dovostí, aby platy učitelské byly konečně upraveny, a kdo to chce, musí také seriosně a s plnou opravdovostí hledati pro to úhradu (Výborně!), neboť jinak je každé povídání o benevolenci pouhou rouškou a nepravdou (Výborně!)

Litujeme, že tato akce hledání úhrady nevedla se dle našeho náhledu s náležitou energii a urychlením (Výborně !) Mluví se o různých způsobech úpravy, ale, jak ze všeho je vidno, skutečně pro tento čas jiné úhrady se nenalezne, než zavedení pivní daně zemské aneb pivní přirážky.

To uznává se na všech stranách. To způsobem velmi důkladným rozvedl také dnes pan zpravodaj. Je sice pravda, že tato daň nebude zrovna daň sympatická, jako žádná daň není sympatická, avšak kdo chladně na věc nazírá, uzná, že je to jediná možnost vybřednouti, že je to železná nutnost a to tím více, poněvadž není Žádná pochybnost, že, jestli neužijeme tohoto zdroje ku zvelebení zemských financí, slavná vláda co nejdříve se naň vrhne ve prospěch státních financí. To uznal slavný sněm již ve svém loňském zasedání, neboť již 22. prosince loňského roku byla sl. sněmem jednohlasně přijata resoluce rozpočtové komise, která zněla následovně: "Zemskému výboru se ukládá, aby okamžitě vstoupil v nové jednání s vládou ohledně osnovy zákonů na zavedení samostatné zemské přirážky k dani z nápojů lihových a aby svoji zprávu s dotyčnými osnovami v příštím zasedání sněmu předložil.

Slavný zemský výbor ve své zprávě o úpravě platů učitelských taktéž uznává, že tato cesta jest jedině možná, bohužel však musíme konstatovati, že, ačkoli uplynulo o i tohoto usnesení sněmovního skoro půl roku, přece slavný zemský výbor usnesení to dosud neprovedl.

Velectění pánové, uznáváme, že otázka tato má své obtíže, ale vzdor tomu máme za svou povinnost veřejně vysloviti své politováni (Výborně!), že slavný zemský výbor nevyvinul v této otázce tu energii a tu rychlost, která by byla na místě. Kdyby se tak stalo, nemohly by nastati rozpory o to, kdy má vejíti v platnost zákon o úpravě platů učitelských.

Nevím, jaká je toho příčina, ale zdá se, že jest to snad částečně odchylné mínění pana referenta zemského výboru.

Ovšem může míti každý své odchylné náhledy a své (Hlasy: Pivovary) mínění.

Já, pánové, respektuji cizí náhled a myslím, že pan referent má to přesvědčení, a zastává je z věcných důvodů, ale to pánové, nesmí býti příčinou, aby se jednomyslnému usnesení sněmu činily z toho překážky, zejména potom ne, když pan referent, ač se o to pokusil, nic lepšího, nic praktičtějšího, nic proveditelnějšího, nic příznivějšího nemůže navrhnouti, neboť jsem ve všech jeho výkladech nenalezl žádné cesty, jakou bychom měli dáti, abychom sanovali zemské finance, kdybychom se neodhodlali zavésti zemskou daň z piva.

Velectění pánové, zde stala se při celé věci očividná chyba a tuto chybu nutno napraviti, dokud je čas.

Kdo chce seriosně zvýšiti platy učitelské, musí k tomu hleděti, aby sněm nalezl pro to úhradu.

Proto zdá se nám, že nestačí znění 3. odstavce resoluce navrhované slavnou rozpočtovou komisí. Pochod zde navrhovaný, zdá se nám býti poněkud zdlouhavý a nedosti určitý. Máme za to, že v nynějším stadiu není potřebí napřed jednání s ostatními zemskými výbory ostatních království a zemí, že není potřebí věc tuto předkládati anketě, nýbrž že je potřebí, aby to, co bylo loni uloženo slavným sněmem zemskému výboru, bylo také provedeno.

To nevadí, aby zemský výbor svoji akci nenotifikoval ostatním zemským výborům, dle našeho náhledu není potřebí, aby dříve vyjednával se zemskými výbory a pak teprve s vládou. Tak by se věc do nekonečna protahovala a nebylo by naděje, že do budoucího sněmovního zasedání mohl by zemský výbor přijíti s určitými návrhy.

V tomto smyslu navrhujeme, aby odstavec 3. zněl, jak přednesu.

Není to pánové, žádná meritorní změna, nýbrž jen změna formální.

My chceme totéž, co rozpočtová komise a navrhujeme jen zrychlení postupu a myslíme, že každý, kdo jest pro to, aby věc byla urychlena, může s naším návrhem souhlasiti.

Odstavec zněl by takto:

Poněvadž jest zřejmo že uhrazení rostoucích nákladů zemských, zejména upravení platů učitelských, nelze provésti zvyšováním přirážek ku přímým daním nebo kontrahováním nových dluhů, poněvadž jest nutně třeba, aby uhrazení těchto rostoucích nákladů co možná nejdříve bylo opatřeno a v tuto dobu jiná úhrada než zavedení zemské daně nebo přirážky z piva není proveditelná:

ukládá se zemskému výboru, aby bez prodlení zahájil a provedl jednání s vládou o zavedení přiměřené zemské daně nebo přirážky z piva, aby ještě v podzimním zasedání podal sněmu osnovu zákona o zavedení této daně i aby o této akci zpravil zemské výbory ostatních království a zemí.

Jak jsem již pravil, resoluce ve věci samé jest totožná s resolucí, navrženou rozpočtovou komisí, ale mám za to, že toto znění přimyká se lépe k loňskému usnesení tohoto slavného sněmu, které také nevyzývalo zemský výbor, aby napřed vyjednával s ostatními královstvími a zeměmi, nýbrž tehdá uložil zemskému výboru již 22. prosince, aby ihned zavedl jednání s vládou - což se, bohužel nestalo - a proto jest aspoň dnes na čase, aby tato jasná a určitá resoluce byla obnovena a nebylo sáháno opět k různým rozvláčnostem a průtahům.

Velectění pánové, při tom jsem přesvědčen, že, mají-li se daní touto sanovati jen poněkud finance tohoto království, nesmí tato daň býti příliš nízká, nýbrž musí býti tak vydatná, aby stačila nejen na upravení platů učitelských, nýbrž také na ostatní ohromně rostoucí požadavky a náklady zemské. Vždyť úkoly zemské a výlohy s tím spojené rostou rok od roku a porostou ještě dále a náš budžet jest tak obmezený, že se musí dnes šetřiti tam, kde by se šetřiti nemělo. Celá otázka chudinská čeká po změně domovského práva na rozřešení. Zde se musí něco státi, a zejména malé obce, mají-li úlohy chudinské vykonati, musí dostati podporu od země, kterou i jinde od státu dostávají. Máme tu dále celý obor zdravotnictví, humanitní ústavy, blázince naše jsou přeplněny, všude se volá po rozšíření, po reformách. Ale odkud to bráti, když jsme dnes s našimi prameny tak obmezeni. Proto jest potřebí, když se již něco stane, aby to nebyl žádný polovičatý prostředek, nýbrž aby to byl prostředek vydatný, tak abychom nemuseli za půl roku hned zase na jiné prostředky mysleti a za krátký čas opět stavěti znova.

Ale ještě z jiného důvodu se odporučuje, aby tato daň nebyla zlomkem, nýbrž, aby byla vydatnou jednotkou Vždyť zajisté nechce nikdo, aby touto daní byla zachycena produkce, aneb snad, aby trpěli tím sprostředkovatelé, hostinští. Myslí se, že tuto daň budou muset platiti konsumenti a že se na ně přesune. Kdyby však byl zlomek daně malý, co se stane ? Jest dvojí možné. Buďto ji musí nésti producenti a sprostředkovatelé, což se nemůže žádati, aneb se přenese na obecenstvo daleko více než daň obnáší. To zajisté není úmyslem sl. sněmu, a proto jest nejlepší, aby daň vypadla tak, aby se dále přesunula v témže poměru, v jakém se platí. Při tom ovšem musíme již napřed podotknouti, že si přejeme, aby při vyjednáváni, které sl. zemský výbor v této věci s vládou podnikne, nebylo zapomenuto na finance našich samosprávných korporací, které jsou na mnoze odkázány na vybírání pivního krejcaru a pod. Velectění pánové, tu nejde, aby se snad zavedením této daně připravila celá řada těchto korporací o takový příjem, kterého nutně potřebují a bez kterého by zároveň přišly v úpadek, kdyby nenašly nových zdrojů příjmů. Předpokládám, že se najde ten prostředek, aby tento příjem samosprávných korporací nebyl obmezen nebo jim zcela vzat.

Jest pravda, že daň zasáhne nejširší vrstvy obyvatelstva, ale nesmíme zapomenouti, že také vydání zemská, jako vydání na školství, pro chudinství na humanitní ústavy, jsou ve veliké většině ku prospěchu právě těchto nejširších vrstev obyvatelstva, tak že slušný příslušník těchto nejširších vrstev obyvatelstva se zajisté nebude vzpírati, aby také na zemské potřeby nějakým způsobem přispíval. A nesmíme dále zapomenouti, že tato daň nezasáhne jen nejchudší vrstvy, nýbrž také celou řadu vrstev bohatých, které dosud na zemské potřeby nepřispívaly (Tak jest!), neboť všichni poplatníci osobní daně z příjmů budou alespoň poněkud tímto způsobem přitaženi k tomu, aby ve prospěch země z části přispívali.

Při tom ovšem předpokládá naše strana že, když tato daň bude zavedena, dostane se těm vrstvám, na které bude uvalena také volebního práva do sněmu toho království; (Souhlas) neboť, nemůže býti pochybnosti, že, jakmile bylo dáno toto volební právo do říšské rady, sněm nesmí zůstati pozadu, a zejména ne tehdá, když uvaluje se daň na ty, kteří dosud tuto daň neplatili a kteří volebního práva nemají. (Výborně. )

Tedy v tom směru jsem přesvědčen, že současně se zavedením daně musí býti rozšířeno volební právo na vrstvy, které ho dosud nemají.

Není účelem mým, abych tuto věc dopodrobna rozbíral, a abych slav. sněm déle nezdržoval, prosím každého, kdo upřímně to myslí s tím, aby krytí očekávaných výloh se co nejdříve stalo, aby hlasoval pro znění naší resoluce, res. pro změnu, kterou my navrhujeme a která není změnou meritorní, nýbrž formální, která má hlavně za účel vysloviti pevné přesvědčení tohoto slavného sněmu, že žádných dalších odkladů otázka tato netrpí, nýbrž že, pokud ještě možno, v tomto zasedání řešena býti musí.

A v tomto smyslu, prosím, aby slav. sněm pro resoluci námi navrženou hlasoval. (Výborně! Hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Račte mi odevzdati návrh.

Pan poslanec Dr. Brzorád učinil následující návrh:

Místo resoluce 3., navržené rozpočtovou komisí budiž přijata resoluce následující;

Poněvadž jest zřejmo, že uhražení rostoucích nákladů zemských, zejména upravení platův učitelských nelze provésti zvyšováním přirážek ku přímým daním nebo kontrahováním nových dluhů,

poněvadž jest nutně třeba, aby uhražení těchto rostoucích nákladů co možná nejdříve bylo opatřeno, a v tuto dobu jiná úhrada, než zavedení zemské daně nebo přirážky z piva není, proveditelná:

ukládá se zemskému výboru, aby bez prodlení zahájil a provedl jednání s vládou o zavedení přiměřené zemské daně nebo přirážky z piva, aby ještě v podzimním zasedání podal sněmu osnovu zákona o zavedení této daně i aby o této akci zpravil zemské výbory ostatních království a zemí.

Prosím pány, kteří tento návrh podporují, by zvedli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Herr Abg. Brzorád hat einen Abänderungsantrag zur dritten Resolution eingebracht, welcher hinreichend unterstützt worden ist. Ich werde denselben zur Übersetzung bringen.

Nyní přichází další řečník pro návrh k slovu a sice pan poslanec Dr. Ladislav Dvořák.

Poslanec Dr. Ladislav Dvořák: Slavný sněme ! Nebylo mým úmyslem ujati se slova v této chvíli, kdy tak krátký čas je vyměřen tomuto slavnému sněmu, aby o rozpočtu rokoval, nebylo mým úmyslem ujati se slova o otázce sčítáni lidu, poněvadž jsem očekával, že zástupce vlády Jeho Excellence pan místodržitel najde dosti příležitosti, aby vytknul stanovisko, které vláda zaujímá vůči stížnostem, vůči oněm notorickým, hrubým nepřístojnostem, kterých se dopustily sčítací orgánové a kterých se dopustily také političtí úřadové tohoto království.

Velectění pánové! My v každé sněmovní schůzi ve formě interpellací obraceli jsme se na jeho Exc. pana místodržitele a v každé schůzi dotazovali jsme se, jaké stanovisko zaujímá vláda a zda hodlá určitým, věcným způsobem dokázané nesprávnosti napraviti.

Velectění pánové, jest to velice smutné faktum, že náčelník vlády tohoto království v otázce tak neobyčejně důležité nenalezl dosud příležitosti, aby několik slov jménem vlády zde pronesl.

(Hlas: Bezpochyby je přetrženo telefonické spojení. )

A proto, velectění pánové, považuji přímo za národní povinnost, poněvadž snad všem velectěným členům tohoto sněmu nejsou známy všechny ony nepřístojnosti, všecky ústrky, které se staly členům našeho národa, zejména v t. zv. uzavřeném území, abych v této chvíli několik slov o této věci promluvil.

Velectění pánové, přiznávám zcela spravedlivě, že Jeho Exc. pan místodržitel měl snad snahu zameziti, aby v této otázce nedošlo k nepřístojnostem tak příkrým, jak skutečně se stalo, a přiznávám, že to bylo zejména místodržitelství, které mnohé nesprávnosti chtělo korigovati; ale jest i známo, že mnohé ty korektivy, rozkazy a zákazy, které pan místodržitel vydal svým podřízeným okresním hejtmanům, zůstaly pouze prázdným slovem, že byly buď vůbec naprosto ignorovány, anebo že politické úřady v uzavřeném území neměly ani moci, aby autoritativnímu slovu svého šéfa zjednaly platnost a průchod, a to, velectění pánové, považuji za úkaz neobyčejně smutný, že postupem roků území, kde obyvatelstva německého většina obývá, v úřadech politických vyvinul se zvláštní duch, který nedbá rozkazů pražského ústředního vedení, zvláštní duch, který stoji někdy mimo zákon a někdy také proti zákonu.

Velectění pánové, v této věci, která způsobila tak neobyčejně hluboké vzrušení, vláda mlčí proti našemu stálému vyzýváni, aby promluvila. Vláda nemá odvahy, aby vůbec nás vyvrátila, aby řekla: Všecka vaše udáni, všecka vaše tvrzení jsou nepravdivá. Vláda nemá také odvahy, aby řekla: Ano, já jsem ochotna všecky nepřístojnosti korrigovati a způsobiti, aby tyto nepřístojnosti byly na pravou míru uvedeny. Je patrno, velectění pánové, že vláda učinila i z této otázky sčítání lidu politikov a to považuji za politickou chybu, že v této věci, kde má rozhodovati pouze právní předpis, kde věc sama právní svou strukturou jest tak jasná, že vláda nezaujala své určité stanovisko, patrně aby snad nevyvolala jakýsi odpor na druhé straně, čímž ovšem také způsobila, že ony předměty specielně politické, o které při každé dorozumívací akci se musí jednat a které budou a musí býti předmětem dorozumívání, jsou touto vyhýbavostí, liknavostí a neodvahou vlády jen stále rozmnožovány. Velectění pánové! Není mně naprosto možno, abych seznámil vás s celým tím ohromným materiálem, který mám k disposici, a dovolím si jen několik nejvýznačnějších případů uvésti, několik markantních typů sčítáni lidu, abyste z nich posoudili, za tento materiál, snesený sčítacími orgány, jest skutečně spůsobilý, aby tvořil základ pro jakékoliv právní opatření nebo pro zákonné opatření, anebo pro opatření nařizovací v budoucnosti. Velectění pánové, mimo případy, které jsme konstatovali již v našich interpelacích, dovolím si ukázati zvláště na charakteristické některé případy, zejména v severních Čechách a tu zejména dovolím si obírati se několika slovy poměry v Žatci.

Velectění pánové, při posledním sčítání lidu právě výsledky tohoto sčítáni nejspíše ukazují, jaké nesprávnosti při něm se dály. V Žatci bylo letos sčítáno 15. 758 obyvatelů s obcovací řečí německou a pouze 430 s obcovací řečí českou. Ještě před.. 0 léty bylo sčítáno v Žatci 660 Čechů a před 10 roky 689 Čechů proti 12. 331 Němců.

Podle tohoto sčítání letošního zdálo by se, že Čechů v Žatci ubývá, ale přes to, velectění pánové, žatecký německý list mluví stále o nebezpečném vzrůstu a o nebezpečném přílivu českého živlu. Jsou to zejména jisté okolnosti, které zcela jasně a nepopiratelně dokazují, že výsledky tohoto sčítání jsou čirou nepravdou.

Velectění pánové, v Žatci podle úředního sčítání lidu, žije prý pouze 430 Čechů, ale vedle toho působí tam - a to jest nesporné faktum - troj třídní škola Ústřední Matice Školské, kterou navštěvuje 213 žáků (Slyšte!) Mimo to více než 160 dětí českých různými nátlaky jest nuceno choditi do školy německé, a opatrovnu Ústřední Matice Školské navštěvuje 41 dětí. Podle toho jenom českých dětí jest tam 414.

Podle úředního sčítání jest tam 430 Cechů, tedy 16 českých rodičů by mělo 414 dětí!

Různým postupem, který se nedál jen v Žatci, ale který byl pravidlem obecních správ a sčítacích komisařů v celém uzavřeném území a který jest Vám, velectění pánové, znám, bylo to jednak vypovídání z bytů, byla to zcela sprostá a nízká denunciace úředníků státních, kteří měli odvahu přihlásiti se s obcovací řečí českou, bylo vypovídání z práce, způsobeno, že v Žatci, kde skutečně Žije okolo 2400 Čechů bylo napočteno pouze 400 Čechů, takže v Žatci asi 2000 českých duší bylo ztraceno. (Slyšte!)

Práce pánů z německé strany byla velice průpravná, příprava ke sčítání lidu byla velice důkladná a soustavná. Byly to zejména německé listy které již dávno před sčítáním lidu ukazovaly na nutnost, aby v uzavřeném území německém živel český byl stlačen na míru co možná nejmenší.

Tak zejména v Mostě "Brůxer Zeitung" ze dne 29. prosince 1900 v úvodním článku pronáší tato slova: Bylo by výsměchem a lehkomyslným vyzváním k boji, ba hrubou lží a podvodem, kdyby Mostečtí Čechové chtěli udávati češtinu za svůj obcovací jazyk. Tomu musí býti odpomoženo a vyzýváme proto, by na stráži byli všichni příslušní činitelé, kteří udání podobných podvodných dat připustiti nesmi a voláme na stráž i německé pány domácí.

O prostředcích, jak by takovýmto lžím a podvodným údajům mělo býti zabráněno, nemůžeme se bohužel z ohledů na státní zastupitelství šířiti, leč doufáme, že nám němečtí páni domácí porozumí. "

Velectění pánové! Tomuto slovu bylo také plnou měrou porozuměno a sčítací archy byly vyplňovány pouze německými domácími pány, tak že ani čeští nájemníci, třeba by slova z nich nerozuměli, ani do rukou jich nedostali. Zejména to byl jistý pan ředitel cukrovaru Engst, který, když viděl, že různí úředníci a zřízenci cukrovarní zapsali obcovací řeč českou, zavolal si je do kanceláře a pohrozil jim zcela přímo, že je ihned propustí, jest-li nezmění svůj obcovací jazyk český v německý.

A skutečně docíleno tímto nátlakem toho, že většina těchto zřízenců a úředníků přeměnila svou obcovací řeč v jazyk německý. Jenom zásluhou pana Engsta ztratili jsme na 250 Čechů, kteří se zapsali s obcovací řečí německou.

Někteří domácí páni, když nemohli různými nátlaky způsobiti, aby čeští nájemníci změnili svou obcovací řeč, tedy aspoň jim zvýšili nájemné.

Ale všecko to, velectění pánové, nepomohlo. Mostecký obecní úřad viděl, že osob, které měly odvahu, aby přes tento terror označili svůj obcovací jazyk jako jazyk český, jest velmi mnoho a velevážený pan purkmistr Carl von Pohnert, purkmistr města Mostu, vydal zvláštní výnos ke všem osobám, které přihlásily se s obcovací řeči českou - který mám v rukou - ve kterém pobízí každého, poněvadž prý jeho udání obcovací řeči nezdá se býti pravděpodobno, aby se dostavil do 3 dnů na obecní úřad, a tam příslušnou opravu učinil, a dodává: Kdyby do 3 dnů nebylo zde učiněno vyjádření, budeme pokládati za to, že jste s proměnou obcovací řeči české na německou srozuměn a bude tato oprava provedena z moci úřední. Purkmistr Carl v. Pohnert.

Pánové, to byly ovšem poměry samy sebou tak silné. (Hlas: Pan Dr. Funke!) Ano, pan Dr. Funke vydal podobný výnos (Hlas: Vláda je s tím srozuměna).

Ty poměry byly, velectění pánové, tak silné, že když cestou stížnosti bylo intervenováno u místodržitelství, musím doznati, že, místodržitelství nařídilo okresnímu hejtmanství, aby způsobilo, aby obecní správa v Mostě takovým způsobem neporušovala zákona. Ale to jest právě zajímavé, velectění pánové, že tento výnos Jeho Excellence pana místodržitele zůstal zase pouze na papíře (Tak jest!) a že přes všecky ty zákazy obec mostecká pokračovala tak dále a ignorovala všecka nařízeni vlády (Hlas: Oni si dělají, co chtějí). Není to pouhé tvrzení bez fakt; že v místodržitelství byli velmi dobře informováni o těchto poměrech, dokazuje i ta okolnost, že "Prager Abendblatt" dne 8. února letošního roku při nesl o věci jistou stručnou noticku. Ale, jak u nás poměry jsou, zůstalo se na poloviční cestě a úřední list pražského místodržitelství neměl odvahy, aby jmenoval města, kde takovým způsobem obecní správa zákon šlape. Řekl jsem pánové, že přes rozkaz pana místodržitele obecní správa mostecká postupovala scela dále a ignorovala všecky úřední zákazy. (Posl. Sokol: Nebyly opravdové; kdyby byly opravdové, nebyla by jich směla ignorovati !)

Že tomu tak jest, ukazuje to, že ve sčítacích arších proti označení jednotlivých občanů, kteří udali jazyk český, korrekturou na obecním úřadě mosteckém provedenou se stalo, že označení obcovacího jazyka českého bylo škrtnuto a napsáno na místě toho: "Deutsch" totiž obcovací řeč německá. (Hlas: Úřední falšování). U sčítacích archů čeňka Schreibera, Josefa Vika, Jana Táborského a Václava Nohynka obecní úřad v Mostě dal si potvrditi, že tyto jednotlivé osoby mluví německy a na základě doznání těchto osob, že mluví německy, sám z úřední povinnosti napsal proti jejich označení za obcovací jazyk řeč německou.

U celé řady osob, velectění pánovéa já mám zde seznam aspoň 20 osob, do něhož nahlédnouti jest každému k disposici - jest patrno, že označení obcovací řeči bylo psáno cizí rukou a že se staly rasury a změny na obecním úřadě mosteckém. Ve sčítacím archu auskultanta pana Ladislava Janíka a Antonína Trejbala v rubrice "obcovací jazyk", kde bylo slovo "český" vyškrtnuto, a napsáno slovo "Deutsch" a to zcela bezdůvodně.

Takovým způsobem se ovšem stalo, že v Mostě bylo napočteno letos 17 292 Němců a pouze 4223 Čechů, kdežto ve skutečnosti žije v Mostě na nejméně střízlivě počítáno - aspoň 9. 000 Čechů, tak že na 5. 000 Čechů tímto způsobem bylo škrtnuto.

Ale, pánové, zvláště pan okresní hejtman duchcovský učinil v tomto směru rekord. Duchcovský pan okresní hejtman, jakkoliv, jak známo, v obvodu okresního hejtmanství duchcovského žije veliká část obyvatelstva českého, jmenoval sčítacími komisary pouze rozhodné německo-nacionální stranníky, kteří buď nechtěli česky mluviti, anebo vůbec česky mluviti neuměli. Byli to jako na mnoze jinde němečtí učitelé, němečtí komisaři a strážníci.

Když bylo si u pana okresního hejtmanna v Duchcově stěžováno do různých porušení zákona, do různých libovolných činů, kterých se dopustili tito sčítací komisaři, dostávalo se jim od okresního hejtmana stereotypní odpovědi, že musí poslechnouti rozkazů sčítacích komisařů, sice že budou potrestáni. (Slyšte!) Takovým způsobem se ovšem stalo, že v Duchcově bylo vedle 12. 067 obyvatel napočteno pouze 2662 s obcovacím jazykem českým, kdežto před 10 lety bylo spočteno, více totiž 2888.

Velectění pánové, tedy sotva jedna sedmina obyvatelstva byla sčítána jako obyvatelstvo, které mluví obcovací řečí českou, a přece každému, kdo v Duchcově byl, z českého hovoru na ulici jest známo, že polovina aneb aspoň 45 proc. obyvatelstva mluví česky. Tu zase, velectění pánové, jsou různé okolnosti, které ani vláda ani sčítací komisaři nemohli s povrchu zemského shladiti, různé momenty, které ukazují pravdivost těchto výsledků, jsou velmi interessantní. V tomto Duchcově, velectění pánovo, kde lak nepatrný počet obyvatelstva Českého byl zjištěn, chodí 742 děti českých do desetitřídní školy české veřejné a mimo to aspoň 300 dětí českách chodí do škol německých. Tu již 1042 českých dětí jest prokázáno, kdežto v celku podle úředního sčítání v Duchcově jest prý pouze 2600 Čechův! Ještě zajímavější výsledky prokázaly volby volitelů při poslední volbě do říšské rady v V. kurii vykonané, neboť při těchto volbách soustředily strany německé na sebe 889 hlasů, naproti tomu český kandidát dostal 666 hlasů a český sociální demokrat 180 hlasů, tedy bylo tu 846 českých hlasů proti 889 německým. Nyní přijde vláda a předkládá veřejnosti úřední výsledek sčítaní, podle kterého prý v Duchcově jest jenom asi 1/6 neb 1/7 Čechů. (Slyšte!)

Velectění pánové! Takovým způsobem aspoň z se 3000 Čechů bylo škrtnuto ve prospěch matky Germanie. Právě onen způsob, kterým p. okresní hejtman Duchcovský postupoval, asi způsobil, že terror, zejména na Duchcovsku dosáhl vrcholu a jest zajímavé, velectění pánové, že těmito vyhrůžkami, že osoby, které neposlechnou sčítacích komisařů a jejich libovolných rozkazů, že budou potrestáni, že byli také obmýšleni státní úředníci. Tu zvláště vynikl, velectění pánové, jistý sčítací komisař jménem Patig. Tento sčítací komisař 5. ledna letošního roku přišel do soudní budovy k vrchnímu soudnímu officiálu a žádal, aby tento vrchní soudní officíál obeslal kancelistu Hahna, který se přihlásil s českou obcovací řečí. Kancelista Hahn vzkázal tomuto komisaři, že jest úředně zaměstnán a, má-li s ním něco vyříditi, aby ho navštívil v bytě neb aby přišel k němu do kanceláře. Místo toho dostal kancelista Hahn od okresního hejtmanství obsýlku, ve které se mu nařizuje, jako státnímu úředníku, aby se dostavil na hejtmanství "unter sonstiger Vorführung" a na hejtmanství mu pan okresní hejtman Duchcovský diktoval pokutu 10 K a zároveň nařídil, že onen státní úředník musí jíti k onomu sčítacímu komisaři obuvníku Patigovi, který ani slova českého neumí a musí jemu příslušné otázky zodpověděti. (Hlas: To se děje ve právním státě!)

Týž sčítací komisař konečně zcela veřejně v Duchcově prohlásil, že tuto provokaci, jak on to nazval, Hahnovi neodpustí, a skutečně také celý úřední postup, který byl přece úředním tajemstvím, se v nejbližším čísle tamního německého nationálního lístku objevil.

Podobně, velectění pánové, bylo postupování v celé řadě měst německých zejména také v Ústí. Okresní hejtman v Ústí, který i tamními Čechy jest vážen jako úředník, jak oni naznačují, naprosto nestranný, sám musil doznati, že není mu možno, aby takovým způsobem vůči tomuto terroru, který se objevil při sčítání, se angažoval, poněvadž by pak jeho způsob života při známém terrorismu v Ústí byl nemožným a nesnesitelným.

Jakým způsobem sčítací komisaři a obecní zpráva v Ústí naléhali na úřednictvo neb na jednotlivé příslušníky našeho národa, kteří se přihlásili k obcovací řeči české, dokazuje okolnost, že na př. k ubohým úředníkům finanční kontroly přišli třikrát za sebou sčítací komisaři, stále na ně naléhajíce, aby přihlásili se k obcovací řeči německé.

Ale zvláště vynikl tu známý majitel uhelné firmy Weinmann, (posl. Březnovský volá: To je známý zloděj uhelný!) u něhož byl zaměstnán jistý pan Syrový, který přes veškerý nátlak setrval na české obcovací řeči. Byl ihned propuštěn z práce, a ostatní úřednictvo a dělnictvo pokladník závodu zapsal vesměs s jazykem německým.

Takovým způsobem se stalo, že v Ústí nad L. mezi 29. 000 obyvatelstva bylo napočteno jen 299 Čechů (Slyšte! Slyšte !), kde jak všichni víte, zejména večer, jdete-li ulicemi, když dělníci vyhrnou se z továren, nezaslechnete ani slova německého, kde víte, že v každém krámě českým jazykem se smluvíte.

Je také zajímavo, že tamní německonacionální list, když referoval o sociálnědemokratické oslavě prvního máje, výslovně do toho si stěžoval, že tam bylo přítomno na 3000 osob převážnou většinou českých dělníků a že z řad těchto dělníků bylo slyšeti volání: Na zdar! a Sláva!

Zde sám tento německý list předpokládal, že toto dělnictvo jest české, ač to bylo pouze dělnictvo socialně-demokratické a nebylo v ně ještě zahrnuto dělnictvo národně-socialní, české živnostníctvo a menší lidé, kteří se tohoto sociálně demokratického táboru nesúčastnili, ale podle úředního sčítání bylo v Ústí zjištěno jen 299 Čechů. Takovýmto způsobem aspoň na 4000 Čechů bylo zapsáno jako Němci.

Také v Podmoklí pan okresní hejtman děčínský, když byl žádán a interpellován, proč Cechové nedostávají sčítací archy české, nechtěl jim vyhověti, a když konečně k němu přišel státní jeden úředník, řekl mu: "Vy, jako státní úředník máte uměti německy, od Vás sobě nenechám žádných předpisů činiti, a není-li Vám to vhod, já se o to postarám, byste přišel tam, kde nebudete potřebovati německy mluviti. "

Ostatně týž pan hejtman osvědčil již v mnohých případech, zejména v případu pana ing. Kerharta dokázal, že se dovede postarati, by dobři čeští úředníci z Podmokel byli přeloženi a že ostatním českým úředníkům stále totéž nebezpečí hrozí. (Posl. Březnovský volá: Je známo, že okresní hejtmane tam pracují pro pruského krále! Jděte se jen podívat do jich