Gewährung einer Staatsunterstützung für die von verschiedenen Elementarschaden betroffenen Landwirte.

Dávám slovo p. poslanci Horákovi, jakožto navrhovateli, aby odůvodnil svůj návrh.

Posl. Horák: Slavný sněme! V tomto zasedání bylo podáno několik návrhů v příčine poskytnutí jistých úlev a pomocí rolnictvu loňského a letošního roku živelními nehodami stiženému. Návrhy tyto měly své jednotlivé určitě vyjmenované obce a okresy, kterým se mělo dostati jakési pomoci a úlevy.

Návrh náš netýká se sice určitých obci a okresů, nýbrž jest povšechný, týkající se rolnictva celého království českého bez rozdílu národnosti, rolnictva, které loňským a letošním rokem utrpělo živelními nehodami.

Hospodářský rok loňský končil se velmi špatnou bilancí. Na jaře velmi dlouho panovalo mokro, předcházela tuhá zima, veliké mrazy a konečně velmi úžasné množství polních hrabošů zničilo více méně v mnohých okresích polní úrodu, tak že rolnictvo loňského roku v mnohých okresích pracovalo s deficitem. Následkem této neúrody povstal nedostatek píce a slámy, byla malá sklizeň obilnin, žita, tak že nebylo ze špýcharů čeho prodati, byla nebývalá veliká drahota píce; zejména cena slámy a sena dostoupila takové výše, jaké nikdo nepamatuje, ani i v těch suchých letech, tuším v roce 1895-1896, neboť cena jednoho metr centu slámy přestoupila 3-4 zl., sena 4-5 zl.; to jest, jak pravím, cena nebývalá.

Cena tato ovšem rolnictvu nepřinese pražádného užitku, neboť většina rolníků musí spíše přikupovati, než aby mohla odprodávati. Následkem toho nedostatku píce a steliva nastalo nucené prodávání dobytka, které ovšem bylo prodáváno z nouze a ve větším množství, následkem čehož jeho cena klesla.

Hospodářský rok letošní nebyl o nic lepší než loňský rok. Rolník čítal na letošní sklizeň, že si trochu pomůže, ale jest v mnohých okresích opětně zklamán, neboť škoda od hrabošů způsobená na ozimech jest náramně veliká, tak že žita a pšenice u některých obcí a okresů skoro není. Veliké množství sněhu taktéž vyleželo ozimy, a krupobití, mokra, různý hmyz v některých okresích zničily úrodu ve veliké míře. Zejména sucho letošního roku, které ve větší části Čech panovalo, způsobilo veliké Škody na polních rostlinách. Po loňském roku nemá rolník na sýpce čeho by prodal, kromě dobytka, kterého mu zbylo velmi málo. Musí přikupovati píci, zejména jeteliny, seno, ba i slámu. Následkem toho nastala v některých obcích nouze, veliká. Uváží-li se, že jest v království českém mezi rolnickým stavem zadluženost největší, že jsou statky předluženy do polovice, v některých okresech do dvou třetin své hodnoty, musí se uznati, když nastane taková katastrofa jako loňského a letošního roku v některých okresích, že rolnictvo skutečně stojí jenom před tou největší zkázou - že tak mnohý z nich jest nucen i svůj statek následkem nouze prodati.

Z této příčiny jest podán návrh náš, aby slavný sněm tyto okolnosti a poměry mezi zuboženým rolnictvem vzal na vědomí a aby on sám jednomyslným usnesením o tomto návrhu uznal ten smutný stav a vyzval c. k. vládu, aby ona svou mocí a i také ze své povinnosti hleděla, jak dalece síly její stačí rolnickému stavu pomoci a jej zachrániti.

Rolnictvo má také právo domáhati se státní pomoci a podpory, poněvadž jest největším a také nejstarším kontribuentem. (Tak jest!)

Země nemůže rolnictvu tak pomáhati, jak by i po případě měla, poněvadž zubožené finance zemské toho nedovolují, a bylo by to také málo rolnictvu platné, ježto rolnictvo samo zase na tyto zemské finance skoro nejvíce přispívá.

Návrh náš obsahuje více způsobů pomoci a sice v první části obsahuje odpis daní a posečkání daní do konce měsíce září a poskytnutí státní podpory.

Odpis daně pozemkové má právo rolnictvo žádati na státu na základě říšského zákona ze dne 6. června 1888 a novely ze dne 12. července 1896. Není mým úkolem, abych tento zákon kritisoval a ukazoval snad na jeho slabé stránky a jeho obtíže, má-li býti svědomitě a přesně prováděn. Rolnictvo namnoze ani zákon tento náležitě nezná a také ho následkem toho nevyužitkuje a berní úřad - rozumí se samo sebou - že chráně fiskus, rolnictvu napomáhati nebude, aby ho uvědomoval o obsahu tohoto zákona a sám rolnictvu vyšel vstříc.

Tak na př. vím z vlastní zkušenosti, že berní úřad, když již rolnictvo ohlásilo způsobenou škodu, ani komise neustanovuje, jak zákon předpisuje a že námitky se strany poškozeného neprotokoluje a vůbec ani jich nepřipouští a náležitě každou parcelu také že nevyšetří.

Uznávám ovšem obtíže, které jsou s tím spojeny, jestli Škoda živelními nehodami způsobená stane se ve více obcí anebo po případě v celém okresu anebo v několika okresích, že tu není možná, aby aparát berní stačil na přesné vyšetření škod, jak zákon předpisuje, aby vyšetřoval každou parcelu a její kulturní stav, aby odpovídalo vyšetřování duchu a intenci zákona.

Uznávám, že jsou to obtíže, poněvadž se stává, že někdy dvakráte i třikráte do roka se vyskytují různé živelní nehody, na těch samých pozemcích, na základě kterých má rolnictvo právo žádati za odpis daně.

Ale dokud trvá nynější soustava berní, dokud trvá pozemková daň, potud rolnictvo nemůže jinak, než zákonu tomu děkovat, že ho vůbec stává; poněvadž při živelních nehodách rolnictvo má právo žádati za odpis buď části anebo celé pozemkové daně a proto musí trvati na tom, aby se zákon ten přesně prováděl.

Jsem úplně přesvědčen, že přijde doba, kdy tato zastaralá soustava berní, pozemková daň, padne sama sebou a že bude sociálním rozvojem nahrazena daní jinou, spočívající na základě šetření a zjištění osobního majetku každého jednotlivce.

Jiná úleva má býti poskytnuta rolnictvu posečkáním s placením daní až po žních, tedy do konce měsíce září. Jest to to nejmenší, co může stát pro rolnictvo učiniti a přece ve skutečnosti se tak neděje.

Berní úřady nepočínají si s takovou blahovůlí, aby braly nějakých ohledů vůči rolnictvu a, ačkoli rolnictvo za toto posečkání s daněmi platí 6% úrok, ačkoliv stát nemůže ničeho ztratiti, přece c. k. berní úřady vymáhají pozemkové daně i přede žněmi, ba i v době žní, exekvují rolnictvo a hrozí exekučním prodejem zabavených svršků atd. Mohu ze zkušenosti říci, že hořejší instance jinak pohlížejí na vymáhání pozemkových daní. Tak znám přiklad, kde jednomu rolníku na Čáslavsku pro dlužnou daň měl býti statek exekuční dražbou prodán a kde jen na telegrafické zakročení ministra financí byla dražba zabavena. A hle, pánové, dnes uplynulo již od té doby li let a rolník na onom statku hospodaří dále.

Jiný případ jest v okresu Poděbradském atd., a tak bych mohl podobných případů jmenovati více, jež vesměs dokazují, že naše úřady nedohlížejí na věc onu se stanoviska humanity a lidskosti, ačkoliv by při správném postupu mnohému neštěstí a katastrofě předejíti se mohlo.

Zejména dnes může stát tím spise rolnictvu daně posečkati, poněvadž má tak značné kasovní přebytky, jaké dříve v Rakousku nebývaly. Dnes nezáleží mu tolik na tom, aby daně byly tak přesně placeny, jako v dřívějších letech, kdy v Rakousku státní pokladna byla často prázdna. Dnes však, kdy stát má tak značné kasovní přebytky, má poskytnouti rolnictvu tu nejjednodušší úlevu, totiž nevymáhati daně tak přísně anebo posečkati mu s placením, až do doby jemu příznivější, a může tak učiniti tím spíše, poněvadž rolnictvo platí jemu za toto posečkání vysoký úrok.

Jinou úlevou jest, aby v oněch okresích a obcích, kde jest nouze viditelná, stát poskytl svoji státní podporu.

Pozemková daň v království Českém jest jednou z největších pozemkových daní v Evropě. Kromě několika obcí na Hané, kde jsou mnohem úrodnější pozemky, než u nás, ani Německo, Anglie, ani Francie nemá tak vysoké daně pozemkové, jako má království České. Na základě toho platí rolnictvo v král. Českém mnohem větších daní a dávek, poněvadž všechny ostatní daně obecní, školní, okresní, zemská přirážka, spočívá na základě vysoké daně pozemkové, čímž jest poplatní síla daleko více vyčerpávána a seslabována, nežli v zemích jiných. Jeho důležitost jeví se však vedle jiných i z toho důvodu, že ono obětuje pro stát nejvíce daně z krve, neboť nejlepší materiál branecký pochází ze stavu rolnického. A též autonomie ukládá stavu rolnickému velké oběti a břemena, jako náklady na školy, silnice, chudobince, stravovny, atd. Z těchto důvodů tedy má stát pohlížeti na to, když hrozí rolnictvu nedostatek a nouze, a nemá klidně přihlížeti k tomu, - když rolnictvu prodávají se jeho statky, a když rolník ze své domoviny jest vyháněn, nýbrž stát má povinnost pečovati o  to, aby zabránil vůbec každé exekuci a nucené prodeji hospodářských usedlostí a má se starati o to, aby stav rolnický byl před úpadkem chráněn, aby jednotlivci nebyli svých rodných statků zbavováni.

V druhé části svého návrhu, který podáváme slavnému sněmu, žádáme, aby berní orgány dostaly rozkaz, aby vybírání daní dělo se s největší šetrností a přihlížením ke skutečným poměrům.

Můžeme směle říci, že jsou to zejména nižší instance, jak jsem již dříve byl řekl, které velice ostře vystupují proti kontribuentům přede žněmi a třeba i  ve žních, kde dobře vědí, že rolník nemá v ten čas peněz, ale za krátko bude míti příjem za prodané obilí; a tak mu dělají jen zbytečné výlohy, exekvují ho atd.

Při této příležitosti nemohu opomenouti, abych se nedotknul smutné oné události, která se stala nedávno v obci Skalici v okresu soběslavském, kde přičinlivý a řádný, podle vysvědčení všeho okolního obyvatelstva, rolník Kubů pro nezaplacení bagatelní částky daní byl při provádění exekuce tak četníky brutálním způsobem týrán, že jen pouhé náhodě lze děkovati, že on i jeho manželka jsou zachováni při životu.

Mám za to, že podobný případ nestal se ještě po celou tu dobu, co rolnictvo jest svobodno, co nevězí pod jhem poddanství a co trvá nynější ústava, nám za to, že jest to ojedinělý případ, aby bodákem a střelnou zbraní pro i rolníku, který do té doby byl pořádný a poctivý, který neměl, díky své přičinlivosti, statek zadlužený, a který vždy všem svým povinnostem zadost učinil, který ale jen proto, že živelními nehodami a pádem dobytka přišel v poslední době do takových okolností, že nemohl zaplatiti najednou pár zlatých c. k. daně, muselo býti použito takových neslýchaných prostředků, jakých v kulturním státě málo kde proti řádnému občanu se užívá. (Výborně !)

Jest děkovati jen velké náhodě, že dnes nezaznamenává historie, že v Cechách byl rolník pro nezaplacení několika zlatých daní, zastřelen. Jest to pouhá náhoda, když již bylo užito pušky k vypálení rány na rolníka Kubů, že tento ne byl raněn smrtelně. Ten, kdo tak učinil, věděl, že musí dotyčného spíše usmrtiti, nežli postřeliti pouze tak, aby život jeho nebyl v nebezpečí. Očekávali jsme, že jeho Excellence pan místodržitel k dotazům, které učinili kolegové poslanci, přijde vstříc s ratolestí míru a že dá uspokojivou odpověď, a že onu nevoli v lidu, která následkem tohoto případu povstala, bude hleděti svou odpovědí ukojiti a to Jeho Excellence pan místodržitel neučinil. On spíše se postavil na přesné znění litery zákona a chránil ony orgány, které se dopustily tohoto brutálního a beztaktního jednání vůči nebohému a chudému venkovanu a poplatníku (Výborně!)

Při té příležitosti varujeme, aby se podobný případ neopakoval, neb špatné případy kazí dobré mravy. O povaze českého lidu jest sice známo, že jest to lid povahy holubičí, ale jest také známo, že když luk jeho trpělivosti se přepne, když jest provokována drážděn ve svých citech a pávech, vybuchne v něm také zloduch vášně a připomínám jen 2. červenec, ten smutný den roku 1877 v Praze a nemohla býti podobná scéna vy volána na malé obci ve Skalici, kde lid reptal a byl rozvášněn, kde mohla svedena býti veliká bitka? Takové poměry asiatské, které panovaly v dřívějších letech aneb podnes panují v Uhrách, mají býti zavedeny do klidného, pokojného a mírumilovného obyvatelstva v Čechách ?

Pravím, buďme ještě spokojeni, že věc skončila snad tak, že bude rolník zachován při životě; ale budiž to výstrahou všem orgánům vládním, aby takovéhoto brutálního způsobu více k vymáhání daní nepoužívaly, neboť by tím Jenom ten klidný a mírumilovný rolnický lid proti sobě popudily, čehož bychom musili v zájmu klidu a míru jen velice želeti. (Výborně!)

Nechci hájiti snad rolníka Kubů, že jednal správně; - nebyl jsem přítomen. Ale my musíme vždycky počítati s okolnostmi, za kterých se jednotlivé případy které se zdají býti protizákonnými, staly.

Kdo zná ono velké duševní pohnutí chudého rolníka, který po celou řadu let byl pečlivě a řádně konal své povinnosti, kdo zná ono duševní pohnutí, které v tom okamžiku u něho bylo, když viděl, že se proti němu používá takového násilí tu pohanu před celou obcí, když ho jako zločince poutali, kdož ví, jestli v té době byl příčetný, zdali byl si svého jednání vědom. Mám za to, že v tom okamžiku bylo povinností státních orgánů, aby byl rozum na jejich straně, když strana druhá rozum ztrácela. Vždyť máme důkaz nejlepší z posledního případu, kdy vrah Wurm, který střelnou ranou zavraždil městského radního p. Parůžka, byl z rukou spravedlnosti propuštěn, protože psychiatři uznali, že jeho duch v ten čas byl rouškou pomatenosti obestřen.

Nemohl-li se podobný případ státi, kde rolník, který nikdy v takové situaci nebyl, ztrácí také svůj rozum ? A právě v takových okamžicích nemělo by se držeti litery a přesnosti zákona, nýbrž má se jednati s rozvahou, rozumem a srdcem.

Já nemám již nic jiného k podotknuti, nežli aby slavný sněm návrh, který jsme byli předložili, ráčil přijmouti.

Návrh tento zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby rolnictvu letošní hospodářský rok živelními nehodami stíženému poskytla pomoc svou jednak odpisem c. k. daní, aneb jich po-

sečkáním až do měsíce září t. r. a tam, kde jest nedostatek největší, přispěla vydatnou peněžitou státní podporou.

C. k. berním orgánům budiž nařízeno, aby vymáhání nezaplacených c. k. daní dělo se s tou největší šetrností a přihlíželo se ke skutečným poměrům, ve kterých se rolnictvo nalézá a z jakých příčin platiti nemůže.

Návrh tento budiž přikázán komisi pro záležitost zemědělství. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Přejdeme k hlasování.

Wir zur Abstimmung übergehen.

Předmětem hlasování jest formální návrh, by návrh, která se nalézá na denním pořádku, byl přikázán komisi pro záležitosti zemědělství.

Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, welcher dahin geht, dass der auf der Tagesordnung befindliche Antrag der Landeskulturkommission zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří souhlasí s formálním návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist a n g e n o m m e n.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Alfonse Šťastného, Jana Rataje, Karla Práška a Josefa Novotného na zavedení normálních cen chlebovin v království Českém.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Alfons Šťastný, Johann Rataj, Karl Prášek und Josef Novotný, betreffend die Einführung normaler Preise der Brotfrüchte im Königreiche Böhmen.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Šťastný: Slavný sněme! Odůvodněni návrhu našeho bylo již před několika lety zde podáno. Poněvadž ale návrh nenašel své vyřízení a poněvadž jest důležitý tedy jsme jej předložili opět; odůvodnění jeho tehdejší opakovati však nebudu, nýbrž zmíním se jen o některých okolnostech, které od doby prvního podání se zběhly.

Od té doby se dokázalo, že intensivním hospodářstvím, jaké bylo nám našimi předáky hospodářskými odporučováno, a které mělo nahraditi ztrátu, kterou trpíme klesáním cen našich plodin, tyto ztráty nahraditi se nedají. Bylo nám tak kázáno po mnohá léta, a skutečně také mnozí hospodáři toho následovali. Avšak, pánové, intensivní hospodářství, jak skutečnost dokázala, má svou platnost jen po jisté meze. Jakmile klesne dotyčná plodina pod jistý stupeň nosnosti, ta jest, pod jistý stupeň ceny, jest výroba její spojena se ztrátou, a potom se již intensivní hospodářství nevyplácí

Vizme dnes, co se děje. V naší krajině na př. bylo v některých okresích odporučováno také intensivní hospodářství a sice tím způsobem, že se úroda popohnala umělý hnojivem, a dnes jsou ty výsledky takové, že rolníkům nebylo tím pomoženo, naopak, oni upadli následkem toho, že zakoupili množství umělých hnojiv, do velkých dluhův, a dnes proklínají toho, kteří je k tomu vedli. Příčina jest ta, že dostoupilo klesnutí cen obilních již takového stupně, že se intensivní hospodářství nevyplácí. Vidí se na velkostatcích na př. že se neustále více a více půdy věnuje lesnímu hospodářství, rybníkářství atd. To vše dokazuje, že intensivní hospodářství polní se za nynějších cen nevyplácí.

U nás na př. přišly celé dvory k zalesnění, a já také mám za to, že by rolnictvo nejlépe udělalo, kdyby, pokud možno, půdu, totiž role, věnovalo buďto lukařství neb lesnictví; neb konečně i pastvinám, a na místo intensivního hospodářství kdyby hospodařilo extensivně. Přišetřilo by se věru mnoho, více nežli při intensivním hospodářství, pokud se týče obilnictví, poněvadž by přišetřilo mnoho čeledi, dělnictva atd., které jsou poměrně drahé a neustále dražší a dražší.

Do dneška jsme učinili tedy tu zkušenost, že za nynějších cen obilních intensivní hospodářství obilní které není ovšem spojeno s průmyslem atd., se nevyplácí.

Druhá okolnost, která se od té doby dokázala, je, že na našich statcích provozujeme hospodářství passivní, totiž že příjem daleko nekryje výlohy, a následek toho je přirozený úpadek.

Důkaz o tom byl veden hlavně popudem dotazníků, které nám ministerstvo orby poslalo loni a které prostřednictvím zemědělské rady byly rozdány delegátům jejím. Jak známo, každý delegát zemědělské rady dostal dotazník, který se týkal jednak malé usedlosti, až tuším do 25 hektarů a pak usedlosti větší, a měl vyšetřiti okolnosti, o kterých v dotazníku byla řeč na místě samém.

Dotazníky ty byly zodpověděny a zaslány zemědělské radě zpět a sepsána o nich zpráva zemědělskou radou, načež zaslána byla ministerstvu orby. Šetření konalo se za příčinou otázky celní. Mělo se totiž vyšetřiti, jak vysokého ochranného cla je třeba v říši rakousko-uherské, aby obilnictví nebylo poškozováno. Já, pánové, také jsem dostal dotazník k zodpovědění.

Jsa delegátem pro soudní okres táborský neobmezil jsem se ale pouze vyšetřením dvou usedlostí, nýbrž vyšetřil jsem 10 statků a sice ne pouze statků v naší krajině, nýbrž i statků v jiných krajinách a v krajinách lepších, řepařských. Mimo to jsem vyšetřil také okolnosti na velkostatku a na statku, který byl jaksi vzorný.

A pánové, všude jsem se setkal s tím úkazem, že hospodářství na statcích našich je passivní.

Mé šetřeni se nedálo způsobem takovým, jakým vyšetřovali naši hospodářští učitelové, kteří si vzali kus pozemku, počítali veškeru práci, veškerý náklad a zase sklízeň a porovnávali jedno s druhým, čimž přišli k jakémusi cifernímu výsledku. Já jsem Šel jednoduše k hospodáři a ptal jsem se ho, mnoho-li utržil hotových peněz, v tom roce, a pak jsem se ho ptal, co měl vydání botových, a jen na základě těchto dvou dat jsem pak počítal a to způsobem následujícím: Čítal jsem, mnoho-li platil daní a poplatků kováři, koláři, pojištění, na opravu stavení, palivo, na školu, Šat, jiné zboží jakož i výměnek atd.

To na příklad v jednom statku malého druhu dělalo 190 zl. K tomu jsem připočítal 3% úrok z ceny usedlosti z 30 násobného katastrálního výnosu, nikoli z tržní ceny, nýbrž na jisto postavené ceny katastrální. To činilo na statku tom 80 zl. A to byla úhrnná potřeba, neboť statek má pře ně hraditi veškeré hotové výlohy a má hraditi také nejmenší úrok, který můžeme žádati, tedy aspoň tříprocentní, poněvadž by jinak statek neměl žádnou cenu, kdyby se ten úrok nepočítal. Výživa rodiny není zde počítána poněvadž jest počítána za tu práci ve statku, tedy jedno za druhé, za práci výživu Já myslím, pánové, že nemůže se chtíti méně.

Po srážce výtěžku za dobytek všeho druhu, který činil 100 zl., od 270 zl. potřeby se objevilo, že zbývá 170 zl. vydání které musí býti kryto obilím, poněvadž tu tu jiný příjem nebyl, než dobytek a obilí.

Ku krytí toho schodku prodal hospodář 5 metráků pšenice a 12 metráků ovsa dohromady 17 metráků obili, a když dělíme těch 170 zl. ku krytí potřebného vydání těmi 17ti metráky prodaného obilí, tak nám vyjde na jevo, že musí utržiti za každý metrák obilí 10 zl., aby mohl krýti potřebu, ta hotová vydání a 3 proc. úrok.

Tím jsem se dověděl výrobní cenu obilí na tom statku, která obnáší 10 zl. za metrák. Tolik dělá výrobní cena obilí na statku tom a tolik musí hospodář za obilí také dostati, aby nebyl passivní.

Ale věc je jiná. On podle nynějších cen 10 zl. nedostal ani za oves, nedostal 10 zl. ani za ječmen, nedostal 10 zl, ani za žito a nedostal 10 zl. ani za pšenici.

Pánové, z toho je patrno, že na tom statku výrobní náklad nebyl kryt, že tedy toto hospodářství jest passivní.

Podle tohoto způsobu může si každý vypočísti nejsnadnějším způsobem výtěžek statku a já myslím, že to způsob, proti

kterému se nedá mnoho namítati, poněvadž jsou tu vzaty ty nejmenší cifry, které se mohou vůbec bráti, aby hospodař kryl nejnutnější výlohy.

Jen jedna věc je tu ještě, poněvadž ceny obilin nejsou stejné a nemůžeme žádati, aby oves prodával se tak draho jako pšenice anebo jako žito; v té věci jest třeba jistý poměr ustanoviti. Ten ovšem se ustanovuje libovolně.

Zde nemáme žádného určitého měřítka, abychom řekli: "Ty čtyry druhy obilí stojí v určitém poměru mezi sebou a také jejich cena. "

To my nic takového bezpečného nemáme. Ale podle podle staré zkušenosti z těch let, kdy světová konkurence nezasahala ještě do toho našeho poměru obilních cen, mělo se za to, že rolník byl spokojen s tím poměrem, když byla míra pšenice za 5 zl, žito za 4 zl., ječmen za 3 zl. a oves za 2 zl

Tenkrát jsme měli za to, že jest to poměr uspokojivý, přiměřený.

Ovšem nebyl ten poměr vždycky určitý, ale mělo se vždycky za to, že je tak nejzdravější, 5: 4: 3: 2.

Pánové, když se poměr tenhle vezme za základ, pak ovšem by ten počet vypadal jinak a měla by býti podle toho pšenice za 10. 42, žito za 8. 2, ječmen za 7. 50 a 7. 40 na tomto statku. Ale, velectění pánové, ty ceny nejsou podle toho, a následkem toho vypadá konec těchto účtů tak, že i na tomto statku hospodařil ten hospodář s velkým deficitem. Když ani jediná ze všech těchto obilnin nedosáhla ceny 10 zl., ztrácíme na př. na pšenici podle toho nejméně 2-4 zl. podle dnešní ceny, na žitě 3 zl., na ječmeni, který jest na tom nejlépe, poněvadž se vyváží do Německa a netrpí světovou konkurenci jako žito a pšenice, ztrácíme 1 zl. a na ovsu nejméně 2 zl.

Výsledek všech těchto zkoumání, které jsem provedl na statcích samých tím způsobem, byl ten, abych Vás dlouho nezdržoval, že statek první, který byl obyčejná naše třetina statku ve výměře asi 50 měr, nesl úrok 0. 6 na místě 3 zl., jiný statek nenesl úrok žádný, třetí statek nesl úrok 0. 85 na místě 3 zl., čtvrtý statek nesl úrok 1. 75, pátý nenesl žádný úrok, šestý žádný, sedmý 0. 16, osmý 80 kr. a devátý 2-98. To vidíte patrně, že k svému úroku nikde nepřicházeli, poněvadž na žádném takovém statku se nedosáhlo tolik, co by patřilo k nejnižšímu zúrokování 3%.

Velectění pánové, to jsou samé statky, kde není dluhu. Když ani v takovém statku, který může sloužiti za vzorný statek, se nedosáhne 3proc. úrokování investivovaného kapitálu dle katastrální ceny toho statku, tu vidíte, jak daleko jsme od úrokování toho jmění, které tam skutečně jest. Přece za katastrální cenu nikdo nechce svůj statek dáti, když nemusí. Vidíte tedy, že ani v takových vzorných statcích hospodářství naše se nevyplácí. Ano shledal jsem, že právě na jednom statku, který leží poblíž Tábora, kde se hospodaří intensivně, jelikož se tam prodává každá kapka mléka, každá hlávka zelí, každý planý brambor, kde hospodaří velice řádný hospodář, který mi podal účet tak správný, že bych mohl přísahati na každý krejcar tam účtovaný, že právě i na tomto statku se objevil deficit 56 zl., na statku, který ode dávna jest v dobrých rukou, velmi dobře obhospodařený, a když je ten nedostatek v příjmech tak všeobecný, tož přece nemůžeme hledati příčinu asi nikde jinde, než-li buď v nedostatku ceny dobytka, anebo v nedostatku cen obilí. Nelze hledět k nějakým vedlejším příjmům - řekněme furverkaření, povoznictví, což jest výjimka, z kterou nemůžeme počítat - příjem našich hospodářů není jiný, než-li za dobytek a za obilí.

Když připustíme, třeba ne všeobecně, že ceny dobytka jsou přiměřené, musí deficit ležeti v nedostatku cen obilí, poněvadž jinde to nemůže váznouti, když počítáme, jak já počítám, za tu veškerou práci hospodářskou výživu rodiny a nic jiného.

Velectění pánové, musíme říci všeobecně a připustiti, že hospodaříme passivně, že tedy více už nekryje výnos našich statků jich vydání.

A z toho následuje, když nehledáme ten deficit v nízkých cenách dobytka, že jej musíme hledati v ceně obilí. Podle našich poměrů ale ječmen je v tom nejlépe, jelikož tam ta ztráta na každém metráku oproti ceně výrobní jest asi nejmenší; větší jest již při ovse, ale největší je při chlebovinách, žitě a pšenici. (Hlas: Jen kdyby jich ale bylo, žádný jich nemá. )

Náš návrh čelí v první řadě k tomu, aby cena těch dvou obilin, které nejvíce trpí, byla zlepšena.

Pánové! Naši řepaři si za nynějších okolností ještě nestěžovali na ceny ječmene, ale jestli při příštích obchodních smlouvách neutrpí ztrátu následkem toho, jak hrozí Němci, že na ječmen uvalí velké clo, ještě bychom mohli při cenách ječmene poněkud obstáti, ač nedosahuje svého výrobního nákladu. Ale ztráta ta není ještě tak veliká.

Co se týká ovsa, nedosahuje tento ceny výrobní, ale snad přece, poněvadž nevyžaduje velkého nákladu a spokojí se mnohdy s půdou horší než pšenice a žito, pěstování ovsa by mohlo trvat při malé ztrátě. Ale ceny pšenice a žita absolutně nás ničí.

Může se nám říci: Vždyť je nemusíte pěstovati! Ale já bych prosil ty pány, kteří k nám tak mluví, že přece se nemůže žádati všeobecně, aby v Čechách se hospodáři zbavili pěstování pšenice a žita, poněvadž to mám za úplně nepřirozené. Jestli pánové z řepařských krajin praví: Nu, tak nepěstujme pšenici a žito; pak jsou to, myslím, poměry zvláštní u nich, které z nich mluví a které nedají se nikterak užíti na celé království české. Myslím, že ten poměr, kde se pěstuje řepa, jest jiný u srovnání s poměry tam, kde se provozuje hospodářství obilní.

Mám ještě i to na zřeteli, že snad tou světovou konkurencí, která řepě nastává, za nedlouho i ti naši řepaři budou se konečně musiti zase vrátiti k obilnictví, budou zase jako dříve pěstovati obilí.

Ty obavy byly vysloveny při oné Vám známé loni odbývané anketě za příčinou zrušeni anebo opravení termínového obchodu. Tam právě mnozí experti na to poukázali, že konečně ta výroba obilin bude zase ohromná v Cechách, až řepařské krajiny nesnesou světové konkurence,