hoštskeho a politického okresu Kladenského a připojení ku okresu Smíchovskému.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschussbericht, betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Tachlowic aus dem Gerichts- und Vertretungsbezirke Unhošt und politischen Bezirke Kladno und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Smichow.
Zpravodajem je pan poslanec Dostál; dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Dostál: Slavný sněme! Obec Tachlovice podala již v roce 1893 žádost, aby byla vyloučena z okresu unhoštského a přidělena k okresu smíchovskému.
Úředně provedené šetření nalézá se v aktech, bylo řádně provedeno a komise pro okresní a obecní záležitosti po uvážení všech důvodů pro a proti činí následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Přes žádost obce Tachlovice za vyloučení ze soudního a zastupitelského okresu Unhoštského a politického Kladenského a připojení ku okresu Smíchovskému přechází se k dennímu pořádku.
2. Tím vyřízeny jsou také petice č. 5641 a 5824 z roku 1900.
Landtagssecretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Über das Gesuch der Gemeinde Tachlowic um Ausscheidung aus dem Unhoschter Gerichts- und Vertretungsbezirke und aus dem politischen Bezirke Kladno, sowie um Zuweisung derselben zu dem Smichower Bezirke wird zur Tagesordnung übergegangen.
2. Hiedurch werden auch die Petitionen
Zahl 5641 und 5821 erledigt.
Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Dám hlasovati o návrhu komise.
Ich werde den Commissionsantrag zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Commissionsantrag zustimmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist a n g e n o m m e n.
Návrh jest přijat.
Příštím předmětem denního pořádku jest volba náhradníka voleného řiditele hypoteční banky kurií měst a míst průmyslových.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl eines Ersatzmannes des gewählten Direktors der Hypothekenbank seitens der Curie der Städte und Industrialorte.
Ich ersuche die Herren Verificatoren ihre Plätze einzunehmen.
Žádám pány verifikátory, by ráčili zaujmouti svá místa.
(zvoní: ) Žádám p. sněmovního tajemníka, by předčítal jména členů kurie.
Ich ersuche den Herrn Landtagssecretär die Namen der Herren Mitglieder der Städtecurie zu verlesen.
(Sněmovní tajemník Höhm předčítá jména poslanců z kurie měst a průmyslových míst a tito odevzdávají hlasovací lístky.
Landtagssecretär Höhm verliest die Namen der Mitglieder aus der Curie der Städte und Industrialorte; dieselben geben die Stimmzettel ab).
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány verifikátory, aby předsevzali skrutinium. Dříve však provedu ještě volbu ředitele zemské banky kurií měst a průmyslových míst.
Ich ersuche die Herren Verificatoren, das Scrutinium der jetzt stattgefundenen Wahl vorzunehmen.
Ich werde jedoch vorher noch die Wahl eines Direktors der Landesbank durch die Herren Abgeordneten der Städte- und Industrialorte vornehmen lassen.
Der Herr Landtagssecretär wird nochmals die Namen der Herren Abgeordneten der Städte- und Industrialorte verlesen, und ich ersuche die Herren, in die Wahlurne ihre Zetteln abzugeben.
Pan sněmovní tajemník přečte opětně jména pánů poslanců měst a průmyslových míst a žádám, by předvolaní pánové ráčili odevzdati své lístky do volebního osudí.
Sněmovní sekretář Höhm čte jména poslanců z kurie měst a míst průmyslových a přítomní odevzdávají hlasovací lístky:
Der Herr Landtagssecretär Höhm verliest nochmals die Namen der Herren Abgeordneten der Curie der Städte und Industrialorte, dieselben geben die Stimmzettel ab.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány verifikátory, by ráčili převzíti skrutinium.
Ich ersuche die Herren Verificatoren das Scrutinium vorzunehmen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení rozpočtové komise ve příčině nutných opatření rozpočtových pro měsíce červenec, srpen, září a říjen 1901.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetcommission in Betreff der nothwendigen budgetären Maßnahmen für die Monate Juli, August, September und October 1901.
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Fořt Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Fořt: Se zřetelem k té okolnosti, že v nynějším kratičkém zasedání jeví se býti fysicky nemožno, aby způsobem normálním obvyklý rozpočet zemský, předložený zemským výborem, byl vyřízen, dovoluje si rozpočtová komise předkládati plavnému sněmu řadu návrhů, jejichž schválením finanční hospodářství zemské v pravidelném chodu má býti udržáno. V té příčině byla slavnému sněmu předložena tištěná zpráva, která vrcholí v následujícím:
Předně navrhuje rozpočtová komise, aby udělena byla zemskému výboru indemnita, to jest, aby schváleno bylo dodatečně vybírání zemských přirážek během měsíců května a června, kteréžto vybírání, jak známo, nedělo se na základě usnesení slavného sněmu, nýbrž cestou mimořádnou na základě nejvyššího zmocnění.
Další návrh rozpočtové komise týká se vybírání přirážky během měsíců: "července, srpna, září a října tohoto roku a sice ve výši 55 proc. s onou výslovnou výhradou, že výměra tohoto percenta má býti považována toliko za provisorní, a že definitivní úpravu percenta přirážkového vyhražuje si slavný sněm až při projednávání normálního rozpočtu.
Třetí návrh, předložený rozpočtovou komisí směřuje ke zmocněni zemského výboru, aby vedl hospodářství výdajné v mezích předloženého rozpočtu, jakož i se zřetelem na případné dodatečné požadavky zemským výborem činěné.
K tomu přičiňuje rozpočtová komise ještě návrh čtvrtý, vrcholící v příkazu, aby zemský výbor usnesení slavného sněmu ze dne 22. prosince roku minulého, týkající se dočasného zvýšení platu jednak podučitelů, jednak učitelů nejnižších dvou tříd při školách měšťanských a obecných, provedl již počátkem měsíce července s platností od 1. ledna tohoto roku a tím aby vyplnil úkol, který vlastně ve smyslu dotyčného usnesení sněmovního měl již plniti od 1. ledna 1901. (Výborně! Tak jest!)
Vůči tomuto zatímnému způsobu opatřování hospodářství finančního jest komise rozpočtová prodchnuta přesvědčením, že dlužno s politováním konstatovati, že tomuto slavnému sněmu se strany správy státní nedopřává se dostatečného času, aby nejnaléhavější potřeby, které souvisí s jeho kompetencí, mohl vyříditi způsobem normálním.
Pánové, v zřízení zemském nemáme žádného § 14., nicméně však není o tom žádné pochybnosti, že způsob, jakým se provádí hospodářství zemské v průběhu posledních několika let, totiž ona stále za sebou jdoucí provisoria upomínají, že de facto i tento slavný sněm stojí pod tlakem § 14. a že i do tohoto slav. sněmu svými reflexy zasahují poměry, které
průběhem posledních tří let zavládly na sněmu říšském.
Nejsem povolán, pánové, abych jménem komise rozpočtové zkoumal, do jaké míry poměry na tomto slavném sněmu souvisí s poměry vyvolanými na říšské radě, ale tolik myslím, že slavný sněm má právo i povinnost, aby vůči způsobu, kterým se mu vyměřuje čas k obstaráváni potřeb zemských, vyslovil nepokrytě své největší rozhořčení. (Výborně! Tak jest. )
Komise rozpočtová vedle těchto positivních návrhů učinila ještě návrhy další. Jí běží o to, aby bylo postaráno nejen o potřeby okamžiku, nýbrž, aby zároveň byl rozvinut i prospekt do nedaleké budoucnosti, se kterou slavný sněm během své legislativní doby se bude muset zabývati.
A tu, velectění pánové, v prvé řadě odporučuje komise, abychom se dívali na věci s hlediska skutečných poměrů, to jest tak, jak skutečně jsou. Hospodářství zemské v ohledu finančním octlo se ve stadiu, které dnes již nemůže býti nazváno pouze žalostným, nýbrž v takovém stadiu, které jest přímo zoufalé.
Za několik krátkých měsíců skončí se nynější legislativní perioda tohoto slavného sněmu a poslanci budou nuceni, odevzdávajíce mandát svůj v ruce voličů, složiti počet z dosavadní své činnosti na tomto slavném sněmu rozvinované.
Vůči tomu, pánové, mám za to, že obzvláště v okamžiku, kdy slavný sněm se chystá povoliti rozpočet, býti jenom provisorní, jest potřebno a vhodno, abychom i my, dříve než ještě se rozejdeme, aspoň zběžně poohlédli se po své dosavadní činnosti hospodářské a finanční, abychom zpytovali své svědomí a řekli si, v jakém stavu odevzdáme, resp. chystáme se odevzdati finanční, hospodářství zemské svým nástupcům.
Pánové, retrospektiva po šestileté legislativní periodě tohoto slav. sněmu jest v ohledu hospodářském a sociálním ovšem i také v ohledu kulturním nepopiratelně utěšená a činnost tohoto slav. sněmu v těchto směrech veřejného působení vykazuje veliké množství skutků, které nepopiratelně ponesou ovoce blahodárné. Ale, pánové, finanční reflex této jinak záslužné činnosti jest přímo děsný. Račte pánové, si uvésti na paměť cifry následující:
Když jsme před 6 lety poprvé vstoupili v úřadu o zemském rozpočtu, měli jsme co činiti s vydáním zemským v obnosu 34. 6 mill. korun, - uvádím všecko v měně korunové, aby porovnání bylo usnadněno. Celkové výdaje zemské obnášely tedy 346 mil. korun. Letošní rozpočet naproti tomu vykazuje výdajových položek v úhrnné sumě již 50. 2 mil. korun. Vidíme tedy, že výdajné hospodářství stouplo průběhem šesti let o celých 45 proc. Nemohu arciť slavný sněm, - obzvláště při apatii, která se vůči mým vývodům jeví - zdržovati detailním výkazem o tom, do jaké míry jednotlivé položky participuji na tomto stoupnutí hospodářství výdajného a omezím se pouze na konstatování jediné cifry. Zároveň se stoupnutím a sice neobyčejně značným stoupnutím položek výdajných, stoupl také obnos, kterého jest potřebí, aby zemský dluh byl zúročen, po případě alespoň částečně umořen. Boku 1896, pánové, obnášela dotyčná položka na zúročení a umoření zem. dluhu 1, 300. 00 korun; letos stoupl dotyčný obnos na 2, 800, 000 K - stoupnutí to, které obnáší 100 proc.
Pánové, vůči tomuto stoupnutí potřeb jest zajímavo sledovati, kterakým způsobem vyvíjelo se hospodářství příjmové, kterakým způsobem následkem berní elasticity ukázalo se býti možné stoupající vydání zemská hraditi zase přirozeně stoupajícím hospodářstvím příjmovým. V té příčině narážíme na skutečnosti přímo žalostné. Přiznejme si to! Průběhem šestiletí po této stránce nedospěli jsme skutečně téměř k žádnému podstatnějšímu konkrétnímu činu. Zemské hospodářství, jak pánům povědomo, pokud se stránky příjmové týče, odkázáno jest výhradně téměř na přirážky k přímým daním státním. Vlastní daňové i domaniové příjmy zemské jsou minimální. Příjmy domaniové, plynoucí z hospodářských objektů zemi náležejících jsou nepatrné, daňových zdrojů vlastních má pak zem jen poskrovnu.
Náleží sem adminikulární příspěvky, náhrada za inkamerované bývalé konsumní dávky zemské, nesoucí 148. 000 kor., pak sem patří stará zemská daň vybíraná pod názvem hudebného, dále školský poplatek pozůstalostní, přirážka k poplatkovému ekvivalentu a daň pozůstalostní vzhledem k nemovitostem, náležejícím osobám mimo zem zemřelým. Vznik, respektive zvýšení pouze posledních dvou zdrojů, spadá do nynější zákonodárné periody. Výnos jest však nepatrný. Jiný, v nynější periodě vzniklý zdroj spočívá v přirážce k dani z lihu. Daň tato, vstupující do života 1. září t. r. vynese letos 1, 200. 000 a vletech příštích as po 3. 800. 000 k.
Patrno, že vzhledem k objevení nových zdrojů berních neučiněno mnoho, a že tudíž bylo nutno obrátiti zřetel k zvýšeni procenta přirážkového.
Ráčíte si pamatovati, že v prvních letech našeho šestiletého hospodářství jsme se zdráhali prostředku toho použíti, doufajíce, že nám chystaná tehdy berní reforma státní přinese nějaké nápravy. Naděje ty však zklamaly.
Konečně, když bylo nezbytí, sáhnuto k prostředku tomu přec, a sice r. 1897 poprvé zvýšena přirážka o 12 prct., tedy z 39 prct. na 51 prct. Před rokem pak odhodlali jsme se k dalšímu zvýšení obnosem 4 prct., tak že celkové zvýšení přirážkového břemene, provedené během právě uplynulého období legislativního, činí celých 16 prct.
Pánové, avšak ani tímto prostředkem nebyla v rozpočtu zemském zjednána rovnováha, naopak co rok vykazoval rozpočet náš značné schodky.
Račte dovoliti, abych paměť Vaši v té příčině poněkud osvěžil. První náš rozpočet, schválený v tomto slavném sněmu počátkem periody legislativní, nyní ku svému konci běžící, tedy první náš rozpočet z roku 1896 končil schodkem 7. 6 mil. K čili 3. 8 mil. zl.; druhý rozpočet z r. 1897 končil schodkem 11, 8 mil. K, třetí schodkem 7 mil. K, čtvrtý rozpočet vrcholil ve schodku 6 mil. K.
Týmž schodkem končil rozpočet na rok 1900 a rozpočet letošní, který projednáváme dnes již počátkem druhého semestru, vrcholí ve schodku 8. 5 mil. K. Tedy, pánové, průběhem šesti let nahromaděno schodku 46 mil. K, což průměrem ročně činí 8, 000. 000 k.
Za takových poměrů nebylo arci nic jiného možno, než, že sáhnuta k vyčerpání úvěru království českého, a stalo se to opravdu způsobem vydatným.
Když jsme před šesti roky ujali se finančního hospodářství zemského, převzali jsme od dřívější periody legislativní zemský dluh obnosem asi 10 mil. zl.
Od těch dob jsme co rok tento dluh rozmnožovali, a sice povoleno uzavření dluhů:
Boku 1896 obnosem 6 mil. K, roku 1897 obnosem 12 mil. K, roku 1898 obnosem 8 mil. K, roku 1899 obnosem 6 mil. K, roku 1900 obnosem 6 mil. K a za rok 1901 bylo sl. sněmem ve smyslu jeho usnesení ze dne 22. prosince 1900 povoleno uzavření dluhů, rovněž částkou 6 mil. K, takže, pánové, za šestiletí právě uplynulé vyrostlo za dosavadní působnosti tohoto sl. sněmu břemeno dluhů zemských o obnos 44 mil. K.
Pánové, já jsem přesvědčen, že mluvím Vám ze srdce, jestliže dím, že vinu tohoto přímo děsného stavu zemského hospodářství nijakým způsobem nemůžeme svalovati na nedostatečnou prozíravost, na nedostatečnou svědomitost a spořivost tohoto sl. sněmu.
Ve zprávách rozpočtové komise, které sl. sněmu v dřívějších letech byly předloženy, již několikráte bylo poukázáno s důrazem, kde vlastně dlužno hledati pramen finanční bídy království Českého. Praveno - a já věci ty nehodlám v nynějším okamžiku rozebírat blíž - že vlastním zdrojem bídy jest nynější soustava politická. O tom není žádné pochybnosti; nechť pan dr. Funke věnuje tomu pozornost, neb ne, jisto jest, že finanční bída tohoto království není ničím jiným než rubem nesnesitelných nynějších poměrů politických. Všude, kamkoli se rozhlédnete po veřejných hospodářstvích setkáte se se skutečností, že finance jsou toliko odleskem dotyčných poměrů ústavních. Když roku 1861 utvořením nynějších poměrů ústavních vzalo za své po staletí v platnosti jsoucí budžetní právo tohoto sl. království a dán vznik nynějším poměrům ústavním nastalo vzájemné zápolení mezi nově zřízenými organismy veřejného řádu rakouského, mezi organismy hospodářství zemského a širšího hospodářského tělesa, kterým zveme stát.
Stát maje v rukou moc, okupoval ve svůj prospěch veškeré na snadě jsoucí primární zdroje berní, za druhé z těchto zdrojů ukájel v první řadě potřeby, které jemu byly blízké a po případě při každé soustavě politické takové potřeby, které byly blízké živlům, jimž na trvání této soustavy záleží. Tím stalo se, že organismy nižší, jakým jest těleso hospodářství zemského, na jedné straně byly odkázány na paběrkování prostřednictvím přirážkového hospodářství, na straně druhé ale pomocí těchto svých skrovných prostředků byly nuceny doháněti všude tam, kde stát vůči kulturním a hospodářským potřebám nekonal svoji povinnost.
Pánové, o tomto případě mohl bych slavný sněm unaviti nekonečnou řadou ilustrací. Obmezím se však na jeden příklad Račte si, pánové, všimnouti péče, kterou v posledních letech věnoval stát na upravení komunikací vodních v tomto království.
Když se jednalo o splavnění Vltavy uvnitř Prahy a zřízení přístavu Holešovického, tož položil stát vůči této zajisté naléhavé potřebě hospodářské zástupcům země, řekl bych, nůž na hrdlo, a odhodlal se k této, za jistých podmínek produktivní investici teprve tehdá, když země se uvolila celou polovinu, tedy 50 proc. k dotyčnému nákladu přispěti.
Pánové, známo, že jsme na sebe tuto oběť přijali, jak ale investice ona sama byla provedena, o tom nejlépe mluví přístav holešovický, který již o několik roků leží úplně ladem.
Představte si nyní, jakým způsobem jedná v podobných otázkách stát tam, kde jsou ještě jiné interesy, než interesy jednotlivých království a zemí súčastněny.
Přirovnejte uvedené jednání státu k stanovišti, které zaujal na př. k podobným, ovšem daleko rozsáhlejším investicím, jako jsou tak zvané dopravní podniky vídeňské. Tyto dopravní podniky vídeňské záleží z celé řady objektů. Jest tu jednak velmi nákladná dráha městská, jest tu upravení řeky Vídeňky, jest tu dále zřízení tak zv. sběracího kanálu a několik ještě příbuzných podniků, které nemají žádný všeobecný význam říšský, nýbrž které jsou potřebami nepopiratelně a čistě lokálními. (Tak jest!)
Tož, pánové, na tyto podniky přispívá stát nikoliv snad 50 proc. a země po případě město taktéž 50 proc.
Nikoliv, pánové! V první řadě interesované město Vídeň přispívá pouze 20 proc., země pouze 10 proc. a stát, pánové, to jest také my, platíme 70 proc. a poněvadž celá tato investice pohlcuje obnos jdoucí do sta milionů, můžete si snadno vypočísti, mnoho-li peněz českého poplatnictva bylo na tyto státem favorisované podniky vyplaceno.
Takových případů mohl bych uvésti celou řadu také v oboru železničním. Račte zkoumati onu zvláštnost konkurenční státu a zemí vzhledem k stavbě lokálních drah a uvidíte, známý vídeňský dvojí loket zjednává si tu platnost. Tam, kde běží o podniky, které jen poněkud slibují rentabilitu, odhodlá se stát ke krokům, které dotyčnou dráhu zabezpečují. Ale všude jinde, kde všeobecné hospodářské potřeby nutkají ku zřízení komunikací snad finančně méně výhodných, svaluje stát vše na zem.
Facit jest následující:
Šestiletí končíme s financemi naprosto otřesenými. A tu jest, pánové, otázka jsme-li povinni čili nic, abychom my sami ještě během krátké doby, která k působnosti naší zbývá, učinili vše, čeho jest potřebí, aby alespoň přibližně jakási rovnováha do zemských financí BELA přivedena a abychom zároveň ukázali cesty a prostředky, kterých dlužno se chopiti, aby všecko to, co nám v další konsekvenci našich legislativních kroků na zemské finance jako břemena ještě se chystá, bylo provedeno a aby i pro to zjednána byla přiměřená úhrada.
Nezapomínejme, pánové, že sl. sněm celou řadou svých usnesení umožnil vznik veliké o počtu železnic, které finančním svým effektem obtíží teprv příští rozpočty zemské. Vedle toho však sl. sněm chystá se k usnesení zákona, o jehož nutnosti, žádoucnosti, důvodnosti není až na malé výjimky - naprosto žádné pochyby v tomto sl. sněmu, o němž všichni jsme přesvědčeni, že usnesení jeho tvoří, řekl bych point ďhonneur naší působnosti.
Řečený zákon ve svém finančním účinku bude však míti velký vliv na stav dosavadního rozpočtu. Víte, pánové, že mluvím o předloze v příčině zvýšení platů učitelských. Jestliže se zřetelem k těmto okolnostem utvoříme si obraz, byt i v nejstručnějších konturách, jak se příští hospodářství zemské vyvine, tedy v jakém stavu asi finance zemské sl. sněm odevzdá svému nástupci, přijdeme k rysům následujícím:
Naznačil jsem již, že chronický deficit, kterým laboruje hospodářství zemské, obnáší nyní okrouhle 8 milionů K ročně. Při elasticitě a známé tendenci vzrůstu u všech výdajných položek, lze očekávati, že chronický tento deficit nebude zmenšen, nýbrž, že bude potřebí velikého sebezapření, veliké spořivosti a energického škrtání, aby deficit 8 mil. se zřetelem na dosavadní poměry budžetní zůstal aspoň nepřekročen, neřku-li, aby nevstoupil ještě výše.
K těmto 8 mil. K přistoupí, pánové, nyní částka, jež resultovati bude ze zvýšení platů učitelských. Vy víte již z dotyčné předlohy, že finanční effekt opatření toho bude obnášeti od roku 1903 počínaje, 11 mil. K ročně, a že pak následkem známých okolností, které leží v povaze věci, činiti bude roční přírůstek dotyčné potřeby as 1 mil. K. Tedy v druhé polovici příští legislativní periody můžeme počítati, že roční potřeba zvýší se o celých 12 mil. K a připočteme-li ještě obvyklý schodek 8 mil., máme dohromady již téměř 20 mil. K. A k tomu přistupují ještě břemena, kterými obtížen bude rozpočet zemský v následujících letech ex titulo podpor v různých formách lokálním drahám poskytovaných. V letošním rozpočtu činí dotyčná částka 1, 800. 000 K, ale jest ještě celá řada drah, které byly již povoleny a o jejichž stavbu se jedná, po případě, které se nalézají v periodě, stavby a které do částky této ještě účtovány nejsou.
Dle seznamu ležícího přede mnou, pánové, zabezpečeno bylo zemskou zárukou 31 drah a záruka tato bude míti, až všecky tyto dráhy stanou se skutkem, v zápětí obtížení ročního rozpočtu zemského resp. zvýšení spotřeby zemské obnosem 3, 922. 000 K. Dotyčné cifry nalézají se ve zprávě, kterou železniční oddělení pod vedením Jeho Osv. pana hraběte Schönborna zajisté za nedlouho sl. sněmu předloží a která sdělena byla již železniční radě.
Dále však přistoupí k tomu ještě jiná břemena, jež země na sebe převzala.
Jest to zejména břemeno zakupování kmenových akcií u 19 drah. Toto břemeno má ve svém finančním efektu za následek roční zvýšení potřeby na železnice obnosem 340. 000 K.
Kromě toho země ještě celé řadě drah poskytla obnosy, jež vůbec nejsou splatný a tvoří "fond perdue" v obnosu 866. 000 K, tedy téměř 1, 000 000 K, což odpovídá opětně úrokům asi 40. 000 K. Pánové, nehledím na věc nikterak pesimisticky a nebarvím příliš temně, jestliže dím, že dosavadní položka, plynoucí jakožto potřeba zemská ex titulo podpor lokálním drahám 1, 800. 000 K, během několika let zvýší se o nejméně o 1 1/2 mil. K, že bude totiž obnášeti téměř 3, 300. 000 - 3, 400. 000 K.
Jestliže, pánové, k této číslici, k tomuto plus, připočtete ještě oběti, které bude země musit převzíti se zřetelem na rozšíření projektovaného upravení Vltavy uvnitř Prahy, - jednu část dotyčné položky bude míti sl. sněm příležitost snad ještě v této kratičké periodě povoliti a jestliže dále, pánové, pohlednete k obětem, které vzejdou zemi z kvot, jimiž bude přispívati k vodním cestám anebo aspoň k částem těchto vodních cest, jichž zbudování zákonem říšským před nedávném bylo zaručeno, pak zajisté mnoho nechybíte, rcete-li, že příští sněm, že naši nástupcové budou míti úkol, starati se o úhradu zemské potřeby, která bude, pánové, o obnos 20-23 po případě 24 millionů K větši, než-li jest dnešní vydajné konto zemské.
Velectění pánové, vůči této perspektivě naskytuje se otázka, jakých kroků dlužno se přidržeti, aby zjednána byla rovnováha?
Slavný sněm měl již několikráte příležitost vysloviti svůj názor v té příčině po stránce negativní. Jest nám všem úplně jasno, že dalším zvyšováním bez toho již značného percenta přirážkového na rozhojnění příjmů zemských pomysliti nelze; důvody toho jsou na snadě. Já se o nich šířiti nemusím.
Zvýšili jsme přirážku zemskou během posledních 6 let o 16 percent, a kdybychom týmž tempem chtěli postupovati, tak bychom, - o tom není žádné pochybnosti - provedli přímo konfiskaci jmění, obzvláště pokud se týče realit. (Hlas: "To není možno!"), Není naprosto možno. Všichni vtom souhlasí. Ale jest také jisto a není třeba k tomu žádného dalšího odůvodňování, že cestou kontrahování nových dluhů také nemůže býti pomýšleno na úhradu stoupajících potřeb zemských. To jest cesta rovněž úplně vyloučená.
Neboť jestli, pánové, zvyšování přirážek nazváno býti může právem konfiskací jmění majitelů realit a sice nynějších majitelů realit - pak jest kontrahování nových dluhů při nynější značné výši břemen skutečnou loupeží na hospodářské síle potomstva.
Tedy i druhá cesta jest úplně neschůdná. Zbývá tedy jediná cesta třetí, totiž pečovati o rozhojnění příjmů.
Račte se pamatovati, pánové, že od zvýšení přirážek v prvních letech nynějšího období za tou příčinou bylo upouštěno, poněvadž jsme se domnívali míti oprávněnou naději, že u příležitosti veliké reformy osobních daní státních, pamatováno bude i na zubožené finance zemské, že tato obrovská reforma provedena bude v souvislosti se sanováním, s uzdravením financí zemských.
Slavný sněm ví, že v této příčině veškeré naděje byly zklamány; z celé té obrovité reformy berní, pánové, nevyplynulo zemským financím než onen známý přímo žebrácký úděl obnášející asi 700. 000 zl., při dalším stoupání snad 800. 000 zl., tedy 1, 400. 000 K, po případě 1, 000. 000 k, které země dostává v náhradu za osvobození osobní daně příjmové od přirážky zemské. Ačkoliv výnos osobní daně příjmové, jak se dalo ostatně očekávat, dosti značně vzrůstá, tož přece bylo by příliš optimistické, doufati, že by rozvoj a vzestup výnosu osobní daně příjmové nabyl takové výšky, aby oněch 700. 000 zl. obnášející úděl zemský stoupl do té míry, by mohl tvořiti nějakou podstatnější položku v úhradě oné veliké potřeby mnou na 20 mil. K rozpočtené. Při té příležitosti nesmíme zapomenouti, že právě ono právo přirážkové, kterého jsme se na 5 roků vzdali vůči osobní dani příjmové, dává nám do ruky zbraň, abychom vládu učinili v některých směrech, pokud se týče organisace zemského bernictví, povolnější, než jakou posuo byla. Příkladno upozorňuji k jedné okolnosti.
Průběhem poslední doby vyskytl se ve veřejnosti zásluhou jistého čilého novináře a odborného spisovatele zjev, který opravdu budí dosti značný rozruch a ke kterému také na iniciativu posl. Březnovského v obecním zastupitelstvu pražském poukázáno. Dnešní struktura berního organismu a obzvláště ono vzájemné zasahování financí státních do financi zemských jest tak komplikované, tu a tam tak nejasné a mlhovité, že jest opravdu těžko ihned a předem konsekvence a účinky každého zákonného opatření zjistiti; tím se také stalo, že při vzdělání berního zákona z r. 1896 proklouzla celá řada ustanovení, jež v praxi se ukazují jakožto předpisy, jichž se dá na úkor financí zemských značně využíti.
Dovolte, abych věc, o níž běží, jen stručně naznačil. Jest jistý způsob předpisování dani při podnicích, které nejsou provozovány na místě jediném, nýbrž které rozpínají svojí obchodní a průmyslovou činnost po větším territoriu, po více zemích, po případě po territoriu celé říše; nuž dosavadní způsob předpisů daně těmto podnikům poskytuje možnost, aby určování výšky přirážkově basis bylo mezi centrálou a filiálkami provedeno z valné části dle uznání dotyčného poplatníka. Při této praxi zdá se, že Cechy přicházejí k velké škodě.
V Rakousku jest celá řada bank, velkých ústavů finančních, značný počet ústavů assekuračních, celá řada podniků průmyslových, které svůj, do milionů v sa-