a zároveň také pořádek, spočívající na zásadě, že ono teritorium, z něhož výtěžek jest čerpán, má zároveň také právo na výtěžek berní ve formě přirážky ukládané, pak dost možná, že bychom z okolnosti této na jisto několik set tisíc, ne-li millionů mohli vyzískati. Do detailních výpočtů, ačkoliv mám celou řadu cifer před sebou velice interessantních, nehodlám se, pánové, pouštěti, poukáži jen na to, pánové, že akce v této příčině zahájená i v hospodářském ohledu jest velice žádoucí.

Břemena berní mají nepopiratelný účinek na podmínky výrobní. Celkový stav našich břemen zračí a zrcadlí se, pánové, příkladně i v diskontní míře, za kterou naše peněžní ústavy činí svoje aktivní obchody, tedy poskytují půjčky. Pánové, dotyčný rozdíl mezi Vídní a mezi naším trhem činí 1/16-2/16 prct. Z toho plyne, kdybychom nějakou vhodnou úpravou poměrů naznačených našli klíč ku předpisování povinnosti berní zmíněným ústavům, že bychom vyrovnali i naznačené nestejnoměrné podmínky a sesílili konkurenční způsobilost našich domácích ústavů vůči ústavům vídeňským o 1/16-2/16 prct.

Dnes, když privátní diskont ve Vídni činí 31/16 prct., musejí naše pražské ústavy jen se zřetelem k větším finančním břemenům kalkulovati s diskontem 33/16-4/16 prct. To jest jeden moment.

Dále, pánové, nesmí se zapomínati, že konkurence velikých vídeňských bank, - které, jak jsem pravil, své značné výtěžky čerpají hlavně z království českého - neboť přirovnáte-li na př. produkci dolnorakouskou k produkci české, co se týče piva, líhu, železa, strojů, textilního průmyslu atd., tož uvidíte, že my jsme na stupnici daleko výše, takže není pochyby, že od nás vlastně pochází hlavní míza a šťáva, která se potom vtěluje v dividendy vídeňských bank, svou přemoci kapitálovou - nám zde v Cechách utlouká celou řada dříve prosperujících soukromých podniků obchodních.

Všimněme si v té příčině zase cukerního obchodu. Mnozí se pamatujete, že v Praze byla v dřívějších letech celá řada samostatných, velmi prosperujících a následkem toho velmi zámožných obchodníků s cukrem. Jedna z těch obzvláště velikých firem, pánové, do nedávna existovala - jméno její nechci uváděti. - Postupem doby všechny tyto samostatné obchodní firmy byly velikým kapitálem vídeňských bank utlučeny a dnes i ona poslední veliká firma ustoupila s jeviště, poněvadž jí není možno vydržeti konkurenční zápas proti onomu velikému kapitálu bankovnímu.

Z toho vidíte, že jest potřebí, abychom za tu celou řadu zmizelých našich domácích firem, které podlehly tlaku velkokapitálu, hledali aspoň náhradu částečnou v tom, že bychom zmizelou berní basis, kterou poskytovaly domácí závody, zjednali si na výtěžcích vídeňských bank v Cechách fakticky docílených. Jsem přesvědčen, že se jen odporučuje, aby chystaná anketa k věci této vzala zřetel.

Zmínil jsem se již, že rozpočtová komise nepovažuje za svou povinnost, aby v tomto okamžiku při projednávání rozpočtu provisorního předstupovala opětně před slavný sněm s nějakým růžencem určitých projektů berních, nýbrž naopak, že navrhuje, aby zemskému výboru dána byla všeobecná direktiva v tom směru, aby jednak vyjednával s vládou a se zemskými výbory v příčině daně z piva, jednak aby svolal před příštím zasedáním podzimním zvláštní anketu, která by se komplexem otázek finančního hospodářství zemského měla zabývati.

Pánové, dovolte, abych k této anketě a k jejím úkolům přičinil několik poznámek.

Především - a myslím, že mluvím úplně ze srdce všech pánů v komisi rozpočtové - chci konstatovati, že tato anketa nemá býti jakýmsi sborem mužů ve vědě finančně - politické zběhlých a v praxi finanční osvědčených, tedy krátce, že anketa nemá býti studnicí nějakého zvláštního finančního mudrctví, nýbrž že její účel jest po více agitační a propagační. My jsme, pánové, již po celých 6 roků se zabývali různými projekty daňovými, V rozpočtu předposledním dovolil jsem si ve zprávě rozpočtové komise celou řadu, ba celý systém berní zemských, již by měly na dosavadní přirážky zemské býti přičleněny, zkonstruovati a slavnému sněmu resp. zemskému výboru odporučiti. Pánové, všichni víme, že všechny dosavadní naše kroky nerozbily se snad o technickou nemožnost a ne proveditelnost zmíněných projektů, nýbrž o nedostatek dobré vůle se strany vlády, rozbily ale se také, pánové, o nedostatek opravdovosti nás samých. (Tak jest!)

Kdykoli se kdo zmínil o nějakém sebe více odůvodněném projektu berním, ihned rozpoutána byla se strany těch, kteří projektem tímto měli býti ať přímo neb nepřímo stíženi, obrovská agitace, která projekt dotyčný hned v samém zárodku zabila. Pánové, to jest nedostatek opravdovosti, kterému musí býti učiněno konec. Z té příčiny, pánové, navrhuje rozpočtová komise svolání ankety, aby tato anketa na jedné straně vůči vládě co nejen etičtěji zaujala stanovisko, na druhé straně, aby také do vlastních našich vrstev, nejenom do vrstev poslaneckých, nýbrž i do vrstev našeho obyvatelstva, vnesla přesvědčení o nezbytnosti rozhodných opravdových kroků na vybřednutí z dosavadní finanční naší mizérie.

Poslanec Krejčík (mluví): Aby přispívali na zem lidé, kteří toho dosud nečinili ani nejmenšími Částkami.

Poslanec dr. Fořt: Tak jest! Pánové! Aniž bych chtěl dotyčným návrhům komise předbíhati, přece myslím, že mám jako zpravodaj rozpočtové komise mravní povinnost, naznačiti již dnes při činění návrhu na svolání této ankety aspoň v hrubých rysech onen terrain, na němž se jednání ankety může pohybovati. Upozorňuji, že substrátem velmi dobře může býti usnesení rozpočtové komise, obsažené ve zprávě předloňské, v němž se navrhoval celý systém daní zemských, jednak samostatných, jednak přičleněným k daním státním.

Pánové, byla tu především ventilována otázka zvýšení dosavadní 10 proc. okresní školní přirážky na 12 proc. Věc, jak známo nabyla již určitých rysů. Zemský výbor již po třetí dotyčnou předlohu slavn. sněmu předložil, předloha však zůstala nevyřízena a byla pře i ložena opětně letos. Mám za to, že nezbude nic jiného, než sáhnouti k těm několika tisícům zlatých, které nám ze zvýšení toho kynou.

Zemský výbor počítá dotyčné plus, nemýlím-li se obnosem asi 740 neb 750 tisíc korun. Mám za to, že věc, pokud se týká podstaty, je úplní odůvodněna obzvláště vzhledem k chystanému zvýšení platů učitelských.

To jest jedna cesta.

Dále navrhuje rozpočtová komise tři skupiny daní, jednak samostatných zemských daní, jednak daní přirážkových. První skupinou byly by daně spotřebné; clo té náležely by daně z jatečního dobytka, daň z piva a daň z líhu a potom také daň z minerálních vod a tabáku. Uznávám, že mnohé z nich mají povahu skutečně exotickou, ale některé jsou nepopiratelně uskutečnitelný.

Že tomu tak, vidíte nejlépe, že jedna z těchto daní vstoupí letos již do života, totiž daň z lihu. Přirážka lihová post tot discrimina rerum, ve formě, která nám nikterak není sympatickou, ve formě zákona říšského, vstoupí, jak uvedeno, letos do života od 1. září.

Druhým takovýmto, však vydatnějším přístupným zdrojem, jest daň z piva. Myslím, že mohu veškeré ostatní daně dříve, než promluvím několika slovy o chystané dani z piva, odbýti jen několika poznámkami:

Navrhli jsme vedle toho ještě zavedení daní přepychových na velocipédy a honební lístky, které by vynesly několik tuctů tisíc zlatých, jimiž by s oním 2 proc. zvýšením okresní Školní přirážky snadno získán býti mohl 1 mil. korun.

Pak jsme jako skupinu další navrhli řadu daní osobních a majetkových.

Upozorňuji, že jedna z naznačených daní trvá ve Vídni jakožto přirážka obecní; jest to 10 proc. přirážek ke všem poplatkům z převodů inter vivos et mortis causa, vynášející dosti značný obnos. Kromě toho bylo ještě 13 jiných berní proponováno, o kterých však nechci dále se šířiti, abych sl. sněm neunavoval. Myslím toliko, že nebude škoditi, když všechny tyto projekty odkázány budou jakožto materiál ku poradní anketě, která má býti svolána.

Nuž a nyní dovoliž mi slavný sněm, abych několika poznámkami zmínil se o dani, která tvoří těžisko všech projektů berní zemských, t. j. o dani z piva.

Čím více jsem se obíral otázkou úpravy zemských financí, tím hlubším stávalo se mé přesvědčení, že na ten čas není Žádného zdroje berního, který by tou měrou hodil se k docílení rovnováhy v rozpočtu zemském, jako daň z piva.

Daň tato po mém soudu tvoří jediné refugium, jediné útočiště, které nám v nynějším tísni zbývá. Daň tato má arci mnoho a to vážných nepřátel.

K velkému podivení svému i jedné části rozpočtové komise, nalezl jsem nepříznivý vítr vůči této dani tam, kde to bylo nejméně možno očekávati, to jest v lůně slavného zemského výboru samotného (Slyšte! Slyšte!)

Pánové, račte si vzíti do rukou zprávu zemského výboru o zákonu, kterým se mají upraviti učitelské platy. Zemský výbor, projednávaje meritorní část dotyčného zákona, staral se dle své povinnosti o úhradu potřeby ze zákona plynoucí. Za tím účelem zvolil zvláštní subkomitét ve svém lůně, který se měl těmi věci zabývati. A tento subkomitét, odvolávaje se k předloňské rozpočtové zprávě, přišel k tomu přesvědčení, že vedle daně přepychové - měl tu na zřeteli velocipédy a automobily, vedle několika daní osobních a majetkových - v první řadě dlužno hledati zdroj úhrady v dani z piva.

Zemský výbor v této své zprávě sice nečiní žádný určitý návrh, ale považuje věc za samozřejmou a očekává, že v tomto případě zemský sněm mu snad udělí příkaz, aby věc co nejdříve mohla býti zahájena, k uskutečnění přivedena a příslušné kroky provedeny.

Tož, pánové, mimo vší naději, když jednáno bylo v komisi rozpočtové o zjednání úhrady pro zvýšení na platy učitelské, zástupce zemského výboru a finanční jeho referent, pan přísedící dr. Urban, vyslovil vůči dani z piva neobyčejně silnou skepsi. Pánové, myslím, že povinnou diskrétnost jednání komisního nijakým způsobem neporušuji, když o té věci mluvím a sice proto ne, poněvadž jeden pražský list přinesl dotyčné exposé pana dra Urbana slovo od slova tiskem, kde všecky důvody pana přísedícího, kterými projevil odpor proti projektu pivní daně, jsou per extensum i s dotyčnými ciframi uvedeny. Mám za to, že jest mou povinností, jako referenda rozpočtové komise, který stojí na stanovisku možnosti a žádoucnosti daně z piva, aniž bych porušil diskrétnost jednání komisního, proti těmto vývodům polemisovati. Pánové,

nežli se tak stane - a obmezím se na několik poznámek zcela stručných - dovolím si vytknouti několik základních hledisek, ze kterých se daň pivní, ve pro spěch zemských financí zavedená, musí posuzovati.

Pánové, je to v první řadě stanovisko hospodářské a sociální přípustnosti, v druhé řadě zřetel na její vnitřní technickou konstrukci, dále zřetel k její výšce a konečně zřetel k její souvislosti s dosavadními dávkami, které na pivo byly již uvaleny ve prospěch finančního hospodářství obcí a měst.

Tato čtyři hlediska jsou pro nás, pánové, při posuzování daně pivní, ve prospěch financí zemských zavedené, po mém soudě směrodatná.

Pokud se týče hospodářské a sociální přípustnosti, tož myslím, že v tomto slavném sněmu nebudu asi žádná velká většina, která by hospodářskou i sociální přípustnost nucené daně popírala.

Jest pochopitelno, že jsou interesenti, kteří nemohou se spřáteliti s tím, aby předmět produkce tak význačné, jako jest pivo, byl stížen nejen snad nějakým malým břemenem, nýbrž podstatnější dávkou ve prospěch financí zemských.

Dotyčné vrstvy se totiž obávají, že při zdražení konsumního předmětu konsum sám poněkud se sníží. Zkušenosti, které v teto příčině byly nabyty u jiných objektů konsumních, obavy tyto však ne odůvodňují, a že by zavedení daně z piva s ohledů sociálních nebylo přípustno, to myslím, že nikdo za dnešních poměrů tvrditi nemůže.

Důležitou však jest otázka technické konstrukce řečené daně.

Snadnou věc není, o tom není žádného sporu, a na tuto obtíž, kterou tvoří technická konstrukce, navazuje pan přísedící zemského výboru největší počet svých námitek.

Velectění pánové, jak věc tu můžeme asi přivésti k místu ?

Zemskou tuto daň můžeme si mysliti buďto jako dávku samostatnou, nebo jako dávku připočtenou k dosavadní dani státní.

Při první eventualitě, bude-li totiž tato daň samostatnou dávkou, jest ovšem jisto, že země veliké části výnosu této daně musí užiti na pořízení aparátu výberčího a kontrolního.

Tento aparát při značném počtu pivovarů a při značném množství piva vyráběného u výnosu této daně bude poměrně velmi veliký, takže dle zkušeností, jež podobné berně přivodily v ostatních zemích Rakouska, by čistý výnos za hrubým daleko pokulhával.

Proto považuji takřka za jisté, že první eventualita, to jest zařízení daně pivní jako samostatné zemské konsumní dávky, vybírané na př. po způsobu pivního krejcaru jest ne-li nemožnou, tož velmi povážlivou.

Zbývá tedy eventualita druhá, spořívající v tom, že by příští daň pivní přičleněna byla na dosavadní daň státní a že by zároveň s touto daní orgány státními BELA vybírána. To jest žádoucí, neboť touto cestou, jak děje se při lihové přirážce, by veškeré náklady na zařízení organismu kontrolního a výběrčího byly uspořeny.

Leč tu naskytuje se obtíž nová.

Pánové, ze strany německé se nadhazuje a pan přísedící zemského výboru činí to též, že by naznačená daň pak mohla býti zavedena toliko cestou zákonodárství říšského a sice pro všechny korunní země současně. Pustím-li momenty státoprávní se zřetele, byl by projekt tento technicky poměrně snadným. Již dnes v celé řadě království a zemí na říšské radě zastoupených vybírá se pivní daň jakožto samostatná dávka zemská. Jsou to zejména Dolní Rakousy, kde se vybírá pivní daň obnosem 80 h z hektolitru, jest to dále Halič, kde dotyčný poplatek zemský obnáší 1 K z hektolitru, Štýrsko, kde obnáší 1. 40 K po případě 2  K z hektolitru, Korutany 1 K, v Bukovině 1 až 2 K, v Krajině pak 1 až 3  K.

Uvažte, pánové, že mimo Čechy, Moravu, Slezsko a Tyrolsko jest ve všech ostatních korunních zemích Rakouska již pivní daň, jakožto samostatná dávka zemská zavedena a že by snad konečně nebylo nemožno zaříditi kroky k tomu cíli, aby za souhlasu všech těchto zemí, dosavadní zemské jejich dávky samo statné přeměněny byly v dávky přičleněné na daň státní, ve formě přirážky. To jest pochopitelno, že tam, kde dotyčná zemská dávka již trvá, takový krok po případě s radostí uvítají.

Na druhé straně však nesmíme se tajiti s tím, že v zemích, kde nemají potřeby takovou daň zaváděti, by se proti podobnému zvýšení berního břemene z důvodů různých opřeli. A tu vidíme nebezpečí, kterým po případě, ne-li celá akce zkažena a zmařena, tak při nejmenším na dlouhá léta prodloužena by býti mohla; a proto bych radil, aby anketa, jež má býti svolána, na tuto dosti zdlouhavou cestu se nepouštěla, a aby vzdor tomu, že pan přísedící zemského výboru zaujímá v této věci, nikoliv v souhlasu s většinou zemského výboru - což výslovně konstatuji - stanovisko odchylné, aby bez ohledu na toto jeho stanovisko spřátelila se s myšlénkou, by se pivní dávka zemská přičlenila se u nás k pivní dani, bez ohledu, zda-li se tak stane i v zemích jiných čili nic.

Technicky věc jest velice snadno možná. Račte dovoliti, abych s Vámi sdělil data, která jsou úplně čerstva poněvadž pocházejí z roku 1900. Výroba piva v Čechách loňského roku činila dohromady 9, 380 021 hektolitrů a z toho - a to jest karakteristické - kvantum bylo 9° piva 71. 000 hektolitrů, 10° 6, 900. 000 hek, 11° 1, 162. 000 hekt., 12° 1, 174. 000 hekt., pak 13°, 14°, 15°, 16°, 17° až 20° pivo vykazuje již menší obnosy. Státní daň, jak známo, vybírá se nikoliv dle hektolitrů, nýbrž ze stupně mladinky.

Výnos daně této činil loni v Čechách 32, 658 005 K Míra berní obnáší 3 K 40 h z hektolitru resp. 34 halířů z jednoho hektolitrového, stupně Kdybychom tento poměr vzali za zaklad a vypsali přirážku zemskou, ne ovšem na hektolitr, nýbrž na stupeň, abychom piv slabších nepřetěžovali zbytečně na prospěch piv těžkých a kdybychom míru berní určili obnosem 2 korun z hektolitru piva 10 stupňového, tož by výtěžek činil (Slyšte!) 19, 000000 K. Připomínám, že bych měl i snad ten náhled za oprávněný, který

směřuje k tomu, aby míra daně neobnášela toliko 2 koruny, nýbrž dvojnásob, totiž 4 koruny, takže by pak přirážka za jeden půllitr v drobném prodeji zaokrouhlena byla na 2 haléře, čímž by se zabránilo, aby produkce a obchod na účet zemské dávky v drobném prodeji pivo zbytečně nezdražily.

Abych obraz doplnil, dovolte mi, pánové, uvésti ještě následující:

Proti zavedení takovéto, na státní daň přičleněné zemské dávky z piva se uvádí, že by věc nemohla býti kontrolována na pomezí zemském.

Než z cifer za loňský rok, vysvítá, že fluktuace piva na hranici zemské jest poměrně nevelká. Pivo náleží při vší své poměrně veliké produkci a tedy také konsumpci k předmětům, které mají nejmenší territoriální pohyblivost, neboť z pravidla se pivo v místě produkce neb v nejbližším okolí zkonsumuje. Tedy nějaká pohyblivost až na jisté výjimky nemá místo. Abych Vám to ciferně naznačil, uvádím, že z Čech do jiných zemí rakouských vyvezeno bylo v loňském období celkem vůči produkci téměř 10ti milionů hektolitrů pouze 459. 332 hektolitry. To jest, pánové, produkce několika větších závodů, velkých pivovarů v jižních Čechách, tedy v Plzni, Budějovicích, Třeboni atd, kdežto ostatní pivovary mají po většině konsum čistě místní neb okresní.

Arciť máme i vývoz za hranice říše, leč právě tento vývoz za hranice říše, který jest o něco vyšší než vnitrozemský, dá se velice snadno kontrolovati a také zdaniti. Do Čech se přivezlo loňského roku cizího piva z celní ciziny 13. 632 hektolitrů hlavně z Bavorska. Toto pivo se vyclívá na hranicích, a není žádné překážky, když státní orgánové finanční budou uvnitř země zároveň se státní daní ve formě přirážky k této dani vybírá i zemskou dávku, aby příbuzní jim státní orgánové, jež vybírají clo, z tohoto cizího piva vybírali dávku zemskou. Totéž platí vice versa při vývozu přes hranice celní., kterýžto vývoz obnášel z Čech loňského roku 547 596 hektolitrů

Tu se, jak známo, státní daň restituuje a není žádné překážky, aby dotyčný celní úřad, který restituuje daň státní zároveň nerestiloval zemskou přirážku.

Co se týče onoho poměrně malého pohybu vnitrozemského, tedy do Moravy, do Dolních Rakous, v té věci by byla snadná odpomoc tím, kdyby se zavedla určitá hlášecí povinnost u pivovarů pro kvanta, přesahující, řekněme, 1 hektolitr. Tedy všecko, co jest pod tímto minimem, by bylo volno, daní prosto, mohlo by se vyvážiti, ostatní by muselo býti přihlášeno. Poněvadž se věc ta týká jen několika závodů velkých, které právě ze stanoviska finanční kontroly jsou tak zařízeny, tož by zajisté nějaké "plus" dotyčné kontroly finanční nedělalo žádných obtíží. Proto myslím, že není důvodu, technických obtíží přílišně se lekati.

Velectění pánové, prosím za odpuštění, jestliže jsem trpělivost slavného sněmu zneužíval snad příliš dlouho. Považoval jsem však za svou povinnost o věci šíře promluviti, aby bylo zjevno, že kroky, ku kterým se chystáme, nejsou beznadějný.

Než skončím, dovolím si ještě jednu poznámku. Jsem pevně o tom přesvědčen, že při vhodné a přiměřené energii bude možno naznačenými mnou cestami aspoň na krátkou dobu zjednati v rozpočtu zemském kýženou rovnováhu a uhraditi zejména všechna ta zvýšení, která se zřetelem na platy učitelské a na potřeby komunikační nás očekávají. Rovněž arci jsem na druhé straně přesvědčen že trvale tím finanční problém český rozřešen nebude. Vzestup výdajů dá se i na dále očekávati. Jak jest dnes říšské hospodářství upraveno, není po mém soudě žádné naděje, aby, ježto výdaje říšské také se vyvíjejí způsobem vzestupným, z příjmů říšských nějaká podstatná část zemím byla přikázána. Neslibuji si tudy pranic od různých přípovědi, že příkladně u příležitosti revise berního zákona z roku 1896. zemím přikázány budou t. zv. daně reální. Naopak, pánové, mám obavu že stát politicky tak rozháraný, hospodářsky tak vyssátý jako jest Rakousko, stát, který z důvodů hlavně politických vydává na investice namnoze neproduktivní sta milionů, nepřijde finančně k žádnému oddechu, že s jeho potřebami poroste zároveň jeho finanční tíseň, že krátce nedospěje k tomu, aby stát mohl ze svých příjmů financím zemským podstatný úděl poskytnouti.

Pánové, předeslal jsem to vše za tím účelem, abych poznovu vrátil se ku staré, nepopiratelné pravdě, že vlastní, opravdové, pronikavé a konečné rozřešení problému finančního provedeme a dosáhneme jen tenkráte, až se nám podaří rozřešení problému politického; dříve naprosto nikoli. Dokud finanční naše bída nebude ničím jiným nežli reflexem politické poroby tohoto království, dotud, velectění pánové, finance království českého na nějaké zlepšení a trvalé upravení a ozdravění počítati nemohou. (Výborně ! Tak jest !)

Toho si pánové, musíme býti vědomi. Poněvadž však účtujeme jenom pro několik nejbližších let, jest zapotřebí, abychom si uvedli na paměť ještě následující dvě okolnosti.

Především bude nutno, aby, jak mezi námi tak ve veřejnosti české zavládlo přesvědčení, že v zemském hospodářství více než kdekoli jinde jest potřebí co nejpřísnější spořivosti, že všechno to, co jest snad prospěšné nebo dokonce, co jest příjemné a žádoucí, musí býti železnou nutností odkázáno až na dobu, kdy rovnováha ve financích zemských bude zřízena, a že nutno se omeziti jedině na výdaje, které jsou nezbytně nutné a neodkladné.

Druhá okolnost, na kterou bych poukázal, záleží v tom, že všechno to, co máme na zřeteli, svolání ankety, energický projev vůči vládě, vyjednáváni se zemskými výbory atd, bude, pánové, docela bezvýsledno, jestliže my sami nevyplníme základní podmínku, na které spočívá zdar celé chystané akce, jestliže totiž toho se nedoděláme, aby mezi všemi stranami tohoto slavného sněmu o základech a cílech reformy úplné shody bylo docíleno.

Pánové, právem se dí, kdyby mezi Čechy a Němci, těmito dosud nepřátelskými tábory, v tomto staroslavném království zjednána byla v ohledu politickém a národním dohoda, že by tyto dva živlové, stejně závažné a stejně vynikající v ohledu kulturním, politickém, hospodářském pak vévodili, a vedli hlavní slovo v celém Rakousku. Nechci se dotknouti

toho, jsou-li podobné cíle v ohledu politickém a národním dnes dosažitelny; mám oprávněnou obavu, že právě poslední doba nás od cílů oněch spíše oddělila, než nás s nimi sblížila. Leč o tom chci pomlčeti. V ohledu finančním považuji součinnost všech stran rovněž tak možnou, jako možnou byla byla při hospodářské akci na radě říšské zahájené. V této příčině vznáším snažný appell, zejména na ty pány, kteří snad z ne dosti pochopených důvodů státoprávních dnes vůči dani z piva zaujímají stanovisko odmítavé. Jestliže se nám, pánové, podaří v anketě všem námitkám, obávaným obtížím, a pochybnostem odníti osten, jestliže v této anketě mezi stranami tohoto sněmu, docíleno bude shody, pak jsem přesvědčen, že dovedeme společně, - zde platí skutečně ono kouzelné viribus unitis, spojenými silami, - ve Vídni na dotyčné činitele tak mocný nátlak konati, že úspěch nás minouti nemůže.

Vlastní těžisko akce, ku které se chystáme, leží tedy v otázce, docílíme-li mezi sebou shody čili nic. Stane-li se tak, v tomto slavném sněmu, pak snad ještě my v této legislativní periodě dospějeme k určitějším rysům příští reformy, a odevzdáme svým nástupcům věc v takovém stadiu, že bude možná ihned přikročiti k práci.

Pánové, myslím, že jsme povinni své zodpovědnosti jakožto zástupcové tohoto království, abychom tak učinili. Učiníme-li tak, pak dokážeme, že všem nám osud tohoto král. leží stejně na srdci, že všichni chceme ze všech sil svých pracovati, abychom zachránili zem před hrozícím jí finančním úpadkem, jedním slovem, že všichni k ni opravdu, nejenom slovy, stejnou lneme láskou. S těchto hledisek odporučuji návrhy rozpočtové komise. (Výborné. Hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Jsem toho náhledu, že návrhy rozpočtové komise mohou býti projednány v jediném rokování.

Ich biu der Ansicht, dass die Anträge

der Budgetcommission in einer einzigen Debatte berathen werden können.

Es haben sich zu diesem Gegenstande Redner zum Worte gemeldet:

Jsou přihlášeni k tomuto předmětu tito řečníci.

Contra: Pan posl. dr. Brzorád und der Herr Abg. Albl.

Pro: Pan posl. dr. Ladislav Dvořák.

Posl. dr. Brzorád: Slavný sněme! Rozpočtová komise navrhuje tři resoluce, které se zabývají úhradou stále se zvyšujících nákladů zemských. Strana naše s těmito resolucemi, pokud se týče materiálního jejich obsahu, úplně souhlasí, uložila mi však, abych pokud se týče resoluce třetí, navrhl znění přesnější a tempo urychlenější. My jsme totiž toho přesvědčení, že je potřebí, aby sl. zemskému výboru bylo co nejurčitěji uloženo, aby ještě do příštího zasedání zemského sněmu předloženy byly určité návrhy, jakým způsobem mají výlohy, které se právě hotovíme učiniti, býti kryty.

Zítra slavný sněm přikročí konečně ke projednání otázky, která již tak dlouho se vleče, to jest k projednání otázky úpravy platů učitelských. Jsme přesvědčeni, že tato otázka musí býti v tomto zasedáni vyřízena, a že nemůže se sněm rozejíti, dokud tato otázka vyřízena není, poněvadž není zajisté již možno, aby s touto otázkou déle bylo odkládáno.

Rovněž jest však jisto, že náklad, který s rozřešením této otázky je spojen, nedá se hraditi ani z nynějších prostředků zemských ani zvýšením přirážek zemských k přímým daním, ani novými zápůjčkami, a že jest tedy potřebí, aby úhrada hledala se na jiné straně.

V té věci jest pak opět, velectění pánové, naše přesvědčení, že jest potřebí, aby se rychleji a usilovněji pracovalo pro to, aby tato úhrada byla nalezena, než se dosud dělo. Neboť my máme za to, že jest to povinností toho sněmu, když nějaké výlohy učiní, aby také sám pro to úhradu nalezl a nepřenechával snad vyhledávání úhrady další sněmu novému, (Výborně), a proto chceme plnou silou k tomu hleděti a na tom státi, aby ještě v podzimním zasedáni tohoto sl. sněmu byla úhrada odhlasována, poněvadž považujeme za nepřípustné, aby hledáni úhrady bylo ponecháno sněmu příště zvolenému. Chceme seriosně a s plnou oprav-